1) V čl. 3 odst. 1 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

„Pro účely měření stupňů Plato se berou v potaz všechny složky piva, včetně složek přidaných po skončení kvašení.

Odchylně od druhého pododstavce mohou členské státy, které ke dni 29. července 2020 neberou pro účely měření stupňů Plato v potaz složky piva, jež byly přidány po kvašení, v této praxi pokračovat do 31. prosince 2030.“

2) V článku 5 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

Členské státy mohou uplatňovat snížené sazby, které mohou poklesnout pod minimální sazbu, na pivo, jehož skutečný obsah alkoholu nepřesáhne 3,5 % objemových.“

3) V čl. 8 bodě 2 se návětí nahrazuje tímto:

• „2. „šumivým vínem“ rozumějí všechny výrobky kódů KN 220410, 22042106, 22042107, 22042108, 22042109, 22042910 a 2205,“

4) Vkládá se nový článek, který zní:

Členské státy mohou uplatňovat snížené sazby daně na víno vyrobené malými nezávislými výrobci za následujících omezení:

• snížené sazby se neuplatní u podniků, které vyrábějí v průměru více než 1000 hl vína ročně, nebo v případě Republiky Malta v průměru více než 20000 hl vína ročně,

• snížené sazby nesmějí být o více než 50 % nižší než základní vnitrostátní sazba spotřební daně.

Pro účely nižších sazeb se „malým nezávislým výrobcem vína“ rozumí výrobce vína, který je právně a hospodářsky nezávislý na jakémkoli jiném výrobci vína, který využívá provozních prostor, jež jsou fyzicky umístěny odděleně od jakéhokoli jiného výrobce vína, a který nevyrábí v licenci. Spolupracují-li však dva nebo více malých výrobců vína a jejich společná roční výroba nepřekročí 1000 nebo 20000 hl, podle toho, co je relevantní, mohou být považováni za jediného malého nezávislého výrobce vína.

Členské státy zabezpečí, aby případné nižší sazby, které zavedou, platily stejně i pro víno dodané na jejich území malými nezávislými výrobci vína nacházejícími se v jiných členských státech. Zejména zajistí, aby na žádnou jednotlivou dodávku z jiného členského státu nebyla uvalena vyšší daň než na odpovídající vnitrostátní dodávku.“

5) V čl. 12 bodě 2 se návětí nahrazuje tímto:

• „2. „ostatními šumivými kvašenými nápoji“ rozumějí všechny výrobky kódů KN 22060031 a 22060039, jakož i výrobky kódů KN 220410, 22042106, 22042107, 22042108, 22042109, 22042910 a 2205, které nejsou zmíněny výše v článku 8 a“.

6) V článku13 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

Nestanoví-li odstavec 3 tohoto článku a článek 13a jinak, stanoví členské státy stejnou sazbu spotřební daně na všechny výrobky podléhající dani z ostatních nešumivých kvašených nápojů. Obdobně stanoví stejnou sazbu spotřební daně na výrobky podléhající dani z ostatních šumivých kvašených nápojů. Mohou rovněž uplatňovat stejnou daňovou sazbu na ostatní nešumivé kvašené nápoje i na ostatní šumivé kvašené nápoje.“

7) Vkládá se nový článek, který zní:

Členské státy mohou uplatňovat snížené sazby daně, které mohou být diferencovány podle roční výroby dotyčných výrobců, na ostatní kvašené nápoje vyrobené malými nezávislými výrobci za následujících omezení:

• snížené sazby se neuplatní u podniků, které vyrábějí více než celkově 15000 hl takových nápojů ročně,

• snížené sazby nesmějí být o více než 50 % nižší než základní vnitrostátní sazba spotřební daně z ostatních kvašených nápojů.

Pro účely tohoto článku musí být ostatní kvašené nápoje získané zkvašením ovoce, bobulovin, zeleniny, medového roztoku či zkvašením čerstvé nebo koncentrované šťávy získané z výše uvedených produktů. Členské státy nepovolí, aby byl pro účely výroby ostatních kvašených nápojů přidán jakýkoli jiný alkohol či alkoholický nápoj. Pro účely tohoto článku se za přidání alkoholu pro účely výroby ostatních kvašených nápojů nepovažuje přidání alkoholu použitého k ředění nebo rozpouštění aromat v nezbytně nutné dávce, pokud tím obsah alkoholu nestoupne více než o 1,2 % objemových. Přidání takových aromat nesmí výrazně změnit charakter původního výrobku.

Členské státy mohou omezit uplatňování tohoto článku na určité typy ostatních kvašených nápojů.

Pro účely tohoto článku se „malým nezávislým výrobcem“ rozumí výrobce ostatních kvašených nápojů, který je právně a hospodářsky nezávislý na jakémkoli jiném výrobci ostatních kvašených nápojů, který využívá provozních prostor, jež jsou fyzicky umístěny odděleně od prostor jakýchkoli jiných výrobců, a který nevyrábí v licenci. Spolupracují-li však dva nebo více malých výrobců a jejich společná roční výroba nepřekročí 15000 hl, mohou být považováni za jediného malého nezávislého výrobce.

Členské státy zabezpečí, aby případné nižší sazby, které zavedou, platily stejně i pro ostatní kvašené nápoje dodané na jejich území malými nezávislými výrobci nacházejícími se v jiných členských státech. Zejména zajistí, aby na žádnou jednotlivou dodávku z jiného členského státu nebyla uvalena vyšší daň než na odpovídající vnitrostátní dodávku.“

8) Článek 15 se nahrazuje tímto.

Pro účely uplatňování směrnice 92/84/EEC a směrnice Rady 2008/118/ES(Směrnice Rady 2008/118/ES ze dne 16. prosince 2008 o obecné úpravě spotřebních daní a o zrušení směrnice 92/12/EHS (Úř. věst. L 9, 14.1.2009, s. 12).“) se odkazy na „víno“ použijí přiměřeně na ostatní kvašené nápoje, jak jsou vymezeny v tomto oddíle.

9) V čl. 18 odst. 4 se první pododstavec nahrazuje tímto:

Členské státy mohou uplatňovat jedinou sníženou daňovou sazbu na meziprodukty, které jsou vymezeny v příloze VII části II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671).“).

10) Vkládá se nový článek, který zní:

Členské státy mohou uplatňovat snížené sazby daně, které mohou být diferencovány podle roční výroby dotyčných výrobců, na meziprodukty vyrobené malými nezávislými výrobci za následujících omezení:

• snížené sazby se neuplatní u podniků, které vyrábějí více než celkově 250 hl takových nápojů ročně,

• snížené sazby mohou poklesnout pod minimální sazbu, avšak nesmějí být nižší než 50 % základní vnitrostátní sazby spotřební daně na meziprodukty.

Členské státy mohou omezit uplatňování tohoto článku na určité typy meziproduktů.

Pro účely tohoto článku se „malým nezávislým výrobcem“ rozumí výrobce meziproduktů, který je právně a hospodářsky nezávislý na jakémkoli jiném výrobci meziproduktů, který využívá provozních prostor, jež jsou fyzicky umístěny odděleně od prostor jakýchkoli jiných výrobců, a který nevyrábí v licenci. Spolupracují-li však dva nebo více malých výrobců a jejich společná roční výroba nepřekročí 250 hl, mohou být považováni za jediného malého nezávislého výrobce.

Členské státy zabezpečí, aby případné nižší sazby, které zavedou, platily stejně i pro ostatní meziprodukty dodané na jejich území malými nezávislými výrobci nacházejícími se v jiných členských státech. Zejména zajistí, aby na žádnou jednotlivou dodávku z jiného členského státu nebyla uvalena vyšší daň než na odpovídající vnitrostátní dodávku.“

11) V článku 22 se

• a) odstavec 6 se nahrazuje tímto:

  Bulharská republika může uplatňovat sníženou sazbu spotřební daně, která není nižší než 50 % základní vnitrostátní sazby spotřební daně z lihu, pro líh vyrobený ovocnými pěstitelskými pálenicemi, které ročně vyrábějí více než 10 hl lihu z ovoce dodaného domácnostmi pěstitelů ovoce. Uplatnění snížené sazby se omezuje na 30 litrů ovocných destilátů vyrobených na domácnost pěstitele ovoce ročně, určených výhradně pro jejich osobní spotřebu. Jakmile je tato možnost jednou využita, Bulharská republika již neuplatní odstavec 8 tohoto článku.“;

• b) vkládá se nový odstavec, který zní:

  Česká republika a Polská republika mohou uplatňovat sníženou sazbu spotřební daně, která není nižší než 50 % základní vnitrostátní sazby spotřební daně z lihu, pro líh vyrobený ovocnými pěstitelskými pálenicemi, které ročně vyrábějí více než 10 hl lihu z ovoce dodaného domácnostmi pěstitelů ovoce. Uplatnění snížené sazby se omezuje na 30 litrů ovocných destilátů vyrobených na domácnost pěstitele ovoce ročně, určených výhradně pro jejich osobní spotřebu.“;

• c) doplňuje se nový odstavec, který zní:

  Za podmínek, jež přijmou pro zajištění jednoznačného uplatňování tohoto odstavce, mohou členské státy osvobodit od spotřební daně, nebo uplatňovat snížené sazby spotřební daně na líh spotřebovaný jednotlivcem, členy jeho rodiny nebo jeho hosty za předpokladu, že nedochází k prodeji, který je:

  • a) vyroben tímto jednotlivcem z ovoce, které tento jednotlivec vlastní, pěstuje a dodává z pozemku, k němuž má právo, pomocí jednoduchého, malého destilačního zařízení registrovaného u příslušných orgánů dotčeného členského státu

    nebo

  • b) vyroben tímto jednotlivcem v lihovarech povolených příslušným orgánem dotčeného členského státu z ovoce, které tento jednotlivec vlastní, pěstuje a dodává z pozemku, k němuž má právo.

  Členské státy omezí uplatňování osvobození od daně nebo snížených sazeb na nejvýše 50 litrů ovocných destilátů na domácnost pěstitele ovoce za rok.

  Členské státy, které uplatňují takové osvobození od daně nebo snížené sazby spotřební daně:

  • a) stanoví podmínky pro předcházení daňovým únikům, vyhýbání se daňovým povinnostem nebo zneužití daňového režimu,
  • b) zavedou přiměřené požadavky a postupy, aby byla zajištěna kontrola výroby a spotřeby za účelem předcházení přeshraničním dopadům a prodeji, a
  • c) stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých podle tohoto článku a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

  Členské státy neuplatňují tato ustanovení navíc k odstavci 6, 6a nebo 7.“

12) Článek 23 se nahrazuje tímto:

Francouzská republika může uplatňovat sníženou sazbu, která může poklesnout pod minimální sazbu, avšak nesmí být nižší než 50 % základní vnitrostátní sazby daně z lihu, pro rum, jak je vymezen v příloze II bodě 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1576/89 (Úř. věst. L 39, 13.2.2008, s. 16).“), vyrobený z cukrové třtiny, která byla sklizena na místě výroby, jak stanoví příloha I bod 13 zmíněného nařízení, jehož obsah jiných těkavých látek než ethanolu a methanolu je roven nebo přesahuje 225 g/hl čistého alkoholu a jehož skutečný obsah alkoholu činí nejméně 40 % objemových.

Řecká republika může uplatňovat sníženou sazbu, která může poklesnout pod minimální sazbu:

• a) avšak nesmí být nižší než 50 % základní vnitrostátní sazby daně z lihu, pro nápoje z destilovaného anisu, jak je vymezen v příloze II bodě 29 nařízení (ES) č. 110/2008, které jsou bezbarvé, jejichž obsah cukru nepřesahuje 50 g/l a které v hotovém stavu obsahují – přinejmenším v procentním podílu uvedeném ve zmíněném ustanovení – alkohol vyrobený tradiční metodou přerušované destilace v měděných kotlích o obsahu do 1000 litrů, a pro ty nápoje z matolinové pálenky nebo matolinovice, jak je vymezena v příloze II bodě 6 nařízení (ES) č. 110/2008, které jsou destilovány tradiční metodou přerušované destilace,
• b) avšak nesmí být nižší než 85 % základní vnitrostátní sazby daně z lihu, pro líh z ovoce dodávaného z domácnosti výrobce, který je destilován v jednoduchých měděných tradičních destilačních zařízeních o obsahu do 130 litrů nebo v kameninových tradičních destilačních zařízeních o obsahu do 40 litrů, jež v obou případech mohou být v provozu nejvýše osm dnů za rok a mohou vyrobit nejvýše 5 hl čistého alkoholu za rok.“

13) V oddíle VI se vkládá nový článek, který zní:

Za podmínek, jež přijmou pro zajištění jednoznačného uplatňování článků 4, 9a, 13a a 18a a čl. 22 odst. 1, 2 a 3 této směrnice, členské státy na vyžádání vydají malým nezávislým výrobcům usazeným na jejich území roční osvědčení potvrzující v relevantních případech jejich celkovou roční výrobu uvedenou v uvedených ustanoveních a jejich soulad s relevantními kritérii stanovenými v čl. 4 odst. 2, čl. 9a odst. 2, čl. 13a odst. 4, čl. 18a odst. 3 a čl. 22 odst. 2 této směrnice. Správní doklad pro dopravu zboží podle kapitoly IV nebo V směrnice 2008/118/ES se odkazuje na toto osvědčení uvedené v tomto odstavci.

Bez ohledu na odstavec 1 tohoto článku mohou členské státy za podmínek, jež přijmou pro účely zajištění správného a jednoznačného uplatňování tohoto článku a zamezení veškerých daňových úniků, vyhýbání se daňovým povinnostem nebo zneužití daňového režimu, umožnit malým nezávislým výrobcům uvedeným v čl. 4 odst. 1, čl. 9a odst. 1, čl. 13a odst. 1, čl. 18a odst. 1 a čl. 22 odst. 1 usazeným na jejich území, aby sami osvědčili svůj soulad s relevantními kritérii stanovenými v čl. 4 odst. 2, čl. 9a odst. 2, čl. 13a odst. 4, čl. 18a odst. 3 a čl. 22 odst. 2 a celkovou roční výrobu uvedenou v uvedených ustanoveních.

Členské státy za podmínek, jež přijmou pro účely zajištění správného a jednoznačného uplatňování tohoto článku a zamezení veškerých daňových úniků, vyhýbání se daňovým povinnostem nebo zneužití daňového režimu, uznají osvědčení pro výrobce uvedené v čl. 4 odst. 1, čl. 9a odst. 1, čl. 13a odst. 1, čl. 18a odst. 1 a čl. 22 odst. 1 vydané jiným členským státem, s výjimkou řádně odůvodněných okolností.

Komise přijme prováděcí akty, kterými se stanoví:

• a) formulář pro osvědčení uvedené v odstavci 1;
• b) formát odkazu na toto osvědčení obsažený ve správním dokladu pro dopravu zboží podle kapitoly IV nebo V směrnice 2008/118/ES a
• c) požadavky týkající se vystavení správního dokladu pro dopravu zboží podle kapitoly IV nebo V směrnice 2008/118/ES v případě vlastní certifikace.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 28a odst. 2.“

14) Článek 26 se nahrazuje tímto:

Odkazy na kódy KN obsažené v této směrnici odkazují na kódy kombinované nomenklatury uvedené v prováděcím nařízení Komise (EU) 2018/1602(Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1602 ze dne 11. října 2018, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 273, 31.10.2018, s. 1).), kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87.(Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1).“)

15) Článek 27 se mění takto:

• a) odstavec 1 se mění takto:

  0) v uvozující větě se slova „Členské státy mohou osvobodit“ nahrazují slovy „Členské státy osvobodí“;

  • i) písmena a) a b) se nahrazují tímto:
    • „a) jsou-li tyto výrobky distribuovány ve formě lihu, který byl plně denaturován v souladu s požadavky členského státu, kde byl propuštěn ke spotřebě, pokud tyto požadavky byly řádně písemně oznámeny a povoleny v souladu s odstavci 3 a 4 tohoto článku.

      Členské státy použijí kapitolu V směrnice 2008/118/ES;

    • b) jsou-li tyto výrobky používány v rámci procesu výroby jakéhokoli výrobku, který není určen pro lidskou spotřebu, pokud byl daný líh denaturován v souladu s požadavky jakéhokoli členského státu pro stanovený účel.

      Osvobození od daně se uplatní, když takovýto denaturovaný líh:

      • byl začleněn do výrobku, který není určen k lidské spotřebě,

      nebo

      • se používá k údržbě a čištění výrobního zařízení používaného pro tento konkrétní výrobní proces.

      Členské státy použijí kapitolu IV směrnice 2008/118/ES na přepravu denaturovaného lihu, který ještě nebyl začleněn do výrobku, který není určen k lidské spotřebě;“

  • ii) písmeno d) se nahrazuje tímto:
    • „d) jsou-li tyto výrobky používány k výrobě léčivých přípravků uvedených ve směrnicích Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se veterinárních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 1).) a 2001/83/ES(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67).“;).
• b) v odstavci 2 se doplňuje nové písmeno, které zní:
  • „f) při výrobě doplňků stravy definovaných ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/46/ES(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/46/ES ze dne 10. června 2002 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se doplňků stravy (Úř. věst. L 183, 12.7.2002, s. 51).‘;), které obsahují líh, pokud jednotkové balení doplňku stravy propuštěného ke spotřebě nepřekračuje 0,15 litru a doplňky stravy jsou uváděny na trh podle článku 10 uvedené směrnice.“;
• c) odstavce 3, 4 a 5 se nahrazují tímto:

  Členský stát, který hodlá změnit požadavky na plnou denaturaci lihu uvedené v odst. 1 písm. a), oznámí nové požadavky písemně Komisi spolu se všemi důležitými informacemi o denaturačních prostředcích, které zamýšlí používat.

  Pokud se Komise domnívá, že nemá veškeré nezbytné informace, kontaktuje do jednoho měsíce od obdržení oznámení dotčený členský stát a upřesní, které informace požaduje. Poté, co má Komise veškeré informace, které považuje za nezbytné, předá dané oznámení do jednoho měsíce ostatním členským státům.

  Komise přijímá prováděcí akty, kterými schvaluje nebo zamítá požadavky oznámené podle odstavce 3 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 28a odst. 2.

  Zjistí-li členský stát, že osvobození určitého výrobku od daně podle odst. 1 písm. a) nebo b) tohoto článku vede k daňovému úniku, vyhýbání se daňovým povinnostem nebo k zneužití daňového režimu, může odmítnout osvobození udělit nebo už udělené osvobození zrušit. Členský stát toto odmítnutí nebo zrušení neprodleně písemně oznámí Komisi spolu se všemi relevantními informacemi o daňovém úniku, vyhýbání se daňovým povinnostem nebo zneužití daňového režimu. Pokud se Komise domnívá, že nemá veškeré nezbytné informace, kontaktuje do jednoho měsíce od obdržení těchto informací dotčený členský stát a upřesní, které další informace požaduje. Poté, co má Komise veškeré informace, které považuje za nezbytné, předá dané oznámení do jednoho měsíce ostatním členským státům. Konečné rozhodnutí se přijme přezkumným postupem podle čl. 28a odst. 2 nejpozději čtyři měsíce po předání oznámení ostatním členským státům. Členské státy nejsou povinny přiznat tomuto rozhodnutí zpětnou působnost.“

16) Článek 28 se zrušuje.

17) V oddíle VIII se vkládají nové články, které znějí:

Komisi je nápomocen Výbor pro spotřební daně. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Komise každých pět let předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění této směrnice. První zprávu předloží do 31. prosince 2024.

Zpráva zejména:

• a) posoudí uplatňování a dopad vnitrostátních předpisů přijatých a uplatňovaných podle článků 5 a 9a, čl. 22 odst. 8, článku 23a a čl. 27 odst. 2 písm. f);
• b) zohlední relevantní důkazy o existenci dopadu předpisů přijatých a uplatňovaných podle uvedených ustanovení, jako jsou negativní přeshraniční dopady, vyšší výskyt podvodů či dopad na hladké fungování vnitřního trhu a veřejné zdraví, a
• c) pokud členské státy použijí vnitrostátní předpisy přijaté podle čl. 22 odst. 8, posoudí přiměřenost:

  • podmínek, které dané členské státy stanoví pro předcházení daňovým únikům, vyhýbání se daňovým povinnostem nebo zneužití daňového režimu, a

  • požadavků a postupů, které dané členské státy zavedly k zajištění kontroly výroby a spotřeby a prevence přeshraničních dopadů.

Členské státy na požádání předloží Komisi informace potřebné k vypracování této zprávy.

Členské státy, které uplatní vnitrostátní předpisy přijaté podle čl. 22 odst. 8, předloží Komisi do tří měsíců po prvním roce jejich účinnosti veškeré informace nezbytné k posouzení uvedenému v druhém pododstavci písm. c) tohoto článku.

Ke zprávě se případně připojí legislativní návrh.“