Nejvyšší soud

28 Ncu 39/2019

28 Ncu 35/2019

26 Cdo 4731/2018

28 Ncu 125/2018

30 Cdo 1352/2019

32 Cdo 1316/2019

27 Cdo 3630/2018

28 Ncu 25/2019

21 Cdo 213/2019

25 Cdo 3386/2018

5 Tcu 28/2019

30 Cdo 3609/2017

5 Tdo 533/2018

5 Tdo 340/2019

5 Tdo 322/2019

5 Tdo 435/2019

6 Tz 43/2019

5 Tdo 274/2019

21 Cdo 119/2019

24 Cdo 3843/2018

21 Cdo 269/2018

20 Cdo 28/2019

20 Cdo 1386/2019

5 Tdo 595/2018

21 Nd 124/2019

28 Cdo 370/2019

15 Tdo 1474/2018

32 Cdo 1145/2019

28 Cdo 3196/2018

28 Cdo 1127/2019

20 Cdo 2977/2018

15 Tdo 1443/2018

Řízení o dovolání, Právo na spravedlivé soudní řízení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod I. Námitky extrémního rozporu mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními z nich učiněnými jsou námitkami, které se dotýkají porušení základních práv obviněného jakožto jednotlivce ve smyslu čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod a práva na spravedlivý proces v souladu s čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Uvedená základní práva však chrání obviněného, jakožto „slabší“ procesní stranu, a nejvyšší státní zástupce se jich proto nemůže na úkor této „slabší“ procesní strany dovolávat, neboť pravidla plynoucí z práva obviněného na obhajobu byla stanovena na jeho ochranu. Nejvyšší státní zástupce proto může námitku extrémního rozporu mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními z nich učiněnými v dovolání uplatnit pouze ve prospěch obviněného, ale nikoli v jeho neprospěch. V případě, kdy Nejvyšší soud porušení těchto základních práv obviněného na základě namítnutého extrémního rozporu shledá, má zásah Nejvyššího soudu v rámci dovolacího řízení podklad v čl. 4 a 90 Ústavy. Postoupení věci jinému orgánu § 171 odst. 1, § 188 odst. 1 písm. b), § 222 odst. 2, nebo § 257 odst. 1 písm. b) tr. ř. II. Postoupení věci jinému orgánu podle § 171 odst. 1, § 188 odst. 1 písm. b), § 222 odst. 2 nebo § 257 odst. 1 písm. b) tr. ř. se týká vždy skutku a nikoli jeho možného právního posouzení. Z výroku usnesení proto musí být zřejmé, o jaký skutek se jedná a jaký skutek bude předmětem rozhodování jiného příslušného orgánu. Pokud soud po provedeném dokazování zjistí jiné skutkové okolnosti, než na základě kterých byla podána obžaloba, nestačí nová skutková zjištění uvést jen v odůvodnění rozhodnutí. Orgán, jemuž se věc postupuje, bude totiž rozhodovat o tom skutku, který vzešel z výsledků dokazování před soudem, a nikoli o tom, pro který byla podána obžaloba. V tomto směru je postup soudu odlišný od zproštění obviněného obžaloby podle § 226 písm. b) tr. ř., kdy soud zprošťuje vždy pro skutek uvedený v žalobním návrhu bez ohledu na to, že by dokazováním byl případně prokázán odlišný průběh skutkového děje, právě z toho důvodu, že podle výsledků dokazování dospěl k závěru, že se ve skutku označeném v žalobním návrhu nejedná o trestný čin a není ani namístě postoupit věc jinému orgánu k projednání, neboť se nemůže jednat ani o přestupek nebo kárné provinění.

32 Cdo 4269/2018

25 Cdo 327/2019

24 Cdo 2734/2018

21 Cdo 5190/2017

20 Nd 118/2019

20 Cdo 1504/2018

26 Cdo 2895/2018

21 Nd 122/2019

20 Cdo 1288/2019

26 Cdo 2534/2018

22 Cdo 818/2019

26 Cdo 782/2019

20 Cdo 3704/2018

28 Cdo 113/2019

21 Cdo 869/2019

23 Cdo 517/2019

30 Cdo 825/2019

Žádost o osvobození od soudních poplatků lze s účinky zabraňujícími zastavení řízení pro nezaplacení poplatku dle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., ve znění od 30. 9. 2017, podat nejpozději v poslední den lhůty určené soudem pro jeho zaplacení.

8 Tdo 398/2019