Rozsudek ze dne 30. 7. 2024
Plný text
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Kaniové a soudců Ivo Pospíšila a Michala Bobka v právní věci žalobkyně: K. K., proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem [adresa] proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 6. 2023, č. j. MPSV-2023/122383-923, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 2. 2024, č. j. 19 Ad 21/2023 - 26,
takto:
Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 2. 2024, č. j. 19 Ad 21/2023 - 26, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci a rozsudek krajského soudu
[1] Žalobkyně požadovala příspěvek ve výši 81 230 Kč na zakoupení zařízení Apple MacBook Pro 16, 512 SSD, 16 GB, včetně doplňků (MacBook Pro 2022), který jí měl sloužit jako zvláštní pomůcka – digitální čtecí přístroj pro nevidomé s hlasovým výstupem. Žalovaný měl za to, že zařízení Apple MacBook Pro 16, 512 GB, Silver mk1e3cz/A, včetně doplňků v ceně 68 420 Kč (MacBook Pro 2021), splňuje podmínku nejmenší ekonomické náročnosti podle § 9 odst. 10 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením (zákon o poskytování dávek). Žalovaný proto po započtení spoluúčasti 5 000 Kč přiznal žalobkyni příspěvek ve výši 63 420 Kč.
[2] Žalobkyně podala proti rozhodnutí žalovaného správní žalobu. Krajský soud uznal, že se příspěvek poskytuje na zvláštní pomůcku v základním vybavení, ale toto vybavení musí žalobkyni plně vyhovovat vzhledem k jejímu zdravotnímu postižení a současně musí splňovat podmínku nejmenší ekonomické náročnosti. Takovým zařízením je dle soudu MacBook Pro 2022, neboť obsahuje odečítač obrazovky VoiceOver, který převádí informace z prostředí operačního systému a aplikací do podoby hlasového výstupu, a žalobkyně je na něj zvyklá a využívá jej též ve svém iPhonu. Další výhodou zařízení je funkce zvětšení zobrazovaného textu dle potřeb žalobkyně, která není zcela nevidomá. Stávající pomůcka žalobkyně je hardwarově a softwarově zastaralá a nelze ji aktualizovat na nejnovější verzi operačního systému, což může způsobit nefunkčnost některých aplikací. MacBook Pro 2022 je sestaven tak, aby žalobkyni vyhovoval a zůstal funkční alespoň po dobu 5 let, po které nebude moci podat žádost o nový příspěvek. Toto zařízení navíc odpovídá neustálému vývoji informačních technologií. Krajský soud proto napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.
II. Důvody kasační stížnosti
[3] Žalovaný (stěžovatel) podal kasační stížnost proti rozsudku krajského soudu z důvodu uvedeného v § 103 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (s. ř. s.), a navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení.
[4] Namítal, že krajský soud v rozporu s dělbou moci překročil svou pravomoc, protože ho zavázal k vyhovění žádosti žalobkyně, aniž by zpochybnil zjištěný skutkový stav nebo navrhl další dokazování ve věci (rozsudek ze dne 20. 3. 2024, č. j. 3 Ads 262/2022 - 56). Soud nemůže nahradit správní uvážení vlastním posouzením (rozsudek ze dne 18. 12. 2003, č. j. 5 A 139/2002 - 46).
[5] Stěžovatel vytýkal krajskému soudu chybné posouzení skutkové podstaty § 9 odst. 10 zákona o poskytování dávek. Žalobkyně si může dle svého uvážení zvolit pomůcku, kterou upřednostňuje, příspěvek jí však stěžovatel může přiznat pouze ve výši odpovídající nejméně ekonomicky náročné pomůcce v základním provedení. Ukončení podpory znamená, že zařízení již nebude dostávat novou verzi operačního systému. Apple však i několik let po ukončení podpory vydává bezpečnostní aktualizace opravující nejzávažnější rizika. Zařízení po ukončení podpory proto nepřijde o žádnou pro žalobkyni podstatnou funkci.
III. Vyjádření žalobkyně
[6] Žalobkyně navrhla zamítnutí kasační stížnosti. Novější a starší modely MacBook Pro zdánlivě vypadají totožně, ale zásadním způsobem se liší. MacBook Pro 2022 plynuleji pracuje s neustálým zvětšením textu a odečítačem. Zvětšovač textu a odečítač jsou náročné na výdrž baterie, která je větší u novějšího modelu. Zařízení musí zůstat funkční 5 let, proto je důvodné přiznat příspěvek na pomůcku uvedenou na trh v roce 2022, kdy žalobkyně požádala o příspěvek. MacBook 2022 navíc podporuje nové asistivní funkce využívané uživateli s těžkým zrakovým postižením. V okamžiku podání žádosti byl MacBook Pro 2022 plně vyhovující pomůckou s ohledem na zdravotní postižení žalobkyně.
[7] Žalobkyně uvedla, že krajský soud nepřekročil svou pravomoc, neboť věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.
IV. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[8] Nejvyšší správní soud při posuzování kasační stížnosti hodnotil, zda jsou splněny podmínky řízení. Kasační stížnost je přípustná a byla podána v zákonné lhůtě. Jedná se však o věc, v níž před krajským soudem rozhodovala specializovaná samosoudkyně. V souladu s § 104a odst. 1 s. ř. s. je proto nejprve nutné posoudit, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Není-li tomu tak, soud odmítne kasační stížnost jako nepřijatelnou. V rozsudku ze dne 31. 1. 2007, č. j. 2 Azs 21/2006-59, č. 1143/2007 Sb. NSS, Nejvyšší správní soud upřesnil, že při posuzování přijatelnosti kasační stížnosti žalovaného, u něhož pojmově nemůže být splněna podmínka přesahu vlastních zájmů, postačí hodnotit, zda se krajský soud dopustil zásadního pochybení při výkladu hmotného nebo procesního práva, případně zda nerespektoval ustálenou a jasnou judikaturu.
[9] Tak tomu bylo i v nyní posuzovaném případě. Krajský soud sice v bodě 14 rozsudku správně vyložil, že zákonné podmínky pro poskytnutí příspěvku dle § 9 odst. 10 zákona o poskytování dávek musejí být splněny současně. Následně se však svým vlastním výkladem neřídil a zaměřil se výhradně na to, zdali zařízení plně vyhovuje žalobkyni, aniž by posoudil, zdali MacBook Pro 2022 splňuje také podmínku nejmenší ekonomické náročnosti. Krajský soud se tedy dopustil zásadního pochybení při aplikaci zákona o poskytování dávek. Kasační stížnost je proto přijatelná.
[10] Nejvyšší správní soud posoudil důvodnost kasační stížnosti v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů (§ 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.) a shledal, že je důvodná.
[11] Kasační soud se nejprve zabýval tvrzeným překročením pravomoci krajského soudu.
[12] Na úvod Nejvyšší správní soud poznamenává, že upřesnil označení zvláštní pomůcky zavedené krajským soudem z MacBook Pro 2021 a 2022 na MacBook Pro A (zařízení v ceně 81 230 Kč) a MacBook Pro B (zařízení v ceně 68 420 Kč). Z vyjádření TyfloCentrum Ostrava, o. p. s. a nabídky kompenzační pomůcky pro zrakově postižené, založených ve správním spisu, vyplývá pouze to, že žalobkyně požadovala příspěvek na Apple MacBook Pro 16, 512 SSD, 16 GB; rok vydání tohoto zařízení není uveden.
[13] Krajský soud přezkoumal, zdali stěžovatel přiznal příspěvek na zvláštní pomůcku v souladu s § 9 odst. 10 zákona o poskytování dávek. Kasační soud konstatuje, že podřazení skutkových okolností pod znění právní normy nepředstavuje správní uvážení, nýbrž výklad a aplikaci práva, které jsou správním soudem plně a meritorně přezkoumatelné podle § 75 s. ř. s. Krajský soud posoudil však oproti stěžovateli rozdílně právní otázku, zdali MacBook Pro A plně vyhovoval žalobkyni s ohledem na její zdravotní postižení, proto mohl stěžovatele v souladu s § 78 odst. 5 s. ř. s. zavázat právním názorem vystavěným na odlišném hodnocení skutkového stavu (usnesení rozšířeného senátu ze dne 22. 4. 2014, č. j. 8 As 37/2011 - 154, bod 24).
[14] Krajský soud však nezavázal stěžovatele k provedení a hodnocení konkrétních důkazů, ani nenahradil jeho správní úvahu nebo odbornou dozorovou kompetenci, pouze zdůraznil, že stěžovatel poskytne příspěvek na zvláštní pomůcku v základním provedení, které plně vyhoví žalobkyni s ohledem na její zdravotní postižení. Stěžovatelem citované rozsudky Nejvyššího správního soudu proto nejsou na věc přiléhavé.
[15] Vázanost stěžovatele právním názorem krajského soudu zajišťuje účinnou ochranu veřejných subjektivních práv ve správním soudnictví dle § 2 s. ř. s., nejde o porušení dělby moci. Krajský soud nepřekročil svou pravomoc. Kasační námitka proto není důvodná.
[16] Závěr krajského soudu o povinnosti stěžovatele přiznat žalobkyni příspěvek ve výši 81 230 Kč na nákup zařízení MacBook Pro A však neobstojí.
[17] Podle § 9 odst. 10 věty první zákona o poskytování dávek se příspěvek poskytuje na zvláštní pomůcku v základním provedení, které osobě vzhledem k jejímu zdravotnímu postižení plně vyhovuje a splňuje podmínku nejmenší ekonomické náročnosti.
[18] Krajský soud správně vyložil citované ustanovení tak, že pro poskytnutí příspěvku je nutné, aby 1) pomůcka byla v základním provedení, které 2) žalobkyni vzhledem k jejímu zdravotnímu postižení plně vyhovuje a které současně 3) splňuje podmínku nejmenší ekonomické náročnosti. Krajský soud se však svým vlastním výkladem neřídil, neboť vůbec nehodnotil podmínku nejmenší ekonomické náročnosti. Soud navzdory ustanovení zákona, které nepřipouští jiný výklad, založil nárok na příspěvek pouze na vhodnosti zařízení pro žalobkyni. Úvaha soudu se tak zásadním způsobem minula s předmětem řízení, jímž bylo srovnání funkčnosti a cen zařízení MacBook Pro A a B, které stěžovatel provedl vyčerpávajícím způsobem na str. 5 žalobou napadeného rozhodnutí. Krajský soud neposoudil v celku všechny výše popsané podmínky nároku na příspěvek, protože se nezabýval nejmenší ekonomickou náročností zvláštní pomůcky. Kasační námitka je tedy důvodná.
[19] Krajský soud v novém řízení přezkoumá, zdali stěžovatel dostál zákonným požadavkům § 9 odst. 10 věty první zákona o poskytování dávek a zda nárok žalobkyně posoudil v celém rozsahu, tj. zda poskytl příspěvek na zvláštní pomůcku v základním provedení, které žalobkyni vzhledem k jejímu zdravotnímu postižení plně vyhovuje a současně splňuje podmínku nejmenší ekonomické náročnosti.
V. Závěr a náklady řízení
[20] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že rozsudek krajského soudu je nezákonný, a proto jej podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení, v němž je tento soud podle odst. 3 téhož ustanovení vázán výše vysloveným právním názorem kasačního soudu.
[21] Krajský soud v novém rozhodnutí rozhodne též o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti (§ 110 odst. 3 věta první s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 30. července 2024
Lenka Kaniová
předsedkyně senátu
Usnesení ze dne 12. 6. 2024
Plný text
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Lenky Kaniové a soudců Ivo Pospíšila a Michala Bobka v právní věci žalobkyně: K. K., proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem [adresa] proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 6. 2023, č. j. MPSV-2023/122383-923, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 2. 2024, č. j. 19 Ad 21/2023-26,
takto:
Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Úřad práce České republiky – Krajská pobočka v Ostravě (dále jen „úřad práce“) rozhodnutím ze dne 30. 3. 2023 přiznal žalobkyni příspěvek na zvláštní pomůcku – digitální čtecí přístroj pro nevidomé s hlasovým výstupem ve výši 63 420 Kč dle § 9 odst. 1 a odst. 10 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. Žalobkyně podala proti tomuto rozhodnutí odvolání, které žalovaný zamítl. Proti rozhodnutí žalovaného pak žalobkyně brojila žalobou, které krajský soud v záhlaví označeným rozsudkem vyhověl, rozhodnutí žalovaného zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení.
[2] Žalovaný (stěžovatel) napadl rozsudek krajského soudu kasační stížností, s níž spojil rovněž návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Tento návrh odůvodnil tím, že v případě nepřiznání odkladného účinku a pokračování v řízení bude stěžovatel, vázán rozsudkem krajského soudu, povinen změnit rozhodnutí a přiznat vyšší část příspěvku, jenž bude úřad práce muset následně vyplatit, resp. doplatit. Stěžovatel se však domnívá, že napadený rozsudek není v souladu s platnou legislativou a judikaturou soudů.
[3] Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. soud může přiznat žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Ve smyslu § 107 s. ř. s. uvedené podmínky platí přiměřeně i pro odkladný účinek kasační stížnosti.
[4] Odkladný účinek představuje institut mimořádné povahy. Kasační stížnost proti rozhodnutí soudu ve správním soudnictví není řádným opravným prostředkem, u něhož by bylo možno automaticky očekávat přiznání odkladného účinku. Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti soud pozastavuje před vlastním rozhodnutím ve věci samé právní účinky pravomocného rozhodnutí krajského soudu, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není zákonným postupem zrušeno.
[5] Návrh stěžovatele, který je správním orgánem, je třeba hodnotit v souladu s usnesením rozšířeného senátu ze dne 1. 7. 2015, č. j. 10 Ads 99/2014 - 58, č. 3270/2015 Sb. NSS. Odkladný účinek je zpravidla přiznáván na návrh osoby, která se domáhá ochrany svých veřejných subjektivních práv v postavení žalobce proti správnímu orgánu v postavení žalovaného. Žalovaný žádná subjektivní práva nemá. Tím spíše nemůže mít práva, jež by mohla být výkonem napadeného rozsudku či jeho jinými následky ohrožena. Jeho úkolem je v soudním řízení hájit zákonnost jím vydaného rozhodnutí. Otázka zákonnosti rozhodnutí však není důvodem pro přiznání odkladného účinku. To sice neznamená, že odkladný účinek kasační stížnosti nemůže být žalovanému přiznán za žádných okolností. Půjde však o případy výjimečné, kdy odložení účinků rozhodnutí krajského soudu bude podmíněno ochranou důležitého veřejného zájmu, jehož ohrožení bude v konkrétním případě představovat právě onu nepoměrně větší újmu, než která přiznáním odkladného účinku vznikne jiným osobám a jež nebude v rozporu s jiným veřejným zájmem. Žalovaný musí stejně jako žalobce újmu tvrdit a osvědčit, tj. vysvětlit, v čem tato újma a její intenzita spočívá.
[6] Stěžovatel ve svém návrhu uvedl, že nesouhlasí s právním názorem krajského soudu. Otázka správnosti závazného právního názoru soudu však není kritériem pro přiznání odkladného účinku a bude předmětem až meritorního posouzení. Zároveň stěžovatel argumentoval tím, že úřad práce bude muset v důsledku změny správního rozhodnutí žalobkyni doplatit část příspěvku. Ani to však nelze považovat za důvod pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Pro úplnost soud dodává, že takovým důvodem není ani nebezpečí, že dojde ke kolizi dvou správních rozhodnutí, totiž nového rozhodnutí vydaného v souladu s právním názorem krajského soudu a posléze (v důsledku kasačního zásahu NSS) „obživlého“ původně zrušeného rozhodnutí správního orgánu (viz rovněž již odkazované usnesení rozšířeného senátu č. j. 10 Ads 99/2014 - 58).
[7] Stěžovateli se nepodařilo Nejvyššímu správnímu soudu osvědčit, že negativní následek, jehož se v souvislosti s napadeným rozsudkem obává, by pro něj byl zásadním zásahem, kterým by byl důležitý veřejný zájem skutečně ohrožen. Proto soud kasační stížnosti odkladný účinek nepřiznal.
[8] Usnesení o nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti je rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat budoucí rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 12. června 2024
Lenka Kaniová
předsedkyně senátu