Neplacení výživného má být znovu trestné, i když dítěti nehrozí nouze
Redakce Paragrafiq - redakčně ověřil Petr Kalous, zakladatel Paragrafiq
Poslanecký návrh novely trestního zákoníku vrací trestnost úmyslného neplacení výživného déle než čtyři měsíce i v případech, kdy oprávněný neupadne do nouze. Od 1. ledna 2026 je trestné jen neplacení, které nouzi způsobí. Ve druhém čtení poslanci podali i návrhy na snazší vymáhání výživného, rozhodne třetí čtení.
Kdo déle než čtyři měsíce neplatí výživné, má se znovu dopustit trestného činu, i když tím dítě nebo jiného oprávněného nevydá nebezpečí nouze. Počítá s tím poslanecký návrh novely trestního zákoníku, který Sněmovna projednala ve druhém čtení 22. a 23. září 2026. Poslanci k němu podali řadu pozměňovacích návrhů, některé mají pomoci s vymáháním výživného. [1][2]
Co platí?
Podle platného znění § 196 zákona č. 40/2009 Sb. je trestné jen takové neplnění vyživovací povinnosti po dobu delší než čtyři měsíce, kterým pachatel vydá oprávněnou osobu nebezpečí nouze. Stačí i nedbalost a hrozí až dva roky vězení. [4]
Takto zákon platí od 1. ledna 2026. Podle důvodové zprávy kvůli této změně Vězeňská služba k tomuto dni propustila 302 odsouzených za neplacení výživného a u dalších 331 vězňů soudy rozhodovaly o tom, že se trest nevykoná. [3]
Co se má změnit?
Podle § 196 zákona č. 40/2009 Sb., ve znění návrhu má být trestné neplnění výživného déle než čtyři měsíce i bez nouze oprávněného, s trestem až jeden rok. Pokud neplacení oprávněného vydá nebezpečí nouze, hrozí jako dosud až dva roky. [2][3]
Podle důvodové zprávy bude trestné jen úmyslné neplacení, včetně případů, kdy se pachatel placení aktivně vyhýbá. Neplacení z nedbalosti trestné nebude. [3]
Návrh zároveň doplňuje § 55 zákona č. 40/2009 Sb. Za neplacení výživného bez nouze by soud mohl uložit nepodmíněné vězení jen tehdy, když to vyžaduje ochrana společnosti nebo není naděje na nápravu jiným trestem. Podle předkladatelů by totiž vězení připravilo povinného o výdělek, ze kterého má výživné platit. [3][4]
Proč to předkladatelé chtějí?
Návrh podali 18. února 2026 poslanci v čele s Andrejem Babišem. Dekriminalizaci považují za nevhodnou kvůli dopadům na děti a podle důvodové zprávy někteří rodiče platí výživné jen kvůli hrozbě trestu. Odvolávají se i na programové prohlášení vlády. [1][3]
Jde o jeden z nejčastějších trestných činů. Podle důvodové zprávy za něj soudy v roce 2024, tedy ještě podle předchozí úpravy, odsoudily celkem 3 029 lidí. [3]
Jaké pozměňovací návrhy poslanci podali?
Václav Pláteník s dalšími poslanci a samostatně Karel Dvořák navrhují, aby výživné mělo přednost při srážkách ze mzdy. Podle platného znění § 280 zákona č. 99/1963 Sb. se z první třetiny zbytku čisté mzdy uspokojují pohledávky podle pořadí a výživné má přednost jen ve druhé třetině. [2][5]
Pláteník navrhuje také, aby exekutor mohl dlužníkovi na výživném pozastavit zbrojní průkaz a aby dluh za náhradní výživné, které za rodiče zaplatil stát, vymáhaly celní úřady. Několik návrhů mění účinnost navrženou předkladateli na 1. července 2026 na 1. ledna 2027. Další návrhy se výživného netýkají, například výpis z rejstříku trestů pro práci s dětmi nebo promlčení sexuálních trestných činů na dětech. [2]
Co bude dál?
Ústavně-právní výbor doporučil návrh schválit. Ve třetím čtení může Sněmovna hlasovat nejdříve 10. října 2026 a teprve tam rozhodne o pozměňovacích návrzích. Pak návrh posoudí Senát a prezident. [1]