1 As 366/2018

Plný text

pokračování 1 As 366/2018 - 42

[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K
J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Filipa Dienstbiera v právní věci žalobce: V. H., zastoupeného JUDr. Radkem Bechyně, advokátem se sídlem [adresa] proti žalovanému: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, se sídlem [adresa] Hradec Králové, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 8. 2018, č. j. KUKHK-24540/DS/2018/Er, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. 10. 2018, č. j. 30 A 107/2018 - 54,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e z a m í t á .

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti nepřiznává.

O d ů v o d n ě n í :

I. Vymezení věci a řízení před krajským soudem

[1] Městský úřad Trutnov žalobci oznámil dne 2. 3. 2018, že opakovaným porušením povinností stanovených zákonem č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen „zákon o silničním provozu“) dosáhl ke dni 28. 2. 2018 celkového počtu 12 bodů podle bodového hodnocení. Současně sdělil, že uplynutím pěti pracovních dnů ode dne, kdy mu bylo toto oznámení doručeno, pozbývá dle § 123c odst. 3 zákona o silničním provozu řidičské oprávnění a je povinen odevzdat řidičský průkaz příslušnému správnímu orgánu.

[2] Proti provedení záznamu bodů podal žalobce námitky, které zamítl jako nedůvodné. Odvolání žalobce ze dne 10. 6. 2018 žalovaný zamítl rozhodnutím ze dne 13. 8. 2018, č. j. KUKHK-24540/DS/2018/Er.

[3] Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce u Krajského soudu v Hradci Králové  pobočka v Pardubicích žalobu. V ní uvedl, že žalovaný zcela ignoroval předložené důkazní prostředky. Dále poukázal na tři konkrétní rozhodnutí správních orgánů druhého stupně, ze kterých vyvozuje, že je běžnou praxí správních orgánů druhého stupně přezkoumávat rozhodnutí o uložení pokuty z hlediska způsobilosti k provedení záznamu bodů. Tato praxe dle žalobce zakládá jeho legitimní očekávání, že dojde ke stejnému přezkumu i v jeho věci. Žalobce dále namítl nezpůsobilost podkladů pro záznam bodů v registru řidičů, konkrétně pokutových bloků ze dne 28. 2. 2018 a ze dne 7. 5. 2015. Jim vytýká nečitelnost, nepřesnost či zkratkovitost uvedených údajů. Dospívá k závěru, že pokutové bloky nejsou dostatečně konkrétní a individualizované.

[4] Krajský soud podanou žalobu jako nedůvodnou zamítl. Úvodem připomněl, že správní orgány postupovaly v souladu s běžnou praxí a detailně posoudily, zda každý jednotlivý podklad je způsobilý pro provedení záznamu bodů v registru řidičů. Dále konstatoval, že některá rozhodnutí správních orgánů, na něž žalobce odkazuje, nebyla přílohou odvolání. Nadto jsou námitky legitimního očekávání a běžné správní praxe toliko obecné povahy.

[5] V další části rozsudku krajský soud obšírně shrnul judikaturu správních soudů vztahující se k posuzování podkladů pro záznam bodů v registru řidičů. Její závěry vztáhl na nyní projednávanou věc a dospěl k tomu, že zákonem požadované údaje jsou na jednotlivých rozhodnutích (pokutových blocích) identifikovány dostatečně a znemožňují, aby nastaly jakékoli pochybnosti o tom kdy, kde, jak, kým a jaký přestupek byl spáchán. Žalobci se tak nepodařilo relevantně zpochybnit způsobilost jednotlivých rozhodnutí o přestupku (pokutových bloků) jako podkladů pro záznam bodů do registru řidičů.

II. Kasační stížnost a vyjádření žalovaného

[6] Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“).

[7] Stěžovatel v kasační stížnosti uvádí, že v žalobě namítal a stále namítá, že žalovaný pominul předložená rozhodnutí správních orgánů, např. Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ze dne 24. 4. 2014, č. j. MSK 49924/2014. Správní orgán rozhodl v rozporu se zásadou legitimního očekávání, neboť ignoroval ustálenou praxi správních orgánů, kterou lze dovodit z nejméně tří žalobcem doložených rozhodnutí správních orgánů. Dále správní orgán pochybil v tom, že nezdůvodnil, proč není žalobcem prezentovanou ustálenou správní praxí vázán. Je nemyslitelné, aby soud rozhodující o žalobě zcela převzal chybný názor žalovaného, pročež stěžovatel ve shora vytýkaném spatřuje kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. b) s. ř. s.

[8] Stěžovatel dále v odvolání a žalobě napadal jednotlivé podklady jako nezpůsobilé pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče. Z rozhodnutí by měly být patrny údaje o osobě přestupce, místu spáchání přestupku a době jeho spáchání, mělo by být zcela jasné, čeho se měl přestupce dopustit a jakou povinnost stanovenou zákonem svým jednáním porušil. Stěžovatel nesouhlasí s argumentem, že svým podpisem dal souhlas s tímto druhem projednání a správností takového rozhodnutí, jak uvádí odvolací správní orgán. Není možné, aby za správnost rozhodnutí vydaného správním orgánem odpovídal přestupce, a není možné po přestupci vyžadovat ani očekávat takovou znalost práva, aby mohl správnost rozhodnutí posoudit a na případnou nesprávnost upozornit a žádat její nápravu.

[9] V návazné části kasační stížnosti stěžovatel nesouhlasí se způsobilostí pro provedení záznamu v registru řidičů dvou konkrétních pokutových bloků.

[10] V pokutovém bloku vydaném dne 28. 2. 2018 stěžovatel postrádá dostatečně zjištěnou osobu přestupce; přesné určení doby a místa spáchání přestupku; konkrétní právní kvalifikaci jednání; povahu zavinění (zda šlo o jednání nedbalostní či úmyslné); úplný údaj o výši sankce; dostatečnou identifikaci místa vydání rozhodnutí a úřední osoby; dostatečně zřetelný podpis přestupce. Pokutový blok vydaný dne 7. 5. 2015 dle stěžovatele trpí obdobnými vadami.

[11] Stěžovatel závěrem navrhl zrušit rozsudek krajského soudu a věc mu vrátit k dalšímu řízení.

[12] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že se plně ztotožňuje s rozsudkem krajského soudu.

III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem

[13] Nejvyšší správní soud nejprve zkoumal, zda v daném případě došlo ke splnění podmínek řízení o kasační stížnosti. Ověřil, že stěžovatel je osobou oprávněnou k podání kasační stížnosti (§ 102 s. ř. s.). V kasační stížnosti, kterou podal včas (§ 106 odst. 2 s. ř. s.), uplatňuje přípustné důvody a v řízení je řádně zastoupen advokátem (§ 105 odst. 2 s. ř. s.). Soud proto posoudil kasační stížnost v souladu s § 109 odst. 3 a 4 s. ř. s., vázán jejím rozsahem a uplatněnými stížnostními důvody. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 4 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.

[14] Kasační stížnost není důvodná.

[15] Soud úvodem upozorňuje, že přezkoumává především rozhodnutí a postup krajského soudu, stěžovatel je proto v kasační stížnosti povinen uvést konkrétní argumentaci zpochybňující závěry vyslovené v napadeném rozhodnutí krajského soudu (srov. např. rozsudky ze dne 15. 2. 2017, č. j. 1 Azs 249/2016  38, bod 12, nebo ze dne 29. 1. 2015, č. j. 8 Afs 25/2012  351, bod 140). Stěžovatel však v kasační stížnosti ve velké míře pouze opakuje svoje námitky uplatněné v odvolacím řízení před žalovaným a v žalobě. Tyto námitky však již byly vypořádány krajským soudem, s jehož závěry stěžovatel nijak nepolemizuje, toliko uvádí, že závěr krajského soudu je chybný.

[16] Se vznesenou námitkou mylného názoru krajského soudu se nelze ztotožnit. Krajský soud přesvědčivě odpověděl na všechny žalobcovy námitky, přičemž je správně neshledal důvodnými. K obecným principům přezkumu merita věci odkázal mimo jiné na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014  39. Na tento rozsudek ostatně odkazoval v žalobě i sám stěžovatel.

[17] Soud v tomto rozsudku uvedl, že: „při zohlednění specifik blokového řízení je možno přijmout i strohé a zkratkovité formulace, je-li z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena, jak vyžaduje ust. § 84 a násl. zákona o přestupcích. Podstatné je, aby konkrétní jednání konkrétní osoby bylo v bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním. Stane-li se tak pomocí zkratkovitých formulací, jsou-li v kontextu dalších údajů srozumitelné, na způsobilosti bloku být podkladem pro zápis bodů to nic nemění. Nelze tedy dospět k jinému závěru, než že ke zpochybnění způsobilosti pokutového bloku jako podkladu pro záznam bodů do registru dojde jedině tehdy, nebude-li na pokutovém bloku přestupek jako konkrétní, individualizované jednání vůbec vymezen.“

[18] Stěžovatelem zmíněné pokutové bloky obsahují následující údaje: V. H., rok narození, adresa místa pobytu a ověření totožnosti. Následuje přestupkové jednání popsané takto:

- 11:01 hod., Býšť č. p. X, 11/298, X, FIAT, § 18 /4z č. 361/2000 Sb., rychlost v obci, 50/67/64 km/h, 28. 2. 2018.

- 10:39 h., 7. 5. 2015, Úpice, ul. Regnerova, § 18 odst. 4 zák. č. 361/2000 Sb., 64 km/h v úseku 50 km/h, +/- 3 km/h = 61 km/h, Škoda Yeti, RZV – X.

[19] Každý pokutový blok dále obsahuje vyplněné pole, s ustanovením, dle něhož byla pokuta uložena, ve kterém je vždy specifikováno písmeno a odstavec § 125c zákona č. 361/2000 Sb.; výši pokuty slovy i číslem; místo, den, služební číslo a podpis oprávněné úřední osoby; datum a podpis přestupce, tedy stěžovatele. Pokutové bloky také obsahují místo, kde je možné uloženou pokutu uhradit, a poučení.

[20] Takto vyplněné bloky je nutné považovat za zcela souladné s výše nastíněnými judikaturními kritérii, neboť je z každého z nich jasně seznatelné, kdy a kde byl spáchán přestupek, jaká osoba jej spáchala, skutek je popsán dostatečně konkrétně tak, aby nemohl být zaměněn s jiným, a nechybí ani právní kvalifikace porušené právní povinnosti a ustanovení, dle kterého byla pokuta uložena, jakož i další údaje (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 8. 2018, č. j. 1 As 138/2018  47). Námitky stěžovatele v tomto směru proto nejsou důvodné a pokutové bloky jsou způsobilými podklady pro záznam bodů v bodovém hodnocení řidiče (stěžovatele).

[21] K námitce legitimního očekávání soud doplňuje, že žalovaný v nyní projednávané věci, stejně jako Krajský úřad Moravskoslezského kraje v rozhodnutích, které stěžovatel přiložil k žalobě, zkoumal k námitce podklady (pokutové bloky) z hlediska jejich způsobilosti pro provedení záznamu bodů do registru řidičů, tj. zda obsahují všechny potřebné informace potřebné k jednoznačné identifikaci přestupku. Pouze z důvodu, že Krajský úřad Moravskoslezského kraje shledal v předložených věcech některé bloky nezpůsobilými, však stěžovateli neplyne právo na to, aby v jeho případě bylo rozhodnuto stejně (srov. rozsudek ze dne 26. 4. 52018, č. j. 7 As 123/2018  35). Jednalo se totiž o dvě skutkově zcela odlišné situace. Vady pokutových bloků, které přezkoumávaly správní orgány ostatních krajských úřadů, na které odkazuje stěžovatel, dosahovaly intenzity nezákonnosti (zcela chyběla právní kvalifikace přestupku; z popisu nebylo zjevné, čeho se přestupce měl dopustit apod.). V nyní projednávané věci však k takovým vadám (pochybením správního orgánu) nedošlo, přičemž pokutové bloky vyhovují kritériím stanoveným zákonem. Závěry krajských úřadů o nezpůsobilosti některých pokutových bloků jsou proto pro daný případ zcela nerozhodné.

[22] Poslední kasační námitka stran pouze omezené míry znalosti práva byla poprvé uplatněna až v kasační stížnosti, proto ji soud v souladu s § 104 odst. 4 s. ř. s. vyhodnotil jako nepřípustnou.

IV. Závěr a náklady řízení

[23] Stěžovatel se svými námitkami neuspěl. Jelikož Nejvyšší správní soud neshledal důvod pro zrušení napadeného rozhodnutí ani z úřední povinnosti (§ 109 odst. 4 s. ř. s.), zamítl kasační stížnost jako nedůvodnou (§ 110 odst. 1 s. ř. s.).

[24] O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 1 s. ř. s. za použití § 120 téhož zákona. Stěžovatel ve věci neměl úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Žalovanému, kterému by jinak jakožto úspěšnému účastníkovi právo na náhradu nákladů řízení příslušelo, pak v řízení o kasační stížnosti žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 10. ledna 2019

JUDr. Josef Baxa
předseda senátu

Plný text

pokračování 1 As 366/2018 - 34

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Filipa Dienstbiera v právní věci žalobce: V. H., zastoupeného JUDr. Radkem Bechyně, advokátem se sídlem [adresa] proti žalovanému: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, se sídlem [adresa] proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 8. 2018, č. j. KUKHK-24540/DS/2018/Er, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. 10. 2018, č. j. 30 A 107/2018 - 54,

t a k t o :

I. Kasační stížnosti s e n e p ř i z n á v á odkladný účinek.

II. Soud v y z ý v á žalobce, aby zaplatil do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí Nejvyššímu správnímu soudu soudní poplatek ve výši 1.000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

[1] Městský úřad Trutnov rozhodnutím ze dne 22. 5. 2018, č. j. MUTN48078/2018, zamítl námitky uplatněné proti provedenému záznamu bodů v bodovém hodnocení řidiče a provedený záznam potvrdil. Žalovaný rozhodnutím ze dne 13. 8. 2018, č. j. KUKHK-24540/DS/2018/Er, odvolání žalobce zamítl a potvrdil rozhodnutí městského úřadu. Proti rozhodnutí žalovaného brojil u Krajského soudu v Hradci Králové. Ten shledal žalobu nedůvodnou a v záhlaví uvedeným rozsudkem ji zamítl.

[2] Žalobce proti rozsudku krajského soudu podal dne 2. 11. 2018 kasační stížnost. S kasační stížností stěžovatel spojil návrh na přiznání odkladného účinku. Namítal, že mu nepřiznáním odkladného účinku kasační stížnosti hrozí vznik nenapravitelné újmy. Nenapravitelnou újmu stěžovatel spatřuje ve ztrátě zaměstnání, neboť jako zaměstnanec obchodní společnosti Logistics Solution, s. r. o., musí coby technik u dopravní společnosti být dle pracovní smlouvy mobilní. Ztráta zaměstnání by pro stěžovatele znamenala nepřiměřenou finanční zátěž v době budoucí (zůstal by bez jakýchkoliv příjmů).

[3] Stěžovatel se domnívá, že by přiznání odkladného účinku nemohlo mít vliv na práva třetích osob a nemohlo závažným způsobem ohrozit veřejný zájem. Přestupky, na jejichž základě dosáhl 12-ti bodů, nepovažuje za „nijak závažné a rozhodně v rámci nich nelze spatřovat žádné ohrožení ostatních účastníků silničního provozu“. K posledně uvedenému odkazuje na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 9. 2008, č. j. 2 As 60/2008 – 103.

[4] Ke kasační stížnosti doložil pracovní posudek obchodní společnosti Logistics Solution, s. r. o., ve kterém se uvádí, že stěžovatel pracuje na pozici technika dopravní společnosti od 1. 9. 2014. Dále se v pracovním posudku uvádí, že pro výkon jeho práce je nutné vlastnit řidičské oprávnění. Ačkoliv ročně najede 50.000 – 70.000 km za dobu působení u výše uvedené obchodní společnosti nezpůsobil žádnou dopravní nehodu.

[5] Žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku ve stanovené lhůtě nevyjádřil.

[6] Nejvyšší správní soud přistoupil k posouzení návrhu a po zvážení všech důvodů a skutečností v něm uvedených dospěl k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle § 73 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (s. ř. s.) ve spojení s § 107 odst. 1 s. ř. s. naplněny nejsou.

[7] Podle § 107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení § 73 odst. 2 až 5 se užije přiměřeně.

[8] Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalované usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[9] Z citovaných ustanovení vyplývá, že možnost přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s. podmíněna kumulativním naplněním dvou objektivních podmínek: 1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a 2) přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Odkladný účinek má charakter institutu mimořádného, vyhrazeného pro ojedinělé případy; je koncipován jako dočasná procesní ochrana stěžovatele jako účastníka řízení před okamžitým výkonem pro něj nepříznivého soudního, resp. správního rozhodnutí; přiznáním odkladného účinku je prolamována vykonatelnost rozhodnutí (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 8. 2015, č. j. 6 Azs 163/2015 – 38).

[10] V nyní projednávané věci stěžovatel svou žádost zdůvodnil především hrozbou nenapravitelné újmy spočívající ve ztrátě jediného zdroje příjmů - zaměstnání. Soud ze spisového materiálu ověřil jeho tvrzení a vzal přitom v úvahu rovněž výše zmíněný pracovní posudek zaměstnavatele. Pokud by stěžovatel v důsledku dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče pozbyl řidičské oprávnění (viz § 123a až § 123c zákona o silničním provozu), je velmi pravděpodobné, že by nemohl nadále vykonávat své povolání. Hrozba vzniku újmy spočívající ve ztrátě jediného zdroje příjmů může být podle kasačního soudu reálná.

[11] Možnost ztráty řidičského oprávnění však ani v případě osob povoláním závislých na tomto oprávnění bez dalšího nevede k přiznání odkladného účinku jejich žalobě či kasační stížnosti, pouze s ohledem na skutečnost, že výkon jejich povolání je na tomto oprávnění závislý. Vždy je třeba poměřovat konkrétní újmu, která by mohla být přiznáním odkladného účinku, tj. odkladem výkonu rozhodnutí, na jehož základě řidič pozbývá řidičského oprávnění, způsobena jiným osobám (usnesení kasačního soudu ze dne 19. 7. 2013, č. j. 8 As 41/2013 - 43). Jak již bylo uvedeno, zásah do práv stěžovatele by byl v případě nepřiznání odkladného účinku podstatný, protože by ztratil tento zdroj příjmů minimálně do doby, než by Nejvyšší správní soud rozhodl o jeho kasační stížnosti. S ohledem na to, že je stěžovateli odebrán řidičský průkaz na základě udělení 12 bodů do karty řidiče, kasační soud se blíže zabýval rozporem se zájmy jiných osob a důležitým veřejným zájmem na bezpečnosti silničního provozu.

[12] Z výpisu z karty řidiče vyplývá, že stěžovatel setrvale nedodržuje maximální povolenou rychlost (12 ze 13 záznamů). Ačkoliv se každý z těchto přestupků může samostatně zdát méně závažným, nelze odhlédnout od kumulativního efektu a setrvalosti v porušování pravidel silničního provozu. Stěžovatel dlouhodobě nedodržuje pravidla silničního provozu a související předpisy, čímž narušuje bezpečnost provozu, jeho účastníků a v konečném důsledku i vlastní bezpečnost (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 1. 2018, č. j. 1 As 377/2017  41).

[13] Zákaz řízení motorových vozidel kromě funkce represivní (která je této sankcí vlastní) v sobě zahrnuje silně též funkci preventivní a ochrannou, a to zejména ve vztahu k ostatním účastníkům řízení silničního provozu (srov. rozsudek ze dne 25. 9. 2008, č. j. 2 As 60/2008 – 103). Opakovaným překračováním maximální povolené rychlosti v obci dochází k ohrožení zájmu třetích osob a je narušena bezpečnost silničního provozu a jeho účastníků. Nepřiměřená rychlost je ostatně častou příčinou dopravních nehod.

[14] Přiznání odkladného účinku by tak bylo v rozporu se zájmy jiných osob, jakož i s důležitým veřejným zájmem na bezpečnosti silničního provozu. Z těchto důvodů Nejvyšší správní soud stěžovateli nevyhověl a jeho kasační stížnosti odkladný účinek podle § 107 ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s. nepřiznal.

[15] Vzhledem k tomu, že podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá poplatkové povinnosti podle položky č. 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a stěžovatel nespadá mezi osoby osvobozené od povinnosti soudní poplatek hradit, rozhodl Nejvyšší správní soud dále tak, jak je uvedeno ve výroku č. II. tohoto rozhodnutí. Soudní poplatek ve výši 1.000 Kč je možno uhradit v kolcích vylepením na vyznačeném místě v příloze tohoto usnesení (po připojení svého podpisu jej stěžovatel zašle zpět Nejvyššímu správnímu soudu), případně v hotovosti na pokladně soudu anebo bezhotovostně převodem na účet Nejvyššího správního soudu č. 3703 – [účet], vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je: 1010436618.

[16] Kasační soud závěrem konstatuje, že z usnesení o přiznání či nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti nelze dovozovat jakékoli závěry ohledně toho, jak bude rozhodnuto o samotné kasační stížnosti (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. října 2005, č. j. 8 As 26/2005  76, č. 1072/2007 Sb. NSS).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 28. listopadu 2018

JUDr. Josef Baxa
předseda senátu

Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek.

podpis .................................................

Místo pro nalepení kolkových známek: