Koruna má být zapsaná v Ústavě. Přechod na euro by pak potřeboval třípětinovou většinu
Redakce Paragrafiq - redakčně ověřil Petr Kalous, zakladatel Paragrafiq
Čtyři poslanci navrhují doplnit do Ústavy větu, že měnou České republiky je koruna česká. Podle platného práva ji stanoví jen běžný zákon o České národní bance. Nahrazení koruny jinou měnou by pak vyžadovalo změnu Ústavy, tedy souhlas tří pětin všech poslanců a tří pětin přítomných senátorů.
Koruna česká má být měnou České republiky přímo podle Ústavy. Navrhují to poslanci Boris Šťastný, Petr Macinka, Tomio Okamura a Filip Turek. Případný přechod na jinou měnu, například euro, by pak potřeboval změnu Ústavy a třípětinovou většinu v obou komorách Parlamentu. Návrh předložili Sněmovně 25. září 2026, jako sněmovní tisk 320 byl rozeslán 29. září 2026. [1][2]
Co platí?
Ústava o měně nic neříká. Jen čl. 98 Ústavy určuje, že Česká národní banka je ústřední bankou státu a jejím hlavním cílem je péče o cenovou stabilitu. [2][4]
Korunu jako peněžní jednotku stanoví až běžný zákon: podle § 13 zákona č. 6/1993 Sb. je peněžní jednotkou v České republice koruna česká a dělí se na sto haléřů. Takový zákon lze podle důvodové zprávy změnit prostou většinou přítomných poslanců a senátorů. [2][3]
Co se má změnit?
Návrh vkládá do Ústavy jednovětý čl. 98a: „Měnou České republiky je koruna česká.“ Jinak nic nemění. Dělení na haléře, zkratka Kč, právo České národní banky vydávat bankovky a mince i kurzová politika zůstávají v zákoně o České národní bance. [2]
Hlavní důsledek je procesní. Změna Ústavy vyžaduje souhlas třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů. Nahradit korunu jinou měnou by tak bez širší politické shody nešlo. [2]
Jak je to s eurem?
Česko se podle důvodové zprávy od vstupu do Evropské unie účastní hospodářské a měnové unie jako stát s výjimkou a trvalou výjimku jako Dánsko nemá. Přijetí eura je podle evropských smluv cílem Unie. [2]
Navrhovatelé sami připouštějí, že v projednávání zazní námitka neslučitelnosti s právem Evropské unie. Podle nich ale návrh přijetí eura nezakazuje, jen ho podmiňuje ústavní většinou. Jako příklad uvádějí Maďarsko, které má svou měnu také zakotvenou v základním zákoně. [2]
Co bude dál?
Jde o poslanecký návrh ústavního zákona na úplném začátku projednávání. Nejdřív se k němu vyjádří vláda, pak ho projedná Sněmovna. Ústavní zákon musí schválit třípětinová většina všech poslanců a třípětinová většina přítomných senátorů. Účinný by byl dnem po vyhlášení. [1][2]