1. Toto nařízení obsahuje ustanovení, jež doplňují část II hlavu I kapitolu II oddíl 4 nařízení (EU) č. 1308/2013 o programech podpory v odvětví vína.

2. Tímto nařízením není dotčeno používání:

3. Pro účely tohoto nařízení se „operací“ rozumí opatření nebo skupina opatření, jež jsou zahrnuta do projektu nebo smlouvy předložených žadatelem a vybrána vnitrostátními orgány v rámci daného programu podpory a jež odpovídají některé z činností uvedených mezi opatřeními v článku 43 nařízení (EU) č. 1308/2013.

1. Operace a s nimi související opatření, na něž se vztahuje podpora uvedená v čl. 45 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1308/2013, sestávají z informací pro spotřebitele v členských státech o odpovědné konzumaci vína, o rizicích spojených se škodlivou konzumací alkoholu a o režimu chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení Unie, pokud jde o specifickou jakost, pověst nebo jiné vlastnosti vína, které jsou dány jeho zvláštním zeměpisným prostředím nebo původem.

2. Informační činnosti uvedené v odstavci 1 lze provádět prostřednictvím informačních kampaní a prostřednictvím účasti na akcích, veletrzích nebo výstavách významných z vnitrostátního hlediska nebo z hlediska Unie.

3. Šířené informace jsou založeny na podstatných vlastnostech vína nebo jeho charakteristikách a nesmí být zaměřeny na určité obchodní značky ani podporovat konzumaci vína na základě jeho specifického původu. V rámci informační činnosti však může být původ vína uveden.

4. Všechny informace týkající se účinků konzumace vína na zdraví a chování jsou založeny na obecně uznávaných vědeckých údajích a jsou v souladu s přístupem příslušného vnitrostátního orgánu odpovědného za veřejné zdraví v členském státě, v němž se operace provádějí.

Členské státy zkoumají žádost podle těchto kritérií:

1. Po posouzení žádostí členské státy upřednostní operace:

2. Členské státy mohou stanovit další prioritní kritéria tím, že je uvedou v programu podpory. Tato další prioritní kritéria musí být založena na zvláštní strategii a cílech stanovených v programu podpory a musí být objektivní a nediskriminující.

Operace a s nimi související opatření, na něž se vztahuje podpora uvedená v čl. 45 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1308/2013, sestávají z propagace vín z Unie na trzích v třetích zemích, za předpokladu, že:

Členské státy zkoumají žádost podle těchto kritérií:

1. Po posouzení žádostí členské státy upřednostní:

2. Členské státy mohou stanovit další prioritní kritéria tím, že je uvedou v programu podpory. Tato další prioritní kritéria musí být založena na zvláštní strategii a cílech stanovených v programu podpory a musí být objektivní a nediskriminující.

Členské státy zkoumají žádost podle těchto kritérií:

Způsobilé nejsou náklady na tato opatření:

1. Opětovná výsadba vinic po povinném vyklučení ze zdravotních nebo fytosanitárních důvodů na pokyn příslušného orgánu členského státu podle čl. 46 odst. 3 prvního pododstavce písm. c) nařízení (EU) č. 1308/2013 je způsobilá pro udělení podpory, pokud členský stát:

2. Výdaje na opětovnou výsadbu ze zdravotních nebo fytosanitárních důvodů v daném rozpočtovém roce nepřesáhnou 15 % celkových ročních výdajů na restrukturalizaci a přeměnu vinic v dotčeném členském státě za tentýž rozpočtový rok.

3. Náklady na klučení nakažených vinic a náhrada ztráty příjmu nejsou způsobilým výdajem.

1. V případě úplného nebo částečného zničení úrody způsobeného zejména přírodní pohromou ve smyslu čl. 2 bodu 9 nařízení Komise (EU) č. 702/2014(Nařízení Komise (EU) č. 702/2014 ze dne 25. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie prohlašují určité kategorie podpory v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 193, 1.7.2014, s. 1).) nebo nepříznivým klimatickým jevem, který může být přirovnán k přírodní pohromě, ve smyslu čl. 2 bodu 16 uvedeného nařízení před datem zelené sklizně se podpora neposkytuje.

2. V případě úplného nebo částečného zničení, k němuž dojde mezi výplatou podpory na zelenou sklizeň a obdobím sklizně, nelze poskytnout finanční náhradu z pojištění sklizně za ušlé příjmy u plochy, na kterou již byla poskytnuta podpora.

1. Jestliže se podpora uvedená v článku 48 nařízení (EU) č. 1308/2013 použije k financování správních nákladů na zřizování vzájemných fondů, omezí se na tento podíl z příspěvku producentů do vzájemného fondu za první, druhý a třetí rok jeho provozu: 20 %, 16 % a 8 %.

2. Členské státy mohou stanovit strop pro výši podpory, kterou lze získat k financování správních nákladů na zřizování vzájemných fondů.

1. Příjemci podpory uvedené v článku 49 nařízení (EU) č. 1308/2013 jsou pěstitelé ve smyslu čl. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 436/2009.

2. Pěstitelé, kteří žádají o podporu, předloží svoji pojistnou smlouvu vnitrostátním orgánům, aby mohly členské státy splnit podmínku stanovenou v čl. 49 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013.

1. Členské státy mohou rozhodnout o platbě podpory uvedené v čl. 49 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013 prostřednictvím pojišťoven jako zprostředkujících subjektů, pokud:

2. Využití zprostředkujících subjektů nesmí narušit podmínky hospodářské soutěže na pojistném trhu.

1. Pro účely článku 49 nařízení (EU) č. 1308/2013 členské státy přijmou podmínky pro řádné fungování opatření uvedeného ve zmíněném článku, včetně podmínek nezbytných k zajištění toho, aby podpora nenarušila hospodářskou soutěž na pojistném trhu.

2. Aby byly dodrženy podmínky stanovené v čl. 49 odst. 3 nařízení (EU) č. 1308/2013, stanoví členské státy strop pro výši podpory, kterou lze získat. Členské státy mohou stanovit tuto výši na základě běžných tržních sazeb a standardních předpokladů ztráty příjmů. Členské státy zajistí, aby výpočty:

1. Způsobilé pro podporu jsou pouze náklady na tato opatření:

Studie proveditelnosti uvedené v prvním pododstavci písm. c) zůstanou způsobilým výdajem i tehdy, jestliže na základě jejich výsledků nevzniknou žádné výdaje podle tohoto pododstavce písm. a) a b).

2. Jiné náklady spojené s leasingovou smlouvou než ty, jež jsou uvedeny v odst. 1 prvním pododstavci písm. a) a b), zejména marže pronajímatele, náklady na refinancování úroků, nepřímé náklady a náklady na pojištění, nejsou způsobilými náklady.

3. Odchylně od odst. 1 prvního pododstavce písm. b) mohou členské státy, je-li to náležitě zdůvodněno v jejich programu podpory, stanovit pro mikropodniky a malé a střední podniky ve smyslu doporučení Komise 2003/361/ES(Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).) podmínky, za nichž lze za způsobilé náklady považovat výdaje za nákup použitého vybavení.

4. Jednoduché investice na obnovu nejsou způsobilé náklady.

Členské státy zkoumají žádost podle těchto kritérií:

1. Po posouzení žádostí členské státy upřednostní operace, u nichž je pravděpodobné, že budou mít příznivý dopad, pokud jde o úspory energie, celkovou energetickou účinnost a procesy udržitelné z hlediska životního prostředí.

2. Členské státy mohou stanovit další prioritní kritéria tím, že je uvedou v programu podpory. Tato další prioritní kritéria musí být založena na zvláštní strategii a cílech stanovených v programu podpory a musí být objektivní a nediskriminující.

1. Příjemci podpory uvedené v článku 51 nařízení (EU) č. 1308/2013 jsou vinařské závody produkující nebo uvádějící na trh produkty uvedené v části II přílohy VII uvedeného nařízení, organizace producentů vína a dočasná nebo stálá sdružení dvou či více producentů.

2. Na operaci prováděné příjemci se mohou podílet výzkumná a vývojová střediska. K operaci mohou být přidruženy meziodvětvové organizace.

1. Operace a s nimi související opatření, na něž se vztahuje podpora uvedená v článku 51 nařízení (EU) č. 1308/2013, sestávají z hmotných a nehmotných investic včetně investic do předávání poznatků pro účely vývoje:

2. Způsobilé náklady zahrnují pilotní projekty, přípravná opatření ve formě navrhování, vývoje a zkoušek produktů, procesů nebo technologií a veškeré hmotné nebo nehmotné investice s nimi související před použitím nově vytvořených produktů, procesů a technologií pro obchodní účely.

3. Jednoduché investice na obnovu nejsou způsobilé náklady.

Členské státy zkoumají žádost podle těchto kritérií:

1. Po posouzení žádostí členské státy upřednostní operace:

2. Členské státy mohou stanovit další prioritní kritéria tím, že je uvedou v programu podpory. Tato další prioritní kritéria musí být založena na zvláštní strategii a cílech stanovených v programu podpory a musí být objektivní a nediskriminující.

1. Podpora uvedená v článku 52 nařízení (EU) č. 1308/2013 se vyplácí palírnám, jež zpracovávají vedlejší produkty dodané k destilaci na alkohol s obsahem alkoholu nejméně 92 % objemových, jenž se použije výhradně pro průmyslové nebo energetické účely.

První pododstavec nebrání dalšímu zpracování získaného alkoholu, na základě něhož se vypočítá výše podpory v souladu s článkem 18 prováděcího nařízení (EU) 2016/1150, za účelem splnění požadavku čl. 52 odst. 5 nařízení (EU) č. 1308/2013 na jeho výhradní použití pro průmyslové nebo energetické účely.

2. Podpora zahrnuje částku určenou k náhradě nákladů na sběr dotčených produktů, která je z palírny převedena producentovi, pokud příslušné náklady nese producent.

1. Členské státy stanoví pravidla určující způsobilé operace nebo opatření týkající se restrukturalizace a přeměny vinic a zelené sklizně a jejich příslušných způsobilých nákladů. Tato pravidla jsou stanovena tak, aby zajišťovala splnění cílů opatření, jak jsou stanoveny v čl. 46 odst. 1 a čl. 47 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013.

Tato pravidla zejména stanoví platbu podpory na základě standardních stupnic jednotkových nákladů vypočítaných v souladu s článkem 24 prováděcího nařízení (EU) 2016/1150 nebo na základě podkladů předložených příjemci.

U druhé varianty členské státy stanoví maximální výši podpory s pevně stanovenými parametry pro každé opatření. Tyto stanovené výše se použijí na údaje uvedené v žádosti, a tak se stanoví maximální způsobilá výše podpory pro každé z opatření, jež jsou součástí operace, pro niž se žádá udělení podpory. Výše udělené podpory se stanoví na základě nižší z výsledných částek, to znamená maximální způsobilé výše a výše vycházející z předložených podkladů.

Maximální výše podpory se stanoví na základě běžných tržních sazeb.

Výpočet nákladů podle předložených podkladů vychází z účetních zásad, pravidel a metod používaných v členském státě, kde je příjemce usazen.

2. Členské státy stanoví výši náhrady za ztrátu příjmů uvedené v čl. 46 odst. 4 písm. a) a čl. 47 odst. 3 nařízení (EU) č. 1308/2013 na základě standardních předpokladů ztráty příjmů podle čl. 46 odst. 5 a čl. 47 odst. 4 uvedeného nařízení.

3. Pokud se standardní stupnice jednotkových nákladů určí na základě osázené plochy, tato plocha se změří v souladu s článkem 44 prováděcího nařízení (EU) 2016/1150.

1. Příspěvky v podobě věcného plnění ve formě poskytnutí práce, za něž nebyla provedena platba v hotovosti doložená fakturami nebo dokumenty se stejnou důkazní hodnotou, mohou být způsobilé pro podporu podle článku 46 a 47 nařízení (EU) č. 1308/2013, pokud to program podpory stanoví.

2. Pro účely výpočtu výše podpory odpovídající příspěvkům v podobě věcného plnění:

3. Pokud se výše podpory odpovídající příspěvkům v podobě věcného plnění vypočítá podle odst. 2 písm. b), musí být splněna tato kritéria:

Kritérium uvedené v prvním pododstavci písm. a) se nevztahuje na operace podporované podle článku 47 nařízení (EU) č. 1308/2013, jejichž jediným nákladem je práce poskytnutá jako příspěvek v podobě věcného plnění.

1. Personální náklady příjemce podpory uvedené v článku 45 nařízení (EU) č. 1308/2013 nebo příjemce podpory uvedené v článku 51 uvedeného nařízení se považují za způsobilé pro podporu, jestliže vzniknou v souvislosti s přípravou, prováděním nebo následným opatřením konkrétní podporované operace, včetně hodnocení.

Tyto personální náklady zahrnují mimo jiné náklady na personál, který příjemce najal konkrétně na propagační nebo inovační operaci, a náklady odpovídající podílu pracovních hodin, které v rámci propagační nebo inovační operace odpracovali stálí zaměstnanci příjemce.

2. Příjemce předloží podklady podrobně uvádějící činnost skutečně provedenou v rámci konkrétní operace nebo případně v rámci jednotlivých souvisejících opatření.

3. Pro účely stanovení personálních nákladů na stálé zaměstnance příjemce souvisejících s prováděním operace může být příslušná hodinová sazba vypočtena tak, že se poslední doložené roční hrubé mzdové náklady konkrétních zaměstnanců, kteří pracovali na provádění operace, vydělí 1720 hodinami.

1. Správní náklady příjemce podpory uvedené v článku 45 nařízení (EU) č. 1308/2013 nebo příjemce podpory uvedené v článku 51 uvedeného nařízení se považují za způsobilé pro podporu, jestliže vzniknou v souvislosti s přípravou, prováděním nebo následným opatřením konkrétní podporované operace nebo s ní souvisejícího opatření.

Pro účely článku 45 nařízení (EU) č. 1308/2013 se náklady na externí audity považují za způsobilé pro podporu, pokud jsou prováděny nezávislým a kvalifikovaným externím subjektem.

2. Správní náklady uvedené v odstavci 1 se považují za způsobilé, pokud nepřesahují 4 % celkových způsobilých nákladů na provádění operace.

3. O způsobilosti správních nákladů uvedených v odstavci 1 mohou členské státy rozhodnout na základě paušální sazby nebo na základě skutečných nákladů stanovených z podkladů předložených příjemci. Pokud rozhodují na základě předložených podkladů, vychází výpočet těchto nákladů z účetních zásad, pravidel a metod používaných v členském státě, kde je příjemce usazen.

1. Daň z přidané hodnoty není způsobilá vyjma případů, kdy je podle platných právních předpisů členských států o DPH bez nároku na odpočet a kdy je skutečně a s konečnou platností hrazena příjemcem, jenž není osobou nepovinnou k dani podle čl. 13 odst. 1 prvního pododstavce směrnice Rady 2006/112/ES(Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1).).

2. Aby DPH bez nároku na odpočet byla způsobilým výdajem, musí certifikovaný účetní nebo statutární auditor prokázat, že uhrazená částka nebyla vrácena a že je v účetnictví příjemce vedena jako výdaj.

1. Aniž je dotčen článek 28 tohoto nařízení, platby podle části II hlavy I kapitoly II oddílu 4 nařízení (EU) č. 1308/2013 se vyplácejí příjemcům v plné výši.

2. Bez ohledu na článek 49 podléhají platby uvedené v odstavci 1 předchozí kontrole stanovené v čl. 54 odst. 1.

1. Členské státy mohou stanovit pravidla týkající se změn operací předložených příjemci a schválených příslušnými orgány.

Před předložením žádosti o závěrečnou platbu a v každém případě před provedením kontroly na místě před závěrečnou platbou by měl mít příjemce možnost předložit změny původně schválené operace za předpokladu, že tyto změny nenarušují cíle celkové operace, jsou náležitě zdůvodněné, oznámené ve lhůtě stanovené vnitrostátními orgány a těmito orgány schválené.

2. Členské státy mohou povolit, aby menší změny v rámci původně schválené výše způsobilé podpory mohly být provedeny bez předchozího schválení, pokud nemají vliv na způsobilost kterékoliv části operace ani na její celkové cíle.

Členské státy mohou povolit zejména finanční převody mezi opatřeními zahrnutými do již schválené operace maximálně ve výši 20 % původně schválených částek na jednotlivá opatření, pokud tím nebude přesažena celková výše podpory schválené pro danou operaci.

Členské státy mohou ve svých programech podpory stanovit, které další menší změny mohou být provedeny bez předchozího souhlasu.

1. Bez ohledu na článek 49 se podpora vyplácí až poté, co je ověřeno, že celková operace nebo všechna jednotlivá opatření, jež jsou součástí celkové operace, jíž se žádost o podporu týká, v souladu s výběrem, který provedl členský stát pro řízení dotčeného podpůrného opatření, byly provedeny v celém rozsahu a proběhla správní kontrola, případně kontrola na místě v souladu s kapitolou IV oddílem 1 prováděcího nařízení (EU) 2016/1150.

2. V případech, kdy je podpora běžně splatná až po provedení celkové operace, se nicméně podpora vyplatí pro jednotlivá provedená opatření, pokud kontroly ukáží, že zbývající opatření nebylo možno provést z důvodu vyšší moci nebo mimořádných okolností ve smyslu čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) č. 1306/2013, nebo pokud kontroly ukáží, že i když nebyla zbývající opatření provedena, celkového cíle operace bylo přesto dosaženo.

2a. Pokud kontroly ukáží, že celková operace, na kterou se vztahuje žádost o podporu, nebyla plně provedena, avšak celkového cíle operace bylo přesto dosaženo, vyplatí členské státy podporu na jednotlivá opatření, která byla provedena v souladu s odstavcem 2, a uloží sankci ve výši 100 % částky původně přidělené v žádosti o podporu na tato opatření, která nebyla plně provedena.

V případech, kdy je částka podpory vyplacená po provedení jednotlivých opatření vyšší než částka stanovená v důsledku provedení kontrol, získají členské státy neoprávněně vyplacenou podporu zpět.

Jestliže v těchto případech byla vyplacena záloha, mohou členské státy rozhodnout o uložení sankce.

3. Pokud kontroly ukáží, že celková operace, jíž se žádost o podporu týká, nebyla provedena v celém rozsahu v jiných případech, než které jsou uvedeny v odstavci 2, a v případě, že podpora byla vyplacena po jednotlivých opatřeních, která jsou součástí celkové operace, jíž se žádost o podporu týká, získají členské státy vyplacenou podporu zpět.

Jestliže v těchto případech byla vyplacena záloha, mohou členské státy rozhodnout o uložení sankce.

4. Odstavce 1 a 3 se nepoužijí, pokud operace podporované podle článků 46 a 47 nařízení (EU) č. 1308/2013 nebyly provedeny na celé ploše, na kterou byla podpora požadována.

V těchto případech vyplatí členské státy částku odpovídající provedené části operace, nebo pokud byla vyplacena záloha, získají zpět částku vztahující se na neprovedenou část.

Výše podpory se vypočítá na základě rozdílu mezi plochou schválenou na základě správních kontrol žádosti o podporu nebo změněnou v souladu s článkem 53 tohoto nařízení a plochou, na níž operace byla skutečně provedena, stanovenou při kontrolách na místě po provedení.

Pokud tento rozdíl nepřesahuje 20 %, podpora se vypočítá na základě plochy stanovené při kontrolách na místě po provedení.

Pokud tento rozdíl přesahuje 20 %, ale je menší než 50 %, podpora se vypočítá na základě plochy stanovené při kontrolách na místě po provedení a snížené o dvojnásobek zjištěného rozdílu.

Pokud tento rozdíl přesahuje 50 %, na dotčenou operaci se podpora neposkytne.

Pro účely článku 46 a 47 nařízení (EU) č. 1308/2013 se použijí tato pravidla:

Nařízení (ES) č. 555/2008 se mění takto:

1. Ustanovení nařízení (ES) č. 555/2008, jež se v souladu s článkem 57 tohoto nařízení zrušují, se nadále použijí na operace, jež byly předloženy příslušným orgánům před dnem vstupu tohoto nařízení v platnost.

2. Členské státy zajistí, aby operace, na něž se v souladu s odstavcem 1 nadále použijí příslušná ustanovení nařízení (ES) č. 555/2008, byly v jejich řídicích a kontrolních systémech jasně identifikovány.