Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

PŘÍLOHA I Datové prvky, které se mají předávat pro dílčí témata

Část A. Proměnné

Všechny krátkodobé podnikové statistiky s výjimkou statistik pro dílčí téma „Dovozní ceny“ (tabulka 4) a téma „Nemovitosti“ (tabulka 9) se vztahují na činnosti rezidentských statistických jednotek

S výjimkou podnikových statistik na celostátní úrovni o podnicích dovážejících zboží a podnicích vyvážejících zboží (tabulka 16) se podnikové statistiky na celostátní úrovni vztahují na činnosti rezidentských statistických jednotek. Podnikové statistiky na celostátní úrovni o podnicích dovážejících zboží a podnicích vyvážejících zboží (tabulka 16) se vztahují na statistické území vykazující země, jak je uvedeno v oddíle 4 přílohy V tohoto nařízení.

Všechny regionální podnikové statistiky se vztahují na činnosti rezidentských statistických jednotek.

Statistiky k tématům „populace ekonomických subjektů“, „vstupy pracovní síly“, „investice“ a „výstupy a výkonnost“ (tabulka 33) pro tuto oblast se vztahují na činnosti nerezidentských statistických jednotek.

Statistiky k tématu „mezinárodní obchod se zbožím“ (tabulky 34 až 37) se vztahují pouze na statistické území vykazující země, jak je uvedeno v oddíle 4 přílohy V tohoto nařízení.

Statistiky k tématu „mezinárodní obchod se službami“ (tabulka 38) se vztahují k obchodu se službami realizovanému rezidentskými jednotkami.

Tabulka 1. Krátkodobé podnikové statistiky populace ekonomických subjektů

Tabulka 2. Krátkodobé podnikové statistiky o zaměstnanosti

Tabulka 3. Krátkodobé podnikové statistiky o odpracovaných hodinách a mzdách a platech

Tabulka 4. Krátkodobé podnikové statistiky o dovozních cenách

Tabulka 5. Krátkodobé podnikové statistiky o cenách výrobců

Tabulka 6. Krátkodobé podnikové statistiky o produkci (objem)

Tabulka 7. Krátkodobé podnikové statistiky o objemu prodeje

Tabulka 8. Krátkodobé podnikové statistiky o čistém obratu (hodnota)

Tabulka 9. Krátkodobé podnikové statistiky o nemovitostech

Tabulka 10. Podnikové statistiky na celostátní úrovni o činnostech podniků

Tabulka 11. Podnikové statistiky na celostátní úrovni o činnosti podniků členěné podle velikostních tříd nebo podle právní formy

Tabulka 12. Podnikové statistiky na celostátní úrovni o demografických událostech pro podniky

Tabulka 13. Podnikové statistiky na celostátní úrovni o rychle rostoucích podnicích

Tabulka 14. Podnikové statistiky na celostátní úrovni o podnicích podle země vrcholové kontroly

Tabulka 15. Podnikové statistiky na celostátní úrovni o podnicích a jejich domácích afilacích vykonávajících vrcholovou kontrolu nad podniky v zahraničí působících ve vykazující zemi

Tabulka 16. Podnikové statistiky na celostátní úrovni o obchodu se zbožím podle podnikových charakteristik

Tabulka 17. Podnikové statistiky na celostátní úrovni o obchodu se službami podle podnikových charakteristik (STEC) – roční údaje

Tabulka 18. Podnikové statistiky na celostátní úrovni o vnitřních výdajích na výzkum a vývoj

Tabulka 19. Podnikové statistiky na celostátní úrovni o zaměstnanosti ve výzkumu a vývoji

Tabulka 20. Podnikové statistiky na celostátní úrovni o výzkumu a vývoji financovaném z veřejných zdrojů

Tabulka 21. Podnikové statistiky na celostátní úrovni o nákupech realizovaných podniky

Tabulka 22. Podnikové statistiky na celostátní úrovni o změně stavu zásob podniků

Tabulka 23. Podnikové statistiky na celostátní úrovni s členěním čistého obratu podniků podle produktů a podle sídla zákazníka

Tabulka 24. Podnikové statistiky na celostátní úrovni o členění čistého obratu podniků podle široce pojatých seskupení činností

Tabulka 25. Podnikové statistiky na celostátní úrovni o členění podle typu čistého obratu podniků

Tabulka 26. Podnikové statistiky na celostátní úrovni o průmyslové výrobě

Tabulka 27. Podnikové statistiky na celostátní úrovni o investicích podniků do dlouhodobého hmotného majetku

Tabulka 28. Podnikové statistiky na celostátní úrovni o investicích do dlouhodobého nehmotného majetku

Tabulka 29. Regionální podnikové statistiky o místních jednotkách

Tabulka 30. Regionální podnikové statistiky o podnicích

Tabulka 31. Regionální podnikové statistiky o výdajích na výzkum a vývoj

Tabulka 32. Regionální podnikové statistiky o zaměstnanosti ve výzkumu a vývoji

Tabulka 33. Statistiky o mezinárodních aktivitách — kontrola nad podniky v zahraničí prováděná institucionálními jednotkami vykazující země

Tabulka 34. Statistiky o mezinárodních aktivitách – obchod se zbožím uvnitř Unie – podrobné údaje

Tabulka 35. Statistiky o mezinárodních aktivitách – dovoz zboží ze zemí mimo Unii a vývoz zboží do zemí mimo Unii – podrobné údaje

Tabulka 36. Statistiky o mezinárodních aktivitách – vývoz a dovoz zboží – souhrnné údaje

Tabulka 37. Statistiky o mezinárodních aktivitách – vývoz zboží do zemí mimo Unii a dovoz zboží ze zemí mimo Unii – podle fakturační měny

Tabulka 38. Statistiky o mezinárodních aktivitách – mezinárodní poskytování služeb podle způsobu dodání – roční údaje

Tabulka 1. Členění podle povahy transakce

Tabulka 2. Členění podle druhu dopravy

námořní doprava

železniční doprava

silniční doprava

letecká doprava

poštovní zásilka

pevná přepravní zařízení

vnitrozemská vodní doprava

vlastní pohon

Zboží při překročení hranic statistického území Evropské unie není přepravováno v kontejnerech.

Zboží při překročení hranic statistického území Evropské unie je přepravováno v kontejnerech.

Tabulka 3. Členění podle statistického režimu

PŘÍLOHA II Hlavní průmyslová seskupení (HPS) a zvláštní agregace

A. Hlavní průmyslová seskupení (HPS)

HPS a zvláštní agregace zahrnuté do členění podle činnosti v tabulkách v části B přílohy I tohoto nařízení musí být vypočteny následovně:

Zařazování skupin a oddílů NACE do hlavních průmyslových seskupení je vymezeno v tabulce níže.

Pro proměnné 130101, 130102 a 130103 lze zařazování skupin CPA do aproximací HPS odvodit na základě zařazení skupin NACE.

Členské státy, které nevykazují statistické údaje podle nařízení (EU) 2019/2152 na úrovni skupin NACE, mohou vypočítat národní váhy pro skupiny v rámci oddílu a podle nich údaje za oddíl do skupin rozčlenit.

Členské státy, které používají zařazování do hlavních průmyslových seskupení (HPS) zčásti nebo zcela na základě oddílů NACE, informují Eurostat o vahách použitých k rozčlenění do skupin NACE.

PŘÍLOHA III Zjednodušení

A. VÝJIMKY Z POSKYTOVÁNÍ ÚDAJŮ NA ZÁKLADĚ EKONOMICKÉ VELIKOSTI ZEMĚ

Pravidlo 1 % se týká konkrétních proměnných uvedených v příloze I tohoto nařízení. Tyto proměnné se nemusí sestavovat, pokud příspěvek členského státu k souvisejícímu ukazateli (např. k přidané hodnotě, obratu nebo počtu zaměstnanců a osob sebezaměstnaných), nebo k celkovému obratu služeb (dovoz plus vývoz služeb) v určitém členění podle činnosti (NACE), kategorie EBOPS 2010 nebo produktu (CPA) činí méně než 1 % celkové hodnoty v EU. Související ukazatel a úroveň činnosti (NACE), členění podle EBOPS 2010 nebo podle produktu (CPA) jsou uvedeny v příloze I.

Na základě velikosti členského státu nemusí malé a střední země poskytovat některé statistiky pro proměnné uvedené v příloze I vůbec, nebo je poskytují s nižší periodicitou, nebo v pozdější lhůtě pro předávání údajů, a to podle této metody:

• 1. pro zařazení členských států do velikostních tříd se použije proměnná „přidaná hodnota“;
• 2. pro rozlišení malých, středních a velkých členských států se použijí dvě prahové meze, které jsou stanoveny na 1 %, respektive 4 %;

Členské státy u některých proměnných z přílohy I tohoto nařízení mohou označit, že údaje jsou výhradně k použití pro příspěvek k agregacím za EU (CETO), aby se minimalizovala zátěž podniků a náklady vnitrostátních statistických orgánů. Eurostat tyto údaje nezveřejní a členské státy neoznačí jako CETO takové údaje, které jsou zveřejňovány vnitrostátně. Počet statistik, které může členský stát označit jako CETO, se liší podle toho, zda se jedná o malé, střední nebo velké země:

• 1. Pro zařazení členských států do velikostní třídy se použije proměnná „přidaná hodnota“, s výjimkou pro:

  • proměnné 251001 (prodaná produkce), 251002 (produkce v rámci subdodavatelské činnosti) a 251003 (skutečná produkce), u kterých se pro zařazení použije proměnná „prodaná produkce“,

  • proměnné 460101 (dovoz a přijetí služeb), 460201 (vývoz a poskytnutí služeb), 240401 (statistická hodnota dovozu dle charakteristik podniků), 251101 (statistická hodnota vývozu dle charakteristik podniků), u kterých se jako proměnná použije celkový objem obchodu se službami – vývoz a dovoz služeb realizovaný mezi rezidenty a nerezidenty – vyjádřený jako součet proměnných 240401 (statistická hodnota dovozu dle charakteristik podniků) a 251101 (statistická hodnota vývozu dle charakteristik podniků).

• 2. Pro rozlišení malých, středních a velkých členských států se použijí dvě meze – 1 %, respektive 10 %, s výjimkou pro proměnné 251001 (prodaná produkce), 251002 (produkce v rámci subdodavatelské činnosti), 251003 (skutečná produkce), 460101 (dovoz a přijetí služeb), 460201 (vývoz a poskytnutí služeb), 240401 (statistická hodnota dovozu dle charakteristik podniků) a 251101 (statistická hodnota vývozu dle charakteristik podniků), pro které jsou stanoveny meze 1 % a 4 %.
• 3. Obecné zařazování členských států se provádí na základě jejich podílu na přidané hodnotě sekcí B až S a oddílů 95 a 96 (kromě sekce P) NACE v EU, s výjimkou pro:

  • proměnné 251001 (prodaná produkce), 251002 (produkce v rámci subdodavatelské činnosti) a 251003 (skutečná produkce), u kterých se zařazování provádí na základě jejich podílu na unijní prodané produkci oddílů CPA (05 až 33) v rozsahu seznamu PRODCOM,

  • proměnné 460101 (dovoz a přijetí služeb), 460201 (vývoz a poskytnutí služeb), 240401 (statistická hodnota dovozu dle charakteristik podniků) a 251101 (statistická hodnota vývozu dle charakteristik podniků), u kterých se zařazování provádí na základě jejich podílu na celkovém obratu obchodu se službami v EU (vývoz a dovoz služeb realizovaný mezi rezidenty a nerezidenty — vyjádřený jako součet proměnných 240401 (statistická hodnota dovozu dle charakteristik podniků) a 251101 (statistická hodnota vývozu dle charakteristik podniků)).

• 4. Počet statistik, které mohou být označeny jako CETO pro proměnné z přílohy I tohoto nařízení:
  • a) pro malé země: při členění podle činností všechny údaje na úrovni tříd NACE a nejvýše 25 % údajů na úrovni skupin NACE; při kombinovaném členění podle činnosti a velikostní třídy všechny údaje na úrovni skupin NACE s výjimkou údajů za všechny velikostní třídy celkem; nejvýše 20 % údajů na úrovni jednotlivých kódů PRODCOM;
  • b) pro střední země: při členění podle činnosti nejvýše 25 % údajů na úrovni tříd NACE, při kombinovaném členění podle činnosti a velikostní třídy nejvýše 25 % údajů na úrovni skupin NACE, s výjimkou údajů za všechny velikostní třídy celkem, přičemž členění je podle velikostní třídy na úrovni skupin NACE; u PRODCOM nejvýše 15 % údajů za jednotlivé kódy. Pokud je v kterémkoli z těchto členských států podíl třídy NACE nebo velikostní třídy na úrovni skupin NACE nižší než 0,1 % podnikové ekonomiky daného členského státu nebo nižší než 0,1 % součtu všech jednotlivých kódů PRODCOM, mohou být tyto údaje dodatečně opatřeny označením CETO.

Rozsah údajů, které mají být předány při sestavování statistik pro proměnné podle přílohy I tohoto nařízení, může být evropskými programy výběrových šetření vymezen tak, aby se snížily náklady pro vnitrostátní statistické systémy, aby se zajistilo splnění evropských požadavků na data a aby mohla Komise (Eurostat) provádět věrohodné evropské odhady pro dotčené ukazatele.

Členské státy, které se účastní výše uvedeného evropského programu výběrových šetření, předávají Komisi (Eurostatu) údaje alespoň pro činnosti NACE a produkty CPA stanovené podle následujícího postupu:

• 1. Každá země hlásí pouze ty činnosti nebo produkty, jejichž váha pro ukazatel za předchozí bazický rok je rovna nebo vyšší než 0,05 % celkové váhy (průmysl eurozóny celkem).
• 2. Požadavky na hlášení jsou běžně aktualizovány současně s aktualizací evropských vah pro nový bazický rok na základě vah během předchozího bazického roku.
• 3. První referenční období pro nové položky začne nejpozději od začátku nového bazického roku s účinkem od zavedení bazického roku o tři roky později.
• 4. Odpovídající aktualizace evropských programů výběrových šetření nevyžaduje zvláštní právní akt.

Podmínky evropských programů výběrových šetření mohou být upraveny s ohledem na změny bazického roku nebo systému klasifikace nebo na důležité strukturální změny v eurozóně nebo v Evropské unii.

Každý nový člen eurozóny nebo Evropské unie se může při svém vstupu do eurozóny nebo Evropské unie zapojit do kteréhokoli z evropských programů výběrových šetření. Komise po konzultaci s dotčeným členským státem stanoví činnosti NACE a produkty CPA, pro které má daný členský stát předávat údaje podle výše uvedeného postupu, aby v rámci evropských programů výběrových šetření splnil nařízení (EU) 2019/2152.

Ve všech členských státech se hlášení omezuje na činnosti nebo produkty, jejichž váha odpovídá nejméně 0,05 % celkové váhy ukazatele v členském státě během stávajícího bazického roku (pokud nejsou k dispozici údaje pro stávající bazický rok, lze použít předchozí bazický rok), pokud se nepoužije evropský program výběrových šetření.

Každý nový členský stát Evropské unie předloží časové řady minimálně od předposlední změny bazického roku, které pokrývají období mezi poslední a předposlední změnou bazického roku, pokud nejsou k dispozici úplné časové řady podle tabulek údajů.

PŘÍLOHA IV Vymezení pojmů a proměnných

I. POJMY

Statistické jednotky, které jsou rezidentskými jednotkami země v souladu s nařízením (EU) č. 549/2013(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii (Úř. věst. L 174, 26.6.2013, s. 1).).

Ekonomické území se skládá z:

Ekonomické území nezahrnuje tyto složky:

• extrateritoriální enklávy (tj. části zeměpisného území, které náleží dané zemi, ale podle mezinárodních dohod nebo dohod mezi státy je užívají vládní instituce jiných zemí, orgány a instituce Evropské unie nebo mezinárodní organizace).

K rozlišování mezi domácím a zahraničním trhem dochází pro účely krátkodobých podnikových statistik podle ekonomického území členských států.

Počet právních jednotek zapsaných do registru kdykoli během referenčního čtvrtletí q v souladu s příslušným správním nebo právním postupem.

Počet právních jednotek, u nichž bylo zahájeno konkursní řízení vydáním soudního prohlášení kdykoli během referenčního čtvrtletí q (které je často provizorní a ne vždy znamená ukončení činnosti).

Počet aktivních podniků odpovídá počtu všech statistických jednotek, které byly v jakémkoli okamžiku během referenčního období „podnikem“ podle definice v nařízení Rady (EHS) č. 696/93(Nařízení Rady (EHS) č. 696/93 ze dne 15. března 1993 o statistických jednotkách pro účely statistického zjišťování a analýzy hospodářství ve Společenství (Úř. věst. L 76, 30.3.1993, s. 1).) a které během téhož referenčního období byly také aktivní.

Statistická jednotka se považuje za aktivní během referenčního období, pokud v daném období buď dosáhla kladného čistého obratu, nebo vytvářela výstupy nebo měla zaměstnance nebo provedla investice.

Počet podniků, které měly kdykoli během daného referenčního období t alespoň jednoho zaměstnance.

Počet podniků s nejméně deseti zaměstnanci v období t–3, které po dobu tří let (t–3 až t) vykazovaly průměrný roční růst počtu zaměstnanců vyšší než 10 % ročně. Nejsou zde zahrnuty podniky, které jsou v období t–3 vymezeny v proměnné 210201 „nově vzniklé podniky“.

Mladé rychle rostoucí podniky (gazely) jako podmnožina rychle rostoucích podniků musí splňovat dodatečnou podmínku, že byly v období t–4 nebo t–5 podnikem vymezeným v proměnné 210201 „nově vzniklé podniky“.

Počet nově vzniklých podniků evidovaných v daném základním souboru v registru ekonomických subjektů po opravě chyb. Vznikem se rozumí vytvoření kombinace výrobních činitelů s tím omezením, že do ní nejsou zapojeny žádné jiné podniky. Za vznik se nepovažuje vznik v důsledku fúze, rozdělení, odštěpení nebo restrukturalizace skupiny podniků. Nebere se v úvahu zvýšení počtu podniků vstupem do dílčího souboru, nastane-li to jen z důvodu změny činnosti.

Počet zaniklých podniků evidovaných v daném základním souboru v registru ekonomických subjektů po opravě chyb. Zánikem se rozumí zrušení kombinace výrobních činitelů s tím omezením, že do ní nejsou zapojeny žádné jiné podniky. Počet zaniklých podniků nezahrnuje podniky vystupující ze základního souboru v důsledku zániku fúzí, převzetím, rozdělením nebo restrukturalizací skupiny podniků. Nezahrnuje také podniky vystupující z dílčího souboru jen z důvodu změny činnosti.

K přežití podniků dochází, pokud je podnik aktivní v roce vzniku (t–1 až t–5) a v následujícím roce/následujících letech. Lze rozlišit dva druhy přežití:

Podnik, který vznikl v roce t–1, se považuje za podnik, který přežil v roce t, pokud je aktivní po jakoukoli část roku t (= přežití beze změn).

Podnik se rovněž považuje za podnik, který přežil, pokud související právní jednotka/jednotky přestala/y být aktivní, ale jejich činnost byla převzata novou právní jednotkou, která byla vytvořena výslovně za účelem převzetí výrobních činitelů daného podniku (= přežití na základě převzetí).

Počet podniků, které měly svého prvního zaměstnance v jakékoli době během daného referenčního období t. Může se jednat o nově vzniklé podniky podle definice pro proměnnou 210201, ale též o podniky definované pro proměnnou 210101, pokud byly aktivní již v předchozích referenčních obdobích, avšak ve dvou předchozích referenčních obdobích neměly žádného zaměstnance.

Počet podniků, které od jakéhokoli okamžiku během daného referenčního období t již nemají žádného zaměstnance a které měly dříve během daného referenčního období t alespoň jednoho zaměstnance. Může se jednat o zaniklé podniky podle definice pro proměnnou 210202 s alespoň jedním zaměstnancem, ale též o podniky definované pro proměnnou 210102, pokud jsou i nadále aktivní, avšak již nemají žádného zaměstnance od jakéhokoli okamžiku daného referenčního období t a dvou následujících referenčních období: t+1 a t+2. Totéž platí v případě, končí-li pracovní smlouva posledního zaměstnance v období t k 31. prosinci.

Počet podniků, které měly alespoň jednoho zaměstnance v jakémkoli okamžiku každého roku počínaje rokem, kdy měly prvního zaměstnance (t–1 až t–5) až do daného referenčního období t. „Populace podniků, které mají prvního zaměstnance v t“ je definována stejně jako pro proměnnou 210204. Podnik se rovněž považuje za podnik, který přežil, pokud právní jednotka/jednotky ve vazbě přestala/y být aktivní, ale jejich činnost byla převzata novou právní jednotkou, která byla vytvořena výslovně za účelem převzetí výrobních činitelů daného podniku (= přežití na základě převzetí).

V podnikových statistikách na celostátní úrovni se podnikem pod zahraniční kontrolou rozumí podnik se sídlem ve vykazující zemi, nad kterým má kontrolu vrcholová kontrolní institucionální jednotka nesídlící ve vykazující zemi. Podniky se rozumí aktivní podniky, jak jsou definovány pro proměnnou 210101 v části A bodě 3.

Kontrolou se rozumí schopnost určovat obecnou politiku podniku, například výběrem vhodných ředitelů, je-li to třeba. V této souvislosti je podnik A považován za kontrolovaný institucionální jednotkou B, jestliže B kontroluje přímo nebo nepřímo více než polovinu hlasovacích práv podílníků, nebo jiným způsobem zajišťuje kontrolu nad podnikem A.

Zahraniční kontrolou se rozumí situace, kdy má vrcholová kontrolní institucionální jednotka sídlo v jiné zemi, než ve které sídlí institucionální jednotka, nad kterou má kontrolu.

Pobočkami se rozumí místní jednotky zahraničních podniků bez samostatné právní existence. Považují se za kvazikorporace ve smyslu nařízení (EU) č. 549/2013 a pro účely statistiky o zahraničních afilacích se považují za podniky.

Vrcholovou kontrolní institucionální jednotkou afilace se rozumí institucionální jednotka v řetězci kontroly afilace, která není kontrolovaná jinou institucionální jednotkou.

Zahraniční afilací se rozumí podnik se sídlem ve vykazující zemi, nad kterým má vrcholovou kontrolu institucionální jednotka nesídlící ve vykazující zemi, případně podnik nesídlící ve vykazující zemi, nad kterým má vrcholovou kontrolu institucionální jednotka se sídlem ve vykazující zemi.

Zemí vrcholové kontroly se rozumí země, v níž sídlí vrcholová kontrolní institucionální jednotka nebo skupina jednotek jednajících ve vzájemné shodě.

Institucionální jednotka a místní jednotka mají stejný význam jako v nařízení (EHS) č. 696/93.

Vnitřní statistikou o zahraničních afilacích se rozumí statistika popisující činnost zahraničních afilací se sídlem ve vykazující zemi.

Podnikem vykonávajícím vrcholovou kontrolu nad podniky v zahraničí se rozumí rezidentská vrcholová kontrolní institucionální jednotka, která má alespoň jednu zahraniční afilaci a která je aktivním podnikem podle definice pro proměnnou 210101 v části A bodě 3. Pro pojmy kontrola a vrcholová kontrolní institucionální jednotka platí stejné definice jako u podniků pod zahraniční kontrolou.

Domácí afilací se rozumí podnik se sídlem ve vykazující zemi, nad kterým má vrcholovou kontrolu institucionální jednotka sídlící ve stejné vykazující zemi. Pro pojmy podnik a pobočka platí stejné definice jako u podniků pod zahraniční kontrolou.

V podnikových statistikách na celostátní úrovni se vnější statistikou o zahraničních afiliacích rozumí statistika popisující činnost domácích afilací každé rezidentské vrcholové kontrolní institucionální jednotky, která má alespoň jednu zahraniční afilaci, a činnost podniků vykonávajících vrcholovou kontrolu nad podniky v zahraničí se sídlem ve vykazující zemi.

Počet místních jednotek podle definice v nařízení (EHS) č. 696/93 evidovaných v dané populaci v registru ekonomických subjektů po opravě chyb, zejména chyb v zařazení do registru. Místní jednotky je nutno zahrnout i v případě, že nemají žádné placené zaměstnance. Tato statistika by měla obsahovat všechny jednotky, které byly aktivní alespoň během části referenčního období.

Stejná definice jako pro proměnnou 210101 v části A bodě 3.

Stejná definice jako pro proměnnou 210102 v části A bodě 4.

Stejná definice jako pro proměnnou 210103 v části A bodě 5.

Stejná definice jako pro proměnnou 210201 v části A bodě 7.

Stejná definice jako pro proměnnou 210202 v části A bodě 8.

Stejná definice jako pro proměnnou 210203 v části A bodě 9.

Stejná definice jako pro proměnnou 210204 v části A bodě 10.

Stejná definice jako pro proměnnou 210205 v části A bodě 11.

Stejná definice jako pro proměnnou 210206 v části A bodě 12.

Podnikem v zahraničí pod vrcholovou kontrolou institucionální jednotky vykazující země se rozumí podnik, který nesídlí ve vykazující zemi a nad kterým má vrcholovou kontrolu institucionální jednotka se sídlem ve vykazující zemi. Pro pojmy kontrola, podnik, pobočka a vrcholová kontrolní institucionální jednotka platí stejné definice jako u podniků pod zahraniční kontrolou.

Ve statistikách o mezinárodních aktivitách se vnější statistikou o zahraničních afilacích rozumí statistika popisující činnost zahraničních afilací v cizině pod vrcholovou kontrolou institucionální jednotky se sídlem ve vykazující zemi.

Počtem zaměstnanců a osob sebezaměstnaných je součet počtu zaměstnanců a počtu osob sebezaměstnaných. Definice „počtu zaměstnanců“ je stejná jako pro proměnnou 220102 v části B bodě 5. Počtem osob sebezaměstnaných je průměrný počet osob, které byly po určitou dobu v referenčním období jedinými vlastníky nebo spoluvlastníky statistické jednotky, v níž pracují. Započítají se rovněž pomáhající rodinní příslušníci a domácí pracovníci, jejichž příjem je závislý na hodnotě produkce statistické jednotky.

Celkový počet hodin odpracovaných zaměstnanci představuje počet hodin, které zaměstnanci skutečně odpracovali pro výstup statistické jednotky během referenčního období.

Započítá se čas věnovaný vedlejším činnostem, které přispívají k výstupu nepřímo (např. plánování, příprava, administrativa apod.), jakož i čas bez skutečné práce, který však statistická jednotka považuje za práci a proplácí (např. krátké přestávky, krátká přerušení v důsledku snížení produkce, odborná příprava apod.).

Započítá se také čas věnovaný práci, i vedlejší činnosti, bez skutečné odměny (např. neplacené přesčasy).

Placená doba strávená bez skutečné práce a nepovažovaná statistickou jednotkou za takovou (např. dovolená, nemocenská, mateřská dovolená, státní svátky, delší přestávky, přestávky na jídlo, stávky, dojíždění do zaměstnání apod.) je vyloučena.

V krátkodobých statistikách nemusí být možné všechny tyto položky, jako neplacená práce přesčas, zohlednit.

Proměnná „mzdy a platy“ zahrnuje veškeré náklady vynaložené statistickou jednotkou v průběhu referenčního období na celkové hrubé odměny, peněžní nebo naturální, všech svých zaměstnanců. Mzdy a platy jsou součástí proměnné 220301 Náklady na odměny zaměstnanců.

Celková hrubá odměna, peněžní nebo naturální, zahrnuje mimo jiné následující položky: přímé odměny, bonusy, příspěvky, příplatky, spropitné, provize, příspěvky na spoření zaměstnanců, náhrady za neodpracované dny, naturální mzdy a platy, produkty podniku, ubytování zaměstnanců, služební automobily, akciové opce a programy nákupu akcií, částky zadržené zaměstnavatelem (příspěvky na sociální zabezpečení zaměstnance, daň z příjmu fyzických osob atd.). V krátkodobých statistikách nemusí být možné všechny tyto položky zohlednit.

Nezahrnují se náklady na služby poskytované prostřednictvím agenturních zaměstnanců, ani náklady na příspěvky na sociální zabezpečení a jiné podobné fiskální povinnosti (vázané přímo nebo nepřímo na mzdy a platy) vzniklé zaměstnavateli.

Stejná definice jako pro proměnnou 120101 v části B bodě 1.

Počet zaměstnanců představuje průměrný počet osob, které byly po určitou dobu během referenčního období zaměstnanci statistické jednotky.

Zatímco pracovní poměr kvalifikující strany (na zaměstnance a zaměstnavatele) je definován v příslušných právních předpisech nebo smlouvách, pojmem „zaměstnanec“ se obvykle rozumí osoba, kterou si statistická jednotka najala za účelem pravidelného poskytování služeb výměnou za odměnu, přičemž tyto služby nejsou součástí nezávislého podnikání. Je vhodné připomenout, že učni, pokud jsou najati za takových podmínek, jsou považováni za zaměstnance.

Průměr by se měl vypočítat jako aritmetický průměr počtu zaměstnanců za nejkratší období stejné délky spadající do referenčního období, pro něž je možné provádět pravidelná zjišťování (např. denní, týdenní, měsíční, čtvrtletní atd.).

Počet zaměstnanců po přepočtu na ekvivalent plného pracovního úvazku (FTE).

Údaje o počtu osob pracujících kratší pracovní dobu, než je standardní pracovní doba zaměstnance pracujícího celý rok na plný pracovní úvazek, by se měly přepočítávat na ekvivalenty plného pracovního úvazku, a to ve vztahu k pracovní době zaměstnance jednotky pracujícího celý rok na plný pracovní úvazek. Je to podíl celkového počtu odpracovaných hodin a průměrného ročního počtu odpracovaných hodin v zaměstnání na plný úvazek na ekonomickém území. Jelikož se délka plné pracovní doby zaměstnání během času mění a odlišuje se mezi odvětvími, musí se používat metody, které stanoví průměrnou proporci a průměrný počet hodin pro zaměstnání s menším počtem hodin, než je plný pracovní úvazek zaměstnání, v každé skupině zaměstnání. Nejprve se musí odhadnout obvyklá týdenní plná pracovní doba v každé skupině zaměstnání. Jestliže je to možné, lze definovat skupinu zaměstnání v rámci odvětví podle pohlaví a (nebo) druhu práce lidí. Pro stanovení takových ukazatelů tvoří vhodné kritérium hodiny smluvně dohodnuté pro zaměstnání zaměstnance. Ekvivalent plné délky pracovní doby se vypočítá odděleně za každou skupinu zaměstnání a potom se sčítá.

Do této kategorie se zahrnují osoby pracující po dobu kratší než standardní pracovní den, kratší než standardní počet pracovních dnů v týdnu nebo po dobu kratší než standardní počet týdnů nebo měsíců v roce. Přepočet by se měl provádět na základě počtu odpracovaných hodin, dnů, týdnů nebo měsíců.

Definice „počtu zaměstnanců a osob sebezaměstnaných“ je stejná jako pro proměnnou 120101 v části B bodě 1 a definice „počtu podniků s alespoň jedním zaměstnancem“ je stejná jako pro proměnnou 210102 v části A bodě 4.

Definice „počtu zaměstnanců“ je stejná jako pro proměnnou 220102 v části B bodě 5 a definice „počtu podniků s alespoň jedním zaměstnancem“ je stejná jako pro proměnnou 210102 v části A bodě 4.

Definice „počtu zaměstnanců“ je stejná jako pro proměnnou 220102 v části B bodě 5. Definice „populace rychle rostoucích podniků“ je stejná jako pro proměnnou 210103 v části A bodě 5.

Definice „počtu zaměstnanců“ je stejná jako pro proměnnou 220102 v části B bodě 5. Definice „populace mladých rychle rostoucích podniků“ je stejná jako pro proměnnou 210104 v části A bodě 6.

Stejná definice jako pro proměnnou 120201 v části B bodě 2.

Tato proměnná zahrnuje veškeré náklady vzniklé v souvislosti s odměnami zaměstnanců, které statistická jednotka během referenčního období uznala.

Odměny zaměstnanců jsou všechny formy plnění poskytované statistickou jednotkou zaměstnancům výměnou za jejich služby nebo při ukončení pracovního poměru.

Stejná definice jako pro proměnnou 120301 v části B bodě 3.

Náklady zaměstnavatelů na sociální zabezpečení se rozumí hodnota sociálních příspěvků placených zaměstnavateli s cílem zajistit jejich zaměstnancům nárok na sociální dávky.

Náklady zaměstnavatele na sociální zabezpečení zahrnují příspěvky zaměstnavatele na sociální zabezpečení pro programy penzijního zabezpečení, zabezpečení v nemoci, mateřství, invaliditě, nezaměstnanosti, zabezpečení při pracovních úrazech a nemocích z povolání, programy týkající se rodinných přídavků apod.

Zahrnují se náklady na všechny zaměstnance včetně zaměstnanců pracujících z domova a učňů.

Náklady se zahrnují za všechny programy bez ohledu na to, zda je na ně nárok podle zákona, podle kolektivní smlouvy, nebo jsou smluvní nebo dobrovolné povahy. Mzdy a platy, které zaměstnavatel nadále platí v případě nemoci, pracovního úrazu, mateřské dovolené nebo pracovní doby zkrácené zaměstnavatelem, lze vést v této položce nebo v položce mzdy a platy v závislosti na účetních postupech konkrétní statistické jednotky.

Definice „počtu zaměstnanců a osob sebezaměstnaných“ je stejná jako pro proměnnou 120101 v části B bodě 1 a definice „nově vzniklých podniků“ je stejná jako pro proměnnou 210201 v části A bodě 7.

Definice „počtu zaměstnanců“ je stejná jako pro proměnnou 220102 v části B bodě 5 a definice „nově vzniklých podniků“ je stejná jako pro proměnnou 210201 v části A bodě 7.

Definice „počtu zaměstnanců a osob sebezaměstnaných“ je stejná jako pro proměnnou 120101 v části B bodě 1 a definice „zaniklých podniků“ je stejná jako pro proměnnou 210202 v části A bodě 8.

Definice „počtu zaměstnanců“ je stejná jako pro proměnnou 220102 v části B bodě 5 a definice „zaniklých podniků“ je stejná jako pro proměnnou 210202 v části A bodě 8.

Definice „počtu zaměstnanců a osob sebezaměstnaných“ je stejná jako pro proměnnou 120101 v části B bodě 1 a definice „podniků, které přežily“ je stejná jako pro proměnnou 210203 v části A bodě 9.

Definice „počtu zaměstnanců a osob sebezaměstnaných“ je stejná jako pro proměnnou 120101 v části B bodě 1 a definice „podniků, které přežily“ je stejná jako pro proměnnou 210203 v části A bodě 9. Pro tuto proměnnou odpovídá počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných počtu v roce vzniku podniku, jak je definováno v části A bodě 7.

Definice „počtu zaměstnanců a osob sebezaměstnaných“ je stejná jako pro proměnnou 120101 v části B bodě 1 a definice „podniků, které mají prvního zaměstnance“ je stejná jako pro proměnnou 210204 v části A bodě 10.

Definice „počtu zaměstnanců“ je stejná jako pro proměnnou 220102 v části B bodě 5 a definice „podniků, které mají prvního zaměstnance“ je stejná jako pro proměnnou 210204 v části A bodě 10.

Definice „počtu zaměstnanců a osob sebezaměstnaných“ je stejná jako pro proměnnou 120101 v části B bodě 1 a definice „podniků, které již nemají žádné zaměstnance“ je stejná jako pro proměnnou 210205 v části A bodě 11.

Definice „počtu zaměstnanců“ je stejná jako pro proměnnou 220102 v části B bodě 5 a definice „podniků, které již nemají žádné zaměstnance“ je stejná jako pro proměnnou 210205 v části A bodě 11.

Definice „počtu zaměstnanců a osob sebezaměstnaných“ je stejná jako pro proměnnou 120101 v části B bodě 1 a definice „podniků, které přežily a mají alespoň jednoho zaměstnance“ je stejná jako pro proměnnou 210206 v části A bodě 12.

Definice „počtu zaměstnanců a osob sebezaměstnaných“ je stejná jako pro proměnnou 120101 v části B bodě 1 a definice „podniků, které přežily a mají alespoň jednoho zaměstnance“ je stejná jako pro proměnnou 210206 v části A bodě 12. Pro tuto proměnnou odpovídá počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných počtu v roce vzniku podniku, tedy v roce, kdy má podnik svého prvního zaměstnance podle definice pro proměnnou 210204 v části A bodě 10.

Definice „počtu zaměstnanců a osob sebezaměstnaných“ je stejná jako pro proměnnou 120101 v části B bodě 1 a definice „podniků, pod zahraniční kontrolou“ je stejná jako pro proměnnou 210301 v části A bodě 13.

Definice „počtu zaměstnanců a osob sebezaměstnaných“ je stejná jako pro proměnnou 120101 v části B bodě 1 a definice „podniků a jejich domácích afilací vykonávajících vrcholovou kontrolu nad podniky v zahraničí (koncepce vrcholové kontrolní institucionální jednotky)“ je stejná jako pro proměnnou 210401 v části A bodě 14.

Definice „nákladů na odměny zaměstnanců“ je stejná jako pro proměnnou 220301 v části B bodě 12 a definice „počtu podniků pod zahraniční kontrolou“ je stejná jako pro proměnnou 210301 v části A bodě 13.

Definice „počtu zaměstnanců a osob sebezaměstnaných“ je stejná jako pro proměnnou 120101 v části B bodě 1 a definice „místních jednotek“ je stejná jako pro proměnnou 310101 v části A bodě 15.

Stejná definice jako pro proměnnou 120101 v části B bodě 1.

Stejná definice jako pro proměnnou 220102 v části B bodě 5.

Definice „mezd a platů“ je stejná jako pro proměnnou 120301 v části B bodě 3 a definice „počtu místních jednotek“ je stejná jako pro proměnnou 310101 v části A bodě 17.

Stejná definice jako pro proměnnou 220104 v části B bodě 7.

Stejná definice jako pro proměnnou 220105 v části B bodě 8.

Stejná definice jako pro proměnnou 220401 v části B bodě 15.

Stejná definice jako pro proměnnou 220402 v části B bodě 16.

Stejná definice jako pro proměnnou 220403 v části B bodě 17.

Stejná definice jako pro proměnnou 220404 v části B bodě 18.

Stejná definice jako pro proměnnou 220405 v části B bodě 19.

Stejná definice jako pro proměnnou 220406 v části B bodě 20.

Stejná definice jako pro proměnnou 220407 v části B bodě 21.

Stejná definice jako pro proměnnou 220408 v části B bodě 22.

Stejná definice jako pro proměnnou 220409 v části B bodě 23.

Stejná definice jako pro proměnnou 220410 v části B bodě 24.

Stejná definice jako pro proměnnou 204011 v části B bodě 25.

Stejná definice jako pro proměnnou 241012 v části B bodě 26.

Definice „počtu zaměstnanců a osob sebezaměstnaných“ je stejná jako pro proměnnou 120101 v části B bodě 1 a definice „podniků v zahraničí pod vrcholovou kontrolou institucionálních jednotek vykazující země“ je stejná jako pro proměnnou 410101 v části A bodě 25.

Definice „nákladů na odměny zaměstnanců“ je stejná jako pro proměnnou 220301 v části B bodě 12 a definice „podniků v zahraničí pod vrcholovou kontrolou institucionálních jednotek vykazující země“ je stejná jako pro proměnnou 410101 v části A bodě 25.

Cílem indexů dovozních cen je měřit měsíční vývoj cen transakcí u zboží nakoupeného rezidenty od nerezidentů. Veškeré související služby jsou z oblasti působnosti na počátku vyloučeny s výjimkou služeb, na které se vztahuje obchodní dohoda CIF (náklady, pojištění a přepravné). Cenové indexy by měly sledovat cenový vývoj srovnatelných položek v čase.

Podstatné je, že se berou v úvahu všechny charakteristiky určující cenu výrobků včetně množství prodaných jednotek, poskytnuté přepravy, rabatů, podmínek služeb, záručních podmínek, místa původu a místa určení. Specifikace musí být taková, aby v následných referenčních obdobích byla jednotka zjišťování schopna jednoznačně identifikovat výrobek a stanovit příslušnou cenu za jednotku.

Pro vymezení dovozních cen platí tato omezení:

• vyloučeny jsou dovozy uskutečněné domácnostmi, správními orgány a neziskovými subjekty,

• základní obchodní systém odpovídá zvláštnímu obchodnímu režimu a běžný dovoz i dovoz v režimu aktivního zušlechťovacího styku a po pasivním zušlechťovacím styku, když se zpravodajská jednotka stane vlastníkem zboží, jsou zahrnuty. Dovoz za účelem oprav zahrnut není,

• zahrnuty jsou pouze produkty B, C a D CPA. Související služby jsou vyloučeny.

Pro vymezení dovozních cen platí tato pravidla:

• odpovídající cenou je cena CIF (náklady, pojištění a přepravné) na hranici bez cel a daní ze zboží a služeb, ke kterým je zpravodajská jednotka povinna,

• aby se ukázal skutečný vývoj pohybu ceny, mělo by se jednat o skutečnou transakční cenu a nikoliv o cenu podle ceníku, a proto by se od ceny měly odečíst slevy,

• aby se ukázal pouze pohyb cen, měl by výpočet cenového indexu zohlednit změny kvality výrobků a měl by být náležitě upraven,

• také k dalším charakteristikám určujícím cenu výrobků by se mělo konzistentně přihlížet,

• dovozy jsou zaevidovány v okamžiku, kdy dojde ke změně vlastnictví zboží (tj. v okamžiku, kdy strany zaevidují transakci do svých účetních knih či účtů),

• převod vlastnictví plavidel a letadel, jakož i kosmických lodí od osoby usazené v jiné zemi na osobu usazenou v daném členském státě se považuje za dovoz.

Index by měl v zásadě odrážet průměrnou cenu během referenčního období. V praxi se skutečně získané informace mohou týkat konkrétního dne uprostřed referenčního období, a mohou tak být stanoveny jako reprezentativní údaj pro referenční období. U výrobků se značným dopadem na vnitrostátní hospodářství, o nichž je známo, že jejich ceny přinejmenším příležitostně kolísají, je důležité, aby index skutečně odrážel průměrné ceny.

Proměnná 130102: Dovozní ceny (eurozóna) (volitelné pro země mimo eurozónu)

U indexů dovozních cen je nutné provést zvláštní výpočet podle země odeslání zboží (eurozóna i mimo eurozónu). Země odeslání je stanovena v souladu s celními pravidly.

Cílem indexu cen výrobců je měřit vývoj transakčních cen hospodářských činností v průmyslu, stavebnictví a službách.

Pro vymezení cen výrobců platí tato pravidla:

V úvahu se berou všechny charakteristiky určující cenu výrobků, mimo jiné množství prodaných jednotek, poskytnutá přeprava, přirážky, slevy, rabaty, podmínky služeb, záruční podmínky, místo určení atd.

Ceny výrobců měří vývoj cen z hlediska výrobce/prodejce. Příslušnou cenou je základní cena bez DPH, bez podobných odpočitatelných daní přímo spojených s obratem a bez všech cel a daní ze zboží a služeb fakturovaných jednotkou. Případné subvence na výrobky, které výrobce obdrží, by však měly být zahrnuty.

Aby se ukázal skutečný vývoj pohybu ceny, měla by to být skutečná transakční cena a nikoliv cena podle ceníku.

Aby se ukázal pouze pohyb cen, měl by výpočet indexu cen výrobců zohlednit změny kvality výrobků a měl by být náležitě upraven.

Specifikace musí být taková, aby v následných referenčních obdobích byla jednotka zjišťování schopna jednoznačně identifikovat výrobek a stanovit příslušnou cenu za jednotku.

Index by měl v zásadě odrážet průměrnou cenu během referenčního období. V praxi se skutečně získané informace mohou týkat konkrétního dne uprostřed referenčního období, a mohou tak být stanoveny jako reprezentativní údaj pro referenční období. U výrobků se značným dopadem na vnitrostátní hospodářství, o nichž je známo, že jejich ceny přinejmenším příležitostně kolísají, je důležité, aby index skutečně odrážel průměrné ceny.

Údaje o cenách by měly odrážet ceny v okamžiku skutečné transakce, tj. když pohledávky a závazky vzniknou, dojde k jejich změně nebo zrušení.

Ceny služeb by se měly v zásadě zaznamenávat v době, kdy je služba poskytována. Pokud je poskytování služeb rozloženo do několika časových období, nebo pokud jsou služby nakupovány před poskytnutím služby, je třeba provést příslušné úpravy.

Index cen výrobců ve službách pro hospodářskou činnost měří průměrný vývoj cen všech služeb, tj. vztahů mezi podniky a partnery všeho druhu (B2All), které se skládají ze vztahů mezi podniky (B2B) a vztahů mezi podnikem a spotřebiteli (B2C). Do B2B je zahrnut také prodej veřejnému sektoru, vztah mezi podniky a veřejnou správou (B2G).

Proměnná 130202: Ceny domácích výrobců

Proměnná 130203: Ceny vývozu

Proměnná 130204: Ceny vývozu (eurozóna) (volitelné pro země mimo eurozónu)

Index cen domácích výrobců pro hospodářské činnosti měří vývoj průměrných cen veškerého zboží a souvisejících služeb vznikajících na základě této činnosti a prodaných na domácím trhu. Index cen vývozu ukazuje vývoj průměrných cen (převedených do místní měny) veškerého zboží a souvisejících služeb vznikajících na základě této činnosti a prodaných mimo domácí trh.

V kombinaci ukazují tyto dva indexy vývoj průměrných cen veškerého zboží a souvisejících služeb vznikajících na základě činnosti. Pro ceny vývozu by se cena měla počítat jako cena na státní hranici, FOB („free on board“).

Indexy domácích cen a cen vývozu vyžadují rozdělení výpočtu indexů cen výrobců podle místa určení výrobku. Místo určení je určeno trvalým sídlem (pobytem) třetí strany, která objednala nebo koupila výrobek.

Indexy cen výrobců ve stavebnictví měří pouze vývoj pro nové bytové budovy a nezahrnují budovy pro společné ubytování, nebytové budovy, ceny pozemků a honoráře pro architekty a další poplatky. Odrážejí ceny placené zákazníkem stavebnímu podniku. Neodrážejí tedy pouze změny nákladů na výrobní činitele stavby, ale také změny v produktivitě a v ziskovém rozpětí. Kromě toho existují dočasné rozdíly mezi výrobní cenou a odpovídajícími výrobními náklady. Celkové náklady na výstavbu nových bytových budov lze použít jako zástupný ukazatel pro ceny výrobců.

Cílem celkového indexu nákladů stavební výroby je ukázat vývoj nákladů vynaložených dodavatelem na realizaci stavebního procesu.

Náklady, které představují celkové náklady na výstavbu nových bytových budov, jsou materiálové náklady, náklady práce, náklady na zařízení a vybavení, dopravu, energii a další náklady. Náklady na budovy pro společné ubytování, nebytové budovy, ceny pozemků a honoráře pro architekty a další poplatky nejsou součástí stavebních nákladů.

Materiálové náklady se obvykle počítají s použitím cen materiálu. Ceny materiálu by měly být založeny spíše na skutečných cenách než na cenách podle ceníku. Ceny by měly vycházet z určitého výběrového souboru výrobků a dodavatelů. Ceny jsou vyčísleny bez DPH.

Mzdové náklady by měly pokrývat mzdy a platy a příspěvky na sociální zabezpečení pro všechny zaměstnané osoby. Příspěvky na sociální zabezpečení zahrnují: i) ze zákona vyplývající sociální příspěvky placené zaměstnavatelem, ii) sociální příspěvky placené zaměstnavatelem na základě kolektivní smlouvy, smluvně dohodnuté a dobrovolně vyplácené příspěvky a iii) imputované sociální příspěvky (sociální dávky placené přímo zaměstnavatelem).

Novou bytovou budovou je každá budova, která je postavena pro trvalé nebo dočasné obytné účely nebo budova, která je převedena z jiného použití na trvalé nebo dočasné obytné účely a pro kterou se ve vnitrostátních právních předpisech vyžaduje stavební povolení nebo schválení plánů.

Výzkum a experimentální vývoj spočívají v tvůrčí a systematické práci, jejímž účelem je zvýšit objem znalostí – včetně znalostí o člověku, kultuře a společnosti – a využít těchto znalostí k navržení jejich nového uplatnění.

Vnitřní výdaje na výzkum a vývoj představují částku vynaloženou na výzkum a vývoj (VaV), který je prováděn v rámci zpravodajské jednotky.

Vnitřní výdaje na výzkum a vývoj jsou všechny běžné výdaje plus hrubé fixní kapitálové výdaje vynaložené na VaV provedený v rámci statistické jednotky během referenčního období, a to bez ohledu na zdroj jejich financování. Běžné výdaje na VaV zahrnují náklady práce na interní pracovníky ve VaV a ostatní běžné náklady (náklady na externí pracovníky ve VaV, nákup služeb). Hrubé fixní kapitálové výdaje na VaV zahrnují: nákup pozemků, pořízení budov, pořízení informačních a komunikačních zařízení, pořízení dopravního vybavení, pořízení jiného strojního zařízení a vybavení, pořízení kapitalizovaného počítačového softwaru, pořízení jiných produktů duševního vlastnictví.

Výzkum a experimentální vývoj spočívají v tvůrčí a systematické práci, jejímž účelem je zvýšit objem znalostí – včetně znalostí o člověku, kultuře a společnosti – a využít těchto znalostí k navržení jejich nového uplatnění.

Mezi pracovníky ve výzkumu a vývoji ve statistické jednotce patří všechny osoby přímo zapojené do VaV, ať již zaměstnané statistickou jednotkou nebo externími přispěvateli, které jsou plně začleněné do činností statistické jednotky v oblasti VaV, jakož i osoby, které poskytují přímé služby pro činnosti ve VaV (jako jsou vedoucí a řídicí pracovníci, administrátoři, technici a administrativní personál ve VaV).

Osoby poskytující nepřímou podporu a podpůrné služby, jako jsou pracovníci jídelen, údržby, administrativní pracovníci a bezpečnostní služby, by měly být vyloučeny, i když jsou jejich mzdy a platy při měření vnitřních nákladů na VaV podle definice v části D bodě 1 zahrnuty do „ostatních běžných nákladů“.

Mezi pracovníky ve výzkumu a vývoji patří dvě hlavní skupiny osob:

• osoby zaměstnané statistickou jednotkou, které přispívají k vnitřním činnostem jednotky v oblasti VaV (interní pracovníci ve VaV),

• externí spolupracovníci, kteří jsou plně začleněni do vnitřních činností jednotky v oblasti VaV (externí pracovníci ve VaV), kteří mohou být buď nezávislí (osoby sebezaměstnané), nebo závislí (pobírají mzdy/platy, ale nikoli od statistické jednotky provádějící VaV).

Výzkumní pracovníci jsou odborníci zabývající se koncepcí nebo vytvářením nových poznatků. Provádějí výzkum a zlepšují nebo vypracovávají koncepce, teorie, modely, techniky, přístroje, software nebo provozní modely.

Vedoucí pracovníci a administrátoři, kteří se podílejí na plánování a řízení vědeckých a technických aspektů činnosti výzkumného pracovníka, jsou rovněž klasifikováni jako „výzkumní pracovníci“.

Definice „vnitřních výdajů na výzkum a vývoj“ je stejná jako pro proměnnou 230101 v části D bodě 1 a definice „podniků pod zahraniční kontrolou“ je stejná jako pro proměnnou 210301 v části A bodě 13.

Definice „pracovníků ve výzkumu a vývoji“ je stejná jako pro proměnnou 230201 v části D bodě 2 a definice „podniků pod zahraniční kontrolou“ je stejná jako pro proměnnou 210301 v části A bodě 13.

Státní rozpočtové výdaje na výzkum a vývoj (GBARD) jsou veškeré prostředky přidělené na financování VaV (všem sektorům) z rozpočtů sektoru vládních institucí. Sektor vládních institucí zahrnuje subsektory ústředních (federálních), regionálních (národních) a místních (obecních) vládních institucí (financování VaV místními (obecními) vládními institucemi nemusí být zahrnuto do GBARD, pokud se nepovažuje za významné nebo pokud nelze shromažďovat údaje). GBARD se týkají údajů o rozpočtu, od rozpočtových prognóz po skutečné výdaje, ale shromažďování údajů se obvykle zaměřuje na „původní rozpočtové prostředky“ a „konečné rozpočtové prostředky“.

Financování nadnárodně koordinovaného výzkumu a vývoje z vnitrostátních veřejných zdrojů je definováno jako celkové financování z rozpočtu sektoru vládních institucí, měřeno podle GBARD, zaměřené na podporu: veřejných subjektů činných v nadnárodním VaV, evropských nadnárodních veřejných programů v oblasti VaV a dvoustranných či mnohostranných veřejných programů v oblasti VaV založených mezi členskými státy EU, kandidátskými zeměmi nebo zeměmi ESVO.

Stejná definice jako pro proměnnou 230101 v části D bodě 1.

Stejná definice jako pro proměnnou 230201 v části D bodě 2.

Stejná definice jako pro proměnnou 230202 v části D bodě 3.

Nákup zboží a služeb celkem zahrnuje celkové množství zboží a služeb nakoupených statistickou jednotkou v průběhu referenčního období, účetně vykázané buď jako oběžná aktiva nebo náklady.

Tento nákup zboží zahrnuje například (nejde o vyčerpávající seznam): suroviny, pomocné a obalové materiály, spotřební zboží, palivo, náhradní díly, osivo a krmivo, zvířata, drobné inventární položky a zboží zakoupené za účelem dalšího prodeje.

Nákup služeb zahrnuje například (nejde o vyčerpávající seznam) služby související s elektřinou, topením, vodou, údržbou, opravami, licenčními poplatky, nájmem, pojištěním, výzkumem (pokud jej provádějí třetí strany), agenturní prací, reklamou, propagací, dopravou a komunikacemi, bankovní, právní, účetní služby a jakékoli jiné služby poskytované třetími stranami, nakoupené v průběhu referenčního období a účetně vykázané jako náklady.

Zvýšení stavu hotových výrobků a nedokončené výroby, jakož i veškerá finanční aktiva a dlouhodobý majetek nejsou zahrnuty. Výjimku tvoří aktiva překlasifikovaná z jiných tříd do kterékoli položky, která byla výše uvedena jako zahrnutá; ta jsou rovněž zahrnuta.

Oceňování nákupu zboží a služeb spadajícího pod tuto definici se provádí podle pravidel stanovených za tímto účelem v účetních standardech, na jejichž základě byly výše uvedená aktiva a náklady vykázány.

Nákupem zboží a služeb za účelem dalšího prodeje v nezměněném stavu se rozumí nákup zboží a služeb za účelem dalšího prodeje třetím stranám bez dalšího zpracování. Zahrnuje také nákup služeb fakturujícími společnostmi, tj. těmi, jejichž obrat tvoří nejenom poplatky účtované za poskytnutí určité služby (jako v případě realitních kanceláří), ale také hodnotu dílčích služeb nakoupených za účelem poskytnutí příslušné komplexní služby, například nákup dopravy cestovními kancelářemi.

Hodnota zboží a služeb, které se prodávají třetím stranám na základě provize, se vylučuje, protože toto zboží agentura přijímající provizi ani nenakupuje, ani neprodává.

Nákup zboží a služeb za účelem dalšího prodeje v nezměněném stavu je součástí proměnné „nákup zboží a služeb celkem“ a používá se při výpočtu jiných agregací a sald.

Tato proměnná zahrnuje veškeré náklady vykázané statistickou jednotkou během referenčního období za služby poskytované agenturami práce a podobnými organizacemi, které dodávají pracovníky do podniků zákazníků na dobu určitou za účelem doplnění nebo dočasného nahrazení zaměstnanců zákazníka, přičemž dotčené osoby zůstávají zaměstnanci jednotky poskytující služby dočasné výpomoci. Náklady na služby poskytované prostřednictvím agenturních zaměstnanců jsou součástí proměnné „nákup zboží a služeb celkem“.

Tyto agentury a organizace však nezajišťují přímý dohled nad svými zaměstnanci na pracovištích zákazníků. Do této proměnné jsou zahrnuty pouze ty náklady na agenturní pracovníky, které nejsou spojeny s poskytnutím určité průmyslové nebo jiné neprůmyslové služby.

Náklady na dlouhodobý nájem zahrnují všechny náklady vykázané statistickou jednotkou v průběhu referenčního období v souvislosti s nájmem dlouhodobého majetku. Součástí této proměnné jsou platby na základě smlouvy o operativním leasingu týkající se dlouhodobého majetku.

Pro tuto proměnnou je leasing klasifikován jako operativní leasing, pokud nepřenáší převážnou většinu rizik a výhod plynoucích z vlastnictví podkladového aktiva na nájemce.

Nákup všech energetických produktů během referenčního období se do této proměnné zahrnuje pouze tehdy, jde-li o nákup paliva. Neuvádějí se energetické produkty kupované jako suroviny nebo určené k prodeji v nezměněném stavu. Údaj se uvádí jenom v hodnotovém vyjádření.

Pro činnosti sekcí B až E NACE se platbami subdodavatelům rozumějí platby provedené jednotkou třetím stranám jako protihodnota za průmyslové zboží a služby poskytnuté v rámci subdodavatelského vztahu vymezeného takto:

dva podniky se nacházejí v subdodavatelském vztahu, když jsou zároveň splněny podmínky A a B:

• A. odběratelský podnik, jinak též hlavní dodavatel, se podílí na koncepci produktu, přičemž poskytuje dodavatelskému podniku, jinak též subdodavateli, úplné nebo částečné technické specifikace a/nebo dodává materiál, který se má zpracovat;
• B. odběratelský podnik prodává tento produkt buď samostatně, nebo jako součást složitějšího produktu a přebírá na sebe poprodejní odpovědnost za produkt.

Pozn.: Pouhé uvedení barvy, velikosti nebo katalogového čísla není samo o sobě technickou specifikací. Zhotovení produktu na míru samo o sobě nemusí nutně znamenat, že jde o subdodavatelský vztah.

Pro statistiky o činnostech sekce F NACE se platbami subdodavatelům rozumějí platby provedené jednotkou třetím stranám jako protihodnota za stavební práce dodané v rámci subdodavatelského vztahu.

Dva podniky se nacházejí v subdodavatelském vztahu, pokud jsou zároveň splněny podmínky A, B, C a D:

• A. odběratelský podnik uzavře smlouvu s dodavatelským podnikem (dále jen „subdodavatel“) na provedení stavebních prací nebo služeb, které jsou začleněny do stavebního procesu;
• B. odběratelský podnik je odpovědný za konečný produkt stavebního procesu, přičemž tato odpovědnost se vztahuje rovněž na části prováděné subdodavatelem; subdodavatel může v některých případech nést určitou odpovědnost;
• C. odběratelský podnik poskytne subdodavateli specifikace, například práce nebo služba realizované subdodavatelem musí být individuálně přizpůsobené pro účely specifického projektu, a nemůže proto jít o standardizované nebo katalogové práce nebo služby;
• D. reciproční smlouva se jinak neřídí dohodou asociativního typu, jako je společná odpověď na výzvu k účasti v soutěži, konsorcium nebo společný podnik atd.

Změna stavu zásob zboží představuje rozdíl mezi celkovou hodnotou zásob vykázaných statistickou jednotkou na konci a na začátku referenčního období. Hodnota uvedených zásob je hodnota, v níž byla vykázána v účetní závěrce.

Touto proměnnou se rozumí změna hodnoty stavu zásob hotových výrobků nebo nedokončené výroby, které statistická jednotka vyrobila a ještě neprodala, mezi prvním a posledním dnem referenčního období. Je součástí proměnné „změna stavu zásob zboží“.

Tyto výrobky zahrnují nedokončenou výrobu, která patří statistické jednotce, i když jsou dané výrobky v držení třetích stran. Stejně tak výrobky, které patří třetím stranám a jsou drženy statistickou jednotkou, se vylučují.

Stavy zásob se oceňují ve výrobních nákladech a oceňují se před úpravami hodnoty (jako jsou např. odpisy).

Změna stavu zásob zboží určeného k dalšímu prodeji představuje rozdíl mezi celkovou hodnotou zásob vykázaných statistickou jednotkou na konci a na začátku referenčního období jako položky určené k dalšímu prodeji třetím stranám bez dalšího zpracování. Hodnota uvedených zásob je hodnota, v níž byly vykázány v účetní závěrce. Změna stavu zásob zboží určeného k dalšímu prodeji je součástí proměnné „změna stavu zásob zboží“.

Definice „nákupu zboží a služeb celkem“ je stejná jako pro proměnnou 240101 v části E bodě 1 a definice „podniků pod zahraniční kontrolou“ je stejná jako pro proměnnou 210301 v části A bodě 13.

Definice „nákupu zboží a služeb za účelem dalšího prodeje“ je stejná jako pro proměnnou 240102 v části E bodě 2 a definice „podniků pod zahraniční kontrolou“ je stejná jako pro proměnnou 210301 v části A bodě 13.

V krátkodobých podnikových statistikách je produkce požadována ve formě indexu. Index objemu produkce je referenčním ukazatelem pro hospodářský rozvoj a používá se zejména k rozpoznání bodů zvratu ekonomického vývoje v rané fázi. Měl by být prezentován ve formě indexu Laspeyresova typu, který porovnává současný objem produkce s odpovídajícím objemem produkce v základním období.

Teoretický cíl indexu objemu produkce:

• Z pohledu statistiky hospodářského cyklu by měly být měřeny vlastní výstupy. Pojmy „produkce“ nebo „výstup“ ve smyslu statistiky hospodářského cyklu nezahrnují vstupy od jiných jednotek.

• Cílem indexu objemu produkce je proto měřit změny objemu přidané hodnoty v krátkých a pravidelných intervalech.

• Změřené změny objemu přidané hodnoty by se měly v zásadě přibližovat přidané hodnotě měřené podle pojetí přidané hodnoty v národních účtech.

Zásady pro výpočet indexu objemu produkce:

• Údaje nezbytné pro sestavení indexu, jak je definován teoretickým cílem, obvykle nejsou k dispozici v měsíční frekvenci.

• Proto se přidaná hodnota v základních cenách vypočítává pouze pro základní období, zejména pro aktualizaci vah. Není-li dostupná přidaná hodnota v základních cenách, lze jako zástupný ukazatel použít hrubou přidanou hodnotu v nákladech na výrobní činitele.

• Měsíční prolongace přidané hodnoty v základním období se provádí pomocí vhodných náhradních veličin.

Výpočet náhradních veličin pro prolongaci. Vhodnými náhradními veličinami pro prolongaci indexů jsou:

• prolongace s hodnotami hrubé výroby (s použitím deflátoru),

• prolongace s objemy,

• prolongace s obratem (s použitím deflátoru),

• prolongace se vstupem práce,

• prolongace se vstupem surovin,

• prolongace se vstupem energie.

Korelace těchto náhradních veličin s vývojem přidané hodnoty se může lišit v závislosti na tržní činnosti. Pro každou tržní činnost by měla být zvolena náhradní veličina s vysokou korelací.

Vztahy k národním účtům:

• Obecné chápání pojmu „index produkce“ jako „vývoje přidané hodnoty“ je v rozporu s definicí „produkce“ v rámci národních účtů nebo strukturálních podnikových statistik.

• Z hlediska národních účtů se index produkce vztahuje k vývoji „přidané hodnoty“ ve stálých cenách, přičemž přidaná hodnota je v zásadě produkce minus mezispotřeba v základních cenách.

Objem prodeje představuje hodnotu čistého obratu ve stálých cenách a jako takový je kvantitativním indexem. Může se počítat jako čistý obrat v běžných cenách s použitím deflátoru vhodného cenového ukazatele nebo jako index množství odvozený přímo od množství prodaného zboží.

Pro všechny činnosti s výjimkou činností 64 a 65 NACE a některých činností 66 NACE zahrnuje čistý obrat veškeré výnosy vznikající v průběhu referenčního období v rámci běžných činností statistické jednotky a vykazuje se bez všech snížení cen, slev a rabatů poskytnutých statistickou jednotkou.

Výnos je definován jako zvýšení ekonomického prospěchu během referenčního období ve formě přírůstku nebo zvýšení hodnoty aktiv, anebo snížení závazků, jehož důsledkem je takové zvýšení vlastního kapitálu, které nesouvisí s jeho zvýšením na základě příspěvků vlastníků.

Tyto přírůstky vyplývají ze smluv se zákazníky a jsou realizovány statistickou jednotkou splněním závazkových povinností, jak se stanoví v uvedených smlouvách. Povinnost plnit obvykle představuje prodej (převod) zboží nebo poskytování služeb, avšak přírůstky mohou rovněž zahrnovat výnosy získané z použití aktiv statistické jednotky jinými subjekty.

Z čistého obratu jsou vyloučeny:

• veškeré daně, cla nebo poplatky přímo související s tržbami,

• veškeré částky inkasované jménem jakéhokoli zmocnitele, pokud statistická jednotka v rámci svých vztahů s uvedeným zmocnitelem jedná jako zprostředkovatel,

• veškeré výnosy, které neplynou z běžných činností statistické jednotky. Tyto výnosy jsou obvykle klasifikovány jako „ostatní (provozní) výnosy“, „finanční výnosy“, „mimořádné výnosy“ nebo v rámci obdobné položky, v závislosti na příslušném souboru obecně přijímaných účetních standardů používaných pro přípravu finančních výkazů.

U krátkodobých statistik nemusí být možné zohlednit takové aspekty, jako je každoroční snižování cen, dotace, rabaty a slevy.

Pro činnosti L6411, L6419 a L649 NACE je čistý obrat definován jako hodnota produkce minus subvence nebo dotace od vládních institucí.

Pro činnosti L642 a L643 NACE může být čistý obrat aproximován celkovými provozními náklady, pokud čistý obrat není ve finančních výkazech k dispozici.

Pro činnosti L6511, L6512 a L652 NACE je čistý obrat definován jako hrubé zasloužené pojistné.

Pro činnosti L653 NACE je čistý obrat definován jako penzijní příspěvky celkem.

Pro činnosti L66 NACE, pro které čistý obrat není ve finančních výkazech k dispozici, je čistý obrat definován jako hodnota produkce minus subvence nebo dotace od vládních institucí. Pro činnosti L66 NACE, pro které je čistý obrat ve finančních výkazech k dispozici, platí standardní definice čistého obratu.

Proměnná 140302: Domácí čistý obrat

Proměnná 140303: Zahraniční čistý obrat

Proměnná 140304: Zahraniční čistý obrat (eurozóna)

Indexy domácího a zahraničního čistého obratu vyžadují rozdělení čistého obratu podle prvního místa určení výrobku na základě změny vlastnictví (bez ohledu na to, zda došlo k odpovídajícímu fyzickému přechodu zboží přes hranice). Místo určení je určeno trvalým sídlem (pobytem) třetí strany, která zboží a služby koupila.

Stejná definice jako pro proměnnou 140301 v části F bodě 3.

Jde o součást čistého obratu z činností zařazených do sekcí A až F NACE.

Neuvádí se však čistý obrat z dalšího prodeje zboží a služeb určených k dalšímu prodeji v nezměněném stavu.

Jde o součást čistého obratu z činností zařazených do sekcí B až F NACE.

Patří sem čistý obrat z prodeje zboží a služeb, které byly předmětem subdodavatelského vztahu.

Nepatří sem však čistý obrat z dalšího prodeje zboží a služeb určených k dalšímu prodeji v nezměněném stavu.

Jde o součást čistého obratu z činností zařazených do sekcí B až E NACE.

Patří sem čistý obrat z prodeje zboží a služeb, které byly předmětem subdodavatelského vztahu.

Nepatří sem však čistý obrat z dalšího prodeje zboží a služeb určených k dalšímu prodeji v nezměněném stavu.

Jde o součást čistého obratu z činností zařazených do sekce F NACE.

Patří sem čistý obrat z prodeje zboží a služeb, které byly předmětem subdodavatelského vztahu.

Nepatří sem však čistý obrat z dalšího prodeje zboží a služeb určených k dalšímu prodeji v nezměněném stavu.

Jde o výnosy ze všech poskytovaných služeb (bankovní a pojišťovací služby, služby pro podniky a osobní služby).

Tato proměnná zahrnuje čistý obrat z činností v oblasti služeb, které pocházejí z převažující nebo vedlejší činnosti; některé činnosti v oblasti služeb mohou vykonávat průmyslové jednotky. Tyto činnosti se zařazují do sekcí H až O a Q až T NACE.

Jde o součást čistého obratu z obchodních činností a zprostředkovatelských činností jednotky. Odpovídá prodeji zboží koupeného jednotkou jejím jménem a na její účet a dále prodaného v nezměněném stavu nebo po přeznačení a přebalení, jak je obvyklou praxí obchodních podniků, jakož i všem provizím z nákupu a prodeje a podobných činností uskutečněných jménem a v zastoupení třetích stran.

Další prodej lze rozdělit na:

• další prodej jiným obchodníkům, profesionálním uživatelům atd. (velkoobchodní prodej),

• další prodej domácnostem nebo drobným uživatelům (maloobchodní prodej).

Tyto činnosti jsou zařazeny do sekce G NACE.

Jde o součást čistého obratu z činností zařazených do oddílu F41 NACE.

Patří sem čistý obrat z prodeje zboží a služeb, které byly předmětem subdodavatelského vztahu.

Nepatří sem však čistý obrat z dalšího prodeje zboží a služeb určených k dalšímu prodeji v nezměněném stavu.

Jde o součást čistého obratu z činností zařazených do oddílu F42 NACE.

Patří sem čistý obrat z prodeje zboží a služeb, které byly předmětem subdodavatelského vztahu.

Nepatří sem však čistý obrat z dalšího prodeje zboží a služeb určených k dalšímu prodeji v nezměněném stavu.

Jde o součást čistého obratu z převažující (hlavní) činnosti jednotky. Převažující činnost jednotky se určuje podle pravidel stanovených v nařízení Rady (ES) č. 696/93.

Patří sem čistý obrat z prodeje zboží a služeb, které byly předmětem subdodavatelského vztahu.

Nepatří sem však čistý obrat z dalšího prodeje zboží a služeb určených k dalšímu prodeji v nezměněném stavu.

Pro statistiky činností vymezených v sekci F NACE se čistým obratem ze subdodávek rozumí čistý obrat dosažený jednotkou za vlastní stavební práce poskytnuté třetí straně v rámci subdodavatelského vztahu.

Dva podniky se nacházejí v subdodavatelském vztahu, pokud jsou zároveň splněny podmínky A, B, C a D:

• A. odběratelský podnik uzavře smlouvu s dodavatelským podnikem (dále jen „subdodavatel“) na provedení stavebních prací nebo služeb, které jsou začleněny do stavebního procesu;
• B. odběratelský podnik je odpovědný za konečný produkt stavebního procesu, přičemž tato odpovědnost se vztahuje rovněž na části prováděné subdodavatelem; subdodavatel může v některých případech nést určitou odpovědnost;
• C. odběratelský podnik poskytne subdodavateli specifikace, například práce nebo služba realizované subdodavatelem musí být individuálně přizpůsobené pro účely specifického projektu, a nemůže proto jít o standardizované nebo katalogové práce nebo služby;
• D. reciproční smlouva se jinak neřídí dohodou asociativního typu, jako je společná odpověď na výzvu k účasti v soutěži, konsorcium nebo společný podnik atd.

Čistým obratem se rozumí čistý obrat, jak je definován pro proměnnou 140301 v části F bodě 3. Pojem sídla je v souladu s nařízením (EU) č. 549/2013.

Čistým obratem se rozumí čistý obrat, jak je definován pro proměnnou 140301 v části F bodě 3. Členění podle produktů vychází z CPA.

Odpovídá marži z činnosti v oblasti nákupu a dalšího prodeje v nezměněném stavu. Vypočítá se z čistého obratu z obchodních činností nákupu a dalšího prodeje bez dalšího zpracování, nákupu za účelem dalšího prodeje celkem a změny stavu zásob zboží a služeb určených k dalšímu prodeji.

Do hrubého obchodního rozpětí se zahrnuje prodej, nákup a změna stavu zásob zboží a služeb v souvislosti se zbožím a služby, které se nakupují za účelem jejich poskytování třetím stranám v nezměněném stavu.

Nazývá se také hrubá obchodní marže.

Hodnota produkce představuje hodnotu celkové produkce statistické jednotky vytvořené během referenčního období.

Pro všechny činnosti s výjimkou činností 64, 65 a 66 NACE se jedná o součet těchto položek:

• + čistý obrat,

• ± změna stavu zásob hotových výrobků a nedokončené výroby,

• ± změna stavu zásob zboží určeného k dalšímu prodeji,

• + výnosy z dotací vázaných na produkt nebo obrat a

• + aktivace dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku

• - nákup zboží a služeb za účelem dalšího prodeje.

Výnos z dotací vázaných na produkt nebo obrat je jakýkoli výnos ze státní podpory poskytnutý statistické jednotce a vykázaný jako takový statistickou jednotkou v průběhu referenčního období.

Aktivace dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku je celkový nárůst dlouhodobého hmotného majetku vytvořeného statistickou jednotkou ve vlastní režii, který byl jako takový vykázán statistickou jednotkou v průběhu referenčního období.

Pro činnosti NACE L6411 je hodnota produkce definována jako jiné administrativní náklady, než jsou náklady na zaměstnance, plus náklady na poplatky a provize plus náklady na zaměstnance plus odpisy hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku.

Pro činnosti L6419 a L649 NACE je hodnota produkce definována jako výnosy z úroků a podobné výnosy minus náklady na úroky a podobné náklady plus výnosy z poplatků a provizí plus výnosy z akcií, podílů a jiných cenných papírů s proměnlivým výnosem plus čistý zisk nebo čistá ztráta z finančních operací plus výnosy z dotací vázaných na produkt nebo obrat. Pro některé činnosti L6499 NACE je hodnotou produkce čistý obrat plus subvence nebo dotace od vládních institucí, nebo může být aproximován celkovými provozními náklady, pokud čistý obrat není ve finančních výkazech k dispozici.

Pro činnosti L642 a L643 NACE je hodnotou produkce čistý obrat plus subvence nebo dotace od vládních institucí, nebo může být aproximován celkovými provozními náklady, pokud čistý obrat není ve finančních výkazech k dispozici.

Pro činnosti L6511 NACE je hodnota produkce definována jako hrubé zasloužené pojistné plus důchody z investic minus příjmy z podílů minus použití opravných položek k finančnímu umístění plus výnosy zajistitelů z investic připadající na jejich podíl na hrubých technických rezervách podniku plus nerealizované zisky z investic plus ostatní technické výnosy očištěné od zajištění minus pojistná plnění plus/minus změny rezervy na nároky na pojistná plnění (zvýšení je třeba odečíst, snížení je třeba přičíst) plus/minus změny stavu jiných technických rezerv, očištěné od zajištění (náklady je třeba odečíst, příjmy je třeba přičíst) plus/minus (pokud jsou k dispozici) změny v ostatních technických rezervách – podíl zajistitelů (náklady je třeba odečíst, příjmy je třeba přičíst) plus/minus (pokud je k dispozici) změna fondu pro budoucí přidělení (náklady je třeba odečíst, příjmy je třeba přičíst) minus pojistné bonusy a slevy, očištěné od zajištění minus ztráty z realizace finančního umístění minus nerealizované ztráty z investic plus ostatní příjmy.

Pro činnosti L6512 a L652 NACE je hodnota produkce definována jako hrubé zasloužené pojistné plus důchody z investic minus příjmy z podílů minus použití opravných položek k finančnímu umístění plus výnosy zajistitelů z investic připadající na jejich podíl na hrubých technických rezervách podniku plus ostatní technické výnosy očištěné od zajištění plus ostatní výnosy minus pojistná plnění plus/minus změny rezervy na nároky na pojistná plnění (zvýšení je třeba odečíst, snížení je třeba přičíst) minus ztráty z realizace finančního umístění minus pojistné bonusy a slevy, očištěné plus/minus změna stavu vyrovnávací rezervy (náklady je třeba odečíst, příjmy je třeba přičíst) plus/minus změny v ostatních technických rezervách, jinde neuvedené (náklady je třeba odečíst, příjmy je třeba přičíst).

Pro činnosti NACE L653 je hodnota produkce definována jako čistý obrat minus splatné pojistné prémie plus důchody z investic plus ostatní výnosy plus vzniklé pojistné nároky minus celkové výdaje na penze minus čistá změna v technických rezervách (zvýšení technických rezerv je třeba odečíst od hodnoty produkce a snížení je třeba přičíst). Alternativně lze hodnotu produkce vypočítat jako součet nákladů.

Pro činnosti L66 NACE, pro které není čistý obrat ve finančních výkazech k dispozici, je hodnota produkce definována jako výnosy z úroků a podobné výnosy minus náklady na úroky a podobné náklady plus výnosy z poplatků a provizí plus výnosy z akcií, podílů a jiných cenných papírů s proměnlivým výnosem plus čistý zisk nebo čistá ztráta z finančních operací plus výnosy z dotací vázaných na produkt nebo obrat.

Pro činnosti L66 NACE, pro které je čistý obrat ve finančních výkazech k dispozici, je hodnota produkce definována jako čistý obrat plus aktivace dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku plus výnosy z dotací vázaných na produkt nebo obrat.

Přidaná hodnota je kompozitní ukazatel čistého provozního výsledku hospodaření upraveného o odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a náklady na odměny zaměstnanců, přičemž veškeré složky byly jako takové vykázány statistickou jednotkou v průběhu referenčního období. Její hodnota je dána vzorcem:

• + čistý obrat

• + výnosy z dotací vázaných na produkt nebo obrat

• + aktivace dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku

• ± změna stavu zásob zboží

• – nákup zboží a služeb celkem

Hrubý provozní přebytek je přebytek vytvořený provozními činnostmi po uhrazení vkladu práce jako výrobního činitele.

Lze ho vypočítat z přidané hodnoty snížené o náklady na odměny zaměstnanců. Je to zůstatek, který má jednotka k dispozici a který jí umožňuje odměnit poskytovatele vlastních zdrojů, zaplatit splátky věřitelům, zaplatit daně a případně financovat veškeré své investice nebo jejich část.

Definice „čistého obratu“ je stejná jako pro proměnnou 140301 v části F bodě 3 a definice „podniků pod zahraniční kontrolou“ je stejná jako pro proměnnou 210301 v části A bodě 13.

Definice „hodnoty produkce“ je stejná jako pro proměnnou 250301 v části F bodě 22 a definice „podniků pod zahraniční kontrolou“ je stejná jako pro proměnnou 210301 v části A bodě 13.

Definice „přidané hodnoty“ je stejná jako pro proměnnou 250401 v části F bodě 23 a definice „podniků pod zahraniční kontrolou“ je stejná jako pro proměnnou 210301 v části A bodě 13.

Definice „čistého obratu“ je stejná jako pro proměnnou 140301 v části F bodě 3 a definice „podniků a jejich domácích afilací vykonávajících vrcholovou kontrolu nad podniky v zahraničí (koncepce vrcholové kontrolní institucionální jednotky)“ je stejná jako pro proměnnou 210401 v části A bodě 14.

Definice „čistého obratu“ je stejná jako pro proměnnou 140301 v části F bodě 3 a definice „podniků v zahraničí pod vrcholovou kontrolou institucionálních jednotek vykazující země“ je stejná jako pro proměnnou 410101 v části A bodě 25.

Prodaná produkce je definována jako produkce vyrobená v jakémkoli okamžiku na ekonomickém území dané země, která byla prodána (fakturována) během referenčního období. Produkce může vznikat v rámci hlavní nebo vedlejších činností podniku. Zahrnuje se rovněž produkce prodaná (fakturovaná) mezi různými činnostními jednotkami, které patří do stejného podniku.

Produkce prováděná subdodavatelem na ekonomickém území dané země, která byla prodána (fakturována) v referenčním období zadavateli, jinak též odběratelskému podniku, v souladu s podmínkami pro subdodavatelské práce stanovenými v pokynech CPA. Produkce může vznikat v rámci hlavní nebo vedlejších činností podniku.

Skutečná produkce zahrnuje jakoukoli produkci podniku v referenčním období na ekonomickém území dané země vedoucí k produkci nových výrobků. Proměnná tedy zahrnuje produkci všech výrobků, které jsou buď v samotné činnostní jednotce, nebo v jiné činnostní jednotce náležící do stejného podniku:

• určené k prodeji,

• přepracovány na jiný produkt,

• zapracovány do jiného produktu, nebo

• uloženy do skladu.

Hrubé investice do dlouhodobého hmotného majetku zahrnují veškeré investice do dlouhodobého hmotného majetku, které byly jako takové vykázány statistickou jednotkou během referenčního období, s výjimkou jakéhokoli zvýšení hodnoty vyplývajícího z přecenění nebo zrušení dříve vykázaných ztrát ze snížené hodnoty a z reklasifikací (převodů) ostatního dlouhodobého hmotného majetku.

Investice zahrnují mimo jiné akvizice, dlouhodobý hmotný majetek najatý na finanční leasing, technická zhodnocení, úpravy, opravy, stavby, výstavbu ve vlastní režii a veškeré kapitalizované náklady přípustné dle platných účetních standardů, v nichž jsou definována kritéria pro uznávání a oceňování.

Hrubé investice do pozemků zahrnují veškeré investice do půdy, podzemních ložisek, lesů a vnitrozemských vodních ploch, dlouhodobého hmotného majetku z průzkumu a vyhodnocování, dlouhodobého hmotného majetku v oblasti těžby, ropy a zemního plynu a další podobné druhy dlouhodobého hmotného majetku vykázané statistickou jednotkou jako takové během referenčního období. Hrubé investice do pozemků jsou součástí proměnné Hrubé investice do dlouhodobého hmotného majetku.

Hrubé investice do pořízení stávajících budov zahrnují veškeré investice do budov a podobných staveb v okamžiku pořízení již používaných (tj. nikoli nových) nebo jejich nabytí, vykázané statistickou jednotkou jako takové během referenčního období.

Hrubé investice do nabývání stávajících budov jsou součástí proměnné „hrubé investice do dlouhodobého hmotného majetku“.

Hrubé investice do výstavby a technického zhodnocení budov zahrnují veškerou:

• výstavbu nových budov ve vlastní režii pro vlastní potřebu,

• pořízení nových budov (obvykle výsledek smlouvy o dílo na stavební práce, jejichž příjemcem je vykazující statistická jednotka),

• aktivované přírůstky, úpravy, technická zhodnocení a opravy stávajících budov (pokud by s nimi spojené ekonomické přínosy pravděpodobně plynuly do statistické jednotky), které za takové uznala statistická jednotka během referenčního období.

Hrubé investice do výstavby a technického zhodnocení budov jsou součástí proměnné „hrubé investice do dlouhodobého hmotného majetku“.

Hrubé investice do strojů a zařízení zahrnují veškeré investice do strojů, vozidel, příslušenství, kancelářského vybavení, počítačů, komunikačního a síťového zařízení a do dalších podobných strojů a zařízení, které za takové uznala statistická jednotka během referenčního období.

Hrubé investice do strojů a zařízení jsou součástí proměnné „hrubé investice do dlouhodobého hmotného majetku“.

Hrubé investice do dlouhodobého nehmotného majetku s výjimkou goodwillu zahrnují veškeré investice do dlouhodobého nehmotného majetku vykázané jako takové statistickou jednotkou během referenčního období, s výjimkou goodwillu.

Tyto investice zahrnují mimo jiné akvizice, dlouhodobý nehmotný majetek najatý na finanční leasing, technická zhodnocení, doplnění, úpravy, opravy, stavby, výstavbu ve vlastní režii a všechny kapitalizované náklady přípustné dle platných účetních standardů, v nichž jsou definována kritéria pro uznávání a oceňování, jakož i pojem „goodwill“.

Investice do nákupu programového vybavení jsou považovány za nehmotný majetek pouze tehdy, když je pravděpodobné, že budoucí ekonomické přínosy, které lze přičíst tomuto majetku, poplynou do statistické jednotky, a pokud lze náklady na tento majetek spolehlivě ocenit. Pokud nákup programového vybavení tyto podmínky nesplňuje, vykazuje se jako náklad účetního období, ve kterém vznikl, a zahrnuje se do hodnoty proměnné „nákup zboží a služeb celkem“.

Investice do nákupu programového vybavení zahrnují kupní cenu, včetně veškerých dovozních cel a daní, které nelze nárokovat, a veškeré náklady vzniklé v přímé souvislosti s přípravou programového vybavení k předpokládanému použití. Náklady vzniklé v přímé souvislosti zahrnují například poplatky profesním specialistům za instalaci. Veškeré obchodní slevy a rabaty se při stanovení hodnoty nákladů odečítají.

Tržby z prodeje dlouhodobého hmotného majetku zahrnují hodnotu stávajícího dlouhodobého hmotného majetku prodávaného třetím stranám. Prodej dlouhodobého hmotného majetku se oceňuje ve skutečně realizovaných cenách (bez DPH), a ne v účetní hodnotě, po odečtení všech nákladů na převod vlastnictví vzniklých prodávajícímu. Neuvádějí se úpravy hodnoty a úbytky jiné než prodejem.

Definice „hrubých investic do dlouhodobého hmotného majetku“ je stejná jako pro proměnnou 260101 v části G bodě 1 a definice „podniků pod zahraniční kontrolou“ je stejná jako pro proměnnou 210301 v části A bodě 13.

Definice „hrubých investic do dlouhodobého hmotného majetku“ je stejná jako pro proměnnou 260101 v části G bodě 1 a definice „podniků v zahraničí pod vrcholovou kontrolou institucionálních jednotek vykazující země“ je stejná jako pro proměnnou 410101 v části A bodě 25.

Stavební povolení je autorizace k zahájení prací na realizaci stavby. Povolení samotné je poslední etapou v procesu plánování staveb a schvalování orgány veřejné správy před zahájením stavebních prací. K doplnění zdrojů údajů o nových realizovaných stavbách mohou být použity i jiné informace, například schvalování podrobného plánování a zahájení stavby.

Tato stavební povolení by měla dobře vystihovat zatížení stavebního průmyslu v blízké budoucnosti, ačkoliv tomu tak nemusí být, jestliže se velká část povolení nevyužije, nebo pokud mezi vydáním stavebního povolení a zahájením stavby uplyne dlouhá doba.

Nařízení (EU) 2019/2152 požaduje pouze údaje o nových budovách a přeměnách nebytových budov na bytové, a to i v případě, že stavební povolení mohou být udělena pro jiné stavby a stavební práce.

Budovy se dělí na bytové a nebytové budovy.

Bytové budovy jsou stavby, které jsou alespoň z poloviny používány pro účely bydlení. Je-li pro účely bydlení využita méně než polovina z celkové užitné plochy, je budova na základě své účelové konstrukce zařazena mezi nebytové budovy.

Cílem proměnné „stavební povolení: počet bytů“ je ukázat budoucí vývoj stavební činnosti pomocí počtu jednotek.

Tato proměnná se sestavuje z počtu bytů v nových bytových budovách, pro něž byla udělena stavební povolení (bytové budovy s jedním bytem a bytové budovy se dvěma a více byty). Byt je místnost nebo skupina místností a jejich příslušenství ve stálé budově nebo její konstrukčně oddělené části, která podle způsobu, jakým byla postavena, přestavena, stavebně upravena apod., je určena pro obývání soukromými osobami. Byt by měl mít samostatný přístup na ulici (přímý nebo přes zahradu či pozemek) nebo do společného prostoru budovy (schodiště, chodba, ochoz apod.). Oddělené místnosti pro bydlení, které jsou jasně určeny k využití jako součást bytu, by se měly počítat jako součást bytu. Byt tedy může být tvořen samostatnými budovami v rámci stejné parcely za předpokladu, že jsou jasně určeny k obývání členy stejné soukromé domácnosti.

Za byty se pro tyto statistiky nepovažují nástavby, přístavby a vestavby stávajících bytových budov, pro něž není vyžadováno stavební povolení.

Definice „stavebního povolení“ je stejná jako pro proměnnou 150101 v části H bodě 1. Cílem proměnné „stavební povolení: čtvereční metry“ je ukázat budoucí vývoj stavební činnosti pomocí objemu produkce.

Tato proměnná se sestavuje ze čtverečních metrů užitné plochy nových bytových a nebytových budov, pro něž byla vydána povolení. Užitná plocha budovy se měří uvnitř vnějších stěn, ale nezahrnuje:

• konstrukční plochy (např. plochy komponent, které vytyčují hranice stavby, podpěry, sloupy, sloupky, šachty, komíny),

• funkční plochy pro pomocné využití (např. plochy, kde jsou umístěna zařízení topení a klimatizace nebo energetické generátory),

• průchozí prostory (např. schodišťové šachty, výtahy, eskalátory).

Součástí celkové užitné plochy obytné budovy jsou plochy užívané jako kuchyně, obývací pokoje, ložnice a místnosti s příslušenstvím, sklepy a společné prostory bytových jednotek.

Nejsou-li informace o užitné ploše přímo dostupné ze shromažďovaných údajů, lze je odhadnout na základě dostupných zdrojů.

PŘÍLOHA V Technické specifikace pro evropské statistiky mezinárodního obchodu se zbožím, včetně obchodu se zbožím podle podnikových charakteristik

KAPITOLA I OBECNÁ USTANOVENÍ

Pro účely evropských statistik mezinárodního obchodu se zbožím se rozumí:

• a) vývoz následujícího zboží do zemí uvnitř Unie, jež opouští členský stát vývozu a jež je určeno do jiného členského státu:
  • i) zboží Unie, s výjimkou zboží, které je v tranzitu mezi členskými státy;
  • ii) zboží, které není zbožím Unie a je umístěno v členském státě vývozu v rámci celního režimu aktivního zušlechťovacího styku;
• b) dovoz následujícího zboží ze zemí uvnitř Unie, jež vstupuje do členského státu dovozu a jež bylo původně vyvezeno z jiného členského státu:
  • i) zboží Unie, s výjimkou zboží, které je v tranzitu mezi členskými státy;
  • ii) zboží, které není zbožím Unie, původně umístěné v členském státě vývozu v rámci celního režimu aktivního zušlechťovacího styku, které je uchováváno v celním režimu aktivního zušlechťovacího styku nebo je propuštěno do volného oběhu v členském státě dovozu.

• a) vývoz zboží do zemí mimo Unii, které opouští statistické území Unie:
  • i) v souladu s jedním z těchto celních režimů stanovených v celním kodexu Unie:

    • vývoz,

    • pasivní zušlechťovací styk;

  • ii) při použití celního kodexu Unie:

    • zboží, které není zbožím Unie a které je dočasně zpětně vyvezeno k dalšímu zpracování,

    • zboží Unie, které opustilo celní území Unie poté, co bylo propuštěno do režimu konečného užití,

    • zpětný vývoz zboží, které není zbožím Unie, za účelem ukončení aktivního zušlechťovacího styku;

• b) dovoz zboží ze zemí mimo Unii, které vstupuje na statistické území Unie v souladu s jedním z těchto celních režimů stanovených v celním kodexu Unie:
  • i) propuštění do volného oběhu včetně režimu konečného užití;
  • ii) aktivní zušlechťovací styk.

• a) kalendářní měsíc, ve kterém se dovoz nebo vývoz uskutečnil;
• b) kalendářní měsíc, v němž se uskutečnilo zdanitelné plnění související se zbožím Unie, v jehož rámci vznikne daňová povinnost ohledně dodávání a pořizování zboží uvnitř Společenství, jak je uvedeno ve směrnici Rady 2006/112/ES.

  Je-li však je časová prodleva mezi dovozem nebo vývozem zboží a zdanitelným plněním delší než dva kalendářní měsíce, je referenčním obdobím měsíc, v němž se dovoz nebo vývoz uskutečnil; nebo

• c) kalendářní měsíc, v němž je celní prohlášení přijato celními orgány v případech, kdy je celní prohlášení použito jako zdroj údajů.

• a) kalendářní měsíc, ve kterém se dovoz nebo vývoz uskutečnil;
• b) kalendářní měsíc, v němž je prohlášení přijato celními orgány v případech, kdy je celní prohlášení použito jako zdroj údajů.

Vývozce provádí tyto činnosti, pokud:

• a) uzavře smlouvu, s výjimkou přepravních smluv, vedoucí k vývozu zboží z členského státu vývozu; nebo, pokud tomu tak není,
• b) vyzvedne zboží z členského státu vývozu nebo zajistí vývoz zboží z členského státu vývozu; nebo, pokud tomu tak není,
• c) drží zboží, které je předmětem vývozu zboží v členském státě vývozu.

Dovozce provádí tyto činnosti, pokud:

• a) uzavře smlouvu, s výjimkou přepravních smluv, vedoucí k dovozu zboží do členského státu dovozu; nebo, pokud tomu tak není,
• b) přiveze zboží do členského státu dovozu nebo zajistí dovoz zboží do členského státu dovozu; nebo, pokud tomu tak není,
• c) drží zboží, které je předmětem dovozu zboží do členského státu dovozu.

• a) která deklarovala dodání zboží do zemí uvnitř Unie v souladu s čl. 251 písm. a) směrnice Rady 2006/112/ES; nebo, pokud tomu tak není,
• b) vývozce, jak je vymezen v oddíle 6.

• a) která deklarovala pořízení zboží uvnitř Unie v souladu s čl. 251 písm. c) směrnice Rady 2006/112/ES; nebo, pokud tomu tak není,
• b) dovozce, jak je vymezen v oddíle 6.

Nemusí-li být pro daňové účely deklarován základ daně, musí jeho ekvivalent odpovídat fakturované hodnotě snížené o DPH nebo, pokud to není možné, částce, která by byla fakturována v případě jakéhokoliv prodeje či nákupu.

V případě zpracování se ekvivalent základu daně stanoví jako hrubá hodnota takto:

• a) hodnota zboží s ohledem na zpracování představuje celkovou částku, která by byla fakturována v případě prodeje nebo nákupu;
• b) hodnota zboží po zpracování představuje hodnotu zboží s ohledem na zpracování zvýšenou o přidanou hodnotu zpracování.

Je-li k vyjádření základu daně a jeho ekvivalentu v národní měně třeba převést měnu, použije se směnný kurz podle oddílu 10 bodu 5 druhého pododstavce písm. b).

Pro účely statistik obchodu se zbožím uvnitř Unie se statistická hodnota vypočítá na základě základu daně a jeho ekvivalentu podle oddílu 9, případně očištěného od vedlejších výdajů podle odstavce 4.

Pro účely statistik obchodu se zbožím se zeměmi mimo Unii se statistická hodnota vypočítá na základě hodnoty zboží podle odstavců 2 a 3, případně očištěné od vedlejších výdajů podle odstavce 4.

• a) v případě prodeje nebo nákupu cena, která byla nebo má být za dovezené nebo vyvezené zboží skutečně zaplacena, nikoliv však libovolná nebo fiktivní hodnota;
• b) v ostatních případech cena, která by byla zaplacena v případě prodeje nebo nákupu.

Celní hodnota se použije, pokud je stanovena v souladu s celním kodexem Unie pro zboží propuštěné do volného oběhu včetně konečného užití.

• a) hodnota zboží s ohledem na zpracování, nebo v případě jiných transakcí, které nejsou fakturovány, představuje celkovou částku, která by byla fakturována v případě prodeje nebo nákupu;
• b) hodnota zboží po zpracování představuje hodnotu zboží s ohledem na zpracování zvýšenou o přidanou hodnotu zpracování.

• a) na hranice členského státu vývozu při vývozu;
• b) na hranice členského státu dovozu při dovozu.

Je-li k vyjádření statistické hodnoty zboží v národní měně třeba převést měnu, použijí se tyto směnné kurzy:

• a) kurz, který je v souladu s ustanoveními o převodu měny stanovenými v celním kodexu Unie, platný v době přijetí celního prohlášení, nebo, pokud tomu tak není,
• b) kurz platný pro určení zdanitelné částky pro daňové účely, je-li stanoven, nebo, pokud tomu tak není,
• c) referenční sazba použitelná v době, kdy je zboží dováženo nebo vyváženo, stanovená Evropskou centrální bankou pro členské státy, které patří do eurozóny, nebo oficiální sazba stanovená členskými státy, které do eurozóny nepatří, pokud neexistují žádná zvláštní ustanovení, o nichž rozhodly členské státy.

Množstvím zboží je:

• a) čistá hmotnost, což znamená skutečná hmotnost zboží bez všech obalů;
• b) případně množství vyjádřené v doplňkových jednotkách, což znamená množství jiné, než je čistá hmotnost podle kombinované nomenklatury platné během referenčního období.

Zboží, které je zcela získáno nebo vyrobeno v jediném členském státě nebo zemi nebo území, pochází z tohoto členského státu nebo země nebo území.

Zboží, na jehož výrobě se podílí více než jeden členský stát nebo země nebo území, se považuje za zboží pocházející z členského státu nebo země nebo území, kde došlo k jeho poslednímu podstatnému ekonomicky odůvodněnému zpracování nebo opracování, které bylo provedeno v podnicích k tomu vybavených a které vyústilo v nový výrobek nebo představuje důležitý stupeň výroby.

Původ zboží, které není zbožím Unie, je určen v souladu s ustanoveními celního kodexu Unie, který stanoví pravidla pro nepreferenční původ.

„Komoditou“ se rozumí zboží podle kombinované nomenklatury platné během referenčního období.

• a) opustit statistické území členského státu vývozu v případě vývozu do zemí uvnitř Unie nebo statistické území Unie uvedené v oddíle 4 v případě vývozu do zemí mimo Unii; nebo
• b) vstoupit na statistické území členského státu dovozu v případě dovozu do zemí uvnitř Unie nebo na statistické území Unie uvedené v oddíle 4 v případě dovozu ze zemí mimo Unii.

Partnerským subjektem v členském státě dovozu je osoba povinná k dani nebo právnická osoba nepovinná k dani, která je v členském státě dovozu identifikována pomocí osobního identifikačního čísla přiděleného této osobě v souladu s článkem 214 směrnice Rady 2006/112/ES,

• a) která deklarovala pořízení zboží uvnitř Unie v souladu s čl. 251 písm. c) směrnice Rady 2006/112/ES; nebo, pokud tomu tak není,
• b) dovozce, jak je vymezen v oddíle 6.

Jestliže je však v době vystavování celního prohlášení známo, že zboží bude po propuštění odesláno do jiného členského státu, je členským státem předpokládaného určení tento členský stát.

Jestliže je zboží propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku, je členským státem předpokládaného určení členský stát, v němž proběhlo jeho první zpracování.

Nicméně v případě zboží v kvazivývozu podle definice v oddíle 1 písm. l) je členským státem skutečného vývozu členský stát, ze kterého bylo zboží dovezeno do členského státu, v němž se zboží nachází v době jeho propuštění do celního režimu.

Jestliže je zboží vyvezeno po propuštění do režimu aktivního zušlechťovacího styku, je členským státem skutečného vývozu členský stát, v němž proběhlo jeho poslední zpracování.

„Statistickým režimem“ se rozumí různé charakteristiky používané při rozlišování různých druhů dovozu a vývozu, zejména podle jejich umístění v rámci celního režimu, jak je uvedeno v tabulce 3 v části C přílohy I tohoto nařízení.

„Dodacími podmínkami“ se rozumějí ustanovení kupní smlouvy, která stanoví povinnosti prodávajícího a kupujícího podle podmínek Incoterms Mezinárodní obchodní komory.

• a) „plavidlem“ dokončená plavidla považovaná za plavidla pro námořní plavbu v souladu s kapitolou 89 kombinované nomenklatury, která je v platnosti v průběhu referenčního období, remorkéry nebo vlečná plavidla, válečné lodě a plovoucí konstrukce;
• b) „letadlem“ dokončené letouny a ostatní letadla o vlastní hmotnosti přesahující 2000 kg; tato ustanovení se nevztahují na ostatní letouny a ostatní letadla, vrtulníky, kosmické lodě, balistické a kosmické nosné rakety.

• a) převod ekonomického vlastnictví plavidla nebo letadla z právnické či fyzické osoby usazené v jiném členském státě nebo ve třetí zemi na právnickou či fyzickou osobu usazenou ve vykazujícím členském státě. To zahrnuje převody za účelem demontáže nebo sešrotování plavidla nebo letadla. Tyto transakce se vykazují jako dovoz;
• b) převod ekonomického vlastnictví plavidla nebo letadla z právnické či fyzické osoby usazené ve vykazujícím členském státě na právnickou či fyzickou osobu usazenou v jiném členském státě nebo ve třetí zemi. To zahrnuje převody za účelem demontáže nebo sešrotování plavidla nebo letadla. Tyto transakce se vykazují jako vývoz;
• c) převod ekonomického vlastnictví nových plavidel nebo letadel z členského státu nebo ze třetí země výroby podle oddílu 1 písm. o) na jejich prvního ekonomického vlastníka od jejich výroby;
• d) vývoz a dovoz plavidel nebo letadel za účelem zpracování na základě smlouvy podle oddílu 1 písm. n) nebo po tomto zpracování.

• a) Referenčním obdobím pro vývoz a dovoz uvedeným v odst. 2 písm. a), b) a c) je měsíc, ve kterém došlo k převodu ekonomického vlastnictví. Referenčním obdobím pro dovoz a vývoz uvedeným v odst. 2 písm. d) je kalendářní měsíc, ve kterém došlo k dovozu nebo vývozu.
• b) Partnerským členským státem nebo zemí je:
  • i) u transakcí uvedených v odst. 2 písm. a) a b) členský stát nebo třetí země, ve kterém, resp. ve které je usazena právnická či fyzická osoba převádějící ekonomické vlastnictví plavidla či letadla, pokud jde o dovoz, nebo v případě vývozu právnická či fyzická osoba, na kterou je ekonomické vlastnictví plavidla či letadla převáděno,
  • ii) členský stát nebo třetí země výroby v případě nových plavidel nebo letadel při dovozu;
  • iii) členský stát nebo třetí země, ve kterém, resp. ve které je usazena právnická nebo fyzická osoba, která je ekonomickým vlastníkem plavidla nebo letadla, v případě dovozu plavidel nebo letadel za účelem zpracování na základě smlouvy a v případě vývozu plavidel nebo letadel po zpracování na základě smlouvy;
  • iv) členský stát nebo třetí země provádějící zpracování pro vývoz plavidel nebo letadel za účelem zpracování na základě smlouvy a pro dovoz plavidel nebo letadel po zpracování na základě smlouvy.
• c) Statistickou hodnotou pro vývoz a dovoz uvedené v odst. 2 písm. a), b) a c) je celková částka, která by byla fakturována – bez nákladů na dopravu a pojištění – v případě prodeje nebo nákupu celého plavidla nebo letadla.
• d) Množství se v případě plavidel vyjádří v doplňkových jednotkách stanovených v kombinované nomenklatuře platné během referenčního období a v případě letadel v čisté hmotnosti a doplňkových jednotkách stanovených v kombinované nomenklatuře platné během referenčního období.

• a) dovozcem:
  • i) právnická nebo fyzická osoba, na kterou se převádí ekonomické vlastnictví plavidla nebo letadla, pokud jde o transakce uvedené v odst. 2 písm. a);
  • ii) právnická nebo fyzická osoba, která je ekonomickým vlastníkem plavidla nebo letadla v případě dovozu plavidel nebo letadel po zpracování na základě smlouvy;
  • iii) právnická nebo fyzická osoba, která provádí zpracování v případě dovozu plavidel nebo letadel za účelem zpracování na základě smlouvy;
• b) vývozcem:
  • i) právnická nebo fyzická osoba, ze které se převádí ekonomické vlastnictví plavidla nebo letadla, pokud jde o transakce uvedené v odst. 2 písm. b) a c);
  • ii) právnická nebo fyzická osoba, která je ekonomickým vlastníkem plavidla nebo letadla v případě vývozu plavidel nebo letadel za účelem zpracování na základě smlouvy;
  • iii) právnická nebo fyzická osoba, která provedla zpracování v případě vývozu plavidel nebo letadel po zpracování na základě smlouvy.

Na žádost vnitrostátního statistického orgánu poskytnou vývozci a dovozci určení tímto orgánem statistické informace v souladu s odstavcem 3 nebo důkaz o nesprávnosti takového určení.

• a) „dodávkou zboží na palubu plavidel nebo letadel“ dodávka výrobků pro posádku a cestující pro spotřebu během cesty, a dále pro provoz motorů, strojů a dalšího zařízení plavidel či letadel;
• b) plavidlo či letadlo se považují za vlastnictví členského státu nebo třetí země, kde je usazena právnická či fyzická osoba s ekonomickým vlastnictvím plavidla či letadla definovaným v oddíle 1 písm. k). V souvislosti s tímto oddílem může být ekonomické vlastnictví stanoveno zemí registrace plavidla či letadla.

• a) Referenčním obdobím je měsíc, kdy bylo zboží dodáno na palubu plavidla nebo letadla.
• b) Lze použít zjednodušené členění podle komodit uvedené v tabulkách 34 a 35 v části B přílohy I tohoto nařízení.
• c) Mohou být použity zjednodušené kódy partnerských členských států nebo partnerských zemí.
• d) Čistá hmotnost se sestavuje pouze u zboží, které patří do kapitoly 27 kombinované nomenklatury platné během referenčního období.

• a) „zařízením na volném moři“ zařízení a přístroje, které se mají instalovat nebo jsou instalované a stojí na moři mimo statistické území jakéhokoliv členského státu;
• b) „zbožím dodávaným do zařízení na volném moři“ dodávka výrobků pro posádku a pro provoz motorů, strojů a dalšího vybavení zařízení na volném moři;
• c) „zbožím, které má být použito pro stavbu zařízení na volném moři“ dodávka předmětů dlouhodobé spotřeby za účelem vybudování nového nebo rozšíření stávajícího zařízení na volném moři;
• d) „zbožím získaným ze zařízení na volném moři nebo jimi vyráběném“ produkty vytěžené z mořského dna nebo podloží nebo zboží vyrobené v zařízení na volném moři a zboží získané v důsledku demontáže zařízení na volném moři; na zemní plyn a elektrickou energii získanou nebo vyrobenou zařízeními na moři se nevztahují ustanovení tohoto oddílu, ale ustanovení oddílů 26 a 27;
• e) zařízení na volném moři se považuje za vlastnictví členského státu nebo třetí země, pokud je instalováno v oblasti, v níž má členský stát nebo třetí země výhradní práva k využívání tohoto mořského dna nebo podloží, nebo má právo takové využívání povolit.

• a) dovoz zboží dodaného:
  • i) z jiného členského státu nebo třetí země do zařízení na volném moři vykazujícího členského státu;
  • ii) ze zařízení na volném moři jiného členského státu nebo třetí země do vykazujícího členského státu;
  • iii) ze zařízení na volném moři jiného členského státu nebo třetí země do zařízení na volném moři vykazujícího členského státu;
• b) vývoz zboží dodaného:
  • i) do jiného členského státu nebo třetí země ze zařízení na volném moři vykazujícího členského státu;
  • ii) do zařízení na volném moři jiného členského státu nebo třetí země z vykazujícího členského státu;
  • iii) do zařízení na volném moři jiného členského státu nebo třetí země ze zařízení na volném moři vykazujícího členského státu.

• a) Referenčním obdobím je měsíc, kdy bylo zboží dodáno do zařízení na volném moři nebo z tohoto zařízení.
• b) U zboží dodávaného do zařízení na volném moři lze použít zjednodušené členění podle komodit uvedené v tabulkách 34 a 35 části B přílohy I tohoto nařízení.

  Pro zboží získané ze zařízení na volném moři nebo vyrobené těmito zařízeními a pro zboží, které má být použito pro stavbu zařízení na volném moři, se použije kód komodity podpoložek platné kombinované nomenklatury.

• c) U zboží dodávaného do zařízení na volném moři mohou být použity zjednodušené kódy partnerských členských států nebo partnerských zemí.
• d) Čistá hmotnost se sestavuje za zboží dodané do zařízení na volném moři, které patří do kapitoly 27 kombinované nomenklatury platné během referenčního období, za zboží, které má být použito pro stavbu zařízení na volném moři, a za zboží získané ze zařízení na volném moři nebo vyrobené zařízením na volném moři.

Množství se případně sestavuje v doplňkových jednotkách stanovených v kombinované nomenklatuře platné během referenčního období za zboží, které má být použito pro stavbu zařízení na volném moři, a za zboží získané ze zařízení na volném moři nebo vyrobené zařízením na volném moři.

• a) „mořskými produkty“ produkty rybolovu, minerály, další použitelné produkty a všechny ostatní produkty, pokud se na ně nevztahuje oddíl 23, které ještě nebyly vyloženy námořními plavidly;
• b) plavidlo se považuje za vlastnictví členského státu nebo třetí země, kde je usazena právnická nebo fyzická osoba s ekonomickým vlastnictvím plavidla definovaným v oddíle 1 písm. k). V souvislosti s tímto oddílem může být ekonomické vlastnictví stanoveno zemí registrace plavidla.

• a) vyložení mořských produktů v přístavech vykazujícího členského státu, nebo jejich nabytí plavidly patřícími vykazujícímu členskému státu z plavidel patřících jinému členském státu nebo třetí zemi. Tyto transakce se vykazují jako dovoz;
• b) vyložení mořských produktů v přístavech jiného členského státu nebo třetí země z plavidel patřících vykazujícímu členskému státu, nebo jejich nabytí plavidly patřícími jinému členském státu nebo třetí zemi z plavidel patřících vykazujícímu členskému státu. Tyto transakce se vykazují jako vývoz.

• a) vypuštění kosmické lodě, u které došlo k převodu ekonomického vlastnictví z právnické či fyzické osoby usazené ve vykazujícím členském státě na právnickou či fyzickou osobu usazenou v jiném členském státě nebo ve třetí zemi. To zahrnuje vypuštění částí a součástí kosmické lodě za účelem jejich montáže mimo zemskou atmosféru. Tyto transakce se vykazují jako vývoz;
• b) vypuštění kosmické lodě, u které došlo k převodu ekonomického vlastnictví z právnické či fyzické osoby usazené v jiném členském státě nebo ve třetí zemi na právnickou či fyzickou osobu usazenou ve vykazujícím členském státě. To zahrnuje vypuštění částí a součástí kosmické lodě za účelem jejich montáže mimo zemskou atmosféru. Tyto transakce se vykazují jako dovoz.

• a) Referenčním obdobím je měsíc, kdy došlo k převodu ekonomického vlastnictví.
• b) V případě vývozu určeného pro mezinárodní organizace nebo kosmické agentury se použijí zjednodušené kódy partnerských zemí.
• c) Statistickou hodnotou je hodnota kosmické lodě bez nákladů na dopravu a pojištění.

• a) Referenčním obdobím je měsíc vývozu nebo dovozu.
• b) Statistická hodnota může být založena na odhadech.
• c) Partnerský členský stát nebo partnerská země mohou být určeny odhadem.

• a) Referenčním obdobím je měsíc vývozu nebo dovozu.
• b) Partnerským členským státem nebo partnerskou zemí je sousední členský stát nebo třetí země.
• c) Statistická hodnota může být založena na odhadech.
• d) Množství se sestavuje pouze v doplňkových jednotkách stanovených v kombinované nomenklatuře platné během referenčního období.

Pro členění podle povahy transakce se však použije kombinace číselných kódů ve sloupci A a jejich členění ve sloupci B v tabulce I v části C přílohy I.

Členské státy zajistí, aby statistické informace uvedené v čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) 2019/2152 a stanovené v čl. 12 odst. 1 nařízení (EU) 2019/2152 pokrývaly alespoň 95 % hodnoty celkového vývozu zboží uvnitř Unie z příslušného členského státu do všech ostatních členských států dohromady za každý referenční rok.

Členské státy mohou malým a středním obchodníkům nebo pro zásilky, jejichž hodnota je nižší než 1000 EUR, povolit tato zjednodušení:

• a) zpravodajské jednotky mohou vykazovat statistické informace o komoditách bez členění;
• b) členské státy mohou osvobodit zpravodajské jednotky od poskytování statistických informací o množství zboží, zemi původu a povaze transakce.

• „částmi a součástmi motorových vozidel“ části a součásti spadající do kapitoly 87 kombinované nomenklatury platné během referenčního období,

• „částmi a součástmi letadel“ části a součásti spadající do kapitoly 88 kombinované nomenklatury platné během referenčního období.

V případě částí a součástí motorových vozidel a letadel:

• a) mohou zpravodajské jednotky vykazovat statistické informace o komoditě na úrovni kapitoly kombinované nomenklatury platné během referenčního období;
• b) mohou členské státy osvobodit zpravodajské jednotky od poskytování statistických informací o množství zboží. V takovém případě provedou členské státy odhad čisté hmotnosti, kterou od zpravodajské jednotky nezískaly.

• „průmyslovým celkem“ kombinace strojů, přístrojů, zařízení, vybavení, nástrojů a materiálů, které dohromady tvoří rozsáhlé stálé jednotky vyrábějící zboží nebo poskytující služby,

• „součástí“ dodávka pro průmyslový celek, která je složena ze zboží patřícího bez výjimky do stejné kapitoly kombinované nomenklatury platné během referenčního období.

Za předpokladu, že celková statistická hodnota daného průmyslového celku překročí 3 miliony EUR, pokud se nejedná o úplný průmyslový celek k opětovnému použití:

• a) mohou zpravodajské jednotky vykazovat statistické informace o komoditě na úrovni kapitoly kombinované nomenklatury platné během referenčního období;
• b) mohou členské státy osvobodit zpravodajské jednotky od poskytování statistických informací o množství zboží. V takovém případě provedou členské státy odhad čisté hmotnosti, kterou od zpravodajské jednotky nezískaly.

• a) „provozní metadata“ relevantní pro kontrolu integrity souborů údajů s vyměňovanými statistickými informacemi;
• b) „metadata o zpracování“ s informacemi o vnitrostátních způsobech a postupech sestavování statistik, která jsou relevantní pro používání vyměňovaných statistických informací.

Informace o hodnotě vývozu zboží do zemí uvnitř Unie, které jsou zahrnuty do předávaných statistických informací, se rozčlení podle partnerského členského státu a podle komodit na úrovni kapitol kombinované nomenklatury platné během referenčního období.

Informace o hodnotě vývozu zboží do zemí uvnitř Unie, které nejsou zahrnuty do předávaných statistických informací, mohou být založeny na odhadech a jsou rozčleněny podle partnerského členského státu a alespoň podle komodity na úrovni kapitol kombinované nomenklatury platné během referenčního období.

Není-li partnerský členský stát specifikován v souladu s oddílem 28 odst. 3 a 4, informace o hodnotě vývozu zboží do zemí uvnitř Unie se rozčlení podle komodity na úrovni kapitol kombinované nomenklatury platné během referenčního období. Pokud však jsou informace, na které se vztahuje vojenské tajemství, ze statistických informací předávaných podle oddílu 28 odst. 3 zcela vyloučeny, v metadatech pro monitorování se poskytuje pouze celková měsíční statistická hodnota vývozu do zemí uvnitř Unie.

• a) provozní metadata uvedená v oddíle 32 odst. 1 písm. a) současně se statistickými informacemi, k nimž se metadata vztahují;
• b) metadata o zpracování uvedená v oddíle 32 odst. 1 písm. b) co nejdříve, nejpozději v okamžiku, kdy jsou předávány statistické informace za první referenční měsíc roku, k němuž se metadata o zpracování vztahují.

  V případě významných metodických či jiných změn, které mají vliv na kvalitu poskytovaných statistických informací, se aktualizace metadat o zpracování předá co nejdříve, avšak nejpozději při předávání statistických informací za první referenční měsíc roku, k němuž se metadata o zpracování vztahují;

• c) metadata pro monitorování uvedená v oddíle 32 odst. 2 nejpozději 35 kalendářních dnů po skončení referenčního měsíce.

  Pokud jsou získány dodatečné statistické informace za určitý referenční měsíc nebo již poskytnuté statistické informace vyžadují revizi, poskytnou se revidovaná metadata pro monitorování nejpozději do 35 kalendářních dnů od konce měsíce, v němž byly dodatečné nebo revidované statistické informace získány.

Aby byly oprávněny přijímat statistické informace a metadata podle článku 11 nařízení (EU) 2019/2152, musí vnitrostátní statistické orgány, které přijímají nebo zpracovávají tyto statistické informace a metadata v členském státě dovozu, v souladu s čl. 10 odst. 2 rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/443(Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/443 ze dne 13. března 2015 o bezpečnosti v Komisi (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 41).) zajistit, aby byla ochrana jejich systémů IT rovnocenná politice Komise pro bezpečnost komunikačních a informačních systémů stanovené v rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2017/46(Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2017/46 ze dne 10. ledna 2017 o bezpečnosti komunikačních a informačních systémů v Evropské komisi (Úř. věst. L 6, 11.1.2017, s. 40).), v prováděcích pravidlech k uvedenému rozhodnutí a v příslušných bezpečnostních standardech.

Pokud jde o zpracování osobních údajů v rámci této přílohy, plní vnitrostátní statistické orgány své úkoly pro účely této přílohy v souladu s nařízením (EU) 2016/679(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).).

Zpracování osobních údajů Komisí (Eurostatem) v rámci této přílohy probíhá v souladu s nařízením (EU) 2018/1725(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).).

Dodatek

Seznam zboží a pohybů vyloučených z evropských statistik mezinárodního obchodu se zbožím

PŘÍLOHA VI Technické specifikace pro evropské statistiky mezinárodního obchodu se službami podle podnikových charakteristik a mezinárodního poskytování služeb

Oddíl 1 Obecná ustanovení

Pro účely evropských statistik mezinárodního obchodu se službami podle podnikových charakteristik a mezinárodního poskytování služeb podle způsobu dodání se použijí následující definice proměnných a členění.

Služby představují výsledek produkční činnosti, který mění poměry spotřebitelských jednotek anebo napomáhá směně produktů či finančních aktiv. Služby obecně nepředstavují samostatné položky, u nichž by bylo možné určit vlastnická práva, a obecně nemohou být odděleny od své produkce.

Mezinárodní poskytování služeb zahrnuje:

• obchod se službami mezi rezidenty a nerezidenty (odpovídá způsobům 1, 2 a 4 definovaným v oddíle 2 části II) a

• poskytování služeb prostřednictvím činností zahraničních afilací (způsob 3 definovaný v oddíle 2 části II).

Dovoz a přijetí služeb se skládá z hodnoty všech služeb poskytovaných nerezidenty rezidentům a hodnoty služeb poskytovaných na mezinárodní úrovni rezidentům prostřednictvím zahraničních afilací usazených ve vykazující ekonomice. Služby poskytované nerezidenty rezidentům zahrnují způsoby 1, 2 a 4 a služby poskytované rezidentům prostřednictvím zahraničních afilací usazených ve vykazující ekonomice odpovídají způsobu 3 definovanému v části II bodě 1.

Vývoz a poskytnutí služeb se skládá z hodnoty všech služeb poskytovaných rezidenty nerezidentům a hodnoty služeb dodávaných na mezinárodní úrovni rezidentům jiné země prostřednictvím zřízení zahraniční afilace (kontrolované rezidentskou jednotkou) v dané zemi. Služby poskytované rezidenty nerezidentům zahrnují způsoby 1, 2 a 4 a služby poskytované prostřednictvím zahraničních afilací odpovídají způsobu 3 definovanému v části II bodě 1.

„Statistická hodnota“ služeb je definována jako hodnota služeb, se kterými se obchoduje mezi rezidenty a nerezidenty za tržní ceny. Tržní ceny se vztahují k současné směnné hodnotě, tedy hodnotám, za které dochází nebo by mohlo docházet ke směně služeb za hotovost a ve kterých jsou zohledněny všechny slevy, refundace nebo jiné úpravy.

Statistickou hodnotou dovozu dle charakteristik podniků je tedy hodnota všech služeb, poskytovaných nerezidenty rezidentům v tržních cenách.

„Statistická hodnota“ služeb je definována jako hodnota služeb, se kterými se obchoduje mezi rezidenty a nerezidenty za tržní ceny. Tržní ceny se vztahují k současné směnné hodnotě, tedy hodnotám, za které dochází nebo by mohlo docházet ke směně služeb za hotovost a ve kterých jsou zohledněny všechny slevy, refundace nebo jiné úpravy.

Statistickou hodnotou vývozu dle charakteristik podniků je tedy hodnota všech služeb, poskytovaných rezidenty nerezidentům v tržních cenách.

Mezinárodně poskytované služby mohou být členěny podle těchto čtyř způsobů dodání:

Způsob 1: Přeshraniční dodání – nastává v případě, kdy se služba poskytuje „z území jedné země na území jakékoli jiné země“. Toto poskytování služby je podobné obchodu se zbožím, při kterém se produkt dodává do zahraničí a spotřebitel i dodavatel zůstávají na svých příslušných územích.

Způsob 2: Spotřeba v zahraničí – nastává v případě, kdy je služba poskytována „na území jedné země příjemci služby z jakékoli jiné země“, což znamená, že se buď spotřebitel, nebo jeho majetek nachází v zahraničí. Typickými příklady jsou turistické aktivity, jako jsou návštěvy muzeí a divadel, a cestování do zahraničí za účelem lékařského ošetření nebo návštěvy jazykových kurzů. Patří sem i služby, jako je oprava lodí v zahraničí, při nichž se přemísťuje do zahraničí nebo nachází v zahraničí pouze majetek spotřebitele.

Způsob 3: Obchodní přítomnost – nastává, když je služba poskytována „poskytovatelem služeb z jedné země prostřednictvím obchodní přítomnosti na území jakékoli jiné země“. Poskytovatelé služeb musí v zahraničí často zřídit obchodní přítomnost, aby v různých fázích výroby, distribuce, uvádění na trh, prodeje a dodání, jakož i v souvislosti s poprodejními službami zajistili užší kontakt se spotřebitelem. Obchodní přítomnost na zahraničním trhu se netýká jen právnických osob v přísně právním smyslu, ale také právních subjektů, které mají určité společné charakteristiky, jako například zastoupení a pobočky. V této souvislosti jsou relevantní například finanční služby poskytované pobočkou nebo dceřinou společností zahraniční banky, zdravotnické služby poskytované nemocnicí se zahraničním vlastníkem a kurzy nabízené školou se zahraničním vlastníkem.

Způsob 4: Přítomnost fyzických osob – nastává, když je osoba dočasně přítomna na území jiné ekonomiky, než je její vlastní, s cílem poskytovat obchodní služby. Způsob 4 je definován jako poskytování služby „poskytovatelem služeb z jedné země ve formě přítomnosti fyzické osoby na území jakékoli jiné země“. Způsob 4 obecně zahrnuje:

• smluvní poskytovatele služeb bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance zahraničního poskytovatele služeb nebo o osoby sebezaměstnané,

• osoby převedené v rámci společnosti a zahraniční zaměstnance přímo zaměstnané společnostmi se sídlem v zahraničí,

• prodejce služeb, kteří vstupují do hostitelské země s cílem navázat smluvní vztahy ohledně smlouvy o poskytování služeb, nebo osoby odpovědné za zřízení obchodní přítomnosti.

Požadované položky, doplňkové skupiny a podrobné položky EBOPS vyplývají z klasifikace EBOPS 2010 a MSITS 2010 a jsou definovány takto:

Výrobní služby u cizích fyzických vstupů zahrnují činnosti jako zpracování, montáž, označování a balení prováděné podniky, které nejsou vlastníky daného zboží. Zahrnuje se například rafinace ropy, zkapalňování zemního plynu a šití oděvů a montáž elektroniky. Nepatří sem montáž prefabrikovaných konstrukcí (zahrnuje se do položky stavební práce) a označování a balení v souvislosti s dopravou (zahrnuje se do položky doprava).

Zpracování provádí subjekt, který zboží nevlastní a kterému vlastník zboží zaplatí poplatek. Jelikož se nemění vlastnictví zboží, neevidují se mezi zpracovatelem a vlastníkem žádné transakce se zbožím. Tato položka zahrnuje pouze poplatek účtovaný zpracovatelem, i když tento poplatek může zahrnovat náklady na materiál nakoupený zpracovatelem.

O zpracování jako části mezinárodního obchodu jde tehdy, pokud práci provádí rezident jedné ekonomiky pro vlastníka zboží, který je rezidentem jiné ekonomiky. Pro posuzování těchto služeb není rozhodující, zda zboží dříve bylo nebo následně bude ve fyzické držbě vlastníka, či nikoliv.

Opravy a údržba j. n. zahrnují opravy a údržbu prováděné rezidenty u zboží, které je ve vlastnictví nerezidentů (a naopak). Opravy mohou být prováděny v sídle opraváře nebo jinde. V této položce jsou zahrnuty opravy a údržba lodí, letadel a jiných dopravních prostředků. Úklid dopravních prostředků je zahrnutý v dopravních službách. Opravy a údržba staveb jsou zahrnuty do stavebnictví. Opravy a údržba počítačů jsou zahrnuty do služeb v oblasti počítačů.

Zaznamenaná hodnota oprav a údržby je hodnota provedených oprav, nikoli hrubá hodnota zboží před opravou a po opravě. Hodnota oprav a údržby zahrnuje jakékoli díly nebo materiály dodané opravářem a započítané v ceně (díly a materiály účtované samostatně jsou ze služeb vyňaty a zahrnuty do všeobecného zboží). Patří sem drobné opravy, které udržují výrobek ve funkčním stavu, jakož i velké opravy, které zvyšují efektivitu nebo kapacitu zboží nebo prodlužují jeho životnost. Nerozlišuje se mezi opravami zahrnutými zákazníkem do mezispotřeby a opravami zahrnutými do tvorby kapitálu.

Doprava představuje proces přemísťování osob a věcí z jednoho místa na druhé, jakož i s ním spojené podpůrné a vedlejší služby a pronájmy (chartery) dopravních prostředků s posádkou. Zahrnuty jsou rovněž poštovní a kurýrní služby. Dopravu lze klasifikovat podle druhu dopravy a toho, co se přepravuje (osoby nebo náklad).

Dopravce může využívat subdodávku jiných ekonomických subjektů při poskytování konečné dopravní služby. Tyto služby by měly být zaznamenány v hrubém vyjádření. Například poskytovatel kurýrních služeb by mohl uzavřít samostatné smlouvy s více než jedním dopravcem. Provize, které platí poskytovatelé dopravních služeb zástupci, by měly být zaznamenány samostatně.

Námořní doprava zahrnuje veškeré služby mezinárodní nákladní a osobní dopravy poskytované plavidly pro námořní plavbu, nezahrnuje však přepravu potrubím pod vodou (zahrnutá v položce potrubní doprava) a výletní plavby (zahrnuté v položce cestovní ruch).

Letecká doprava zahrnuje veškeré služby mezinárodní nákladní a osobní dopravy poskytované letadly.

Zahrnuje všechny dopravní služby neprováděné na moři či ve vzduchu. Zahrnuje tyto druhy dopravy:

Kosmická doprava zahrnuje vypouštění satelitů obchodními podniky pro vlastníky satelitů (například telekomunikační podniky) a jiné operace prováděné provozovateli kosmického zařízení, například přeprava věcí a osob za účelem vědeckých pokusů. Rovněž je zahrnuta kosmická osobní doprava a platby, které hradí ekonomika za účast svých rezidentů na cestách kosmických dopravních prostředků jiné ekonomiky.

Železniční doprava zahrnuje mezinárodní vlakovou dopravu.

Silniční doprava zahrnuje mezinárodní nákladní dopravu nákladními vozidly a těžkými nákladními automobily a mezinárodní osobní dopravu autobusy a autokary.

Vnitrozemská vodní doprava zahrnuje mezinárodní dopravu na řekách, kanálech a jezerech. Zahrnuty jsou vodní cesty uvnitř jedné země i ty, o které se dělí dvě či více zemí.

Potrubní doprava pokrývá přepravu zboží potrubím, jako je přeprava ropy a souvisejících produktů, vody a zemního plynu. Vyloučeny jsou distribuční služby, obvykle z rozvoden ke spotřebiteli, týkající se vody, plynu a jiných ropných produktů (zahrnuté v položce ostatní podnikatelské služby j. n.) a hodnota přepravovaných výrobků (zahrnutá v položce všeobecné zboží).

Přenos elektřiny zahrnuje přepravu a přenos elektrické energie pomocí vysokého napětí prostřednictvím propojené soustavy vedení a souvisejících zařízení mezi body dodávky a body, ve kterých se transformuje na nízké napětí pro dodávku spotřebitelům nebo dodávky do jiných elektrických systémů. Přenos se považuje za ukončený, když elektrická energie vstoupí do distribučních zařízení elektrického systému, která dodávají elektřinu koncovým uživatelům ke spotřebě. Elektřina samotná je vyloučena (zahrnutá v položce všeobecné zboží), stejně jako distribuce elektřiny, což je dodávka elektřiny z rozvodny ke spotřebiteli (zahrnutá v položce ostatní podnikatelské služby j. n.).

Ostatní podpůrné a vedlejší dopravní služby zahrnují všechny ostatní dopravní služby, které nelze zařadit do žádné z výše popsaných složek dopravních služeb.

Poštovní a kurýrní služby zahrnují vyzvednutí, přepravu a doručování listovních zásilek, novin, časopisů, brožur, ostatních tiskovin, balíků a balíčků. Zahrnují také služby poštovních přepážek, jako je prodej známek, služby poste restante, telegramy a pronájem poštovních schránek.

Dodatečné informace o hodnotě služeb nákladní dopravy poskytovaných rezidenty nerezidentům a naopak jsou potřebné k doplnění údajů o nákladní dopravě sestavených podle zásad oceňování zboží FOB/FOB. Tyto informace jsou užitečné, neboť představují skutečné tržní transakce tak, jak k nim dochází, bez oprav, úprav nebo odhadů.

V tomto případě se dopravní služba zaznamená pouze tehdy, dojde-li k transakci v dopravních službách mezi rezidentem a nerezidentem. Zaznamenání samostatné dopravní služby závisí na dodacích podmínkách stanovených ve smlouvě o prodeji nebo nákupu zboží a realizovaných v rámci tržní transakce.

Je-li smlouva o přepravě uzavřena mezi dvěma rezidenty na poskytnutí dopravní služby pro vyvážené zboží, bude dopravní služba na základě této metody měření vyloučena, ale její část by byla zahrnuta v případě, že by se uplatňovaly zásady platební bilance. K tomu dochází například tehdy, když je v dodacích podmínkách stanovených ve smlouvě o prodeji nebo nákupu zboží dohodnuta dodávka s doložkou „vyplaceně až do domu“ (franco domicile) a pokud vývozce uzavřel smlouvu s rezidentem vyvážející ekonomiky na poskytnutí dopravní služby. Metoda měření založená na transakcích by se použila v případě, že:

• smlouva na poskytování dopravních služeb byla uzavřena mezi rezidentem a nerezidentem a podmínka dodání byla specifikována jako „ze závodu“. Zaznamená se celá dopravní služba, včetně té části dopravní služby, která byla poskytnuta před hranicí vyvážející ekonomiky,

• dopravní služby jsou realizovány mezi rezidenty a nerezidenty v souvislosti s třetizemní dopravou a pobřežní plavbou nebo kabotáží.

Položka EBOPS 2010 se liší od většiny mezinárodně obchodovaných služeb v tom, že je založena na transakčních partnerech. Na rozdíl od většiny služeb klasifikace EBOPS není cestovní ruch specifickým produktem; spíše zahrnuje celou škálu zboží a služeb spotřebovávaných nerezidenty v ekonomice, kterou navštíví. Cestovní ruch je definován tak, že zahrnuje zboží a služby určené k vlastnímu použití nebo dalšímu poskytnutí, které z ekonomiky získávají nerezidenti během návštěv této ekonomiky. Zahrnuje pobyty v jakékoli délce za předpokladu, že nedojde ke změně bydliště.

Nejběžnějším zbožím a službami zahrnutými v cestovním ruchu jsou ubytování, potraviny, nápoje a dopravní služby nakupované v navštívené ekonomice (které se všechny spotřebovávají v dodávající ekonomice). Patří sem také dárky, suvenýry a jiné předměty nakoupené pro vlastní potřebu, které mohou být z navštívené ekonomiky odvezeny.

V souladu se zásadou časového rozlišení patří do cestovního ruchu zboží a služby pořízené během návštěvy, avšak zaplacené dříve nebo později. Zboží a služby lze nabývat tak, že jsou placeny osobou, která cestuje do ciziny, nebo jejím jménem, poskytovány bez protiplnění (například bezplatné ubytování a strava: v tomto případě existuje také odpovídající převod) nebo vyrobeny na vlastní účet (například v určitých případech vlastnictví nemovitosti a dočasně sdílené ubytování).

Stavební práce zahrnují tvorbu, řízení, renovace, opravy a rozšiřování dlouhodobého majetku v podobě budov, zlepšení půdy technického charakteru a další stavby jako silnice, mosty a přehrady. Zahrnují s tím spojené instalační a montážní práce, přípravu stavenišť a všeobecnou výstavbu, jakož i specializované služby, jako jsou malířské a natěračské práce, instalatérské práce a demoliční práce.

Stavební práce se oceňují v hrubých částkách, tj. včetně veškerého zboží a služeb použitých jako vstupy pro práce, ostatních výrobních nákladů a provozního přebytku, které vznikají vlastníkům stavebního podniku. Tato zásada oceňování je stejná jako v případě ocenění veškeré produkce (zboží i služeb) popsaného v Systému národních účtů 2008.

Pokud stavební společnost po delší dobu (déle než 12 měsíců) poskytuje své služby v zahraničí na základě fyzické přítomnosti, aniž by v zemi zákazníka zřídila právní subjekt, a pokud jsou operace dostatečně významné, bude muset tvůrce statistik uvážit, zda je ze statistického hlediska třeba použít pomyslnou institucionální jednotku. V tomto případě se příslušné mezinárodní transakce nebudou posuzovat jako obchod se službami (tyto transakce se zaznamenají jako finanční toky, příjmy a položky přímých zahraničních investic a údaje odpovídající jejím operacím by se měly posuzovat jako statistika zahraničních afilací). Pokud nejsou výše uvedené podmínky splněny, budou se mezinárodní transakce považovat za obchod se službami mezi rezidenty a nerezidenty.

Pojišťovací služby a penzijní financování zahrnují poskytování různých druhů pojištění nerezidentům rezidentskými pojišťovnami a naopak.

Pojištění poskytuje jednotlivým jednotkám (vládám, podnikům a domácnostem) vystaveným jistým rizikům finanční ochranu proti důsledkům výskytu určených událostí. Pojišťovatelé navíc často jednají jako finanční zprostředkovatelé, kteří investují finanční prostředky získané z těchto jednotek do finančních nebo jiných aktiv za účelem uspokojení budoucích nároků.

Penzijní fondy se zřizují s cílem poskytovat důchodové dávky nebo dávky v invaliditě určitým skupinám zaměstnanců. Podobají se pojištění v tom smyslu, že působí jako zprostředkovatelé, pokud jde o investování finančních prostředků jménem svých příjemců, a přerozdělují některá rizika.

Pojišťovací služby a penzijní financování zahrnují tyto dílčí složky: přímé pojištění; zajištění; pomocné služby při pojištění; penzijní financování a standardizované záruční služby.

Finanční služby zahrnují finanční zprostředkování a vedlejší služby, vyjma služeb pojišťoven a důchodových systémů. Mezi tyto služby patří služby obvykle poskytované bankami a jinými finančními zprostředkovateli a pomocnými institucemi. Zahrnuty jsou služby poskytované v souvislosti s použitím finančních nástrojů, jakož i ostatní služby, které se týkají finanční činnosti, například přijímání vkladů a poskytování úvěrů, akreditivy, služby spojené s kreditními kartami, provize a poplatky související s finančním leasingem, faktoringem, poskytováním finančních záruk a zúčtováním plateb. Zahrnuty jsou rovněž služby finančního poradenství, úschova finančních aktiv nebo drahých kovů, řízení finančních aktiv, služby monitoringu, podpůrné služby, služby poskytování likvidity, služby převzetí rizik jiné než pojištění, služby spojené s fúzemi a akvizicemi, služby hodnocení úvěrového rizika, služby poskytované burzami a služby trustů.

Za finanční služby se mohou účtovat: přímé poplatky; obchodní rozpětí z nákupních a prodejních transakcí; náklady na správu aktiv odečtené od příjmového důchodu z vlastnictví v případě subjektů vlastnících aktiva; nebo rozpětí mezi úrokovou sazbou a referenční sazbou na půjčky a vklady (označované jako nepřímo měřené finanční zprostředkovatelské služby (FISIM)).

U finančních zprostředkovatelů se může bilance mezi explicitními a implicitními poplatky v průběhu času a mezi jednotlivými institucemi lišit; proto jsou v zájmu kompletního pohledu na jejich poskytování služeb potřebné údaje o obou poplatcích.

Poplatky za využívání duševního vlastnictví jinde neuvedené zahrnují:

• poplatky za využívání vlastnických práv (například patentů, obchodních známek, autorských práv, průmyslových postupů a vzorů včetně obchodního tajemství a franšíz). Tato práva mohou vznikat z výzkumu a vývoje, jakož i z marketingu; a

• poplatky za licence k rozmnožování a šíření duševního vlastnictví vtěleného do vyrobených originálů a prototypů (například autorské právo ke knihám a rukopisům, počítačovým programům, kinematografickým dílům a zvukovým záznamům) a za související práva (například práva k živému vystoupení a televiznímu, kabelovému či satelitnímu vysílání).

Služby v oblasti počítačů a telekomunikační služby se vymezují na základě povahy služby a nikoli na základě způsobu dodání. Telekomunikační služby, služby v oblasti počítačů a informační služby je třeba dále rozdělit na tři dílčí složky: telekomunikační služby, služby v oblasti počítačů a informační služby.

Telekomunikační služby zahrnují vysílání nebo přenos zvukových, obrazových, datových či jiných informací telefonem, telexem, telegramem, rádiovým a televizním kabelovým přenosem, rádiovým a televizním satelitním vysíláním, elektronickou poštou, faxem atd. včetně služeb sítí pro podnikatele, telekonferenčních a podpůrných služeb. Nezahrnují hodnotu přenášených informací. Zahrnuty jsou rovněž mobilní telekomunikace, služby internetové páteřní sítě a služby on-line přístupu včetně poskytování přístupu na internet. Vyloučeny jsou služby instalace zařízení telefonní sítě (zahrnuté v položce stavební práce) a databázové služby (zahrnuté v položce informační služby).

Služby v oblasti počítačů tvoří služby týkající se hardwaru a softwaru a služby zpracování údajů.

Informační služby jsou rozděleny na služby zpravodajských tiskových kanceláří a agentur a ostatní informační služby:

• služby zpravodajských tiskových kanceláří a agentur zahrnují poskytování zpráv, fotografií a článků pro sdělovací prostředky,

• ostatní informační služby zahrnují databázové služby, jako jsou koncepce databáze, uchování údajů a šíření údajů a databází (včetně adresářů a seznamů adres), jak on-line, tak prostřednictvím magnetických, optických nebo tištěných médií a webových vyhledávacích portálů (zahrnující vyhledávací služby, které najdou internetové adresy klientům, kteří zadají dotaz v podobě klíčového slova). Patří sem také: přímé, nehromadné předplatné novin a periodik k dodávce poštou, elektronickým přenosem či jiným způsobem; ostatní služby poskytování obsahu online a služby knihoven a archivů. (Hromadné předplatné novin a periodik je zahrnuto do položky všeobecné zboží.)

Stahovaný obsah, kromě softwaru nebo audiovizuálních a souvisejících produktů, je zahrnutý v položce informační služby.

Tato kategorie zahrnuje: výzkum a vývoj, odborné služby a poradenské služby v oblasti řízení, technické služby, služby související s obchodem a ostatní podnikatelské služby.

Výzkum a vývoj zahrnuje služby spojené se základním výzkumem, aplikovaným výzkumem a experimentálním vývojem nových výrobků a procesů a činnosti v oblasti fyzikálních, společenských a humanitních věd.

Odborné služby a poradenské služby v oblasti řízení zahrnují: 10.2.A. právní služby, účetnictví, poradenské služby v oblasti řízení, manažerské služby a služby styku s veřejností a 10.2.B. reklamní služby, průzkum trhu a veřejného mínění.

Služby pro obecné řízení pobočky, dceřiné společnosti nebo přidruženého podniku poskytované mateřským podnikem nebo jiným přidruženým podnikem se často zahrnují do položky právní služby, účetnické služby, poradenské služby v oblasti řízení a služby v oblasti vztahů s veřejností.

Reklamní služby, průzkum trhu a veřejného mínění poskytované mezi rezidenty a nerezidenty zahrnují navrhování, tvorbu a prodej reklamy reklamními agenturami; umisťování reklamy v médiích, včetně nákupu a prodeje reklamního prostoru; výstavní služby poskytované ze strany obchodních veletrhů; podporu produktů v zahraničí; průzkum trhu; telemarketing; a průzkum veřejného mínění ohledně různých otázek.

Zahrnují: architektonické, inženýrské, vědecké a ostatní technické služby; nakládání s odpady a sanační služby, služby v oblasti zemědělství a těžby; služby operativního leasingu; služby související s obchodem a ostatní podnikatelské služby j. n.

Nakládání s odpady a sanační služby, služby v oblasti zemědělství a těžby se rozdělují na tři části: nakládání s odpady a sanační služby; služby v oblasti zemědělství, lesnictví a rybářství a služby související s těžbou a dobýváním a těžbou ropy a zemního plynu.

Služby operativního leasingu zahrnují činnost pronajímání vyráběného aktiva na základě dohody, která poskytuje užívání aktiv nájemci, ale nezahrnuje hromadný převod rizik a výhod plynoucích z vlastnictví na nájemce. Služby zahrnují rezidentní/nerezidentní leasing (pronájem) a charterový pronájem lodí, letadel a dopravního zařízení, například železničních vozů, kontejnerů a vrtných zařízení, bez posádky. Rovněž jsou zahrnuty platby za provozní pronájem týkající se jiných typů zařízení a mohou se rozlišovat podle těchto charakteristik:

• Pronajímatel obvykle udržuje zásoby aktiv, které si uživatelé mohou pronajmout na vyžádání nebo v krátké lhůtě.

• Aktiva mohou být pronajímána na různě dlouhá období a pronajímatel může pronájem po uplynutí lhůty prodloužit.

• Pronajímatel je často odpovědný za opravy a údržbu aktiva v rámci služby poskytované nájemci.

Služby související s obchodem zahrnují provize za transakce se zbožím a službami placené obchodníkům, komoditním makléřům, zprostředkovatelům, dražebníkům a komisionářům. K těmto službám patří například provize dražebníka nebo provize obchodního zástupce za prodej lodí, letadel a ostatního zboží. Pokud obchodník vlastní zboží, které se prodává, je jeho marže neoddělitelně začleněna do hodnoty zboží.

Jakékoli marže nezahrnuté do ceny zboží FOB jsou zahrnuty do služeb souvisejících s obchodem. Ze služeb souvisejících s obchodem jsou vyloučeny franšízové poplatky (zahrnuté v poplatcích za využívání duševního vlastnictví j. n.); zprostředkování finančních nástrojů (zahrnuté ve finančních službách); a poplatky související s dopravou, jako jsou zprostředkovatelské provize (zahrnuté v dopravě).

Ostatní podnikatelské služby j. n. zahrnují rozvod vody, páry, zemního plynu a ropných produktů, jakož i rozvod elektřiny, pokud mohou být identifikovány odděleně od služeb přenosu (přenos těchto produktů se zaznamenává v položce doprava); dodávání klimatizovaného vzduchu; zprostředkování zaměstnání (služby poskytované těmito pracovníky se zaznamenávají v rámci příslušné položky služeb); bezpečnostní a pátrací služby; překlady a tlumočení; fotografické služby; úklid budov; služby v oblasti nemovitostí poskytované podnikům a veškeré další podnikatelské služby, které nelze zařadit do výše uvedených služeb obchodní povahy.

Zahrnují audiovizuální a související služby a ostatní osobní, kulturní a rekreační služby.

Audiovizuální a související služby zahrnují služby související s audiovizuálními činnostmi (filmy, hudba, rozhlas a televize), jakož i služby související se scénickým uměním.

Tato kategorie zahrnuje: služby v oblasti vzdělávání, zdravotnické služby, ochranu památek a rekreační služby a ostatní osobní služby.

Výrobky a služby vládních institucí j. n. zahrnují:

• výrobky a služby poskytované enklávami a enklávám, jako jsou velvyslanectví a vojenské základny,

• výrobky a služby získané z hostitelské ekonomiky diplomaty, konzulárními pracovníky a příslušníky ozbrojených sil umístěnými v zahraničí a osobami na nich závislými,

• služby poskytované vládními institucemi a vládním institucím nezahrnuté v jiných kategoriích služeb.

Transakce související s obchodem celkem zahrnují všechny transakce související s distribučními službami pro zboží a služby. Zahrnují provize za transakce se zbožím a službami placené obchodníkům, komoditním makléřům, zprostředkovatelům atd., kteří nevlastní zboží, které kupují a prodávají (zahrnuté v položce služby související s obchodem), jakož i marže obchodníků. Marže velkoobchodníků a maloobchodníků jsou obecně neoddělitelně začleněny do hodnoty prodávaných výrobků (včetně zboží v rámci merchantingu) a ve statistice platební bilance se nevykazují samostatně.

Transakce související s obchodem celkem zahrnují:

Distribuční služby zahrnují obchodní marže velkoobchodníků a maloobchodníků.

V Systému národních účtů 2008 se velkoobchodníci a maloobchodníci definují jako subjekty, které nakupují a opět prodávají zboží bez zpracování nebo jen minimálně zpracované (například očištěné a zabalené). Skladováním, vystavováním a dodáváním výběru zboží na vhodných místech poskytují výrobcům a spotřebitelům zboží službu, a tím jim ulehčují nákup. Jejich produkce se měří pomocí celkové hodnoty obchodních marží realizovaných u výrobků, které nakupují za účelem dalšího prodeje. Marže, které představují tyto distribuční služby, jsou buď zahrnuty do hodnoty FOB zboží, kterého se týkají, nebo je stanovuje dovozce.

Tabulka 2. Členění podle produktů na základě CPA (dobrovolné předávání údajů)

Níže uvedené členění popisuje navrhovanou úroveň podrobnosti pro dobrovolné předávání údajů podle klasifikace CPA.

CPA je evropská klasifikace produktů (zboží a služeb) podle činností. Podle CPA je možné každý produkt zařadit do jediné položky klasifikace činností. Přiřazuje se proto k ekonomické činnosti, v jejímž rámci vznikl. V důsledku toho má CPA stejnou strukturu jako klasifikace ekonomických činností (NACE) a používá se v národních účtech.

PŘÍLOHA VII Změna váhového systému a bazického roku a přechodná ustanovení pro oblast „krátkodobé podnikové statistiky“

PŘÍLOHA VIII Proměnné související s dílčími tématy pro evropskou soustavu statistických registrů ekonomických subjektů

Národní statistické registry ekonomických subjektů a Evropský registr nadnárodních skupin podniků (EGR) obsahují pro příslušné jednotky vymezené v čl. 2 odst. 3 a 4 nařízení (EU) 2019/2152 následující proměnné pro každé dílčí téma podle jednotky. Tyto informace nemusí být pro každou jednotku ukládány zvlášť, pokud je lze odvodit z jiné jednotky (z jiných jednotek).

Neoznačené položky jsou povinné, položky označené jako „podmíněné“ jsou povinné, pokud jsou v členských státech k dispozici, položky označené jako „částečně podmíněné“ jsou povinné s výjimkou těch částí položky, které jsou výslovně uvedeny jako podmíněné, a položky označené jako „volitelné“ jsou doporučené.

Identifikační číslo (čísla)

(včetně identifikačního čísla podle EGR, pokud je relevantní pro EGR)

• a) identifikační číslo (čísla) a
• b) podíly (v %) v rezidentní právní jednotce (rezidentních právních jednotkách), která (které) vlastní danou právní jednotku

• a) země registrace a
• b) identifikační číslo (čísla) podle EGR a

• a) země registrace a
• b) identifikační číslo (čísla) podle EGR a
• c) název (názvy), adresa (adresy) a číslo (čísla) plátce DPH a
• d) podíly (v %) v nerezidentní právní jednotce (nerezidentních právních jednotkách), která (které) vlastní danou právní jednotku, a
• e) datum začátku a konce držby podílů

Identifikační číslo (čísla)

Podmíněné pro identifikační číslo podle EGR, pokud jde o nadnárodní skupinu podniků

Druh skupiny podniků:

• 1. plně rezidentní skupina podniků;
• 2. nadnárodní skupina kontrolovaná z tuzemska;

Identifikační číslo (čísla)

Podmíněné pro identifikační číslo podle EGR, pokud je zaznamenané v EGR

PŘÍLOHA IX Ustanovení pro výměnu důvěrných údajů pro účely evropské soustavy statistických registrů ekonomických subjektů

Oddíl 1 Opatření pro zajištění důvěrnosti

Údaje předávané Komisi (Eurostatu) vnitrostátními statistickými orgány nebo údaje, které Komise (Eurostat) získává z jiných zdrojů, jsou uloženy v Evropském registru skupin podniků pro nadnárodní skupiny podniků a jednotky, které je tvoří, jak je vymezeno v čl. 2 odst. 4 nařízení (EU) 2019/2152.

Při předávání údajů Komisi (Eurostatu) v souladu s čl. 10 odst. 2 odst. 3 nařízení (EU) 2019/2152 vnitrostátní statistické orgány označí údaje, které jsou důvěrné v souladu s vnitrostátními právními předpisy.

V zájmu zajištění konzistentnosti údajů předá Komise (Eurostat) vnitrostátním statistickým orgánům jiných členských států, než je vykazující země, výlučně pro statistické účely podle čl. 10 odst. 2 a 3 nařízení (EU) 2019/2152 soubory údajů proměnných uvedených v části B, C a D oddílu 3, včetně označení důvěrnosti, pokud jde o nadnárodní skupiny podniků a jednotky, které je tvoří. V souladu s čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2019/2152 se soubory údajů uvedené v části C týkají pouze nadnárodních skupin podniků, u nichž se alespoň jedna jednotka této skupiny nachází na území daného členského státu.

Soubory údajů o proměnných stanovené v části C oddílu 3, včetně označení důvěrnosti, může Komise (Eurostat) předávat v souladu s čl. 10 odst. 4 nařízení (EU) 2019/2152 výlučně pro statistické účely národním centrálním bankám a Evropské centrální bance za předpokladu, že předávání údajů výslovně povolil vnitrostátní orgán a že v případě údajů předávaných národní centrální bance se alespoň jedna jednotka nadnárodní skupiny podniků nachází na území členského státu příslušné národní centrální banky.

Komise (Eurostat) a vnitrostátní statistické orgány uchovávají údaje, které vnitrostátní statistické orgány označily v souladu s oddílem 1 jako důvěrné, v zabezpečeném prostoru s omezeným a kontrolovaným přístupem. Vnitrostátní statistické orgány na vyžádání poskytnou Komisi (Eurostatu) informace o bezpečnostních opatřeních, které se v daném členském státě uplatňují. Komise (Eurostat) tyto informace předá ostatním členským státům. Komise (Eurostat) na vyžádání poskytnou informace o svých bezpečnostních opatřeních vnitrostátním statistickým orgánům.

Jakékoli předávání důvěrných údajů podle tohoto nařízení členům Evropského systému centrálních bank (ESCB) se uskuteční až poté, co členové ESCB přijali v oblastech, které spadají do jejich působnosti a za které nesou odpovědnost, nezbytná opatření v souladu s články 8a a 8b nařízení (ES) č. 2533/98(Nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou (Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 8).), aby zajistili:

• ochranu těchto údajů, zejména uchovávání údajů, které jsou označeny jako důvěrné, v zabezpečeném prostoru s omezeným a kontrolovaným přístupem,

• to, že tyto údaje se použijí výhradně pro statistické účely,

• to, že informace o těchto opatřeních byly zahrnuty do výroční zprávy o ochraně důvěrnosti uvedené v článku 8b nařízení (ES) č. 2533/98, nebo že národní centrální banky nebo Evropská centrální banka informovaly Komisi (Eurostat) a vnitrostátní statistické orgány o těchto opatřeních jiným způsobem.

Údaje jsou předávány v zašifrované formě.

Pro údaje předávané podle čl. 10 odst. 2 a 3 nařízení (EU) 2019/2152 a dále upřesněné v příloze IV tohoto nařízení se použije formát stanovený v části A tohoto oddílu.

Údaje a metadata pro Evropský registr nadnárodních skupin podniků (EGR) se předávají za použití standardů pro údaje a metadata ESS stanovených Komisí (Eurostatem).

Standardizace struktur datových záznamů je hlavním předpokladem efektivního zpracování údajů. Je to nezbytný krok pro to, aby byly údaje poskytovány v souladu se standardy pro výměnu stanovenými Komisí (Eurostatem).

Údaje jsou zasílány jako soubor údajů (datový soubor).

V souladu s čl. 9 odst. 5 tohoto nařízení musí být důvěrné údaje zasílány se skutečnou hodnotou zaznamenanou v hodnotovém poli a s označením, že jsou důvěrné.

Není-li stanoveno jinak, peněžní údaje musí být vyjádřeny v tisících jednotek národní měny (tisících EUR pro země v eurozóně). Pro země přistupující k eurozóně se ustanovení čl. 10 odst. 6 tohoto nařízení uplatňují od prvního roku pro vykazování v eurech.

Všechny soubory údajů předávané Komisí (Eurostatem) a vnitrostátními statistickými orgány se označí, přičemž se použije názvosloví specifikované v podrobné dokumentaci a pokynech týkajících se standardů pro výměnu poskytnutých Komisí (Eurostatem).

V částech A, B, C a D tohoto oddílu je uveden obsah souborů údajů, které mají Komise (Eurostat) a vnitrostátní statistické orgány předávat. Technické názvy, struktura, pole, kódy a vlastnosti datových soborů, které mají být použity, se zahrnou do nejnovější verze pokynů pro evropskou soustavu statistických registrů ekonomických subjektů, které stanoví Komise (Eurostat).

Neoznačené položky uvedené v částech A, B, C a D tohoto oddílu jsou povinné, položky označené jako „podmíněné“ jsou povinné, pokud jsou v členských státech k dispozici, a položky označené jako „volitelné“ jsou doporučené. Položky označené jako „částečně podmíněné“ jsou povinné s výjimkou těch částí položky, které jsou výslovně uvedeny jako podmíněné.

Zpracování údajů EGR je cyklický proces, který Komise (Eurostat) zahajuje centrálně. Na konci každého cyklu je tvůrcům statistik v členských státech k dispozici opora výběru.

Na začátku každého cyklu Komise (Eurostat) předá soubory údajů s příslušnými metadaty vnitrostátním statistickým orgánům s cílem zajistit, aby ve všech zemích byla dostupná a používána stejná metadata.

Vnitrostátní statistické orgány pro účely identifikace předávají Komisi (Eurostatu) informace o svých rezidentních evidovaných právních jednotkách pro identifikační službu EGR. Vnitrostátní statistické orgány předávají následující soubory údajů s identifikačními údaji o rezidentních evidovaných právních jednotkách včetně označení důvěrnosti. Proměnnou 1.6 pro tento soubor údajů může být pro právnické osoby pouze datum vzniku.

Vnitrostátní statistické orgány mohou pro účely identifikace předávat Komisi (Eurostatu) informace o zahraničních evidovaných právních jednotkách kdykoli v rámci procesu EGR. Vnitrostátní statistické orgány předávají tento soubor údajů o zahraničních evidovaných právních jednotkách. Proměnnou 1.6 pro tento soubor údajů může být pro právnické osoby pouze datum vzniku.

V dalším kroku zpracování údajů předávají vnitrostátní statistické orgány Komisi (Eurostatu) informace o právních jednotkách a o vztazích oznamovaných právních jednotek. EGR se předávají dva soubory údajů, jeden soubor údajů o právních jednotkách a jeden o vztazích. Vnitrostátní statistické orgány předají tyto soubory údajů spolu s označením důvěrnosti týkajícím se právních jednotek a vztahů.

Identifikační číslo (čísla)

(včetně identifikačního čísla podle EGR, pokud je relevantní pro EGR)

• a) identifikační číslo (čísla) a
• b) podíly (v %) v rezidentní právní jednotce (rezidentních právních jednotkách), která (které) vlastní danou právní jednotku

• a) země registrace a
• b) identifikační číslo (čísla) podle EGR a

• a) země registrace a
• b) identifikační číslo (čísla) podle EGR a
• c) název (názvy), adresa (adresy) a číslo (čísla) DPH a
• d) podíly (v %) v nerezidentní právní jednotce (nerezidentních právních jednotkách), která (které) vlastní danou právní jednotku, a
• e) datum začátku a konce držby podílů

Při zpracování údajů předávají vnitrostátní statistické orgány Komisi (Eurostatu) informace o podnicích, ke kterým patří oznamované právní jednotky. EGR se předávají celkem dva soubory údajů, jeden soubor údajů o podnicích a jeden o vazbách mezi podniky a právními jednotkami.

Identifikační číslo (čísla)

Podmíněné pro identifikační číslo podle EGR, pokud je zaznamenané v EGR

Dalším krokem zpracování údajů je začleňování informací přicházejících z různých členských států a od jiných poskytovatelů údajů, ke kterému dochází centrálně v Komisi (Eurostatu). Tyto informace se týkají kontroly a vlastnictví právních jednotek a statistické jednotky podnik.

Následujícím krokem zpracování je sestavování skupin podniků Komisí (Eurostatem). Komise (Eurostat) předává výsledky tohoto sestavování vnitrostátním statistickým orgánům členských států v souborech údajů definovaných v částech C a D tohoto oddílu.

Pro účely oprav struktur skupiny podniků předávají vnitrostátní statistické orgány soubory údajů s informacemi o chybějících nebo neplatných vztazích včetně označení důvěrnosti. Formát odpovídá formátu souboru údajů s informacemi o vztazích vymezených v bodě 2.3 tohoto oddílu.

Pokud se globální rozhodovací centrum skupiny nachází na území daného členského státu, vnitrostátní statistické orgány předávají Komisi (Eurostatu) následující soubory údajů s identifikačními údaji o nadnárodních skupinách podniků.

Vnitrostátní statistické orgány mohou kdykoli v rámci procesu EGR předávat Komisi (Eurostatu) informace o rezidentních právních jednotkách, které jsou neplatné nebo nespadají do oblasti působnosti. Vnitrostátní statistické orgány předávají tyto soubory údajů s identifikačními informacemi o těchto právních jednotkách.

Identifikační číslo (čísla)

(včetně identifikačního čísla podle EGR, pokud je relevantní pro EGR)

Identifikační číslo (čísla)

(včetně identifikačního čísla podle EGR, pokud je relevantní pro EGR)

Dalším krokem zpracování údajů je začleňování informací o vztazích a skupině podniků přicházejících z různých členských států, ke kterému dochází centrálně v Komisi (Eurostatu). Posledním krokem zpracování je konečné sestavení skupin podniků Komisí (Eurostatem).

Na konci tohoto cyklu předá Komise (Eurostat) vnitrostátním statistickým orgánům výsledky konečného sestavení skupin podniků. Komise (Eurostat) předá údaje vnitrostátním statistickým orgánům v souborech údajů definovaných v částech C a D tohoto oddílu.

Na žádost vnitrostátních statistických orgánů předává Komise (Eurostat) příslušným pracovníkům podílejícím se na vytváření EGR výsledky identifikace z identifikační služby EGR, a to v následujícím souboru údajů, včetně označení důvěrnosti.

Komise (Eurostat) předá vnitrostátním statistickým orgánům členských států, výhradně pro statistické účely, tyto proměnné, včetně označení důvěrnosti, týkající se nadnárodních skupin podniků a jednotek, které je tvoří, pokud se alespoň jedna právní jednotka skupiny nachází na území tohoto členského státu.

Komise (Eurostat) může národním centrálním bankám a Evropské centrální bance předávat výhradně pro statistické účely tyto proměnné, včetně označení důvěrnosti, pokud jde o nadnárodní skupiny podniků a jednotky, které je tvoří, za předpokladu, že je předání výslovně povoleno vnitrostátním statistickým orgánem a že v případě údajů předávaných národní centrální bance se alespoň jedna právní jednotka nadnárodní skupiny podniků nachází na území členského státu této národní centrální banky.

Identifikační číslo (čísla)

(včetně identifikačního čísla podle EGR, pokud je relevantní pro EGR)

• a) identifikační číslo (čísla) a
• b) podíly (v %) v rezidentní právní jednotce (rezidentních právních jednotkách), které vlastní daná právní jednotka

• a) identifikační číslo (čísla) a
• b) podíly (v %) v rezidentní právní jednotce (rezidentních právních jednotkách), která (které) vlastní danou právní jednotku

• a) země registrace a
• b) identifikační číslo (čísla) EGR a
• c) název (názvy), adresa (adresy) a číslo (čísla) DPH a
• d) podíly (v %) v nerezidentní právní jednotce (rezidentních právních jednotkách), které vlastní daná právní jednotka, a
• e) datum začátku a konce držby podílů

• a) země registrace a
• b) identifikační číslo (čísla) podle EGR a
• c) název (názvy), adresa (adresy) a číslo (čísla) DPH a
• d) podíly (v %) nerezidentní právní jednotky (nerezidentních právních jednotkách), která (které) vlastní danou právní jednotku, a
• e) datum začátku a konce držby podílů

Identifikační číslo (čísla)

Podmíněné pro identifikační číslo podle EGR, pokud jde o nadnárodní skupinu podniků

Identifikační číslo

Podmíněné pro identifikační číslo podle EGR, pokud je zaznamenané v EGR

V zájmu zajištění účinnosti a vysoké kvality při vytváření EGR předá Komise (Eurostat) příslušným zaměstnancům podílejícím se na vytváření EGR ve vnitrostátních statistických orgánech následující proměnné, i s označením důvěrnosti, pokud jde o nadnárodní skupinu podniků, včetně jednotek, které ji tvoří.

Identifikační číslo (čísla)

(včetně identifikačního čísla podle EGR, pokud je relevantní pro EGR)

• a) identifikační číslo (čísla) a
• b) podíly (v %) v rezidentní právní jednotce (rezidentních právních jednotkách), které vlastní daná právní jednotka

• a) identifikační číslo (čísla) a
• b) podíly (v %) v rezidentní právní jednotce (rezidentních právních jednotkách), která (které) vlastní danou právní jednotku

• a) země registrace a
• b) identifikační číslo (čísla) podle EGR a
• c) název (názvy), adresa (adresy) a číslo (čísla) DPH a
• d) podíly (v %) v nerezidentní právní jednotce či jednotkách, které daná právní jednotka vlastní, a
• e) datum začátku a konce držby podílů

• a) země registrace a
• b) identifikační číslo (čísla) podle EGR a
• c) název (názvy), adresa (adresy) a číslo (čísla) DPH a
• d) podíly (v %) nerezidentní právní jednotky či jednotek, které vlastní danou právní jednotku, a
• e) datum začátku a konce držby podílů

Identifikační číslo (čísla)

Podmíněné pro identifikační číslo podle EGR, pokud jde o nadnárodní skupinu podniků

Identifikační číslo (čísla)

Podmíněné pro identifikační číslo podle EGR, pokud je zaznamenané v EGR