Nález ÚS přehledně: advokátka týrané ženy nesmí tratit na tom, že pachatel zaplatil dobrovolně
Redakce Paragrafiq - redakčně ověřil Petr Kalous, zakladatel Paragrafiq
Advokátka zastupovala týranou ženu a ještě před rozsudkem dosáhla toho, že jí pachatel dobrovolně zaplatil 150 000 korun. Soudy jí pak spočítaly odměnu, jako by nevysoudila nic. Ústavní soud to v nálezu z 22. července označil za přepjatý formalismus a obě rozhodnutí zrušil.
Ústavní soud v nálezu sp. zn. IV. ÚS 666/26 z 22. července 2026, zveřejněném o týden později, zrušil usnesení Okresního soudu Praha-východ i Krajského soudu v Praze o odměně zmocněnkyně poškozené [1]. Oba soudy podle něj porušily právo advokátky na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a jejich postup označil za přepjatý formalismus [1].
Jak spor vznikl?
Advokátka zastupovala jako zmocněnkyně poškozenou, zvlášť zranitelnou oběť ve smyslu § 2 zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů, v trestním řízení pro zločin týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku [1]. Poškozená původně uplatnila nárok na náhradu nemajetkové újmy 250 000 Kč; s obviněným se poté dohodla a ten jí ještě před vyhlášením rozsudku dobrovolně zaplatil 150 000 Kč [1]. Okresní soud tuto částku v rozsudku označil za odpovídající [2].
Protože byla újma uhrazena, odkázal soud poškozenou se zbytkem nároku na civilní řízení, aby nevznikl duplicitní exekuční titul [1]. A právě z toho pak soudy vyvodily důsledek pro odměnu její advokátky.
Proč advokátka dostala zlomek odměny?
Okresní soud jí přiznal odměnu a náhradu hotových výdajů 54 842 Kč [1]. Vyšel z § 10 odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu: tarifní hodnota se odvíjí od částky, která byla poškozené v trestním řízení přisouzena, a nebyla-li přisouzena částka přes 10 000 Kč, počítá se právě z 10 000 Kč [1]. Ve výroku rozsudku ale žádná částka přisouzena nebyla, protože pachatel zaplatil dobrovolně předem. Odměna se tak počítala z desetitisícové fikce místo ze skutečně vyplacených 150 000 Kč. Krajský soud v Praze stížnost advokátky zamítl [1].
Co řekl Ústavní soud?
"Dojde-li k uspokojení nároku poškozeného na základě dohody s obviněným ještě v průběhu trestního řízení, jde o materiální úspěch poškozeného, a to i v případě, že je dohodnutá částka nižší než původně uplatněný nárok na náhradu nemajetkové újmy," uvedl čtvrtý senát se zpravodajkou Lucií Dolanskou Bányaiovou [2].
Smyslem adhezního řízení je podle nálezu co nejrychlejší odškodnění oběti a zamezení její sekundární viktimizace; navázal tím na starší nálezy sp. zn. IV. ÚS 405/24 a IV. ÚS 2245/24 [1]. Čistě doslovný výklad § 10 odst. 5 advokátního tarifu je navíc v rozporu se závěry nálezu sp. zn. IV. ÚS 2137/23 [1]. A skutečnost, že se poškozená dohodla na částce nižší, než původně žádala, z ní nedělá částečně neúspěšnou [1].
Proč na tom záleží i mimo tento případ?
Moderní trestní právo podle Ústavního soudu záměrně motivuje obviněné, aby uzavřeli dohodu a nahradili újmu dobrovolně ještě před rozsudkem; oběť je tak odškodněna rychleji [1]. Kdyby advokát, který k takové dohodě pomohl, dostal za tutéž práci jen zlomek odměny, byl by fakticky finančně trestán za řádné plnění svých povinností [1]. Výklad zvolený obecnými soudy proto podle nálezu směřoval proti principům ochrany poškozených i proti jejich efektivnímu zastoupení v trestním řízení [1].
Věc se vrací k Okresnímu soudu Praha-východ, který bude při novém rozhodování vázán právním názorem Ústavního soudu [2].