1. Tato směrnice se vztahuje na kontroly prováděné členskými státy, pokud jde o přepravu nebezpečných věcí po silnici vozidly, která se účastní silničního provozu na jejich území nebo na jejich území vjíždějí ze třetí země.

Nevztahuje se na přepravu nebezpečných věcí vozidly patřícími ozbrojeným silám nebo spadajícími do jejich odpovědnosti.

2. Touto směrnicí není, při dodržování práva Unie, dotčeno právo členských států kontrolovat na svém území vnitrostátní a mezinárodní přepravu nebezpečných věcí vozidly, která nepodléhají této směrnici.

Pro účely této směrnice se rozumí:

1. Členské státy zajistí, aby reprezentativní podíl zásilek nebezpečných věcí přepravovaných po silnici byl předmětem kontrol stanovených touto směrnicí za účelem ověření, zda jsou dodržovány předpisy o silniční přepravě nebezpečných věcí.

2. Kontroly uvedené v odstavci 1 tohoto článku se provádějí na území členského státu v souladu s článkem 3 nařízení (ES) č. 1100/2008 a článkem 1 nařízení (EHS) č. 3912/92.

1. Při provádění kontrol stanovených v této směrnici používají členské státy seznam stanovený v příloze I. Jeden opis tohoto seznamu nebo osvědčení o výsledcích kontroly vypracované orgánem, který kontrolu provedl, musí být předány řidiči vozidla a předloženy na požádání, aby se podle možností zjednodušily nebo vyloučily následné kontroly.

Prvním pododstavcem není dotčeno právo členských států provádět zvláštní opatření k podrobným kontrolám.

2. Kontroly jsou namátkové a pokud možno zahrnují rozsáhlou část silniční sítě.

3. Místa zvolená pro kontroly musí vozidlům, u nichž bylo zjištěno protiprávní jednání, umožnit, aby byla uvedena do souladu s předpisy nebo aby byla v případě, že to orgán provádějící kontrolu považuje za vhodné, odstavena buď přímo na místě, nebo na jiném místě určeném tímto orgánem k tomuto účelu, aniž by vzniklo ohrožení bezpečnosti.

4. Jestliže tím nevznikne žádné ohrožení bezpečnosti, mohou být případně odebrány vzorky přepravovaného zboží pro prozkoumání laboratořemi uznanými příslušným orgánem.

5. Kontroly nesmějí trvat nepřiměřeně dlouhou dobu.

1. Kontroly smějí být rovněž prováděny v provozovnách podniků jako preventivní opatření nebo pokud bylo zjištěno protiprávní jednání ohrožující bezpečnost silniční přepravy nebezpečných věcí.

Účelem těchto kontrol je zajistit, aby přeprava nebezpečných věcí probíhala za bezpečnostních podmínek, které odpovídají příslušným právním předpisům.

2. Jestliže bylo u silniční přepravy nebezpečných věcí zjištěno jedno nebo více protiprávních jednání, zejména jednání uvedených v příloze II, musí být dotčená přeprava uvedena do souladu s předpisy před tím, než zboží opustí podnik, nebo musí být přijata jiná vhodná opatření.

1. Za účelem řádného uplatňování této směrnice členské státy vzájemně spolupracují.

2. Závažná nebo opakovaná protiprávní jednání ohrožující bezpečnost přepravy nebezpečných věcí, jichž se dopustí vozidlo nebo podnik nerezident, musí být ohlášena příslušným orgánům členského státu, kde je vozidlo registrováno nebo kde je podnik usazen.

Příslušné orgány členského státu, ve kterém byla zjištěna závažná nebo opakovaná protiprávní jednání, smějí požádat příslušné orgány členského státu, ve kterém je vozidlo registrováno nebo v němž je podnik usazen, o přijetí vhodných opatření vůči osobě, která se protiprávního jednání dopustí.

Příslušné orgány členského státu, ve kterém je vozidlo registrováno nebo v němž je podnik usazen, oznámí příslušným orgánům členského státu, ve kterém bylo protiprávní jednání zjištěno, každé opatření učiněné ve vztahu k dotčenému dopravci nebo podniku.

1. Každý členský stát zašle do dvanácti měsíců po skončení každého kalendářního roku Komisi zprávu o uplatňování směrnice 95/50/ES a této směrnice za uvedený rok, vypracovanou podle standardního vzoru stanoveného v příloze III této směrnice a zahrnující tyto údaje:

Poslední zpráva podle prvního pododstavce se předloží Komisi do 31. prosince 2024 a bude se týkat období od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2023.

1a. Od 1. ledna 2024 se zprávy za každý kalendářní rok uvedené v odst. 1 prvním pododstavci předkládají Komisi každé dva roky nejpozději 12 měsíců od konce druhého roku a musí obsahovat tyto informace:

První zpráva podle prvního pododstavce se předloží do 31. prosince 2026.

2. Komise předloží poprvé v roce 1999 a následně každý třetí rok Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování směrnice 95/50/ES a této směrnice členskými státy, přičemž uvede údaje podle odstavce 1.

Od roku 2025 zašle Komise uvedenou zprávu Evropskému parlamentu a Radě alespoň každé čtyři roky.

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 10 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 26. července 2019. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 10 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 10 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.