Návrh mění odměňování od náboru po výplatu. Zavádí srovnání mezd i kontrolu rozdílů
Redakce Paragrafiq - redakčně ověřil Petr Kalous, zakladatel Paragrafiq
Vládní novela zákoníku práce zavádí rozsáhlá pravidla pro transparentní odměňování. Uchazeči mají znát nejnižší nástupní odměnu ještě před podpisem smlouvy, zaměstnanci budou moci žádat srovnání výdělků žen a mužů a větší zaměstnavatelé mají pravidelně vyhodnocovat rozdíly.
Vláda předložila Poslanecké sněmovně 8. září 2026 rozsáhlou změnu zákoníku práce a dalších zákonů. Sněmovní tisk 300 je na začátku legislativního procesu, takže nejde o platné právo a Sněmovna může jeho podobu změnit. Návrh převádí evropská pravidla transparentního odměňování a doprovází samostatný zákon o platformové práci. [1][2]
Co se mění pro uchazeče o práci?
Dnešní § 30 zákona č. 262/2006 Sb. dovoluje zaměstnavateli požadovat před vznikem pracovního poměru jen údaje, které bezprostředně souvisejí s uzavřením pracovní smlouvy. Nový § 30 odst. 2 a 3 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění návrhu má výslovně zakázat dotazy na mzdu, plat a další peněžitá plnění ze současného nebo předchozího zaměstnání. Zaměstnavatel má zároveň uchazeči prokazatelně sdělit minimální nástupní mzdu či plat a další peněžitá plnění nejpozději před podpisem pracovní smlouvy. Návrh tedy nenařizuje zveřejnit částku už v pracovním inzerátu. [2][3]
Jaké informace získají zaměstnanci?
Dnešní § 110 zákona č. 262/2006 Sb. už vyžaduje stejnou odměnu za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Nový § 109a zákona č. 262/2006 Sb., ve znění návrhu k tomu přidává povinný systém odměňování a rozdělení prací do skupin podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti. Pokud systém nebude v kolektivní smlouvě, zaměstnavatel jej má stanovit vnitřním předpisem. [2][3]
Podle § 306b zákona č. 262/2006 Sb., ve znění návrhu bude zaměstnanec moci jednou ročně písemně požádat o svou hrubou roční a hodinovou odměnu a o průměrné hodnoty žen a mužů ve stejné skupině prací. Zaměstnavatel má odpovědět do dvou měsíců. Žádost půjde podat také přes odbory, radu zaměstnanců nebo veřejného ochránce práv; ochranná pravidla nemají dovolit prozradit individuální výdělek konkrétního kolegy. [2]
Které firmy budou rozdíly povinně sledovat?
Zprávy se mají zpracovávat každoročně u zaměstnavatelů s nejméně 250 zaměstnanci a jednou za tři roky u zaměstnavatelů se 100 až 249 zaměstnanci. První reporting má v roce 2028 dopadnout na zaměstnavatele se 150 a více lidmi, skupina se 100 až 149 zaměstnanci se má připojit v roce 2031. Ministerstvo práce má využívat údaje jednotného měsíčního hlášení a zveřejňovat anonymizované výsledky umožňující srovnání podle velikosti, odvětví a krajů. [2]
Pokud zpráva v některé skupině prací ukáže nejméně pětiprocentní rozdíl mezi průměrnou hodinovou odměnou žen a mužů, který zaměstnavatel objektivně neodůvodní a do šesti měsíců nenapraví, spustí se podle § 287a zákona č. 262/2006 Sb., ve znění návrhu povinné posouzení odměňování. Má určit příčiny rozdílu a nápravná opatření a zaměstnavatel je má projednat se zástupci zaměstnanců. Samotný rozdíl nejméně pět procent tedy ještě automaticky neznamená porušení zákona. [2]
Usnadní se zaměstnancům soudní spor?
Navržený § 133a odst. 7 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění návrhu přesouvá v některých sporech část důkazního břemene na zaměstnavatele. Pokud žalobce tvrdí porušení vyjmenovaných povinností transparentnosti, má zaměstnavatel dokazovat, že zásadu rovného zacházení neporušil. Výjimka se týká zjevně neúmyslného a málo závažného pochybení. [2][4]
Jaké další změny tisk obsahuje?
Návrh má zavést nejméně 1 500 Kč měsíčně pro třídní učitele a další vyjmenované pedagogické pracovníky podle § 132a zákona č. 262/2006 Sb., ve znění návrhu. Současně navrhuje zrušit § 112 zákona č. 262/2006 Sb., který dnes upravuje nejnižší úrovně zaručeného platu. Ochranu má částečně nahradit minimální úroveň tarifů a nejméně čtyřprocentní rozdíl mezi navazujícími platovými třídami, s výjimkami pro některé pedagogy a akademické pracovníky. Přechodné pravidlo má chránit součet tarifu a osobního příplatku u dotčených zaměstnanců. [2][3]
Tisk také upravuje definici závislé práce a doprovodná pravidla k platformové práci. Tuto část už obsahově pokrývá samostatný vládní návrh; nejde proto o nově schválená práva platformových pracovníků. [1][2]
Většina změn má být účinná od 1. ledna 2027. Práva na informace o rozdílech, reporting a navazující posouzení odměňování mají podle návrhu převážně začít od 1. ledna 2028, některé údaje o agenturních pracovnících až od roku 2031. [2]