Soud musí před prozatímním rozhodnutím dát všem stranám možnost se vyjádřit
Redakce Paragrafiq - redakčně ověřil Petr Kalous, zakladatel Paragrafiq
Soud změnil prázdninovou péči o devítileté dítě, aniž návrh předem poslal matce a zjistil aktuální názor dítěte. Ústavní soud označil takový postup za porušení práva na soudní ochranu a rovnosti účastníků.
Ústavní soud nálezem sp. zn. II. ÚS 1971/26 z 31. srpna 2026, zveřejněným 8. září, konstatoval porušení práva matky na soudní ochranu a rovnost účastníků řízení. Okresní soud změnil režim péče o devítiletou dívku pro letní prázdniny, ale návrh otce matce nedoručil, nevyzval ji k vyjádření a zvlášť nezjistil ani názor dítěte. [1][2]
Co okresní soud rozhodl?
Otec podal 19. června 2026 návrh na předběžné opatření. Okresní soud jej posoudil jako návrh na nové prozatímní rozhodnutí a určil, že se rodiče budou během prázdnin v péči střídat po týdnu. Vycházel především z dřívějšího nepravomocného rozsudku a z postoje dítěte zjištěného v předchozím řízení. [2]
Matka se o konkrétním návrhu před rozhodnutím nedozvěděla. Soud jej neposlal ani opatrovníkovi dítěte, takže aktuální stanovisko dívky nemohl získat ani jeho prostřednictvím. [2]
Proč je prozatímní rozhodnutí jiné?
Prozatímní rozhodnutí je nový institut účinný od 1. ledna 2026. Dnešní § 465b odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb. výslovně dovoluje jeho vydání jen tehdy, dostali-li možnost vyjádřit se všichni účastníci včetně nezletilého. Návrh má podle § 465c zákona č. 292/2013 Sb. obsahovat také informace o předchozí komunikaci a o tom, zda byli ostatní vyrozuměni o úmyslu návrh podat. [2][3]
Podle Ústavního soudu zákonodárce záměrně odstranil moment překvapení známý u předběžných opatření. Proti rozhodnutí o návrhu navíc není přípustné běžné odvolání, a proto musí soud rovnost účastníků zajistit už před svým prvním rozhodnutím. Nemusí vždy svolat jednání, může využít také písemná vyjádření, ale všechny strany musejí dostat srovnatelnou příležitost reagovat. [1][2]
Musí soud vždy zjišťovat názor dítěte?
Názor nezletilého se má vztahovat ke konkrétní navrhované úpravě. Starší vyjádření dítěte lze použít jen tehdy, pokud je stále dostatečně aktuální a vypovídá právě o řešené situaci. Pokud soud názor nezjišťuje přímo, musí vysvětlit, proč je to v nejlepším zájmu dítěte nebo proč to není fakticky možné. [2]
V tomto případě okresní soud aktuální názor dívky nezískal a nevysvětlil ani to, proč by její dřívější stanovisko postačovalo. Ústavní soud proto dovodil, že procesní pochybení zasáhlo také právo matky na soudní ochranu. [2]
Proč Ústavní soud rozhodnutí nezrušil?
Napadené prázdninové rozhodnutí už v době nálezu pozbylo účinků podle § 465h zákona č. 292/2013 Sb. Ústavní soud proto vydal takzvaný akademický výrok: porušení práv konstatoval, ale již neúčinné rozhodnutí nezrušil. Závěr má přesto význam pro další případy, protože stejný procesní postup se u nového institutu může opakovat. [1][2][3]