Smlouva o postoupení pohledávky

Smlouvou o postoupení pohledávky převádí dosavadní věřitel (postupitel) svou pohledávku za dlužníkem na nového věřitele (postupníka). Používá se například při odkupu pohledávek, vypořádání mezi firmami nebo když věřitel nechce dlužnou částku vymáhat sám a raději ji za dohodnutou cenu předá jinému.

K postoupení se souhlas dlužníka nevyžaduje, dlužníka je ale třeba o změně věřitele vyrozumět. Pokud řešíte, jak sepsat smlouvu o postoupení pohledávky, je zásadní pohledávku přesně vymezit - kdo je dlužník, z čeho pohledávka vznikla a jaká je její výše.

Postoupit lze celou pohledávku i jen její část, za úplatu i bezúplatně. Spolu s pohledávkou přechází zpravidla i její příslušenství a zajištění.

Pohledávka musí být určitě vymezena - dlužník, právní důvod vzniku i výše (§ 1879, § 1881). Postoupením přechází na postupníka i příslušenství (úroky, úroky z prodlení) a zajištění pohledávky, není-li ujednáno jinak (§ 1880).

Bylo-li postoupení sjednáno za úplatu, postupitel ručí za to, že pohledávka v době postoupení trvala, a je-li to ujednáno, i za její dobytnost, a to až do výše přijaté úplaty s úroky; u bezúplatného postoupení ručení za dobytnost ze zákona nevzniká (§ 1885). Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí nebo postupník postoupení neprokáže, může se dlužník zprostit povinnosti i plněním dosavadnímu věřiteli (§ 1882) - vyrozumění je proto vhodné učinit bez zbytečného odkladu.