Uplatnění žalob na odčinění nemajetkové újmy způsobené pochybením poskytovatele zdravotních služeb při prenatálním vyšetření, narodí-li se posléze dítě postižené genetickou vadou, k jejímuž zjištění prenatální vyšetření směřovalo (tzv. žaloby typu wrongful birth), je v českém právním řádu přípustné. Předpokladem vzniku tohoto nároku je prokázání pochybení při prenatálním vyšetření, dále vznik nemajetkové újmy, při níž se musí rozlišit, do jakých dílčích osobnostních práv bylo zasaženo, a konečně prokázání existence příčinné souvislosti mezi neoprávněným zásahem do konkrétního dílčího osobnostního práva a nemajetkovou újmou. Vzhledem k tomu, že může jít o zásahy do různých dílčích osobnostních práv, je třeba všechny tři předpoklady splnit ve vztahu ke každému dílčímu osobnostnímu právu. Přiznání nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené zásahem do soukromého a rodinného života, spočívající v trvalé obavě o vývoj a budoucnost dítěte postiženého genetickou chorobou a v dopadu náročné péče o ně na život celé rodiny, je podmíněno zjištěním, že nebýt pochybení poskytovatele zdravotní péče, nastávající matka by skutečně podstoupila nejen další doporučená vyšetření, ale i umělé přerušení těhotenství (že by to např. nevylučovaly zdravotní důvody na její straně nebo její světonázorové přesvědčení).

Usnesení2023-05-16

27 Cdo 971/2023

Usnesení2023-05-16

28 Cdo 1208/2023

20 Ncu 56/2023

26 Cdo 407/2023

26 Cdo 535/2023

33 Cdo 3717/2022