1. Toto nařízení stanoví hlavní směry pro rozvoj transevropské dopravní sítě skládající se z globální sítě a z hlavní sítě a rozšířené hlavní sítě, přičemž hlavní síť a rozšířená hlavní síť jsou zřízeny na základě globální sítě.

2. Toto nařízení určuje evropské dopravní koridory nejvyššího strategického významu na základě prioritních úseků transevropské dopravní sítě a projektů společného zájmu a upřesňuje požadavky, které je třeba splnit pro rozvoj a realizaci infrastruktury transevropské dopravní sítě.

3. Toto nařízení stanoví priority pro rozvoj transevropské dopravní sítě a opatření pro realizaci transevropské dopravní sítě.

1. Toto nařízení se vztahuje na transevropskou dopravní síť, jak je specifikována na mapách uvedených v příloze I a v seznamech uvedených v příloze II. Transevropská dopravní síť zahrnuje dopravní infrastrukturu, včetně infrastruktury pro zavádění alternativních paliv, systémů informačních a komunikačních technologií pro dopravu a opatření podporujících efektivní řízení a využívání této infrastruktury a umožňujících vytvoření a provoz udržitelných a efektivních dopravních služeb.

2. Infrastrukturu transevropské dopravní sítě tvoří infrastruktura pro železniční dopravu, vnitrozemskou vodní dopravu, námořní dopravu, silniční dopravu, leteckou dopravu a multimodální dopravu, mimo jiné v městských uzlech, jak je stanoveno v příslušných oddílech kapitol II, III a IV.

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1. Celkovým cílem rozvoje transevropské dopravní sítě je vytvořit jedinou a vysoce kvalitní multimodální dopravní síť pro celou Unii.

2. Transevropská dopravní síť posiluje sociální, hospodářskou a územní soudržnost Unie a přispívá k vytvoření udržitelného, bezpečného, efektivního a odolného jednotného evropského dopravního prostoru, který zvyšuje přínosy pro své uživatele a napomáhá růstu podporujícímu začlenění. Transevropská dopravní síť vykazuje evropskou přidanou hodnotu tím, že přispívá k plnění cílů stanovených v těchto čtyřech kategoriích:

1. Plánování, rozvoj a provoz transevropské dopravní sítě probíhají způsobem účinně využívajícím zdroje a v souladu s platnými unijními a vnitrostátními požadavky na ochranu životního prostředí, a to:

2. Při plánování a rozvoji transevropské dopravní sítě mohou členské státy upravit podrobné vytyčení tras úseků s ohledem na zvláštní okolnosti v různých částech Unie, jako jsou topografické rysy dotčených regionů a environmentální aspekty, a to při zajištění souladu s tímto nařízením. Tato úprava nepřekročí rámec toho, co je povoleno příslušným rozhodnutím o schválení projektu v souladu s požadavkem stanoveným v čl. 58 odst. 1 písm. g).

3. Posuzování vlivů plánů a projektů na životní prostředí se provádí v souladu se směrnicí Rady 92/43/EHS(Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).), směrnicemi Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).), 2001/42/ES(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí (Úř. věst. L 197, 21.7.2001, s. 30).), 2002/49/ES(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí (Úř. věst. L 189, 18.7.2002, s. 12).), 2009/147/ES(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7).) a 2011/92/EU. U těch projektů společného zájmu, u kterých ke dni 18. července 2024 ještě nebyl zahájen proces zadávání veřejných zakázek v rámci posouzení vlivů na životní prostředí, by měl být posouzen rovněž jejich soulad se zásadou „významně nepoškozovat“.

1. Aniž je dotčen čl. 8 odst. 5, je transevropská dopravní síť, není-li v tomto nařízení stanoveno jinak, postupně rozvíjena ve třech krocích:

Rozvoje transevropské dopravní sítě se dosáhne zejména zavedením struktury této sítě prostřednictvím soudržného a transparentního metodického přístupu, která zahrnuje hlavní síť, rozšířenou hlavní síť a globální síť s dopravními a městskými uzly jako multimodálními spojovacími body mezi dálkovou dopravou a regionálními a místními dopravními sítěmi.

2. Globální síť je tvořena veškerou stávající a plánovanou dopravní infrastrukturou transevropské dopravní sítě, jakož i opatřeními na podporu efektivního a sociálně a environmentálně udržitelného využití takové infrastruktury.

3. Hlavní síť a rozšířená hlavní síť jsou tvořeny těmi částmi transevropské dopravní sítě, které mají být rozvíjeny přednostně a dokončeny v souladu se lhůtami stanovenými v odstavci 1 pro dosažení cílů rozvoje transevropské dopravní sítě.

1. Projekty společného zájmu přispívají k rozvoji transevropské dopravní sítě budováním nové dopravní infrastruktury, modernizací stávající dopravní infrastruktury nebo opatřeními na podporu využívání sítě způsobem účinně využívajícím zdroje.

2. Projekty společného zájmu musí:

3. Projekt společného zájmu zahrnuje celý svůj cyklus, včetně studií proveditelnosti, postupů udělování povolení, výstavby, provozu, údržby a hodnocení.

4. Členské státy přijímají veškerá nezbytná opatření s cílem zajistit, aby projekty společného zájmu byly realizovány v souladu s příslušným unijním a vnitrostátním právem, zejména s právem Unie v oblasti životního prostředí, ochrany klimatu, bezpečnosti, ochrany, hospodářské soutěže, státní podpory, zadávání veřejných zakázek, veřejného zdraví a dostupnosti, jakož i s právními akty Unie a vnitrostátními právními předpisy týkajícími se zákazu diskriminace.

5. Realizace projektů společného zájmu závisí na jejich stupni vyzrálosti, souladu s unijními a vnitrostátními právními postupy a dostupnosti finančních prostředků, aniž by tím byl dotčen finanční závazek členského státu nebo Unie.

6. Komise může doporučit, aby členské státy pro koordinaci, výstavbu nebo řízení přeshraničních infrastrukturních projektů společného zájmu, zejména projektů rozsáhlých a komplexních, zřídily jediný subjekt. Příslušný evropský koordinátor má v dozorčí radě nebo v podobném řídicím orgánu takového jediného subjektu status pozorovatele.

7. Členské státy vynaloží veškeré možné úsilí, aby zajistily včasné a efektivní provedení projektů společného zájmu.

8. Členské státy uplatní socioekonomickou analýzu nákladů a přínosů na základě uznávaného a harmonizovaného přístupu s cílem umožnit transparentní a srovnávací hodnocení těchto projektů.

1. Unie může spolupracovat s třetími zeměmi s cílem propojit transevropskou dopravní síť s jejich infrastrukturními sítěmi prostřednictvím projektů společného zájmu, případně s cílem posílit udržitelný hospodářský růst a konkurenceschopnost, a zejména:

2. V příloze IV jsou uvedeny orientační mapy transevropské dopravní sítě rozšířené do konkrétních sousedních zemí, případně s upřesněním hlavní sítě, rozšířené hlavní sítě a globální sítě v souladu s kritérii tohoto nařízení.

3. Žádné ustanovení tohoto článku neimplikuje právo na jakýkoli finanční příspěvek Unie na projekty ve třetích zemích v rámci jiných právních aktů Unie.

1. Hlavní síť, rozšířená hlavní síť a globální síť:

2. Hlavní síť a rozšířená hlavní síť se skládají z těch částí transevropské dopravní sítě, které jsou rozvíjeny přednostně za účelem dosažení cílů politiky transevropské dopravní sítě.

Odkazy na „hlavní síť“ v nařízení (EU) 2021/1153 se považují za odkazy na „rozšířenou hlavní síť“ ve smyslu tohoto nařízení.

Odkazy na „hlavní síť“ v nařízení (EU) 2023/1804 se považují za odkazy na „hlavní síť“ ve smyslu tohoto nařízení.

Odkazy na „globální síť“ v nařízení (EU) 2023/1804 se považují za odkazy na „rozšířenou hlavní síť“ a „globální síť“ ve smyslu tohoto nařízení.

3. Uzly sítě jsou uvedeny v příloze II a zahrnují městské a dopravní uzly (letiště, námořní přístavy, vnitrozemské přístavy, kombinované terminály železniční a silniční dopravy a terminály podél vnitrozemských vodních cest).

4. Členské státy přijmou vhodná opatření pro hlavní síť, rozšířenou hlavní síť a globální síť, které mají být rozvíjeny za účelem dosažení souladu s tímto nařízením ve lhůtách uvedených v čl. 6 odst. 1, není-li v tomto nařízení stanoveno jinak.

1. Devíti evropskými dopravními koridory specifikovanými v mapách uvedenými v příloze III jsou:

2. Členské státy přijmou vhodná opatření pro evropské dopravní koridory, jež mají být rozvíjeny za účelem dosažení souladu s tímto nařízením, a to do 31. prosince 2030 v případě jejich infrastruktury, která je součástí hlavní sítě, a do 31. prosince 2040 v případě jejich infrastruktury, která je součástí rozšířené hlavní sítě, není-li v tomto nařízení stanoveno jinak.

3. S výhradou schválení dotčeným členským státem v souladu s čl. 172 druhým pododstavcem Smlouvy o fungování EU je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 62 tohoto nařízení, a to za účelem změny, v mezích článku 7 tohoto nařízení, vytyčení tras evropských dopravních koridorů uvedených v příloze III tohoto nařízení s cílem zohlednit vývoj hlavních obchodních toků a dopravy nebo podstatné změny sítě. Pokud jde o změny tras koridorů, které mají dopad na části území sousedních zemí, jsou tyto akty v přenesené pravomoci založeny na dohodách na vysoké úrovni o sítích dopravní infrastruktury mezi Unií a dotčenými sousedními zeměmi.

1. Při rozvoji hlavní sítě, rozšířené hlavní sítě a globální sítě mají obecnou prioritu opatření nezbytná pro:

2. Aby bylo možné doplnit opatření stanovená v odstavci 1, je třeba věnovat zvláštní pozornost opatřením, jež jsou nezbytná pro:

Při rozvoji evropských dopravních koridorů mají obecnou prioritu opatření nezbytná pro:

1. Železniční dopravní infrastruktura zahrnuje zejména:

2. Technické zařízení související se železničními tratěmi může zahrnovat napěťové systémy, zařízení pro nástup a výstup cestujících a nakládku a vykládku nákladu ve stanicích a terminálech, jakož i inovativní technologie ve fázi zavádění.

1. Členské státy zajistí, aby železniční infrastruktura globální sítě splňovala:

2. Členské státy zajistí, aby do 31. prosince 2050 železniční infrastruktura globální sítě, s výjimkou spojení uvedených v čl. 14 odst. 1 písm. d):

3. Požadavky uvedené v odst. 2 písm. b) a c) se použijí pouze na tratích globální sítě, které:

Do dne 19. července 2027 oznámí členské státy Komisi dotčené tratě. V případě přeshraničních úseků se toto oznámení provede po dohodě s ostatními dotčenými členskými státy.

4. Členské státy zajistí, aby do 31. prosince 2050 železniční infrastruktura globální sítě na spojeních uvedených v čl. 14 odst. 1 písm. d), která je propojena s železničními tratěmi používanými pro nákladní dopravu uvedenými v čl. 15 odst. 3, splňovala požadavky stanovené v odst. 2 písm. a), b) a c) tohoto článku, ledaže Komise ve vztahu k požadavkům uvedeným v odst. 2 písm. c) tohoto článku udělila na základě čl. 38 odst. 4 výjimku z uplatňování čl. 38 odst. 3.

5. Členské státy zajistí, aby byl v rámci železniční infrastruktury globální sítě v případě výstavby nové trati do 31. prosince 2040 splněn požadavek stanovený v odst. 2 písm. a). Projekty, u nichž bylo posouzení vlivů na životní prostředí zahájeno do dne 18. července 2024, jsou z této povinnosti vyňaty.

6. Požadavky stanovené v odstavcích 2 a 4 se nevztahují na izolované sítě.

7. Aniž je dotčen odstavec 6, Komise na žádost členského státu v řádně odůvodněných případech přijme prováděcí akty stanovující výjimky týkající se požadavků uvedených v odstavcích 2 až 5 z důvodu zvláštních zeměpisných nebo značných fyzických omezení, negativního výsledku socioekonomické analýzy nákladů a přínosů nebo významných negativních dopadů na životní prostředí či biologickou rozmanitost. Každá taková žádost musí být dostatečně odůvodněna. V případě přeshraničních úseků musí být žádost o výjimky koordinována se sousedními členskými státy. Sousední členské státy mohou členskému státu žádajícímu o výjimku poskytnout stanovisko. Členský stát stanoviska sousedních členských států připojí ke své žádosti. Členský stát může požádat o udělení několika výjimek v jediné žádosti.

Komise žádost posoudí s ohledem na poskytnuté odůvodnění a případně rovněž pokud jde o její významný dopad na interoperabilitu a kontinuitu železniční sítě. Komise náležitě zohlední stanoviska dotčených sousedních členských států.

Komise může požádat členský stát o doplňující informace nejpozději do 30 kalendářních dnů od obdržení žádosti podle prvního pododstavce. Pokud Komise usoudí, že poskytnuté informace jsou nedostatečné, může požádat členský stát, aby tyto doplňující informace dodal do 30 kalendářních dnů od obdržení těchto doplňujících informací.

Komise přijme rozhodnutí o požadované výjimce nejpozději do šesti měsíců od obdržení žádosti podle prvního pododstavce, nebo v případě, že dotčené členské státy poskytly další informace podle třetího pododstavce, nejpozději do čtyř měsíců od posledního obdržení těchto informací, podle toho, co nastane později. Nevydá-li Komise v těchto lhůtách výslovné rozhodnutí, má se za to, že výjimka byla udělena.

Komise uvědomí o výjimkách udělených podle tohoto článku ostatní členské státy.

1. Členské státy zajistí, aby železniční infrastruktura hlavní sítě a rozšířené hlavní sítě byla v souladu s čl. 15 odst. 1.

2. Členské státy zajistí, aby do 31. prosince 2040 železniční infrastruktura rozšířené hlavní sítě, s výjimkou spojení uvedených v čl. 14 odst. 1 písm. d), pro tratě, které jsou součástí sítě pro nákladní dopravu:

3. Členské státy zajistí, aby byl v rámci železniční infrastruktury rozšířené hlavní sítě v případě výstavby nové trati do 31. prosince 2030 splněn požadavek stanovený v čl. 15 odst. 2 písm. a). Projekty, u nichž bylo posouzení vlivů na životní prostředí zahájeno do dne 18. července 2024, jsou z této povinnosti vyňaty.

4. Členské státy zajistí, aby do 31. prosince 2040 železniční infrastruktura rozšířené hlavní sítě, s výjimkou spojení uvedených v čl. 14 odst. 1 písm. d), pro tratě, které jsou součástí sítě pro osobní dopravu:

5. Členské státy zajistí, aby do 31. prosince 2040 železniční infrastruktura rozšířené hlavní sítě na spojeních uvedených v čl. 14 odst. 1 písm. d) splňovala požadavky uvedené v čl. 15 odst. 2 písm. a) a b) a v odst. 2 písm. b) tohoto článku, ledaže Komise ve vztahu k požadavkům uvedeným v odst. 2 písm. b) tohoto článku udělila na základě čl. 38 odst. 4 výjimku z uplatňování čl. 38 odst. 3.

6. Členské státy zajistí, aby do 31. prosince 2030 železniční infrastruktura hlavní sítě, s výjimkou spojení uvedených v čl. 14 odst. 1 písm. d):

7. Členské státy zajistí, aby do 31. prosince 2040 železniční infrastruktura, která je součástí hlavní sítě pro osobní dopravu, s výjimkou spojení uvedených v čl. 14 odst. 1 písm. d), splňovala požadavek stanovený v odst. 4 písm. b) tohoto článku.

8. Členské státy zajistí, aby do 31. prosince 2040 tratě pro nákladní dopravu, které jsou součástí železniční infrastruktury hlavní nebo rozšířené sítě, včetně spojení uvedených v čl. 14 odst. 1 písm. d), umožňovaly na evropských dopravních koridorech na jejich území provoz nákladních vlaků přepravujících standardní návěsy o výšce až 4 m naložené ve výšce nejméně 27 cm nad temenem kolejnice.

Tento požadavek se považuje za splněný, pokud jsou na každém evropském dopravním koridoru na území členského státu splněny alespoň tyto podmínky:

V případě přeshraničních úseků se určení dotčených tratí provede po dohodě s dotčenými sousedními členskými státy.

Nejpozději do dne 19. července 2027 oznámí členské státy Komisi dotčené tratě.

9. Členské státy zajistí, aby do 31. prosince 2030 železniční infrastruktura hlavní sítě na spojeních uvedených v čl. 14 odst. 1 písm. d) splňovala požadavky uvedené v čl. 15 odst. 2 písm. a) a b) a v odst. 2 písm. b) tohoto článku, ledaže Komise ve vztahu k požadavkům uvedeným v odst. 2 písm. b) tohoto článku udělila na základě čl. 38 odst. 4 výjimku z uplatňování čl. 38 odst. 3.

10. Požadavky stanovené v odstavcích 2 až 9 se nevztahují na izolované sítě.

11. Aniž je dotčen odstavec 10, Komise na žádost členského státu v řádně odůvodněných případech přijme prováděcí akty stanovující výjimky týkající se požadavků uvedených v tomto článku z důvodu zvláštních zeměpisných nebo značných fyzických omezení, negativního výsledku socioekonomické analýzy nákladů a přínosů nebo významných negativních dopadů na životní prostředí či biologickou rozmanitost. Každá taková žádost musí být dostatečně odůvodněna. V případě přeshraničních úseků musí být žádost o výjimky koordinována se sousedními členskými státy. Sousední členské státy mohou členskému státu žádajícímu o výjimku poskytnout stanovisko. Členský stát stanoviska sousedních členských států připojí ke své žádosti. Členský stát může požádat o udělení několika výjimek v jediné žádosti.

Komise žádost posoudí s ohledem na poskytnuté odůvodnění a případně rovněž pokud jde o její významný dopad na interoperabilitu a kontinuitu železniční sítě. Komise náležitě zohlední stanoviska dotčených sousedních členských států.

Při posuzování žádostí o výjimky z požadavku týkajícího se přepravy návěsů stanoveného v odstavci 8 vezme Komise v úvahu zejména výsledky socioekonomické analýzy nákladů a přínosů, jakož i možné narušení služeb způsobené nezbytnými pracemi potřebnými ke splnění tohoto požadavku.

Komise při posuzování žádostí o výjimky z požadavků stanovených v tomto článku pro rozšířené hlavní sítě vezme v úvahu zejména veškeré významné investice uskutečněné dotčeným členským státem na paralelní trati v těsné blízkosti nově vybudovaných tratí.

Komise může požádat členský stát o doplňující informace nejpozději do 30 kalendářních dnů od obdržení žádosti podle prvního pododstavce. Pokud Komise usoudí, že poskytnuté informace jsou nedostatečné, může požádat členský stát, aby tyto doplňující informace dodal do 30 kalendářních dnů od obdržení těchto doplňujících informací.

Komise přijme rozhodnutí o požadované výjimce nejpozději do šesti měsíců od obdržení žádosti podle prvního pododstavce, nebo v případě, že dotčené členské státy poskytly další informace podle třetího pododstavce, nejpozději do čtyř měsíců od posledního obdržení těchto informací, podle toho, co nastane později. Nevydá-li Komise v těchto lhůtách výslovné rozhodnutí, má se za to, že výjimka byla udělena.

Komise uvědomí o výjimkách udělených podle tohoto článku ostatní členské státy.

1. Členské státy zajistí, aby každá nová železniční trať hlavní sítě a rozšířené hlavní sítě, včetně spojení uvedených v čl. 14 odst. 1 písm. d), měla evropský standardní jmenovitý rozchod koleje 1435 mm. Tento požadavek se považuje za splněný, pokud mohou na dané infrastruktuře jezdit vlaky o rozchodu 1435 mm do 31. prosince 2030 v případě hlavní sítě a do 31. prosince 2040 v případě rozšířené hlavní sítě. Pro účely tohoto článku se novou železniční tratí rozumí jakákoli trať, jejíž stavební práce nebyly zahájeny ke dni 18. července 2024.

2. Odchylně od odstavce 1 tohoto článku členské státy, na jejichž území není ke dni 18. července 2024 plánováno připojení nové železniční tratě s pozemní hranicí jiného členského státu podle přílohy I, vypracují plán určující novou železniční trať, která má být vybudována v souladu s evropským standardním jmenovitým rozchodem koleje 1435 mm. Tento plán zohlední dopad na interoperabilitu se sousedním členským státem nebo členskými státy, zejména zohledněním možného přechodu stávajících železničních tratí na evropský standardní jmenovitý rozchod koleje 1435 mm v souladu s odstavcem 3 tohoto článku. Plán musí obsahovat socioekonomickou analýzu nákladů a přínosů, která odůvodňuje případné rozhodnutí členského státu nepostavit novou železniční infrastrukturu s evropským standardním jmenovitým rozchodem koleje 1435 mm, a posouzení dopadu na interoperabilitu. Uvedený plán se předloží Komisi nejpozději do dne 19. července 2026.

3. Členské státy, které mají stávající železniční síť nebo její část s jiným rozchodem koleje, než je evropský standardní jmenovitý rozchod koleje 1435 mm, vypracují do dne 19. července 2026 posouzení určující stávající železniční tratě nacházející se na evropských dopravních koridorech s ohledem na jejich možný přechod na evropský standardní jmenovitý rozchod koleje 1435 mm. V případě přeshraničních úseků musí být toto posouzení koordinováno se sousedním členským státem nebo členskými státy. Posouzení musí zahrnovat socioekonomickou analýzu nákladů a přínosů ohledně životaschopnosti možného přechodu na evropský standardní jmenovitý rozchod koleje 1435 mm a posouzení dopadu na interoperabilitu.

Na základě posouzení podle prvního pododstavce vypracují členské státy v případě potřeby nejpozději jeden rok po jeho dokončení plán přechodu na evropský standardní jmenovitý rozchod koleje 1435 mm, v němž určí stávající železniční tratě nacházející se na evropských dopravních koridorech, které mají přejít na evropský standardní jmenovitý rozchod koleje 1435 mm, a uvedou harmonogram tohoto přechodu.

První a druhý pododstavec se použijí obdobně na železniční tratě, na nichž byly ke dni 18. července 2024 zahájeny stavební práce.

4. Priority pro plánování infrastruktury a investic na základě plánů uvedených v odstavcích 2 a 3 tohoto článku jsou zahrnuty do prvního pracovního plánu evropského koordinátora pro evropský dopravní koridor, jehož součástí jsou železniční tratě pro nákladní dopravu s rozchodem koleje odlišným od evropského standardního jmenovitého rozchodu koleje v souladu s článkem 54.

5. Na žádost členského státu přijme Komise v řádně odůvodněných případech prováděcí akty stanovující dočasnou výjimku z požadavků uvedených v odstavci 1 pro nové železniční tratě hlavní sítě a rozšířené hlavní sítě nebo pro její část na základě negativních výsledků socioekonomické analýzy nákladů a přínosů. Každá žádost o výjimku musí být dostatečně odůvodněna. V případě přeshraničních úseků musí být žádosti o výjimku koordinovány se sousedním členským státem nebo členskými státy. Sousední členské státy mohou členskému státu žádajícímu o výjimku poskytnout stanovisko. Členský stát stanoviska sousedních členských států připojí ke své žádosti. Členský stát může požádat o udělení několika výjimek v jediné žádosti.

Komise žádost posoudí s ohledem na poskytnuté odůvodnění a případně rovněž pokud jde o její významný dopad na interoperabilitu a kontinuitu železniční sítě. Komise náležitě zohlední stanoviska dotčených sousedních členských států.

Komise může požádat členský stát o doplňující informace nejpozději do 30 kalendářních dnů od obdržení žádosti podle prvního pododstavce. Pokud Komise usoudí, že poskytnuté informace jsou nedostatečné, může požádat členský stát, aby tyto doplňující informace dodal do 30 kalendářních dnů od obdržení těchto doplňujících informací.

Komise přijme rozhodnutí o požadované výjimce nejpozději do šesti měsíců od obdržení žádosti podle prvního pododstavce, nebo v případě, že dotčené členské státy poskytly další informace podle třetího pododstavce, nejpozději do čtyř měsíců od posledního obdržení těchto informací, podle toho, co nastane později. V rozhodnutí se uvede doba, po kterou je výjimka udělena.

Komise uvědomí o výjimkách udělených podle tohoto článku ostatní členské státy.

1. Členské státy zajistí, aby:

2. Členské státy zajistí, aby do 31. prosince 2030:

3. Členské státy zajistí, aby systémy třídy B byly vyřazeny z provozu na hlavní síti nejpozději do 31. prosince 2040, do 31. prosince 2045 na rozšířené hlavní síti a do 31. prosince 2050 na globální síti, za podmínky, že bude zajištěna odpovídající úroveň bezpečnosti, s výjimkou úseků v městských uzlech používaných rovněž příměstskými osobními vlaky vybavenými zvláštními systémy vlakového zabezpečovacího zařízení třídy B.

4. Členské státy zajistí, aby železniční infrastruktura hlavní sítě, rozšířené hlavní sítě a globální sítě byla do 31. prosince 2050 vybavena rádiovým systémem ERTMS.

5. Členské státy zajistí, aby byl rádiový systém ERTMS zaveden na železniční infrastruktuře hlavní sítě, rozšířené hlavní sítě a globální sítě od 31. prosince 2030 v případě výstavby nové tratě nebo od 31. prosince 2040 v případě modernizace zabezpečovacího systému.

6. Členské státy zajistí, aby byl rádiový systém ERTMS zaveden na spojeních uvedených v čl. 14 odst. 1 písm. d) hlavní sítě, rozšířené hlavní sítě a globální sítě do 31. prosince 2050, pokud dotčený členský stát považuje takové vybavení za nezbytné v koordinaci s provozovatelem infrastruktury a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami. V případě výstavby nové trati musí být toto zavedení zajištěno ode dne 31. prosince 2030.

7. Požadavky stanovené v odstavcích 1 až 6 se nevztahují na izolované sítě.

8. Aniž je dotčen odstavec 7, Komise na žádost členského státu v řádně odůvodněných případech přijme prováděcí akty stanovující výjimky týkající se požadavků uvedených v odstavcích 1 až 6. Každá žádost o výjimku musí být založena na negativním výsledku socioekonomické analýzy nákladů a přínosů a posouzení dopadu na interoperabilitu. Každá taková žádost musí být dostatečně odůvodněna. V případě přeshraničních úseků musí být žádost o výjimky koordinována se sousedními členskými státy. Sousední členské státy mohou členskému státu žádajícímu o výjimku poskytnout stanovisko. Členský stát stanoviska sousedních členských států připojí ke své žádosti. Členský stát může požádat o udělení několika výjimek v jediné žádosti. Požadované výjimky musí být v souladu s požadavky směrnice (EU) 2016/797.

Komise žádost posoudí s ohledem na odůvodnění uvedené v prvním pododstavci, a rovněž pokud jde o její významný dopad na interoperabilitu. Komise náležitě zohlední stanoviska dotčených sousedních členských států.

Komise může požádat členský stát o doplňující informace nejpozději do 30 kalendářních dnů od obdržení žádosti podle prvního pododstavce. Pokud Komise usoudí, že poskytnuté informace jsou nedostatečné, může požádat členský stát, aby tyto doplňující informace dodal do 30 kalendářních dnů od obdržení těchto doplňujících informací.

Komise přijme rozhodnutí o požadované výjimce nejpozději do šesti měsíců od obdržení žádosti podle prvního pododstavce, nebo v případě, že dotčené členské státy poskytly další informace podle třetího pododstavce, nejpozději do čtyř měsíců od posledního obdržení těchto informací, podle toho, co nastane později. Nevydá-li Komise v těchto lhůtách výslovné rozhodnutí, má se za to, že výjimka byla udělena.

Komise uvědomí o výjimkách udělených podle tohoto článku ostatní členské státy.

1. Správa železniční nákladní dopravy vyvine veškeré možné úsilí k zajištění toho, aby do 31. prosince 2030 kvalita služeb poskytovaných železničním podnikům a technické a provozní požadavky na využívání infrastruktur nebránily tomu, aby provozní výkonnost služeb železniční nákladní dopravy na evropských dopravních koridorech splňovala tyto cílové hodnoty:

2. Členské státy vynaloží veškeré možné úsilí s cílem zajistit, aby do 31. prosince 2030 pro tratě nákladní dopravy hlavní sítě, do 31. prosince 2040 pro tratě nákladní dopravy rozšířené hlavní sítě a do 31. prosince 2050 pro tratě nákladní dopravy globální sítě uvedené v čl. 15 odst. 3 platily tyto podmínky:

Při podpoře projektů společného zájmu souvisejících s železniční infrastrukturou a vedle obecných priorit stanovených v článcích 12 a 13 se pozornost věnuje těmto faktorům:

1. Infrastruktura vnitrozemských vodních cest zahrnuje zejména:

2. Zařízení související s vnitrozemskými vodními cestami může zahrnovat zařízení pro nakládku a vykládku nákladu a skladování zboží ve vnitrozemských přístavech. Související zařízení může zahrnovat zejména pohonné a provozní systémy, které snižují znečištění, například znečištění vody a ovzduší, spotřebu energie a uhlíkovou náročnost. Dále může zahrnovat přístavní zařízení pro příjem odpadu, zařízení pro dodávky elektřiny z pevniny a další zařízení pro alternativní paliva pro dodávky a výrobu energie, a také zařízení pro rozbíjení ledu, hydrologické služby a bagrovací práce v plavební dráze, přístavu a v naplouvacích přístupech s cílem zajistit celoroční splavnost.

3. Aby se stal součástí globální sítě, musí vnitrozemský přístav splňovat tyto podmínky:

1. Členské státy zajistí, aby vnitrozemské přístavy globální sítě do 31. prosince 2050:

2. Členské státy zajistí, aby byla ve vnitrozemských přístavech zavedena infrastruktura pro alternativní paliva v souladu s nařízením (EU) 2023/1804.

1. Členské státy zajistí, aby vnitrozemské přístavy hlavní sítě splňovaly čl. 22 odst. 2 a splňovaly požadavky stanovené v čl. 22 odst. 1 písm. a) a b) do 31. prosince 2030 a požadavky stanovené v čl. 22 odst. 1 písm. c) do 31. prosince 2040.

2. Členské státy zajistí, aby síť vnitrozemských vodních cest, včetně spojení uvedených v čl. 21 odst. 1 písm. e), byla udržována s cílem umožnit uživatelům efektivní, spolehlivou a bezpečnou plavbu tím, že se zajistí minimální požadavky na vodní cesty a minimální požadavky na úrovně služeb stanovené v odstavci 3 tohoto článku (dobré plavební podmínky).

Členské státy zabrání zhoršení dobrých plavebních podmínek a rovněž zabrání zhoršení současného stavu těch částí sítě, které již uvedené minimální požadavky překračují, do dne 18. července 2024.

3. Členské státy do 31. prosince 2030 zejména zajistí, aby:

Pro účely písmene a) tohoto odstavce se referenční hladiny vod stanoví na základě počtu dní za rok, v nichž skutečná hladina vody překročila stanovenou referenční hladinu. Pod podmínkou schválení dotčenými členskými státy v souladu s čl. 172 druhým pododstavcem Smlouvy o fungování EU přijme Komise prováděcí akty, které budou vypracovány v úzké spolupráci s těmito členskými státy, za konzultace s dotčenými evropskými koordinátory a případně po konzultaci s komisemi pro říční plavbu zřízenými mezinárodními dohodami, jimiž upřesní referenční úrovně hladin vod uvedené v písmeni a) tohoto odstavce pro každý koridor, vodní cestu nebo úsek vodních cest. Uvedené prováděcí akty musí být v souladu s požadavky uvedenými v mezinárodních úmluvách a v dohodách uzavřených mezi členskými státy, včetně předpisů přijatých komisemi pro říční plavbu, jež byly těmito úmluvami a dohodami zřízeny. Uvedené prováděcí akty se přijmou přezkumným postupem podle čl. 61 odst. 3 tohoto nařízení.

4. Na žádost členského státu a v řádně odůvodněných případech přijme Komise prováděcí akty udělující výjimky z požadavků uvedených v odstavcích 2 a 3 týkající se vodní cesty a popřípadě úseku vodních cest na základě zvláštních zeměpisných nebo významných fyzických omezení, negativních výsledků socioekonomické analýzy nákladů a přínosů nebo značných negativních dopadů na životní prostředí, biologickou rozmanitost či kulturní dědictví. Každá taková žádost musí být dostatečně odůvodněna. Žádosti o výjimky musí být v příslušných případech koordinovány se sousedním členským státem nebo členskými státy. Sousední členské státy mohou členskému státu žádajícímu o výjimku poskytnout stanovisko. Členský stát stanoviska sousedních členských států připojí ke své žádosti. Členský stát může požádat o udělení několika výjimek v jediné žádosti.

Komise žádost posoudí s ohledem na odůvodnění uvedené v prvním pododstavci. Komise náležitě zohlední stanoviska dotčených sousedních členských států.

Komise může požádat členský stát o doplňující informace nejpozději do 30 kalendářních dnů od obdržení žádosti podle prvního pododstavce. Pokud Komise usoudí, že poskytnuté informace jsou nedostatečné, může požádat členský stát, aby tyto doplňující informace dodal do 30 kalendářních dnů od obdržení těchto doplňujících informací.

Komise přijme rozhodnutí o požadované výjimce nejpozději do šesti měsíců od obdržení žádosti podle prvního pododstavce, nebo v případě, že dotčené členské státy poskytly další informace podle třetího pododstavce, nejpozději do čtyř měsíců od posledního obdržení těchto informací, podle toho, co nastane později. Nevydá-li Komise v těchto lhůtách výslovné rozhodnutí, má se za to, že výjimka byla udělena.

Komise uvědomí o výjimkách udělených podle tohoto článku ostatní členské státy.

Zhoršení minimálních požadavků způsobené přímou lidskou činností nebo nedostatečnou péčí při údržbě sítě vnitrozemských vodních cest se nepovažuje za případ odůvodňující udělení výjimky.

5. V případě vyšší moci členské státy navrátí podmínky splavnosti do předchozího stavu, jakmile to situace dovolí.

6. Komise může přijmout pokyny zajišťující soudržný přístup k uplatňování dobrých plavebních podmínek v Unii. Tyto pokyny se mohou týkat zejména:

Při podpoře projektů společného zájmu souvisejících s infrastrukturou vnitrozemských vodních cest a vedle obecných priorit stanovených v článcích 12 a 13 se pozornost věnuje těmto faktorům:

1. Evropský námořní prostor spojuje a integruje námořní složky popsané v odstavci 2 s pozemní sítí vytvořením nebo modernizací tras námořní dopravy na krátké vzdálenosti a rozvojem námořních přístavů na území členských států a jejich propojení s vnitrozemím, včetně zeměpisné oblasti nejvzdálenějších regionů, za účelem zajištění efektivní, životaschopné a udržitelné integrace s jinými druhy dopravy.

2. Evropský námořní prostor sestává z:

3. Námořní dopravní infrastruktura uvedená v odst. 2 písm. a) zahrnuje zejména:

4. Aby se stal součástí globální sítě, musí námořní přístav splňovat alespoň jednu z těchto podmínek:

1. Členské státy zajistí, aby:

2. Členské státy zajistí, aby do 31. prosince 2050:

Povinnost zajistit propojení uvedená v prvním pododstavci písm. a) se neuplatní, pokud jejich realizaci brání zvláštní zeměpisná nebo významná fyzická omezení.

3. Komise na žádost členského státu v řádně odůvodněných případech přijme prováděcí akty stanovující výjimky z minimálních požadavků uvedených v odstavci 2 z důvodu zvláštních zeměpisných nebo značných fyzických omezení, negativního výsledku socioekonomické analýzy nákladů a přínosů nebo významných negativních dopadů na životní prostředí či biologickou rozmanitost. Každá taková žádost musí být dostatečně odůvodněna. Členský stát může požádat o udělení několika výjimek v jediné žádosti.

Komise žádost posoudí s ohledem na odůvodnění uvedené v prvním pododstavci.

Komise může požádat členský stát o doplňující informace nejpozději do 30 kalendářních dnů od obdržení žádosti podle prvního pododstavce. Pokud Komise usoudí, že poskytnuté informace jsou nedostatečné, může požádat členský stát, aby tyto doplňující informace dodal do 30 kalendářních dnů od obdržení těchto doplňujících informací.

Komise přijme rozhodnutí o požadované výjimce nejpozději do šesti měsíců od obdržení žádosti podle prvního pododstavce, nebo v případě, že dotčené členské státy poskytly další informace podle třetího pododstavce, nejpozději do čtyř měsíců od posledního obdržení těchto informací, podle toho, co nastane později. Nevydá-li Komise v těchto lhůtách výslovné rozhodnutí, má se za to, že výjimka byla udělena.

Komise uvědomí o výjimkách udělených podle tohoto článku ostatní členské státy.

1. Členské státy zajistí, aby námořní dopravní infrastruktura hlavní sítě byla v souladu s čl. 26 odst. 1.

2. Členské státy zajistí, aby námořní dopravní infrastruktura hlavní sítě splňovala požadavky uvedené v čl. 26 odst. 2 do 31. prosince 2030.

3. Komise na žádost členského státu v řádně odůvodněných případech přijme prováděcí akty stanovující výjimky z minimálních požadavků uvedených v odstavci 2 z důvodu zvláštních zeměpisných nebo značných fyzických omezení, negativního výsledku socioekonomické analýzy nákladů a přínosů nebo významných negativních dopadů na životní prostředí či biologickou rozmanitost. Každá taková žádost musí být dostatečně odůvodněna. Členský stát může požádat o udělení několika výjimek v jediné žádosti.

Komise žádost posoudí s ohledem na odůvodnění uvedené v prvním pododstavci.

Komise může požádat členský stát o doplňující informace nejpozději do 30 kalendářních dnů od obdržení žádosti podle prvního pododstavce. Pokud Komise usoudí, že poskytnuté informace jsou nedostatečné, může požádat členský stát, aby tyto doplňující informace dodal do 30 kalendářních dnů od obdržení těchto doplňujících informací.

Komise přijme rozhodnutí o požadované výjimce nejpozději do šesti měsíců od obdržení žádosti podle prvního pododstavce, nebo v případě, že dotčené členské státy poskytly další informace podle třetího pododstavce, nejpozději do čtyř měsíců od posledního obdržení těchto informací, podle toho, co nastane později. Nevydá-li Komise v těchto lhůtách výslovné rozhodnutí, má se za to, že výjimka byla udělena.

Komise uvědomí o výjimkách udělených podle tohoto článku ostatní členské státy.

Při podpoře projektů společného zájmu souvisejících s námořní infrastrukturou a s evropským námořním prostorem a vedle priorit stanovených v článcích 12 a 13 se pozornost věnuje těmto faktorům:

1. Silniční dopravní infrastruktura zahrnuje zejména:

2. Pozemní komunikace uvedené v odst. 1 písm. a) tohoto článku a upřesněné v mapách uvedených v příloze I jsou silnice, které plní důležitou úlohu v dálkové nákladní a osobní dopravě, integrují hlavní městská a hospodářská centra a poskytují propojení s jinými druhy dopravy.

3. Zařízení související s pozemními komunikacemi uvedenými v odst. 1 písm. b) může zahrnovat zejména zařízení pro řízení provozu, informace a navádění, pro výběr mýtného nebo uživatelských poplatků, pro bezpečnost, pro omezování nepříznivých dopadů na životní prostředí, pro čerpání pohonných hmot nebo dobíjení vozidel s alternativním pohonem a pro bezpečné a chráněné parkovací plochy pro komerční vozidla.

1. Členské státy zajistí, aby:

2. Členské státy zajistí, aby do 31. prosince 2050 na pozemních komunikacích globální sítě uvedených v čl. 29 odst. 1 písm. a) byly splněny tyto požadavky:

Pro účely prvního pododstavce písm. c) se mohou členské státy při instalaci průjezdných vážicích systémů zaměřit na silniční úseky s vysokou intenzitou nákladní dopravy. Průjezdné vážicí systémy umožňují identifikaci vozidel a souprav vozidel, u nichž je pravděpodobné, že překračují maximální přípustnou hmotnost stanovenou ve směrnici 96/53/ES.

3. Členské státy zajistí zavedení nebo použití prostředků k odhalování událostí nebo podmínek týkajících se bezpečnosti a shromažďování příslušných údajů o silničním provozu za účelem poskytování minimálních univerzálních informací o dopravním provozu souvisejících s bezpečností silničního provozu vymezených v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 886/2013(Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 886/2013 ze dne 15. května 2013, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU, pokud jde o údaje a postupy pro poskytování minimálních univerzálních informací o dopravním provozu souvisejících s bezpečností silničního provozu uživatelům, pokud možno bezplatně (Úř. věst. L 247, 18.9.2013, s. 6).):

4. Na žádost členského státu a v řádně odůvodněných případech přijme Komise prováděcí akty udělující výjimky z požadavku uvedeného v odstavci 2 ohledně pozemních komunikací, pokud hustota provozu nepřesahuje 10000 vozidel denně v obou směrech nebo na základě zvláštních zeměpisných nebo významných fyzických omezení, negativních výsledků socioekonomické analýzy nákladů a přínosů nebo značných negativních dopadů na životní prostředí či biologickou rozmanitost. Každá taková žádost musí být dostatečně odůvodněna, přičemž se rovněž zohlední, že dotčené infrastruktury podléhají posouzení dopadů na bezpečnost silničního provozu, auditům a inspekcím a v případě potřeby opatřením k nápravě v souladu se směrnicí 2008/96/ES. Žádosti o výjimky musí být v příslušných případech koordinovány se sousedním členským státem nebo členskými státy. Sousední členské státy mohou členskému státu žádajícímu o výjimku poskytnout stanovisko. Členský stát stanoviska sousedních členských států připojí ke své žádosti. Členský stát může požádat o udělení několika výjimek v jediné žádosti.

Komise žádost posoudí s ohledem na odůvodnění uvedené v prvním pododstavci. Komise náležitě zohlední stanoviska dotčených sousedních členských států.

Komise může požádat členský stát o doplňující informace nejpozději do 30 kalendářních dnů od obdržení žádosti podle prvního pododstavce. Pokud Komise usoudí, že poskytnuté informace jsou nedostatečné, může požádat členský stát, aby tyto doplňující informace dodal do 30 kalendářních dnů od obdržení těchto doplňujících informací.

Komise přijme rozhodnutí o požadované výjimce nejpozději do šesti měsíců od obdržení žádosti podle prvního pododstavce, nebo v případě, že dotčené členské státy poskytly další informace podle třetího pododstavce, nejpozději do čtyř měsíců od posledního obdržení těchto informací, podle toho, co nastane později. Nevydá-li Komise v těchto lhůtách výslovné rozhodnutí, má se za to, že výjimka byla udělena.

Komise uvědomí o výjimkách udělených podle tohoto článku ostatní členské státy.

1. Členské státy zajistí, aby silniční infrastruktura hlavní sítě a rozšířené hlavní sítě byla v souladu s čl. 30 odst. 1.

2. Členské státy zajistí, aby pozemní komunikace uvedené v čl. 29 odst. 1 písm. a) splňovaly níže uvedené požadavky, a to do 31. prosince 2030 pro silniční infrastrukturu hlavní sítě a do 31. prosince 2040 pro silniční infrastrukturu rozšířené hlavní sítě:

3. Členské státy zajistí, aby silniční infrastruktura hlavní sítě a rozšířené hlavní sítě do 31. prosince 2040 splňovala tyto požadavky:

4. Členské státy do 31. prosince 2040 zajistí rozvoj bezpečných a chráněných parkovacích ploch podél pozemních komunikací hlavní a rozšířené hlavní sítě nebo v dojezdové vzdálenosti do 3 km od nejbližšího výjezdu z pozemní komunikace transevropské sítě a v průměrné maximální vzdálenosti 150 km mezi dvěma takovými parkovacími plochami, poskytujících dostatečný počet parkovacích míst pro užitková vozidla a splňujících požadavky uvedené v čl. 8a odst. 1 nařízení (ES) č. 561/2006. Členské státy se při tom mohou zaměřit na silniční úseky s vysokou intenzitou nákladní dopravy.

5. Členské státy zajistí, aby silniční infrastruktura splňovala požadavky uvedené v čl. 30 odst. 3:

6. Na žádost členského státu a v řádně odůvodněných případech přijme Komise prováděcí akty udělující výjimky z požadavků uvedených v odstavcích 2, 3 a 4 ohledně pozemních komunikací, pokud hustota provozu nepřesahuje 10000 vozidel denně v obou směrech nebo na základě zvláštních zeměpisných nebo významných fyzických omezení, negativních výsledků socioekonomické analýzy nákladů a přínosů nebo značných negativních dopadů na životní prostředí či biologickou rozmanitost. Každá taková žádost musí být dostatečně odůvodněna, přičemž se rovněž zohlední, že dotčené infrastruktury podléhají posouzení dopadů na bezpečnost silničního provozu, auditům a inspekcím a v případě potřeby opatřením k nápravě v souladu se směrnicí 2008/96/ES. V případě přeshraničních úseků musí být žádost o výjimky koordinována se sousedním členským státem nebo členskými státy. Sousední členské státy mohou členskému státu žádajícímu o výjimku poskytnout stanovisko. Členský stát stanoviska sousedních členských států připojí ke své žádosti. Členský stát může požádat o udělení několika výjimek v jediné žádosti.

Komise žádost posoudí s ohledem na odůvodnění uvedené v prvním pododstavci. Komise náležitě zohlední stanoviska dotčených sousedních členských států.

Komise může požádat členský stát o doplňující informace nejpozději do 30 kalendářních dnů od obdržení žádosti podle prvního pododstavce. Pokud Komise usoudí, že poskytnuté informace jsou nedostatečné, může požádat členský stát, aby tyto doplňující informace dodal do 30 kalendářních dnů od obdržení těchto doplňujících informací.

Komise přijme rozhodnutí o požadované výjimce nejpozději do šesti měsíců od obdržení žádosti podle prvního pododstavce, nebo v případě, že dotčené členské státy poskytly další informace podle třetího pododstavce, nejpozději do čtyř měsíců od posledního obdržení těchto informací, podle toho, co nastane později. Nevydá-li Komise v těchto lhůtách výslovné rozhodnutí, má se za to, že výjimka byla udělena.

Komise uvědomí o výjimkách udělených podle tohoto článku ostatní členské státy.

Při podpoře projektů společného zájmu souvisejících se silniční infrastrukturou a vedle obecných priorit stanovených v článcích 12 a 13 se pozornost věnuje těmto faktorům:

1. Letecká dopravní infrastruktura zahrnuje zejména:

2. Aby se stalo součástí globální sítě, musí letiště splňovat alespoň jednu z těchto podmínek:

Celkový roční objem přepravy cestujících a celkový roční objem přepravy nákladu se zakládají na posledním dostupném tříletém průměru, který vychází ze statistických údajů zveřejněných Eurostatem.

1. Členské státy zajistí, aby:

Celkový roční objem cestujících uvedený v prvním pododstavci písm. a), b) a g) vychází z nejnovějšího dostupného tříletého průměru ke dni 18. července 2024, založeného na statistikách zveřejněných Eurostatem.

2. Na žádost členského státu přijme Komise v řádně odůvodněných případech prováděcí akty udělující výjimky, pokud jde o požadavky stanovené v odst. 1 písm. a), b) a g), z důvodu zvláštních zeměpisných nebo značných fyzických omezení, absence železničního systému na daném území, negativního výsledku socioekonomické analýzy nákladů a přínosů či značných negativních dopadů na životní prostředí nebo biologickou rozmanitost. Každá taková žádost musí být dostatečně odůvodněna. Členské státy mohou požádat o udělení několika výjimek v jediné žádosti.

Komise žádost posoudí s ohledem na odůvodnění uvedené v prvním pododstavci.

Komise může požádat členský stát o doplňující informace nejpozději do 30 kalendářních dnů od obdržení žádosti podle prvního pododstavce. Pokud Komise usoudí, že poskytnuté informace jsou nedostatečné, může požádat členský stát, aby tyto doplňující informace dodal do 30 kalendářních dnů od obdržení těchto doplňujících informací.

Komise přijme rozhodnutí o požadované výjimce nejpozději do šesti měsíců od obdržení žádosti podle prvního pododstavce, nebo v případě, že dotčené členské státy poskytly další informace podle třetího pododstavce, nejpozději do čtyř měsíců od posledního obdržení těchto informací, podle toho, co nastane později. Nevydá-li Komise v těchto lhůtách výslovné rozhodnutí, má se za to, že výjimka byla udělena.

Komise uvědomí o výjimkách udělených podle tohoto článku ostatní členské státy.

Při podpoře projektů společného zájmu souvisejících s leteckou dopravní infrastrukturou a vedle priorit stanovených v článcích 12 a 13 se upřednostní:

1. Terminály multimodální nákladní dopravy transevropské dopravní sítě jsou takové terminály, které jsou nediskriminačním způsobem přístupné všem provozovatelům a uživatelům a které:

2. Členské státy vynaloží veškeré možné úsilí, aby zajistily dostatečnou kapacitu terminálu multimodální nákladní dopravy obsluhujícího transevropskou dopravní síť, která zohlední současné i budoucí dopravní toky, zejména toky obsluhující městské uzly, průmyslová centra, přístavy a logistické uzly.

3. Do 19. července 2027 provedou členské státy analýzu trhu a výhledovou analýzu terminálů multimodální nákladní dopravy na svém území. Tato analýza musí přinejmenším:

Členské státy konzultují s dodavateli a provozovateli dopravy a logistiky, jakož i dalšími příslušnými zúčastněnými stranami, které působí na jejich území. Výsledky konzultací zohlední ve své analýze.

Členské státy neprodleně oznámí výsledky analýzy Komisi.

4. Pokud analýza uvedená v odstavci 3 upozorní na potřebu nových terminálů multimodální nákladní dopravy nebo potřebu doplňující překládkové kapacity ve stávajících terminálech, členské státy vypracují akční plán pro rozvoj sítě terminálů multimodální nákladní dopravy, včetně míst, kde byly takové potřeby zjištěny.

Akční plán se oznámí Komisi nejpozději 12 měsíců po dokončení analýzy uvedené v odstavci 3.

Na základě uvedeného akčního plánu oznámí členské státy Komisi seznam kombinovaných terminálů železniční a silniční dopravy a terminálů podél vnitrozemských vodních cest, které navrhují doplnit do příloh I a II.

5. Aby byl kombinovaný terminál železniční a silniční dopravy nebo terminál podél vnitrozemských vodních cest součástí transevropské dopravní sítě a aby byl uveden v příloze II, musí splňovat alespoň jednu z těchto podmínek:

Terminály multimodální nákladní dopravy zahrnují zejména:

1. Členské státy vynaloží veškeré možné úsilí, aby spravedlivým a nediskriminačním způsobem zajistily, aby všechny terminály multimodální nákladní dopravy, které jsou nediskriminačním způsobem otevřené všem provozovatelům a uživatelům a které uplatňují transparentní a nediskriminační poplatky v námořních a vnitrozemských přístavech uvedených v příloze II a ve všech kombinovaných terminálech železniční a silniční dopravy a terminálech podél vnitrozemských vodních cest upřesněných v mapách stanovených v příloze I a uvedených v příloze II, splňovaly tyto požadavky:

2. Členské státy vynaloží veškeré možné úsilí, aby spravedlivým a nediskriminujícím způsobem zajistily, aby terminály multimodální nákladní dopravy uvedené v odstavci 1, které jsou připojeny k železniční síti a které provádějí vertikální překládku, měly do 31. prosince 2030 dostatečnou překládkovou kapacitu a byly schopny obsluhovat následující typy jeřábových intermodálních nákladových jednotek: kontejner, výměnná nástavba nebo návěs.

3. Členské státy vynaloží veškeré možné úsilí, aby spravedlivým a nediskriminujícím způsobem zajistily, aby terminály multimodální nákladní dopravy uvedené v odstavci 1, které jsou připojeny k hlavní železniční síti nebo k rozšířené železniční síti, byly schopny do 31. prosince 2040 přijmout vlaky o délce 740 m bez manipulace, nebo, není-li to ekonomicky únosné, aby byla přijata vhodná opatření pro zlepšení provozní účinnosti přijetí vlaků o délce 740 m.

Tento odstavec se nevztahuje na terminály multimodální nákladní dopravy, které jsou připojeny pouze k izolovaným železničním sítím.

4. Na žádost členského státu přijme Komise v řádně odůvodněných případech prováděcí akty udělující výjimky z požadavků uvedených v tomto článku z důvodu zvláštních zeměpisných nebo značných fyzických omezení, zejména pokud se terminál nachází v prostorově omezené oblasti, negativního výsledku socioekonomické analýzy nákladů a přínosů či značných negativních dopadů na životní prostředí nebo biologickou rozmanitost. Každá taková žádost musí být dostatečně odůvodněna. Členský stát může požádat o udělení několika výjimek v jediné žádosti.

Komise žádost posoudí s ohledem na odůvodnění uvedené v prvním pododstavci.

Komise může požádat členský stát o doplňující informace nejpozději do 30 kalendářních dnů od obdržení žádosti podle prvního pododstavce. Pokud Komise usoudí, že poskytnuté informace jsou nedostatečné, může požádat členský stát, aby tyto doplňující informace dodal do 30 kalendářních dnů od obdržení těchto doplňujících informací.

Komise přijme rozhodnutí o požadované výjimce nejpozději do šesti měsíců od obdržení žádosti podle prvního pododstavce, nebo v případě, že dotčené členské státy poskytly další informace podle třetího pododstavce, nejpozději do čtyř měsíců od posledního obdržení těchto informací, podle toho, co nastane později. Nevydá-li Komise v těchto lhůtách výslovné rozhodnutí, má se za to, že výjimka byla udělena.

Komise uvědomí o výjimkách udělených podle tohoto článku ostatní členské státy.

Při podpoře projektů společného zájmu souvisejících s multimodální dopravní infrastrukturou a vedle obecných priorit stanovených v článcích 12 a 13 se pozornost věnuje těmto faktorům:

1. Městský uzel zahrnuje zejména:

2. Města nacházející se v centru každého městského uzlu transevropské dopravní sítě jsou uvedena v příloze II. Aby byl městský uzel součástí transevropské dopravní sítě a byl uveden v příloze II, musí mít nejméně 100000 obyvatel, nebo pokud v regionu NUTS 2 takový městský uzel neexistuje, jedná se o hlavní uzel tohoto regionu NUTS 2.

1. Při rozvoji transevropské dopravní sítě v městských uzlech členské státy s cílem zajistit účinné fungování celé sítě bez úzkých míst zajistí:

Jeden terminál multimodální nákladní dopravy může obsluhovat několik městských uzlů a může být umístěn v městském uzlu samotném nebo v jeho blízkosti. Členské státy o tom uvědomí Komisi.

2. Při přijímání a monitorování plánů udržitelné městské mobility vynaloží místní orgány, případně ve spolupráci s vnitrostátními orgány, veškeré možné úsilí s cílem zajistit, aby plány udržitelné městské mobility byly v souladu s hlavními směry uvedenými v příloze V a zároveň zohlednily dálkové transevropské dopravní toky.

Nejpozději do 19. července 2025 přijme Komise prováděcí akt:

Tyto lhůty se stanoví na tři až pět let.

Prováděcí akt se vypracuje v úzké spolupráci s členskými státy a jejich regionálními a místními orgány a při tom se zohlední dostupnost a přístupnost údajů na místní úrovni, jakož i stávající plány městské mobility.

Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 61 odst. 3.

3. Komise rovněž nejpozději do 19. července 2025 zřídí internetové rozhraní, které příslušným orgánům umožní předkládat plány udržitelné městské mobility a ukazatele uvedené v odst. 1 písm. b) a které členským státům umožní zajistit předložení plánů udržitelné městské mobility a ukazatelů.

4. Do 19. července 2025 určí členské státy, aniž je dotčen čl. 8 odst. 5, vnitrostátní kontaktní místo pro plány udržitelné městské mobility a vytvoří vnitrostátní program pro plány udržitelné městské mobility s cílem podpořit městské uzly při přijímání a provádění plánů udržitelné městské mobility uvedených v odst. 1 písm. b) bodě i) tohoto článku.

Při podpoře projektů společného zájmu souvisejících s městskými uzly a vedle obecných priorit stanovených v článcích 12 a 13 se pozornost věnuje těmto faktorům:

1. Systémy informačních a komunikačních technologií pro dopravu jsou takové systémy, které umožňují řízení kapacity a provozu a výměnu informací v rámci jednotlivých druhů dopravy i mezi nimi, a to pro multimodální dopravní provoz a služby s přidanou hodnotou v dopravě, umožňují zlepšení situace v oblasti odolnosti, bezpečnosti, ochrany, dopravních zácp a provozní a environmentální výkonnosti a umožňují zjednodušení správního postupu. Systémy informačních a komunikačních technologií pro dopravu rovněž usnadňují bezproblémové propojení mezi infrastrukturou a mobilními prostředky.

2. Následující systémy informačních a komunikačních technologií pro dopravu se v souladu se zvláštními ustanoveními práva Unie a v rámci jeho mezí zavádějí v celé Unii s cílem zajistit přítomnost souboru interoperabilních základních funkcí ve všech členských státech:

3. Členské státy mohou v příslušných případech koordinovaným a harmonizovaným způsobem podporovat i jiné systémy informačních a komunikačních technologií pro dopravu v rámci transevropské dopravní sítě. Ty mohou zahrnovat zlepšení digitalizace pro železnice, podporu unijního datového prostoru pro mobilitu a rámců usnadňujících výměnu údajů mezi podniky, pokud je Unie zřídila, pro transparentnost a optimalizaci dodavatelského řetězce a vhodnou infrastrukturu informačních a komunikačních technologií umožňující inteligentní prosazování na základě výměny údajů v reálném čase mezi hospodářskými subjekty a donucovacími orgány, která jsou nezbytná pro kontrolu souladu s příslušnými právními požadavky, a to i v době, kdy jsou vozidla v pohybu.

Členské státy podporují projekty společného zájmu, které nejen zajišťují efektivní služby nákladní dopravy, jež využívají infrastrukturu transevropské dopravní sítě, a přispívají ke snižování emisí skleníkových plynů a dalších negativních socioekonomických dopadů a dopadů na životní prostředí, jako jsou znečištění ovzduší a hluková zátěž, s cílem:

Aby transevropská dopravní síť držela krok s inovačním vývojem v oblasti technologií a jejich zaváděním, členské státy a Komise koordinovaným způsobem podporují projekty společného zájmu, jejichž cílem je zejména:

Pro účely prvního pododstavce písm. c) může odpovídající dopravní infrastruktura:

1. Členské státy vynaloží veškeré možné úsilí k zajištění toho, aby při plánování a provádění projektů společného zájmu byla zlepšena bezpečnost a odolnost infrastruktury vůči změně klimatu, přírodním nebezpečím, hybridním hrozbám, katastrofám způsobeným člověkem, nehodám a přerušení provozu, jakož i záměrným narušením dopadajícím na fungování dopravního systému Unie. Především je zapotřebí zohlednit:

2. Projekty společného zájmu, u nichž musí být provedeno posouzení vlivů na životní prostředí v souladu se směrnicí 2011/92/EU, podléhají zajištění odolnosti vůči změně klimatu. Zajištění odolnosti vůči změně klimatu se provádí s ohledem na nejnovější dostupné osvědčené postupy a pokyny s cílem zajistit, aby dopravní infrastruktury byly odolné vůči nepříznivým dopadům změny klimatu, a to prostřednictvím posouzení klimatické zranitelnosti a rizik, mimo jiné prostřednictvím příslušných adaptačních opatření, a začleněním nákladů na emise skleníkových plynů do analýzy nákladů a přínosů. Aniž jsou dotčeny jiné právní akty Unie, tento požadavek se nevztahuje na projekty, u nichž byl proces zadávání veřejných zakázek v rámci posuzování vlivů na životní prostředí zahájen do 18. července 2024.

3. Do 19. července 2026 provede Komise v úzké spolupráci s dotčenými členskými státy posouzení odolnosti a zranitelnosti hlavní sítě vůči důsledkům změny klimatu, na jehož základě může vypracovat a zveřejnit osvědčené postupy týkající se možných adaptačních opatření k zajištění odolnosti sítě.

1. Členské státy vynaloží veškeré možné úsilí s cílem zajistit, aby infrastruktura transevropské dopravní sítě byla chráněna před riziky pro bezpečnost nebo veřejný pořádek, a to posouzením potenciálních rizik pro bezpečnost nebo veřejný pořádek vyplývajících z účastí jakéhokoli podniku třetí země na projektu společného zájmu nebo z příspěvků takového podniku do tohoto projektu.

2. Při určování, zda účast podniku třetí země na projektu společného zájmu nebo jeho příspěvek do tohoto projektu může mít vliv na infrastrukturu z důvodu bezpečnosti nebo veřejného pořádku, mohou členské státy zvážit jejich možné dopady mimo jiné na:

Členské státy mohou rovněž zohlednit zejména faktory uvedené v čl. 4 odst. 2 nařízení (EU) 2019/452.

3. Aniž je dotčeno nařízení (EU) 2019/452 a aniž je dotčena výhradní odpovědnost každého členského státu za národní bezpečnost, jak stanoví čl. 4 odst. 2 Smlouvy o EU, ani právo každého členského státu chránit podstatné zájmy své bezpečnosti v souladu s článkem 346 Smlouvy o fungování EU, pokud členský stát usoudí, že účast určitého podniku třetí země na projektu společného zájmu nebo jeho příspěvek do tohoto projektu může mít vliv na kritickou infrastrukturu transevropské dopravní sítě z důvodu bezpečnosti nebo veřejného pořádku, informuje uvedený členský stát Komisi o veškerých vhodných opatřeních přijatých za účelem zmírnění tohoto rizika.

4. Tento článek se nevztahuje na účast fyzické osoby na projektu společného zájmu nebo její příspěvek do tohoto projektu, včetně fyzické osoby, která v podniku třetí země poskytuje po určitou dobu služby jiné osobě a pod jejím vedením, za něž tato fyzická osoba dostává odměnu.

1. Při výstavbě nebo modernizaci infrastruktury v těch částech transevropské dopravní sítě, které se překrývají s vojenskou dopravní sítí stanovenou ve „Vojenských požadavcích na vojenskou mobilitu v rámci EU a mimo ni“ schválených Radou dne 26. června 2023 a 23. října 2023 a ve všech následných dokumentech, které tyto požadavky revidují schválených poté, zváží členské státy potřebu, význam a proveditelnost překročení požadavků stanovených v kapitole III tohoto nařízení za účelem přizpůsobení hmotnosti, velikosti nebo rozsahu vojenské přepravy jednotek a materiálu.

2. Do 19. července 2025 a s přihlédnutím k ústavním požadavkům členských států provede Komise studii s cílem určit možnosti krátkodobých rozsáhlých přesunů v rámci Unie, včetně vojenské mobility. V průběhu této studie Komise konzultuje členské státy.

Aniž je dotčena odpovědnost členských států za plánování, financování a řízení údržby infrastruktury a případně zásada ročního rozpočtu, členské státy vynaloží veškeré možné úsilí s cílem zajistit:

Transevropská dopravní infrastruktura umožní bezproblémovou mobilitu a dostupnost pro všechny uživatele, zejména:

1. Evropské dopravní koridory jsou nástrojem k usnadnění koordinovaného provádění částí hlavní a rozšířené hlavní transevropské dopravní sítě a jejich účelem je zejména zlepšit přeshraniční spojení, doplnit chybějící spojení a odstranit úzká místa v Unii a ve vhodných případech zlepšit spojení s transevropskou dopravní sítí sousedních zemí.

2. Za účelem dosažení multimodální dopravy účinně využívající zdroje a přispění k soudržnosti prostřednictvím lepší územní spolupráce se evropské dopravní koridory zaměří na:

3. Evropské dopravní koridory umožní členským státům dosáhnout koordinovaného a synchronizovaného přístupu k investicím do infrastruktury.

4. Dvěma horizontálními prioritami pro provádění transevropské dopravní sítě jsou evropský systém řízení železničního provozu (ERTMS) a evropský námořní prostor. Nástroje zřízené v souladu s touto kapitolou usnadňují včasné zavedení systému ERTMS a integraci infrastruktury a služeb námořní dopravy do transevropské dopravní sítě.

1. Pro usnadnění koordinovaného provádění evropských dopravních koridorů, ERTMS a evropského námořního prostoru jmenuje Komise po dohodě s dotčenými členskými státy a po konzultaci s Evropským parlamentem a Radou a ve vhodných případech se sousedními zeměmi, které jsou součástí evropských dopravních koridorů, jednoho evropského koordinátora pro každý koridor a každou horizontální prioritu.

2. Evropský koordinátor je vybírán zejména na základě svých znalostí záležitostí, které se týkají dopravy, financování nebo socioekonomického a environmentálního vyhodnocení významných projektů, ale také na základě svých zkušeností s tvorbou politik Unie. Evropský koordinátor je vybrán na funkční období nejvýše čtyř let s možností prodloužení. Oblast působnosti evropského koordinátora se týká realizace jediného koridoru nebo horizontální priority.

3. Rozhodnutí Komise o jmenování evropského koordinátora určí způsob, kterým mají být plněny úkoly uvedené v odstavcích 5, 6 a 7.

4. Evropský koordinátor jedná jménem a v zastoupení Komise, která poskytne nezbytnou administrativní pomoc.

5. Evropský koordinátor:

6. Aniž jsou dotčeny pravomoci správy železniční nákladní dopravy podle nařízení (EU) č. 913/2010 a pravomoc členských států, pokud jde o správu a financování infrastruktury, evropští koordinátoři evropských dopravních koridorů úzce spolupracují s dotčenými členskými státy a se správou železniční nákladní dopravy s cílem:

7. Evropští koordinátoři evropských dopravních koridorů:

8. Evropští koordinátoři evropských dopravních koridorů úzce spolupracují s dotčenými členskými státy s cílem ve vhodných případech usnadnit kontakty a koordinaci mezi zástupci námořních a vnitrozemských vodních cest za účelem zvýšení jejich synergií.

9. Podle čl. 14 odst. 4 nařízení (EU) 2021/1153 Komise při posuzování žádostí o financování z prostředků Unie v rámci Nástroje pro propojení Evropy pro evropské dopravní koridory nebo horizontální priority spadající do působnosti mandátu evropského koordinátora konzultuje evropského koordinátora, aby byla zajištěna soudržnost a pokrok při budování každého koridoru nebo horizontální priority při současném zohlednění propojení sítí. Evropský koordinátor ověří, zda jsou projekty navržené členskými státy nebo ve vhodných případech sousedními zeměmi pro spolufinancování z Nástroje pro propojení Evropy v souladu s prioritami pracovního plánu uvedeného v odst. 5 písm. b) tohoto článku.

10. Pokud evropský koordinátor není způsobilý vykonávat svůj mandát uspokojivě a v souladu s požadavky stanovenými v tomto článku, může Komise po konzultaci s dotčenými členskými státy jeho mandát kdykoli ukončit. Komise o svém rozhodnutí informuje Evropský parlament a Radu a jmenuje nového evropského koordinátora v souladu s postupem stanoveným v odstavci 1.

1. U každého evropského dopravního koridoru a horizontální priority je příslušnému evropskému koordinátorovi při plnění jeho úkolů spojených s pracovním plánem a jeho prováděním nápomocen sekretariát a konzultační fórum, tedy „fórum koridoru“ a „konzultační fórum pro horizontální prioritu“.

2. „Fórum koridoru“ formálně zřizuje a předsedá mu evropský koordinátor. Dotčené členské státy se dohodnou na členství ve fóru koridoru za svou část evropského dopravního koridoru, zajistí zastoupení správy železniční nákladní dopravy a usnadní zastoupení dalších příslušných provozovatelů infrastruktury, jako jsou námořní a vnitrozemské přístavní orgány a správa.

3. Komise konzultuje se sousedními zeměmi, které jsou součástí evropských dopravních koridorů, členství ve fóru koridorů pro jejich části evropského dopravního koridoru.

4. Evropský koordinátor může se souhlasem dotčených členských států zřídit pracovní skupiny pro koridor a předsedat jim, přičemž tyto skupiny se zaměří na:

Je-li to relevantní, evropský koordinátor spolupracuje a koordinuje se správou železniční nákladní dopravy činnosti pracovních skupin, aby se zabránilo zdvojování práce.

5. Konzultační fórum pro horizontální prioritu je zřízeno daným evropským koordinátorem, který mu také předsedá. Konzultačního fóra pro horizontální prioritu se mohou účastnit dotčené členské státy a, ve vhodných případech a po dohodě s dotčenými členskými státy, zástupci dotčených sousedních zemí a příslušných odvětví. Každý členský stát určí jednoho odpovědného vnitrostátního zástupce zapojeného do koordinace zavádění ERTMS v tomto členském státě, který se zúčastní konzultačního fóra pro ERTMS. Evropský koordinátor může rovněž zřizovat pracovní skupiny ad hoc.

6. Dotčené členské státy spolupracují s evropským koordinátorem, účastní se fóra koridoru a konzultačního fóra pro horizontální prioritu a poskytují mu informace nutné k plnění úkolů stanovených v tomto článku, včetně informací o budování koridorů v příslušných vnitrostátních plánech a programech přispívajících k rozvoji transevropské dopravní sítě.

7. Evropský koordinátor může ohledně pracovního plánu a jeho provádění konzultovat regionální a místní orgány, provozovatele infrastruktury, provozovatele dopravy, a zejména ty, kteří jsou členy správy železniční nákladní dopravy, dodavatelský průmysl, uživatele dopravy a příslušné zúčastněné strany. Obdobně, pokud jde o provádění projektů společného zájmu spadajících do oblasti působnosti směrnice (EU) 2021/1187, mohou být konzultovány rovněž určené orgány vymezené v čl. 2 bodu 6 uvedené směrnice. Kromě toho evropský koordinátor odpovědný za ERTMS úzce spolupracuje s Agenturou Evropské unie pro železnice zřízenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/796(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/796 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro železnice a o zrušení nařízení (ES) č. 881/2004 (Úř. věst. L 138, 26.5.2016, s. 1).) a společným podnikem pro evropské železnice a evropský koordinátor pro evropský námořní prostor úzce spolupracuje s Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost zřízenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1406/2002(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1406/2002 ze dne 27. června 2002, kterým se zřizuje Evropská agentura pro námořní bezpečnost (Úř. věst. L 208, 5.8.2002, s. 1).).

1. Každý evropský koordinátor evropských dopravních koridorů a obou horizontálních priorit vypracuje nejpozději do dne 19. července 2026 a poté každé čtyři roky pracovní plán, který obsahuje podrobnou analýzu stavu provádění koridoru nebo horizontální priority v jeho působnosti s informacemi o souladu s požadavky tohoto nařízení, jakož i s prioritami pro budoucí rozvoj.

2. Pracovní plán se připravuje v úzké spolupráci s dotčenými členskými státy a v příslušných případech se sousedními zeměmi, které jsou součástí evropského dopravního koridoru, a po konzultaci s fórem koridoru a správou železniční nákladní dopravy nebo konzultačním fórem pro horizontální prioritu. Pracovní plán evropského dopravního koridoru schválí dotčené členské státy. Konzultují se sousední země, které jsou součástí evropského koridoru. Komise pracovní plán předloží pro informaci Evropskému parlamentu a Radě.

Při vypracovávání pracovního plánu evropský koordinátor zohlední prováděcí plán uvedený v článku 9 nařízení (EU) č. 913/2010.

3. Pracovní plán pro evropský dopravní koridor obsahuje podrobnou analýzu stavu provádění dotčeného koridoru, která zahrnuje zejména:

4. Evropský koordinátor nabízí podporu členským státům a ve vhodných a příslušných případech sousedním zemím při plnění pracovního plánu, a to zejména pokud jde o:

1. Aniž je dotčen čl. 8 odst. 5 tohoto nařízení, přijme Komise s výhradou schválení dotčenými členskými státy v souladu s čl. 172 druhým pododstavcem Smlouvy o fungování EU prováděcí akty k provedení každého evropského dopravního koridoru zahrnující jeho hlavní přeshraniční úseky, jakož i omezený počet dalších konkrétních projektů na vnitrostátních úsecích, které jsou klíčové pro fungování koridoru za účelem realizace chybějících spojení nebo odstranění hlavních úzkých míst. Výběr projektů, které mají být zahrnuty do prováděcích aktů, vychází z analýzy dohodnuté s členskými státy v prvním pracovním plánu evropských koordinátorů vypracovaném v souladu s článkem 54 tohoto nařízení. Cílem prováděcích aktů je zajistit soudržné označení priorit pro plánování infrastruktury a investic stanovením orientačních milníků a očekávaného harmonogramu provádění určených projektů. Tyto prováděcí akty se vypracovávají v úzké spolupráci s dotčenými členskými státy a aktualizují každé čtyři roky nebo na žádost členských států.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 61 odst. 3.

2. Aniž je dotčen čl. 8 odst. 5 tohoto nařízení a s výhradou schválení dotčenými členskými státy v souladu s čl. 172 druhým pododstavcem Smlouvy o fungování EU, může Komise přijmout prováděcí akty k provedení přeshraničních úseků nebo pro provádění horizontálních priorit. Tyto prováděcí akty se vypracovávají v úzké spolupráci s dotčenými členskými státy a aktualizují se každé čtyři roky nebo na žádost uvedených členských států.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 61 odst. 3.

3. Komise přijme prováděcí akty s cílem pozměnit prováděcí akty uvedené v odstavcích 1 a 2 s cílem zohlednit dosažený pokrok, zjištěná zpoždění nebo aktualizované vnitrostátní programy. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 61 odst. 3.

4. Až do úplného provedení prováděcích aktů uvedených v tomto článku a není-li v daných prováděcích aktech stanoveno jinak, předloží dotčené členské státy každé dva roky Komisi zprávu o dosaženém pokroku, v níž uvedou zejména finanční závazky přijaté ve vnitrostátním rozpočtovém plánu. Zpráva může odkazovat na informace shromážděné v souladu s článkem 57.

1. Evropský koordinátor evropského dopravního koridoru nebo horizontální priority, která se vztahují na konkrétní sousední země, je oprávněn spolupracovat s těmito zeměmi a zapojit je do příslušných činností koridoru, jako je fórum koridoru nebo pracovní skupiny zřízené v souladu s čl. 53 odst. 2 a 4 nebo případně do konzultačního fóra pro horizontální prioritu.

2. Evropský koordinátor může rovněž spolupracovat s mezinárodními organizacemi při provádění činností souvisejících s evropskými dopravními koridory nebo horizontální prioritou, které se vztahují na sousední země, které jsou členy těchto mezinárodních organizací.

3. Unie může s dotčenými sousedními zeměmi uzavřít dohody na vysoké úrovni s cílem dosáhnout koordinovaného a synchronizovaného přístupu, pokud jde o provádění evropských dopravních koridorů a horizontálních priorit.

1. Členské státy pravidelně podávají Komisi komplexní a transparentní informace o pokroku, kterého bylo dosaženo při dokončování transevropské dopravní sítě prostřednictvím realizace projektů společného zájmu, a o investicích za tímto účelem.

2. Tyto informace zahrnují roční technické údaje týkající se požadavků na dopravní infrastrukturu, jež jsou stanoveny v kapitole III, pokud již nebyly shromážděny na úrovni transevropské dopravní sítě pro účely jiných aplikací nebo databází Unie.

3. Toto předávání informací je zajištěno automaticky prostřednictvím interaktivního systému geografických a technických informací pro transevropskou dopravní síť (TENtec). Dokud nebude funkce automatizované výměny údajů v systému TENtec plně funkční, zajistí se toto předávání informací každé dva roky.

4. Pokud jde o investice související s projekty společného zájmu, předávají členské státy každé dva roky finanční údaje v podobě ročních souhrnných údajů za každý druh dopravy a za každou síť (hlavní síť, rozšířenou hlavní síť a globální síť).

5. Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví seznam technických údajů, jež mají být předány podle odstavce 2 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 61 odst. 3.

6. Komise zajistí, aby byl systém TENtec veřejně a snadno přístupný, což umožní automatizovanou výměnu údajů s vnitrostátními systémy a dalšími příslušnými unijními aplikacemi a zdroji údajů. TENtec obsahuje konkrétní a aktualizované informace k jednotlivým projektům o formách spolufinancování Unií a poskytnutých částkách, jakož i o pokroku každého projektu.

Komise také zajistí, aby systém TENtec nezveřejňoval žádné důvěrné informace ani informace, kterými by mohly být dotčeny procesy zadávání veřejných zakázek v členských státech nebo které by mohly tyto procesy nepřiměřeně ovlivnit.

7. Komise a členské státy vyvinou veškeré možné úsilí, aby zajistily kvalitu, úplnost a soudržnost údajů v informačním systému TENtec. Spolupracují s cílem umožnit automatizovanou výměnu údajů mezi vnitrostátními systémy a zdroji údajů a systémem TENtec.

1. S výhradou schválení dotčeným členským státem v souladu s čl. 172 druhým pododstavcem Smlouvy o fungování EU je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 62 tohoto nařízení za účelem změny příloh I a II s cílem:

Úpravy uvedené v prvním pododstavci písm. a) jsou založeny na posledních dostupných statistických údajích, které zveřejnil Eurostat, nebo pokud takové údaje nejsou k dispozici, na údajích, které zveřejnily vnitrostátní statistické úřady členských států, přičemž se vyloučí roky ovlivněné nepředvídanými událostmi, které způsobují významný pokles dopravního toku.

Při vylučování městských uzlů z transevropské dopravní sítě uvedeném v prvním pododstavci písm. d) se k žádosti na žádost členského státu připojí stanovisko příslušných orgánů dotčeného městského uzlu.

Úprava uvedená v prvním pododstavci písm. g) může zahrnovat úpravu statusu nových staveb, které jsou na mapách příloh označeny jako tečkované čáry, včetně jejich přeshraničních spojení, a to se souhlasem sousedního členského státu nebo členských států. Úprava může rovněž zahrnovat modernizaci přeshraničních úseků, a to se souhlasem obou zúčastněných členských států.

2. Aktem v přenesené pravomoci, kterým se do přílohy II podle odst. 1 písm. c) tohoto článku zařazuje městský uzel, se:

3. Aktem v přenesené pravomoci, kterým se do příloh I a II podle odst. 1 písm. f) tohoto článku zařazuje kombinovaný terminál železniční a silniční dopravy, se:

4. Projekt společného zájmu týkající se infrastruktury, který je prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci přijatého podle odstavce 1 nově začleněn do transevropské dopravní sítě, je způsobilý pro finanční pomoc Unie v rámci nástrojů dostupných pro transevropskou dopravní síť ode dne vstupu uvedeného aktu v přenesené pravomoci v platnost.

Projekty společného zájmu týkající se infrastruktury, které byly z transevropské dopravní sítě vyloučeny, přestávají být způsobilé ode dne vstupu v platnost aktů v přenesené pravomoci přijatých podle odstavce 1. Ukončením způsobilosti nejsou dotčena rozhodnutí o financování nebo o grantech přijatých Komisí před uvedeným dnem.

5. S výhradou čl. 172 druhého pododstavce Smlouvy o fungování EU je Komise za účelem úpravy přílohy IV zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 62 tohoto nařízení s cílem zahrnout nebo upravit orientační mapy sítí dopravní infrastruktury sousedních zemí. Tyto akty v přenesené pravomoci jsou založeny na dohodách na vysoké úrovni o sítích dopravní infrastruktury mezi Unií a dotčenými sousedními zeměmi.

1. Členské státy zajistí, aby vnitrostátní plány a programy přispívající k rozvoji transevropské dopravní sítě byly v souladu s dopravní politikou Unie a s prioritami a lhůtami stanovenými v tomto nařízení. Zohlední rovněž mimo jiné priority stanovené v pracovních plánech pro příslušné koridory a horizontální priority pro dotčené členské státy a případně prováděcí akty uvedené v čl. 55 odst. 1 a 2.

2. Členské státy poskytnou Komisi příslušné návrhy vnitrostátních plánů nebo programů přispívajících k rozvoji transevropské dopravní sítě nebo jejich shrnutí a veškeré významné změny těchto plánů nebo programů, a to co nejdříve po zahájení veřejných konzultací o nich.

Komise může vydat stanovisko k soudržnosti návrhů vnitrostátních plánů a programů s prioritami stanovenými v tomto nařízení a s prioritami stanovenými v pracovních plánech pro odpovídající evropské dopravní koridory a horizontální priority a v prováděcích aktech přijatých v souladu s čl. 55 odst. 1 a 2. Stanovisko nemá vliv na platnost vnitrostátních plánů a programů a nebrání jejich přijetí a uplatňování.

Členské státy rovněž poskytnou Komisi konečné vnitrostátní plány nebo programy, jakmile budou přijaty.

1. Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2. Pro účely čl. 23 odst. 3 druhého pododstavce tohoto nařízení je Komisi nápomocen výbor zřízený podle článku 7 směrnice Rady 91/672/EHS(Směrnice Rady 91/672/EHS ze dne 16. prosince 1991 o vzájemném uznávání národních osvědčení vůdců plavidel pro přepravu zboží a cestujících po vnitrozemských vodních cestách (Úř. věst. L 373, 31.12.1991, s. 29).).

3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise návrh prováděcího aktu nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 11 odst. 3 a čl. 58 odst. 1 a 5 je Komisi svěřena na dobu pěti let ode dne 18. července 2024. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 11 odst. 3 a čl. 58 odst. 1 a 5 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku dnem následujícím po jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 11 odst. 3 a čl. 58 odst. 1 a 5 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament a Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

1. Komise do 31. prosince 2033 posoudí po případné konzultaci s členskými státy a za pomoci evropských koordinátorů provádění hlavní sítě a vyhodnotí především její soulad s požadavky uvedenými v tomto nařízení.

Posouzení zohlední výroční zprávu o stavu provádění a pracovní plány vypracované evropskými koordinátory podle čl. 52 odst. 5 písm. e) a čl. 54 odst. 1, jakož i vnitrostátní plány a programy uvedené v čl. 60 odst. 1.

2. Komise do 31. prosince 2033 provede po případné konzultaci s členskými státy a za pomoci evropských koordinátorů přezkum provádění rozšířené hlavní sítě a globální sítě a zhodnotí:

Uvedené hodnocení rovněž zohlední dopad, který má vývoj povahy dopravy, a příslušný vývoj v plánech investic do infrastruktury.

3. Při provádění tohoto přezkumu Komise zváží, zda je pravděpodobné, že rozšířená hlavní síť a globální síť stanovené v tomto nařízení splní ustanovení kapitol II, III a IV ve lhůtách 31. prosince 2040 a případně 31. prosince 2050, přičemž zohlední hospodářskou a rozpočtovou situaci v Unii a v jednotlivých členských státech. Komise rovněž po konzultaci s členskými státy zhodnotí, zda by měly být rozšířená hlavní síť a globální síť upraveny s ohledem na vývoj v oblasti dopravních toků a vnitrostátního investičního plánování.

1. V případě významného zpoždění při zahájení nebo dokončení prací na hlavní síti, rozšířené hlavní síti a globální síti oproti původnímu očekávanému harmonogramu stanovenému v prováděcích aktech uvedených v článku 55 může Komise požádat dotčený členský stát nebo dotčené členské státy, aby uvedl(y) důvody zpoždění. Členský stát nebo členské státy tyto důvody sdělí do tří měsíců od podání žádosti. Na základě získané odpovědi Komise povede konzultace s dotčeným členským státem nebo členskými státy s cílem vyřešit problém, který vedl ke zpoždění.

2. Pokud se zpožděný úsek týká evropského dopravního koridoru, je do podpory členských států při řešení problému zapojen evropský koordinátor.

3. Aniž je dotčen postup stanovený v článku 258 Smlouvy o fungování EU a v čl. 8 odst. 5 tohoto nařízení, může Komise po zvážení důvodů poskytnutých dotčeným členským státem nebo dotčenými členskými státy podle odstavce 1 tohoto článku v případě, že značné zpoždění při zahájení nebo dokončení prací na hlavní síti, rozšířené hlavní síti nebo na globální síti lze přičíst členskému státu nebo členským státům bez náležitého odůvodnění, poskytnout dotčeným členským státům doporučení s cílem toto zpoždění napravit nebo dalším zpožděním předejít či je omezit.

Nařízení (EU) č. 913/2010 se mění takto: