Vláda souhlasí, aby koruna byla zapsaná v Ústavě. Přijetí eura by pak potřebovalo ústavní většinu
Redakce Paragrafiq - redakčně ověřil Petr Kalous, zakladatel Paragrafiq
Vláda zaujala 26. října 2026 souhlasné stanovisko k poslaneckému návrhu, který do Ústavy vkládá větu, že měnou České republiky je koruna česká. Své stanovisko nijak nezdůvodnila. Česko se přitom při vstupu do EU zavázalo euro přijmout, trvalou výjimku jako Dánsko nemá.
Vláda podpořila návrh, aby byla koruna česká zapsaná přímo v Ústavě. Na schůzi 26. října 2026 projednala poslanecký návrh Borise Šťastného, Petra Macinky, Tomia Okamury a Filipa Turka a zaujala k němu souhlasné stanovisko. Stanovisko má jedinou větu a žádné zdůvodnění neobsahuje. [1]
Sněmovna ho poslancům rozeslala 27. října 2026 jako tisk 320/1. Další projednávání je podle Sněmovny možné od 7. listopadu 2026. [2]
Co návrh mění?
Do Ústavy má přibýt nový čl. 98a s jedinou větou: „Měnou České republiky je koruna česká.“ Podle platného práva je koruna česká peněžní jednotkou jen podle § 13 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance. Nahradit ji jinou měnou by tak šlo běžným zákonem prostou většinou přítomných poslanců a senátorů. [3]
Podstatný je důsledek. Ústavní zákon podle čl. 39 odst. 4 Ústavy potřebuje souhlas třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů. Kdyby se Česko jednou rozhodlo přejít na euro, muselo by tenhle článek změnit nebo zrušit, tedy získat ve Sněmovně nejméně 120 hlasů. [3][4]
Nejsme zavázaní přijmout euro?
Jsme. Česko se podle důvodové zprávy od vstupu do Evropské unie účastní hospodářské a měnové unie jako členský stát s výjimkou podle čl. 139 Smlouvy o fungování EU a podle čl. 4 Aktu o přistoupení. Trvalou výjimku srovnatelnou s Dánskem si nevyjednalo. Z evropských smluv plyne, že přijetí eura je cílem Unie a stát s výjimkou má usilovat o splnění podmínek. Jejich plnění hodnotí Evropská komise a Evropská centrální banka nejméně jednou za dva roky. [3]
Datum přijetí eura ale smlouvy nestanoví. O zrušení výjimky rozhoduje Rada EU postupem podle čl. 140 odst. 2 Smlouvy o fungování EU. [3]
Jak navrhovatelé obhajují soulad s právem EU?
Sami v důvodové zprávě předpokládají námitku, že se stát podle judikatury Soudního dvora nemůže vlastní ústavou vyvinit z nesplnění evropských závazků. Podle nich ale návrh přijetí eura nezakazuje, nepřidává referendum a jen podmiňuje změnu měny širší politickou shodou. Úpravu Ústavy by prý stejně šlo provést v rámci rozsáhlých legislativních změn, které by přechodu na euro tak jako tak předcházely. Jako příklad uvádějí Maďarsko, které má měnu zakotvenou v základním zákoně. [3]
O návrhu jsme psali po jeho předložení v článku Koruna má být zapsaná v Ústavě.
Co bude dál?
Návrh čeká na první čtení ve Sněmovně. Jako ústavní zákon musí získat třípětinovou většinu všech poslanců a třípětinovou většinu přítomných senátorů. Účinný by byl dnem následujícím po vyhlášení. [3][4]