1. Komise posoudí způsobilost každého projektu uvedeného v žádosti o vyplacení ročního zůstatku podle článku 1 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/377(Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/377 ze dne 2. března 2015, kterým se stanoví vzory pro dokumenty požadované pro platbu ročního zůstatku podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 514/2014 o obecných ustanoveních týkajících se Azylového, migračního a integračního fondu a nástroje pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí (viz strana 17 v tomto čísle Úředního věstníku).), pokud jde o cíle zvláštních nařízení vymezených nařízením (EU) č. 514/2014 a cíle národního programu schváleného podle článku 14 nařízení (EU) č. 514/2014.

Při rozhodování o platbě ročního zůstatku Komise zohlední informace poskytnuté ve:

2. Komise zúčtuje všechny částky vykázané v účetních závěrkách, pokud nejsou v předložených účetních závěrkách žádné pochybnosti o úplnosti, přesnosti a věrohodnosti.

3. Komise může požadovat další informace z důvodu neúplnosti nebo nejasnosti poskytnutých informací, neshod, rozdílného výkladu nebo jakékoli jiné nesrovnalosti týkající se žádosti o platbu.

4. Dotčený členský stát na žádost Komise poskytne doplňující informace ve lhůtě stanovené v uvedené žádosti. Komise na žádost členského státu před uplynutím lhůty může v opodstatněných případech přijmout žádost o pozdní poskytnutí informací a stanovit novou lhůtu.

Pokud dotčený členský stát doplňující informace v uvedené lhůtě neposkytne nebo je jeho odpověď neuspokojivá, může Komise rozhodnout o schválení účetní závěrky na základě informací, které má k dispozici.

5. Komise informuje členský stát o svém rozhodnutí o platbě ročního zůstatku, přičemž uvede důvody pro neuhrazení jakýchkoli účtů nebo částek na účtech.

Pokud nejsou účty nebo částky na účtech Komisí uhrazeny, může členský stát předložit doplňující informace týkající se uvedených účtů nebo částek, aby byly znovu zváženy v následujících rozpočtových rocích.

6. Pokud je částka akceptovaná Komisí v rozhodnutí o schválení účetní závěrky za rozpočtový rok N nižší než roční předběžná platba za rozpočtový rok N, zúčtuje se roční předběžná platba proti částce akceptované Komisí. Případná neuhrazená částka předběžného financování se zúčtuje v průběhu následujících schvalování účetních závěrek.

První pododstavec se použije rovněž v případech, kdy členský stát vykáže v předložené roční účetní závěrce nulovou platbu.

7. Pouze tehdy, pokud členský stát nepředloží žádost o platbu ročního zůstatku podle článku 44 nařízení (EU) č. 514/2014, získá se roční předběžná platba zpět v rámci téhož schvalování účetní závěrky.

8. Odstavce 1 až 5 tohoto článku se použijí obdobně pro částky získané zpět.

1. Pokud se Komise domnívá, že výdaje nebyly v souladu s předpisy Unie a vnitrostátními předpisy, sdělí svá zjištění dotčenému členskému státu, určí nápravná opatření nezbytná k zajištění budoucího souladu a uvede úroveň finanční opravy, kterou považuje za odpovídající svým zjištěním.

Oznámení se provádí podle čl. 47 odst. 5 nařízení (EU) č. 514/2014 a odkazuje na tento článek.

2. Členský stát odpoví do dvou měsíců od obdržení oznámení. Ve své odpovědi má členský stát zejména možnost:

V opodstatněných případech může Komise na základě odůvodněné žádosti členského státu schválit prodloužení dvouměsíční lhůty maximálně o dva měsíce. Žádost se Komisi předá před uplynutím prvních dvou měsíců.

3. Komise formálně sdělí členskému státu svá zjištění na základě informací, které obdržela v rámci postupu pro schvalování souladu.

4. Poté, co Komise členskému státu sdělila svá zjištění, přijme případně jedno nebo více rozhodnutí podle článku 47 nařízení (EU) č. 514/2014, aby vyloučila z financování Unií výdaje, které nejsou v souladu předpisy Unie.

Komise může opakovaně přistoupit k postupu schvalování souladu, dokud členský stát neprovede nápravná opatření.

1. Komise posuzuje účinné fungování systému řízení a kontroly na základě výsledků všech dostupných auditů, které provedly členské státy, útvary Komise a Účetní dvůr, výsledků šetření prováděných Evropským úřadem pro boj proti podvodům nebo na základě jakýchkoli jiných informací o splnění kritérií pro určení uvedených v čl. 2 odst. 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1042/2014(Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1042/2014 ze dne 25. července 2014, kterým se doplňuje nařízení (EU) č. 514/2014, pokud jde o určení odpovědných orgánů a jejich řídicí a kontrolní povinnosti a o postavení a povinnosti auditních orgánů (Úř. věst. L 289, 3.10.2014, s. 3).).

Posouzení Komise se týká prostředí vnitřní kontroly národního programu, řídicích a kontrolních činností odpovědného orgánu a kontrolních a auditních činností auditního orgánu a je podloženo ověřením souladu s klíčovými požadavky uvedenými v tabulce 1 přílohy.

2. Soulad s klíčovými požadavky zmíněnými v odstavci 1 podle kategorií uvedených v tabulce 2 přílohy se použije k posouzení účinného fungování jednotlivých příslušných orgánů a k učinění celkového závěru ohledně systému řízení a kontroly. V celkovém závěru ohledně systému řízení a kontroly se zohlední případné polehčující nebo přitěžující faktory.

3. Dospěje-li se k závěru, že kterýkoli z klíčových požadavků 2, 4, 5, 8, 11, 12 nebo 14 v tabulce 1 přílohy, nebo dva či více ostatních klíčových požadavků ve zmíněné tabulce spadají do kategorií 3 nebo 4 uvedených v tabulce 2 přílohy, musí to být považováno za druh závažného nedostatku v účinném fungování systému řízení a kontroly.

1. Komise uplatní finanční opravy, pokud zjistí jednu nebo více jednotlivých nebo systémových nesrovnalostí, nebo jeden nebo více nedostatků v účinném fungování systému řízení a kontroly (dále jen „systémové nedostatky“).

Pro účely tohoto nařízení se nesrovnalostí rozumí jakékoli porušení právních předpisů Unie či vnitrostátních právních předpisů nebo jakékoli porušení vnitrostátních předpisů vyplývající z jednání nebo opomenutí příjemce nebo příjemců, v důsledku kterého je nebo by mohl být poškozen souhrnný rozpočet Evropské unie započtením neoprávněného výdaje.

Výše finanční opravy se posuzuje pokud možno případ od případu a rovná se přesně výši výdajů nesprávně zúčtovaných k tíži rozpočtu EU.

Pokud Komise zjistí nesrovnalosti v reprezentativním vzorku výdajů v celém národním programu nebo jeho části, avšak ověření správnosti dalších výdajů není nákladově efektivní, lze opravu určit extrapolací výsledků posouzení vzorku na zbytek souboru, z nějž byl vzorek vybrán.

Pokud Komise zjistí systémové nesrovnalosti nebo systémové nedostatky, pro které nelze přesně vyčíslit opravu ani pomocí extrapolace, uplatní se na výdaje vykázané za dotčenou část systému paušální finanční oprava, a to v souladu s orientačními kritérii a stupnicí uvedenými v odstavcích 2 a 3.

Paušální opravu lze použít také na jednotlivé nesrovnalosti.

2. Úroveň paušální opravy se určí s přihlédnutím k následujícím faktorům:

3. Úroveň opravy se určí takto:

V souladu se zásadou proporcionality se sazba může snížit na 2 %, pokud se lze domnívat, že povaha a závažnost nesrovnalosti nebo systémového nedostatku neopravňuje 5 % sazbu opravy.

4. Jestliže odpovědný orgán v daném rozpočtovém roce nepřijal v návaznosti na uplatnění finanční opravy příslušná nápravná opatření, a stejná nesrovnalost nebo nesrovnalosti nebo stejný nedostatek nebo nedostatky jsou proto zjištěny i v následujícím rozpočtovém roce, sazba paušální opravy může být z důvodu trvání nesrovnalosti nebo nesrovnalostí nebo nedostatku nebo nedostatků zvýšena na úroveň, jež nepřesahuje nejbližší další úroveň na stupnici stanovené v odstavci 3.