1. Státní příslušníci třetích zemí uvedených na seznamu v příloze I jsou povinni mít při překračování vnějších hranic členských států vízum.

2. Aniž jsou dotčeny závazky vyplývající z Evropské dohody o zrušení víz pro uprchlíky Rady Evropy, podepsané ve Štrasburku dne 20. dubna 1959, musí mít osoby s přiznaným postavením uprchlíka a osoby bez státní příslušnosti při překračování vnějších hranic členských států vízum, pokud třetí země, ve které pobývají a která jim jejich cestovní doklad vydala, patří mezi země uvedené na seznamu v příloze I tohoto nařízení.

1. Státní příslušníci třetích zemí uvedených na seznamu v příloze II jsou osvobozeni od vízové povinnosti stanovené v čl. 3 odst. 1 pro pobyty, jejichž celková délka nepřekročí 90 dnů během jakéhokoliv období 180 dnů.

2. Od vízové povinnosti jsou dále osvobozeny tyto osoby:

1. Členský stát může stanovit výjimky z vízové povinnosti stanovené v článku 3 nebo z osvobození od vízové povinnosti stanoveného v článku 4, pokud jde o:

2. Členský stát může od vízové povinnosti stanovené v článku 3 osvobodit:

3. Členský stát může učinit výjimky z osvobození od vízové povinnosti stanovené v článku 4, pokud jde o osoby, které vykonávají během svého pobytu výdělečnou činnost.

Uplatňuje-li třetí země uvedená na seznamu v příloze II vízovou povinnost na státní příslušníky alespoň jednoho členského státu, použijí se tato ustanovení:

1. Odchylně od článku 4 se osvobození od vízové povinnosti pro státní příslušníky třetí země uvedené na seznamu v příloze II může dočasně pozastavit na základě relevantních a objektivních údajů v souladu s podmínkami a postupem stanovenými v článcích 8a až 8f (dále jen „mechanismus pozastavení“).

Mechanismus pozastavení může být spuštěn tím, že členský stát podá Komisi oznámení v souladu s článkem 8b, nebo na základě vlastní analýzy Komise v souladu s článkem 8c.

2. Pokud Unie a třetí země uvedená v příloze II uzavřely dohodu o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty, použijí se články 8a, 8e a 8f tohoto nařízení, aniž jsou dotčena příslušná ustanovení týkající se důvodů pro pozastavení a postupů obsažená v uvedené dohodě.

1. Mechanismus pozastavení může být spuštěn na základě kteréhokoli z těchto důvodů:

2. Pro účely odst. 1 písm. a), b) a písm. d) bodu i) a odstavce 4 tohoto článku se podstatným nárůstem rozumí nárůst přesahující prahovou hodnotu 30 %, pokud Komise na základě svého posouzení podle čl. 8b odst. 5 nebo své analýzy uvedené v čl. 8c odst. 2 nedojde k závěru, že je v konkrétním případě použitelná jiná prahová hodnota. Komise každý takový závěr řádně odůvodní.

Do 31. prosince 2028 posoudí Komise, jak je uplatňována prahová hodnota stanovená v prvním pododstavci, a předloží výsledky tohoto posouzení Evropskému parlamentu a Radě. Při tomto posouzení se zaměří zejména na to, zda je prahová hodnota relevantní pro účely mechanismu pozastavení.

3. Pro účely odst. 1 písm. b) tohoto článku se nízkou mírou uznávání rozumí míra uznávání žádostí o azyl nižší než 20 %, pokud Komise na základě posouzení podle čl. 8b odst. 5 nebo analýzy uvedené v čl. 8c odst. 2 nedojde k závěru, že je v konkrétním případě použitelná jiná míra uznávání. Komise každý takový závěr řádně odůvodní.

4. Pro účely odst. 1 písm. c) se snížením míry spolupráce se třetí zemí uvedenou na seznamu v příloze II v oblasti zpětného přebírání osob rozumí odpovídajícími údaji doložený podstatný nárůst míry zamítnutých žádostí o zpětné převzetí zaslaných členským státem uvedené třetí zemi týkajících se jejích státních příslušníků nebo, je-li tak stanoveno v dohodě o zpětném přebírání osob uzavřené mezi Unií nebo uvedeným členským státem a uvedenou třetí zemí, týkajících se státních příslušníků třetích zemí, kteří přešli přes danou třetí zemi.

5. Pro účely odst. 1 písm. c) lze za jiné případy nedostatku spolupráce při zpětném přebírání osob považovat:

1. Členský stát může učinit oznámení Komisi, pokud během období dvou až dvanácti měsíců ve srovnání s obdobím stejné délky v předchozím roce nebo s posledními dvěma měsíci přede dnem použitelnosti osvobození od vízové povinnosti pro státní příslušníky třetí země uvedené na seznamu v příloze II existuje ve vztahu k tomuto členskému státu jedna či více z okolností, které představují důvody pro pozastavení stanovené v čl. 8a odst. 1 písm. a), b) a c) a písm. d) bodě i).

2. Členský stát může Komisi rovněž oznámit, že existuje jedna či více z okolností, které představují důvody pro pozastavení osvobození od vízové povinnosti stanovené v čl. 8a odst. 1 písm. d) bodech ii) a iii) a písm. e), f) a i).

3. V oznámeních uvedených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku musejí být uvedeny důvody, na nichž se zakládají. Tato oznámení obsahují v příslušných případech relevantní údaje a statistiky, jakož i podrobné vysvětlení předběžných opatření, která dotčený členský stát přijal k nápravě okolností, jež vedly k oznámení. Členský stát může ve svém oznámení uvést kategorie státních příslušníků dotčené třetí země, na něž se má vztahovat prováděcí akt přijatý podle čl. 8e odst. 1, a uvede pro to podrobné důvody.

4. Komise o každém oznámení obdrženém podle odstavce 1 nebo 2 neprodleně uvědomí Evropský parlament a Radu.

5. Komise neprodleně posoudí veškerá oznámení podle odstavce 1 nebo 2 tohoto článku, přičemž zohlední:

6. V rámci přezkumu podle odstavce 5 Komise posoudí rovněž nezbytnost, přiměřenost a důsledky pozastavení osvobození od vízové povinnosti.

7. O výsledcích svého posouzení podle odstavce 5 uvědomí Komise Evropský parlament a Radu.

1. Komise pravidelně sleduje, zda existují okolnosti, jež představují důvody pro pozastavení osvobození od vízové povinnosti stanovené v čl. 8a odst. 1.

Komise rovněž sleduje zejména to, zda třetí země uvedené v příloze II na základě úspěšného uzavření dialogu s Unií o uvolnění vízového režimu nadále splňují zvláštní požadavky založené na článku 1, jež byly použity k posouzení toho, zda je vhodné jejich státní příslušníky osvobodit od vízové povinnosti.

2. Komise uvědomí Evropský parlament a Radu, pokud má po analýze příslušných údajů, zpráv a statistik, včetně údajů, zpráv a statistik od kteréhokoli příslušného orgánu, instituce nebo jiného subjektu Unie, konkrétní a spolehlivé informace o existenci kterékoli z okolností, jež představují důvody pro pozastavení osvobození od vízové povinnosti stanovené v čl. 8a odst. 1. Komise poté přijme nezbytná opatření v souladu s články 8e a 8f.

1. Komise podává Evropskému parlamentu a Radě zprávu o sledování prováděném podle čl. 8c odst. 1 ve vztahu ke třetím zemím uvedeným na seznamu v příloze II na základě úspěšného uzavření dialogu o uvolnění vízového režimu s Unií. Tyto zprávy se podávají alespoň jednou ročně a po dobu sedmi let ode dne vstupu právního aktu osvobozujícího státní příslušníky dotčené třetí země od vízové povinnosti v platnost. Po uplynutí této doby podá Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o sledování, kdykoli to považuje za nezbytné nebo na žádost Evropského parlamentu nebo Rady. Tyto zprávy se zaměří na třetí země, o nichž se Komise na základě konkrétních a spolehlivých informací domnívá, že již nesplňují určité zvláštní požadavky založené na článku 1, jež byly použity k posouzení toho, zda je vhodné jejich státní příslušníky osvobodit od vízové povinnosti.

2. Vedle oznamovacích povinností stanovených v odstavci 1 tohoto článku podává Komise, kdykoli to považuje za nezbytné nebo na žádost Evropského parlamentu nebo Rady, Evropskému parlamentu a Radě zprávy o sledování prováděném podle čl. 8c odst. 1 ve vztahu k jiným třetím zemím uvedeným na seznamu v příloze II.

1. Komise přijme prováděcí akt, kterým na dobu 12 měsíců pozastaví osvobození státních příslušníků třetí země od vízové povinnosti, pokud:

2. Při přijímání rozhodnutí podle odst. 1 písm. a) Komise

3. Pozastavení osvobození od vízové povinnosti stanovené v prováděcím aktu přijatém podle odstavce 1 tohoto článku se bude vztahovat na určité kategorie státních příslušníků dané třetí země vymezené odkazem na příslušné druhy cestovních dokladů a případně další kritéria. Při rozhodování o tom, na které kategorie se má toto pozastavení vztahovat, Komise na základě dostupných informací zahrne kategorie, které jsou dostatečně široké, aby mohly účinně přispět k nápravě okolností, které vedly k pozastavení, přičemž dodrží zásadu proporcionality a nediskriminace v souladu s článkem 21 Listiny základních práv Evropské unie. V prováděcích aktech přijatých podle odstavce 1 tohoto článku se pevně stanoví den, ke kterému pozastavení osvobození od vízové povinnosti nabývá účinku.

4. Komise předloží návrh prováděcího aktu uvedeného v odstavci 1 tohoto článku výboru uvedenému v čl. 11 odst. 1:

Prováděcí akty uvedené v odstavci 1 tohoto článku se přijímají přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 2.

5. Odchylně od odstavců 1 až 4 tohoto článku, článku 8b a čl. 8c odst. 2, pokud je to odůvodněno naléhavostí situace a pokud má Komise konkrétní a spolehlivé informace o existenci některého z důvodů pro pozastavení stanovených v čl. 8a odst. 1 a rozhodne, že je třeba urychleně přijmout opatření, přijme prováděcí akt, kterým dočasně pozastaví osvobození všech státních příslušníků dané třetí země nebo určitých jejich kategorií od vízové povinnosti na dobu 12 měsíců. V těchto prováděcích aktech se pevně stanoví den, ke kterému pozastavení osvobození od vízové povinnosti nabývá účinku.

Prováděcí akty uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce se přijímají přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 2. Předseda výboru uvedeného v čl. 11 odst. 1 zváží zkrácení lhůty pro svolání schůze výboru podle čl. 3 odst. 3 druhého pododstavce nařízení (EU) č. 182/2011 a využití písemného postupu uvedeného v čl. 3 odst. 5 zmíněného nařízení.

6. Aniž je dotčen článek 6, jsou během doby trvání pozastavení osvobození od vízové povinnosti všechny kategorie státních příslušníků třetí země, na které se vztahuje prováděcí akt přijatý podle odstavce 1 nebo 5 tohoto článku, povinny mít při překračování vnějších hranic členských států vízum.

7. Pokud Komise přijala prováděcí akt podle odstavce 1 nebo 5 tohoto článku z důvodu pro pozastavení stanoveného v čl. 8a odst. 1 písm. g), pokud jde o nesplnění zvláštních požadavků na vnější vztahy nebo základní práva, nebo z důvodu stanoveného v čl. 8a odst. 1 písm. h), kterým se dočasně pozastavuje osvobození od vízové povinnosti pro státní příslušníky třetí země, kteří jsou držiteli diplomatických, služebních/úředních pasů nebo zvláštních pasů, nestanoví členské státy nové výjimky z vízové povinnosti podle čl. 6 odst. 1 písm. a). Členské státy, které mají s dotčenou třetí zemí dvoustranné dohody, přijmou nezbytné kroky, aby neuplatňovaly výjimky přijaté podle čl. 6 odst. 1 písm. a).

8. Aniž je dotčen odstavec 7 tohoto článku, pokud členský stát přijme opatření podle článku 6 stanovující nové výjimky z vízové povinnosti pro určitou kategorii státních příslušníků třetí země, na kterou se vztahuje prováděcí akt přijatý podle odstavce 1 nebo 5 tohoto článku, sdělí tato opatření v souladu s článkem 12.

9. Během doby trvání pozastavení osvobození od vízové povinnosti naváže Komise s danou třetí zemí posílený dialog za účelem nápravy dotyčných okolností. Komise informuje Evropský parlament a Radu o pokroku a výsledcích tohoto dialogu a o efektivitě uplatňovaného pozastavení.

10. Pokud jsou okolnosti, které vedly k dočasnému pozastavení osvobození od vízové povinnosti, napraveny před uplynutím doby použitelnosti prováděcího aktu přijatého podle odstavce 1 nebo 5 tohoto článku, přijme Komise přezkumným postupem uvedeným v čl. 11 odst. 2 prováděcí akt, kterým dočasné pozastavení zruší.

1. Pokud ve vztahu ke třetí zemi, na jejíž státní příslušníky se vztahuje prováděcí akt přijatý podle čl. 8e odst. 1 nebo 5, přetrvávají okolnosti, jež představují relevantní důvody pro pozastavení osvobození od vízové povinnosti stanovené v čl. 8a odst. 1, přijme Komise nejpozději dva měsíce před uplynutím dvanáctiměsíční doby pozastavení stanovené prováděcím aktem akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 10 za účelem změny přílohy II, jímž se dočasně pozastaví uplatňování uvedené přílohy na dobu 24 měsíců pro všechny státní příslušníky této třetí země.

2. Odchylně od odstavce 1 tohoto článku, jestliže byl prováděcí akt uvedený v čl. 8e odst. 1 nebo 5 týkající se státních příslušníků dotčené třetí země přijat z důvodu stanoveného v čl. 8a odst. 1 písm. g), pokud jde o nesplnění zvláštních požadavků na vnější vztahy nebo základní práva, nebo z důvodu stanoveného v čl. 8a odst. 1 písm. h), může Komise prostřednictvím delegovaného aktu uvedeného v odstavci 1 tohoto článku rozhodnout, že dočasně pozastavení uplatňování přílohy II na dobu 24 měsíců pro určité kategorie státních příslušníků této třetí země určené v souladu se zásadami stanovenými v čl. 8e odst. 3.

3. Změna uvedená v odstavci 1 se provede tak, že se k názvu dotčené třetí země připojí poznámka pod čarou uvádějící, že osvobození od vízové povinnosti je ve vztahu k této třetí zemi pozastaveno, a upřesňující dobu trvání tohoto pozastavení a v příslušných případech určené kategorie státních příslušníků této třetí země, na něž se pozastavení vztahuje. Akt v přenesené pravomoci nabývá účinku dnem uplynutí doby použitelnosti příslušného prováděcího aktu uvedeného v čl. 8e odst. 1 nebo 5.

Ustanovení čl. 8e odst. 7 se použije obdobně.

4. Aniž je dotčen článek 6 a odst. 3 druhý pododstavec tohoto článku, jsou státní příslušníci třetí země, na kterou se vztahuje akt v přenesené pravomoci přijatý podle odstavce 1 tohoto článku, během doby trvání pozastavení osvobození od vízové povinnosti povinni mít při překračování vnějších hranic členských států vízum.

5. Aniž je dotčen čl. 8e odst. 7, pokud členský stát přijme opatření podle článku 6 stanovující nové výjimky z vízové povinnosti pro určitou kategorii státních příslušníků třetí země, na kterou se vztahuje akt v přenesené pravomoci přijatý podle odstavce 1 tohoto článku, sdělí tato opatření v souladu s článkem 12.

6. Před uplynutím doby použitelnosti aktu v přenesené pravomoci přijatého podle odstavce 1 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o dočasném uplatňování pozastavení osvobození od vízové povinnosti, o dialogu mezi Komisí a dotčenou třetí zemí a o opatřeních přijatých k nápravě okolností, které vedly k dočasnému pozastavení osvobození od vízové povinnosti.

Ke zprávám uvedeným v prvním pododstavci může být připojen legislativní návrh na změnu tohoto nařízení za účelem přesunutí odkazu na dotčenou třetí zemi z přílohy II do přílohy I. V takovém případě Komise přijme akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 10, kterým změní přílohu II s cílem prodloužit dobu trvání pozastavení osvobození od vízové povinnosti stanovenou aktem v přenesené pravomoci přijatým podle odstavce 1 tohoto článku, dokud nevstoupí v platnost změna, kterou se daná třetí země převádí do přílohy I. Toto prodloužení nepřekročí 24 měsíců. Poznámka pod čarou připojená k odkazu se odpovídajícím způsobem změní.

Jestliže se z důvodu přetrvávající povahy okolností představujících důvody pro pozastavení osvobození od vízové povinnosti stanovené v čl. 8a odst. 1 písm. g), pokud jde o nesplnění zvláštních požadavků na vnější vztahy nebo základní práva, nebo okolností představujících důvody pro pozastavení stanovené v čl. 8a odst. 1 písm. h) akt v přenesené pravomoci přijatý podle odstavce 1 tohoto článku vztahoval na základě odstavce 2 tohoto článku na státní příslušníky třetí země, kteří jsou držiteli diplomatických, služebních/úředních pasů nebo zvláštních pasů, může Komise ve zprávě týkající se uvedeného aktu v přenesené pravomoci uvést, že je třeba přijmout další akt v přenesené pravomoci s cílem prodloužit dobu pozastavení o dalších 24 měsíců. V takovém případě se první a druhý pododstavec tohoto odstavce použijí obdobně.

7. Pokud jsou okolnosti, které vedly k dočasnému pozastavení osvobození od vízové povinnosti, napraveny před uplynutím doby použitelnosti aktu v přenesené pravomoci přijatého podle odstavce 1 nebo 5 tohoto článku, přijme Komise akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 10, kterým změní přílohu II s cílem zrušit dočasné pozastavení osvobození od vízové povinnosti.

1. Do 10. ledna 2018 Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu, ve které posoudí účinnost mechanismu vzájemnosti stanoveného v článku 7, a v případě potřeby předloží legislativní návrh na změnu tohoto nařízení. Evropský parlament a Rada o tomto návrhu rozhodují řádným legislativním postupem.

2. Do 29. března 2021 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, ve které posoudí účinnost mechanismu pozastavení stanoveného v článku 8, a v případě potřeby předloží legislativní návrh na změnu tohoto nařízení. Evropský parlament a Rada o tomto návrhu rozhodnou řádným legislativním postupem.

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 7 písm. f) je svěřena Komisi na dobu pěti let od 9. ledna 2014. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 8f je svěřena Komisi na dobu pěti let od 28. března 2017. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

4. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 7 písm. f) a v článku 8f kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

5. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

6. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

7. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 7 písm. f) vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě čtyř měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

8. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 8f vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví.

1. Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

3. Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

1. Členské státy sdělí ostatním členským státům a Komisi opatření, která přijaly na základě článku 6 do pěti pracovních dnů od přijetí těchto opatření.

2. Komise zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie pro informaci opatření sdělená na základě odstavce 1.