1. Tímto nařízením se stanoví pravidla pro:

2. Toto nařízení se použije na podporu Unie financovanou z EZZF a EZFRV a určenou na intervence uvedené ve strategickém plánu SZP vypracovaném členským státem a schváleném Komisí, který se vztahuje na období od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2027 (dále jen „období strategického plánu SZP“).

1. Na podporu poskytovanou podle tohoto nařízení se použijí nařízení (EU) 2021/2116 a ustanovení přijatá podle uvedeného nařízení.

2. Na podporu financovanou z EZFRV podle tohoto nařízení se použijí ustanovení hlavy III kapitoly II článku 19 s výjimkou čl. 28 prvního pododstavce písm. c ) a článků 46 a 48 nařízení (EU) 2021/1060.

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1. Členské státy stanoví ve svých strategických plánech SZP definici „zemědělské činnosti“, „zemědělské plochy“, „způsobilého hektaru“, „aktivního zemědělce“ „mladého zemědělce“ a „nového zemědělce“, jakož i relevantní podmínky v souladu s tímto článkem.

2. „Zemědělská činnost“ se vymezí tak, aby umožňovala přispívat k poskytování soukromých a veřejných statků prostřednictvím jedné nebo obou těchto činností:

3. „Zemědělská plocha“ se vymezí tak, aby zahrnovala ornou půdu, trvalé kultury a trvalé travní porosty, včetně případů, kdy na této ploše uvedené prvky tvoří agrolesnický systém. Pojmy „orná půda“, „trvalé kultury“ a „trvalé travní porosty“ členské státy dále upřesní v tomto rámci:

4. Pro účely typů intervencí formou přímých plateb se „způsobilý hektar“ vymezí tak, že pokrývá plochy, která má zemědělec k dispozici a které jsou tvořeny:

Plochy využívané k produkci konopí je možné považovat za způsobilé hektary pouze tehdy, pokud obsah tetrahydrokanabinolu v použitých odrůdách nepřesahuje 0,3 %;

5. Pojem „aktivní zemědělec“ se vymezí tak, aby se zajistilo, že podpora je poskytována pouze fyzickým nebo právnickým osobám či skupinám fyzických nebo právnických osob, které vykonávají alespoň minimální úroveň zemědělské činnosti, přičemž z poskytnutí podpory nemusejí být nutně vyloučeni vícestranně zaměření zemědělci ani zemědělci na částečný úvazek.

Při vymezování osoby, která je „aktivním zemědělcem“, použijí členské státy objektivní a nediskriminační kritéria, jako jsou: příjmové testy, vklady práce v zemědělském podniku, předmět podnikání a zápis jejich zemědělských činností v celostátních nebo regionálních rejstřících. Tato kritéria lze zavést v jedné nebo více formách, které si členské státy zvolí, a to i prostřednictvím negativního seznamu, na základě kterého je stanoveno, kdo ze zemědělců nemůže být považován za „aktivního zemědělce“. V případě, že členský stát považuje za „aktivní zemědělce“ ty zemědělce, kteří za předchozí rok neobdrželi přímé platby přesahující určitou částku, nesmí být taková částka vyšší než 5000 EUR.

6. Pojem „mladý zemědělec“ se vymezí tak, aby zahrnoval:

7. Pojem „nový zemědělec“ se vymezí tak, aby tento pojem odkazoval na jiného zemědělce, než je mladý zemědělec, a na zemědělce, který je „vedoucím zemědělského podniku“ poprvé. Členské státy zahrnou další objektivní a nediskriminační požadavky týkající se odpovídající odborné přípravy a dovedností.

8. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 152, kterými se toto nařízení doplňuje za účelem ochrany veřejného zdraví o pravidla podmiňující poskytování plateb používáním certifikovaných osiv některých odrůd konopí a o postup pro určování odrůd konopí, jakož i ověřování obsahu tetrahydrokanabinolu podle odst. 4 druhého pododstavce tohoto článku v těchto odrůdách.

V souladu s cíli SZP stanovenými v článku 39 SFEU, s cílem zachovat fungování vnitřního trhu a rovné podmínky mezi zemědělci v Unii a v souladu se zásadou subsidiarity má podpora z EZZF a EZFRV za cíl dále zlepšovat udržitelný rozvoj zemědělství, potravinářství a venkovských oblastí a napomáhá dosažení těchto obecných cílů v hospodářské, environmentální a sociální oblasti, které přispějí k provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030:

1. Obecných cílů se dosahuje prostřednictvím těchto specifických cílů:

2. Cíle stanovené v odstavci 1 doplní a propojí průřezový cíl, kterým je modernizovat zemědělství a venkovské oblasti podporou a sdílením znalostí, inovací a digitalizace v zemědělství a ve venkovských oblastech a podněcováním jejich zavádění ze strany zemědělců lepším přístupem k výzkumu, inovacím, výměně znalostí a odborné přípravě.

3. Při sledování specifických cílů stanovených v odstavcích 1 a 2 přijmou členské státy s podporou Komise vhodná opatření ke snížení administrativní zátěže a k zajištění zjednodušení při provádění SZP.

1. Dosažení cílů podle článku 5 a čl. 6 odst. 1 a 2 se posuzuje na základě společných ukazatelů týkajících se výstupů, výsledků, dopadu a kontextu stanovených v příloze I. Mezi tyto společné ukazatele patří:

2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 152 akty v přenesené pravomoci, kterými se mění příloha I za účelem přizpůsobení společných ukazatelů výstupů, výsledků, dopadu a kontextových ukazatelů. Tyto akty v přenesené pravomoci jsou omezeny výhradně na řešení technických problémů, s nimiž se členské státy potýkají v souvislosti s uplatňováním těchto ukazatelů.

1. Pokud členské státy stanoví jiné intervence na základě plochy, než které jsou v souladu s ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, a které zahrnují podporu příjmu vázanou na produkci podle hlavy III kapitoly II oddílu 3 pododdílu 1 tohoto nařízení, a pokud se tyto intervence týkají některých nebo všech olejnatých semen uvedených v příloze memoranda o porozumění mezi Evropským hospodářským společenstvím a Spojenými státy americkými o olejnatých semenech v rámci Všeobecné dohody o clech a obchodu, celková podporovaná plocha vycházející z plánovaných výstupů zahrnutých do strategických plánů SZP dotčených členských států nepřesáhne za účelem dodržení mezinárodních závazků Unie maximální podporovanou plochu stanovenou pro celou Unii.

2. Nejpozději 8. června 2022 přijme Komise prováděcí akty, kterými stanoví orientační referenční podporovanou plochu pro jednotlivé členské státy vypočtenou na základě podílu jednotlivých členských států na průměrné pěstební ploše v Unii během let 2016 až 2020. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 153 odst. 2.

3. Každý členský stát, který má v úmyslu poskytovat podporu podle odstavce 1 tohoto článku, uvede v návrhu svého strategického plánu SZP podle čl. 118 odst. 1 odpovídající plánované výstupy v hektarech.

Pokud z oznámení všech plánovaných výstupů členských států vyplyne, že byla překročena maximální podporovaná plocha stanovená pro celou Unii podle odstavce 1 tohoto článku, Komise u každého členského státu, jenž oznámil překročení své referenční plochy, vypočítá redukční koeficient, jenž je úměrný překročení jeho plánovaných výstupů, aby byla zachována maximální podporovaná plocha pro celou Unii. Každý dotčený členský stát je o tomto redukčním koeficientu informován v připomínkách Komise ke strategickému plánu SZP v souladu s čl. 118 odst. 3. Redukční koeficient pro každý členský stát je stanoven v prováděcím rozhodnutí podle čl. 118 odst. 6, kterým Komise schvaluje tento strategický plán SZP.

Členské státy nesmějí svou podporovanou plochu po dni uvedeném v čl. 118 odst. 1 z vlastního podnětu změnit.

4. Pokud má členský stát v úmyslu zvýšit své plánované výstupy podle odstavce 1 tohoto článku, které jsou stanoveny ve strategickém plánu SZP schváleném Komisí, oznámí Komisi změněné plánované výstupy v souladu s čl. 119 odst. 9, a to před 1. lednem roku předcházejícího dotčenému roku podání žádosti.

5. S cílem zabránit překročení maximální podporované plochy pro celou Unii uvedené v odstavci 1 stanoví Komise podle potřeby redukční koeficienty nebo provede revizi stávajících redukčních koeficientů, byly-li stanoveny v souladu s odst. 3 druhým pododstavcem, u všech členských států, které ve svém strategickém plánu SZP překročily svou referenční podporovanou plochu.

Komise dotčené členské státy o redukčních koeficientech informuje do 31. ledna roku předcházejícího dotčenému roku podání žádosti.

Každý dotčený členský stát předloží oznámení v souladu čl. 119 odst. 9 s redukčním koeficientem uvedeným ve druhém pododstavci tohoto odstavce do 31. března roku předcházejícího dotčenému roku podání žádosti.

6. Pokud jde o olejnatá semena, na něž se vztahuje memorandum o porozumění uvedené v odstavci 1 tohoto článku, členské státy sdělí Komisi celkový počet hektarů, na něž byla skutečně vyplacena podpora, ve výročních zprávách o výkonnosti podle článku 134.

7. Členské státy ze všech intervencí na základě plochy podle odstavce 1 vyloučí pěstování semen slunečnice cukrářského typu.

1. Členské státy zahrnou do svých strategických plánů SZP systém podmíněnosti, na jehož základě se na zemědělce a další příjemce přímých plateb podle kapitoly II nebo příjemce ročních plateb podle článků 70, 71 a 72 vztahují správní sankce, pokud nedodržují povinné požadavky na hospodaření podle právních předpisů Unie a standardy DZES stanovené ve strategických plánech SZP, jež jsou uvedeny v příloze III, ve vztahu k těmto konkrétním oblastem:

1a. Odchylně od odstavce 1 tohoto článku se systém podmíněnosti nevztahuje na příjemce plateb uvedených v článku 28.

2. Strategický plán SZP zahrnuje pravidla pro účinný a přiměřený systém správních sankcí. Tato pravidla musí být v souladu zejména s požadavky stanovenými v kapitole IV hlavy IV nařízení (EU) 2021/2116.

3. Právní akty uvedené v příloze III, které se týkají povinných požadavků na hospodaření, se použijí v platném znění a v případě směrnic ve znění provedeném členskými státy.

4. Pro účely tohoto oddílu se „povinným požadavkem na hospodaření“ rozumí každý jednotlivý povinný požadavek na hospodaření podle práva Unie, který je uveden v příloze III v rámci daného právního aktu a který se svou podstatou liší od veškerých dalších požadavků v tomtéž aktu.

1. Členské státy zajistí, aby veškerá zemědělská plocha, včetně půdy, která se již nevyužívá pro účely produkce, byla udržována v dobrém zemědělském a environmentálním stavu. Členské státy stanoví na celostátní nebo regionální úrovni minimální standardy pro zemědělce a další příjemce v případě každého standardu DZES uvedeného v příloze III v souladu s hlavním cílem standardů podle uvedené přílohy. Členské státy při stanovování svých standardů v relevantních případech zohlední specifické charakteristiky dotčených oblastí, včetně půdních a klimatických podmínek, stávající způsoby hospodaření, zemědělské postupy, velikost zemědělských podniků a jejich strukturu, využívání půdy a specifika nejvzdálenějších regionů.

Při stanovování standardů DZES 5, 6, 7 nebo 9 uvedených v příloze III mohou členské státy stanovit zvláštní výjimky z požadavků těchto standardů. Tyto výjimky musí být založeny na objektivních a nediskriminačních kritériích, jako jsou plodiny, typy půdy a zemědělské systémy nebo poškození trvalých travních porostů, mimo jiné kvůli volně žijícím živočichům nebo invazním druhům, a musí být omezeny z hlediska jejich plošného pokrytí. Zvláštní výjimky se stanoví pouze v případě a do té míry, kdy jsou nezbytné k řešení konkrétních problémů při uplatňování těchto standardů, a nesmějí významně omezovat přínos těchto jednotlivých standardů k jejich hlavním cílům uvedeným v příloze III.

Zemědělci certifikovaní v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 ze dne 30. května 2018 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 834/2007 (Úř. věst. L 150, 14.6.2018, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2018/848/oj).) se považují za splňující standardy DZES 1, 3, 4, 5, 6 a 7 uvedené v příloze III tohoto nařízení ve vztahu ke svým ekologickým produkčním jednotkám ve smyslu čl. 3 bodu 10 nařízení (EU) 2018/848 a ke svým produkčním jednotkám v přechodném období ve smyslu čl. 3 bodu 11 uvedeného nařízení.

Členské státy mohou s přihlédnutím k administrativní zátěži spojené s kontrolami rozhodnout, že pouze zemědělci certifikovaní v souladu s nařízením (EU) 2018/848, jejichž celý zemědělský podnik sestává z ekologických produkčních jednotek ve smyslu čl. 3 bodu 10 nařízení (EU) 2018/848 nebo z produkčních jednotek v přechodném období ve smyslu čl. 3 bodu 11 uvedeného nařízení nebo z obou těchto produkčních jednotek, se považují za splňující standardy DZES 1, 3, 4, 5, 6 a 7 uvedené v příloze III tohoto nařízení.

Členské státy při stanovování svých standardů mohou v relevantních případech stanovit prvky uvedené v čl. 109 odst. 2 písm. a) bodě i) tohoto nařízení tak, aby byly v souladu se závaznými požadavky stanovenými vnitrostátními právními předpisy a nepřekračovaly je, za předpokladu, že tyto stávající vnitrostátní závazné požadavky jsou v souladu se standardy DZES uvedenými v příloze III tohoto nařízení.

2. Pokud jde o hlavní cíle stanovené v příloze III, mohou členské státy kromě standardů stanovených v uvedené příloze pro tyto hlavní cíle stanovit i další standardy. Tyto další standardy jsou nediskriminační a přiměřené a odpovídají zjištěným potřebám.

Členské státy však nestanoví minimální standardy pro jiné než hlavní cíle stanovené v příloze III.

2a. Při provádění minimálních standardů stanovených v souladu s odstavci 1 a 2 mohou členské státy udělit dočasné odchylky od požadavků těchto minimálních standardů v případě, že zemědělci a jiní příjemci nebudou v daném roce tyto požadavky schopni splnit kvůli povětrnostním podmínkám, napadením chorobami rostlin nebo škůdci. Tyto dočasné odchylky jsou svým rozsahem omezeny na zemědělce a jiné příjemce nebo oblasti postižené danými povětrnostními podmínkami, napadením chorobami rostlin nebo škůdci a uplatňují se pouze po nezbytně nutnou dobu.

3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 152 akty v přenesené pravomoci, kterými se toto nařízení doplňuje o pravidla zajišťující rovné podmínky, pokud jde o poměr týkající se standardu DZES 1.

1. Členské státy uvedou ve svých strategických plánech SZP, že se na zemědělce a další příjemce přímých plateb podle kapitoly II nebo ročních plateb podle článků 70, 71 a 72 mají nejpozději od 1. ledna 2025 vztahovat správní sankce, pokud nedodržují požadavky týkající se platných pracovních a zaměstnaneckých podmínek nebo povinnosti zaměstnavatele vyplývající z právních aktů uvedených v příloze IV.

2. Při zahrnování systému správních sankcí do svých strategických plánů SZP podle odstavce 1 vedou členské státy v souladu se svými institucionálními ustanoveními konzultace s relevantními vnitrostátními sociálními partnery zastupujícími sociální partnery v odvětví zemědělství a plně respektují jejich autonomii, jakož i jejich právo sjednávat a uzavírat kolektivní smlouvy. Uvedeným systémem správních sankcí nejsou dotčena práva ani povinnosti sociálních partnerů, jsou-li v souladu s vnitrostátními právními rámci a rámci pro kolektivní vyjednávání odpovědni za provádění nebo prosazování právních aktů uvedených v příloze IV.

3. Strategický plán SZP zahrnuje pravidla pro účinný a přiměřený systém správních sankcí. Tato pravidla musí být v souladu s relevantními požadavky stanovenými v kapitole V hlavy IV nařízení (EU) 2021/2116.

4. Právní akty uvedené v příloze IV obsahující ustanovení, na něž se má vztahovat systém správních sankcí uvedený v odstavci 1, se použijí v platném znění a v podobě, v níž je provedly členské státy.

1. Členské státy začlení do svých strategických plánů SZP systém pro zajištění poradenských služeb pro zemědělce a další příjemce podpory poskytované v rámci SZP, pokud jde o obhospodařování půdy a řízení zemědělského podniku („poradenské služby pro zemědělství“). Členské státy mohou vycházet ze stávajících systémů.

2. Poradenské služby pro zemědělství mají ekonomický, environmentální a společenský rozměr s přihlédnutím ke stávajícím zemědělským postupům a poskytují aktuální vědecko-technické informace získané prostřednictvím projektů výzkumu a inovací, a to i pokud jde o poskytování veřejných statků.

Prostřednictvím uvedených poradenských služeb pro zemědělství je v rámci celého cyklu rozvoje zemědělského podniku nabízena vhodná pomoc týkající se mimo jiné prvního založení podniku, přeorientování produkčních modelů v souladu se spotřebitelskou poptávkou, inovativních postupů, zemědělských technik pro zajištění odolnosti vůči změně klimatu, včetně agrolesnictví a agroekologie, jakož i lepších životních podmínek zvířat a v nezbytných případech i bezpečnostních norem a sociální podpory.

Poradenské služby pro zemědělství se stanou součástí vzájemně propojených služeb zemědělských poradců, výzkumných pracovníků, organizací zemědělců a dalších relevantních zúčastněných stran, které tvoří AKIS.

3. Členské státy zajistí, aby poskytované poradenství bylo nestranné a aby poradci měli odpovídající kvalifikaci, příslušné odborné vzdělání a nebyli ve střetu zájmů.

4. Poradenské služby pro zemědělství musí být přizpůsobeny různým druhům produkce a zemědělských podniků a vztahují se alespoň na tyto oblasti:

1. Typy intervencí podle této kapitoly mohou mít podobu přímých plateb oddělených od produkce a přímých plateb vázaných na produkci.

2. Přímé platby oddělené od produkce jsou tyto:

3. Přímé platby vázané na produkci jsou tyto:

1. Členské státy mohou stanovit strop pro částku základní podpory příjmu pro udržitelnost, která má být poskytnuta zemědělci za daný kalendářní rok. Členské státy, které se rozhodnou zastropování zavést, sníží částku přesahující 100000 EUR o 100 %.

2. Členské státy mohou snížit částku základní podpory příjmu pro udržitelnost, která má být poskytnuta zemědělci za daný kalendářní rok a která přesahuje 60000 EUR, a to až o 85 %.

Členské státy mohou stanovit dodatečné tranše přesahující 60000 EUR a u těchto dodatečných tranší specifikovat procentní podíly snížení. Zajistí, aby snížení pro každou tranši bylo stejné nebo vyšší než v případě předchozí tranše.

3. Dříve, než členské státy uplatní odstavec 1 nebo 2, mohou od částky základní podpory příjmu pro udržitelnost, která má být zemědělci za daný kalendářní rok poskytnuta, odečíst:

Pro výpočet částek uvedených v prvním pododstavci písm. a) použijí členské státy mzdové náklady, které zemědělci skutečně vznikly. V řádně odůvodněných případech mohou zemědělci požádat o použití standardních nákladů, jež určí dotčený členský stát metodou, která bude dále upřesněna v jeho strategickém plánu SZP na základě průměrné standardní mzdy související se zemědělskou činností na vnitrostátní nebo regionální úrovni vynásobené počtem ročních pracovních jednotek vykázaných dotčeným zemědělcem.

Pro výpočet částek uvedených v prvním pododstavci písm. b) použijí členské státy standardní náklady, které určí dotčený členský stát metodou, která bude dále upřesněna v jeho strategickém plánu SZP na základě průměrné standardní mzdy související se zemědělskou činností na vnitrostátní nebo regionální úrovni vynásobené počtem ročních pracovních jednotek vykázaných dotčeným zemědělcem.

4. V případě právnické osoby či skupiny fyzických nebo právnických osob mohou členské státy uplatnit snížení uvedené v odstavcích 1 a 2 na úrovni členů těchto právnických osob nebo skupin, pokud vnitrostátní právní předpisy stanoví pro jednotlivé členy práva a povinnosti srovnatelné s právy a povinnostmi jednotlivých zemědělců, kteří mají postavení vedoucího podniku, zejména pokud jde o jejich hospodářský, sociální a daňový status, za předpokladu, že přispěli k posílení zemědělských struktur dotčených právnických osob nebo skupin.

5. Odhadovaný výsledek snížení plateb se použije především jako příspěvek k financování doplňkové redistributivní podpory příjmu pro udržitelnost, pokud je tak stanoveno v příslušném strategickém plánu SZP, a následně k financování dalších intervencí, které jsou součástí přímých plateb oddělených od produkce.

Členské státy mohou celý tento výsledek nebo jeho část použít rovněž k financování typů intervencí v rámci EZFRV uvedených v kapitole IV prostřednictvím převodu. Tento převod do EZFRV je součástí finančních tabulek strategického plánu SZP a v roce 2025 ho lze v souladu s článkem 103 přezkoumat. Nepodléhá maximálním limitům pro převody prostředků z EZZF do EZFRV stanoveným v uvedeném článku.

6. Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 152 akty v přenesené pravomoci, kterými se toto nařízení doplňuje o pravidla, jež stanoví harmonizovaný základ pro výpočet snížení plateb stanovených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku, s cílem poskytnout podrobná pravidla pro rozdělení finančních prostředků zemědělcům.

1. Členské státy stanoví minimální plochu a neposkytnou přímé platby aktivním zemědělcům, jejichž způsobilá plocha zemědělského podniku, na niž o přímé platby žádají, je menší než uvedená minimální plocha.

Případně mohou členské státy stanovit minimální částku přímých plateb, kterou lze zemědělci vyplatit.

2. Pokud se členský stát rozhodl stanovit minimální plochu v souladu s odst. 1 prvním pododstavcem, stanoví přesto i minimální částku v souladu s odst. 1 druhým pododstavcem pro ty zemědělce, kterým je v živočišné výrobě vyplácena podpora za zvíře ve formě přímých plateb a kteří mají méně hektarů, než je uvedená minimální plocha.

Při stanovování minimální plochy nebo minimální částky usilují členské státy o zajištění toho, aby přímé platby byly aktivním zemědělcům poskytnuty pouze tehdy, pokud:

3. Řecko se může rozhodnout, že tento článek nepoužije na menší ostrovy v Egejském moři.

1. Členské státy poskytují základní podporu příjmu pro udržitelnost („základní podpora příjmu“) za podmínek stanovených v tomto pododdíle a dále upřesněných v jejich strategických plánech SZP.

2. Členské státy poskytují základní podporu příjmu formou roční platby oddělené od produkce na způsobilý hektar.

3. Aniž jsou dotčeny články 23 až 27, základní podpora příjmu se poskytuje za každý způsobilý hektar vykázaný aktivním zemědělcem.

1. Pokud se členské státy nerozhodnou, že poskytnou základní podporu příjmu na základě platebních nároků podle článku 23, je podpora vyplácena formou jednotné částky na hektar.

2. Členské státy se mohou rozhodnout, že částku základní podpory příjmu na hektar rozliší podle různých skupin území s podobnými socioekonomickými nebo agronomickými podmínkami, a to včetně tradičních forem zemědělství stanovených členskými státy, jako je tradiční extenzivní horská pastva. V souladu s čl. 109 odst. 2 písm. d) může být částka základní podpory příjmu na hektar snížena s přihlédnutím k podpoře v rámci jiných intervencí v dotčeném strategickém plánu SZP.

1. Členské státy, které uplatnily režim základní platby stanovený v hlavě III kapitole I oddíle 1 nařízení (EU) č. 1307/2013, se mohou rozhodnout, že poskytnou základní podporu příjmu na základě platebních nároků v souladu s články 24 až 27 tohoto nařízení.

2. Pokud se členské státy, které uplatnily režim základní platby stanovený v hlavě III kapitole I oddíle 1 nařízení (EU) č. 1307/2013, rozhodnou, že již základní podporu příjmu na základě platebních nároků poskytovat nebudou, platební nároky přidělené podle uvedeného nařízení pozbývají platnosti ke dni 31. prosince roku předcházejícího roku, od kterého se má rozhodnutí uplatňovat.

1. Členské státy určí jednotkovou hodnotu platebních nároků před jejich sblížením v souladu s tímto článkem tak, že hodnotu platebních nároků upraví poměrně k jejich hodnotě stanovené v souladu s nařízením (EU) č. 1307/2013 na rok podání žádosti 2022 a související platbě na zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí stanovené v hlavě III kapitole III uvedeného nařízení na rok podání žádosti 2022.

2. Členské státy se mohou rozhodnout rozlišit hodnotu platebních nároků v souladu s čl. 22 odst. 2.

3. Každý členský stát stanoví nejpozději do roku podání žádosti 2026 maximální výši hodnoty individuálních platebních nároků pro členský stát nebo pro jednotlivé skupiny území podle čl. 22 odst. 2.

4. Pokud hodnota platebních nároků určená v souladu s odstavcem 1 není v rámci členského státu nebo v rámci skupiny území podle čl. 22 odst. 2 jednotná, dotčený členský stát zajistí nejpozději do roku podání žádosti 2026 sblížení hodnoty platebních nároků s jednotnou jednotkovou hodnotou.

5. Pro účely odstavce 4 každý členský stát zajistí, aby nejpozději v roce podání žádosti 2026 měly veškeré platební nároky hodnotu alespoň 85 % plánované průměrné jednotkové částky podle čl. 102 odst. 1 u základní podpory příjmu na rok podání žádosti 2026, která je stanovena v jeho strategickém plánu SZP pro členský stát nebo pro skupinu území podle čl. 22 odst. 2.

6. Členské státy financují navýšení hodnoty platebních nároků nezbytné k zajištění souladu s odstavci 4 a 5 tohoto článku využitím veškerých možných částek, které budou k dispozici v důsledku uplatnění odstavce 3 tohoto článku, a v případě potřeby prostřednictvím snížení rozdílu jednotkové hodnoty platebních nároků určené v souladu s odstavcem 1 tohoto článku a plánované jednotkové částky podle čl. 102 odst. 1 u základní podpory příjmu na rok podání žádosti 2026, která je stanovena ve strategickém plánu SZP pro členský stát nebo pro skupinu území podle čl. 22 odst. 2.

Členské státy se mohou rozhodnout, že snížení uplatní na všechny platební nároky nebo část platebních nároků o hodnotě určené v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, jež přesahuje plánovanou jednotkovou částku podle čl. 102 odst. 1 u základní podpory příjmu na rok podání žádosti 2026, která je stanovena ve strategickém plánu SZP pro členský stát nebo pro skupinu území podle čl. 22 odst. 2.

7. Snížení uvedená v odstavci 6 musí být založena na objektivních a nediskriminačních kritériích. Aniž je dotčena minimální hodnota stanovená v souladu s odstavcem 5, mohou tato kritéria zahrnovat stanovení maximální míry snížení, která nesmí být nižší než 30 %.

8. Členské státy zajistí, aby byla úprava hodnot platebních nároků v souladu s odstavci 3 až 7 zahájena od roku 2023.

1. Členské státy, které se rozhodly poskytnout podporu příjmu na základě platebních nároků, poskytnou základní podporu příjmu aktivním zemědělcům, kteří jsou držiteli vlastních nebo pronajatých platebních nároků, po aktivaci těchto platebních nároků. Členské státy zajistí, aby za účelem aktivace platebních nároků aktivní zemědělci vykázali způsobilé hektary, k nimž se platební nárok váže.

2. Členské státy zajistí, aby platební nároky, a to i v případě dědictví nebo předpokládaného dědictví, byly aktivovány pouze v členském státě nebo v rámci skupiny území uvedené v čl. 22 odst. 2, ve kterých byly přiděleny.

3. Členské státy zajistí, aby aktivované platební nároky poskytovaly právo na platbu na základě částky v nich stanovené.

1. Každý členský stát, který se rozhodne poskytovat základní podporu příjmu na základě platebních nároků, spravuje vnitrostátní rezervu.

2. Odchylně od odstavce 1 tohoto článku platí, že pokud se členský stát rozhodne rozlišit základní podporu příjmu v souladu s čl. 22 odst. 2, může se rozhodnout vytvořit rezervu pro jednotlivé skupiny území podle daného článku.

3. Členské státy zajistí, aby byly platební nároky z rezervy přidělovány pouze aktivním zemědělcům.

4. Členské státy svou rezervu přednostně využívají k přidělování platebních nároků těmto zemědělcům:

5. Členský stát přidělí platební nároky aktivním zemědělcům, kteří jsou k nim oprávněni na základě konečného rozhodnutí soudu nebo konečného správního aktu příslušného orgánu tohoto členského státu, nebo zvýší hodnotu stávajících platebních nároků těchto zemědělců. Tento členský stát zajistí, aby tito aktivní zemědělci obdrželi platební nároky v takovém počtu a hodnotě, které jsou v uvedeném rozhodnutí nebo aktu stanoveny, a to ke dni, který tento členský stát určí.

6. Členské státy zajistí, aby byla rezerva doplněna lineárním snížením hodnoty všech platebních nároků, pokud nestačí na pokrytí přidělených platebních nároků v souladu s odstavci 4 a 5.

7. Členské státy mohou stanovit dodatečná pravidla pro využívání rezervy, včetně dalších kategorií zemědělců, jimž má být rezerva k dispozici, za předpokladu, že se dostalo na prioritní skupiny uvedené v odstavcích 4 a 5, jakož i pro případy, v nichž by byl zahájen proces jejího doplnění. Pokud je rezerva doplněna lineárním snížením hodnoty platebních nároků, uplatní se toto lineární snížení na všechny platební nároky na celostátní úrovni, nebo pokud členské státy uplatní odchylku stanovenou v odstavci 2, na úrovni relevantní skupiny území podle čl. 22 odst. 2.

8. Členské státy stanoví hodnotu nových platebních nároků přidělených z rezervy na úrovni vnitrostátní průměrné hodnoty platebních nároků v roce přidělení nebo na úrovni průměrné hodnoty platebních nároků pro jednotlivé skupiny území podle čl. 22 odst. 2 v roce přidělení.

9. Členské státy se mohou rozhodnout, že hodnotu stávajících platebních nároků zvýší až na úroveň vnitrostátní průměrné hodnoty v roce přidělení nebo až na úroveň průměrné hodnoty pro jednotlivé skupiny území podle čl. 22 odst. 2.

1. Kromě případů převodu na základě dědictví nebo předpokládaného dědictví jsou platební nároky převáděny pouze na aktivního zemědělce usazeného v témže členském státu.

2. Pokud se členské státy rozhodnou rozlišit základní podporu příjmu v souladu s čl. 22 odst. 2, jsou platební nároky převáděny pouze v rámci skupiny území, kde byly přiděleny.

1. Členské státy mohou poskytovat platbu malým zemědělcům podle vymezení členskými státy formou jednorázové částky nebo částek na hektar nahrazující přímé platby podle tohoto oddílu a oddílu 3 této kapitoly. Členské státy navrhnou ve strategickém plánu SZP odpovídající intervenci, která je pro zemědělce volitelná.

2. Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy ve strategických plánech SZP rozhodnout, že platba malým zemědělcům uvedená v daném odstavci nenahrazuje přímé platby na podporu ekoschémat zřízených v souladu s článkem 31.

3. Roční platba pro jednotlivé zemědělce podle odstavce 1 nepřesáhne částku 3000 EUR.

4. Členské státy se mohou rozhodnout, že stanoví jiné jednorázové částky nebo částky na hektar na základě jiných prahových hodnot týkajících se plochy.

1. Členské státy poskytují doplňkovou redistributivní podporu příjmu pro udržitelnost („redistributivní podpora příjmu“) za podmínek stanovených v tomto článku a dále upřesněných v jejich strategických plánech SZP.

Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce nebo od článku 98 mohou členské státy potřebu přerozdělení podpory příjmu řešit prostřednictvím jiných nástrojů a intervencí financovaných z EZZF s cílem zajistit spravedlivější rozdělení a účinnější a účelnější zacílení podpory příjmu, a to za předpokladu, že ve svých strategických plánech SZP mohou prokázat, že je tato potřeba řešena dostatečně.

2. Členské státy zajistí přerozdělení přímých plateb z větších zemědělských podniků na menší nebo střední podniky tím, že zemědělcům, kteří mají nárok na platbu v rámci základní podpory příjmu podle článku 21, poskytují redistributivní podporu příjmu formou roční platby oddělené od produkce na způsobilý hektar.

3. Členské státy stanoví na celostátní nebo regionální úrovni, kterou může představovat úroveň skupin území podle čl. 22 odst. 2, částku na hektar nebo různé částky za různý počet hektarů, jakož i maximální počet hektarů na zemědělce, na který je redistributivní podpora příjmu vyplácena.

4. Částka na hektar plánovaná na daný rok podání žádosti nepřesáhne vnitrostátní průměrnou částku přímých plateb na hektar za uvedený rok podání žádosti.

5. Vnitrostátní průměrná částka přímých plateb na hektar je definována jako poměr vnitrostátního stropu pro přímé platby na daný rok podání žádosti, jak je stanoven v příloze V, a celkových plánovaných výstupů pro základní podporu příjmu na uvedený rok podání žádosti vyjádřených počtem hektarů.

6. V případě právnické osoby či skupiny fyzických nebo právnických osob mohou členské státy uplatnit maximální počet hektarů uvedený v odstavci 3 na úrovni členů těchto právnických osob nebo skupin, pokud vnitrostátní právní předpisy stanoví pro jednotlivé členy práva a povinnosti srovnatelné s právy a povinnostmi jednotlivých zemědělců, kteří mají postavení vedoucího podniku, zejména pokud jde o jejich hospodářský, sociální a daňový status, za předpokladu, že přispěli k posílení zemědělských struktur dotčených právnických osob nebo skupin.

V případě zemědělců, kteří jsou součástí skupiny přidružených právních subjektů podle vymezení členskými státy, mohou členské státy uplatnit maximální počet hektarů podle odstavce 3 na úrovni dané skupiny za podmínek, které stanoví členské státy.

1. Členské státy mohou poskytovat doplňkovou podporu příjmu pro mladé zemědělce stanovenou v souladu s kritérii uvedenými v čl. 4 odst. 6 za podmínek stanovených v tomto článku a dále upřesněných v jejich strategických plánech SZP.

2. V rámci povinností získávat mladé zemědělce v souladu s cílem stanoveným v čl. 6 odst. 1 písm. g) a vyčlenit na tento cíl v souladu s čl. 95 přinejmenším částku podle přílohy XII mohou členské státy poskytovat doplňkovou podporu příjmu mladým zemědělcům, kteří poprvé založili nový zemědělský podnik a kteří mají nárok na platbu v rámci základní podpory příjmu podle článku 21.

Členské státy se mohou rozhodnout, že podporu podle tohoto článku budou zemědělcům, kteří obdrželi podporu podle článku 50 nařízení (EU) č. 1307/2013, poskytovat po zbytek období uvedeného v odstavci 5 daného článku.

3. Doplňková podpora příjmu pro mladé zemědělce se poskytuje na maximální dobu pěti let počínaje prvním rokem podání žádosti o platbu pro mladé zemědělce a za podmínek, které budou stanoveny právním rámcem SZP platným pro období po roce 2027, pokud doba trvání pěti let přesahuje rok 2027. Členské státy zajistí, aby pro období po roce 2027 nevznikla u příjemců žádná právní očekávání.

Tato podpora má podobu buď roční platby oddělené od produkce na způsobilý hektar, nebo jednorázové platby na mladého zemědělce.

Členské státy se mohou rozhodnout, že budou podporu podle tohoto článku poskytovat pouze na maximální počet hektarů na mladého zemědělce.

4. V případě právnické osoby nebo skupiny fyzických nebo právnických osob, jako je skupina zemědělců, organizace producentů nebo družstva, mohou členské státy použít maximální počet hektarů uvedený v odstavci 3 na úrovni členů těchto právnických osob nebo skupin:

1. Členské státy stanoví a poskytují podporu na dobrovolná schémata pro klima, životní prostředí a dobré životní podmínky zvířat (dále též „ekoschémata“) za podmínek stanovených v tomto článku a dále upřesněných v jejich strategických plánech SZP.

1a. V rámci ekoschémat uvedených v odstavci 1 členské státy stanoví a poskytují podporu na jedno nebo více schémat zahrnujících na orné půdě postupy pro udržování neprodukčních ploch, jako je půda ležící ladem, a vytváření nových krajinných prvků. Tato schémata jsou pro aktivní zemědělce a skupiny aktivních zemědělců dobrovolná.

2. Členské státy podporují podle tohoto článku aktivní zemědělce nebo skupiny aktivních zemědělců, kteří se zaváží dodržovat zemědělské postupy příznivé pro klima, životní prostředí, dobré životní podmínky zvířat a eliminaci antimikrobiální rezistence.

3. Členské státy stanoví seznam zemědělských postupů příznivých pro klima, životní prostředí, dobré životní podmínky zvířat a eliminaci antimikrobiální rezistence podle odstavce 2. Tyto postupy musejí být navrženy tak, aby splňovaly jeden nebo více ze specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 písm. d), e) a f) a v čl. 6 odst. 1 písm. i), pokud jde o zlepšování životních podmínek zvířat a eliminaci antimikrobiální rezistence.

4. Každé ekoschéma se v zásadě vztahuje na nejméně dvě z níže uvedených oblastí opatření se zaměřením na klima, životní prostředí, dobré životní podmínky zvířat a eliminaci antimikrobiální rezistence:

5. Podle tohoto článku poskytují členské státy platby pouze na závazky, které:

V případě závazků uvedených v prvním pododstavci písm. b), pokud vnitrostátní právní předpisy ukládají požadavky, které jdou nad rámec odpovídajících minimálních závazných požadavků stanovených v právu Unie, může být podpora poskytnuta na závazky přispívající ke splnění těchto požadavků.

Odchylně od prvního pododstavce mohou členské státy rozhodnout, že z požadavku stanoveného v prvním pododstavci písm. a) vyloučí standardy DZES 2 a 9 stanovené podle kapitoly I oddílu 2 této hlavy.

6. Podle odstavce 5 mohou členské státy při popisu závazků, které má příjemce plateb v rámci ekoschémat uvedených v tomto článku splnit, vycházet z jednoho nebo více požadavků a standardů stanovených podle kapitoly I oddílu 2, pokud povinnosti ekoschémat jdou nad rámec relevantních povinných požadavků na hospodaření a minimálních standardů týkajících se dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy stanovených členskými státy podle kapitoly I oddílu 2.

Aniž je dotčen čl. 87 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2116, má se za to, že aktivní zemědělci nebo skupiny aktivních zemědělců, kteří se účastní ekoschémat zavedených v souladu s prvním pododstavcem, splňují relevantní požadavky a standardy uvedené v příloze III, plní-li závazky v rámci příslušného ekoschématu.

Členské státy, které zavedou ekoschémata v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce, mohou zajistit, aby jejich systémy řízení a kontroly neduplikovaly kontroly, platí-li stejné požadavky a standardy v rámci těchto ekoschémat i v rámci povinností stanovených v příloze III.

7. Podpora konkrétního ekoschématu má podobu roční platby na všechny způsobilé hektary, na něž se závazky vztahují. Platby se poskytují jako:

Odchylně od prvního pododstavce mohou mít platby poskytované v souladu s písmenem b) uvedeného pododstavce na závazky týkající se dobrých životních podmínek zvířat, závazky týkající se eliminace antimikrobiální rezistence, závazky týkající se zemědělských postupů příznivých pro klima a závazky týkající se přechodu na postupy a způsoby ekologického zemědělství stanovené v nařízení (EU) 2018/848 či zachování těchto postupů a způsobů rovněž podobu roční platby na dobytčí jednotky.

Odchylně od prvního pododstavce mohou mít platby poskytované v souladu s písmenem b) uvedeného pododstavce případně podobu roční platby na úly. Pro účely této odchylky se použije definice „úlu“ uvedená v aktu v přenesené pravomoci uvedeného v čl. 56 písm. b).

8. Členské státy prokáží, jak zemědělské postupy používané v rámci ekoschémat reagují na potřeby uvedené v článku 108 a jak přispívají ke struktuře environmentálních a klimatických prvků uvedené v čl. 109 odst. 2 písm. a) a k dobrým životním podmínkám zvířat a k eliminaci antimikrobiální rezistence. Používají systém hodnocení nebo bodování nebo jinou vhodnou metodiku k zajištění účinnosti a účelnosti ekoschémat při plnění stanovených cílů. Při stanovování výše plateb pro různé závazky v rámci ekoschémat podle odst. 7 prvního pododstavce písm. a) tohoto článku členské státy zohlední úroveň udržitelnosti a ambice každého ekoschémat na základě objektivních a transparentních kritérií.

9. Členské státy zajistí, aby intervence v rámci tohoto článku byly v souladu s intervencemi poskytovanými na základě článku 70.

1. Členské státy mohou poskytovat podporu příjmu vázanou na produkci aktivním zemědělcům za podmínek stanovených v tomto pododdíle a dále upřesněných v jejich strategickém plánu SZP.

2. Intervence členských států pomáhají podporovaným odvětvím a produkcím nebo jejich specifickým druhům zemědělské činnosti uvedeným v článku 33 řešit obtíže, kterým čelí, a to zlepšováním konkurenceschopnosti, udržitelnosti nebo kvality. V případě bílkovinných plodin nejsou členské státy povinny dokládat vzniklé obtíže.

3. Podpora příjmu vázaná na produkci má podobu roční platby na hektar nebo zvíře.

Podporu příjmu vázanou na produkci lze udělovat pouze na tato odvětví a produkce nebo jejich specifické druhy zemědělské činnosti, pokud jsou důležité z hospodářských, sociálních nebo environmentálních důvodů:

1. Členské státy mohou podporu příjmu vázanou na produkci poskytovat formou platby na hektar pouze na plochy, které určily jako způsobilé hektary.

2. Pokud se podpora příjmu vázaná na produkci týká skotu nebo ovcí a koz, členské státy stanoví jako podmínky způsobilosti pro získání podpory požadavky na identifikaci a evidenci zvířat v souladu s částí IV hlavou I kapitolou 2 oddílem 1 nařízení 2016/429. Aniž jsou však dotčeny další použitelné podmínky způsobilosti, považují se skot nebo ovce a kozy za způsobilé pro podporu za předpokladu, že jsou splněny požadavky na identifikaci a evidenci k určitému dni dotčeného roku podání žádosti, který určí členské státy.

1. Zvláštní podpora pro bavlnu se poskytuje na způsobilý hektar plochy oseté bavlnou. Na plochu lze poskytnout podporu, pouze pokud se tato plocha nachází na zemědělské půdě schválené členským státem pro pěstování bavlny, je oseta odrůdami povolenými členským státem a skutečně sklizena za běžných vegetačních podmínek.

2. Zvláštní podpora pro bavlnu se vyplácí na bavlnu řádné a uspokojivé obchodní jakosti.

3. Bulharsko, Řecko, Španělsko a Portugalsko schvalují půdu a povolují odrůdy uvedené v odstavci 1 v souladu s případnými pravidly a podmínkami přijatými podle odstavce 5.

4. Pokud jde o intervence podle tohoto pododdílu:

5. Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 152 akty v přenesené pravomoci, kterými se toto nařízení doplňuje o pravidla a podmínky pro schvalování půdy a povolování odrůd pro účely zvláštní podpory pro bavlnu.

6. Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví pravidla pro postup schvalování půdy a povolování odrůd pro účely zvláštní podpory pro bavlnu a pro oznamování informací producentům v souvislosti s tímto schválením a povolením. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 153 odst. 2.

1. Stanoví se tyto vnitrostátní základní plochy:

• Bulharsko: 3342 ha,

• Řecko: 250000 ha,

• Španělsko: 48000 ha,

• Portugalsko: 360 ha.

2. Stanoví se tyto výnosy v referenčním období:

• Bulharsko: 1,2 tuny/ha,

• Řecko: 3,2 tuny/ha,

• Španělsko: 3,5 tuny/ha,

• Portugalsko: 2,2 tuny/ha.

3. Částka zvláštní podpory na způsobilý hektar plochy se vypočte tak, že se výnosy uvedené v odstavci 2 vynásobí těmito referenčními částkami:

• Bulharsko: 636,13 EUR,

• Řecko: 229,37 EUR,

• Španělsko: 354,73 EUR,

• Portugalsko: 223,32 EUR.

4. Pokud plocha, na kterou lze poskytnout podporu, osetá bavlnou přesáhne v daném členském státě a v daném roce základní plochu uvedenou v odstavci 1, sníží se částka uvedená v odstavci 3 pro daný členský stát poměrně k překročení základní plochy.

5. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 152, kterými se toto nařízení doplňuje o pravidla upravující podmínky pro poskytování zvláštní podpory pro bavlnu, požadavky na způsobilost a agronomické postupy.

6. Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví pravidla pro výpočet snížení podle odstavce 4. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 153 odst. 2.

1. Pro účely tohoto pododdílu se „schválenou mezioborovou organizací“ rozumí právní subjekt složený ze zemědělců produkujících bavlnu a nejméně jedné vyzrňovací stanice, který provádí například tyto činnosti:

2. Členský stát, v němž jsou vyzrňovací stanice usazeny, schválí mezioborové organizace, které splňují jakákoliv kritéria stanovená podle odstavce 3.

3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 152, kterými se toto nařízení doplňuje o pravidla upravující:

1. Zemědělcům se poskytuje zvláštní podpora pro bavlnu na hektary způsobilé podle ustanovení článku 38.

2. V případě zemědělců, kteří jsou členy schválené mezioborové organizace, se zvláštní podpora pro bavlnu na hektary způsobilé v rámci základní plochy stanovené v čl. 38 odst. 1 zvýší o částku 2 eura.

1. Články 101 a 102 a hlava VII s výjimkou její kapitoly III se nepoužijí na zvláštní podporu pro bavlnu stanovenou v tomto pododdíle.

2. Zvláštní podpora pro bavlnu se nezahrne do žádného z oddílů strategického plánu SZP uvedených v článcích 108 až 114, s výjimkou ve vztahu k čl. 112 odst. 2 písm. a), který se týká finančního plánu.

3. Na intervence uvedené v tomto pododdíle se nepoužije čl. 55 odst. 1 druhý a třetí pododstavec nařízení (EU) 2021/2116.

Tato kapitola stanoví pravidla týkající se typů intervencí:

1. Typy intervencí v odvětví ovoce a zeleniny podle čl. 42 písm. a) jsou povinné pro členské státy, ve kterých existují v daném odvětví organizace producentů uznané podle nařízení (EU) č. 1308/2013.

Pokud členský stát bez uznaných organizací producentů v odvětví ovoce a zeleniny v okamžiku předložení svého strategického plánu SZP uzná během období strategického plánu SZP organizaci producentů v tomto odvětví podle nařízení (EU) č. 1308/2013, předloží tento členský stát žádost o změnu svého strategického plánu SZP v souladu s článkem 119 s cílem zahrnout intervence v odvětví ovoce a zeleniny.

2. Typy intervencí v odvětví včelařství podle čl. 42 písm. b) jsou povinné pro všechny členské státy.

3. Typy intervencí v odvětví vína podle čl. 42 písm. c) jsou povinné pro členské státy uvedené v příloze VII.

4. Členské státy se mohou rozhodnout, že ve svých strategických plánech SZP provedou typy intervencí podle čl. 42 písm. d), e) a f).

5. Německo může v odvětví chmele provést typy intervencí podle čl. 42 písm. f), pouze pokud se ve svém strategickém plánu SZP rozhodne, že nebude provádět typy intervencí podle čl. 42 písm. d).

6. Řecko, Francie a Itálie mohou v odvětví olivového oleje a stolních oliv provést typy intervencí podle čl. 42 písm. f), pouze pokud se ve svých strategických plánech SZP rozhodnou, že nebudou provádět typy intervencí podle čl. 42 písm. e).

1. V odvětvích uvedených v článku 42 může mít podpora některou z těchto forem:

2. Částky forem podpory uvedených v odst. 1 písm. b), c) a d) se stanoví jedním z těchto způsobů:

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 152, kterými se toto nařízení doplňuje o další požadavky nad rámec těch, jež jsou stanoveny v této kapitole, pokud jde o:

V odvětvích podle čl. 42 písm. a), d), e) a f) se sledují tyto cíle:

1. Pro každý cíl zvolený z cílů podle čl. 46 písm. a) až i) a k) si členské státy ve svých strategických plánech SZP zvolí v odvětvích uvedených v čl. 42 písm. a), d), e) a f) jeden nebo více těchto typů intervencí:

2. Pokud jde o cíl uvedený v čl. 46 písm. j), členské státy si ve svých strategických plánech SZP zvolí v odvětvích uvedených v čl. 42 písm. a), d), e) a f) jeden nebo více těchto typů intervencí:

1. Cíle uvedené v článku 46 a intervence v odvětví ovoce a zeleniny stanovené členskými státy v jejich strategických plánech SZP se provádějí prostřednictvím schválených operačních programů organizací producentů nebo sdružení organizací producentů uznaných podle nařízení (EU) č. 1308/2013 nebo obou za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Operační programy jsou nejméně tříleté a nejvýše sedmileté.

3. Operační programy sledují alespoň cíle uvedené v čl. 46 písm. b), e) a f).

4. V operačních programech jsou u každého zvoleného cíle popsány intervence vybrané z okruhu intervencí, které si členské státy stanovily ve svých strategických plánech SZP.

5. Organizace producentů nebo sdružení organizací producentů uznané podle nařízení (EU) č. 1308/2013 předloží operační programy ke schválení členským státům, a v případě jejich schválení je provedou.

6. Operační programy sdružení organizací producentů se nesmějí vztahovat na stejné intervence jako operační programy členských organizací. Členské státy posuzují operační programy sdružení organizací producentů společně s operačními programy členských organizací.

Za tímto účelem členské státy zajistí, aby:

7. Členské státy zajistí u každého operačního programu, aby:

Pokud se alespoň na 80 % členů organizace producentů vztahuje jeden nebo více stejných agroenvironmentálně-klimatických závazků nebo závazků týkajících se ekologického zemědělství stanovených v kapitole IV, považuje se každý z těchto závazků za jedno z minima tří opatření podle prvního pododstavce písm. b).

8. Operační programy mohou stanovit opatření navržená k zajištění spravedlivých a bezpečných pracovních podmínek pracovníků v tomto odvětví.

1. Organizace producentů v odvětví ovoce a zeleniny nebo sdružení těchto organizací producentů mohou zřídit provozní fond. Tento fond je financován:

2. Provozní fondy se používají pouze k financování operačních programů, které byly schváleny členskými státy.

1. Finanční podpora Unie se rovná částce finančních příspěvků podle čl. 51 odst. 1 písm. a), které byly skutečně zaplaceny, a je omezena na 50 % skutečně vynaložených nákladů.

2. Finanční podpora Unie je omezena na:

Uvedená omezení mohou být zvýšena o 0,5 procentního bodu, pokud operační program zahrnuje jednu nebo více intervencí spojených s některým z cílů uvedených v čl. 46 písm. d), e), f), h), i) nebo j), za předpokladu, že se částka přesahující příslušnou procentní hodnotu stanovenou v prvním pododstavci tohoto odstavce použije výhradně na financování výdajů vyplývajících z provádění těchto intervencí. V případě sdružení organizací producentů, včetně nadnárodních sdružení organizací producentů, může tyto intervence provést dané sdružení jménem svých členů.

3. Na žádost organizace producentů nebo sdružení organizací producentů se omezení ve výši 50 % stanovené v odstavci 1 zvýší u operačního programu nebo části operačního programu na 60 %, pokud je splněna nejméně jedna z těchto podmínek:

4. Omezení ve výši 50 % stanovené v odstavci 1 se zvýší na 80 % v případě výdajů souvisejících s cílem podle čl. 46 písm. d), pokud tyto výdaje pokrývají alespoň 5 % výdajů v rámci operačního programu.

5. Omezení ve výši 50 % stanovené v odstavci 1 se zvýší na 80 % v případě výdajů souvisejících s cíli podle čl. 46 písm. e) a f), pokud tyto výdaje pokrývají alespoň 20 % výdajů v rámci operačního programu.

5a. Omezení ve výši 50 % stanovené v odstavci 1 tohoto článku se zvýší na 70 % v případě výdajů souvisejících s cíli podle čl. 46 písm. a), b) nebo c), pokud jsou splněny tyto podmínky;

6. Omezení ve výši 50 % stanovené v odstavci 1 se zvýší na 100 % v těchto případech:

7. Omezení ve výši 50 % stanovené v odstavci 1 se zvýší na 70 % nákladů skutečně vynaložených v daném roce na operační programy prováděné organizacemi producentů nebo sdruženími organizací producentů postiženými v daném roce nepříznivými povětrnostními jevy, přírodními katastrofami, chorobami rostlin nebo škůdci, které byly určeny členskými státy, za podmínky, že zvýšení se povolí pouze tehdy, překročí-li ztráty hranici alespoň 30 % průměrné roční produkce organizace producentů nebo sdružení organizací producentů v předchozích třech letech nebo průměr za tříleté období na základě předcházejícího pětiletého období, přičemž se vyloučí nejvyšší a nejnižší hodnota.

1. V regionech členských států, kde se stupeň organizovanosti producentů v odvětví ovoce a zeleniny pohybuje výrazně pod průměrem Unie, mohou členské státy poskytnout organizacím producentů uznaným podle nařízení (EU) č. 1308/2013 vnitrostátní finanční podporu rovnající se nejvýše 80 % finančních příspěvků uvedených v čl. 51 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení a až 10 % hodnoty produkce uvedené jakoukoli z těchto organizací producentů na trh. Vnitrostátní finanční podpora doplňuje provozní fond.

2. Stupeň organizovanosti producentů v regionu členského státu se pokládá za stupeň pohybující se výrazně pod průměrem Unie, pokud je průměrný stupeň organizovanosti po dobu tří po sobě následujících let, které předcházejí provádění operačního programu, nižší než 20 %. Stupeň organizovanosti se vypočte jako hodnota produkce ovoce a zeleniny v dotčeném regionu, která byla uvedena na trh organizacemi producentů a sdruženími organizací producentů uznanými podle nařízení (EU) č. 1308/2013, vydělená celkovou hodnotou produkce ovoce a zeleniny v tomto regionu.

3. Členské státy, které poskytují vnitrostátní finanční podporu v souladu s odstavcem 1, informují Komisi o tom, které regiony splňují kritéria uvedená v odstavci 2 a jaká vnitrostátní finanční podpora je organizacím producentů v těchto regionech poskytována.

1. Členské státy si ve svých strategických plánech SZP zvolí k jednotlivým zvoleným specifickým cílům stanoveným v čl. 6 odst. 1 jeden nebo více těchto typů intervencí v odvětví včelařství:

2. Členské státy ve svých strategických plánech SZP odůvodní svou volbu specifických cílů a typů intervencí. V rámci zvolených typů intervencí členské státy jednotlivé intervence upřesní.

3. Členské státy stanoví ve svém strategickém plánu SZP finanční prostředky, které na typy intervencí zvolené v tomto strategickém plánu SZP poskytnou.

4. Členské státy poskytnou finanční prostředky přinejmenším ve stejné výši, jako činí finanční podpora Unie, kterou využívají na základě čl. 88 odst. 2 na podporu typů intervencí uvedených v odstavci 2 tohoto článku.

5. Celková finanční podpora poskytovaná Unií a členskými státy nepřesáhne výdaje vynaložené příjemcem.

6. Při vytváření svých strategických plánů SZP členské státy spolupracují se zástupci organizací v oblasti včelařství.

7. Členské státy každoročně oznamují Komisi počet úlů na svém území.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 152 akty v přenesené pravomoci, kterými se toto nařízení doplňuje o další požadavky nad rámec těch, jež jsou stanoveny v tomto oddíle, pokud jde o:

Členské státy uvedené v čl. 88 odst. 1 sledují v odvětví vína jeden nebo více těchto cílů:

1. K jednotlivým cílům zvoleným z cílů stanovených v článku 57 si členské státy uvedené v čl. 88 odst. 1 ve svých strategických plánech SZP zvolí jeden nebo více těchto typů intervencí:

Pro účely prvního pododstavce písm. a) mohou členské státy ve svých strategických plánech SZP stanovit zvláštní agronomické, vinohradnické nebo jiné podmínky, které zajistí, že změna odrůdové skladby, přemístění vinice, nová výsadba vinice nebo zlepšení technik obhospodařování vinice provedené v rámci tohoto typu intervencí nepovedou ke zvýšení výnosu vinice, která má být opětovně vysazena.

První pododstavec písm. k) se použije pouze na vína s chráněným označením původu nebo s chráněným zeměpisným označením nebo na vína s označením moštové odrůdy. Propagační a komunikační operace podle prvního pododstavce písm. k) jsou omezeny na dobu tří let. Členské státy se mohou rozhodnout dobu trvání operace dvakrát prodloužit, a to nejvýše o tři roky při každém prodloužení. Každý příjemce může obdržet podporu na různé operace prováděné na stejném trhu v rámci typů intervencí uvedených v prvním pododstavci písm. k) po dobu nejvýše devíti po sobě následujících let.

Pro účely prvního pododstavce písm. k) může členský stát považovat za propagační a komunikační operace prováděné ve třetí zemi operace, které pokrývají celé území třetí země, správní část tohoto území nebo druh trhu, jak je vymezuje uvedený členský stát, v této třetí zemi.

Členské státy, které si ve svých strategických plánech SZP zvolí typy intervencí uvedené v prvním pododstavci písm. k), zajistí, aby malí producenti měli přístup k financování v rámci těchto typů intervencí, a to uplatněním příslušných opatření, jako je zavedení zjednodušených postupů nebo stanovení objektivních a nediskriminačních prioritních kritérií pro nové příjemce, nové trhy a nové produkty.

Pro účely prvního pododstavce písm. o) nejsou producenti, kteří vyklučili produktivní vinice podle tohoto článku, oprávněni žádat o povolení nové výsadby podle článku 63 nařízení (EU) č. 1308/2013 během deseti hospodářských let následujících po roce, v němž k vyklučení došlo. Pokud jsou tito producenti držiteli platného povolení pro novou výsadbu, členský stát tato povolení po schválení žádosti o podporu na klučení zruší. Členské státy mohou z oblasti působnosti tohoto druhu intervence vyloučit oblasti, v nichž hrají vinice důležitou roli z důvodů ochrany životního prostředí, zachování krajiny nebo ze socioekonomických důvodů.

2. Členské státy uvedené v čl. 88 odst. 1 odůvodní ve svých strategických plánech SZP svou volbu cílů a typů intervencí v odvětví vína. V rámci zvolených typů intervencí jednotlivé intervence upřesní.

Členské státy, které zvolily typy intervencí uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. k) tohoto článku, přijmou zvláštní ustanovení pro informační a propagační akce a činnosti, a to zejména pokud jde o jejich maximální délku.

3. Kromě požadavků stanovených v hlavě V stanoví členské státy uvedené v čl. 88 odst. 1 ve svých strategických plánech SZP harmonogram provádění zvolených typů intervencí, jednotlivé intervence a obecnou finanční tabulku s uvedením zdrojů, které mají být použity, a předpokládané přidělení zdrojů na zvolené typy intervencí a na jednotlivé intervence v souladu s finančními příděly stanovenými v příloze VII.

1. Finanční podpora Unie na restrukturalizaci a přeměnu vinic podle čl. 58 odst. 1 prvního pododstavce písm. a) nepřesáhne 50 % skutečných nákladů na restrukturalizaci a přeměnu vinic nebo 75 % skutečných nákladů na restrukturalizaci a přeměnu vinic v méně rozvinutých regionech.

Tato finanční podpora nicméně může u strmých svahů a teras v oblastech se sklonem vyšším než 40 % dosáhnout až 60 % skutečných nákladů na restrukturalizaci a přeměnu vinic nebo až 80 % skutečných nákladů na restrukturalizaci a přeměnu vinic v méně rozvinutých regionech.

Podpora se může poskytovat pouze v podobě náhrady producentům za ztrátu příjmů v důsledku provádění intervence a příspěvku na náklady na restrukturalizaci a přeměnu. Náhrada producentům za ztrátu příjmů v důsledku provádění intervence může pokrýt až 100 % příslušné ztráty a může se poskytovat jednou z těchto forem:

Odchylně od prvního a druhého pododstavce tohoto odstavce může finanční pomoc Unie pokrýt až 80 % skutečných nákladů na restrukturalizaci a přeměnu vinic, pokud je intervence spojena s cílem přispět k přizpůsobení se změně klimatu podle čl. 57 písm. b).

2. Finanční podpora Unie na investice podle čl. 58 odst. 1 prvního pododstavce písm. b) nepřesáhne:

Finanční podpora Unie v maximální výši stanovené v prvním pododstavci se poskytuje pouze mikropodnikům a malým a středním podnikům ve smyslu doporučení Komise 2003/361/ES(Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36, ELI: http://data.europa.eu/eli/reco/2003/361/oj).) a organizacím producentů uznaným podle nařízení (EU) č. 1308/2013. Může být však poskytnuta všem podnikům v nejvzdálenějších regionech a na menších ostrovech v Egejském moři.

V případě podniků, které nejsou organizacemi producentů uznanými podle nařízení (EU) č. 1308/2013, na něž se nevztahuje čl. 2 odst. 1 přílohy doporučení 2003/361/ES a které mají méně než 750 zaměstnanců nebo jejichž roční obrat je nižší než 200 milionů EUR, se maximální úrovně finanční podpory Unie stanovené v prvním pododstavci tohoto odstavce sníží na polovinu.

Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce může být finanční pomoc Unie na investice uvedené v čl. 58 odst. 1 prvním pododstavci písm. b) zvýšena až na 80 % způsobilých investičních nákladů na investice spojené s cílem přispět ke zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se této změně, zlepšování udržitelnosti produkčních systémů a snižování environmentálního dopadu odvětví vína v Unii podle čl. 57 písm. b).

Finanční podpora Unie se neposkytne podnikům nacházejícím se v obtížích ve smyslu sdělení Komise nazvaného „Pokyny pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci nefinančních podniků v obtížích“(Úř. věst. C 249, 31.7.2014, s. 1.).

3. Finanční podpora Unie na zelenou sklizeň podle čl. 58 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) nepřesáhne 50 % celkových přímých nákladů na zničení nebo odstranění vinných hroznů a ztráty příjmů spojené s tímto zničením nebo odstraněním.

Finanční podpora Unie na trvalé vyklučení podle čl. 58 odst. 1 prvního pododstavce písm. o) nepřesáhne 70 % celkových přímých nákladů na vyklučení a odhadované ztráty příjmů za jeden rok v souvislosti s vyklučenou plochu. Kromě toho mohou členské státy poskytnout vnitrostátní příspěvek na intervenci ve výši až 30 % celkových přímých nákladů na vyklučení a odhadované ztráty příjmů za jeden rok v souvislosti s vyklučenou plochu.

4. Finanční podpora Unie na intervence podle čl. 58 odst. 1 prvním pododstavci písm. i), j) a m) nepřesáhne 50 % přímých nebo způsobilých nákladů.

Finanční pomoc Unie na investice uvedené v čl. 58 odst. 1 prvním pododstavci písm. m) však může být zvýšena až na 80 % způsobilých investičních nákladů na investice spojené s cílem přispět ke zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se této změně, zlepšování udržitelnosti produkčních systémů a snižování environmentálního dopadu odvětví vína v Unii podle čl. 57 písm. b).

5. Finanční podpora Unie na pojištění sklizně podle čl. 58 odst. 1 prvního pododstavce písm. d) nepřesáhne:

Finanční podporu Unie na pojištění sklizně lze poskytnout v případě, že dotčené platby pojistného plnění neposkytují producentům náhradu vyšší než 100 % utrpěné ztráty příjmů, s přihlédnutím k náhradám, které producenti případně obdrželi z jiných režimů podpory souvisejících s pojištěným rizikem. Pojistné smlouvy ukládají příjemcům povinnost přijmout nezbytná opatření pro předcházení rizikům.

6. Finanční podpora Unie na inovace podle čl. 58 odst. 1 prvního pododstavce písm. e) nepřesáhne:

Finanční podpora Unie v maximální výši stanovené v prvním pododstavci se poskytuje pouze mikropodnikům a malým a středním podnikům ve smyslu doporučení Komise 2003/361/ES a organizacím producentů uznaným podle nařízení (EU) č. 1308/2013. Může být však poskytnuta všem podnikům v nejvzdálenějších regionech a na menších ostrovech v Egejském moři.

V případě podniků, které nejsou organizacemi producentů uznanými podle nařízení (EU) č. 1308/2013, na něž se nevztahuje čl. 2 odst. 1 přílohy doporučení 2003/361/ES a které mají méně než 750 zaměstnanců nebo jejichž roční obrat je nižší než 200 milionů EUR, se maximální úrovně finanční podpory Unie stanovené v prvním pododstavci tohoto odstavce sníží na polovinu.

Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce může být finanční pomoc Unie na investice uvedené v čl. 58 odst. 1 prvním pododstavci písm. e) zvýšena až na 80 % způsobilých investičních nákladů na investice spojené s cílem přispět ke zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se této změně, zlepšování udržitelnosti produkčních systémů a snižování environmentálního dopadu odvětví vína v Unii podle čl. 57 písm. b).

Finanční podpora Unie se neposkytne podnikům nacházejícím se v obtížích ve smyslu sdělení Komise nazvaného „Pokyny pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci nefinančních podniků v obtížích.“

6a. Finanční pomoc Unie na poradenské služby podle čl. 58 odst. 1 prvního pododstavce písm. f) může pokrýt až 50 % způsobilých výdajů.

7. Finanční podpora Unie na informační, propagační a komunikační operace podle čl. 58 odst. 1 prvního pododstavce písm. h) a k) nepřesáhne 60 % způsobilých výdajů.

Členské státy uvedené v čl. 88 odst. 1 mohou kromě toho poskytnout vnitrostátní příspěvek na typy intervencí uvedené v prvním pododstavci až do výše 20 % způsobilých výdajů. V případě mikropodniků, malých a středních podniků ve smyslu doporučení Komise 2003/361/ES působících v odvětví vína mohou členské státy poskytnout vnitrostátní příspěvek až do výše 30 % způsobilých výdajů.

7a. Finanční podpora Unie na opatření uvedená v čl. 58 odst. 1 prvním pododstavci písm. n) a zaměřená na boj proti škůdcům uvedeným v příloze II části B a v příloze IV části C prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072 může pokrýt až 100 % způsobilých nákladů.

8. Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví finanční podporu Unie na destilaci vedlejších produktů vinifikace podle čl. 58 odst. 1 prvního pododstavce písm. g) v souladu se zvláštními pravidly stanovenými v čl. 60 odst. 3. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 153 odst. 2.

1. Členské státy uvedené v čl. 88 odst. 1 zajistí, aby finanční podpora Unie na pojištění sklizně nenarušovala hospodářskou soutěž na pojistném trhu.

2. Členské státy uvedené v čl. 88 odst. 1 vytvoří systém založený na objektivních kritériích, kterým se zajistí, aby zelená sklizeň nevedla k náhradě pro jednotlivé producenty, která by přesahovala mezní hodnotu stanovenou v čl. 59 odst. 3.

3. Výše podpory Unie na destilaci vedlejších produktů vinifikace podle čl. 58 odst. 1 prvního pododstavce písm. g) se stanoví na procenta objemová a na hektolitr vyrobeného alkoholu. Na objem alkoholu obsaženého ve vedlejších produktech určených k destilaci, který přesáhne 10 % objemových alkoholu ve vyrobeném víně, se neposkytuje žádná finanční podpora Unie.

Členské státy uvedené v čl. 88 odst. 1 zajistí, aby finanční podpora Unie na destilaci vedlejších produktů vinifikace byla vyplácena lihovarům, které zpracovávají vedlejší produkty vinifikace dodané k destilaci na surový alkohol s obsahem alkoholu nejméně 92 % objemových.

Finanční podpora Unie zahrnuje jednorázovou částku určenou k náhradě nákladů na sběr těchto vedlejších produktů vinifikace. Tato částka se z lihovaru převede na producenta, pokud příslušné náklady nese producent.

Členské státy uvedené v čl. 88 odst. 1 zajistí, aby se alkohol získaný destilací vedlejších produktů vinifikace, na kterou byla přidělena finanční podpora Unie, použil výhradně pro průmyslové nebo energetické účely, které nenarušují hospodářskou soutěž.

4. Členské státy uvedené v čl. 88 odst. 1 ve svých strategických plánech SZP zajistí, aby bylo v souladu s cíli stanovenými v čl. 57 písm. b), d) a h) vyčleněno ke splnění cílů zaměřených na ochranu životního prostředí, přizpůsobování se změně klimatu, zlepšování udržitelnosti produkčních systémů a procesů, snižování environmentálního dopadu odvětví vína v Unii, úspory energie a zvyšování celkové energetické účinnosti v odvětví vína nejméně 5 % výdajů a přijato alespoň jedno opatření.

1. Německo sleduje v odvětví chmele jeden nebo více cílů stanovených v čl. 46 písm. a) až h), j) a k).

2. Německo si ve svém strategickém plánu SZP zvolí jeden nebo více typů intervencí podle článku 47 za účelem sledování zvolených cílů stanovených v odstavci 1 tohoto článku. V rámci zvolených typů intervencí Německo jednotlivé intervence upřesní. Ve svém strategickém plánu SZP Německo odůvodní volbu cílů, typů intervencí a jednotlivých intervencí ke splnění těchto cílů.

3. Intervence upřesněné Německem se provádějí prostřednictvím schválených operačních programů organizací producentů nebo jejich sdružení, uznaných podle nařízení (EU) č. 1308/2013.

4. Operační programy uvedené v odstavci 3 splňují podmínky stanovené v čl. 50 odst. 2, 4, 5, 6 a 8.

5. Německo zajistí, aby finanční podpora Unie poskytovaná každé organizaci producentů nebo každému sdružení organizací producentů podle tohoto článku na typy intervencí uvedené v čl. 47 odst. 2 písm. f), g) a h) nepřekročila v průměru za tři po sobě jdoucí roky jednu třetinu celkové finanční podpory Unie obdržené na jejich operační program za stejné období.

1. V rámci finančního přídělu stanoveného v čl. 88 odst. 3 přidělí Německo organizacím producentů nebo jejich sdružením provádějícím operační programy uvedené v čl. 61 odst. 3 maximální finanční podporu Unie v poměru k počtu hektarů s chmelem, který jednotlivé organizace producentů reprezentují.

2. V rámci maximálních částek přidělených každé organizaci producentů nebo každému sdružení organizací producentů podle odstavce 1 je finanční podpora Unie na operační programy uvedené v článku 61 omezena na 50 % skutečně vynaložených výdajů na typy intervencí podle uvedeného článku. Zbývající část výdajů nese organizace producentů nebo sdružení využívající finanční podporu Unie.

Finanční podpora Unie se vyplácí na provozní fondy zřízené organizacemi producentů nebo jejich sdruženími uznanými podle nařízení (EU) č. 1308/2013, které operační programy provádějí. Pro tyto účely se obdobně použije článek 51 tohoto nařízení.

3. Omezení ve výši 50 % stanovené v odstavci 2 se zvýší na 100 %:

4. Omezení ve výši 50 % stanovené v odstavci 2 se zvýší na 70 % nákladů skutečně vynaložených v daném roce na operační programy prováděné organizacemi producentů nebo sdruženími organizací producentů postiženými v daném roce nepříznivými povětrnostními jevy, přírodními katastrofami, chorobami rostlin nebo škůdci, které byly určeny členskými státy, za podmínky, že zvýšení se povolí pouze tehdy, překročí-li ztráty hranici alespoň 30 % průměrné roční produkce organizace producentů nebo sdružení organizací producentů v předchozích třech letech nebo průměr za tříleté období na základě předcházejícího pětiletého období, přičemž se vyloučí nejvyšší a nejnižší hodnota.

1. Ke sledování cílů podle článku 63 si Řecko, Francie a Itálie zvolí ve svých strategických plánech SZP jeden nebo více typů intervencí uvedených v článku 47. V rámci zvolených typů intervencí stanoví jednotlivé intervence.

2. Intervence stanovené Řeckem, Francií a Itálií se provádějí prostřednictvím schválených operačních programů organizací producentů nebo sdružení organizací producentů uznaných podle nařízení (EU) č. 1308/2013. Pro tyto účely se obdobně použije čl. 50 odst. 2, 4, 5, 6 a 8 a článek 51 tohoto nařízení, aniž je dotčen čl. 65 odst. 3.

1. Finanční podpora Unie na způsobilé náklady nepřesáhne:

2. Finanční podpora Unie je omezena na 30 % hodnoty produkce uvedené na trh každou organizací producentů nebo sdružením organizací producentů v letech 2023 a 2024, na 15 % v letech 2025 a 2026 a na 10% počínaje rokem 2027.

3. Řecko, Francie a Itálie mohou poskytnout doplňkové financování provozních fondů podle článku 51 až do výše 50 % nákladů, které finanční podpora Unie nepokrývá.

4. Řecko, Francie a Itálie zajistí, aby výdaje na typy intervencí uvedené v čl. 47 odst. 2 písm. f), g) a h) nepřekročila jednu třetinu celkových výdajů v rámci každého z operačních programů stanovených v jejich strategických plánech SZP.

1. U každého odvětví zvoleného podle článku 66 si členské státy zvolí jeden nebo více typů intervencí uvedených v článku 47, které mají být prováděny prostřednictvím schválených operačních programů vypracovaných:

2. Členské státy stanoví kritéria pro určení seskupení producentů a stanoví činnosti a cíle seskupení producentů uvedených v odst. 1 písm. b) tak, aby tato seskupení producentů mohla splnit požadavky na uznání jako organizace producentů podle článků 152 až 154 nebo článku 161 nařízení (EU) č. 1308/2013 nebo podle odstavce 7 tohoto článku.

3. Seskupení producentů uvedená v odst. 1 písm. b) kromě operačního programu vypracují a předloží i plán uznání s cílem splnit během přechodného období podle uvedeného písmene požadavky stanovené v článcích 152 až 154 nebo článku 161 nařízení (EU) č. 1308/2013 nebo podle odstavce 7 tohoto článku pro uznání jako organizace producentů.

V plánu uznání jsou stanoveny činnosti a cíle pro zajištění pokroku při získávání tohoto uznání.

Podpora poskytnutá seskupení producentů, které není do konce přechodného období uznáno jako organizace producentů, musí být navrácena.

4. Členské státy svoji volbu typů intervencí uvedených v odstavci 1 odůvodní.

Členské státy, které se rozhodnou provádět druhy intervencí stanovené v tomto oddíle pro produkty uvedené v příloze VI, upřesní pro každé odvětví, které zvolily, seznam produktů, na něž se toto odvětví vztahuje.

5. Typy intervencí uvedené v čl. 47 odst. 2 písm. c) a f) až i) se nevztahují na bavlnu, semena řepky ani řepky olejky, slunečnicová semena ani sójové boby, jež jsou uvedeny v příloze VI.

6. Operační programy uvedené v odstavci 1 splňují podmínky stanovené v čl. 50 odst. 2, 4, 5, 6 a 8.

7. Členské státy, které si zvolí provádění typů intervencí uvedených v čl. 42 písm. f) v odvětví bavlny, uznají organizace producentů a sdružení takových organizací producentů v souladu s požadavky a s využitím postupů, jež jsou stanoveny v čl. 152 odst. 1 a v článcích 153 až 156 nařízení (EU) č. 1308/2013. Seskupení producentů bavlny a sdružení takových seskupení producentů uznaná členskými státy v souladu s protokolem č. 4 k aktu o přistoupení Řecké republiky z roku 1979 před vstupem tohoto nařízení v platnost se pro účely tohoto oddílu považují za organizace producentů nebo případně za sdružení organizací producentů.

8. Členské státy zajistí, aby výdaje na typy intervencí uvedené v čl. 47 odst. 2 písm. f), g) a h) nepřekračovala jednu třetinu celkových výdajů v rámci každého z operačních programů stanovených v jejich strategických plánech SZP.

1. Finanční podpora Unie je omezena na 50 % skutečně vynaložených výdajů na typy intervencí uvedené v článku 67. Zbývající část výdajů nesou příjemci.

Finanční podpora Unie se vyplácí na provozní fondy zřízené organizacemi producentů nebo jejich sdruženími uznanými podle nařízení (EU) č. 1308/2013 nebo podle čl. 67 odst. 7 tohoto nařízení nebo seskupeními producentů uvedenými v čl. 67 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení. Pro tyto účely se obdobně použijí článek 51 a čl. 52 odst. 1 tohoto nařízení.

2. Omezení ve výši 50 % stanovené v odstavci 1 se v případě organizací producentů nebo sdružení organizací producentů uznaných podle nařízení (EU) č. 1308/2013 nebo podle čl. 67 odst. 7 tohoto nařízení po dobu prvních pěti let po roce, kdy tyto organizace producentů nebo jejich sdružení byly uznány, zvýší na 60 %.

2a. Ustanovení čl. 52 odst. 3 písm. a) až d) a f), g) a h) a čl. 52 odst. 5a a 7 se použijí obdobně.

3. Finanční podpora Unie je omezena na 6 % hodnoty produkce uvedené na trh:

Typy intervencí podle této kapitoly spočívají v platbách nebo podpoře, pokud jde o:

1. Ve svých strategických plánech SZP členské státy zařadí mezi intervence agroenvironmentálně-klimatické závazky a mohou do nich začlenit i další závazky hospodaření. Platby na tyto závazky se poskytnou za podmínek stanovených v tomto článku a dále upřesněných ve strategických plánech SZP.

2. Členské státy poskytnou platby pouze zemědělcům nebo dalším příjemcům, kteří dobrovolně přijmou závazky hospodaření, u nichž se má za to, že přispívají k dosažení jednoho nebo více specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 a 2.

3. Podle tohoto článku poskytují členské státy platby pouze na závazky, které:

V případě závazků uvedených v prvním pododstavci písm. b), pokud vnitrostátní právní předpisy ukládají požadavky, které jdou nad rámec odpovídajících minimálních závazných požadavků stanovených v právu Unie, může být podpora poskytnuta na závazky přispívající ke splnění těchto požadavků.

Odchylně od prvního pododstavce mohou členské státy rozhodnout, že z požadavku stanoveného v prvním pododstavci písm. a) vyloučí standardy DZES 2 a 9 stanovené podle kapitoly I oddílu 2 této hlavy.

4. Členské státy určí platby, jež mají být poskytnuty na základě dodatečných nákladů vzniklých a příjmů ušlých v důsledku přijatých závazků, a to s přihlédnutím ke stanoveným cílům. Tyto platby se poskytují jednou ročně a mohou krýt také transakční náklady. V řádně odůvodněných případech mohou členské státy poskytnout podporu formou jednorázové platby za jednotku.

5. Členské státy mohou prosazovat a podporovat kolektivní schémata a platbu na výsledek s cílem motivovat zemědělce nebo další příjemce, aby ve větší míře nebo měřitelným způsobem výrazně zlepšili kvalitu životního prostředí.

6. Závazky se přijímají na období pěti až sedmi let.

Členské státy nicméně mohou ve svých strategických plánech SZP stanovit:

7. Členské státy zajistí, aby pro operace prováděné v rámci typu intervencí uvedeného v tomto článku bylo zavedeno ustanovení o přezkumu s cílem zajistit jejich přizpůsobení v důsledku změn relevantních závazných standardů, požadavků nebo povinností podle odstavce 3, jejichž rámec mají závazky přesáhnout, nebo s cílem zajistit soulad s prvním pododstavcem písm. d) téhož odstavce. Pokud příjemce takovou úpravu nepřijme, závazek skončí a za období, během něhož byl závazek účinný, se nepožaduje vrácení podpory poskytnuté podle tohoto článku.

Členské státy rovněž zajistí, aby pro operace prováděné v rámci typu intervencí uvedeného v tomto článku, které přesahují období strategického plánu SZP, bylo zavedeno ustanovení o přezkumu s cílem umožnit jejich přizpůsobení právnímu rámci, který se použije v následujícím období.

8. V případech, kdy je podpora podle tohoto článku poskytnuta na agroenvironmentálně-klimatické závazky nebo závazky týkající se přechodu na postupy a způsoby ekologického zemědělství či zachování těchto postupů a způsobů stanovených v nařízení (EU) 2018/848, stanoví členské státy platbu na hektar, nebo případně na úl ve smyslu aktu v přenesené pravomoci uvedeného v čl. 56 písm. b) tohoto nařízení. U jiných závazků mohou členské státy použít jiné jednotky než hektary. V řádně odůvodněných případech mohou členské státy poskytnout podporu podle tohoto článku formou jednorázové částky.

Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce může mít podpora na agroenvironmentálně-klimatické závazky prospěšné pro klima a závazky týkající se přechodu na postupy a způsoby ekologického zemědělství stanovené v nařízení (EU) 2018/848 či zachování těchto postupů a způsobů podobu roční platby na dobytčí jednotky.

9. Členské státy zajistí, aby osoby provádějící operace v rámci tohoto typu intervencí měly přístup k relevantním znalostem a informacím požadovaným k realizaci takových operací a aby s cílem pomáhat zemědělcům, kteří se zaváží své systémy produkce změnit, byla pro ty, kdo o to požádají, k dispozici vhodná odborná příprava a i přístup k odborným znalostem.

10. Členské státy zajistí, aby intervence v rámci tohoto článku byly v souladu s intervencemi na základě článku 31.

11. Pokud členský stát přijal rozhodnutí uvedené v čl. 4 odst. 3 písm. c) druhém pododstavci, zajistí, aby toto rozhodnutí nemělo vliv na platné víceleté závazky přijaté podle tohoto článku.

1. Členské státy mohou poskytnout platby na přírodní omezení nebo jiná omezení specifická pro určité oblasti za podmínek stanovených v tomto článku a dále upřesněných v jejich strategických plánech SZP, aby přispěly k dosažení jednoho nebo více specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 a 2.

2. Platby podle tohoto článku se poskytují aktivním zemědělcům na plochy vymezené podle článku 32 nařízení (EU) č. 1305/2013.

3. Členské státy mohou provést doladění v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 32 odst. 3 třetím pododstavci nařízení (EU) č. 1305/2013.

4. Členské státy mohou podle tohoto článku poskytnout platby pouze za účelem úplné či částečné kompenzace příjemců za dodatečně vzniklé náklady a ušlé příjmy v důsledku přírodních omezení nebo jiných omezení specifických pro dotčenou oblast.

5. Dodatečně vzniklé náklady a ušlé příjmy uvedené v odstavci 4 se vypočítají ve vztahu k přírodním omezením nebo jiným omezením specifickým pro dotčenou oblast, a to v porovnání s oblastmi, jichž se přírodní omezení nebo jiná omezení specifická pro určité oblasti netýkají.

6. Platby podle tohoto článku se poskytují jednou ročně na hektar zemědělské plochy.

1. Členské státy mohou poskytnout platby na znevýhodnění specifická pro konkrétní oblasti vyplývající z provádění směrnic 92/43/EHS, 2009/147/ES nebo 2000/60/ES za podmínek stanovených v tomto článku a dále upřesněných v jejich strategickém plánu SZP, aby přispěly k dosažení jednoho nebo více specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 a 2.

2. Platby podle tohoto článku se poskytují zemědělcům, držitelům lesů a jejich sdružením, jakož i jiným správcům půdy.

3. Mezi znevýhodněné oblasti mohou členské státy při jejich určování zahrnout jednu nebo více těchto oblastí:

4. Členské státy mohou podle tohoto článku poskytnout platby pouze za účelem úplné či částečné kompenzace příjemců za dodatečně vzniklé náklady a ušlé příjmy v důsledku znevýhodnění specifických pro dotčenou oblast, včetně veškerých transakčních nákladů.

5. Dodatečné náklady a ušlé příjmy uvedené v odstavci 4 se vypočítají:

Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce mohou členské státy rozhodnout, že do výpočtu zahrnou dodatečné náklady a ušlé příjmy v důsledku znevýhodnění vyplývajícího z dodržování standardu DZES 2 stanoveného podle kapitoly I oddílu 2 této hlavy.

6. Platby podle tohoto článku se poskytují jednou ročně na hektar.

1. Členské státy mohou poskytnout podporu na investice za podmínek stanovených v tomto článku a dále upřesněných v jejich strategických plánech SZP.

2. Členské státy mohou poskytnout podporu podle tohoto článku pouze na takové investice do hmotných a nehmotných aktiv, které přispívají k dosažení jednoho nebo více specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 a 2.

Pro podniky přesahující určitou velikost, kterou členské státy určí ve svých strategických plánech SZP, se podpora v odvětví lesnictví podmíní předložením relevantních informací pocházejících z lesního hospodářského plánu nebo rovnocenného nástroje v souladu s udržitelným obhospodařováním lesů vymezeným v Obecných pokynech pro udržitelné obhospodařování lesů v Evropě přijatých v rámci druhé ministerské konference o ochraně lesů v Evropě konané v Helsinkách ve dnech 16. a 17. červena 1993.

3. Členské státy stanoví seznam nezpůsobilých investic a kategorií výdajů zahrnující alespoň:

Písmena a), b), d) a f) prvního pododstavce neplatí, pokud je podpora poskytována prostřednictvím finančních nástrojů.

4. Členské státy omezí podporu na jednu nebo více sazeb nepřekračujících 65 % způsobilých nákladů.

Maximální míry podpory mohou být zvýšeny takto:

5. V případech, kdy jsou zemědělcům uloženy nové požadavky vyplývající z unijního práva, může být podpora na investice určené ke splnění těchto požadavků poskytnuta na dobu nejvýše 36 měsíců ode dne, kdy se tyto požadavky stanou pro daný zemědělský podnik závaznými.

Mladým zemědělcům, kteří poprvé začínají působit v zemědělském podniku ve funkci vedoucího tohoto podniku, může být podpora na investice určené ke splnění požadavků práva Unie poskytnuta na dobu nejvýše 36 měsíců ode dne zahájení činnosti nebo do dokončení akcí stanovených v podnikatelském plánu podle čl. 75 odst. 3.

1. Členské státy mohou poskytnout podporu na investice do zavlažování nových a stávajících zavlažovaných ploch, pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 73 a v tomto článku.

2. Na investice do zavlažování se poskytuje podpora pouze tehdy, zaslal-li dotčený členský stát Komisi plán povodí, jak je stanoveno ve směrnici 2000/60/8ES, a to pro celou oblast, v níž má být investice uskutečněna, jakož i pro jakoukoli jinou oblast, na jejíž životní prostředí může mít daná investice vliv. Opatření, která se uplatňují na základě plánu povodí v souladu s článkem 11 uvedené směrnice a která jsou relevantní pro odvětví zemědělství, musí být upřesněna v příslušném programu opatření.

3. Musí být zavedeno nebo v rámci investic je třeba zavést měření spotřeby vody umožňující měření spotřeby vody na úrovni investic, které jsou předmětem podpory.

4. Členské státy mohou poskytnout podporu na investici do vylepšení stávajícího zavlažovacího zařízení nebo prvku zavlažovací infrastruktury pouze v případě, že:

Členské státy ve svých strategických plánech SZP stanoví jako podmínku způsobilosti v souladu s čl. 111 písm. d) procentní podíly pro potenciální úspory vody a skutečné snížení spotřeby vody. Tyto úspory vody odrážejí potřeby stanovené v plánech povodí vycházejících ze směrnice 2000/60/ES uvedené v příloze XIII tohoto nařízení.

Žádná z podmínek uvedených v tomto odstavci se nevztahuje na investici do stávajícího zařízení, která má vliv pouze na energetickou účinnost, na investici do výstavby nádrží ani na investici do využívání recyklované odpadní vody, která nemá vliv na útvary podzemní či povrchové vody.

5. Členské státy mohou poskytnout podporu na investice do využívání recyklované odpadní vody jako alternativního zásobování vodou, pouze pokud je poskytování a využívání této vody v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/741(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/741 ze dne 25. května 2020 o minimálních požadavcích na opětovné využívání vody (Úř. věst. L 177, 5.6.2020, s. 32).).

6. Členské státy mohou poskytnout podporu na investici, která vede k čistému zvětšení zavlažované plochy a má vliv na daný útvar podzemních nebo povrchových vod, pouze pokud:

7. Členské státy mohou poskytnout podporu na investici do výstavby nebo rozšíření nádrže pro účely zavlažování, pouze pokud to nebude mít významný nepříznivý dopad na životní prostředí.

8. Členské státy omezí podporu na jednu nebo více sazeb nepřekračujících:

1. Členské státy mohou poskytnout podporu na zahájení činnosti mladých zemědělců a začínajících podniků na venkově, včetně zahájení činnosti nových zemědělců, a na rozvoj podnikání malých zemědělských podniků, a to za podmínek stanovených v tomto článku a dále upřesněných v jejich strategických plánech SZP, aby přispěly k dosažení jednoho nebo více specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 a 2.

2. Členské státy mohou poskytnout podporu podle tohoto článku pouze za účelem pomoci:

3. Členské státy stanoví podmínky týkající se předložení a obsahu podnikatelského plánu, který musí předložit příjemci, aby mohli obdržet podporu podle tohoto článku.

4. Členské státy poskytnou podporu formou jednorázových částek nebo finančních nástrojů nebo kombinace obou způsobů. Podpora se omezuje takto:

1. Členské státy mohou poskytnout podporu na nástroje řízení rizik za podmínek stanovených v tomto článku a dále upřesněných v jejich strategických plánech SZP.

2. Podpora podle tohoto článku může být poskytnuta na prosazování nástrojů řízení rizik, které pomáhají aktivním zemědělcům s řízením rizik spojených s produkcí a příjmy v rámci jejich zemědělské činnosti, jež jsou mimo jejich kontrolu, přičemž tyto nástroje přispívají k dosažení jednoho nebo více specifických cílů uvedených v čl. 6 odst. 1 a 2.

3. Členské státy mohou v souladu se svým posouzením potřeb poskytnout podporu na různé druhy nástrojů řízení rizik, včetně nástrojů ke stabilizaci příjmu, a to zejména na :

4. Při poskytování podpory podle odstavce 3 stanoví členské státy tyto podmínky způsobilosti:

5. Členské státy zajistí, aby se podpora poskytovala pouze na krytí ztrát přesahujících hranici alespoň 20 % průměrné roční produkce nebo příjmu zemědělce v předchozích třech letech nebo průměru za tříleté období na základě předcházejícího pětiletého období, přičemž se vyloučí nejvyšší a nejnižší hodnota. Odvětvové nástroje řízení rizik provádějí výpočet ztrát buď na úrovni zemědělského podniku, nebo na úrovni činnosti zemědělského podniku v dotčeném odvětví, nebo ve vztahu k dotčené pojištěné ploše.

Pokud metody výpočtu uvedené v prvním pododstavci nejsou vhodné, mohou členské státy posuzovat ztráty na základě průměrné roční produkce nebo příjmů zemědělce za období, které nepřesahuje osm let, přičemž se vyloučí nejvyšší a nejnižší hodnota.

Členské státy mohou použít vhodné alternativní posouzení pro výpočet ztrát mladých zemědělců a nových zemědělců.

Členské státy mohou poskytnout podporu formou financování samostatného provozního kapitálu v rámci finančních nástrojů uvedených v čl. 80 odst. 3 za účelem náhrady za ztráty uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce zemědělcům, kteří se nepodílejí na nástroji řízení rizik.

6. Členské státy omezí podporu na jednu nebo více sazeb nepřekračujících 70 % způsobilých nákladů.

Tento odstavec se nepoužije na příspěvky uvedené v článku 19.

7. Členské státy zajistí, aby nedošlo k poskytnutí nadměrných náhrad v důsledku zkombinování intervencí podle tohoto článku s dalšími veřejnými nebo soukromými systémy řízení rizik.

1. Členské státy mohou poskytnout podporu na spolupráci za podmínek stanovených v tomto článku a dále upřesněných v jejich strategických plánech SZP, a to za účelem:

2. Členské státy mohou poskytnout podporu podle tohoto článku pouze na prosazování nových forem spolupráce, včetně těch stávajících, pokud je zahajována nová činnost. Spolupráce zahrnuje alespoň dva aktéry a přispívá k dosažení jednoho nebo více specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 a 2.

3. Členské státy mohou podle tohoto článku pokrýt náklady související se všemi aspekty spolupráce.

4. Členské státy mohou poskytnout podporu podle tohoto článku jako úhrnnou částku pokrývající náklady na spolupráci a náklady na provedené operace, nebo mohou pokrýt pouze náklady na spolupráci a použít fondy z jiných typů intervencí pro rozvoj venkova, nebo z jiných vnitrostátních či unijních nástrojů podpory na pokrytí nákladů provedených operací.

V případech, kdy je podpora vyplacena jako úhrnná částka, členské státy zajistí, aby byla prováděná operace v souladu s relevantními pravidly a požadavky stanovenými v článcích 70 až 76 a 78.

V případě iniciativy LEADER se odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce:

5. Členské státy podle tohoto článku nepodporují spolupráci, jež zahrnuje pouze výzkumné orgány.

6. V případě spolupráce v kontextu předávání zemědělských podniků, zejména z důvodu generační obměny na úrovni zemědělského podniku, mohou členské státy poskytnout podporu pouze zemědělcům, kteří dosáhli důchodového věku, jak je stanoven dotčeným členským státem v souladu s jeho vnitrostátními právními předpisy, nebo zemědělcům, kteří tohoto věku dosáhnou nejpozději na konci takové operace.

7. Členské státy omezí podporu na maximální délku sedmi let. Tato podmínka se nepoužije na iniciativu LEADER a v řádně odůvodněných případech na společné akce v oblasti životního prostředí a klimatu, jež jsou nezbytné k dosažení specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 písm. d), e) a f).

8. Členské státy omezí podporu pro:

1. Členské státy mohou poskytnout podporu na výměnu znalostí a šíření informací za podmínek stanovených v tomto článku a na základě dalších náležitostí uvedených v jejich strategických plánech SZP s cílem přispět k dosažení jednoho nebo více specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 a 2, přičemž se specificky zaměří na ochranu přírody, životního prostředí a klimatu, včetně opatření zaměřených na vzdělávání a zvyšování povědomí v oblasti životního prostředí a na rozvoj podniků na venkově a komunit.

2. Podpora podle tohoto článku může pokrývat náklady na jakékoli relevantní opatření na prosazování inovací, odborné přípravy a poradenství a jiných forem výměny znalostí a šíření informací, mimo jiné prostřednictvím navrhování a aktualizace plánů a studií za účelem výměny znalostí a šíření informací. Tato opatření přispívají k dosažení jednoho nebo více specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 a 2.

3. Podporu na poradenské služby lze poskytnout pouze poradenským službám, které jsou v souladu s čl. 15 odst. 3.

4. Členský stát může v případě zřizování poradenských služeb poskytnout podporu ve formě pevně stanovené částky ve výši maximálně 200000 EUR. Zajistí, aby tato podpora byla časově omezená.

5. Členské státy zajistí, aby opatření podporovaná v rámci tohoto typu intervencí vycházela z popisu AKIS poskytnutého v jejich strategických plánech SZP v souladu s čl. 114 písm. a) bodu i) a byla s ním v souladu.

1. Členské státy mohou poskytovat krizové platby aktivním zemědělcům, kteří jsou postiženi přírodními katastrofami, nepříznivými klimatickými jevy nebo katastrofickými událostmi. Tyto platby mají zajistit kontinuitu zemědělské činnosti těchto zemědělců a podléhají podmínkám stanoveným v tomto článku a dále upřesněným členskými státy v jejich strategických plánech SZP.

2. Podpora podle tohoto článku je podmíněna formálním uznáním ze strany příslušného orgánu členského státu, že došlo k přírodní katastrofě, nepříznivému klimatickému jevu nebo katastrofické události, jak je vymezuje členský stát, a že tyto události nebo opatření přijatá v souladu s nařízením (EU) 2016/2031 za účelem eradikace choroby rostlin nebo škůdce nebo zabránění jejich šíření nebo opatření přijatá za účelem prevence nebo eradikace nákaz zvířat, které jsou uvedeny v příloze prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/1882(Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1882 ze dne 3. prosince 2018 o uplatňování některých pravidel pro prevenci a tlumení nákaz na kategorie nákaz uvedených na seznamu a o stanovení seznamu druhů a skupin druhů, které představují značné riziko šíření zmíněných nákaz uvedených na seznamu (Úř. věst. L 308, 4.12.2018, s. 21, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2018/1882/oj).), nebo opatření přijatá v souvislosti s nově se objevující nákazou v souladu s čl. 6 odst. 3 a článkem 259 nařízení (EU) 2016/429 přímo způsobily škodu, která vedla ke zničení alespoň 30 % průměrné roční produkce zemědělce v předcházejícím tříletém období nebo tříletého průměru stanoveného na základě předcházejícího pětiletého období s vyloučením nejvyšší a nejnižší hodnoty. Ztráty se vypočítávají buď na úrovni zemědělského podniku, na úrovni činnosti zemědělského podniku v dotčeném odvětví, nebo ve vztahu k dotčené konkrétní ploše.

3. Členské státy zajistí, aby podpora podle tohoto článku byla určena zemědělcům, kteří jsou přírodními katastrofami, nepříznivými klimatickými jevy nebo katastrofickými událostmi nejvíce postiženi, a to stanovením podmínek způsobilosti na základě dostupných důkazů.

4. Členské státy stanoví použitelné sazby podpory na náhradu ztráty produkce. Tyto sazby jsou vyšší pro zemědělce, na které se vztahuje systém pojištění nebo jiný nástroj řízení rizik. K výpočtu ztráty produkce lze použít indexy.

5. Při poskytování podpory podle tohoto článku členské státy zajistí, aby nedocházelo k poskytnutí nadměrných náhrad v důsledku kombinace intervence podle tohoto článku s jinými vnitrostátními nebo unijními nástroji podpory nebo soukromými systémy pojištění.

6. Odchylně od čl. 111 prvního odstavce se na podporu v rámci tohoto typu intervence nevztahují písmena h) a i) uvedeného odstavce.

1. Členské státy mohou poskytnout mimořádnou dočasnou podporu aktivním zemědělcům, kteří jsou postiženi výrazným nárůstem cen hnojiv. Veškerá takto poskytovaná podpora podléhá podmínkám stanoveným v tomto článku a dále upřesněným členskými státy v jejich strategických plánech SZP.

2. Členské státy zajistí, aby podpora podle tohoto článku byla určena těm zemědělcům, kteří jsou výrazným nárůstem cen hnojiv postiženi nejvíce. Učiní tak stanovením podmínek způsobilosti na základě dostupných důkazů.

3. Podpora podle tohoto článku kryje část dodatečných nákladů na hnojiva způsobených vývojem na trhu v důsledku krize na Blízkém východě v období od 1. března 2026. Dodatečné náklady se vypočítají jako rozdíl mezi reprezentativní cenou hnojiv a referenční cenou hnojiv. Členské státy na základě přiměřených předpokladů stanoví referenční cenu, která vychází z průměrné ceny hnojiv za nejméně tři po sobě jdoucí měsíce v období od 1. ledna 2025 do 28. února 2026, a reprezentativní cenu, která vychází z ceny hnojiv v období stanoveném členským státem, které nezačne dříve než 1. března 2026. Podpora podle tohoto článku má formu jednotkových nákladů na hektar vypočtených na základě průměrné roční spotřeby hnojiv na plochu, rozlišených podle odvětví nebo systémů produkce. Alternativně mohou členské státy založit podporu podle tohoto článku na skutečně vynaložených nákladech každého příjemce za použití stejné referenční ceny, jaká je popsána v tomto odstavci.

4. Členské státy stanoví použitelné míry podpory na krytí až 50 % dodatečných nákladů na hnojiva. Tyto míry mohou být zvýšeny až na 80 % v případě zemědělců, na které se vztahují závazky podle článků 31 a 70 nebo požadavky podle článku 72 týkající se snížení používání hnojiv. Pro finanční nástroje ve formě samostatného provozního kapitálu se použije čl. 80 odst. 4.

5. Členské státy stanoví maximální výši podpory na příjemce nebo maximální počet hektarů, na které lze podporu na příjemce obdržet.

6. Podpora podle tohoto článku se zemědělci vyplatí do 30. června 2027.

7. Členské státy zajistí, aby zemědělci, kteří dostávají podporu podle tohoto článku, měli přístup k příslušným znalostem a informacím, které jim umožní optimalizovat udržitelné používání hnojiv.

8. Při poskytování podpory podle tohoto článku členské státy zajistí, aby nedocházelo k poskytnutí nadměrných náhrad v důsledku kombinace intervence podle tohoto článku s jinými vnitrostátními nebo unijními nástroji podpory.

1. Po konzultaci s monitorovacím výborem uvedeným v článku 124 (dále jen „monitorovací výbor“) stanoví vnitrostátní řídící orgán, v relevantních případech regionální řídící orgány nebo určené zprostředkující subjekty, kritéria výběru pro intervence spadající pod tyto typy intervencí: investice, zahájení činnosti mladých zemědělců a nových zemědělců, začínající podniky na venkově a rozvoj podnikání malých zemědělských podniků, spolupráce, výměna znalostí a šíření informací. Tato kritéria výběru mají zajistit rovné zacházení s žadateli, lepší využívání finančních zdrojů a zacílení podpory v souladu s účelem intervencí.

Členské státy mohou rozhodnout, že se kritéria výběru nevztahují na investiční intervence s jasným zaměřením na životní prostředí nebo prováděné v souvislosti s činnostmi zaměřenými na činnosti obnovy.

Odchylně od prvního pododstavce může být v řádně odůvodněných případech a po konzultaci s monitorovacím výborem stanovena jiná metoda výběru.

2. Odpovědností řídících orgánů nebo určených zprostředkujících subjektů podle odstavce 1 nejsou dotčeny úkoly místních akčních skupin uvedených v článku 33 nařízení (EU) 2021/1060.

3. Odstavec 1 se nepoužije, je-li podpora poskytnuta ve formě finančních nástrojů.

4. Členské státy se mohou rozhodnout, že kritéria výběru uvedená v odstavci 1nepoužijí na operace, které získaly certifikaci „pečeť excelence“ na základě programu Horizont 2020 zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104).), programu Horizont Evropa nebo Programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/783(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/783 ze dne 29. dubna 2021 o zavedení Programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) a o zrušení nařízení (EU) č. 1293/2013. (Úř. věst. L 172, 17.5.2021, s. 53).), pokud jsou tyto operace v souladu se strategickým plánem SZP.

5. Celou operaci nebo její část lze provádět mimo dotčený členský stát, a to i mimo Unii, za předpokladu, že operace přispívá k dosažení cílů strategického plánu SZP.

1. Podpora ve formě finančních nástrojů uvedených v článku 58 nařízení (EU) 2021/1060 může být poskytována v rámci typů intervencí uvedených v článcích 73 až 78 a 78b tohoto nařízení.

2. Pokud je podpora poskytnuta ve formě finančních nástrojů, použijí se definice výrazů „finanční nástroj“, „finanční produkt“, „konečný příjemce“, „holdingový fond“, „zvláštní fond“, „aktivační účinek“, „multiplikační poměr“, „náklady na správu“ a „poplatky za správu“ v článku 2 nařízení (EU) 2021/1060 a ustanoveních hlavy V kapitoly II uvedeného nařízení a bodu II přílohy XIII uvedeného nařízení.

Kromě toho se použijí odstavce 3, 4 a 5 tohoto článku.

3. V souladu s čl. 58 odst. 2 nařízení (EU) 2021/1060 může být provozní kapitál, včetně samostatného provozního kapitálu, způsobilým výdajem podle článků 73, 74, 76, 77, 78 a 78b tohoto nařízení, pokud přispívá k dosažení alespoň jednoho specifického cíle, který je pro dotčenou intervenci relevantní. Podpora profinancování samostatného provozního kapitálu podle kteréhokoli z uvedených článků může být poskytnuta, aniž by podléhala požadavku, aby konečný příjemce obdržel podporu na jiné výdaje podle téhož článku.

U činností spadajících do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy o fungování EU nepřesáhne celková částka podpory pro provozní kapitál poskytnutá konečnému příjemci hrubý grantový ekvivalent ve výši 300000 EUR během jakéhokoli období tří let.

4. Odchylně od článků 73, 74, 76, 77, 78 a 78b se míry podpory stanovené v uvedených článcích nepoužijí na financování samostatného provozního kapitálu.

5. Způsobilé výdaje finančního nástroje představují celkovou vyplacenou částku způsobilých veřejných výdajů bez doplňkového vnitrostátního financování uvedeného v čl. 115 odst. 5 nebo v případě záruk vyčleněnou na smlouvy o zárukách prostřednictvím finančního nástroje během období způsobilosti. Tato částka odpovídá:

Je-li finanční nástroj prováděn po několik po sobě jdoucích programových období, může být podpora konečným příjemcům nebo v jejich prospěch, včetně nákladů na správu a poplatků za správu, poskytnuta na základě dohod uzavřených během předchozího programového období, pokud tato podpora splňuje pravidla způsobilosti následujícího programového období. V takových případech se způsobilost výdajů předložených ve výkazech o výdajích určí v souladu s pravidly dotčeného programového období.

Pro účely prvního pododstavce písmene b)se v případě, že subjekt, jenž má prospěch ze záruk, nevyplatil konečným příjemcům plánovanou částku nových půjček, kapitálových nebo kvazikapitálových investic v souladu s multiplikačním poměrem, způsobilé výdaje úměrně sníží. Multiplikační poměr lze přehodnotit, je-li to odůvodněno následnými změnami tržních podmínek. Takové přehodnocení nemá zpětnou působnost.

Pro účely prvního pododstavce písmene d) tohoto odstavce závisí poplatky za správu na výkonnosti. Jsou-li subjekty provádějící holdingový fond vybrány prostřednictvím přímého zadání zakázky podle čl. 59 odst. 3 nařízení (EU) 2021/1060, výše nákladů na správu a poplatků za správu zaplacených těmto subjektům, které lze vykázat jako způsobilé výdaje, podléhá finančnímu limitu ve výši až 5 % celkové částky způsobilých veřejných výdajů vyplacených konečným příjemcům formou půjček nebo vyčleněných na smlouvy o zárukách a až 7 % celkové částky způsobilých veřejných výdajů vyplacených konečným příjemcům v podobě kapitálových a kvazikapitálových investic.

Jsou-li subjekty provádějící zvláštní fond vybrány prostřednictvím přímého zadání zakázky podle čl. 59 odst. 3 nařízení (EU) 2021/1060, výše nákladů na správu a poplatků za správu zaplacených těmto subjektům, které lze vykázat jako způsobilé výdaje, podléhá finančnímu limitu ve výši až 7 % celkové částky způsobilých veřejných výdajů vyplacených konečným příjemcům formou půjček nebo vyčleněných na smlouvy o zárukách a až 15 % celkové částky způsobilých veřejných výdajů vyplacených konečným příjemcům v podobě kapitálových nebo kvazikapitálových investic.

Pro účely prvního pododstavce písmene d), v případě, že jsou subjekty provádějící holdingový fond nebo zvláštní fondy vybrány prostřednictvím nabídkového řízení v souladu s použitelným právem, se částka nákladů na správu a poplatků za správu určí v dohodě o financování a odráží výsledek nabídkového řízení.

Pokud jsou poplatky za zprostředkování nebo jakákoli jejich část účtovány konečným příjemcům, nevykazují se jako způsobilé výdaje.

Daň z přidané hodnoty („DPH“) je způsobilý výdaj, pokud jde o investice, které koneční příjemci realizovali v souvislosti s finančními nástroji. Pokud jsou tyto investice podporovány finančními nástroji v kombinaci s podporou z programu ve formě grantu podle čl. 58 odst. 5 nařízení (EU) 2021/1060, není DPH způsobilý výdaj pro tu část investičních nákladů, která odpovídá podpoře z programu ve formě grantu, kromě případů, kdy je DPH u investičních nákladů podle vnitrostátních právních předpisů o DPH neodečitatelná.

1. Členské státy mohou v návrhu strategického plánu SZP podle článku 118 nebo v žádosti o změnu strategického plánu SZP podle článku 119 přidělit částku až do výše 3 % původního přídělu z EZFRV pro strategický plán SZP, kterou se má přispět do Programu InvestEU a která má být poskytnuta prostřednictvím záruky EU nebo finančního nástroje InvestEU uvedeného v článku 10a nařízení (EU) 2021/523 a poradenského centra InvestEU. Ve strategickém plánu SZP jsou uvedeny důvody používání Programu InvestEU a jeho příspěvek k dosažení jednoho nebo více specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 a 2 tohoto nařízení a zvolených v rámci strategického plánu SZP.

Částka, kterou se má přispět do Programu InvestEU, se použije v souladu s pravidly stanovenými v nařízení (EU) 2021/523.

2. Členské státy stanoví celkovou výši příspěvků pro každý rok. V případě žádostí o změnu strategického plánu SZP se tyto částky týkají pouze budoucích let.

3. Částka uvedená v odstavci 1 tohoto článku se po uzavření dohody o příspěvcích uvedené v čl. 10 odst. 3 nebo čl. 10a odst. 3 nařízení (EU) 2021/523 použije k tvorbě rezerv části záruky EU nebo k financování poskytovanému z finančního nástroje InvestEU v rámci složky pro členský stát a pro poradenské centrum InvestEU. Rozpočtové závazky Unie týkající se jednotlivých dohod o příspěvcích může v období od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2027 uskutečňovat Komise v ročních splátkách.

4. Pokud dohoda o příspěvcích podle čl. 10 odst. 2 nebo čl. 10a odst. 2 nařízení (EU) 2021/523 v částce uvedené v odstavci 1 tohoto článku přidělené ve strategickém plánu SZP nebyla uzavřena po přijetí prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se schvaluje uvedený strategický plán SZP v souladu s článkem 118 tohoto nařízení, ve strategickém plánu SZP se opětovně přidělí odpovídající částka poté, co je schválena žádost členského státu o změnu, která je předložena v souladu s článkem 119 tohoto nařízení.

Dohoda o příspěvcích pro částku uvedenou v odstavci 1 tohoto článku vyčleněnou v žádosti o změnu strategického plánu SZP, jež je předložena v souladu s článkem 119 tohoto nařízení, se uzavře souběžně s přijetím prováděcího rozhodnutí Komise, jímž se tato změna strategického plánu SZP schvaluje.

5. Není-li do dvanácti měsíců od schválení dohody o příspěvcích uzavřena záruční dohoda uvedená v čl. 10 odst. 4 druhém pododstavci nebo čl. 10a odst. 4 druhém pododstavci nařízení (EU) 2021/523, dohoda o příspěvcích se ukončí nebo prodlouží po vzájemné dohodě.

Pokud je účast členského státu v Programu InvestEU ukončena, dotčené částky vložené do společného rezervního fondu na tvorbu rezerv nebo přidělené v rámci finančního nástroje InvestEU se vrátí zpět jako vnitřní účelově vázané příjmy podle čl. 21 odst. 5 finančního nařízení a členský stát podá žádost o změnu svého strategického plánu SZP za účelem využití vrácených částek a částek přidělených na budoucí kalendářní roky podle odstavce 2 tohoto článku.

Ukončení dohody o příspěvcích nebo její změna se uzavírají současně s přijetím prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se schvaluje příslušná změna strategického plánu SZP, a to nejpozději do dne 31. prosince 2026.

6. Není-li, v souladu s čl. 10 odst. 4 třetím pododstavcem nebo čl. 10a odst. 4 třetím pododstavcem nařízení (EU) 2021/523, záruční dohoda řádně provedena ve lhůtě schválené v dohodě o příspěvcích, nikoli však delší než čtyři roky od jejího podpisu, dohoda o příspěvcích se pozmění. Členský stát může požadovat, aby se k částkám, kterými se přispělo na záruku EU nebo finanční nástroj InvestEU podle odstavce 1 tohoto článku a které jsou vázány v záruční dohodě, ale nepokrývají příslušné půjčky, kapitálové investice ani jiné rizikové nástroje, přistupovalo v souladu s odstavcem 5 tohoto článku.

7. Zdroje vytvořené z částek nebo připsatelné částkám, kterými se přispělo na záruku EU v souladu s tímto článkem, se zpřístupní členskému státu v souladu s čl. 10 odst. 5 písm. a) nařízení (EU) 2021/523 a použijí se na podporu v rámci stejného cíle nebo stejných cílů podle odstavce 1 tohoto článku ve formě finančních nástrojů nebo rozpočtových záruk. Zdroje vytvořené z částek nebo připsatelné částkám, kterými se přispělo do finančního nástroje InvestEU v souladu s tímto článkem, se zpřístupní členskému státu v souladu s dohodou o příspěvcích a použijí se na podporu v rámci stejného cíle nebo stejných cílů ve formě finančních nástrojů nebo rozpočtových záruk.

8. Lhůta pro automatické zrušení závazku stanovená v článku 34 nařízení (EU) 2021/2116 pro částky, které se mají opětovně použít v rámci strategického plánu SZP v souladu s odstavci 4, 5 a 6 tohoto článku, začíná běžet v roce, ve kterém se přijmou odpovídající rozpočtové závazky.

1. Aniž jsou dotčeny články 70, 71, 72 a 75, granty udělené na základě této kapitoly mohou mít kteroukoliv z těchto forem:

2. Částky forem grantů uvedených v odst. 1 písm. b), c) a d) se stanoví jedním z těchto způsobů:

3. Členské státy mohou příjemcům poskytnout podmíněné granty, které jsou plně nebo částečně vratné, jak je stanoveno v dokumentu obsahujícím podmínky pro poskytnutí podpory, a v souladu s těmito podmínkami:

Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 152 akty v přenesené pravomoci, kterými se toto nařízení doplňuje o dodatečné požadavky k požadavkům stanoveným v této kapitole, jež se týkají podmínek poskytování podpory:

1. Z EZZF jsou financovány typy intervencí týkající se:

2. Z EZFRV jsou financovány typy intervencí uvedené v hlavě III kapitole IV a technická pomoc z podnětu členských států uvedená v článku 94.

1. Výdaje jsou způsobilé:

2. Výdaje, které se stanou způsobilými v důsledku změny strategického plánu SZP, jsou způsobilé pro příspěvek z EZZF od data účinnosti změny stanoveného dotčeným členským státem v souladu s čl. 119 odst. 8, nikoliv však dříve než ode dne předložení žádosti o změnu Komisi nebo ode dne oznámení Komisi podle čl. 119 odst. 9.

3. Výdaje, které se stanou způsobilými v důsledku změny strategického plánu SZP, jsou způsobilé pro příspěvek z EZFRV ode dne předložení žádosti o změnu Komisi nebo ode dne oznámení podle čl. 119 odst. 9.

Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce a od odst. 4 druhého pododstavce tohoto článku může strategický plán SZP stanovit, že v případě mimořádných opatření v důsledku přírodních katastrof, katastrofických událostí nebo nepříznivých klimatických jevů či podstatné a náhlé změny socioekonomických podmínek členského státu nebo regionu jsou výdaje financované z EZFRV spojené se změnami daného strategického plánu SZP způsobilé ode dne, kdy k této události došlo.

Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce může strategický plán SZP stanovit, že v případě typu intervence podle článku 78b může způsobilost výdajů financovaných z EZFRV spojených se změnami daného strategického plánu SZP začít přede dnem předložení žádosti o změnu Komisi, avšak nikoli přede dnem 22. července 2026.

4. Výdaje jsou způsobilé pro příspěvek z EZFRV, pokud příjemci vznikly a byly uhrazeny do 31. prosince 2029. Kromě toho jsou výdaje způsobilé pro příspěvek z EZFRV pouze tehdy, pokud byla příslušná podpora platební agenturou skutečně vyplacena do 31. prosince 2029.

Členské státy stanoví počáteční datum pro způsobilost nákladů vzniklých příjemci. Počáteční datum není dříve než 1. ledna 2023.

Operace nejsou způsobilé k udělení podpory, pokud byly fyzicky dokončeny nebo plně realizovány předtím, než byla žádost o podporu předložena řídícímu orgánu, a to bez ohledu na to, zda byly provedeny všechny související platby.

Pro podporu mohou být nicméně způsobilé operace, které se týkají rané péče o sazenice a péče o mladé vysazené stromky v souladu se zásadami udržitelného obhospodařování lesů a související s dosahováním jednoho nebo více specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 písm. d), e) a f), jak jsou vymezeny členským státem, přestože byly tyto operace fyzicky dokončeny před předložením žádosti o podporu řídícímu orgánu.

5. Příspěvky v podobě věcného plnění a náklady na odpisy mohou být způsobilé pro podporu z EZFRV za podmínek, které stanoví členské státy.

1. Aniž je dotčen článek 17 nařízení (EU) 2021/2116, celková částka na typy intervencí formou přímých plateb, kterou lze v členském státě na příslušný kalendářní rok přidělit podle hlavy III kapitoly II tohoto nařízení, nepřekročí finanční příděl daného členského státu podle přílohy V.

Aniž je dotčen článek 17 nařízení (EU) 2021/2116, maximální částka, kterou lze v členském státě na příslušný kalendářní rok přidělit podle hlavy III kapitoly II oddílu 3 pododdílu 2 tohoto nařízení a před uplatněním článku 17 tohoto nařízení, nepřekročí finanční příděl daného členského státu podle přílohy VIII.

Pro účely článků 96, 97 a 98stanoví příloha IX finanční příděl členského státu stanovený v příloze V po odečtení částek stanovených v příloze VIII a před jakýmikoli převody podle článku 17.

2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 152 akty v přenesené pravomoci, kterými se mění příděly členských států stanovené v přílohách V a IX tak, aby zohledňovaly změny související s celkovou maximální částkou přímých plateb, které lze přidělit, a to včetně převodů uvedených v článcích 17 a 103, úpravy přídělů na přímé platby uvedených v článku 103a, převodů finančních přídělů uvedených v čl. 88 odst. 5 a veškerých odpočtů potřebných k financování typů intervencí v jiných odvětvích uvedených v čl. 88 odst. 6.

Nicméně při úpravě přílohy IX se nezohlední žádné převody podle článku 17.

3. Částka orientačních finančních přídělů na intervenci podle článku 101 na typy intervencí formou přímých plateb podle článku 16, která bude v členském státě na příslušný kalendářní rok přidělena, může překročit příděl daného členského státu stanovený v příloze V o částku odhadovaného snížení plateb v rámci strategického plánu SZP v souladu s čl. 112 odst. 3 písm. a) druhým pododstavcem.

1. Finanční podpora Unie pro typy intervencí v odvětví vína je členským státům přidělována v souladu s přílohou VII.

2. Finanční podpora Unie pro typy intervencí v odvětví včelařství je členským státům přidělována v souladu s přílohou X.

3. Finanční podpora Unie pro typy intervencí v odvětví chmele přidělovaná Německu činí 2188000 EUR za rozpočtový rok.

4. Finanční podpora Unie pro typy intervencí v odvětví olivového oleje a stolních oliv je na rozpočtový rok přidělována takto:

5. Dotčené členské státy se mohou ve svých strategických plánech SZP rozhodnout převést celkové finanční příděly podle odstavců 3 a 4 na své příděly určené pro přímé platby. Toto rozhodnutí nelze přehodnotit.

Finanční příděly členských států převedené na příděly určené pro přímé platby nejsou nadále k dispozici pro typy intervencí uvedené v odstavcích 3 a 4.

6. Členské státy se ve svých strategických plánech SZP mohou rozhodnout, že až 3 % svých přídělů na přímé platby stanovených v příloze V, v relevantních případech po odečtení přídělů pro bavlnu stanovených v příloze VIII, použijí pro typy intervencí v jiných odvětvích uvedených v hlavě III kapitole III oddíle 7.

Členské státy mohou rozhodnout, že procentní podíl uvedený v prvním pododstavci zvýší až na 5 %. V takovém případě se částka odpovídající tomuto zvýšení odečte od maximální hodnoty stanovené v čl. 96 odst. 1, 2 nebo 5 a není nadále k dispozici pro příděl na intervenci v oblasti podpory vázané na produkci uvedené v hlavě III kapitole II oddíle 3 pododdíle 1.

Částka odpovídající procentnímu podílu přídělů členských států určených pro přímé platby uvedená v prvním a druhém pododstavci tohoto odstavce a použitá pro typy intervencí v jiných odvětvích na konkrétní rozpočtový rok se považuje za příděly členských států na rozpočtový rok pro typy intervencí v jiných odvětvích.

7. Od 1. ledna 2025 mohou členské státy v rámci žádosti o změnu svého strategického plánu SZP podané v souladu s článkem 119 přehodnotit svá rozhodnutí uvedená v odstavci 6 tohoto článku a rozhodnout, že až 6 % svých přídělů na přímé platby stanovených v příloze V, v relevantních případech po odečtení přídělů pro bavlnu stanovených v příloze VIII, použijí pro typy intervencí v jiných odvětvích uvedených v hlavě III kapitole III oddíle 7.

Částka odpovídající procentnímu podílu přídělů členských států určených pro přímé platby uvedená v prvním pododstavci tohoto odstavce a použitá pro typy intervencí v jiných odvětvích na konkrétní rozpočtový rok se považuje za příděly členských států na rozpočtový rok pro typy intervencí v jiných odvětvích.

8. Částky stanovené ve schváleném strategickém plánu SZP na základě uplatnění odstavců 6 a 7 jsou pro dotčený členský stát závazné.

1. Celková částka podpory Unie pro typy intervencí pro rozvoj venkova podle tohoto nařízení na období od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2027 v souladu s víceletým finančním rámcem na období 2021 až 2027 stanoveným v nařízení (EU, Euratom) 2020/2093 činí 60544439600 EUR v běžných cenách.

2. Z prostředků uvedených v odstavci 1 je 0,25 % určeno na financování činností technické pomoci z podnětu Komise, jak je uvedeno v článku 7 nařízení (EU) 2021/2116, včetně evropské sítě pro SZP uvedené v čl. 126 odst. 2 tohoto nařízení a EIP podle článku 127 tohoto nařízení. Tyto činnosti se mohou týkat předchozích programových období a následných období strategického plánu SZP.

3. Roční rozpis částek uvedených v odstavci 1 po odečtení částky uvedené v odstavci 2 podle jednotlivých členských států je uveden v příloze XI.

4. Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 152 akty v přenesené pravomoci, kterými se mění příloha XI za účelem přezkumu ročního rozpisu podle jednotlivých členských států tak, aby zohledňoval relevantní změny, včetně převodů uvedených v článcích 17 a 103, aby byly provedeny technické úpravy, aniž by se změnily celkové příděly, nebo aby byly zohledněny jakékoli další změny vyplývající z legislativního aktu po přijetí tohoto nařízení.

1. Strategický plán SZP stanoví na regionální nebo celostátní úrovni jedinou sazbu příspěvku z EZFRV platnou pro všechny intervence.

2. Odchylně od odstavce 1 činí maximální sazba příspěvku z EZFRV:

3. Odchylně od odstavců 1 a 2 činí maximální sazba příspěvku z EZFRV, pokud je sazba stanovená ve strategickém plánu SZP v souladu s odstavcem 2 nižší:

4. Minimální sazba příspěvku z EZFRV činí 20 % způsobilých veřejných výdajů.

5. Způsobilé veřejné výdaje uvedené v odstavcích 2, 3 a 4 nezahrnují doplňkové vnitrostátní financování uvedené v čl. 115 odst. 5.

1. Nejméně 5 % z celkového příspěvku z EZFRV na strategický plán SZP podle přílohy XI je vyhrazeno pro iniciativu LEADER.

2. Celkové výdaje v rámci EZFRV na rozvoj venkova, jiné než výdaje na iniciativu LEADER, jak jsou stanoveny ve finančním plánu v souladu s čl. 112 odst. 2 písm. a), nepřekročí po celé období strategického plánu SZP 95 % celkového příspěvku z EZFRV na strategický plán SZP podle přílohy XI. Tento finanční strop představuje po schválení Komisí v souladu s článkem 118 nebo 119 finanční strop stanovený právem Unie.

1. Nejméně 35 % z celkového příspěvku z EZFRV na strategický plán SZP podle přílohy XI je vyhrazeno na intervence zaměřené na plnění specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 písm. d), e) a f) a, pokud jde o dobré životní podmínky zvířat, v čl. 6 odst. 1 písm. i).

2. Pro účely stanovení příspěvku k procentnímu podílu uvedenému v odstavci 1 zahrnou členské státy výdaje na tyto intervence:

3. Celkové výdaje v rámci EZFRV na rozvoj venkova, jiné než výdaje na intervence uvedené v odstavci 2 tohoto článku, jak jsou stanoveny ve finančním plánu v souladu s čl. 112 odst. 2 písm. a), nepřekročí po celé období strategického plánu SZP 65 % celkového příspěvku z EZFRV na strategický plán SZP podle přílohy XI. Tento finanční strop představuje po schválení Komisí v souladu s článkem 118 nebo 119 finanční strop stanovený právem Unie.

4. Tento článek se nepoužije na výdaje pro nejvzdálenější regiony.

1. Maximálně 4 % z celkového příspěvku z EZFRV na strategický plán SZP podle přílohy XI lze použít k financování opatření technické pomoci z podnětu členských států podle článku 125.

Příspěvek z EZFRV lze zvýšit na 6 % v případě strategických plánů SZP, u nichž celková částka podpory Unie na rozvoj venkova činí až 1,1 miliardy EUR.

2. Technická pomoc se proplácí formou paušálního financování v souladu s čl. 125 odst. 1 písm. e) finančního nařízení v rámci průběžných plateb podle článku 32 nařízení (EU) 2021/2116. Uvedená paušální sazba představuje procentní podíl stanovený ve strategickém plánu SZP pro technickou pomoc z celkových vykázaných výdajů.

1. Pro každý členský stát je minimální částka stanovená v příloze XII vyhrazena na příspěvek na dosažení specifického cíle, který je stanoven v čl. 6 odst. 1 písm. g). Na základě analýzy situace z hlediska silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb (dále jen „analýza SWOT“) a identifikace potřeb, které je třeba řešit, se tato částka použije buď na jeden, nebo oba tyto typy intervencí:

2. Kromě typů intervencí uvedených v odstavci 1 tohoto článku mohou členské státy použít minimální částku uvedenou v daném odstavci na investiční intervence pro mladé zemědělce uvedené v článku 73 za podmínky, že se použije vyšší míra podpory v souladu s čl. 73 odst. 4 druhým pododstavcem písm. a) bodem ii). Je-li tato možnost využita, započte se do minimální částky, která má být vyhrazena, maximálně 50 % výdajů na investice uvedené v první větě.

3. Celkové výdaje na jiné typy intervencí formou přímých plateb, než je doplňková podpora příjmu pro mladé zemědělce podle článku 30, nepřekročí za každý kalendářní rok finanční příděl na přímé platby na příslušný kalendářní rok stanovený v příloze V, snížený o část uvedenou v příloze XII vyhrazenou v rámci doplňkové podpory příjmu pro mladé zemědělce na příslušný kalendářní rok, jak je tento příděl stanoven členskými státy v jejich finančním plánu v souladu s čl. 112 odst. 2 písm. a) a schválen Komisí v souladu s článkem 118 nebo článkem 119. Tento finanční strop představuje finanční strop stanovený právem Unie.

4. Celkové výdaje v rámci EZFRV na rozvoj venkova, jiné než výdaje na zahájení činnosti mladých zemědělců podle čl. 75 odst. 2 písm. a), nepřekročí po celé období strategického plánu SZP celkový příspěvek z EZFRV na strategický plán SZP stanovený v příloze XI, snížený o část uvedenou v příloze XII vyhrazenou pro zahájení činnosti mladých zemědělců podle čl. 75 odst. 2 písm. a) na celé období strategického plánu SZP, jak je tento příspěvek stanoven členskými státy v jejich finančním plánu v souladu s čl. 112 odst. 2 písm. a) a schválen Komisí v souladu s článkem 118 nebo 119. Tento finanční strop představuje finanční strop stanovený právem Unie.

5. Pokud se členský stát rozhodne využít možnosti stanovené v odstavci 2 tohoto článku, podíl výdajů na investiční intervence pro mladé zemědělce s vyšší mírou podpory v souladu s čl. 73 odst. 4 druhým pododstavcem písm. a) bodem ii), nepřesahující 50 %, jak jsou stanoveny členskými státy v jejich finančním plánu v souladu s čl. 112 odst. 2 písm. a) a schváleny Komisí v souladu s článkem 118 nebo článkem 119, se započítá za účelem stanovení finančního stropu uvedeného v odstavci 4 tohoto článku.

1. Orientační finanční příděly na intervence v oblasti podpory příjmu vázané na produkci uvedené v hlavě III kapitole II oddíle 3 pododdíle 1 jsou omezeny na maximálně 13 % z částek stanovených v příloze IX.

2. Odchylně od odstavce 1 se členské státy, které v souladu s čl. 53 odst. 4 nařízení (EU) č. 1307/2013 použily pro účely dobrovolné podpory vázané na produkci více než 13 % svého ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II uvedeného nařízení, mohou rozhodnout, že pro účely podpory příjmu vázané na produkci použijí více než 13 % částky stanovené v příloze IX tohoto nařízení. Výsledný procentní podíl nepřekročí procentní podíl, který pro dobrovolnou podporu vázanou na produkci pro rok podání žádosti 2018 schválila Komise.

3. Procentní podíl uvedený v odstavci 1 lze zvýšit maximálně o 2 procentní body za předpokladu, že částka odpovídající procentnímu podílu přesahujícímu 13 % je přidělena na podporu bílkovinných plodin podle hlavy III kapitoly II oddílu 3 pododdílu 1.

4. Částku uvedenou ve schváleném strategickém plánu SZP na základě uplatnění odstavců 1, 2 a 3 nelze překročit.

5. Odchylně od odstavců 1 a 2 mohou členské státy rozhodnout, že použijí až 3 miliony EUR ročně na financování podpory příjmu vázané na produkci.

6. Aniž je dotčen článek 17 nařízení (EU) 2021/2116, maximální částka, kterou lze v členském státě na příslušný kalendářní rok před uplatněním článku 17 tohoto nařízení přidělit podle hlavy III kapitoly II oddílu 3 pododdílu 1 tohoto nařízení, nesmí překročit částky stanovené ve strategickém plánu SZP v souladu s tímto článkem.

1. Maximální částka pro každý členský stát, která může být vyhrazena na krizové platby zemědělcům po přírodních katastrofách, nepříznivých klimatických jevech nebo katastrofických událostech podle článku 78a a na podporu zemědělcům postiženým výrazným nárůstem cen hnojiv v důsledku krize na Blízkém východě podle článku 78b, je omezena na roční částky stanovené v příloze XV.

2. Na financování podpory zemědělcům uvedené v článku 78b může být vyhrazeno maximálně 25 % ročních částek stanovených v příloze XV.

3. Celkové výdaje z EZFRV na krizové platby uvedené v článku 78a a na podporu uvedenou v článku 78b nepřekročí součet orientačních finančních přídělů pro tyto typy intervencí na rozpočtové roky 2026 a 2027, které stanovily členské státy ve svých finančních plánech v souladu s čl. 112 odst. 2 písm. a) a které schválila Komise v souladu s článkem 119. Tento finanční strop představuje finanční strop stanovený právem Unie.

1. Nejméně 25 % přídělů stanovených v příloze IX je vyhrazeno pro každý kalendářní rok v období od roku 2023 do roku 2027 na ekoschémata podle hlavy III kapitoly II oddílu 2 pododdílu 4.

2. Jestliže částka celkového příspěvku z EZFRV vyhrazená členským státem na intervence v souladu s články 70, 72, 73 a 74, pokud tyto intervence řeší specifické cíle stanovené v čl. 6 odst. 1 písm. d), e) a f) a, pokud jde o dobré životní podmínky zvířat, v čl. 6 odst. 1 písm. i), přesáhne 30 % celkového příspěvku z EZFRV stanoveného v příloze XI na období strategického plánu SZP, mohou členské státy snížit součet částek, které mají být vyhrazeny podle odstavce 1 tohoto článku. Celkové snížení není vyšší než částka, o kterou je překročen procentní podíl uvedený v první větě.

3. Snížení uvedené v odstavci 2 nesmí vést ke snížení roční částky, která má být vyhrazena na ekoschémata na období strategického plánu SZP podle odstavce 1, o více než 50 %.

4. Odchylně od odstavce 3 mohou členské státy roční částku, která má být vyhrazena podle odstavce 1, snížit až o 75 %, pokud celková částka plánovaná na intervence podle článku 70 během období strategického plánu SZP představuje více než 150 % součtu částek, které mají být vyhrazeny podle odstavce 1 tohoto článku před uplatněním odstavce 2.

5. Členské státy mohou v kalendářních letech 2023 a 2024 v souladu s čl. 101 odst. 3 použít částky vyhrazené v souladu s tímto článkem na ekoschémata k tomu, aby v daném roce financovaly jiné intervence podle hlavy III kapitoly II oddílu 2, a to za předpokladu, že byly vyčerpány všechny možnosti využití finančních prostředků na ekoschémata,

6. Při uplatňování odst. 5 písm. b) členské státy pozmění své strategické plány SZP v souladu s článkem 119 s cílem:

7. Pokud členský stát při uplatňování odst. 5 písm. a) použije pro celkové období 2023 až 2024 částku přesahující 2,5 % součtu přídělů stanovených v příloze IX pro roky 2023 a 2024 k financování jiných intervencí, než jsou intervence podle hlavy III kapitoly II oddílu 2, vyrovná členský stát částky přesahující 2,5 % součtu přídělů stanovených v příloze IX na roky 2023 a 2024 a použité k financování jiných intervencí podle hlavy III kapitoly II oddílu 2 v těchto letech změnou strategického plánu SZP v souladu s článkem 119 s cílem:

8. Členské státy mohou v kalendářních letech 2025 a 2026 v souladu s čl. 101 odst. 3 použít částku až do limitu, který odpovídá 2 % částek stanovených v příloze IX na dotčený kalendářní rok, a vyhrazenou v souladu s tímto článkem na ekoschémata k tomu, aby v témže roce financovaly jiné intervence podle hlavy III kapitoly II oddílu 2, a to za předpokladu, že byly vyčerpány všechny možnosti využití finančních prostředků na ekoschémata a jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 9.

9. Při uplatňování odstavce 8 členské státy změní své strategické plány SZP v souladu s článkem 119 s cílem:

10. Celkové výdaje na jiné typy intervencí formou přímých plateb, než jsou ekoschémata, nepřekročí počínaje kalendářním rokem 2025 za každý kalendářní rok finanční příděl na přímé platby na příslušný kalendářní rok stanovený v příloze V a snížený o částku odpovídající 23 % částky vyhrazené v příloze IX na ekoschémata v souladu s tímto odstavcem na kalendářní roky 2025 a 2026 a odpovídající 25 % částky vyhrazené v příloze IX na ekoschémata v souladu s tímto odstavcem na kalendářní rok 2027, přičemž se tato částka v relevantních případech upraví o částku vyplývající z uplatnění odstavců 2, 3, 4, 6, 7 a 9 tohoto článku, jak je stanovena členskými státy v jejich finančních plánech v souladu s čl. 112 odst. 2 písm. a) a schválena Komisí v souladu s článkem 118 nebo článkem 119. Tento finanční strop představuje finanční strop stanovený právem Unie.

11. Pokud členské státy uplatní odstavce 2, 3, 4, 6, 7 a 9 tohoto článku po celé období strategického plánu SZP, nepřekročí celkové výdaje v rámci EZFRV na rozvoj venkova jiné než částky vyhrazené na intervence v souladu s články 70, 72, 73 a 74, pokud tyto intervence řeší specifické cíle stanovené v čl. 6 odst. 1 písm. d), e) a f) a, pokud jde o dobré životní podmínky zvířat, v čl. 6 odst. 1 písm. i), celkový příspěvek z EZFRV na rozvoj venkova na celé období strategického plánu SZP stanovený v příloze XI, snížený o částky vyhrazené na intervence v souladu s články70, 72, 73 a 74, pokud tyto intervence řeší specifické cíle stanovené v čl. 6 odst. 1 písm. d), e) a f) a, pokud jde o dobré životní podmínky zvířat, v čl. 6 odst. 1 písm. i), po uplatnění odstavců 2, 6, 7 a 9 tohoto článku, jak je tento příspěvek stanoven členskými státy v jejich finančních plánech v souladu s čl. 112 odst. 2 písm. a) a schválen Komisí v souladu s článkem 118 nebo článkem 119. Tento finanční strop představuje finanční strop stanovený právem Unie.

1. Nejméně 10 % přídělů stanovených v příloze IX je každoročně vyhrazeno na redistributivní podporu příjmu podle článku 29.

2. Celkové výdaje na jiné typy intervencí formou přímých plateb, než je redistributivní podpora příjmu, nepřekročí za každý kalendářní rok finanční příděl na přímé platby na příslušný kalendářní rok stanovený v příloze V, snížený o částku, která odpovídá 10 % finančního přídělu na přímé platby na příslušný kalendářní rok uvedeného v příloze IX, případně upravený po uplatnění čl. 29 odst. 1. druhého pododstavce, jak je tento příděl stanoven členskými státy v jejich finančních plánech v souladu s čl. 112 odst. 2 písm. a) a schválen Komisí v souladu s článkem 118 nebo článkem 119. Tento finanční strop představuje finanční strop stanovený právem Unie.

1. Na základě informací poskytnutých členskými státy Komise pomocí jednoduché a společné metodiky vyhodnotí přínos politiky k dosažení cílů v oblasti změny klimatu.

2. Přínos, pokud jde o dosažení výdajového cíle, se odhadne uplatněním specifických váhových koeficientů diferencovaných podle toho, zda podpora k dosažení cílů v oblasti změny klimatu přispívá výrazně, nebo mírně. Váhové koeficienty se stanoví takto:

3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 152 akty v přenesené pravomoci po 31. prosinci. 2025, kterými se mění druhý odstavec tohoto článku za účelem změny váhových koeficientů, pokud je taková změna odůvodněná pro účely přesnějšího sledování výdajů na cíle v oblasti životního prostředí a klimatu.

1. Členské státy ve svých strategických plánech SZP stanoví orientační finanční příděl pro každou intervenci a pro každý rok. Tento orientační finanční příděl představuje očekávanou úroveň plateb podle strategického plánu SZP pro intervence na příslušný rozpočtový rok, s výjimkou očekávaných plateb na základě doplňkového vnitrostátního financování podle čl. 115 odst. 5.

2. Odchylně od odstavce 1 stanoví členské státy ve svých strategických plánech SZP pro typy intervencí v odvětvích uvedených v čl. 42 písm. a), d), e) a f) orientační finanční příděl pro každé odvětví a pro každý rok představující očekávanou úroveň plateb v případě intervencí v tomto odvětví za rozpočtový rok, s výjimkou očekávaných plateb na základě vnitrostátní finanční podpory uvedené v článku 53.

3. Orientační finanční příděly stanovené členskými státy v souladu s odstavci 1 a 2 nebrání těmto členským státům v tom, aby finanční prostředky z těchto orientačních finančních přídělů použily jako prostředky na jiné intervence, aniž by změnily své strategické plány SZP podle článku 119, s výhradou dodržení tohoto nařízení, a zejména jeho článků 87, 88, 89, 90, 92 až 98 a 102, a nařízení (EU) 2021/2116, a zejména čl. 32 odst. 6 písm. b) uvedeného nařízení, jakož i s výhradou splnění těchto podmínek:

Pro účely prvního pododstavce písm. a) mohou členské státy, které se rozhodly poskytovat základní podporu příjmu na základě platebních nároků v souladu s článkem 23, lineárně zvýšit nebo snížit částky, které mají být vyplaceny na základě hodnoty nároků aktivovaných v kalendářním roce, a to v mezích minimálních a maximálních plánovaných jednotkových částek stanovených pro intervence v rámci základní podpory příjmu v souladu s čl. 102 odst. 2.

1. Členské státy stanoví jednu či více plánovaných jednotkových částek pro každou intervenci zahrnutou do jejich strategických plánů SZP. Plánovaná jednotková částka může být jednotná nebo průměrná podle toho, jak určí členské státy. „Plánovaná jednotná jednotková částka“ je hodnota, která má být podle očekávání vyplacena za každý související výstup. „Plánovaná průměrná jednotková částka“ je průměrná hodnota jednotlivých jednotkových částek, které mají být podle očekávání vyplaceny za související výstupy.

U intervencí, na něž se vztahuje integrovaný systém uvedený v čl. 65 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2116, se stanoví jednotné jednotkové částky, s výjimkou případů, kdy jednotné jednotkové částky nejsou kvůli způsobu koncipování nebo rozsahu dané intervence možné nebo vhodné. V takovém případě se stanoví průměrné jednotkové částky.

2. U typů intervencí formou přímých plateb mohou členské státy stanovit pro každou jednotkovou částku plánovanou pro jednotlivé intervence maximální nebo minimální plánované jednotkové částky nebo obě tyto částky.

„Maximální plánovaná jednotková částka“ a „minimální plánovaná jednotková částka“ jsou maximální a minimální jednotkové částky, která mají být podle očekávání vyplaceny za související výstupy.

Při stanovování maximálních nebo minimálních plánovaných jednotkových částek nebo obou mohou členské státy tyto hodnoty odůvodnit nezbytnou flexibilitou pro přerozdělení s cílem zamezit tomu, aby finanční prostředky zůstaly nevyužity.

Realizovaná jednotková částka uvedená v čl. 134 odst. 5 prvním pododstavci písm. c) může být pouze nižší než plánovaná jednotková částka nebo minimální plánovaná jednotková částka, je-li taková částka stanovena, aby se zabránilo překročení finančních přídělů na typy intervencí formou přímých plateb podle čl. 87 odst. 1.

3. U typů intervencí pro rozvoj venkova mohou členské státy při používání plánovaných průměrných jednotkových částek stanovit maximální plánovanou průměrnou jednotkovou částku.

„Maximální plánovaná průměrná jednotková částka“ je maximální částka, která má být podle očekávání v průměru vyplacena za související výstupy.

4. Jestliže jsou pro intervenci stanoveny různé jednotkové částky, použijí se odstavce 2 a 3 na každou relevantní jednotkovou částku dané intervence.

5. Členské státy stanoví každoroční plánované výstupy pro každou intervenci vyčíslené pro každou plánovanou jednotnou nebo průměrnou jednotkovou částku. V rámci intervence mohou být každoroční plánované výstupy poskytnuty na agregované úrovni pro všechny jednotkové částky nebo pro skupinu jednotkových částek.

1. Členský stát se může v rámci návrhu svého strategického plánu SZP podle čl. 118 odst. 1 rozhodnout převést:

2. Procentní podíl převáděných prostředků z přídělu členského státu na přímé platby do jeho přídělu na EZFRV uvedené v odst. 1 písm. a) lze zvýšit:

3. Procentní podíl převáděných prostředků z přídělu členského státu pro EZFRV do jeho přídělu na přímé platby podle odst. 1 písm. b) lze navýšit na 30 % v případě členských států, jejichž přímé platby na hektar jsou nižší než 90 % průměru Unie. Tato podmínka je splněna v případě Bulharska, Estonska, Španělska, Lotyšska, Litvy, Polska, Portugalska, Rumunska, Slovenska, Finska a Švédska.

4. V rozhodnutích podle odstavce 1 se stanoví procentní podíl uvedený v odstavci 1, 2 a 3, který se může v každém kalendářním roce lišit.

5. Členské státy mohou v roce 2025 v rámci žádosti o změnu svého strategického plánu SZP podle článku 119 přehodnotit svá rozhodnutí uvedená v odstavci 1.

6. Bez ohledu na čl. 6 odst. 1 a čl. 30 odst. 2 a 3 nařízení (EU) č. 228/2013 se mohou členské státy s nejvzdálenějšími regiony ve smyslu článku 349 Smlouvy o fungování EU v žádosti o strategickou změnu strategického plánu SZP podle článku 119 tohoto nařízení rozhodnout, že převedou až 25 % částky, kterou jejich strategické plány SZP vyčleňují pro nejvzdálenější regiony a která je součástí částky, jež jim byla přidělena na rozvoj venkova v rozpočtovém roce 2027 podle přílohy XI tohoto nařízení, do svých programů POSEI zřízených podle nařízení (EU) č. 228/2013 za účelem jejich posílení. V takové žádosti o strategickou změnu uvedou důvody k takovému převodu a jeho přínos ke splnění specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 a 2 tohoto nařízení.

Pokud členský stát provede převod v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce, považují se odpovídající maximální roční částky stanovené v čl. 30 odst. 2 a 3 nařízení (EU) č. 228/2013 pro rozpočtový rok 2027 za zvýšené o konkrétní převedenou částku, jakmile změnu strategického plánu SZP schválí Komise.

1. Členské státy vypracují strategické plány SZP v souladu s tímto nařízením za účelem provádění podpory Unie financované z EZZF a EZFRV na dosažení specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 a 2.

2. Každý členský stát vypracuje jediný strategický plán SZP pro celé své území s přihlédnutím ke svým ústavním a institucionálním ustanovením.

Pokud jsou prvky strategického plánu SZP stanoveny na regionální úrovni, zajistí členský stát jejich soudržnost a konzistentnost s prvky strategického plánu SZP stanovenými na celostátní úrovni. Prvky stanovené na regionální úrovni se odpovídajícím způsobem zohlední v relevantních oddílech strategického plánu SZP, jak jsou stanoveny v článku 107.

3. Na základě analýzy SWOT uvedené v čl. 115 odst. 2 a posouzení potřeb uvedeného v článku 108 stanoví členské státy podle článku 109 ve strategických plánech SZP intervenční strategii, ve které jsou vytyčeny množstevní cíle a milníky pro dosažení specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 a 2. Cíle se stanoví za pomoci společného souboru ukazatelů výsledků uvedených v příloze I.

Pro dosažení těchto cílů stanoví členské státy intervence založené na typech intervencí stanovených v hlavě III.

4. Každý strategický plán SZP se musí vztahovat na období od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2027.

1. Členské státy usilují o to, aby ve srovnání s celkovým příspěvkem k cíli stanovenému v čl. 110 odst. 2 prvním pododstavci písm. b) nařízení (EU) č. 1306/2013, jehož bylo dosaženo prostřednictvím podpory z EZZF a EZFRV v období 2014 až 2020, byl jejich celkový příspěvek k plnění specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 písm. d), e) a f) dosažený prostřednictvím jejich strategických plánů SZP, a zejména prvků intervenční strategie podle čl. 109 odst. 2 písm. a), větší.

2. Členské státy ve svých strategických plánech SZP na základě dostupných informací vysvětlí, jak zamýšlejí celkového většího příspěvku uvedeného v odstavci 1 dosáhnout. Toto vysvětlení vychází z relevantních informací, jako jsou prvky uvedené v čl. 107 odst. 1 písm. a) až f) a v čl. 107 odst. 2 písm. b), jakož i očekávaná zlepšení v porovnání s relevantními ukazateli dopadu stanovenými v příloze I.

1. Členské státy vypracují strategické plány SZP na základě transparentních postupů ve vhodných případech ve spolupráci se svými regiony a v souladu se svým institucionálním a právním rámcem.

2. Orgán členského státu odpovědný za vypracování strategického plánu SZP zajistí, aby:

3. Každý členský stát zorganizuje partnerství s příslušnými regionálními a místními orgány. Partnerství zahrnuje přinejmenším tyto partnery:

Členské státy účinně zapojí tyto partnery do přípravy strategických plánů SZP a konzultují relevantní zúčastněné strany, případně i pokud jde o minimální standardy uvedené v článku 13.

4. Členské státy, v příslušných případech včetně jejich regionů, a Komise spolupracují s cílem zajistit účinnou koordinaci při provádění strategických plánů SZP a zohlední přitom zásady proporcionality a sdíleného řízení.

5. Organizace a provádění partnerství probíhá v souladu s aktem v přenesené pravomoci přijatým na základě čl. 5 odst. 3 nařízení (EU) č. 1303/2013.

1. Každý strategický plán SZP obsahuje oddíly věnované těmto tématům:

2. Každý strategický plán SZP obsahuje tyto přílohy:

3. Podrobná pravidla týkající se obsahu jednotlivých oddílů a příloh strategického plánu SZP uvedených v odstavcích 1 a 2 jsou stanovena v článcích 108 až 115.

Posouzení potřeb uvedené v čl. 107 odst. 1 písm. a) zahrnuje:

1. Intervenční strategie uvedená v čl. 107 odst. 1 písm. b) pro každý specifický cíl uvedený v čl. 6 odst. 1 a 2, jehož řešení je součástí strategického plánu SZP, stanoví:

2. Intervenční strategie prokáže konzistentnost strategie a komplementaritu intervencí napříč specifickými cíli stanovenými čl. 6 odst. 1 a 2 tím, že poskytne:

3. Jsou-li prvky strategického plánu SZP stanoveny na regionální úrovni, intervenční strategie zajistí jejich soudržnost a konzistentnost těchto prvků s prvky strategického plánu SZP stanovenými na celostátní úrovni.

Oddíl týkající se prvků společných pro několik intervencí podle čl. 107 odst. 1 písm. c) obsahuje:

Oddíl týkající se jednotlivých intervencí vymezených ve strategii podle čl. 107 odst. 1 písm. d), včetně intervencí stanovených na regionální úrovni, obsahuje:

1. Plán cílů uvedený v čl. 107 odst. 1 písm. e) tvoří souhrnná tabulka, v níž jsou uvedeny cíle a milníky podle čl. 109 odst. 1 písm. a).

2. Finanční plán uvedený v čl. 107 odst. 1 písm. e) obsahuje přehledovou tabulku, v níž jsou uvedeny:

3. Vedle náležitostí podle odstavce 2 obsahuje podrobný finanční plán pro každý rozpočtový rok následující tabulky v souladu s čl. 111 písm. g) a k) vyjádřené jako prognózy členských států ohledně provádění plateb:

Oddíl týkající se správní a koordinační struktury podle čl. 107 odst. 1 písm. f) obsahuje:

Oddíl týkající se prvků, které zajišťují modernizaci SZP, podle čl. 107 odst. 1 písm. g) musí zdůraznit prvky strategického plánu SZP, které podporují modernizaci zemědělství a venkovských oblastí a SZP, a obsahovat zejména:

1. Příloha I strategického plánu SZP podle čl. 107 odst. 2 písm. a) obsahuje shrnutí hlavních výsledků hodnocení ex ante podle článku 139 a strategického posouzení vlivů na životní prostředí (SEA) podle směrnice 2001/42/ES a informace o tom, jak byly zohledněny, nebo případně odůvodnění, proč zohledněny nebyly, a dále odkaz na kompletní zprávu o hodnocení ex ante a zprávu o strategického posouzení vlivů na životní prostředí.

2. Příloha II strategického plánu SZP podle čl. 107 odst. 2 písm. b) obsahuje analýzu SWOT aktuální situace v oblasti, jíž se strategický plán SZP týká.

Analýza SWOT vychází z aktuální situace v oblasti, jíž se strategický plán SZP týká, a pro každý specifický cíl podle čl. 6 odst. 1 a 2 obsahuje celkový popis aktuální situace v oblasti, jíž se strategický plán SZP týká, založený na společných kontextových ukazatelích a dalších aktuálních kvantitativních a kvalitativních informacích, jako jsou studie, minulé zprávy o hodnocení, odvětvová analýza a poučení z předchozích zkušeností.

V relevantních případech zahrnuje analýza SWOT analýzu územních aspektů, včetně regionálních specifik, s důrazem na ta území, na něž jsou intervence specificky zaměřeny, a analýzu odvětvových aspektů, konkrétně pro ta odvětví, na něž se vztahují specifické intervence nebo programy.

Kromě toho jsou v popisu v souvislosti s každým obecným a specifickým cílem uvedeným v článku 5 a čl. 6 odst. 1 a 2 konkrétně zdůrazněny:

V případě specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 písm. d), e) a f) odkazuje analýza SWOT na vnitrostátní plány vycházející z legislativních aktů uvedených v příloze XIII.

Pokud jde o specifický cíl stanovený v čl. 6 odst. 1 písm. g), obsahuje analýza SWOT krátkou analýzu přístupu k půdě, mobility půdy a restrukturalizace půdy, přístupu k financím a úvěrům a přístupu ke znalostem a poradenství.

V případě průřezového cíle stanoveného v čl. 6 odst. 2 poskytne analýza SWOT rovněž relevantní informace o fungování AKIS a souvisejících struktur.

3. Příloha III strategického plánu SZP podle čl. 107 odst. 2 písm. c) obsahuje výstupy konzultací s partnery, a zejména s relevantními orgány na regionální a místní úrovni, a stručný popis, jak konzultace probíhaly.

4. Příloha IV strategického plánu SZP podle čl. 107 odst. 2 písm. d) obsahuje stručný popis zvláštní podpory pro bavlnu a její komplementarity s ostatními intervencemi na základě strategického plánu SZP.

5. Příloha V strategického plánu SZP podle čl. 107 odst. 2 písm. e) obsahuje:

6. Příloha VI strategického plánu SZP podle čl. 107 odst. 2 písm. f) obsahuje tyto informace týkající se přechodné vnitrostátní podpory:

1. Každý členský stát předloží Komisi nejpozději do 1. ledna 2022 návrh strategického plánu SZP, jehož obsah je vymezen v článku 107.

2. Komise posoudí návrh strategického plánu SZP z hlediska jeho úplnosti, jeho konzistentnosti a koherentnosti s obecnými zásadami práva Unie, s tímto nařízením a s akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty, které byly podle tohoto nařízení přijaty, a s nařízením (EU) 2021/2116, z hlediska jeho efektivního příspěvku k dosažení specifických cílů podle čl. 6 odst. 1 a 2 a jeho dopadu na řádné fungování vnitřního trhu a narušování hospodářské soutěže a úrovně administrativní zátěže pro příjemce a správu. Posouzení je zaměřeno zejména na vhodnost strategie obsažené ve strategickém plánu SZP, odpovídající specifické cíle, cíle, intervence a přidělování rozpočtových prostředků v zájmu splnění specifických cílů strategického plánu SZP prostřednictvím souboru intervencí navrženého na základě analýzy SWOT a hodnocení ex ante.

3. V závislosti na výsledcích posouzení uvedeného v odstavci 2 může Komise členskému státu do tří měsíců ode dne předložení strategického plánu SZP sdělit své připomínky.

Členský stát poskytne Komisi veškeré nezbytné dodatečné informace a navrhovaný plán případně upraví.

4. Komise návrh strategického plánu SZP schválí za předpokladu, že byly předloženy nezbytné informace a že plán je v souladu s článkem 9 a ostatními požadavky stanovenými v tomto nařízení a v nařízení (EU) 2021/2116, jakož i s akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty přijatými na základě uvedených nařízení. Schválení vychází výhradně z aktů, které jsou pro členské státy právně závazné.

5. Každý strategický plán SZP se schválí nejpozději šest měsíců poté, co jej dotčený členský stát předložil.

Schválení se nevztahuje na informace uvedené v čl. 113 písm. c) a v přílohách I až IV strategického plánu SZP uvedených v čl. 107 odst. 2 písm. a) až d ).

V řádně odůvodněných případech může členský stát požádat Komisi o schválení strategického plánu SZP, který neobsahuje všechny prvky. V takovém případě dotčený členský stát uvede, které části strategického plánu SZP chybějí, a poskytne orientační cíle a finanční plány podle článku 112 pro celý strategický plán SZP, aby byla zjevná celková konzistentnost a soudržnost plánu. Chybějící prvky strategického plánu SZP se Komisi předloží jako změna plánu v souladu s článkem 119 ve lhůtě, která by neměla přesáhnout tři měsíce ode dne schválení strategického plánu SZP.

6. Komise schválí každý strategický plán SZP prostřednictvím prováděcího rozhodnutí bez použití postupu projednávání ve výboru uvedeného v článku 153.

7. Strategické plány SZP nabývají právního účinku až poté, co je Komise schválí.

1. Členské státy mohou změnit své strategické plány SZP. Učiní tak předložením žádosti o strategickou změnu podle odstavce 2 nebo oznámením změny podle odstavce 9.

2. Žádosti o strategické změny strategických plánů SZP se předkládají Komisi. Strategickými změnami jsou tyto změny strategických plánů SZP:

Žádost o strategické změny musí být řádně odůvodněna a musí obsahovat zejména předpokládané dopady změn strategického plánu SZP na dosažení specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 a 2. K žádosti se připojí pozměněný strategický plán SZP, případně včetně aktualizovaných příloh.

3. Komise posoudí konzistentnost strategických změn s tímto nařízením, a nařízením (EU) 2021/2116, a rovněž s akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty přijatými na jejich základě, jakož i efektivní příspěvek strategických změn k dosažení specifických cílů.

4. Komise požadovanou strategickou změnu schválí za předpokladu, že dotčený členský stát předložil nezbytné informace a že strategická změna je v souladu s tímto nařízením a nařízením (EU) 2021/2116, a rovněž s akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty přijatými na jejich základě.

5. Komise se k žádosti o strategickou změnu vyjádří do 30 pracovních dní od jejího předložení. Členské státy poskytnou Komisi veškeré nezbytné doplňující informace.

6. Komise schválí žádost o strategickou změnu nejpozději tři měsíce po jejím předložení členským státem.

7. Žádost o strategickou změnu lze předložit dvakrát za kalendářní rok, s výhradou možných výjimek, které stanoví toto nařízení nebo o nichž Komise rozhodne v souladu s článkem 122. Během období trvání strategického plánu SZP mohou být kromě toho předloženy tři další žádosti o strategickou změnu. Tento odstavec se nepoužije na žádosti o změny za účelem předložení chybějících prvků strategického plánu SZP v souladu s čl. 118 odst. 5.

Žádost o strategickou změnu týkající se čl. 17 odst. 5, článku 78b, čl. 88 odst. 7, čl. 103 odst. 5 nebo 6 nebo článku 103a se nezapočítává do limitu stanoveného v prvním pododstavci tohoto odstavce.

8. Strategická změna týkající se čl. 17 odst. 5, čl. 88 odst. 7 nebo čl. 103 odst. 1 ve vztahu k EZZF nabývá účinku ke dni 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce schválení žádosti o takovou strategickou změnu Komisí a v návaznosti na odpovídající změnu přídělů v souladu s čl. 87 odst. 2.

Strategická změna týkající se čl. 103 odst. 1 nebo 6 ve vztahu k EZFRV nabývá účinku po schválení žádosti o takovou strategickou změnu Komisí a v návaznosti na odpovídající změnu přídělů v souladu s čl. 89 odst. 4.

Strategická změna týkající se EZZF, jiná, než jsou změny uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce, nabývá účinku ode dne, jejž stanoví členský stát, ne však dříve než od data podání žádosti o tuto změnu Komisi. Členské státy mohou pro různé prvky strategické změny stanovit různá data nabytí účinku. Pokud by strategická změna mohla dotčené zemědělce postavit do méně příznivé situace, než v jaké se nacházeli před touto změnou, zohlední členské státy při stanovování data účinnosti změny potřebu, aby zemědělci a jiní příjemci měli dostatek času na to, aby vzali tuto změnu v potaz. Plánované datum nabytí účinku strategické změny týkající se EZZF uvede členský stát v žádosti o strategickou změnu a toto datum podléhá schválení Komisí v souladu s odstavcem 10 tohoto článku.

9. Členské státy mohou kdykoliv provést a uplatnit jiné změny svých strategických plánů SZP, než jsou strategické změny. Tyto další změny oznámí Komisi před tím, než je začnou uplatňovat, a doplní je do pozměněného strategického plánu SZP předloženého spolu s příští žádostí o strategickou změnu podle odstavce 2.

V případě, že se zavádějí změny týkající se standardů DZES 1 a 4, členské státy zajistí a konkrétně odůvodní, že tyto změny neohrozí cíle v oblasti životního prostředí a klimatu spojené se zachováním trvalých travních porostů nebo případně ochranou vodních toků před znečištěním.

Pokud Komise nevznese námitky proti oznámeným změnám do 30 pracovních dnů ode dne předložení oznámení, mají změny právní účinky ode dne předložení oznámení. Komise vznese námitky proti oznámené změně, pokud zjistí, že změna není v souladu s tímto nařízením, nařízením (EU) 2021/2116nebo s akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty přijatými na jejich základě.

Oznámené změny, proti nimž Komise vznesla námitky, nemají právní účinky a členský stát je z pozměněného strategického plánu SZP předloženého podle prvního pododstavce tohoto odstavce vypustí. Výdaje vyplývající z těchto změn nejsou způsobilé pro příspěvek z EZFRV nebo EZZF. Členské státy mohou tyto změny předložit Komisi ke schválení v žádosti o strategickou změnu podle odstavce 2 tohoto článku. Pravidla týkající se schvalování strategických změn uvedená v odstavcích 2 až 8 a v odstavcích 10 a 11 tohoto článku se použijí obdobně na schvalování změn, proti nimž Komise vznesla námitky v souladu s druhým pododstavcem tohoto odstavce. Článek 121 se použije obdobně na opatření Komise podle tohoto odstavce.

10. Každou strategickou změnu Komise schválí prostřednictvím prováděcího rozhodnutí bez uplatnění postupu projednávání ve výboru uvedeného v článku 153.

11. Aniž je dotčen článek 86, strategické změny nabývají právního účinku až poté, co je Komise schválí.

12. Opravy chyb v psaní či zjevných chyb nebo chyb čistě redakční povahy, které nemají vliv na provádění politiky a na intervenci, se nepovažují za žádost o změnu nebo oznámení podle tohoto článku. Členské státy o těchto opravách uvědomí Komisi.

Tato lhůta nezahrnuje:

Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 152 akty v přenesené pravomoci, kterými se doplňuje tato kapitola, pokud jde o:

1. Každý členský stát určí pro svůj strategický plán SZP vnitrostátní řídící orgán.

Členské státy mohou s přihlédnutím ke svým ústavním a institucionálním ustanovením určit regionální řídící orgány, které budou odpovědné za některé nebo všechny úkoly uvedené v odstavci 2.

Členské státy zajistí, aby byl odpovídající systém řízení a kontroly zřízen způsobem, který zaručí, že funkce vnitrostátního řídícího orgánu a v relevantních případech regionálních řídících orgánů a dalších subjektů budou jasně vymezeny a odděleny. Členské státy odpovídají za zajištění účinného fungování systému během celého období strategického plánu SZP.

2. Řídící orgán odpovídá za účelné, účinné a správné řízení a provádění strategického plánu SZP. Zejména pak zajistí, aby:

V případě podpory financované z EZZF členské státy v příslušném případě stanoví, aby řídící orgán použil nástroje a struktury pro zviditelnění a komunikaci používané ze strany EZFRV.

3. Pokud za úkoly uvedené v odstavci 2 odpovídají regionální řídící orgány uvedené v odst. 1 druhém pododstavci, zajistí vnitrostátní řídící orgán náležitou koordinaci mezi těmito orgány s cílem zaručit soudržnost a konzistentnost koncepce a provádění strategického plánu SZP.

4. Vnitrostátní řídící orgán nebo v relevantních případech regionální řídící orgány mohou přenést úkoly na zprostředkující subjekty. V takovém případě zůstává pověřující řídící orgán i nadále plně odpovědný za účinnost a správnost řízení a provádění těchto úkolů a zajistí, aby byla přijata náležitá opatření, která tomuto zprostředkujícímu subjektu umožní získat veškeré údaje a informace nezbytné k plnění těchto úkolů.

5. Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví jednotné podmínky pro uplatňování požadavků týkajících se informací, propagace a zviditelnění podle odst. 2 písm. j) a k). Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 153 odst. 2.

1. Každý členský stát zřídí vnitrostátní výbor za účelem monitorování provádění strategického plánu SZP, a to do tří měsíců ode dne, kdy bylo členskému státu oznámeno prováděcí rozhodnutí Komise o schválení strategického plánu SZP.

Každý monitorovací výbor přijme svůj jednací řád, který zahrnuje ustanovení o koordinaci s regionálními monitorovacími výbory, jsou-li zřízeny v souladu s odstavcem 5, a ustanovení o předcházení střetům zájmů a uplatňování zásady transparentnosti.

Monitorovací výbor zasedá nejméně jednou ročně a posuzuje veškeré skutečnosti, jež mají vliv na pokrok při dosahování cílů strategického plánu SZP.

Každý členský stát zveřejní jednací řád a stanoviska monitorovacího výboru.

2. Každý členský stát rozhodne o složení monitorovacího výboru a zajistí, aby v něm byly rovnoměrně zastoupeny relevantní orgány veřejné správy a zprostředkující subjekty i zástupci partnerů uvedených v čl. 106 odst. 3.

Každý člen monitorovacího výboru má jeden hlas.

Členské státy zveřejní seznam členů monitorovacího výboru na internetu.

Na práci monitorovacího výboru se jakožto poradci podílejí zástupci Komise.

3. Monitorovací výbor posuzuje zejména:

4. Monitorovací výbor vydává své stanovisko k:

5. Pokud jsou prvky stanoveny na regionální úrovni, může dotčený členský stát zřídit regionální monitorovací výbory s cílem monitorovat provádění regionálních prvků a poskytovat v tomto ohledu informace vnitrostátnímu řídícímu výboru. Tento článek se obdobně použije na uvedené regionální řídící výbory, pokud jde o prvky stanovené na regionální úrovni.

1. Z podnětu členského státu může EZFRV podpořit opatření, jež jsou nezbytná pro účinnou správu a provádění podpory v souvislosti se strategickým plánem SZP, včetně zřízení a provozování národní sítě pro SZP podle čl. 126 odst. 1. Opatření uvedená v tomto odstavci se mohou týkat předchozích programových období i následných období strategického plánu SZP.

2. Podporovat lze rovněž opatření orgánu hlavního fondu v souladu s čl. 31 odst. 4, 5 a 6 nařízení (EU) 2021/1060, pokud LEADER zahrnuje podporu z EZFRV.

3. Technická pomoc z podnětu členských států se nepoužije k financování certifikačních orgánů uvedených v článku 12 nařízení (EU) 2021/2116.

1. Každý členský stát zřídí nejpozději do dvanácti měsíců ode dne, kdy Komise schválí jeho strategický plán SZP, národní síť pro společnou zemědělskou politiku (dále jen „národní síť pro SZP“) pro účely vzájemného navazování kontaktů mezi organizacemi a správními orgány, poradci, výzkumnými pracovníky a dalšími inovátory a aktéry v oblasti zemědělství a rozvoje venkova na vnitrostátní úrovni. Národní sítě pro SZP vycházejí ze stávajících zkušeností a postupů při vytváření sítí v členských státech.

2. Komise zřídí evropskou síť pro společnou zemědělskou politiku (dále jen „evropská síť pro SZP“) s cílem propojit na úrovni Unie národní sítě, organizace a správní orgány činné v oblasti zemědělství a rozvoje venkova.

3. Cílem propojování prostřednictvím národní a evropské sítě pro SZP je:

Cíl stanovený v prvním pododstavci písm. d) se řeší zejména prostřednictvím národních sítí pro SZP.

4. Úkolem národní a evropské sítě pro SZP při dosahování cílů stanovených v odstavci 3 je:

5. Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví organizační strukturu a způsob fungování evropské sítě pro SZP. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 153 odst. 2.

1. Cílem evropského inovačního partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti (dále jen „EIP“) je stimulovat inovace a zlepšovat výměnu znalostí.

EIP podporuje AKIS propojováním politik a nástrojů s cílem urychlit inovace.

2. EIP přispívá k dosažení specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 a 2.

Toto partnerství zejména:

3. Součástí EIP jsou operační skupiny EIP podporované v rámci typu intervencí týkajícího se spolupráce podle článku 77. Každá operační skupina EIP vypracuje plán inovativního projektu, který bude rozvíjen nebo prováděn. Tento inovativní projekt je založen na interaktivním inovačním modelu, k jehož hlavním zásadám náleží:

Operační skupiny EIP mohou být činné na nadnárodní úrovni, včetně úrovně přeshraniční. Zamýšlené inovace mohou být založeny jak na nových, tak na tradičních postupech v novém geografickém nebo environmentálním kontextu.

Operační skupiny EIP šíří souhrn svých plánů a výsledků svých projektů, zejména prostřednictvím národní a evropské sítě pro SZP.

1. Členské státy a Komise jsou společně odpovědné za zřízení výkonnostního rámce. Výkonnostní rámec umožní podávání zpráv, monitorování a hodnocení výkonnosti strategického plánu SZP během jeho provádění.

2. Výkonnostní rámec obsahuje tyto prvky:

Cíle výkonnostního rámce jsou:

1. Členské státy v souladu s čl. 9 odst. 3 a článkem 10 nařízení (EU) 2021/2116 předloží výroční zprávu o výkonnosti týkající se provádění strategického plánu SZP v předchozím rozpočtovém roce.

2. Poslední výroční zpráva o výkonnosti, kterou je třeba v souladu s čl. 9 odst. 3 a článkem 10 nařízení (EU) 2021/2116 předložit, obsahuje souhrn hodnocení uskutečněných během prováděcího období.

3. Má-li být výroční zpráva o výkonnosti přípustná, musí obsahovat veškeré informace požadované v odstavcích 4, 5, 7 a 10. Do 15 pracovních dnů ode dne předložení výroční zprávy o výkonnosti vyrozumí Komise dotčené členské státy, není-li tato zpráva přijatelná; pokud tak Komise neučiní, považuje se dotyčná zpráva za přijatelnou.

4. Výroční zprávy o výkonnosti obsahují klíčové kvalitativní a kvantitativní informace o provádění strategického plánu SZP s odkazem na finanční údaje a na ukazatele týkající se výstupů a výsledků, a v relevantních případech i na regionální úrovni.

5. Kvantitativní informace uvedené v odstavci 4 zahrnují:

Informace uvedené v prvním pododstavci písm. a), b) a c) tohoto odstavce jsou rozčleněny podle jednotkové částky stanovené ve strategickém plánu SZP v souladu s čl. 111 prvního pododstavce písm. h). U ukazatelů výstupů, které jsou v příloze I označeny tak, že se použijí pouze pro monitorování, se uvedou pouze informace uvedené v prvním pododstavci písm. a) tohoto odstavce.

6. V případě intervencí, na něž se nevztahuje integrovaný systém uvedený v čl. 65 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2116, mohou členské státy rozhodnout, že kromě informací poskytnutých podle odstavce 5 tohoto článku uvedou v každé výroční zprávě o výkonnosti:

Tyto informace použije Komise pro účely článků 40 a 54 nařízení (EU) 2021/2116 pro každý z roků, kdy jsou poskytovány platby za související operace.

7. Kvalitativní informace uvedené v odstavci 4 zahrnují:

8. Pro účely čl. 54 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2116 mohou členské státy rozhodnout, že do kvalitativních informací uvedených v odstavci 4 tohoto článku rovněž zahrnou:

9. Pro účely čl. 40 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2116 se uvede odůvodnění v případě, že překročení uvedené v odst. 8 písm. a) tohoto článku je vyšší než 50 %.

Případně, pokud se členský stát rozhodne využít možnosti uvedené v odstavci 6, se odůvodnění vyžaduje pouze tehdy, je-li překročení podle odst. 8 písm. b) vyšší než 50 %.

10. V případě finančních nástrojů se kromě údajů, které je třeba poskytnout podle odstavce 4, uvedou informace týkající se:

Pokud se členské státy v případě finančních nástrojů rozhodnou použít odstavec 6 tohoto článku, na úrovni konečných příjemců se poskytují informace uvedené ve zmíněném odstavci.

11. Pro účely přezkumu výkonnosti prováděného každé dva roky a uvedeného v článku 135 obsahuje výroční zpráva o výkonnosti informace o doplňkovém vnitrostátním financování podle čl. 115 odst. 5 písm. a) a d). Toto financování se zohlední při přezkumu výkonnosti prováděném každé dva roky.

12. Výroční zprávy o výkonnosti, jakož i jejich shrnutí určené občanům se zpřístupní veřejnosti.

13. Komise může vznést připomínky k přípustným výročním zprávám o výkonnosti do jednoho měsíce ode dne, kdy Komise informuje členské státy o jejich přípustnosti. Pokud Komise připomínky v dané lhůtě nevznese, považují se zprávy za schválené. Článek 121 se použije obdobně.

14. Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví pravidla pro předkládání obsahu výroční zprávy o výkonnosti. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 153 odst. 2.

1. Na základě informací poskytnutých ve výročních zprávách o výkonnosti provádí Komise každé dva roky přezkum výkonnosti.

2. Pokud hodnota jednoho nebo více ukazatelů výsledků vykázaných v souladu s článkem 134, které dotčený členský stát použil pro přezkum výkonnosti ve strategickém plánu SZP v souladu s přílohou I, ukáže negativní odchylku od příslušného milníku, která pro rozpočtový rok 2024 přesáhne 35 % a pro rozpočtový rok 2026 25 %, předloží dotčený členský stát pro tuto odchylku odůvodnění. Po posouzení uvedeného odůvodnění může Komise v případě potřeby požádat dotčený členský stát, aby v souladu s čl. 41 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2116 předložil akční plán, v němž popíše zamýšlená nápravná opatření a předpokládaný časový rámec.

3. V roce 2026 Komise přezkoumá informace poskytnuté ve zprávách o výkonnosti za rozpočtový rok 2025. Pokud hodnota jednoho nebo více ukazatelů výsledků vykázaných v souladu s článkem 134, které dotčený členský stát použil pro přezkum výkonnosti ve strategickém plánu SZP v souladu s přílohou I, ukáže negativní odchylku od dotčeného milníku, která pro rozpočtový rok 2025 přesáhne 35 %, může Komise požádat dotčený členský stát o nápravná opatření.

1. Jednotlivé členské státy každoročně zorganizují přezkumné zasedání s Komisí. Přezkumnému zasedání předsedají obě strany společně nebo jen Komise a uskuteční se nejdříve dva měsíce po předložení výroční zprávy o výkonnosti.

2. Cílem přezkumného zasedání je posoudit výkonnost každého plánu včetně pokroku v plnění stanovených cílů a dostupných informací o relevantních dopadech, jakož i veškerých skutečností ovlivňující výkonnost a minulých či budoucích opatření k jejich řešení.

Do 15. února 2025 a 15. února každého následujícího roku až do roku 2030 včetně členské státy, které poskytují zvláštní podpory pro bavlnu podle hlavy III kapitoly II oddílu 3 pododdílu 2, poskytnou Komisi následující informace o provádění plateb v předchozím rozpočtovém roce:

Do 15. února 2025 a 15. února každého následujícího roku až do roku 2030 včetně členské státy, které poskytují přechodnou vnitrostátní podporu stanovenou v článku 147, předloží Komisi tyto informace o provádění této podpory v předchozím rozpočtovém roce pro každé relevantní odvětví:

1. Členské státy provádějí hodnocení ex ante, aby zlepšily kvalitu koncepce svých strategických plánů SZP.

2. Za provedení hodnocení ex ante odpovídá orgán pověřený přípravou strategického plánu SZP.

3. V hodnocení ex ante se posoudí:

4. V hodnocení ex ante mohou být zahrnuty požadavky na strategické posouzení vlivů na životní prostředí (SEA) uvedené ve směrnici 2001/42/ES s přihlédnutím k potřebám v souvislosti se zmírňováním změny klimatu.

1. Členské státy provedou hodnocení svých strategických plánů SZP během jejich provádění a hodnocení ex post s cílem zkvalitnit jejich koncepci a provádění. Členské státy posoudí své strategické plány SZP z hlediska jeho účinnosti, účelnosti, relevance, soudržnosti, unijní přidané hodnoty a dopadu, pokud jde o jeho přínos k dosažení obecných cílů stanovených v článku 5 a specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 a 2, které se řeší prostřednictvím dotčeného strategického plánu SZP. Celkový dopad strategického plánu SZP se posoudí pouze v rámci hodnocení ex post.

2. Členské státy pověří hodnocením funkčně nezávislé odborníky.

3. Členské státy zajistí, aby byly zavedeny postupy umožňující získávání a shromažďování údajů nezbytných pro hodnocení.

4. Členské státy vypracují plán hodnocení obsahující informace o zamýšlených hodnoticích činnostech během prováděcího období.

5. Členské státy předloží plán hodnocení monitorovacímu výboru nejpozději do jednoho roku od přijetí strategického plánu SZP.

6. Řídící orgán odpovídá za dokončení komplexního hodnocení strategického plánu SZP ex post do 31. prosince 2031.

7. Členské státy zpřístupní veškerá hodnocení veřejnosti.

1. Komise vypracuje víceletý plán hodnocení SZP, za jehož provádění odpovídá. Tento plán hodnocení se vztahuje rovněž na opatření podle nařízení (EU) č. 1308/2013.

2. Do 31. prosince 2023 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě souhrnnou zprávu o strategických plánech SZP členských států. Zpráva obsahuje analýzu společného úsilí a společných ambicí členských států zaměřených na plnění specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 a 2, zejména cílů uvedených v čl. 6 odst. 1 písm. d), e), f) a i).

3. Do 31. prosince 2025 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu s cílem posoudit fungování nového modelu provádění ze strany členských států a konzistentnost a společný přínos intervencí obsažených ve strategických plánech SZP členských států k plnění závazků Unie v oblasti životního prostředí a klimatu. V případě potřeby vydá Komise členským státům doporučení s cílem usnadnit plnění těchto závazků.

4. Komise provede do 31. prosince 2026 průběžné hodnocení s cílem posoudit účinnost, účelnost, relevanci, soudržnost a unijní přidanou hodnotu EZZF a EZFRV, přičemž zohlední ukazatele uvedené v příloze I. Komise může využít veškeré již dostupné relevantní informace v souladu s článkem 128 nařízení finančního nařízení.

5. Komise provede hodnocení ex post s cílem posoudit účinnost, účelnost, relevanci, soudržnost a unijní přidanou hodnotu EZZF a EZFRV.

6. Na základě údajů uvedených v hodnoceních SZP, včetně hodnocení strategických plánů SZP, jakož i dalších relevantních informačních zdrojů, předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě do 31. prosince 2027 zprávu o průběžném hodnocení, včetně prvních výsledků týkajících se výkonnosti SZP. Druhou zprávu včetně hodnocení výkonnosti SZP předloží nejpozději do 31. prosince 2031.

1. Členské státy poskytnou Komisi dostupné informace nezbytné k tomu, aby mohla provádět monitorování a hodnocení SZP podle článku 141.

2. Údaje potřebné pro kontextové ukazatele a ukazatele dopadu pocházejí primárně ze zavedených zdrojů, jako jsou zemědělská účetní datová síť a Eurostat. Pokud nejsou údaje pro tyto ukazatele dostupné nebo úplné, doplní se v kontextu evropského statistického programu zřízeného na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164).), zemědělské účetní datové sítě zřízené nařízením Rady (ES) č. 1217/2009(Nařízení Rady (ES) č. 1217/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o založení zemědělské účetní datové sítě pro sběr údajů o příjmech a o hospodářské činnosti zemědělských podniků v Evropské unii (Úř. věst. L 328, 15.12.2009, s. 27).) nebo na základě formálních dohod s dalšími poskytovateli údajů, jako jsou Společné výzkumné středisko a Evropská agentura pro životní prostředí.

3. Údaje ze správních rejstříků, jako je integrovaný systém uvedený v čl. 65 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2116, systém identifikace zemědělských pozemků uvedený v článku 68 téhož nařízení a registry zvířat a vinic, se rovněž využijí ke statistickým účelům ve spolupráci se statistickými úřady členských států a s Eurostatem.

4. Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví pravidla týkající se informací, které mají poskytovat členské státy, přičemž zohlední potřebu zamezit jakékoli zbytečné administrativní zátěži, jakož i pravidla, pokud jde o potřeby týkající se údajů a synergie mezi možnými zdroji údajů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 153 odst. 2.

1. Není-li v této hlavě stanoveno jinak, použijí se na podporu podle tohoto nařízení články 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování EU.

2. Články 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování EU se nepoužijí na podporu poskytovanou členskými státy podle tohoto nařízení a v souladu s ním ani na doplňkové vnitrostátní financování podle článku 146 tohoto nařízení spadající do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy o fungování EU.

1. Členské státy, které v období 2015–2022 poskytovaly přechodnou vnitrostátní podporu v souladu s článkem 37 nařízení (EU) č. 1307/2013, mohou pokračovat v poskytování přechodné vnitrostátní podpory zemědělcům.

2. Podmínky pro poskytování přechodné vnitrostátní podpory jsou shodné s podmínkami uvedenými v čl. 37 odst. 3 nařízení (EU) č. 1307/2013.

Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce platí, že pokud se podmínky pro poskytnutí přechodné vnitrostátní podpory uvedené v prvním pododstavci vztahovaly k určitému referenčnímu období, mohou členské státy rozhodnout o jeho změně, přičemž posledním možným referenčním obdobím je rok 2018.

3. Celková částka přechodné vnitrostátní podpory, již je možné na jednotlivá odvětví poskytnout, je omezena procentním podílem úrovně plateb v každém z finančních rámců pro jednotlivá odvětví schválených Komisí v roce 2013 v souladu s čl. 132 odst. 7 nebo čl. 133a odst. 5 nařízení Rady (ES) č. 73/2009(Nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005, (ES) č. 247/2006, (ES) č. 378/2007 a zrušuje nařízení (ES) č. 1782/2003 (Úř. věst. L 30, 31.1.2009, s. 16).), který představuje:

• 50 % v roce 2023,

• 45 % v roce 2024,

• 40 % v roce 2025,

• 35 % v roce 2026,

• 30 % v roce 2027.

Pro Kypr se tento procentní podíl vypočítá na základě finančních rámců pro jednotlivá odvětví stanovených v příloze XVII a nařízení (ES) č. 73/2009.

1. Za účelem řešení konkrétních problémů přijme Komise prováděcí akty, které jsou v mimořádných situacích nezbytné a odůvodněné. Tyto prováděcí akty se mohou odchýlit od ustanovení tohoto nařízení v míře a po dobu, jež jsou nezbytně nutné. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 153 odst. 2.

2. V řádně odůvodněných závažných a naléhavých případech a s cílem řešit konkrétní problémy podle odstavce 1 při současném zajištění kontinuity strategického plánu SZP v případě mimořádných okolností přijme Komise postupem podle čl. 153 odst. 3 okamžitě použitelné prováděcí akty.

3. Opatření přijatá podle odstavce 1 nebo 2 zůstanou v platnosti po dobu nejdéle dvanácti měsíců. Pokud po uplynutí této doby konkrétní problémy uvedené v daných odstavcích přetrvávají, může Komise za účelem trvalého řešení předložit vhodné legislativní návrhy.

4. Komise informuje Evropský parlament a Radu o veškerých opatřeních přijatých podle odstavce 1 nebo 2 do dvou pracovních dnů od jejich přijetí.

1. Hlava III kapitola II se nevztahuje na nejvzdálenější regiony.

2. V případě přímých plateb poskytovaných v nejvzdálenějších regionech Unie v souladu s kapitolou IV nařízení (EU) č. 228/2013 a na menších ostrovech v Egejském moři v souladu s kapitolou IV nařízení (EU) č. 229/2013 se použije hlava III kapitola I oddíl 2 čl. 3 body 1 a 2, čl. 4 odst. 2, 3 a 5, čl. 4 odst. 4 druhý pododstavec, hlava III kapitola I oddíly 2 a 3 a hlava IX tohoto nařízení. Ustanovení čl. 4 odst. 2, 3 a 5) a hlavy III kapitoly I oddílu 2 se použijí bez jakýchkoli povinností souvisejících se strategickým plánem SZP.

1. Komise ve spolupráci s členskými státy zřídí informační systém s cílem umožnit bezpečnou výměnu údajů společného zájmu mezi Komisí a jednotlivými členskými státy.

2. Komise zajistí vytvoření vhodného a bezpečného elektronického systému, v němž se mohou zaznamenávat, uchovávat a spravovat hlavní informace a zprávy o monitorování a hodnocení.

3. Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví pravidla provozování systému podle odstavce 1. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 153 odst. 2.

1. Aniž jsou dotčeny články 98, 99 a 100 nařízení (EU) 2021/2116, shromažďují členské státy a Komise osobní údaje za účelem plnění svých povinností v oblasti řízení, kontroly, monitorování a hodnocení podle tohoto nařízení, a zejména povinností uvedených v hlavách VI a VII, a zpracovávají tyto údaje pouze způsobem slučitelným s tímto účelem.

2. Pokud se osobní údaje zpracovávají za účelem monitorování a hodnocení podle hlavy VII za použití bezpečného elektronického systému uvedeného v článku 150, jsou anonymizovány.

3. Osobní údaje, včetně případů, kdy tyto údaje zpracovávají poskytovatelé poradenských služeb pro zemědělství uvedených v článku 15, se zpracovávají v souladu s nařízeními (EU) 2016/679 a (EU) 2018/1725. Tyto údaje se především neuchovávají ve formě umožňující identifikaci subjektů údajů po dobu delší, než je nezbytné pro účely, ke kterým byly údaje shromážděny nebo ke kterým jsou dále zpracovávány, se zohledněním minimální doby pro uchovávání údajů stanovené v příslušných právních předpisech členských států a Unie.

4. Členské státy informují subjekty údajů o tom, že jejich osobní údaje mohou být v souladu s odstavcem 1 zpracovány vnitrostátními orgány a orgány Unie a že v tomto ohledu požívají práv na ochranu údajů, která jsou stanovena v nařízeních (EU) 2016/679 a (EU) 2018/1725.

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 4 odst. 8, čl. 7 odst. 2, čl. 13 odst. 3, čl. 17 odst. 6, článku 35, čl. 37 odst. 5, čl. 38 odst. 5, čl. 39 odst. 3, článcích 45, 56 a 84, čl. 87 odst. 2, čl. 89 odst. 4, čl. 100 odst. 3 a článcích 116, 122 a 158 je Komisi svěřena na dobu sedmi let od 7. prosince 2021. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto sedmiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3. Přenesení pravomocí uvedené v čl. 4 odst. 8, čl. 7 odst. 2, čl. 13 odst. 3, čl. 17 odst. 6, článku 35, čl. 37 odst. 5, čl. 38 odst. 5, čl. 39 odst. 3, článcích 45, 56 a 84, čl. 87 odst. 2, čl. 89 odst. 4, čl. 100 odst. 3 a článcích 116, 122 a 158 mohou Evropský parlament nebo Rada kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 4 odst. 8, čl. 7 odst. 2, čl. 13 odst. 3, čl. 17 odst. 6, článku 35, čl. 37 odst. 5, čl. 38 odst. 5, čl. 39 odst. 3, článků 45, 56 a 84, čl. 87 odst. 2, čl. 89 odst. 4, čl. 100 odst. 3 a článků 116, 122 a 158 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

1. Komisi je nápomocen výbor nazvaný „Výbor pro společnou zemědělskou politiku“. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Pokud v případě aktů uvedených v článku 133 a v čl. 143 odst. 4 tohoto nařízení výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.

1. Nařízení (EU) č. 1305/2013 se zrušuje s účinkem od 1. ledna 2023.

Nadále se nicméně do 31. prosince 2025 použije na provádění programů rozvoje venkova podle nařízení (EU) č. 1305/2013, a to v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2220(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2220 ze dne 23. prosince 2020, kterým se stanoví určitá přechodná ustanovení o podpoře z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a z Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) v letech 2021 a 2022 a kterým se mění nařízení (EU) č. 1305/2013, (EU) č. 1306/2013 a (EU) č. 1307/2013, pokud jde o jejich zdroje a použití v letech 2021 a 2022, a kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013, pokud jde o zdroje a rozdělení takové podpory v letech 2021 a 2022 (Úř. věst. L 437, 28.12.2020, s. 1).). Za stejných podmínek se do 31. prosince 2025 použije na výdaje vzniklé příjemcům a uhrazené platební agenturou v rámci těchto programů rozvoje venkova.

Článek 32 a příloha III nařízení (EU) č. 1305/2013 se nadále použijí k vymezení oblastí s přírodními a jinými specifickými omezeními. Odkazy na programy rozvoje venkova se považují za odkazy na strategické plány SZP.

Dokud nebudou zřízeny národní a evropská sítě pro SZP uvedené v článku 126 tohoto nařízení, mohou Evropská síť pro rozvoj venkova, síť evropského inovačního partnerství a celostátní sítě pro venkov uvedené v článcích 52, 53 a 54 nařízení (EU) č. 1305/2013 provádět kromě činností uvedených v daných článcích činnosti uvedené v článcích 126 a 127 tohoto nařízení.

Po zřízení národní a evropské sítě pro SZP uvedených v článku 126 tohoto nařízení mohou tyto sítě do 31. prosince 2025 kromě činností uvedených v článcích 126 a 127 tohoto nařízení plnit úkoly uvedené v čl. 52 odst. 3, čl. 53 odst. 3 a čl. 54 odst. 3 nařízení (EU) č. 1305/2013 týkající se provádění programů rozvoje venkova podle uvedeného nařízení.

2. Nařízení (EU) č. 1307/2013 se zrušuje s účinkem od 1. ledna 2023.

Nadále se však použije na žádosti o podporu týkající se roků pro podání žádosti, které začínají před 1. lednem 2023.

3. Odkazy na nařízení (ES) č. 73/2009 a (EU) č. 1307/2013 uvedené v tomto nařízení se považují za odkazy na uvedená nařízení ve zněních platných před jejich zrušením.

1. Výdaje týkající se právních závazků vůči příjemcům, které vznikly na základě opatření uvedených v článku 31 nařízení (ES) č. 1257/1999 nebo v článku 39 nebo v článku 43 nařízení (ES) č. 1698/2005, na něž je poskytována podpora podle nařízení (EU) č. 1305/2013, mohou být nadále způsobilé pro příspěvek z EZFRV v období strategického plánu SZP, a to za těchto podmínek:

2. Výdaje týkající se právních závazků vůči příjemcům, které vznikly na základě opatření uvedených v článku 23 nařízení (ES) č. 1698/2005, mohou být nadále způsobilé pro příspěvek z EZFRV v období strategického plánu SZP, a to za těchto podmínek:

3. Výdaje týkající se právních závazků vůči příjemcům, které vznikly na základě víceletých opatření uvedených v článcích 22, 28, 29, 33 a 34 nařízení (EU) č. 1305/2013 nebo na základě opatření uvedeného v článku 31 daného nařízení, mohou být způsobilé pro příspěvek z EZFRV v období strategického plánu SZP, a to za těchto podmínek:

4. Výdaje týkající se právních závazků vůči příjemcům, které vznikly v rámci opatření uvedených v článcích 14 až 18, čl. 19 odst. 1 písm. a) a b), a v článcích 20, 23 až 27, 35, 38, 39 a 39a nařízení (EU) č. 1305/2013, článku 35 nařízení (EU) č. 1303/2013 a článku 4 nařízení EU 2020/2220 po 31. prosinci 2025, mohou být způsobilé pro příspěvek z EZFRV v období strategického plánu SZP, a to za těchto podmínek:

5. Výdaje týkající se právních závazků vůči příjemcům přijatých v rámci víceletých opatření uvedených v článcích 28 a 29 nařízení (EU) č. 1305/2013 mohou být způsobilé pro podporu z EZZF v období strategického plánu SZP, a to za těchto podmínek: