Vláda navrhuje zvýšit příspěvek na provozní náklady za zaměstnance s postižením na 90 000 Kč. Strop příspěvku na nové místo klesne na polovinu
Redakce Paragrafiq - redakčně ověřil Petr Kalous, zakladatel Paragrafiq
Novela zákona o zaměstnanosti, kterou vláda poslala do Sněmovny, zvyšuje roční příspěvek na provozní náklady za zaměstnance se zdravotním postižením ze 48 000 na 90 000 Kč, ale zužuje, na co ho lze použít. Příspěvek na nové pracovní místo naopak klesne na polovinu a místo bude stačit obsadit kratší dobu. Účinnost se navrhuje od 1. dubna 2027.
Vláda předložila Sněmovně 10. listopadu 2026 novelu zákona o zaměstnanosti, kterou schválila 9. listopadu. Sněmovna ji rozeslala poslancům jako tisk 364. Mění příspěvky Úřadu práce zaměstnavatelům lidí se zdravotním postižením i pravidla pro integrační sociální podniky. Účinnost navrhuje vláda od 1. dubna 2027. [1][2][3]
O kolik vzroste příspěvek na provozní náklady?
Roční příspěvek na provozní náklady spojené se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením může činit nejvýše 48 000 Kč na jednu osobu (§ 76 zákona č. 435/2004 Sb.). Novela navrhuje strop 90 000 Kč. Podle důvodové zprávy se částka nezměnila od roku 2012. [2][4]
Zároveň se ale výčet nákladů, na které lze příspěvek dostat, přesouvá z prováděcí vyhlášky přímo do zákona. Důvodová zpráva to sama označuje za zpřesnění a zúžení druhů provozních nákladů. Patří mezi ně například provozní asistent, doprava zaměstnanců nebo materiálu a přizpůsobení provozovny, vždy jen jako zvýšené náklady nezbytné pro výkon práce. [2][3]
Co se mění u příspěvku na nové pracovní místo?
Podle platného znění musí být pracovní místo zřízené s příspěvkem osobou se zdravotním postižením obsazeno 3 roky. Příspěvek může činit nejvýše osminásobek průměrné mzdy, u těžšího postižení dvanáctinásobek, a při zřízení 10 a více míst ještě víc (§ 75 zákona č. 435/2004 Sb.). [4]
Podle návrhu by stačilo místo obsadit 12 až 24 měsíců. Strop příspěvku by klesl na polovinu, tedy na čtyřnásobek, u těžšího postižení na šestinásobek průměrné mzdy, a zvýšené limity pro 10 a více míst by zmizely. [2]
Proč snižovat strop? Podle důvodové zprávy vzniklo v letech 2024 a 2025 s tímto příspěvkem jen 125 míst a průměrně na jedno připadlo asi 69 450 Kč. Dosavadní maxima podle předkladatele vytvářejí nerealistická očekávání žadatelů. [3]
Co čeká zaměstnavatele na chráněném trhu práce?
Chráněný trh práce se má přejmenovat na podporovaný. Podmínky pro uznání zaměstnavatele se tím podle MPSV nemění. [2][3]
Zvýšení příspěvku na další náklady může podle platného znění v součtu dosáhnout až 0,8násobku mzdových příspěvků za čtvrtletí (§ 78a zákona č. 435/2004 Sb.). Návrh strop snižuje na 0,4násobek, protože podle důvodové zprávy dosavadní limit neodpovídá skutečnému čerpání. Místo dokládání jednotlivých nákladů by zaměstnavatel podával čestné prohlášení a Úřad práce by náklady ověřoval až při kontrole. V letech 2027 až 2030 si zaměstnavatel bude moct jednou za rok vybrat, zda se jeho nároky na zvýšení příspěvku na další náklady posoudí podle dosavadních, nebo nových pravidel. [2][3][4]
Paušál 1 000 Kč měsíčně na zaměstnance s postižením náleží podle platného znění ke mzdovému příspěvku bez další podmínky (§ 78a zákona č. 435/2004 Sb.). Nově by se vyplatil jen za zaměstnance, na kterého zaměstnavatel v daném čtvrtletí čerpal příspěvek alespoň za 1 odpracovaný den. Za čtvrtletí, kdy zaměstnavatel na zaměstnance dostával příspěvek na zřízení jeho pracovního místa, by na něj mzdový příspěvek nedostal. [2][4]
MPSV k tomu uvádí, že vláda nařízením zvýší nejvyšší měsíční mzdový příspěvek z 18 600 Kč na 21 100 Kč, tedy o stejnou částku, o jakou od 1. ledna 2027 vzroste minimální mzda. To ale není součástí novely. [3]
Co se mění u integračních sociálních podniků?
Integrační sociální podnik musí podle platného znění vytvářet integrační fond ve výši nejméně 5, 10 a 15 % vlastního kapitálu podle doby od získání statusu (§ 17 zákona č. 468/2024 Sb.). Návrh snižuje tyto podíly na 3, 6 a 9 % a jako alternativu zavádí fond reinvestice zisku. Kdo si ho zvolí, nebude moct žádat o příspěvky podle zákona o integračním sociálním podniku. Do obou fondů půjde dál nejméně 50 % zisku. [2][5]
Co bude dál?
Návrh projedná Sněmovna, pak Senát. Dohody o příspěvku na zřízení místa a na provozní náklady uzavřené před účinností novely se podle přechodných ustanovení posoudí podle dosavadních pravidel. [1][2]