Plný text
25 Nd 532/2025-28
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Tiché a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Martiny Vršanské v exekuční věci oprávněného: statutární město Ústí nad Labem, IČO [IČO], se sídlem [adresa] proti povinnému: D. T., o pověření vedením exekuce, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 73 EXE 1763/2025, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 73 EXE 1763/2025 projedná a rozhodne Okresní soud v Ústí nad Labem.
Odůvodnění:
1. U Okresního soudu v Ústí nad Labem je pod sp. zn. 73 EXE 1763/2025 vedeno exekuční řízení, v němž soudní exekutor JUDr. V. P. se sídlem [adresa] navrhl, aby byl pověřen vedením exekuce na majetek povinného k uspokojení pohledávky oprávněného podložené exekučním titulem – příkazem o uložení pokuty ze dne 7. 11. 2019, č. j. MMUL/OPA/134146/2019/Bol. V průběhu řízení bylo zjištěno, že povinný je fyzickou osobou, která nemá místo svého trvalého pobytu na území České republiky ani místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Usnesením ze dne 6. 8. 2025, č. j. 73 EXE 1763/2025-22, Okresní soud v Ústí nad Labem vyslovil svoji místní nepříslušnost a podle § 11 odst. 3 o. s. ř. předložil věc Nejvyššímu soudu.
2. Podle § 11 odst. 3 o. s. ř., který se použije i pro exekuční řízení (§ 52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb.), jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
3. Podle § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
4. Z usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, které bylo publikováno pod č. 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále jen „Sb. rozh. obč.“ plyne, že skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před pověřením exekutora provedením exekuce nezjišťuje existenci majetku povinného a rozhoduje-li za této situace Nejvyšší soud podle § 11 odst. 3 o. s. ř., určí místně příslušný exekuční soud podle zásady hospodárnosti (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2006, sp. zn. 25 Nd 55/2006, publikované pod č. 43/2007 Sb. rozh. obč.).
5. Vzhledem k tomu, že žádné skutečnosti, jež by svědčily pro určení příslušnosti jiného soudu, nebyly doposud zjištěny, Nejvyšší soud s přihlédnutím k zásadě rychlosti a hospodárnosti řízení podle § 11 odst. 3 o. s. ř. určil jako místně příslušný soud, u něhož bylo řízení zahájeno, který provedl v řízení prvotní úkony a v jehož obvodu má sídlo exekutor, který požádal, aby byl pověřen vedením exekuce (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2021, sp. zn. 25 Nd 576/2021, nebo ze dne 26. 7. 2023, sp. zn. 25 Nd 379/2023).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. 10. 2025
JUDr. Hana Tichá předsedkyně senátu