1) V odstavci 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Tato směrnice rovněž stanoví větší snížení emisí skleníkových plynů s cílem přispět k takovým úrovním snížení, které se z vědeckého hlediska považují za nezbytné k odvrácení nebezpečné změny klimatu. Přispívá k dosažení cíle klimatické neutrality Unie a jejích cílů v oblasti klimatu stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).), a tím i cílů Pařížské dohody(Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4.“).

2) V článku 2 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:

Tato směrnice se použije na činnosti uvedené v přílohách I a III a na skleníkové plyny uvedené v příloze II. Pokud jsou u zařízení, na něž se vztahuje systém EU ETS, v důsledku provozu spalovacích jednotek s celkovým jmenovitým tepelným příkonem vyšším než 20 MW změněny jeho výrobní procesy tak, aby se snížily jeho emise skleníkových plynů, a již tuto prahovou hodnotu nesplňuje, členský stát, v němž se toto zařízení nachází, poskytne provozovateli možnosti zůstat změně výrobních procesů tohoto zařízení v oblasti působnosti systému EU ETS až do konce současného a příštího pětiletého období uvedeného v čl. 11 odst. 1 druhém pododstavci. Provozovatel tohoto zařízení může rozhodnout, že se na zařízení dále vztahuje systém EU ETS pouze do konce tohoto současného pětiletého období, nebo také v příštím pětiletém období po změně jeho výrobních procesů. Dotčený členský stát oznámí Komisi změny oproti seznamu předloženému Komisi podle čl. 11 odst. 1.

Tato směrnice se použije, aniž jsou dotčeny požadavky podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17).“).

3) Článek 3 se mění takto:

• a) písmeno b) se nahrazuje tímto:
  • „b) „emisemi“ rozumí uvolňování skleníkových plynů ze zdrojů v zařízení nebo uvolňování plynů z letadla vykonávajícího činnost v oblasti letectví uvedenou v příloze I nebo z lodí vykonávajících činnost v oblasti námořní dopravy uvedenou v příloze I určených ve vztahu k této činnosti, nebo uvolňování skleníkových plynů odpovídající činnosti uvedené v příloze III;“;
• b) písmeno d) se nahrazuje tímto:
  • „d) „povolením k vypouštění emisí skleníkových plynů“ rozumí povolení vydané v souladu s články 5, 6 a 30b;“;
• c) písmeno u) se zrušuje;
• d) doplňují se nové body, které znějí:
  • „w) „rejdařskou společností“ rozumí majitel lodi nebo jakákoli jiná organizace nebo osoba, jako je správce nebo nájemce v nájmu typu „bareboat charterer“, které od vlastníka lodi převzaly odpovědnost za provoz lodi a které se při převzetí této odpovědnosti dohodly na převzetí všech povinností a odpovědností uložených Mezinárodním předpisem pro řízení bezpečnosti lodí a pro zabránění znečištění stanovených v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 336/2006(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 336/2006 ze dne 15. února 2006 o provádění Mezinárodního předpisu pro řízení bezpečnosti ve Společenství a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 3051/95 (Úř. věst. L 64, 4.3.2006, s. 1).);
  • x) „plavbou“ rozumí plavba ve smyslu čl. 3 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/757(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/757 ze dne 29. dubna 2015 o monitorování, vykazování a ověřování emisí oxidu uhličitého z námořní dopravy a o změně směrnice 2009/16/ES (Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 55).);
  • y) „správním orgánem ve vztahu k rejdařské společnosti“ rozumí orgán, který odpovídá za správu systému EU ETS ve vztahu k rejdařské společnosti v souladu s článkem 3gf;
  • z) „přístavem určení“ rozumí přístav, v němž loď zastaví, aby naložila či vyložila náklad nebo aby se mohli nalodit či vylodit cestující, nebo přístav, v němž námořní loď zastaví, aby se vystřídala posádka; vyloučeny jsou zastávky, jejichž jediným účelem je doplnění paliva, získání zásob, vystřídání posádky lodi jiné, než je námořní loď, přemístění do suchého doku nebo provedení oprav lodě nebo vybavení, zastávky v přístavu z důvodu, že loď potřebuje pomoc nebo je v tísni, překládky z lodě na loď prováděné mimo přístavy a zastávky, jejichž jediným účelem je nalezení útočiště před nepříznivým počasím nebo které jsou nutné z důvodu pátracích a záchranných činností, jakož i zastávky kontejnerových lodí v sousedním kontejnerovém překládkovém přístavu, jak jsou uvedeny v prováděcím aktu přijatém podle čl. 3ga odst. 2;
  • aa) „výletní osobní lodí“ rozumí osobní loď, která nemá nákladní palubu a je určena výhradně pro obchodní přepravu cestujících v zařízeních pro nocleh v rámci turistické plavby po moři;
  • ab) „rozdílovou smlouvou“ rozumí smlouva mezi Komisí a výrobcem produktu s nízkými nebo nulovými emisemi uhlíku, přičemž výrobce byl vybrán prostřednictvím soutěžního nabídkového mechanismu, jako je aukce, podle níž je výrobci poskytnuta podpora z inovačního fondu pokrývající rozdíl mezi vítěznou cenou, rovněž známou jako realizační cena na jedné straně a referenční cenou odvozenou z ceny vyrobeného produktu s nízkými nebo nulovými emisemi uhlíku, tržní cenou blízké náhrady nebo kombinací těchto dvou cen na straně druhé;
  • ac) „rozdílovou smlouvou o uhlíku“ rozumí smlouva mezi Komisí a výrobcem produktu s nízkými nebo nulovými emisemi uhlíku, přičemž výrobce byl vybrán prostřednictvím soutěžního nabídkového mechanismu, jako je aukce, podle níž je výrobci poskytnuta podpora z Inovačního fondu pokrývající rozdíl mezi vítěznou cenou, rovněž známou jako realizační cena na jedné straně a referenční cenou odvozenou z průměrné ceny povolenek na straně druhé;
  • ad) „smlouvou s pevně stanovenou prémií“ rozumí smlouva mezi Komisí a výrobcem produktu s nízkými nebo nulovými emisemi uhlíku, přičemž výrobce byl vybrán prostřednictvím soutěžního nabídkového mechanismu, jako je aukce, podle níž je výrobci poskytnuta podpora ve formě pevné částky na jednotku vyrobeného produktu;
  • ae) „regulovaným subjektem“ pro účely kapitoly IVa rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba s výjimkou konečného spotřebitele paliv, které vykonávají činnost uvedenou v příloze III a které spadají do jedné z následujících kategorií:
    • i) prochází-li palivo daňovým skladem ve smyslu čl. 3 bodu 11 směrnice Rady (EU) 2020/262(Směrnice Rady (EU) 2020/262 ze dne 19. prosince 2019, kterou se stanoví obecná úprava spotřebních daní (Úř. věst. L 58, 27.2.2020, s. 4).), oprávněný skladovatel ve smyslu čl. 3 bodu 1 uvedené směrnice, který je povinen zaplatit splatnou spotřební daň podle článku 7 uvedené směrnice;
    • ii) pokud se nepoužije písmeno i) tohoto písmene, jakákoli jiná osoba povinná k zaplacení splatné spotřební daně podle článku 7 směrnice (EU) 2020/262 nebo čl. 21 odst. 5 prvního pododstavce směrnice Rady 2003/96/ES(Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (Úř. věst. L 283, 31.10.2003, s. 51).“), pokud jde o paliva, na něž se vztahuje kapitola IVa této směrnice;
    • iii) pokud se nepoužijí body i) a ii) tohoto písmene, jakákoli jiná osoba, která musí být registrována příslušnými orgány členského státu za účelem zaplacení spotřební daně, včetně osob osvobozených od placení spotřební daně, jak je uvedeno v čl. 21 odst. 5 čtvrtém pododstavci směrnice 2003/96/ES;
    • iv) pokud se nepoužijí body i), ii) a iii), nebo pokud za zaplacení stejné spotřební daně odpovídá společně a nerozdílně několik osob, jakákoli jiná osoba určená členským státem.
  • af) „palivem“ pro účely kapitoly IVa této směrnice rozumí jakýkoli energetický produkt uvedený v čl. 2 odst. 1 směrnice 2003/96/ES, včetně paliv uvedených v tabulce A a tabulce C přílohy I uvedené směrnice, jakož i jakýkoli jiný produkt určený k použití, nabízený k prodeji nebo používaný jako pohonná hmota nebo palivo podle čl. 2 odst. 3 uvedené směrnice, včetně produktů k výrobě elektřiny;
  • ag) „propuštěním ke spotřebě“ pro účely kapitoly IVa této směrnice rozumí propuštění ke spotřebě ve smyslu čl. 6 odst. 3 směrnice (EU) 2020/262;
  • ah) „cenou plynu TTF“ pro účely kapitoly IVa rozumí cena futures na plyn s měsíčním předstihem obchodovaná na virtuálním obchodním místě pro převod vlastnického práva (TTF) provozovaném společností Gasunie Transport Services B.V.;
  • ai) „cenou surové ropy Brent“ pro účely kapitoly IVa rozumí termínová cena ropy na konci měsíce, která se používá jako referenční cena pro nákup ropy.

4) Nadpis kapitoly II se nahrazuje tímto:

„Letectví a námořní doprava“;

5) Článek 3a se nahrazuje tímto:

Články 3b až 3f se vztahují na přidělování a vydávání povolenek, pokud jde o činnosti v oblasti letectví uvedené v příloze I. Články 3g až 3gg se použijí ve vztahu k činnostem v oblasti námořní dopravy uvedeným v příloze I.“

6) Článek 3g se nahrazuje tímto:

Členský stát správy zajistí, aby každý provozovatel letadla předložil příslušnému orgánu v daném členském státě plán pro monitorování stanovující opatření pro monitorování a vykazování emisí a aby tyto plány příslušný orgán schválil v souladu s prováděcími akty uvedenými v článku 14.“

7) Vkládají se nové články, které znějí:

Přidělování povolenek a uplatnění požadavků na vyřazení v souvislosti s činnostmi v oblasti námořní dopravy se vztahují na padesát procent (50 %) emisí z lodí plavících se z přístavu určení, který spadá do jurisdikce členského státu, do přístavu určení mimo jurisdikci členského státu, padesát procent (50 %) emisí z lodí plavících se z přístavu určení mimo jurisdikci členského státu do přístavu určení spadajícího do jurisdikce členského státu, sto procent (100 %) emisí z lodí plavících se z přístavu určení spadajícího do jurisdikce členského státu do přístavu určení spadajícího do jurisdikce členského státu a sto procent (100 %) emisí z lodí v kotvišti v přístavu určení spadajícím do jurisdikce členského státu.

Komise do 31. prosince 2023 prostřednictvím prováděcích aktů stanoví seznam sousedních přístavů pro překládku kontejnerů a poté tento seznam každé dva roky do 31. prosince aktualizuje.

V těchto prováděcích aktech se uvede přístav jako sousední přístav pro překládku kontejnerů, v nichž podíl překládky kontejnerů měřený v ekvivalentní jednotce o délce dvaceti stop přesahuje 65 % celkové kontejnerové přepravy v daném přístavu během posledního dvanáctiměsíčního období, za které jsou k dispozici příslušné údaje, a pokud se tento přístav nachází mimo Unii, ale méně než 300 námořních mil od přístavu spadajícího do jurisdikce členského státu. Pro účely tohoto odstavce se kontejnery považují za přeložené, jsou-li vyloženy z lodi do přístavu pouze za účelem jejich naložení na jinou loď. Seznam vypracovaný Komisí podle prvního pododstavce nezahrnuje přístavy nacházející se ve třetí zemi, ve vztahu k nimž tato třetí země účinně uplatňuje opatření rovnocenná s opatřeními této směrnice.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 22a odst. 2.

Články 9, 9a a 10 se vztahují na činnosti v oblasti námořní dopravy stejným způsobem, jakým se vztahují na jiné činnosti, jež spadají do systému EU ETS, přičemž v souvislosti s použitím článku 10 platí tato výjimka.

Do 31. prosince 2030 se přidělí podíl povolenek členským státům, u nichž poměr rejdařských společností, za něž by členské státy nesly podle článku 3f odpovědnost, ve srovnání s jejich příslušným počtem obyvatel v roce 2020, na základě údajů dostupných za období let 2018 až 2020, činí více než 15 rejdařských společností na milion obyvatel. Množství povolenek odpovídá 3,5 % dodatečného množství povolenek v důsledku zvýšení stropu pro námořní dopravu, jenž je uveden v čl. 9 třetím pododstavci, v příslušném roce. Pro období let 2024 a2025 se množství povolenek navíc vynásobí procentními podíly platnými pro příslušný rok podle čl. 3gb prvního pododstavce písm. a) a b). Výnosy z dražeb tohoto podílu povolenek by se měly použít pro účely uvedené v čl. 10 odst. 3 prvním pododstavci písm. g), pokud jde o námořní odvětví, a v písm. f) a i). 50 % množství povolenek se rozdělí mezi příslušné členské státy na základě podílu rejdařských společností, za něž nesou odpovědnost, a zbývající část se mezi ně rozdělí rovným dílem.

Rejdařské společnosti jsou povinny vyřazovat povolenky podle následujícího harmonogramu:

• a) 40 % ověřených emisí vykázaných za rok 2024, na které by se vztahovaly požadavky na vyřazení povolenek v souladu s článkem 12;
• b) 70 % ověřených emisí vykázaných za rok 2025, na které by se vztahovaly požadavky na vyřazení povolenek v souladu s článkem 12;
• c) 100 % ověřených emisí vykázaných za rok 2026 a každý následující rok v souladu s článkem 12.

Bude-li oproti ověřeným emisím z námořní dopravy pro roky 2024 a 2025 vyřazeno méně povolenek, zruší se, jakmile bude pro každý rok zjištěn rozdíl mezi ověřenými emisemi a zrušenými povolenkami, namísto dražby podle článku 10 množství povolenek odpovídající tomuto rozdílu.

Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby v případě, že konečnou odpovědnost za nákup paliva nebo provoz lodi, či obojího, převezme jiný subjekt než rejdařská společnost podle smluvního ujednání, měla rejdařská společnost nárok na náhradu nákladů vyplývajících z vyřazování povolenek ze strany tohoto subjektu.

„Provozováním lodě“ se pro účely tohoto článku rozumí určení přepravovaného nákladu nebo trasy a rychlosti lodi. Rejdařská společnost zůstává subjektem odpovědným za vyřazování povolenek, jak požadují články 3gb a 12, a za celkový soulad s ustanoveními vnitrostátních právních předpisů, jimiž se tato směrnice provádí. Členské státy zajistí, aby rejdařské společnosti, které spadají do jejich odpovědnosti, plnily své povinnosti ohledně vyřazování povolenek podle článků 3gb a 12 bez ohledu na nárok těchto rejdařských společností na náhradu nákladů, jež vyplývají z vyřazování povolenek, ze strany komerčních provozovatelů.

Pokud jde o emise z činností v oblasti námořní dopravy uvedených v příloze I této směrnice, správní orgán ve vztahu k rejdařské společnosti zajistí, aby rejdařská společnost, za kterou odpovídá, monitorovala a vykazovala příslušné parametry během vykazovaného období a předložila mu souhrnné údaje o emisích na úrovni společnosti v souladu s kapitolou II nařízení (EU) 2015/757.

Správní orgán ve vztahu k rejdařské společnosti zajistí, aby vykazování souhrnných údajů o emisích na úrovni rejdařské společnosti předložené rejdařskou společností podle článku 3gd této směrnice bylo ověřeno v souladu s pravidly ověřování a akreditace stanovenými v kapitole III nařízení (EU) 2015/757.

Správním orgánem ve vztahu k rejdařské společnosti je:

• a) v případě rejdařské společnosti zapsané v členském státě členský stát, v němž je rejdařská společnost zapsána;
• b) v případě rejdařské společnosti, která není zapsána v členském státě, členský stát s největším odhadovaným počtem zastávek v přístavu z plaveb uskutečněných touto rejdařskou společností v posledních čtyřech sledovaných letech, které spadají do oblasti působnosti stanovené v článku 3ga;
• c) v případě rejdařské společnosti, která není zapsána v členském státě a která v posledních čtyřech sledovaných letech neuskutečnila žádnou plavbu spadající do oblasti působnosti stanovené v článku 3ga, členský stát, z něhož vyplula loď rejdařské společnosti na první plavbu spadající do oblasti působnosti stanovené v uvedeném článku, nebo do něhož tato loď z takové plavby připlula.

Komise na základě nejlepších dostupných informací prostřednictvím prováděcích aktů stanoví:

• a) před 1. únorem 2024 seznam rejdařských společností, které k 1. lednu 2024 nebo s účinností od tohoto data vykonávaly činnost v oblasti námořní dopravy uvedenou v příloze I spadající do oblasti působnosti stanovené v článku 3ga, s uvedením správního orgánu ve vztahu k rejdařské společnosti v souladu s odstavcem 1 tohoto článku;
• b) před 1. únorem 2026 a poté každé dva roky aktualizovaný seznam umožňující, aby rejdařské společnosti zapsané v jednom členském státě mohly být přeřazeny pod jiný správní orgán ve vztahu k rejdařské společnosti, pokud v rámci Unie změnily členský stát, v němž jsou v souladu s odst. 1 písm. a) tohoto článku zapsány, nebo aby mohly být zahrnuty rejdařské společnosti, které následně vykonávaly činnost v oblasti námořní dopravy stanovenou v příloze I, která spadala do oblasti působnosti stanovené v článku 3ga, v souladu s odst. 1 písm. c) tohoto článku; a
• c) před 1. únorem 2028 a poté každé čtyři roky aktualizovaný seznam umožňující, aby rejdařské společnosti, které nejsou zapsány v některém členském státě, mohly být v souladu s odst. 1 písm. b) tohoto článku přeřazeny pod jiný správní orgán ve vztahu k rejdařské společnosti.

Správní orgán ve vztahu k rejdařské společnosti, do jehož působnosti podle seznamu sestaveného podle odstavce 2 spadá rejdařská společnost, si ponechává tuto svou působnost bez ohledu na následné změny v činnostech nebo zapsání námořní společnosti, dokud se tyto změny nezohlední v aktualizovaném seznamu.

Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví podrobná pravidla týkající se správy rejdařských společností správními orgány ve vztahu k rejdařské společnosti podle této směrnice. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 22a odst. 2.

V případě, že Mezinárodní námořní organizace (IMO) přijme celosvětové tržní opatření ke snížení emisí skleníkových plynů z námořní dopravy, přezkoumá Komise tuto směrnici s ohledem na uvedené přijaté opatření.

Za tímto účelem Komise Evropskému parlamentu a Radě předloží zprávu do 18 měsíců od přijetí takového celosvětového tržního opatření, a to předtím, než vstoupí v platnost. V této zprávě Komise přezkoumá celosvětové tržní opatření, pokud jde o:

• a) jeho ambice s ohledem na cíle Pařížské dohody;
• b) jeho celkovou ekologickou vyváženost, a to i ve srovnání s ustanoveními této směrnice týkajícími se námořní dopravy; a
• c) jakoukoli otázku týkající se soudržnosti mezi systémem EU ETS a tímto opatřením.

Komise může ke zprávě uvedené v druhém pododstavci tohoto odstavce případně připojit legislativní návrh na změnu této směrnice způsobem, který je v souladu s cílem Unie v oblasti klimatu pro rok 2030 a cílem klimatické neutrality stanovenými v nařízení (EU) 2021/1119, a s cílem zachovat ekologickou vyváženost a účinnost opatření Unie v oblasti klimatu, aby byla zajištěna soudržnost mezi prováděním celosvětového tržního opatření a systémem EU ETS a zároveň se zabránilo jakékoli významné dvojí zátěži.

V případě, že IMO do roku 2028 nepřijme celosvětové tržní opatření ke snížení emisí skleníkových plynů z námořní dopravy v souladu s cíli Pařížské dohody a alespoň na úroveň srovnatelnou s úrovní, která vyplývá z opatření Unie přijatých podle této směrnice, předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž posoudí potřebu uplatnit přidělování povolenek a požadavky na vyřazení povolenek k více než padesáti procentům (50 %) emisí z lodí, které se plaví mezi přístavem určení spadajícím do jurisdikce členského státu a přístavem určení mimo jurisdikci členského státu, a to s ohledem na cíle Pařížské dohody. V této zprávě Komise zejména zváží pokrok na úrovni IMO, posoudí, zda má třetí země tržní opatření rovnocenné této směrnici, a zhodnotí riziko nárůstu praktik vyhýbání se povinnostem, mimo jiné prostřednictvím přechodu na jiné druhy dopravy nebo přesunu přístavních uzlů do přístavů mimo Unii.

V případě potřeby zprávu uvedenou v prvním pododstavci doplní legislativním návrhem na změnu této směrnice .

Komise sleduje provádění této kapitoly ve vztahu k námořní dopravě, zejména za účelem odhalovat vyhýbání se povinnostem s cílem tomuto chování v rané fázi předcházet, a to i se zohledněním nejvzdálenějších regionů, a každé dva roky od roku 2024 podá zprávu o provádění této kapitoly ve vztahu k námořní dopravě a možných trendech, pokud jde o rejdařské společnosti usilující o to, aby nebyly vázány požadavky této směrnice. Komise rovněž sleduje dopady, pokud jde mimo jiné o možné zvýšení nákladů na dopravu, narušení trhu a změny v přístavní dopravě, jako je vyhýbání se přístavům a přesuny překladišť, celkovou konkurenceschopnost námořního odvětví v členských státech, a zejména dopady na ty služby lodní dopravy, které představují základní služby územní kontinuity. Bude-li to vhodné, navrhne Komise opatření k zajištění účinného provádění této kapitoly ve vztahu k námořní dopravě, zejména opatření k řešení těchto trendů, pokud jde o rejdařské společnosti, které se snaží vyhnout plnění požadavků této směrnice.

Nejpozději do 30. září 2028 Komise posoudí, zda je vhodné prodloužit uplatňování čl. 3g odst. 2 druhého pododstavce i po 31. prosinci 2030, a případně za tímto účelem předloží legislativní návrh.

Nejpozději do 31. prosince 2026 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž posoudí proveditelnost a hospodářské, environmentální a sociální dopady zahrnutí emisí z lodí, včetně lodí na volném moři, do této směrnice, a to o hrubé prostornosti nižší než 5000, ale ne nižší než 400 hrubé prostornosti, a to zejména na základě analýzy připojené k přezkumu nařízení (EU) 2015/757, který má být proveden do 31. prosince 2024.

V uvedené zprávě se rovněž zváží vzájemné vazby mezi touto směrnicí a nařízením (EU) 2015/757 a bude se v ní vycházet ze zkušeností získaných jejich uplatňováním. V této zprávě Komise rovněž přezkoumá, jak může tato směrnice nejlépe podpořit využívání obnovitelných a nízkouhlíkových námořních paliv, a to na základě životního cyklu. V případě potřeby může být zpráva doplněna legislativními návrhy.“

8) Článek 3h se nahrazuje tímto:

Tato kapitola se vztahuje na povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů a na přidělování a vydávání povolenek, pokud jde o činnosti uvedené v příloze I kromě činností v oblasti letectví a činností v oblasti námořní dopravy.“

9) V čl. 6 odst. 2 se písmeno e) nahrazuje tímto:

• „e) povinnost vyřadit povolenky rovnající se celkovým emisím zařízení v každém kalendářním roce, ověřené podle článku 15 a ve lhůtě stanovené v čl. 12 odst. 3.“

10) Článek 8 se nahrazuje tímto:

Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby u zařízení, která provádějí činnosti uvedené v příloze I směrnice 2010/75/EU, byly podmínky a postupy pro udělení povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů koordinovány s podmínkami a postupy pro udělení povolení stanovenými v uvedené směrnici. Požadavky stanovené v článcích 5, 6 a 7 této směrnice mohou být začleněny do postupů stanovených ve směrnici 2010/75/EU.

Komise přezkoumá účinnost synergií se směrnicí 2010/75/EU. Povolení týkající se životního prostředí a klimatu musí být koordinována, aby se zajistilo účinné a rychlejší provádění opatření potřebných k dosažení souladu s cíli Unie v oblasti klimatu a energetiky. Komise může Evropskému parlamentu a Radě předložit zprávu v souvislosti s jakýmkoli budoucím přezkumem této směrnice.“

11) V článku 9 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

„V roce 2024 se množství povolenek pro celou Unii sníží o 90 milionů povolenek . V roce 2026 se množství povolenek pro celou Unii sníží o 27 milionů povolenek . V roce 2024 se množství povolenek pro celou Unii zvýší o 78,4 milionu povolenek pro námořní dopravu. Lineární faktor činí od roku 2024 do roku 2027 4,3 % a od roku 2028 4,4 %. Lineární faktor se rovněž použije na povolenky odpovídající průměrným emisím z činností v oblasti námořní dopravy vykazovaným v souladu s nařízením (EU) 2015/757 za roky 2018 a 2019, jimiž se zabývá článek 3ga této směrnice. Komise zveřejní množství povolenek pro celou Unii do 6. září 2023.

Od 1. ledna 2026 a 1. ledna 2027 se množství povolenek zvýší, aby se zohlednilo zahrnutí emisí skleníkových plynů z činností v oblasti námořní dopravy jiných než emise CO₂ a zahrnutí emisí z lodí na moři, a to na základě jejich emisí za poslední rok, pro který jsou údaje k dispozici. Bez ohledu na čl. 10 odst. 1 se povolenky vyplývající z tohoto zvýšení zpřístupní na podporu inovací v souladu s čl. 10a odst. 8.“

12) Článek 10 se mění takto:

• a) v odstavci 1 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

  „2 % z celkového množství povolenek mezi lety 2021 a 2030 budou dražena za účelem zřízení fondu na zlepšení energetické účinnosti a modernizaci energetických soustav vybraných členských států (dále jen „přijímající členské státy“), jak je stanoveno v článku 10d („modernizační fond“). Přijímajícími členskými státy pro toto množství povolenek jsou členské státy, které měly v roce 2013 HDP na obyvatele v tržních cenách nižší než 60 % průměru Unie. Finanční prostředky odpovídající tomuto množství povolenek se rozdělí v souladu s částí A přílohy IIb.

  Kromě toho se 2,5 % celkového množství povolenek mezi lety 2024 a 2030 draží pro Modernizační fond. Přijímajícími členskými státy pro toto množství povolenek jsou členské státy s HDP na obyvatele v tržních cenách nižším než 75 % průměru Unie v letech 2016 až 2018. Finanční prostředky odpovídající tomuto množství povolenek se rozdělí v souladu s částí B přílohy IIb.“;

• b) v odst. 3 prvním pododstavci se uvozující věta nahrazuje tímto:

  Členské státy určí způsob, jakým mají být využity výnosy z dražeb povolenek uvedené v odstavci 2 tohoto článku s výjimkou výnosů stanovených jako vlastní zdroje v souladu s čl. 311 třetím pododstavcem Smlouvy o fungování EU a zapsaných do rozpočtu Unie. Členské státy své uvedené výnosy použijí, s výjimkou výnosů použitých na náhradu nepřímých uhlíkových nákladů podle čl. 10a odst. 6 této směrnice, nebo ekvivalentu těchto výnosů ve finanční hodnotě, k jednomu nebo více z těchto účelů:“

  ;

• c) v odst. 3 prvním pododstavci se písmena b) až f) nahrazují těmito:
  • „b) na rozvoj obnovitelných zdrojů a sítí pro distribuci elektřiny s cílem splnit závazek Unie ohledně energií z obnovitelných zdrojů a cíle Unie v oblasti propojení, jakož i na rozvoj dalších technologií, které přispívají k přechodu na bezpečné a udržitelné nízkouhlíkové hospodářství a ke splnění závazku Unie zvýšit energetickou účinnost na úrovně stanovené v příslušných legislativních aktech, včetně výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů od samospotřebitelů energie z obnovitelných zdrojů a komunit obnovitelné energie;
  • c) na opatření k předcházení odlesňování a podporu ochrany a obnovy rašelinišť, lesů a dalších suchozemských nebo mořských ekosystémů, včetně opatření, která přispívají k jejich ochraně, obnově a lepšímu řízení, zejména pokud jde o chráněné mořské oblasti, a na zvýšení zalesňování vstřícného vůči biologické rozmanitosti a obnovy zalesnění, a to i v rozvojových zemích, které ratifikují Pařížskou dohodu, a na opatření na převod technologií a snazší přizpůsobení se nepříznivým důsledkům změny klimatu v těchto zemích;
  • d) na zachytávání CO₂ v lesních porostech a půdě v Unii;
  • e) na ekologicky bezpečné zachytávání a geologické ukládání CO₂ zejména z elektráren spalujících pevná fosilní paliva a z řady průmyslových odvětví a pododvětví, včetně ve třetích zemích, a na technologicky inovativní metody pohlcování uhlíku, jako jsou jeho přímé zachycování ze vzduchu a jeho ukládání;
  • f) na investování do přechodu na ty způsoby dopravy, které významně přispívají k dekarbonizaci tohoto odvětví, včetně rozvoje osobní a nákladní železniční dopravy a autobusových služeb a technologií šetrných ke klimatu, a na urychlení přechodu na tyto způsoby dopravy, do opatření k dekarbonizaci námořního odvětví, včetně zlepšení energetické účinnosti lodí, přístavů, inovativních technologií a infrastruktury a udržitelných alternativních paliv, jako jsou vodík a amoniak vyráběné z obnovitelných zdrojů, a technologií pohonu s nulovými emisemi, a na financování opatření na podporu dekarbonizace letišť v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva, a o zrušení směrnice 2014/94/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady o zajištění rovných podmínek pro udržitelnou leteckou dopravu;“;
• d) v odst. 3 prvním pododstavci se písmeno h) nahrazuje tímto:
  • „h) na opatření, jejichž cílem je zlepšit energetickou účinnost, rozšířit systémy dálkového vytápění a zlepšit tepelnou izolaci, podpořit účinné a obnovitelné systémy vytápění a chlazení nebo podpořit hloubkové a postupné hloubkové renovace budov v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13).“;), počínaje renovací energeticky nejnáročnějších budov;
• e) v odst. 3 prvním pododstavci se vkládají nová písmena, která znějí:
  • „ha) na poskytování finanční na řešení sociálních aspektů v domácnostech s nižšími a středními příjmy, mimo jiné snížením daní s nepříznivým účinkem a cíleným snižováním cel a poplatků za elektřinu z obnovitelných zdrojů;
  • hb) na financování vnitrostátních programů klimatických dividend s prokázaným pozitivním dopadem na životní prostředí, jak je doloženo ve výroční zprávě uvedené v čl. 19 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).“;);
• f) v odst. 3 prvním pododstavci se písmeno k) nahrazuje tímto:
  • „k) na podporu rozvoje dovedností a přesměrování pracovních sil s cílem přispět ke spravedlivému přechodu na klimaticky neutrální hospodářství, především v regionech nejvíce dotčených přeměnou pracovních míst, a to v úzké spolupráci se sociálními partnery, a na investice do zvyšování kvalifikace a rekvalifikace pracovníků potenciálně postižených tímto přechodem včetně pracovníků v námořní dopravě;“
  • l) k řešení zbytkového rizika úniku uhlíku v odvětvích, na něž se vztahuje příloha I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/956(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/956 ze dne 10. května 2023, kterým se zavádí mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (Úř. věst. L 130, 16.5.2023, s. 52).“;), s podporou transformace a prosazováním jejich dekarbonizace v souladu s pravidly pro státní podporu.
• g) v odstavci 3 se za první pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní:

  „Při určování využití příjmů z dražeb povolenek členské státy zohlední potřebu pokračovat ve zvyšování mezinárodního financování opatření v oblasti klimatu ve zranitelných třetích zemích uvedených v prvním pododstavci písm. j).“;

• h) v odstavci 3 se dosavadní druhý pododstavec nahrazuje tímto:

  „Má se za to, že členské státy dosáhly souladu s tímto odstavcem, pokud zavedly a uplatňují politiky daňové nebo finanční podpory, včetně zejména v rozvojových zemích, anebo vnitrostátní regulační politiky na posílení finanční podpory, které jsou vytvořeny pro účely uvedené v prvním pododstavci a které představují hodnotu odpovídající výnosům uvedeným v prvním pododstavci.“;

• i) v odstavci 3 se dosavadní třetí pododstavec nahrazuje tímto:

  „Členské státy ve svých zprávách předložených podle čl. 19 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1999 informují Komisi o použití příjmů a opatřeních přijatých podle tohoto odstavce a případně upřesní, jaké příjmy jsou využívány a jaká opatření jsou přijímána za účelem provádění jejich integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu předloženého v souladu s uvedeným nařízením a jejich plánu spravedlivé územní transformace vypracovaného v souladu s článkem 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1056(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1056 ze dne 24. června 2021, kterým se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 1).“;).

  Zprávy musí být dostatečně podrobné, aby Komise mohla posoudit, zda členské státy dodržují první pododstavec.

• j) v odstavci 4 se první pododstavec nahrazuje tímto:

  „Komisi je svěřena pravomoc přijímat pravomoci v souladu s článkem 23 této směrnice akty v přenesené pravomoci, kterými se doplňuje tato směrnice, pokud jde o harmonogram, správu a další aspekty dražeb, včetně způsobů dražeb, které jsou nezbytné pro převod části výnosů do rozpočtu Unie jako vnějších účelově vázaných příjmů v souladu s čl. 30d odst. 4 této směrnice nebo jako vlastních zdrojů v souladu s čl. 311 třetím pododstavcem Smlouvy o fungování EU, s cílem zajistit, aby byly prováděny otevřeným, transparentním, harmonizovaným a nediskriminačním způsobem. Tento proces je proto předvídatelný, zejména pokud jde o načasování a sled dražeb a o předpokládané množství povolenek, jež budou v dražbách nabízeny.“;

• k) odstavec 5 se nahrazuje tímto:

  Komise sleduje fungování evropského trhu s uhlíkem. Každý rok předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o fungování trhu s uhlíkem a o dalších relevantních politikách v oblasti klimatu a energetiky, včetně provádění dražeb, likvidity a obchodovaných objemů a shrnutí informací poskytnutých Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (ESMA) v souladu s odstavcem 6 tohoto článku a informací poskytnutých členskými státy o finančních opatřeních uvedených v čl. 10a odst. 6. Členské státy v případě nutnosti zajistí, aby byly Komisi veškeré příslušné informace poskytnuty nejpozději dva měsíce předtím, než Komise zprávu přijme.“

  ;

• l) doplňuje se nový odstavec, který zní:

  Orgán ESMA pravidelně sleduje integritu a transparentnost evropského trhu s uhlíkem, zejména s ohledem na volatilitu trhu a vývoj cen, provozování dražeb, obchodování s povolenkami na emise a jejich deriváty, včetně mimoburzovního obchodování, likvidity a obchodovaných objemů, a kategorie a obchodní chování účastníků trhu, včetně pozic finančních zprostředkovatelů. ESMA zahrne příslušná zjištění do svých posouzení a v případě potřeby vydá doporučení Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Evropské radě pro systémová rizika v souladu s čl. 32 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).). Pro účely úkolů uvedených v první větě tohoto odstavce orgán ESMA a dotčené příslušné orgány spolupracují a vyměňují si podrobné informace o všech druzích obchodů v souladu s článkem 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 1).“).

13) Článek 10a se mění takto:

• a) odstavec 1 se mění takto:
  • i) za druhý pododstavec se doplňují nové pododstavce, které znějí:

    „Pokud se na zařízení vztahuje povinnost provést energetický audit nebo zavést certifikovaný systém hospodaření s energií podle článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).“;) a doporučení zprávy o auditu nebo certifikovaného systému hospodaření s energií nejsou provedena, pokud doba návratnosti příslušných investic nepřesáhne tři roky nebo pokud náklady na tyto investice nejsou nepřiměřené, sníží se množství bezplatných povolenek o 20 %. Množství bezplatných povolenek se nesníží, pokud provozovatel prokáže, že provedl jiná opatření vedoucí ke snížení emisí skleníkových plynů, která jsou rovnocenná opatřením doporučeným ve zprávě o auditu nebo certifikovaném systému hospodaření s energií pro dané zařízení.

    Komise doplní tuto směrnici tím, že v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle tohoto odstavce, a aniž jsou dotčena pravidla použitelná podle směrnice 2012/27/EU, stanoví administrativně jednoduchá harmonizovaná pravidla pro uplatňování třetího pododstavce tohoto odstavce, která zajistí, aby uplatňování podmíněnosti neohrožovalo rovné podmínky, ekologickou vyváženost nebo rovné zacházení se zařízeními v celé Unii. Tato harmonizovaná pravidla stanoví zejména harmonogramy, kritéria pro uznávání prováděných opatření v oblasti energetické účinnosti, jakož i pro alternativní opatření ke snížení emisí skleníkových plynů, přičemž použijí postup pro vnitrostátní prováděcí opatření v souladu s čl. 11 odst. 1 této směrnice.

    Kromě požadavků stanovených ve třetím pododstavci tohoto odstavce se snížení o 20 % uvedené ve zmíněném pododstavci uplatní v případě, že do 1. května 2024 provozovatelé zařízení, jejichž úrovně emisí skleníkových plynů jsou vyšší než 80 percentil úrovní emisí pro příslušné referenční úrovně produktu, nestanovili plán klimatické neutrality pro každé z těchto zařízení pro jeho činnosti, na něž se vztahuje tato směrnice. Tento plán obsahuje prvky uvedené v čl. 10b odst. 4 a je vypracován v souladu s prováděcím aktem stanoveným v uvedeném článku. Čl. 10b odst. 4 se považuje pouze za odkaz na úroveň zařízení. Dosažení cílů a milníků uvedených v čl. 10b odst. 4 třetím pododstavci písm. b) se ověří ve lhůtě do 31. prosince 2025 a poté do 31. prosince každého pátého roku v souladu s ověřovacími a akreditačními postupy stanovenými v článku 15. Nebudou přiděleny žádné bezplatné povolenky přesahující 80 %, pokud nebylo ověřeno dosažení průběžných cílů a milníků pro období do konce roku 2025 nebo pro období let 2026 až 2030.

    Povolenky, které nejsou přiděleny v důsledku snížení počtu bezplatných povolenek v souladu s třetím a pátým pododstavcem tohoto odstavce, se použijí k vynětí zařízení z úpravy v souladu s odstavcem 5 tohoto článku. Pokud tyto povolenky zůstanou, 50 % těchto povolenek se zpřístupní na podporu inovací v souladu s odstavcem 8 tohoto článku. Zbývajících 50 % těchto povolenek se draží v souladu s čl. 10 odst. 1 této směrnice a členské státy by měly příslušné příjmy použít k řešení zbytkového rizika úniku uhlíku v odvětvích, na něž se vztahuje příloha I nařízení (EU) 2023/956, na podporu transformace a prosazování jejich dekarbonizace v souladu s pravidly státní podpory.

    Bezplatné povolenky se nepřidělují zařízením v odvětvích nebo pododvětvích v rozsahu, v němž se na ně vztahují jiná opatření k řešení rizika úniku uhlíku stanovená nařízením (EU) 2023/956. Opatření uvedená v prvním pododstavci tohoto odstavce se odpovídajícím způsobem upraví.

  • ii) třetí pododstavec se nahrazuje tímto:

    „Aby se při výrobním procesu v daném odvětví nebo pododvětví dosáhlo maximálního snížení emisí skleníkových plynů a maximální energetické účinnosti, vychází se při výpočtu referenční hodnoty v každém odvětví a pododvětví v zásadě z produktů, a nikoli ze vstupů. S cílem poskytnout další pobídky ke snižování emisí skleníkových plynů a ke zlepšení energetické účinnosti a zajistit rovné podmínky pro zařízení využívající nové technologie, které částečně snižují nebo zcela odstraňují emise skleníkových plynů, a pro zařízení využívající stávající technologie, se předem stanovené referenční hodnoty pro celou Unii přezkoumají za účelem jejich uplatňování v období let 2026 až 2030s cílem potenciálně změnit definice a systémové hranice stávajících referenčních hodnot produktu, přičemž se za hlavní zásady považuje potenciál oběhového využívání materiálů a to, že referenční hodnoty by měly být nezávislé na surovinách a typu výrobního procesu, pokud mají výrobní procesy stejný účel. Komise se vynasnaží přijmout prováděcí akty za účelem stanovení revidovaných referenčních hodnot pro přidělování bezplatných povolenek v souladu s odst. 2 třetím pododstavcem co nejdříve a před začátkem období let 2026 až 2030.“;

• b) vkládá se nový odstavec, který zní:

  S výhradou použití nařízení (EU) 2023/956 se bezplatné povolenky neudělují v souvislosti s výrobou zboží uvedeného v příloze I uvedeného nařízení.

  Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce se na výrobu zboží uvedeného v příloze I k tomuto nařízení v prvních letech uplatňování nařízení (EU) 2023/956 přidělují bezplatné povolenky ve sníženém množství. Použije se faktor snižující přidělování bezplatných povolenek na výrobu tohoto zboží (faktor CBAM). Faktor CBAM se rovná 100 % pro období mezi vstupem uvedeného nařízení v platnost a koncem roku 2025 a s výhradou použití ustanovení uvedených v čl. 36 odst. 2 písm. b) uvedeného nařízení se rovná 97,5 % v roce 2026, 95 % v roce 2027, 90 % v roce 2028, 77,5 % v roce 2029, 51,5 % v roce 2030, 39 % v roce 2031, 26,5 % v roce 2032 a 14 % v roce 2033. Od roku 2034 se neuplatňuje žádný faktor CBAM.

  Snížení bezplatných povolenek se každoročně vypočítá jako průměrný podíl poptávky po bezplatném přidělování povolenek na výrobu zboží uvedeného v příloze I nařízení (EU) 2023/956 ve srovnání s vypočtenou celkovou poptávkou po přidělení bezplatných povolenek pro všechna zařízení pro příslušné období uvedené v čl. 11 odst. 1 této směrnice. Při tomto výpočtu se použije faktor CBAM.

  Povolenky vyplývající ze snížení bezplatných povolenek se zpřístupní na podporu inovací v souladu s odstavcem 8.

  Do 31. prosince 2024 Komise v rámci své výroční zprávy Evropskému parlamentu a Radě podle čl. 10 odst. 5 této směrnice posoudí riziko úniku uhlíku u zboží, na něž se vztahuje mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích a vyrobeného v Unii na vývoz do třetích zemí, které neuplatňují systém EU ETS nebo podobný mechanismus stanovování cen uhlíku. Zpráva posoudí zejména riziko úniku uhlíku v odvětvích, na něž se mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích bude vztahovat, zejména úlohu a urychlené zavádění vodíku, a vývoj, pokud jde o obchodní toky a obsažené emise zboží vyrobeného těmito odvětvími na světovém trhu. Pokud zpráva dojde k závěru, že u zboží vyrobeného v Unii na vývoz do třetích zemí, které neuplatňují systém EU ETS nebo ekvivalentní mechanismus stanovování cen uhlíku, existuje riziko úniku uhlíku, Komise případně předloží legislativní návrh na řešení tohoto rizika úniku uhlíku způsobem, který je v souladu s pravidly Světové obchodní organizace, včetně článku XX Všeobecné dohody o clech a obchodu z roku 1994, a zohlední dekarbonizaci zařízení v Unii.“

  ;

• c) odstavec 2 se mění takto:
  • i) ve třetím pododstavci se písmeno c) nahrazuje tímto:
    • „c) pro období let 2026 až 2030 se referenční hodnoty stanoví stejným způsobem jako v písmenech a) a d) tohoto pododstavce, přičemž se zohlední písmeno e) tohoto pododstavce, na základě informací předložených podle článku 11 za roky 2021 a 2022 a na základě uplatnění roční míry snížení pro každý rok v letech 2008 až 2028;“
  • ii) ve třetím pododstavci se doplňují nová písmena, která znějí:
    • „d) pokud roční míra snížení přesáhne 2,5 % nebo je nižší než 0,3 %, referenční hodnoty pro období let 2026 až 2030 jsou referenčními hodnotami použitelnými v období let 2013 až 2020 sníženými podle toho, která z těchto dvou procentních sazeb je relevantní, pro každý rok v letech 2008 až 2028;
    • e) v období let 2026 až 2030 není roční míra snižování referenční úrovně produktu v případě tekutého kovu ovlivněna změnou definic referenčních hodnot a systémových hranic, jež se aplikují podle odst. 1 osmého pododstavce.“;
  • iii) čtvrtý pododstavec se nahrazuje tímto:

    „Odchylně se upraví hodnoty referenčních úrovní pro aromatické látky a syntetický plyn, a to o stejné procento jako referenční úrovně rafinérií, neboť cílem je zachování rovných podmínek pro výrobce těchto produktů.“;

• d) odstavce 3 a 4 se zrušují;
• e) odstavec 5 se nahrazuje tímto:

  Za účelem dodržení dražebního podílu stanoveného v článku 10 se za každý rok, v němž součet bezplatně přidělených povolenek nedosáhne maximálního množství, které dodržuje dražební podíl, použijí povolenky zbývající do tohoto množství k tomu, aby se zabránilo snížení počtu bezplatně přidělovaných povolenek s cílem dodržet dražební podíl v následujících letech nebo aby se toto snížení omezilo. Je-li však dosaženo maximálního množství, příděly bezplatných povolenek se odpovídajícím způsobem upraví. Každá taková úprava se provede jednotně. Zařízení, jejichž úrovně emisí skleníkových plynů jsou nižší než průměr 10 % nejúčinnějších zařízení v odvětví nebo pododvětví v Unii pro příslušné referenční úrovně v roce, kdy se úprava použije, jsou však z úpravy vyjmuta.“

  ;

• f) v odstavci 6 se první pododstavec nahrazuje tímto:

  „Členské státy by měly přijmout finanční opatření v souladu s druhým a čtvrtým pododstavcem tohoto odstavce ve prospěch odvětví nebo pododvětví, která jsou vystavena skutečnému riziku úniku uhlíku v důsledku značných nepřímých nákladů, jež jsou skutečně vynaloženy na náklady spojené s emisemi skleníkových plynů promítnuté do cen elektřiny, a to za předpokladu, že tato finanční opatření jsou v souladu s pravidly státní podpory a především nezpůsobují nepatřičné narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu. Přijatá finanční opatření by neměla kompenzovat nepřímé náklady, na něž se vztahuje přidělování bezplatných povolenek v souladu s referenčními hodnotami stanovenými podle odstavce 1 tohoto článku. Pokud členský stát vynaloží částku vyšší, než je ekvivalent 25 % výnosů z dražeb podle čl. 10 odst. 3 v roce, v němž vznikly nepřímé náklady, uvede důvody pro překročení této částky.“;

• g) v odstavci 7 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

  „Od roku 2021 se povolenky, které podle odstavců 19, 20 a 22 nejsou přidělené zařízením, přičítají k množství povolenek vyhrazených v souladu s první větou prvního pododstavce tohoto odstavce.“;

• h) odstavec 8 se nahrazuje tímto:

  345 milionů povolenek z množství, které by jinak mohlo být bezplatně přiděleno podle tohoto článku, a 80 milionů povolenek z množství, které by jinak mohlo být vydraženo podle článku 10, jakož i povolenky vyplývající ze snížení bezplatných povolenek podle odstavce 1a tohoto článku, se zpřístupní do fondu (dále jen „inovační fond“) s cílem podporovat inovace v oblasti technik, procesů a technologií s nízkými a nulovými emisemi uhlíku, které významně přispívají k dekarbonizaci odvětví, na něž se vztahuje tato směrnice, a přispívají k cílům nulového znečištění a oběhovosti, včetně projektů zaměřených na rozšíření těchto technik, procesů a technologií s cílem jejich širokého zavádění v celé Unii. Tyto projekty mají významný potenciál ke snižování emisí skleníkových plynů a přispívají k úsporám energie a zdrojů v souladu s cíli Unie v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030.

  Komise předsune příspěvky z inovačního fondu, aby zajistila, že bude k dispozici odpovídající objem zdrojů na podporu inovací, včetně rozšiřování.

  Povolenky nevydané provozovatelům letadel v důsledku ukončení provozu, které nejsou nezbytné k pokrytí povolenek, které tito provozovatelé případně měli odevzdat, ale neodevzdali, se rovněž použijí na podporu inovací podle prvního pododstavce.

  Kromě toho bude pro podporu inovací uvedenou v prvním pododstavci tohoto odstavce k dispozici 5 milionů povolenek z množství uvedeného v čl. 3c odst. 5 a 7 týkajících se povolenek v oblasti letectví na rok 2026.

  Veškeré zbývající výnosy z 300 milionů povolenek dostupných v období let 2013 až 2020 na základě rozhodnutí Komise 2010/670/EU(Rozhodnutí Komise 2010/670/EU ze dne 3. listopadu 2010, kterým se stanoví kritéria a opatření pro financování komerčních demonstračních projektů, jež jsou zaměřeny na zachycování a geologické ukládání CO₂, která nepoškozují životní prostředí, a financování demonstračních projektů inovativních technologií v oblasti obnovitelných zdrojů energie v rámci systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství, jak je stanoveno směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (Úř. věst. L 290, 6.11.2010, s. 39).) se doplní o 50 milionů nepřidělených povolenek z rezervy tržní stability a včas se využijí na podporu inovací uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce.

  Inovační fond se vztahuje na odvětví uvedená v přílohách I a III , jakož i na výrobky a procesy nahrazující vysokouhlíkové výrobky vyráběné nebo používané v odvětvích uvedených v příloze I, včetně inovativních technologií pro obnovitelnou energii a ukládání energie a environmentálně bezpečného zachycování a využívání uhlíku (CCU), které významně přispívá ke zmírnění změny klimatu, zejména pokud jde o nevyhnutelné emise z procesů, a napomáhá stimulovat výstavbu a provoz projektů zaměřených na ekologicky bezpečné zachycování, přepravu a geologické ukládání CO₂ (CCS), zejména pokud jde o nevyhnutelné emise z procesů, a přímé zachycování CO₂ z atmosféry prostřednictvím bezpečného, udržitelného a trvalého ukládání (DACS), způsobem vyváženým z hlediska zeměpisného rozmístění. Z Inovačního fondu lze rovněž podporovat průlomové inovativní technologie a infrastrukturu, včetně výroby paliv s nízkými a nulovými emisemi uhlíku, pro dekarbonizaci odvětví námořní, letecké, železniční a silniční dopravy, a to i pokud jde o hromadnou dopravu, jako je veřejná doprava a autokarová doprava.

  V případě odvětví letecké dopravy lze z fondu rovněž podporovat elektrifikaci a opatření ke snížení celkových dopadů tohoto odvětví na klima.

  Komise věnuje zvláštní pozornost projektům v odvětvích, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2023/956, které jsou určeny na podporu inovací v oblasti nízkouhlíkových technologií, CCU, CCS, obnovitelné energie a skladování energie způsobem, který přispívá ke zmírňování změny klimatu, s cílem zajistit, aby byl v období let 2021 až 2030 projektům v těchto odvětvích přidělen významný podíl ekvivalentu povolenek uvedených v odstavci 1a ve čtvrtém pododstavci tohoto článku ve finanční hodnotě. Kromě toho může Komise do roku 2027 vyhlásit výzvy k podávání návrhů zaměřené na odvětví, na něž se vztahuje uvedené nařízení.

  Komise rovněž věnuje zvláštní pozornost projektům, které přispívají k dekarbonizaci námořního odvětví, a témata věnovaná tomuto účelu případně zahrne do výzev k podávání návrhů v rámci Inovačního fondu, včetně elektrifikace námořní dopravy a řešení jejího celkového dopadu na klima, včetně emisí černého uhlíku. Tyto výzvy k předkládání návrhů rovněž zohlední v kritériích pro výběr projektů, zejména to, jak mohou projekty a investice posílit ochranu biologické rozmanitosti, omezit hluk a snížit znečištění vody.

  Inovační fond může v souladu s odstavcem 8a podporovat projekty prostřednictvím soutěžních nabídkových mechanismů, jako jsou rozdílové smlouvy, rozdílové smlouvy o uhlíku nebo smlouvy s pevně stanovenou prémií, aby podpořil dekarbonizační technologie, pro něž cena uhlíku nemusí představovat dostatečnou pobídku.

  Komise usiluje o součinnost mezi Inovačním fondem a programem Horizont Evropa, zejména ve vztahu k evropským partnerstvím, a případně usiluje o součinnost mezi Inovačním fondem a dalšími programy Unie.

  Způsobilé jsou projekty na území všech členských států, a to i projekty malého a středního rozsahu, a v případě činností v oblasti námořní dopravy projekty s jasnou přidanou hodnotou pro Unii. Technologie, které dostávají podporu, musí být inovativní a dosud nesmí být v podobném měřítku bez podpory komerčně životaschopné, ale musí představovat průlomová řešení nebo být dostatečně vyspělé na to, aby byly připraveny na využití před uvedením na trh.

  Komise zajistí, aby povolenky určené pro Inovační fond byly draženy v souladu se zásadami a postupy uvedenými v čl. 10 odst. 4 této směrnice. Výnosy z dražeb představují vnější účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).“;). Rozpočtové závazky na opatření, jejichž rozsah přesahuje jeden rozpočtový rok, mohou být rozloženy do ročních splátek v několikaletém období.

  Komise poskytne na požádání technickou pomoc členským státům s nízkou účinnou účastí na projektech v rámci Inovačního fondu, aby tyto žádající členské státy mohly navýšit svou kapacitu, pokud jde o podporu úsilí navrhovatelů projektů na jejich území při předkládání žádostí o financování z Inovačního fondu, s cílem zlepšit účinné zeměpisné rozložení účasti na Inovačním fondu a zvýšit celkovou kvalitu předložených projektů. Komise usiluje o účinné zeměpisné pokrytí, které bude založeno na kvalitě, pokud jde o financování z Inovačního fondu v celé Unii a zajistí komplexní sledování pokroku a vhodná následná opatření v tomto ohledu.

  Po uzávěrce výzvy k podávání návrhů informuje Komise se souhlasem žadatelů členské státy o žádostech o financování projektů na jejich území a poskytne jim o těchto žádostech podrobné informace, aby členským státům usnadnila koordinaci podpory projektů. Kromě toho Komise před udělením podpory informuje členské státy o seznamu předběžně vybraných projektů.

  Projekty se vybírají v transparentním výběrovém řízení, technologicky neutrálním způsobem v souladu s cíli Inovačního fondu, jak jsou stanoveny v prvním pododstavci tohoto odstavce, a na základě objektivních a transparentních kritérií, přičemž se zohlední, do jaké míry projekty významně přispívají k dosažení cílů Unie v oblasti klimatu a energetiky a zároveň přispívají k dosažení cílů nulového znečištění a oběhového hospodářství v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce a v jakém rozsahu projekty přispívají k dosažení snížení emisí výrazně pod úroveň referenčních hodnot uvedených v odstavci 2. Projekty musí mít potenciál pro široké uplatnění nebo pro významné snížení nákladů na přechod ke klimaticky neutrálnímu hospodářství v dotčených odvětvích. Přednost mají inovativní technologie a postupy, které řeší vícenásobné dopady na životní prostředí. Projekty zahrnující CCU musí přinášet čisté snížení emisí a zajišťovat omezení emisí CO₂ nebo jeho trvalé uložení. V případě grantů poskytovaných prostřednictvím výzev k podávání návrhů může být podporováno až 60 % příslušných nákladů projektů, z čehož až 40 % nemusí záviset na ověřeném omezení emisí skleníkových plynů za předpokladu, že je s přihlédnutím k použité technologii dosaženo předem stanovených milníků. V případě podpory poskytované prostřednictvím soutěžních nabídkových řízení a v případě podpory ve formě technické pomoci lze podpořit až 100 % příslušných nákladů na projekty. V kritériích používaných pro výběr projektů se zohlední potenciál pro snížení emisí ve více odvětvích, který nabízejí kombinované projekty, a to i v blízkých oblastech.

  Projekty financované z Inovačního fondu musí sdílet znalosti s dalšími příslušnými projekty, jakož i s výzkumnými pracovníky z Unie, kteří mají oprávněný zájem. Podmínky sdílení znalostí stanoví Komise ve výzvách k podávání návrhů.

  Výzvy k podávání návrhů musí být otevřené a transparentní. Při přípravě výzev k podávání návrhů Komise usiluje o zajištění toho, aby byla řádně pokryta všechna odvětví. Komise přijme opatření, kterými zajistí, aby se o výzvách dozvědělo co nejvíce subjektů, zejména malé a střední podniky.

  Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 23 akty v přenesené pravomoci, kterými se doplňuje tato směrnice, pokud jde o pravidla fungování Inovačního fondu, včetně postupu a kritérií výběru, a pokud jde o způsobilé sektory a technologické požadavky na různé druhy podpory.

  Žádnému projektu se na základě tohoto odstavce neudělí podpora vyšší než 15 % celkového množství povolenek přidělených k tomuto účelu. Tyto povolenky se zohlední v rámci odstavce 7.

  Do 31. prosince 2023 a poté každý rok předloží Komise Výboru pro změnu klimatu uvedenému v čl. 22a odst. 1 této směrnice zprávu o provádění Inovačního fondu, v níž analyzuje projekty, kterým bylo poskytnuto financování, za každé odvětví a každý členský stát a očekávaný příspěvek těchto projektů k dosažení cíle klimatické neutrality v Unii, který je stanoven v nařízení (EU) 2021/1119. Komise předloží tuto zprávu Evropskému parlamentu a Radě a zveřejní ji.

• i) vkládají se nové odstavce, které znějí:

  V případě rozdílových smluv a rozdílových smluv o uhlíku udělených na základě soutěžního nabídkového mechanismu se poskytne odpovídající krytí prostřednictvím rozpočtových závazků vyplývajících z výnosů z dražeb povolenek dostupných v Inovačním fondu, přičemž tyto rozpočtové závazky mohou být rozloženy do ročních splátek v několikaletém období. V prvních dvou kolech soutěžního nabídkového mechanismu je krytí finanční odpovědnosti v souvislosti s rozdílovými smlouvami a rozdílovými smlouvami o uhlíku plně hrazeno z výnosů z dražeb povolenek přidělených Inovačnímu fondu podle odstavce 8.

  Na základě kvalitativního a kvantitativního posouzení finančních rizik vyplývajících z provádění rozdílových smluv a rozdílových smluv o uhlíku, které provede Komise po ukončení prvních dvou kol soutěžního nabídkového mechanismu a poté pokaždé, když je to v souladu se zásadou obezřetnosti nezbytné, tak aby aktiva a zisky nebyly nadhodnocovány a závazky a ztráty nebyly podhodnocovány, může Komise v souladu se zmocněním uvedeným v osmém pododstavci rozhodnout, že převezme pouze část finanční odpovědnosti související s rozdílovými smlouvami a rozdílovými smlouvami o uhlíku způsobem uvedeným v prvním pododstavci a zbývající část pokryje jiným způsobem. Komise usiluje o omezení používání jiných prostředků krytí.

  Pokud posouzení vede k závěru, že k plnému využití potenciálu rozdílových smluv a rozdílových smluv o uhlíku jsou zapotřebí jiné prostředky krytí, usiluje Komise o jejich vyváženou kombinaci. Odchylně od čl. 210 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 určí Komise rozsah použití jiných prostředků krytí v souladu s aktem v přenesené pravomoci stanoveným v osmém pododstavci tohoto odstavce.

  Zbývající finanční odpovědnost je dostatečně kryta s ohledem na zásady hlavy X nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 a je-li to nezbytné, je přizpůsobena zvláštnostem rozdílových smluv a rozdílových smluv o uhlíku, a to odchylně od čl. 209 odst. 2 písm. d) a h), čl. 210 odst. 1, čl. 211 odst. 1, 2, 4 a 6, článků 212, 213 a 214, čl. 218 odst. 1 a čl. 219 odst. 3 a 6 uvedeného nařízení. V příslušných případech se v aktu v přenesené pravomoci stanoveném v osmém pododstavci tohoto odstavce stanoví jiné způsoby krytí, míra tvorby rezerv a nezbytné odchylky.

  Komise na tvorbu rezerv v souvislosti rozdílovými smlouvami a rozdílovými smlouvami o uhlíku nepoužije více než 30 % výnosů z dražeb povolenek přidělených Inovačnímu fondu podle odstavce 8.

  Míra tvorby rezerv nesmí být nižší než 50 % celkové finanční odpovědnosti nesené z rozpočtu Unie za rozdílové smlouvy a rozdílové smlouvy o uhlíku. Při stanovení míry tvorby rezerv zohlední Komise prvky, které mohou snížit finanční rizika pro rozpočet Unie nad rámec prostředků dostupných v Inovačním fondu, jako jsou případné dobrovolné sdílení odpovědnosti s členskými státy nebo případný mechanismus zajištění ze soukromého sektoru. Komise přezkoumá míru tvorby rezerv alespoň každé tři roky ode dne použitelnosti aktu v přenesené pravomoci, který ji poprvé stanoví.

  S cílem zabránit spekulativním žádostem může být přístup k soutěžnímu nabídkovému řízení podmíněn tím, že žadatelé zaplatí jistotu, která v případě neplnění smlouvy propadne. Takto propadlá jistota se použije pro Inovační fond jako vnější účelově vázaný příjem podle čl. 21 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046. Každý příspěvek, který příjemce zaplatí orgánu udělujícímu povolení v souladu s podmínkami rozdílových smluv nebo rozdílových smluv o uhlíku, kde je referenční cena vyšší než realizační cena („prostředky získané z dřívějších operací“), se použije pro Inovační fond jako vnější účelově vázaný příjem podle čl. 21 odst. 5 uvedeného nařízení.

  Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 23 této směrnice akty v přenesené pravomoci, kterými doplní tuto směrnici, aby bylo možné stanovit a upřesnit případné další způsoby krytí a případně také míru tvorby rezerv a nezbytné dodatečné odchylky od hlavy X nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, jak je stanoveno ve čtvrtém pododstavci tohoto odstavce, a dále stanoví pravidla pro fungování soutěžních nabídkových mechanismů, zejména ve vztahu k uhrazeným jistotám a prostředkům získaným z dřívějších operací.

  Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 23 akty v přenesené pravomoci, kterými změní pátý pododstavec tohoto odstavce tím, že zvýší limit 30 % uvedený ve zmíněném pododstavci o nejvýše 20 procentních bodů, je-li to nezbytné pro reakci na poptávku po rozdílových smlouvách a rozdílových smlouvách o uhlíku, s přihlédnutím ke zkušenostem z prvních kol soutěžních nabídkových mechanismů a s ohledem na potřebu nalézt mezi granty a těmito smlouvami vhodnou rovnováhu, pokud jde o podporu z Inovačního fondu.

  Finanční podpora z Inovačního fondu musí být přiměřená cílům politiky stanoveným v tomto článku a nesmí vést k nepřiměřeným narušením vnitřního trhu. Za tímto účelem se podpora poskytuje pouze na pokrytí dodatečných nákladů nebo investičních rizik, které by investoři nemohli nést za běžných tržních podmínek.

  Pro Sociální fond pro klimatická opatření, jenž je stanoven nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/955(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/955 ze dne 10. května 2023, kterým se zřizuje Sociální fond pro klimatická opatření a mění nařízení (EU) 2021/1060 (Úř. věst. L 130, 16.5.2023, s. 1).“;), bude k dispozici 40 milionů povolenek z množství, které by jinak mohlo být bezplatně přiděleno podle tohoto článku, a 10 milionů povolenek z množství, které by jinak mohlo být vydraženo podle článku 10 této směrnice. Komise zajistí, aby povolenky určené pro Sociální fond pro klimatická opatření byly v roce 2025 draženy v souladu se zásadami a postupy uvedenými v čl. 10 odst. 4 a v aktu v přenesené pravomoci přijatém v souladu s uvedeným článkem. Výnosy z těchto dražeb představují vnější účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 a použijí se v souladu s pravidly platnými pro Sociální fond pro klimatická opatření.

• j) odstavec 19 se nahrazuje tímto:

  Bezplatné povolenky se nepřidělují zařízení, jež ukončilo provoz. Zařízení, jimž uplynula doba platnosti povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů nebo jimž bylo toto povolení odejmuto, a zařízení, jejichž provoz nebo obnovení provozu jsou technicky nemožné, se považují za zařízení, jež ukončila provoz.“

  ;

• k) doplňuje se nový odstavec, který zní:

  Jsou-li nezbytné opravy bezplatných povolenek udělených podle čl. 11 odst. 2, provedou se odečtením povolenek od množství povolenek vyhrazených podle odstavce 7 tohoto článku nebo přičtením povolenek k tomuto množství.“

14) V čl. 10b odst. 4 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

„V členském státě, jehož průměrný podíl emisí z dálkového vytápění v celé Unii vydělený jeho podílem na celkovém HDP je v období let 2014 až 2018 vyšší než pět, se v případě dálkového vytápění na období let 2026 až 2030 přidělí další bezplatné povolenky ve výši 30 % množství určeného podle článku 10a za předpokladu, že je objem investic odpovídající hodnotě těchto získaných dalších bezplatných povolenek investován do výrazného snížení emisí do roku 2030 v souladu s plány klimatické neutrality uvedenými ve třetím pododstavci tohoto odstavce a že se dosažení cílů a milníků uvedených v písmeni b) uvedeného pododstavce potvrdí ověřením provedeným v souladu se čtvrtým pododstavcem tohoto odstavce.

Do 1. května 2024 vypracují provozovatelé dálkového vytápění plán klimatické neutrality pro zařízení, pro něž žádají o dodatečné přidělení bezplatných povolenek v souladu s druhým pododstavcem tohoto odstavce. Tento plán musí být v souladu s cílem klimatické neutrality stanoveným v čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1119 a musí obsahovat:

• a) opatření a investice k dosažení klimatické neutrality do roku 2050 na úrovni zařízení nebo společnosti, mezi něž nezahrnou použití kompenzace za emise CO₂
• b) průběžné cíle a milníky pro měření pokroku dosaženého na cestě ke klimatické neutralitě, jak je uvedeno v písmenu a) tohoto pododstavce, do 31. prosince 2025 a poté do 31. prosince každého pátého roku;
• c) odhad dopadu každého z opatření a investic uvedených v písmenu a) tohoto pododstavce, pokud jde o snížení emisí skleníkových plynů.

Dosažení cílů a milníků uvedených ve třetím pododstavci písm. b) tohoto odstavce se ověří ve lhůtě do 31. prosince 2025 a poté do 31. prosince každého pátého roku v souladu s ověřovacími a akreditačními postupy stanovenými v článku 15. Pokud nebylo ověřeno dosažení průběžných cílů a milníků pro období do konce roku 2025 nebo pro období let 2026 až 2030, nepřidělí se žádné bezplatné povolenky nad rámec toho, co je uvedeno v prvním pododstavci tohoto odstavce.

Komise přijme prováděcí akty, v nichž upřesní minimální obsah informací, které jsou uvedeny ve třetím pododstavci písm. a), b) a c) tohoto odstavce, a formát plánů klimatické neutrality, které jsou uvedeny v uvedeném pododstavci a v čl. 10a odst. 1 pátém pododstavci. Komise usiluje o součinnost s podobnými plány, jak je stanoveno v právu Unie. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 22a odst. 2.“

15) V článku 10c se odstavec 7 nahrazuje tímto:

Členské státy požadují, aby výrobci elektřiny a provozovatelé sítí, kteří mají z přidělování prospěch, podali každý rok do 28. února zprávu o provádění svých vybraných investic, včetně bilance množství přidělených bezplatných povolenek a vzniklých výdajů na investice a typů podpořených investic. Podávají o tom zprávy Komisi a Komise tyto zprávy zveřejní.“

16) Vkládá se nový článek, který zní:

Odchylně od článku 10c mohou dotčené členské státy zařízením přechodně přidělovat bezplatné povolenky podle tohoto článku pouze na investice uskutečněné do 31. prosince 2024. Veškeré povolenky dostupné dotčeným členským státům v souladu s článkem 10c na období let 2021 až 2030, které nejsou pro tyto investice použity, se v poměru určeném příslušným členským státem:

• a) přičtou k celkovému množství povolenek, které má dotčený členský stát vydražit podle čl. 10 odst. 2; nebo
• b) se použijí na podporu investic v rámci Modernizačního fondu uvedeného v článku 10d v souladu s pravidly pro výnosy z povolenek uvedenými v čl. 10d odst. 4.

Dotčený členský stát do 15. května 2024 oznámí podle článku 10d Komisi, jaké množství povolenek použije v souladu s čl. 10 odst. 2 prvním pododstavcem písm. a) a odchylně od čl. 10d odst. 4 druhé věty.“

17) Článek 10d se mění takto:

• a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

  Na období let 2021 až 2030 se zřizuje fond na podporu investic navržených přijímajícími členskými státy, včetně financování malých investičních projektů, do modernizace energetických soustav a zlepšení energetické účinnosti (dále jen „modernizační fond“). Modernizační fond je financován z dražeb povolenek, jak je stanoveno v článku 10, ve prospěch přijímajících členských států stanovených v uvedeném článku.

  Podporované investice jsou v souladu s cíli této směrnice, jakož i s cíli sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 o Zelené dohodě pro Evropu a nařízením (EU) 2021/1119 a s dlouhodobými cíli vyjádřenými v Pařížské dohodě. Přijímající členské státy mohou případně využít zdroje modernizačního fondu k financování investic, které zahrnují přilehlé příhraniční regiony Unie. Z modernizačního fondu se neposkytuje žádná podpora na zařízení na výrobu elektřiny využívající fosilní paliva. Výnosy z povolenek oznamované podle odstavce 4 tohoto článku však mohou být použity na investice do plynných fosilních paliv.

  Kromě toho výnosy z povolenek uvedené v čl. 10 odst. 1 třetím pododstavci této směrnice mohou být použity na investice do plynných fosilních paliv za předpokladu, že se příslušná činnost považuje za environmentálně udržitelnou podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).“;) a je řádně odůvodněna zajištěním energetické bezpečnosti a že jsou pro výrobu energie povolenky vydraženy před 31. prosincem 2027 a pro investice zahrnující následné využívání plynu jsou povolenky vydraženy před 31. prosincem 2028.

• b) odstavec 2 se nahrazuje tímto:

  Alespoň 80 % výnosů z povolenek uvedených v čl. 10 odst. 1 třetím pododstavci a z povolenek, na které se vztahuje oznámení podle odstavce 4 tohoto článku, a nejméně 90 % výnosů z povolenek uvedených v čl. 10 odst. 1 čtvrtém pododstavci se použije na podporu investic do:

  • a) výroby a využívání elektřiny z obnovitelných zdrojů, včetně obnovitelného vodíku;
  • b) vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů;
  • c) snížení celkové spotřeby energie prostřednictvím zlepšení energetické účinnosti, a to též v oblasti průmyslu, dopravy, budov, zemědělství a nakládání s odpady;
  • d) skladování energie a modernizace energetických soustav včetně řízení poptávky, sítí dálkového vytápění, sítí pro distribuci elektřiny a rozšíření propojení mezi členskými státy a infrastruktury pro mobilitu s nulovými emisemi;
  • e) podpory domácností s nižšími příjmy, a to též ve venkovských a odlehlých oblastech, s cílem řešit energetickou chudobu a modernizovat jejich systémy vytápění;
  • f) spravedlivé transformace v regionech závislých na uhlíku v přijímajících členských státech konkrétně na podporu přemístění pracovníků na nová pracovní místa, rekvalifikace a zvyšování kvalifikace pracovníků, vzdělávání, iniciativy v oblasti hledání zaměstnání a nově zakládaných podniků, a to v dialogu s občanskou společností a sociálními partnery, způsobem, který je v souladu s příslušnými opatřeními, která členské státy případně zahrnuly do svých plánů spravedlivé územní transformace podle čl. 8 odst. 2 prvního pododstavce písm. k) nařízení (EU) 2021/1056, a jako příspěvek k těmto opatřením.“

  ;

• c) odstavec 11 se nahrazuje tímto:

  Investiční výbor podává každoročně Komisi zprávu o zkušenostech s hodnocením investic, zejména pokud jde o snižování emisí a náklady na snižování emisí. Komise do 31. prosince 2024 s ohledem na zjištění investičního výboru přezkoumá oblasti pro projekty uvedené v odstavci 2 a podklady, na nichž investiční výbor vydává svá doporučení.

  Investiční výbor zajistí, aby byla výroční zpráva zveřejněna. Komise poskytne výroční zprávu Evropskému parlamentu a Radě.“

18) Vkládá se nový článek, který zní:

Od 1. ledna 2025 použijí přijímající členské státy a Komise výnosy z dražeb povolenek, které jsou podle čl. 10a odst. 8 této směrnice určené pro Inovační fond, a povolenek uvedených v čl. 10 odst. 1 třetím a čtvrtém pododstavci této směrnice, a to v souladu s kritérii „významně nepoškozovat“, které jsou stanoveny v článku 17 nařízení (EU) 2020/852, pokud tyto výnosy použijí na hospodářskou činnost, pro niž byla stanovena technická screeningová kritéria, podle nichž se určí, zda hospodářská činnost významně poškozuje jeden nebo více příslušných environmentálních cílů podle čl. 10 odst. 3 písm. b) uvedeného nařízení.“

19) V čl. 11 odst. 2 se datum „28. února“ nahrazuje datem „30. června“.

20) Nadpis kapitoly IV se nahrazuje tímto:

„Ustanovení týkající se letectví, námořní dopravy a stacionárních zařízení“.

21) Článek 12 se mění takto:

• a) odstavec 2 se nahrazuje tímto:

  Členské státy zajistí, aby povolenky vydávané příslušným orgánem jiného členského státu byly uznávány pro účely splnění závazků provozovatele letadla nebo rejdařské společnosti podle odstavce 3.“

  ;

• b) odstavec 2a se zrušuje;
• c) odstavec 3 se nahrazuje tímto:

  Členské státy, členské státy správy a správní orgány ve vztahu k rejdařské společnosti zajistí, aby do 30. září každého roku:

  • a) provozovatel každého zařízení vyřadil počet povolenek rovnající se celkovým emisím daného zařízení v předchozím kalendářním roce ověřeným v souladu s článkem 15;
  • b) každý provozovatel letadel vyřadil počet povolenek rovnající se jeho celkovým emisím v předchozím kalendářním roce ověřeným v souladu s článkem 15;
  • c) každá rejdařská společnost vyřadila počet povolenek rovnající se jejím celkovým emisím v předchozím kalendářním roce ověřeným v souladu s článkem 3ge.

  Členské státy, členské státy správy a správní orgány ve vztahu k rejdařské společnosti zajistí, aby povolenky vyřazené podle prvního pododstavce byly následně zrušeny.“

  ;

• d) za odstavec 3 se vkládají nové odstavce, které znějí:

  Odchylně od odst. 3 prvního pododstavce písm. c) mohou rejdařské společnosti vyřadit o 5 % méně povolenek, než jsou jejich ověřené emise z lodí ledové třídy uvolněných do 31. prosince 2030, za předpokladu, že jsou tyto lodě ledové třídy IA nebo IA Super nebo rovnocenné ledové třídy, jak je stanoveno na základě doporučení Helsinské komise 25/7.

  Bude-li oproti ověřeným emisím vyřazeno méně povolenek, namísto dražby podle článku 10 se zruší odpovídající množství povolenek, jakmile bude pro každý rok zjištěn rozdíl mezi ověřenými emisemi a zrušenými povolenkami.

  Odchylně od odst. 3 prvního pododstavce písm. c) tohoto článku a článku 16 stanoví Komise na žádost členského státu prostřednictvím prováděcího aktu, že členské státy mají považovat požadavky obsažené v uvedených ustanoveních za splněné a že vůči rejdařským společnostem nemají přijímat žádná opatření, pokud jde o emise uvolněné do 31. prosince 2030, z plaveb uskutečňovaných osobními loděmi, které nejsou výletními loděmi, a loděmi typu ro-pax mezi přístavem ostrova spadajícího do jurisdikce tohoto žádajícího členského státu, který nemá žádné silniční nebo železniční spojení s pevninou a kde žije podle aktuálních údajů z roku 2022 méně než 200000 obyvatel s trvalým pobytem, a přístavem spadajícím do jurisdikce téhož členského státu, a z činnosti těchto lodí v přístavu v souvislosti s těmito plavbami.

  Komise zveřejní seznam ostrovů uvedených v prvním pododstavci a dotčených přístavů a tento seznam aktualizuje.

  Odchylně od odst. 3 prvního pododstavce písm. c) tohoto článku a článku 16 stanoví Komise na společnou žádost dvou členských států, z nichž jeden nesdílí pozemní hranici s jiným členským státem a druhý je tomuto členskému státu zeměpisně nejbližší, prostřednictvím prováděcího aktu, že členské státy mají považovat požadavky obsažené v uvedených ustanoveních za splněné a že vůči rejdařským společnostem nebudou podnikat žádná opatření, pokud jde o emise uvolněné do 31. prosince 2030 z plaveb uskutečněných osobními loděmi nebo loděmi typu ro-pax v rámci nadnárodní smlouvy o veřejných službách nebo nadnárodních závazků veřejné služby, uvedené ve společné žádosti, která oba členské státy spojuje, a z činnosti těchto lodí v přístavu v souvislosti s těmito plavbami.

  Povinnost vyřadit povolenky nevzniká v souvislosti s emisemi uvolněnými do 31. prosince 2030 z plaveb mezi přístavem nacházejícím se v nejvzdálenějším regionu členského státu a přístavem nacházejícím se v témže členském státě, včetně plaveb mezi přístavy v nejvzdálenějším regionu a plaveb mezi přístavy v nejvzdálenějších regionech téhož členského státu a z činnosti těchto lodí v přístavu v souvislosti s těmito plavbami.“

  ;

• e) odstavec 3-a se nahrazuje tímto:

  Pokud a dokud je to nezbytné za účelem ochrany ekologické vyváženosti systému EU ETS, nesmějí provozovatelé, provozovatelé letadel a rejdařské společnosti využívající systém EU ETS využívat povolenky vydané členským státem, v němž se na jemu podléhající provozovatele, provozovatele letadel a provozovatele rejdařských společností přestanou vztahovat povinnosti. Akt v přenesené pravomoci podle čl. 19 odst. 3 musí zahrnovat opatření nezbytná v případech uvedených v tomto odstavci.“

  ;

• f) vkládá se nový odstavec, který zní:

  Povinnost vyřadit povolenky nevzniká ve vztahu k emisím skleníkových plynů, které se považují za zachycené a využité takovým způsobem, aby byly trvale chemicky vázány v produktu a nemohly při běžném použití nebo během fáze odstraňování produktu uniknout do atmosféry, včetně veškeré běžné činnosti, ke které dochází po skočení životnosti produktu.

  Komise v souladu s článkem 23 a s cílem doplnit tuto směrnici přijímá akty v přenesené pravomoci týkající se požadavků souvisejících s posuzováním, zda jsou skleníkové plyny trvale chemicky vázány, jak je uvedeno v prvním pododstavci tohoto odstavce.“

  ;

• g) odstavec 4 se nahrazuje tímto:

  Členské státy podniknou nezbytné kroky k zajištění toho, aby povolenky byly kdykoli zrušeny na žádost osoby, která je jejich držitelem. Členské státy mohou, v případě uzavření kapacity na výrobu elektřiny na svém území z důvodu dodatečných vnitrostátních opatření zrušit povolenky z celkového množství povolenek, které mají dražit podle čl. 10 odst. 2, až do množství odpovídajícího průměrnému množství ověřených emisí daného zařízení za období pěti let předcházejících jeho uzavření. Dotčený členský stát o zamýšleném zrušení nebo o důvodech pro nezrušení informuje Komisi v souladu s akty v přenesené pravomoci přijatými podle čl. 10 odst. 4.“

22) V čl. 14 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Komise přijme prováděcí akty týkající se podrobné úpravy monitorování a vykazování emisí a případně také údajů ve vztahu k činnostem uvedeným v příloze I této směrnice a dopadů letecké dopravy způsobených emisemi jiných látek než CO₂ na trasách, pro které jsou emise vykazovány podle této směrnice, což by mělo být založeno na zásadách monitorování a vykazování stanovených v příloze IV této směrnice a na požadavcích stanovených v odstavcích 2 a 5 tohoto článku. Tyto prováděcí akty v požadavcích pro monitorování a vykazování emisí a jejich dopadů, včetně dopadů letecké dopravy způsobených emisemi jiných látek než CO₂, rovněž upřesní potenciál globálního oteplování každého skleníkového plynu a zohlední aktuální vědecké poznatky o dopadech letecké dopravy způsobených emisemi jiných látek než CO₂. Tyto prováděcí akty stanoví, jak mají být uplatňována kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro využívání biomasy stanovená směrnicí (EU) 2018/2001 s případnými úpravami nezbytnými pro použití podle této směrnice, aby emisní faktor této biomasy byl nulový. Určí, jak započítat skladování emisí ze směsi zdrojů s nulovým emisním faktorem a zdrojů, jejichž emisní faktor není nulový. Rovněž určí, jak vykazovat emise z paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a z recyklovaných uhlíkových paliv, aby bylo zajištěno započítání těchto emisí a nedocházelo ke dvojímu započtení.“

23) Článek 16 se mění takto:

• a) odstavec 2 se nahrazuje tímto:

  Členské státy zajistí, aby byla zveřejněna jména provozovatelů, provozovatelů letadel a rejdařských společností porušujících požadavky na vyřazení dostačujícího množství povolenek podle této směrnice.“

  ;

• b) v odstavci 3 se datum „30. dubna“ nahrazuje datem „30. září“;
• c) vkládá se nový odstavec, který zní:

  Sankce stanovené v odstavci 3 se vztahují rovněž na rejdařské společnosti.“

  ;

• d) vkládá se nový odstavec, který zní:

  V případě, že určitá rejdařská společnost nesplnila povinnosti na vyřazení po dvě či více po sobě jdoucí vykazovaná období, a v případě, že jejich dodržování nezajistila jiná donucovací opatření, může příslušný orgán členského státu přístavu vstupu poté, co dané rejdařské společnosti umožnil předložit připomínky, vydat příkaz k vyhoštění lodi, přičemž o tom uvědomí Komisi, Evropskou agenturu pro námořní bezpečnost (EMSA), ostatní členské státy a dotčený stát vlajky. V důsledku vydání tohoto příkazu k vyhoštění lodi odepře každý členský stát s výjimkou členského státu, pod jehož vlajkou loď pluje, vstup lodím, za něž odpovídá dotčená rejdařská společnost, do všech svých přístavů, dokud uvedená společnost nesplní své povinnosti vyřadit povolenky podle článku 12. Pokud loď pluje pod vlajkou členského státu a vpluje do některého z jeho přístavů, nebo se v něm nachází, dotčený členský stát poté, co dané rejdařské společnosti poskytl příležitost předložit připomínky, loď zadrží, dokud rejdařská společnost nesplní své povinnosti vyřadit povolenky.

  Je-li loď rejdařské společnosti uvedená v prvním pododstavci nalezena v některém z přístavů členského státu, pod jehož vlajkou pluje, může dotčený členský stát poté, co rejdařské společnosti poskytl příležitost předložit připomínky, vydat příkaz k zadržení plavidla, dokud rejdařská společnost nesplní své povinnosti vyřadit povolenky. Informuje o tom Komisi, agenturu EMSA a ostatní členské státy. V důsledku vydání takového příkazu k zadržení plavidla přijme každý členský stát stejná opatření jako v případě příkazu k vyhoštění podle druhé věty prvního pododstavce.

  Tímto odstavcem nejsou dotčeny mezinárodní námořní předpisy platné v případě, že jsou lodě v tísni.“

24) Článek 18b se nahrazuje tímto:

Pro účely plnění svých závazků podle čl. 3c odst. 4 a článků 3g, 3gd, 3ge, 3gf, 3gg a 18a mohou Komise, členský stát správy a správní orgány ve vztahu k rejdařské společnosti požádat o pomoc agenturu EMSA nebo jinou příslušnou organizaci a mohou s uvedenými organizacemi v tomto smyslu uzavřít odpovídající dohody.

Komise za pomoci agentury EMSA usiluje o vytvoření vhodných nástrojů a pokynů k usnadnění a koordinaci činností v oblasti ověřování a prosazování předpisů, které se týkají uplatňování této směrnice v námořní dopravě. Tyto nástroje a pokyny by měly být podle možností zpřístupněny členským státům a ověřovatelům za účelem sdílení informací a lepšího zajištění důsledného prosazování vnitrostátních opatření provádějících tuto směrnici.“

25) Článek 23 se mění takto:

• a) odstavce 2 a 3 se nahrazují tímto:

  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 3c odst. 6, čl. 3d odst. 3, čl. 10 odst. 4, čl. 10a odst. 1, 8 a 8a, čl. 10b odst. 5, čl. 12 odst. 3b, čl. 19 odst. 3, článku 22, čl. 24 odst. 3, čl. 24a odst. 1, čl. 25a odst. 1, článku 28c a čl. 30j odst. 1 je Komisi svěřena na dobu neurčitou ode dne 8. dubna 2018.

  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 3c odst. 6, čl. 3d odst. 3, čl. 10 odst. 4, čl. 10a odst. 1, 8 a 8a, čl. 10b odst. 5, čl. 12 odst. 3b, čl. 19 odst. 3, článku 22, čl. 24 odst. 3, čl. 24a odst. 1, čl. 25a odst. 1, článku 28c a čl. 30j odst. 1 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.“

  ;

• b) odstavec 6 se nahrazuje tímto:

  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3c odst. 6, čl. 3d odst. 3, čl. 10 odst. 4, čl. 10a odst. 1, 8 nebo 8a, čl. 10b odst. 5, čl. 12 odst. 3b, čl. 19 odst. 3, článku 22, čl. 24 odst. 3, čl. 24a odst. 1, čl. 25a odst. 1, článku 28c či čl. 30j odst. 1 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“

26) Článek 29 se nahrazuje tímto:

Pokud pravidelné zprávy o trhu s uhlíkem podle čl. 10 odst. 5 a 6 obsahují důkazy o tom, že řádné fungování trhu s uhlíkem je narušeno, předloží o tom Komise zprávu Evropskému parlamentu a Radě do tří měsíců. Ke zprávě mohou být případně připojeny legislativní návrhy, jejichž cílem je zvýšit transparentnost a integritu trhu s uhlíkem, včetně souvisejících trhů s deriváty, a které obsahují nápravná opatření, která mají zlepšit fungování trhu s uhlíkem a zajistit účinnější prevenci a odhalování zneužívání trhu.“

27) Článek 29a se nahrazuje tímto:

Pokud průměrná cena povolenek za předchozích šest kalendářních měsíců přesahuje 2,4násobek průměrné ceny povolenek za referenční období předchozích dvou let, uvolní se z rezervy tržní stability 75 milionů povolenek v souladu s čl. 1 odst. 7 rozhodnutí (EU) 2015/1814.

Cenou povolenek uvedenou v prvním pododstavci tohoto odstavce je u povolenek, na něž se vztahují kapitoly II a III, cena dražeb pořádaných v souladu s akty v přenesené pravomoci přijatými podle čl. 10 odst. 4.

Referenčním obdobím předchozích dvou let uvedeným v prvním pododstavci je dvouleté období, které končí před prvním měsícem období šesti kalendářních měsíců uvedeného ve zmíněném pododstavci.

Pokud je splněna podmínka uvedená v prvním pododstavci tohoto odstavce a odstavec 2 se nepoužije, zveřejní Komise za tímto účelem oznámení v Úředním věstníku Evropské unie, v němž uvede datum, kdy byla podmínka splněna.

Během prvních tří pracovních dnů každého měsíce zveřejní Komise průměrnou cenu povolenek za předchozích šest kalendářních měsíců a průměrnou cenu povolenek za předchozí dvouleté referenční období. Není-li splněna podmínka uvedená v prvním pododstavci, zveřejní Komise rovněž úroveň, které by měla průměrná cena povolenek v následujícím měsíci dosáhnout, aby byla podmínka stanovená v uvedeném pododstavci splněna.

Pokud je splněna podmínka pro uvolnění povolenek z rezervy tržní stability podle odstavce 1, podmínka uvedená v odstavci 1 se nepovažuje za opětovně splněnou, dokud neuplyne nejméně dvanáct měsíců po skončení předchozího uvolnění.

Podrobná pravidla pro uplatňování opatření uvedených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku se stanoví v aktech v přenesené pravomoci uvedených v čl. 10 odst. 4.“

28) Článek 30 se mění takto:

• a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

  Tato směrnice podléhá přezkumu s ohledem na vývoj mezinárodní situace a úsilí vynaložené za účelem dosažení dlouhodobých cílů Pařížské dohody a veškerých dalších příslušných závazků vyplývajících z konferencí smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu.“

  ;

• b) odstavec 2 se nahrazuje tímto:

  Opatření k podpoře vybraných průmyslových odvětví s vysokou energetickou náročností, u nichž může dojít k úniku uhlíku podle článků 10a a 10b této směrnice, jsou rovněž přezkoumávána v souvislosti s politickými opatřeními v oblasti klimatu v jiných velkých ekonomikách. V této souvislosti Komise rovněž zváží, zda by opatření ve vztahu ke kompenzaci nepřímých nákladů měla být dále harmonizována. Opatření vztahující se na odvětví, kde se uplatňuje mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, jsou průběžně přezkoumávána s ohledem na použití nařízení (EU) 2023/956. Do 1. ledna 2028 a poté každé dva roky Komise v rámci svých zpráv Evropskému parlamentu a Radě podle čl. 30 odst. 6 uvedeného nařízení posoudí dopad mechanismu CBAM na riziko úniku uhlíku, a to i v souvislosti s vývozem.

  Ve zprávě posoudí, zda je třeba přijmout dodatečná opatření, včetně legislativních opatření, s cílem řešit rizika úniku uhlíku. V případě potřeby k ní připojí legislativní návrh.“

  ;

• c) odstavec 3 se nahrazuje tímto:

  Komise podává Evropskému parlamentu a Radě zprávy v souvislosti s každým globálním hodnocením dohodnutým v rámci Pařížské dohody, zejména pokud jde o potřebu dalších politik a opatření Unie s ohledem na nezbytné snižování emisí skleníkových plynů ze strany Unie a jejích členských států, a to též ve vztahu k lineárnímu faktoru uvedenému v článku 9 této směrnice. Komise může případně předložit Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrhy na změnu této směrnice, zejména v zájmu zajištění souladu s cílem klimatické neutrality stanoveným v čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1119 a s cíli Unie v oblasti klimatu stanovenými v článku 4 uvedeného nařízení. Při vypracovávání legislativního návrhu zohlední Komise za tímto účelem mimo jiné předpokládaný unijní orientační rozpočet emisí skleníkových plynů na období let 2030 až 2050, jak je uvedeno v čl. 4 odst. 4 uvedeného nařízení.“

  ;

• d) doplňují se nové odstavce, které znějí:

  Do 31. července 2026 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o následujících bodech, případně doplněnou o legislativní návrh a posouzení dopadů:

  • a) jak by mohly být započteny negativní emise skleníkových plynů, které jsou odstraněny z atmosféry a bezpečně a trvale uloženy, a jak by tyto negativní emise mohly být potenciálně zahrnuty do obchodování s emisemi, případně včetně jasného rozsahu a přísných kritérií pro toto pokrytí a záruk, které zajistí, aby takové odstraňování emisí nekompenzovalo nezbytné snížení emisí v souladu s cíli Unie v oblasti klimatu stanovenými v nařízení (EU) 2021/1119;
  • b) zda by bylo proveditelné od roku 2031 snížit prahové hodnoty celkového jmenovitého tepelného příkonu, který je stanoven na 20 MW, pro činnosti uvedené v příloze I;
  • c) zda jsou účinně započítány všechny emise skleníkových plynů, na něž se vztahuje tato směrnice, a zda je účinně zamezeno dvojímu započtení; zejména posoudí započítávání emisí skleníkových plynů, které se považují za zachycené a využité ve výrobku jiným způsobem, než který je uveden v čl. 12 odst. 3b.

  Při přezkumu této směrnice v souladu s odstavci 1, 2 a 3 tohoto článku Komise zanalyzuje, jak lze vytvořit vazby mezi systémem EU ETS a jinými trhy s uhlíkem, aniž by to bránilo dosažení cíle klimatické neutrality a cílů Unie v oblasti klimatu stanovených v nařízení (EU) 2021/1119.

  Do 31. července 2026 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž posoudí proveditelnost začlenění spaloven komunálního odpadu do systému EU ETS, a to i s ohledem na jejich začlenění od roku 2028, a posoudí, zda by nebylo zapotřebí, aby se členské státy měly možnost do 31. prosince 2030 rozhodnout pro neúčast. V tomto ohledu Komise zohlední význam všech odvětví, která přispívají ke snižování emisí, a možnost, že dojde ke zvýšení objemu odpadu odváženého na skládky v Unii a vyváženého do třetích zemí. Komise kromě toho zohlední příslušná kritéria, jako jsou dopady na vnitřní trh, potenciální narušení hospodářské soutěže, ekologická vyváženost, soulad s cíli směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).“) a spolehlivost a přesnost, pokud jde o monitorování a výpočet emisí. Komise případně, a aniž jsou dotčena ustanovení článku 4 uvedené směrnice, předloží spolu se zprávou legislativní návrh, který se týká uplatňování ustanovení této kapitoly na povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů a na přidělování a vydávání dodatečných povolenek pro zařízení na spalování komunálního odpadu a který má za cíl zabránit možnému nedodržování ustanovení.

  Ve zprávě uvedené v prvním pododstavci Komise rovněž posoudí možnost zahrnout do systému EU ETS další procesy nakládání s odpady, zejména skládky, které v Unii produkují emise methanu a oxidu dusného. Komise může k této zprávě případně rovněž připojit legislativní návrh na začlenění těchto dalších procesů nakládání s odpady do systému EU ETS.

29) Za článek 30 se vkládá nová kapitola, která zní:

„Kapitola IVa Systém obchodování s emisemi v odvětvích budov, silniční dopravy a v dalších odvětvích

Ustanovení této kapitoly se použijí na emise, povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů, vydávání a vyřazování povolenek, monitorování, vykazování a ověřování v souvislosti s činnostmi uvedenými v příloze III. Tato kapitola se nepoužije na žádné emise, na něž se vztahují kapitoly II a III.

Členské státy zajistí, aby od 1. ledna 2025 žádný regulovaný subjekt neprovozoval činnost uvedenou v příloze III, pokud mu nebylo uděleno povolení příslušným orgánem v souladu s odstavci 2 a 3 tohoto článku.

Žádost regulovaného subjektu podle odstavce 1 tohoto článku o povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů podle této kapitoly podaná u příslušného orgánu obsahuje minimálně popis:

• a) regulovaného subjektu;
• b) druhu paliv, která propouští ke spotřebě a která se používají ke spalování v odvětvích uvedených v příloze III, a prostředky, jimiž tato paliva ke spotřebě propouští;
• c) konečného nebo konečných použití paliv propuštěných ke spotřebě pro činnost uvedenou v příloze III;
• d) plánovaných opatření pro monitorování a vykazování emisí v souladu s prováděcími akty uvedenými v článcích 14 a 30f;
• e) všeobecně srozumitelného shrnutí informací podle písmen a) až d) tohoto odstavce netechnické povahy.

Příslušný orgán udělí povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů, kterým se regulovanému subjektu uvedenému v odstavci 1 tohoto článku povoluje činnost uvedená v příloze III, pokud je přesvědčen, že regulovaný subjekt je schopen emise odpovídající množství paliv propuštěných ke spotřebě podle přílohy III monitorovat a podávat o nich zprávu.

Povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů obsahuje alespoň tyto údaje:

• a) jméno a adresu regulovaného subjektu;
• b) popis prostředků, jimiž regulovaný subjekt propouští paliva ke spotřebě v odvětvích, na něž se vztahuje tato kapitola;
• c) seznam paliv, která regulovaný subjekt propouští ke spotřebě v odvětvích, na něž se vztahuje tato kapitola;
• d) monitorovací plán odpovídající požadavkům stanoveným prováděcími akty uvedenými v článku 14;
• e) požadavky týkající se podávání zpráv stanovené prováděcími akty uvedenými v článku 14;
• f) povinnost vyřadit povolenky vydané podle této kapitoly rovnající se celkovým emisím v každém kalendářním roce, ověřené podle článku 15 a ve lhůtě stanovené v čl. 30e odst. 2.

Členské státy mohou regulovaným subjektům umožnit monitorovací plány aktualizovat, aniž by došlo ke změně povolení. Regulované subjekty předkládají veškeré aktualizované monitorovací plány příslušnému orgánu ke schválení.

Regulovaný subjekt uvědomí příslušný orgán o veškerých plánovaných změnách povahy své činnosti nebo paliv, která propouští ke spotřebě, které mohou vyžadovat aktualizaci povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů. Příslušný orgán aktualizuje povolení podle potřeby v souladu s prováděcími akty uvedenými v článku 14. Dojde-li ke změně totožnosti regulovaného subjektu, na který se vztahuje tato kapitola, příslušný orgán povolení aktualizuje a uvede v něm jméno a adresu nového regulovaného subjektu.

Množství povolenek pro celou Unii, které se podle této kapitoly začne od roku 2027 vydávat každoročně, se lineárně snižuje počínaje rokem 2024. Hodnota roku 2024 je definována jako mezní hodnoty emisí pro rok 2024 vypočtené na základě referenčních emisí podle čl. 4 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období let 2021 až 2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 26).) pro odvětví, na něž se vztahuje tato kapitola, za použití lineární trajektorie snižování všech emisí spadajících do oblasti působnosti uvedeného nařízení. Množství se v každém roce následujícím po roce 2024 snižuje o lineární faktor 5,10 %. Do 1. ledna 2025 Komise zveřejní množství povolenek pro celou Unii na rok 2027.

Množství povolenek pro celou Unii, které se od roku 2028 začne vydávat každoročně, se lineárně snižuje počínaje rokem 2025 na základě průměrných emisí vykázaných podle této kapitoly za roky 2024 až 2026. Množství povolenek se sníží o lineární redukční faktor 5,38 %, s výjimkou případů, kdy se použijí podmínky stanovené v bodě 1 přílohy IIIa; v takovém případě se množství sníží pomocí lineárního redukčního faktoru upraveného v souladu s pravidly stanovenými v bodě 2 přílohy IIIa. Komise do 30. června 2027 zveřejní množství povolenek pro celou Unii na rok 2028 a v případě potřeby i upravený lineární redukční faktor.

Množství povolenek pro celou Unii vydaných podle této kapitoly se pro každý rok od roku 2028 upraví tak, aby se kompenzovalo množství vyřazených povolenek v případech, kdy nebylo možné zabránit dvojímu započtení emisí, nebo pokud byly vyřazeny povolenky pro emise, na něž se nevztahuje tato kapitola, jak je uvedeno v čl. 30f odst. 5. Úprava odpovídá celkovému množství povolenek, na něž se vztahuje tato kapitola a které byly kompenzovány v příslušném vykazovaném roce podle prováděcích aktů uvedených v čl. 30f odst. 5 druhém pododstavci.

Členský stát, který podle článku 30j jednostranně rozšíří činnost uvedenou v příloze III na odvětví, která nejsou uvedena v uvedené příloze, zajistí, aby dotčené regulované subjekty předložily do 30. dubna příslušného roku dotčenému příslušnému orgánu řádně odůvodněnou zprávu v souladu s článkem 30f. Jsou-li předložené údaje řádně odůvodněny, oznámí to příslušný orgán Komisi do 30. června příslušného roku. Množství povolenek, které mají být vydány podle odstavce 1 tohoto článku, se upraví s ohledem na řádně odůvodněné zprávy předložené regulovanými subjekty.

Povolenky, na které se vztahuje tato kapitola, se od roku 2027 vydraží, nejsou-li umístěny do rezervy tržní stability vytvořené na základě rozhodnutí (EU) 2015/1814. Povolenky, na které se vztahuje tato kapitola, jsou draženy odděleně od povolenek, na něž se vztahují kapitoly II a III této směrnice.

Dražby povolenek podle této kapitoly začínají v roce 2027 množstvím odpovídajícím 130 % objemu dražených povolenek pro rok 2027, stanoveným na základě množství povolenek pro celou Unii pro daný rok a příslušných dražebních podílů a objemů podle odstavců 3 až 6 tohoto článku. Dodatečných 30 %, která mají být vydražena, bude použito pouze pro vyřazení povolenek podle čl. 30e odst. 2 a lze je vydražit až do 31. května 2028. Dodatečných 30 % bude odečteno od objemu dražených povolenek pro období let 2029 až 2031. Podmínky pro tyto dražby stanovené v tomto odstavci se stanoví v souladu s odstavcem 7 tohoto článku a čl. 10 odst. 4.

V roce 2027 se podle čl. 1a odst. 3 rozhodnutí (EU) 2015/1814 vytvoří 600 milionů povolenek, na něž se vztahuje tato kapitola, které představují podíly v rezervě tržní stability.

Vydraží se 150 milionů povolenek vydaných podle této kapitoly a veškeré výnosy z těchto dražeb budou poskytnuty do Sociálního fondu pro klimatická opatření zřízeného podle nařízení (EU) 2023/955 do roku 2032.

Komise zajistí, aby se ze zbývajícího množství povolenek a s cílem generovat spolu s výnosy z povolenek uvedených v odstavci 3 tohoto článku a v čl. 10a odst. 8b této směrnice částku až do výše 65000000000 EUR vydražilo dodatečné množství povolenek podle této kapitoly, a příjmy z těchto dražeb byly dány k dispozici Sociálnímu fondu pro klimatická opatření zřízeného nařízením (EU) 2023/955 do roku 2032.

Komise zajistí, aby povolenky určené pro Sociální fond pro klimatická opatření uvedené v odstavci 3 tohoto článku a v tomto odstavci byly draženy v souladu se zásadami a postupy uvedenými v čl. 10 odst. 4 a v aktech v přenesené pravomoci přijatými podle uvedeného článku.

Výnosy z dražeb povolenek uvedených v odstavci 3 tohoto článku a v tomto odstavci představují vnější účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 a použijí se v souladu s pravidly platnými pro Sociální fond pro klimatická opatření.

Roční částka přidělená Sociálnímu fondu pro klimatická opatření v souladu s čl. 10a odst. 8b, odstavcem 3 tohoto článku a tímto odstavcem nepřekročí:

• a) pro rok 2026 částku 4000000000 EUR;
• b) pro rok 2027 částku 10900000000 EUR;
• c) pro rok 2028 částku 10500000000 EUR;
• d) pro rok 2029 částku 10300000000 EUR;
• e) pro rok 2030 částku 10100000000 EUR;
• f) pro rok 2031 částku 9800000000 EUR;
• g) pro rok 2032 částku 9400000000 EUR.

Pokud je systém obchodování s emisemi zavedený v souladu s touto kapitolou odložen na rok 2028 podle článku 30k, maximální částka, která má být poskytnuta Sociálnímu fondu pro klimatická opatření v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce, činí 54600000000 EUR. V takovém případě roční částky přidělené Sociálnímu fondu pro klimatická opatření nepřekročí v souhrnu na období let 2026 a 2027 částku 4000000000 EUR a v období od 1. ledna 2028 do 31. prosince 2032 příslušná roční částka nepřesáhne:

• a) pro rok 2028 částku 11400000000 EUR;
• b) pro rok 2029 částku 10300000000 EUR;
• c) pro rok 2030 částku 10100000000 EUR;
• d) pro rok 2031 částku 9800000000 EUR;
• e) pro rok 2032 částku 9000000000 EUR.

V případě, že jsou příjmy z dražby uvedené v odstavci 5 tohoto článku stanoveny v souladu s čl. 311 třetím pododstavcem Smlouvy o fungování EU jako vlastní zdroj, čl. 10a odst. 8b této směrnice, odstavec 3 tohoto článku a tento odstavec se nepoužijí.

Celkové množství povolenek, na něž se vztahuje tato kapitola, bude po odečtení množství stanovených v odstavcích 3 a 4 tohoto článku vydraženo členskými státy a rozděleno mezi ně podílem, který je totožný s podílem referenčních emisí podle čl. 4 odst. 2 nařízení (EU) 2018/842 pro kategorie zdrojů emisí uvedených ve druhém pododstavci písm. b), c) a d) přílohy III k této směrnici, z průměru daného členského státu za období let 2016 až 2018, který byl předmětem komplexního přezkumu podle čl. 4 odst. 3 tohoto nařízení.

Členské státy určí způsob, jakým mají být využity výnosy z dražeb povolenek uvedené v odstavci 5 tohoto článku s výjimkou výnosů představujících vnější účelově vázané příjmy podle odstavce 4 tohoto článku nebo výnosů stanovených jako vlastní zdroje v souladu s čl. 311 třetím pododstavcem Smlouvy o fungování EU a zanesených do rozpočtu Unie. Členské státy použijí své výnosy nebo jejich ekvivalent ve finanční hodnotě k jednomu nebo více účelům uvedeným v čl. 10 odst. 3 této směrnice, přičemž upřednostní činnosti, které mohou přispět k řešení sociálních aspektů obchodování s emisemi podle této kapitoly, nebo na jedno nebo více následujících opatření:

• a) opatření, která mají přispět k dekarbonizaci vytápění a chlazení budov nebo ke snížení energetických potřeb budov, včetně integrace obnovitelných zdrojů energie a souvisejících opatření v souladu s čl. 7 odst. 11 a článků 12 a 20 směrnice 2012/27/EU, jakož i opatření pro poskytování finanční podpory domácnostem s nízkými příjmy v budovách s nejvyšší energetickou náročností;
• b) opatření, která mají urychlit zavádění vozidel s nulovými emisemi nebo poskytnout finanční podporu na zavádění plně interoperabilní infrastruktury dobíjecích a plnicích stanic pro vozidla s nulovými emisemi, nebo opatření, jejichž cílem je podpořit přechod na veřejnou hromadnou dopravu a zlepšit multimodalitu nebo poskytnout finanční podporu s cílem řešit sociální aspekty týkající se uživatelů dopravy s nízkými a středními příjmy;
• c) na financování svého sociálního plánu v oblasti klimatu v souladu s článkem 15 nařízení (EU) 2023/955;
• d) na poskytnutí finanční náhrady konečným spotřebitelům paliv v případech, kdy nebylo možné zabránit dvojímu započtení emisí nebo pokud byly vyřazeny povolenky na emise, na něž se nevztahuje tato kapitola, jak je uvedeno v čl. 30f odst. 5.

  Má se za to, že členské státy dosáhly souladu s tímto odstavcem, pokud zavedly a uplatňují politiky daňové nebo finanční podpory, anebo regulační politiky na posílení finanční podpory, které jsou vytvořeny pro účely uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce a které představují hodnotu odpovídající výnosům uvedeným v tomto pododstavci, které byly získány z dražeb povolenek uvedených v této kapitole.

  Členské státy informují Komisi o využití výnosů a o krocích učiněných podle tohoto odstavce tak, že tyto informace začlení do svých zpráv předložených podle nařízení (EU) 2018/1999.

Na povolenky vydané podle této kapitoly se použije čl. 10 odst. 4 a 5.

Článek 12 se použije na emise, regulované subjekty a povolenky, na něž se vztahuje tato kapitola, s výjimkou čl. 12 odst. 3 a 3a, druhé a třetí věty odstavce 4 a odstavce 5 tohoto článku. Za tímto účelem:

• a) jakýkoli odkaz na emise se považuje za odkaz na emise, na něž se vztahuje tato kapitola;
• b) jakýkoli odkaz na provozovatele zařízení se považuje za odkaz na regulované subjekty, na něž se vztahuje tato kapitola;
• c) jakýkoli odkaz na povolenky se považuje za odkaz na povolenky, na něž se vztahuje tato kapitola.

Členské státy od 1. ledna 2028 zajistí, aby do 31. května každého roku regulovaný subjekt vyřadil množství povolenek, na něž se vztahuje tato kapitola, rovnající se celkovým emisím regulovaného subjektu odpovídajícím množství paliv propuštěných ke spotřebě podle přílohy III za předchozí kalendářní rok ověřených podle článků 15 a 30f, a aby tyto povolenky byly následně zrušeny.

Do 31. prosince 2030, odchylně od odstavců 1 a 2 tohoto článku , pokud regulovaný subjekt usazený v daném členském státě podléhá vnitrostátní uhlíkové dani platné v letech 2027 až 2030, která se vztahuje na činnost uvedenou v příloze III, může příslušný orgán dotčeného členského státu osvobodit tento regulovaný subjekt od povinnosti vyřadit povolenky podle odstavce 2 tohoto článku pro daný referenční rok, pokud:

• a) dotčený členský stát oznámí Komisi svou vnitrostátní uhlíkovou daň do 31. prosince 2023, a vnitrostátní právní předpisy, které stanoví daňové sazby platné pro roky 2027 až 2030, které do toho dne již vstoupily v platnost; dotčený členský stát oznámí Komisi veškeré následné změny vnitrostátní uhlíkové daně;
• b) pro referenční rok je vnitrostátní uhlíková daň dotčeného členského státu skutečně zaplacená tímto regulovaným subjektem vyšší než průměrná dražební zúčtovací cena systému obchodování s emisemi stanovená podle této kapitoly;
• c) regulovaný subjekt plně dodržuje povinnosti podle článku 30b o povoleních k vypouštění emisí skleníkových plynů a článku 30f o monitorování, vykazování a ověřování svých emisí;
• d) dotčený členský stát oznámí Komisi uplatňování této výjimky a odpovídající množství povolenek, jejichž platnost má být zrušena v souladu s písmenem g) tohoto pododstavce a akty v přenesené pravomoci přijatými podle čl. 10 odst. 4, do 31. dubna roku následujícího po referenčním roce;
• e) Komise nevznese námitku proti použití odchylky z důvodu, že oznámené opatření není v souladu s podmínkami stanovenými v tomto odstavci, do tří měsíců od oznámení podle písmene a) tohoto pododstavce nebo do jednoho měsíce od oznámení pro příslušný rok podle písmene d) tohoto pododstavce;
• f) dotčený členský stát nedraží množství povolenek uvedené v čl. 30d odst. 5 pro konkrétní referenční rok, dokud není v souladu s písmenem g) tohoto pododstavce stanoveno množství povolenek, které mají být zrušeny podle tohoto odstavce; dotčený členský stát nesmí dražit žádné dodatečné množství povolenek podle čl. 30d odst. 2 prvního pododstavce;
• g) dotčený členský stát zruší množství povolenek z celkového množství povolenek, které má vydražit, uvedeného v čl. 30d odst. 5 pro referenční rok, který se rovná ověřeným emisím tohoto regulovaného subjektu podle této kapitoly za referenční rok; je-li množství povolenek, které mají být v referenčním roce po použití písmene f) tohoto pododstavce ještě vydraženy, nižší než množství povolenek, které mají být zrušeny podle tohoto odstavce, zajistí dotčený členský stát, aby do konce roku následujícího po referenčním roce zrušil množství povolenek odpovídající rozdílu; a
• h) dotčený členský stát se v okamžiku prvního oznámení podle písmene a) tohoto pododstavce zaváže použít pro jedno nebo více opatření uvedených nebo zmíněných v čl. 30d odst. 6 prvním pododstavci ekvivalent výnosů, na něž by se použil čl. 30d odst. 6, jestliže by tato odchylka neplatila; použije se čl. 30d odst. 6 druhý a třetí pododstavec a Komise zajistí, aby informace obdržené na jejich základě byly v souladu se závazkem přijatým podle tohoto písmene.

  Množstvím povolenek, které mají být zrušeny podle prvního pododstavce písm. g) tohoto odstavce, nejsou dotčeny vnější účelově vázané příjmy stanovené podle čl. 30d odst. 4 této směrnice nebo, pokud byly stanoveny podle čl. 311 třetího pododstavce Smlouvy o fungování EU, vlastní zdroje rozpočtu Unie podle rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053(Rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 ze dne 14. prosince 2020 o systému vlastních zdrojů Evropské unie a o zrušení rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom (Úř. věst. L 424, 15.12.2020, s. 1).“) z výnosů z dražeb povolenek v souladu s článkem 30d této směrnice.

Nemocnicím, na které se nevztahuje kapitola III, může být poskytnuta finanční náhrada za náklady, které na ně byly přeneseny v důsledku vyřazení povolenek podle této kapitoly. Za tímto účelem se obdobně použijí ustanovení této kapitoly použitelná na případy dvojího započtení.

Články 14 a 15 se použijí na emise, regulované subjekty a povolenky, na něž se vztahuje tato kapitola. Za tímto účelem:

• a) se jakýkoli odkaz na emise považuje za odkaz na emise, na něž se vztahuje tato kapitola;
• b) se jakýkoli odkaz na činnost uvedenou v příloze I považuje za odkaz na činnost uvedenou v příloze III;
• c) se jakýkoli odkaz na provozovatele považuje za odkaz na regulované subjekty, na něž se vztahuje tato kapitola;
• d) se jakýkoli odkaz na povolenky považuje za odkaz na povolenky, na něž se vztahuje tato kapitola;
• e) se odkaz na lhůtu uvedenou v článku 15 považuje za odkaz na 30.duben.

Členské státy zajistí, aby každý regulovaný subjekt od kalendářního roku 2025 monitoroval za každý rok emise odpovídající množství paliv propuštěných ke spotřebě podle přílohy III. Zajistí rovněž, aby každý regulovaný subjekt tyto emise vykázal příslušnému orgánu v následujícím roce počínaje rokem 2026 v souladu s prováděcími akty uvedenými v čl. 14 odst. 1.

Od 1. ledna 2028 členské státy zajistí, aby až do roku 2030 každý regulovaný subjekt každý rok do 30. dubna podal zprávu o průměrném podílu nákladů souvisejících s vyřazením povolenek podle této kapitoly, který přenesl na spotřebitele za předchozí rok. Komise přijme prováděcí akty týkající se požadavků a vzorů pro tyto zprávy. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 22a odst. 2. Komise předložené zprávy posoudí a každoročně podá o svých zjištěních zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Jestliže Komise zjistí, že existují nevhodné postupy, pokud jde o přenesení nákladů na emise uhlíku, může být zpráva případně doplněna legislativními návrhy zaměřenými na řešení těchto nevhodných postupů.

Členské státy zajistí, aby každý regulovaný subjekt, který je 1. ledna 2025 držitelem povolení podle článku 30b, do 30. dubna 2025 vykázal své historické emise za rok 2024.

Členské státy zajistí, aby regulované subjekty byly schopny spolehlivě a přesně identifikovat a zdokumentovat jednotlivé druhy paliv, přesná množství paliv propuštěných ke spotřebě, která se používají ke spalování v odvětvích uvedených v příloze III, a konečné použití paliv propuštěných regulovanými subjekty ke spotřebě. Členské státy přijmou vhodná opatření k omezení rizika dvojího započtení emisí, na něž se vztahuje tato kapitola, a emisí podle kapitol II a III, jakož i rizika vyřazení povolenek pro emise, na něž se tato kapitola nevztahuje.

Komise přijme prováděcí akty týkající se podrobných pravidel pro zamezení dvojímu započtení a vyřazení povolenek v případě emisí, na něž se nevztahuje tato kapitola, jakož i pro poskytování finanční kompenzace konečným spotřebitelům paliv v případech, kdy tomuto dvojímu započtení nebo vyřazení nelze zabránit. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 22a odst. 2. Výpočet finanční kompenzace konečným spotřebitelům paliv vychází z průměrné ceny povolenek v dražbách provedených v souladu s akty v přenesené pravomoci přijatými podle čl. 10 odst. 4 v příslušném vykazovaném roce.

Zásady monitorování a vykazování emisí, na něž se vztahuje tato kapitola, jsou stanoveny v části C přílohy IV.

Kritéria pro ověřování emisí, na něž se vztahuje tato kapitola, jsou stanoveny v části C přílohy V.

Členské státy mohou v souladu s prováděcími akty uvedenými v čl. 14 odst. 1 povolit zjednodušená opatření k monitorování, vykazování a ověřování pro regulované subjekty, jejichž roční emise odpovídající množství paliv propuštěných ke spotřebě jsou nižší než 1000 tun ekvivalentu CO₂.

Články 13 a 15a, čl. 16 odst. 1, 2, 3, 4 a 12 a články 17, 18, 19, 20, 21, 22, 22a, 23 a 29 se použijí na emise, regulované subjekty a povolenky, na něž se vztahuje tato kapitola. Za tímto účelem:

• a) jakýkoli odkaz na emise se považuje za odkaz na emise, na něž se vztahuje tato kapitola;
• b) jakýkoli odkaz na provozovatele se považuje za odkaz na regulované subjekty, na něž se vztahuje tato kapitola;
• c) jakýkoli odkaz na povolenky se považuje za odkaz na povolenky, na něž se vztahuje tato kapitola.

Pokud průměrná cena povolenek v dražbách prováděných v souladu s akty v přenesené pravomoci podle čl. 10 odst. 4 této směrnice po dobu delší než tří po sobě jdoucích měsíců přesahuje dvojnásobek průměrné ceny povolenek na dražbách povolenek podle této kapitoly po dobu šesti předcházejících po sobě jdoucích měsíců, uvolní se 50 milionů povolenek, na něž se vztahuje tato kapitola, z rezervy tržní stability podle čl. 1a odst. 7 rozhodnutí (EU) 2015/1814.

Pro léta 2027 a 2028 jsou podmínky uvedené v prvním pododstavci splněny, pokud průměrná cena povolenek po dobu delší než tří po sobě následujících měsíců přesahuje 1,5násobek průměrné ceny povolenek během referenčního období šesti předchozích po sobě jdoucích měsíců.

Pokud průměrná cena povolenek uvedená v odstavci 1 tohoto článku po dobu dvou po sobě jdoucích měsíců překročí cenu 45 EUR, uvolní se 20 milionů povolenek, na něž se vztahuje tato kapitola, z rezervy tržní stability podle čl. 1a odst. 7 rozhodnutí (EU) 2015/1814. Použije se indexace založená na evropském indexu spotřebitelských cen za rok 2020. Povolenky se v mechanismu stanoveném podle tohoto odstavce uvolní do 31. prosince 2029.

Pokud průměrná cena povolenek uvedená v odstavci 1 tohoto článku přesahuje trojnásobek jejich průměrné ceny na dražbách povolenek po dobu šesti předcházejících po sobě jdoucích měsíců, uvolní se 150 milionů povolenek, na něž se vztahuje tato kapitola, z rezervy tržní stability podle čl. 1a odst. 7 rozhodnutí (EU) 2015/1814.

Pokud byla podmínka uvedená v odstavci 2 splněna ve stejný den jako podmínka uvedená v odstavci 1 nebo 3, uvolní se dodatečné povolenky pouze podle odstavce 1 nebo 3.

Do 31. prosince 2029 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž posoudí, zda je mechanismus uvedený v odstavci 2 účinný a zda by měl zůstat zachován. Komise v případě potřeby připojí k této zprávě legislativní návrh určený Evropskému parlamentu a Radě na změnu této směrnice za účelem úpravy tohoto mechanismu.

Pokud byla splněna jedna nebo více podmínek uvedených v odstavcích 1, 2 nebo 3, které vedly k uvolnění povolenek, dodatečné povolenky se podle tohoto článku neuvolní dříve než 12 měsíců poté.

Pokud je během druhé poloviny období 12 měsíců uvedeného v odstavci 6 tohoto článku znovu splněna podmínka uvedená v odstavci 2 tohoto článku, Komise za pomoci výboru zřízeného článkem 44 nařízení (EU) 2018/1999 posoudí účinnost opatření a může prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnout, že se odstavec 6 tohoto článku nepoužije. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 22a odst. 2 této směrnice.

Pokud byla splněna jedna nebo více podmínek uvedených v odstavci 1, 2 nebo 3 a odstavec 6 se nepoužije, zveřejní Komise neprodleně v Úředním věstníku Evropské unie oznámení o tom, kdy byly jednotlivé podmínky splněny.

Členské státy, na které se vztahuje povinnost předložit plán nápravných opatření v souladu s článkem 8 nařízení (EU) 2018/842, náležitě zohlední účinky uvolnění dodatečných povolenek podle odstavce 2 tohoto článku během předchozích dvou let při zvažování dalších opatření, která mají být provedena podle čl. 8 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) uvedeného nařízení za účelem splnění jejich povinností podle uvedeného nařízení.

Komise do 1. ledna 2028 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění ustanovení této kapitoly, pokud jde o jejich účinnost, správu a praktické uplatňování, včetně uplatňování pravidel podle rozhodnutí (EU) 2015/1814. Komise v případě potřeby spolu s touto zprávou předloží legislativní návrh na změnu této kapitoly. Komise do 31. října 2031 posoudí proveditelnost začlenění odvětví, na něž se vztahuje příloha III této směrnice, do systému EU ETS zahrnujícího odvětví uvedená v příloze I této směrnice.

Od roku 2027 mohou členské státy rozšířit činnost uvedenou v příloze III na odvětví, která nejsou uvedena v uvedené příloze, a tudíž uplatňovat obchodování s povolenkami na emise v souladu s touto kapitolou v těchto odvětvích, přičemž se přihlédne ke všem relevantním kritériím, zejména vlivům na vnitřní trh, možným narušením hospodářské soutěže, ekologické vyváženosti systému obchodování s emisemi zřízeného podle této kapitoly a spolehlivosti plánovaného systému monitorování a vykazování, pokud Komise rozšíření činnosti uvedené v uvedené příloze schválí.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 23 akty v přenesené pravomoci, kterými se doplňuje tato směrnice, pokud jde o schválení rozšíření podle prvního pododstavce tohoto odstavce, povolení pro vydávání dodatečných povolenek a povolení jiných členských států rozšířit činnost uvedenou v příloze III. Komise může při přijímání těchto aktů v přenesené pravomoci toto rozšíření rovněž doplnit o další pravidla upravující opatření k řešení možných případů dvojího započtení, včetně vydávání dodatečných povolenek na kompenzaci povolenek vyřazených pro použití paliv v činnostech uvedených v příloze I. Veškerá finanční opatření členských států ve prospěch společností v odvětvích a pododvětvích, jež jsou vystavena skutečnému riziku úniku uhlíku v důsledku značných nepřímých nákladů, které jsou vynaloženy na náklady spojené s emisemi skleníkových plynů, promítnuté do cen paliv v důsledku jednostranného rozšíření, jsou v souladu s pravidly státní podpory a nezpůsobí nepřiměřená narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu.

Dodatečné povolenky vydané na základě povolení podle tohoto článku se draží v souladu s požadavky stanovenými v článku 30d. Bez ohledu na čl. 30d odst. 1 až 6 určí členské státy, které jednostranně rozšířily činnost uvedenou v příloze III v souladu s tímto článkem, využití výnosů z dražeb těchto dodatečných povolenek.

Do 15. července 2026 zveřejní Komise v Úředním věstníku Evropské unie oznámení o tom, zda byla splněna jedna nebo obě tyto podmínky:

• a) průměrná cena plynu TTF za šest kalendářních měsíců končících 30. června 2026 byla vyšší než průměrná cena plynu TTF v únoru a březnu 2022;
• b) průměrná cena ropy Brent za šest kalendářních měsíců končících 30. června 2026 byla více než dvojnásobek průměrné ceny ropy Brent za předchozích pět let; pětiletým referenčním obdobím je pětileté období, které končí před prvním měsícem období šesti kalendářních měsíců.

Je-li splněna jedna nebo obě podmínky uvedené v odstavci 1, použijí se tato pravidla:

• a) odchylně od čl. 30c odst. 1 je prvním rokem, pro který je stanoveno množství povolenek pro celou Unii, rok 2028; a odchylně od čl. 30c odst. 3 první rok, pro který je množství povolenek pro celou Unii upraveno, je rok 2029;
• b) odchylně od čl. 30d odst. 1 a 2 se zahájení dražeb povolenek podle této kapitoly odkládá na rok 2028;
• c) odchylně od čl. 30d odst. 2 se dodatečné počty povolenek pro první rok dražeb odečtou od objemu dražených povolenek na období let 2030 až 2032 a počáteční podíly v rezervě tržní stability se vytvoří v roce 2028;
• d) odchylně od čl. 30e odst. 2 se lhůta pro první vyřazení povolenek pro celkové emise v roce 2028 prodlouží do 31. května 2029;
• e) odchylně od článku 30i se lhůta pro předložení zprávy Komise Evropskému parlamentu a Radě prodlouží do 1. ledna 2029.

30) Vkládá se nová kapitola, která zní:

„Kapitola IVb Vědecké poradenství a viditelnost financování

Evropský vědecký poradní výbor pro změnu klimatu zřízený podle článku 10a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 401/2009(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 401/2009 ze dne 23. dubna 2009 o Evropské agentuře pro životní prostředí a Evropské informační a pozorovací síti pro životní prostředí (Úř. věst. L 126, 21.5.2009, s. 13).“;) (dále jen „poradní výbor“) může z vlastního podnětu poskytovat vědecké poradenství a podávat zprávy v souvislosti s touto směrnicí. Komise zohlední příslušná doporučení a zprávy poradního výboru, zejména pokud jde o:

• a) potřebu dalších politik a opatření Unie k zajištění souladu s obecnými a specifickými cíli uvedenými v čl. 30 odst. 3 této směrnice;
• b) potřebu dalších politik a opatření Unie s ohledem na dohody o globálních opatřeních v rámci ICAO ke snížení dopadu letectví na klima a na ambice a ekologickou vyváženost celosvětového tržního opatření Mezinárodní námořní organizace uvedeného v článku 3gg této směrnice.

Komise zaručí viditelnost financování z výnosů z dražeb v rámci systému EU ETS podle čl. 10a odst. 8 tím, že:

• a) zajistí, aby příjemci takovýchto finančních prostředků Unie uváděli původ těchto prostředků a zaručili jejich viditelnost, zejména při propagaci projektů a jejich výsledků, přičemž by měli poskytovat ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně sdělovacích prostředků a veřejnosti; a
• b) zajistí, aby příjemci těchto finančních prostředků používali vhodné označení, které zní „(spolu)financováno ze systému EU pro obchodování s emisemi (Inovační fond)“ a zahrnuje rovněž logo Unie a údaj o výši financování; není-li použití takovéhoto označení možné, musí být program Inovační fond zmíněn ve všech komunikačních činnostech, mimo jiné i na informačních tabulích na strategických místech viditelných pro veřejnost.

  Komise v aktu v přenesené pravomoci uvedeném v čl. 10a odst. 8 stanoví nezbytné požadavky k zajištění viditelnosti financování z Inovačního fondu, včetně požadavku uvést název tohoto fondu.

Členské státy zajistí viditelnost financování z výnosů z dražeb v rámci systému EU ETS podle článku 10d ve stejné míře, jaká je uvedena v odst. 1 prvním pododstavci písm. a) a b) tohoto článku, včetně stanovením požadavku uvést název modernizačního fondu.

S přihlédnutím k vnitrostátním okolnostem členské státy usilují o to, aby zajistily viditelnost zdroje financování v případě opatření nebo projektů financovaných z výnosů z dražeb v rámci systému EU ETS, pro něž určí použití podle čl. 3d odst. 4, čl. 10 odst. 3 a čl. 30d odst. 6.

31) Přílohy I, IIb, IV a V směrnice 2003/87/ES se mění v souladu s přílohou I této směrnice a přílohy III a IIIa se vkládají do směrnice 2003/87/ES, jak je stanoveno v příloze I této směrnice.

1) Článek 1 se mění takto:

• a) odstavec 4 se nahrazuje tímto:

  Komise zveřejní celkový počet povolenek v oběhu pro každý rok, a to vždy do 1. června následujícího roku. Celkový počet povolenek v oběhu pro daný rok odpovídá souhrnnému počtu povolenek vydaných ve vztahu k zařízením a rejdařským společnostem, avšak neumístěných do rezervy v období od 1. ledna 2008, včetně počtu povolenek vydaných podle čl. 13 odst. 2 směrnice 2003/87/ES ve znění platném do 18. března 2018 v tomto období a práv na použití mezinárodních kreditů, která byla zařízeními v rámci systému EU ETS uplatněna ve vztahu k emisím, do 31. prosince daného roku, od kterého se odečtou souhrnné tuny ověřených emisí ze zařízení a rejdařských společností v rámci systému EU ETS od 1. ledna 2008 do 31. prosince téhož daného roku a povolenky zrušené v souladu s čl. 12 odst. 4 směrnice 2003/87/ES. Nebudou zohledněny emise z tříletého období, které začalo v roce 2005 a skončilo v roce 2007, ani povolenky vydané v souvislosti s těmito emisemi. První zveřejnění se uskuteční do 15. května 2017.“

  ;

• b) vkládá se nový odstavec, který zní:

  Od roku 2024 zahrnuje výpočet celkového počtu povolenek v oběhu v kterémkoli daném roce souhrnný počet povolenek vydaných pro letectví i souhrnné tuny ověřených emisí z letecké dopravy v rámci systému EU ETS s výjimkou emisí z letů na trasách, na které se vztahují kompenzace, vypočtené podle čl. 12 odst. 6 směrnice 2003/87/ES, a to od 1. ledna 2024 do 31. prosince téhož roku.

  Povolenky zrušené podle článku 3gb směrnice 2003/87/ES se považují za vydané pro účely výpočtu celkového počtu povolenek v oběhu.“

  ;

• c) odstavce 5 a 5a se nahrazují tímto:

  Pokud se v každém daném roce celkový počet povolenek v oběhu pohybuje mezi 833 miliony a 1,096 miliardy, počet povolenek rovnající se rozdílu mezi celkovým počtem povolenek v oběhu, stanoveným v nejaktuálnějším zveřejnění podle odstavce 4 tohoto článku, a 833 miliony, se odečte od množství povolenek určených k dražbě členskými státy podle čl. 10 odst. 2 směrnice 2003/87/ES a bude po dobu dvanácti měsíců počínaje 1. zářím daného roku umisťován do rezervy. Pokud je celkový počet povolenek v oběhu vyšší než 1,096 miliardy, počet povolenek, jež mají být odečteny od množství povolenek určených k dražbě členskými státy podle čl. 10 odst. 2 směrnice 2003/87/ES a mají být po dobu dvanácti měsíců počínaje 1. zářím daného roku umisťovány do rezervy, bude činit 12 % celkového počtu povolenek v oběhu. Odchylně od druhé věty tohoto pododstavce se do 31. prosince 2030 procentní podíl uvedený v této větě zdvojnásobí.

  Aniž je dotčeno celkové množství povolenek, jež mají být odečteny v souladu s tímto odstavcem, nezohlední se do 31. prosince 2030 při určování podílů členských států na tomto celkovém počtu povolenky uvedené v čl. 10 odst. 2 prvním pododstavci písm. b) směrnice 2003/87/ES.

  Pokud není při prvním přezkumu provedeném v souladu s článkem 3 rozhodnuto jinak, od roku 2023 již povolenky držené v rezervě v množství přesahujícím 400 milionů povolenek nejsou platné.“

  ;

• d) odstavec 7 se nahrazuje tímto:

  V kterémkoli roce, pokud se nepoužije odstavec 6 tohoto článku a byla-li splněna podmínka podle čl. 29a odst. 1 směrnice 2003/87/ES, se z rezervy uvolní 75 milionů povolenek a přidají se k množství povolenek určených k dražbě členskými státy podle čl. 10 odst. 2 uvedené směrnice. Pokud je v rezervě méně než 75 milionů povolenek, všechny povolenky v rezervě se uvolní podle tohoto odstavce. Pokud je splněna podmínka uvedená v čl. 29a odst. 1 uvedené směrnice, objemy, které mají být z rezervy v souladu s uvedeným článkem uvolněny, se rovnoměrně rozdělí během období tří měsíců, které začíná nejpozději dva měsíce ode dne, kdy byla splněna podmínka uvedená v čl. 29a odst. 1 uvedené směrnice, jak oznámila Komise v souladu se čtvrtým pododstavcem uvedeného článku.“

  ;

2) vkládá se nový článek, který zní:

Povolenky, na které se vztahuje kapitola IVa směrnice 2003/87/ES, se umístí do samostatného oddílu rezervy vytvořené podle článku 1 tohoto rozhodnutí a uvolní se z něj v souladu s pravidly stanovenými v tomto článku.

Umisťování povolenek do rezervy podle tohoto článku probíhá od 1. září 2028. Povolenky, na které se vztahuje kapitola IVa směrnice 2003/87/ES, jsou umístěny a drženy v rezervě a uvolňovány z ní odděleně od povolenek, na které se vztahuje článek 1 tohoto rozhodnutí.

V roce 2027 se oddíl uvedený v odstavci 1 tohoto článku vytvoří v souladu s čl. 30d odst. 2 druhým pododstavcem směrnice 2003/87/ES. Povolenky zmíněné v uvedeném pododstavci, které nejsou uvolněny z rezervy, pozbývají od 1. ledna 2031 platnosti.

Celkový počet povolenek v oběhu, na něž se vztahuje kapitola IVa směrnice 2003/87/ES, zveřejní Komise pro každý rok, a to vždy do 1. června následujícího roku odděleně od počtu povolenek v oběhu podle čl. 1 odst. 4 tohoto rozhodnutí. Celkový počet povolenek v oběhu podle tohoto článku pro daný rok odpovídá souhrnnému počtu povolenek, na něž se vztahuje tato kapitola, vydaných v období od 1. ledna 2027, od kterého se odečtou souhrnné tuny ověřených emisí, na něž se vztahuje tato kapitola, za období od 1. ledna 2027 do 31. prosince téhož daného roku, a povolenky, na něž se vztahuje tato kapitola, zrušené v souladu s čl. 12 odst. 4 směrnice 2003/87/ES. První zveřejnění se uskuteční do 1. června 2028.

Pokud je v každém daném roce celkový počet povolenek v oběhu stanovený v nejaktuálnějším zveřejnění podle odstavce 4 tohoto článku vyšší než 440 milionů, odečte se 100 milionů povolenek od množství povolenek, na něž se vztahuje kapitola IVa směrnice 2003/87/EC a které jsou určeny k dražbě členskými státy podle článku 30d uvedené směrnice, a po dobu dvanácti měsíců počínaje 1. zářím daného roku se umístí do rezervy.

Pokud je v každém daném roce celkový počet povolenek v oběhu nižší než 210 milionů, uvolní se z rezervy 100 milionů povolenek, na které se vztahuje kapitola IVa směrnice 2003/87/EC, a přičte se k množství povolenek, na které se vztahuje tato kapitola a které mají být draženy členskými státy podle článku 30d uvedené směrnice. Pokud je v rezervě méně než 100 milionů povolenek, všechny povolenky v rezervě se uvolní podle tohoto odstavce.

Objemy, které mají být uvolněny z rezervy v souladu s článkem 30h směrnice 2003/87/ES, budou přičteny k množství povolenek, na něž se vztahuje kapitola IVa uvedené směrnice, které mají být vydraženy členskými státy podle článku 30d uvedené směrnice. Objemy, které mají být uvolněny z rezervy, se rovnoměrně rozdělí během období tří měsíců, které začíná nejpozději dva měsíce ode dne, kdy byly splněny podmínky v souladu s jejich zveřejněním v Úředním věstníku Evropské unie podle čl. 30h odst. 8 směrnice 2003/87/ES.

Ustanovení čl. 1 odst. 8 a článku 3 tohoto rozhodnutí se použijí na povolenky, na něž se vztahuje kapitola IVa směrnice 2003/87/ES.

Odchylně od odstavců 2, 3 a 4 tohoto článku platí, že pokud je splněna jedna nebo obě podmínky uvedené v čl. 30k odst. 1 směrnice 2003/87/ES, umístění povolenek do rezervy uvedené v odstavci 2 tohoto článku se uplatní ode dne 1. září 2029 a lhůty uvedené v odstavcích 3 a 4 tohoto článku se prodlouží o jeden rok.“

3) Článek 3 se nahrazuje tímto:

Komise monitoruje fungování rezervy v rámci zprávy podle čl. 10 odst. 5 směrnice 2003/87/ES. V této zprávě by měly být posouzeny relevantní dopady na konkurenceschopnost, zejména v průmyslových odvětvích, a to i ve vztahu k ukazatelům, jako jsou HDP, zaměstnanost a investice. Do tří let od počátku uplatňování rezervy a poté v pětiletých intervalech provede Komise na základě analýzy řádného fungování evropského trhu s uhlíkem přezkum rezervy a případně předloží legislativní návrh Evropskému parlamentu a Radě. V rámci každého přezkumu bude věnována zvláštní pozornost procentnímu údaji pro stanovení počtu povolenek, které mají být umístěny do rezervy podle čl. 1 odst. 5 tohoto rozhodnutí, číselné hodnotě prahové hodnoty pro celkové množství povolenek v oběhu, a to i pokud jde o potenciální úpravu této prahové hodnoty v souladu s lineárním faktorem uvedeným v článku 9 směrnice 2003/87/ES, jakož i počtu povolenek, které mají být uvolněny podle čl. 1 odst. 6 nebo 7 tohoto rozhodnutí. V přezkumu se Komise také zaměří na dopad rezervy na růst, zaměstnanost, konkurenceschopnost průmyslových odvětví Unie a na riziko úniku uhlíku.“.