Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

Rozsudek

Spisová značka

10 Ads 98/2018

Rozhodnutí v této věci (2)

Soud: Nejvyšší správní soudDatum rozhodnutí: 12. 7. 2018Senát: Tříčlenný senátZpravodaj: KÜHN ZdeněkECLI:CZ:NSS:2018:10.Ads.98.2018.47
Další údaje
Předmět řízení: Sociální ochrana – Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

Související rozhodnutí

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (6) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Rozsudek ze dne 12. 7. 2018

Plný text

10 Ads 98/2018 - 48

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna a soudkyň Daniely Zemanové a Michaely Bejčkové v právní věci žalobkyně: S. G., zast. Mgr. Michaelou Květenskou, advokátkou se sídlem [adresa] proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem [adresa] Praha 9, proti rozhodnutí žalované ze dne 5. 1. 2016, čj. X, sp. zn. OSVC/PV/427/15, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 9. 3. 2018, čj. 45 A 23/2016-71,

takto:

I. Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 9. 3. 2018, čj. 45 A 23/2016-71, se ruší.

II. Rozhodnutí žalované ze dne 5. 1. 2016, čj. 42000/013559/15/010/HS, sp. zn. OSVC/PV/427/15, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení o žalobě a řízení o kasační stížnosti částku 16 500 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Michaely Květenské, advokátky.

Odůvodnění:

[1] Platebním výměrem ze dne 23. 10. 2015 Okresní správa sociálního zabezpečení Příbram (dále jen „správní orgán I. stupně“) uložila žalobkyni jako osobě samostatně výdělečně činné podle § 104c zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, povinnost uhradit doplatky na pojistném za období 2007 až 2009 a 2012 až 2014 a penále z doplatků na pojistném a ze záloh na pojistné za období 2005 až 2014, v celkové výši 169 671 Kč. Žalobkyně proti platebnímu výměru podala odvolání, v němž argumentovala zejm. nesprávným postupem Okresní správy sociálního zabezpečení Praha 5 (dále jen „OSSZ Praha 5“), která byla místně příslušná pro řešení pojistného žalobkyně až do roku 2012 a podle jejíchž pokynů žalobkyně postupovala. Žalovaná odvolání zamítla a platební výměr potvrdila. Žalobkyně se proti rozhodnutí bránila žalobou, kterou krajský soud zamítl jako nedůvodnou.

[2] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) podala proti rozsudku krajského soudu včasnou kasační stížnost podle § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) s. ř. s. Nesouhlasí s tím, jak se krajský soud vypořádal s její námitkou o nepřezkoumatelnosti rozhodnutí žalované. Dále nesouhlasí se zaúčtováním jednotlivých částek podle § 22a odst. 3 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „zákon o pojistném na sociální zabezpečení“), jež v minulosti zaplatila. Nad rámec žalobních námitek uvádí, že takový postup je v rozporu s § 22a odst. 5 zákona o pojistném na sociální zabezpečení. Namítá, že krajský soud svým výkladem „postuloval a legalizoval institut obnovení dluhu, který zanikl splněním“. V této souvislosti vytýká krajskému soudu, že neprovedl ani nehodnotil navržený důkaz usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 1. 12. 2017, čj. 55 E [č.], jímž bylo zastaveno exekuční řízení vedené proti stěžovatelce z titulu platebního výměru č. 287/2005. Namítá, že měl usnesení reflektovat v otázce zaúčtování stěžovatelkou provedených plateb, a zdůrazňuje z něj pasáž, podle které je mezi účastníky nesporné, že vymáhaná částka byla uhrazena a kdy k této úhradě došlo. Skutkový stav, který vzaly správní orgány za prokázaný, proto nemá oporu ve spisové dokumentaci. Konečně opakovaně vytýká nezákonnost postupu žalované a nesrovnalosti ve spisové dokumentaci. Krajský soud navzdory konstatovanému pochybení žalované tuto skutečnost nevzal v potaz.

[3] Žalovaná má za to, že dlužné pojistné i penále bylo stěžovatelce stanoveno a uloženo k úhradě platebním výměrem v souladu s platnými právními předpisy, a námitky stěžovatelky tak nejsou důvodné. Žádosti stěžovatelky o snížení vyměřovacího základu pro stanovení záloh na pojistné nebylo vyhověno z důvodu nesplnění zákonných podmínek.

[4] Kasační stížnost je důvodná.

[5] Stěžovatelka především nesouhlasí se způsobem, jakým se krajský soud vypořádal se žalobní námitkou o nepřezkoumatelnosti rozhodnutí žalované. Krajský soud k tomu v bodě 18 uvedl:
„Byť žalovaná v žalobou napadeném rozhodnutí výslovně nehodnotila postup PSSZ Praha 5 v letech 2005 - 2012, implicitně z jejího rozhodnutí vyplývá, že jej pro vyměření pojistného a penále v případě žalobkyně nepovažuje za relevantní. Napadené rozhodnutí z těchto důvodů není nepřezkoumatelné. Ostatně již v rozhodnutí ze dne 14. 8. 2014, které předcházelo žalobou napadenému rozhodnutí (byl jím zrušen platební výměr č. 147/2014 ze dne 18. 6. 2014 a věc byla OSSZ Příbram vrácena k dalšímu řízení, načež ta vydala platební výměr č. 910/2015, který byl v odvolacím řízení přezkoumán žalobou napadeným rozhodnutím) žalovaná výslovně uvedla, že ze strany PSSZ Praha 5 došlo k pochybení, pokud z její strany nebyla žalobkyně pravdivě informována o povinnosti být zaregistrována jako osoba samostatně výdělečně činná po celou dobu od roku 1996 a pokud žalobkyně nebyla informována o výši dlužného pojistného a penále. Bylo by jistě vhodnější, aby k opakovaným odvolacím námitkám žalovaná toto stanovisko zopakovala, nicméně pokud tak neučinila, nelze s ohledem na shora rekapitulovaný obsah žalobou napadeného rozhodnutí, ze kterého je jednoznačné, že předchozí postup PSSZ Praha 5 považuje žalovaná ve vztahu k vyměřenému pojistnému a penále za irelevantní, považovat toto rozhodnutí za nepřezkoumatelné“.

[6] S tímto závěrem krajského soudu se však NSS ztotožnit nemůže. Argumentace ohledně pochybení pracovníků OSSZ Praha 5 představovala klíčovou část argumentace stěžovatelky v odvolání. Nelze připustit, aby tuto klíčovou část právní argumentace žalovaná „vymlčela“ a správní soud následně absenci jakéhokoliv odůvodnění správního rozhodnutí napravoval až v odůvodnění rozsudku (podobně viz rozsudek ze dne 10. 9. 2013, čj. 9 As 87/2011-70). V dané věci totiž není po právní stránce sporný vznik samotného dluhu na pojistném. Klíčovou otázkou se jeví, zda již v samotném vyměřovacím řízení neměly správní orgány přihlédnout k důvodu, proč vlastně stěžovatelka zvolila nyní sporný postup. Zdá se totiž, a připouští to jak krajský soud, tak i v některých souvisejících rozhodnutích samotná žalovaná, že tento dluh vznikl mj. v důsledku dysfunkce v činnosti OSSZ Praha 5, která byla až do roku 2012 místně příslušná k řešení otázek pojistného stěžovatelky. Povaha těchto pochybení však zůstává NSS skryta, neboť i odůvodnění krajského soudu je v tomto rozsahu poněkud pythické.

[7] Deficity odůvodnění žalované se pak přenášejí i do odůvodnění rozsudku krajského soudu, dle něhož by důvody neplacení měly být zhodnoceny v případné žádosti o prominutí penále podle § 104ch zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, nikoliv však již v rámci samotného vyměřovacího řízení. Tento závěr však krajský soud v podstatě formuluje jako zjevenou pravdu, aniž by jej jakkoliv odůvodnil. To v kombinaci s naprostým mlčením žalované (k výslovné a klíčové odvolací námitce) dále zvyšuje závažnost nepřezkoumatelnosti ve vztahu ke klíčové argumentaci stěžovatelky. Nemůže být rolí NSS, aby v podstatě jako první tuto otázku po právní stránce analyzoval.

[8] NSS dále nad rámec nezbytného upozorňuje, že shledal důvodnou též výtku vůči postupu krajského soudu, který neprovedl navržený důkaz usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ani se k tomuto důkazu nijak dále nevyjádřil. Tím krajský soud založil pochybení spočívající v tzv. „opomenutém důkazu“. „Právu na spravedlivý proces totiž odpovídá povinnost soudu nejen o vznesených návrzích (včetně návrhů důkazních) rozhodnout, ale také - pokud jim nevyhoví - ve svém rozhodnutí vyložit proč, z jakých důvodů (zpravidla ve vztahu k hmotněprávním předpisům, které aplikoval a právním závěrům, k nimž na skutkovém základě věci dospěl) navržené důkazy neprovedl, resp. pro základ svých skutkových zjištění je nepřevzal […]; jestliže tak obecný soud neučiní, zatíží své rozhodnutí nejen vadami, spočívajícími v porušení obecných procesních předpisů, ale současně postupuje v rozporu se zásadami vyjádřenými v hlavě páté (především čl. 36 odst. 1, čl. 38 odst. 2) Listiny základních práv a svobod.“ Tzv. opomenuté důkazy, tj. důkazy, o nichž v řízení nebylo soudem rozhodnuto, případně důkazy, jimiž se soud nezabýval, proto téměř vždy založí nejen nepřezkoumatelnost jeho rozhodnutí, ale současně též jeho protiústavnost [takto již nález ze dne 16. 2. 1995, sp. zn. III. ÚS 61/94 (N 10/3 SbNU 51)].

[9] NSS uzavírá, že nepřezkoumatelností trpí již samotné rozhodnutí žalované. Proto NSS napadený rozsudek podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil. S ohledem na důvody zrušení rozsudku zrušil také žalobou napadené rozhodnutí žalované a věc jí vrátil k dalšímu řízení [§ 110 odst. 2 písm. a) s. ř. s. ve spojení s § 78 odst. 1 a 4 s. ř. s.]. V něm bude žalovaná postupovat podle závazného právního názoru vysloveného v tomto rozsudku [§ 110 odst. 2 písm. a) ve spojení s § 78 odst. 5 s. ř. s.]. Především tedy opětovně vypořádá všechny odvolací námitky a navíc detailně vysvětlí povahu pochybení OSSZ Praha 5 ve vztahu ke stěžovatelce. Dále pak znovu zváží, zda s ohledem na povahu těchto pochybení mohou mít tato pochybení nějaký právní dopad již pro řízení vyměřovací, zejména ve vztahu k vyměření penále. Své závěry žalovaná pečlivě vysvětlí.

[10] Podle § 110 odst. 3 věty druhé s. ř. s. rozhodne NSS v případě, že zruší podle § 110 odst. 2 písm. a) s. ř. s. rozhodnutí žalované, o nákladech řízení o kasační stížnosti i o nákladech řízení před krajským soudem. Stěžovatelka měla ve věci úspěch, podle § 60 odst. 1 s. ř. s. jí tedy přísluší právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaná, který ve věci úspěch neměla, toto právo nemá.

[11] V řízení o žalobě představovaly náklady řízení zaplacený soudní poplatek ve výši 4 000 Kč, odměna a náhrada hotových výdajů advokátky. Podle § 35 odst. 2 s. ř. s. se pro určení výše odměny užije vyhláška č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Odměna náleží celkem za čtyři úkony právní služby (převzetí věci, podání žaloby, replika, nahlížení do spisu), tedy částku 4 000 Kč. Náhrada hotových výdajů sestává z paušální částky 1 200 Kč (4 x 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu). Celkem tedy činí náklady řízení před krajským soudem částku 9 200 Kč.

[12] V řízení o kasační stížnosti představovaly náklady řízení zaplacený soudní poplatek ve výši 6 000 Kč, odměna a náhrada hotových výdajů advokátky. Odměna náleží celkem za jeden úkon právní služby (podání kasační stížnosti), tedy 1 000 Kč. Náhrada hotových výdajů sestává z paušální částky 300 Kč (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu). Celkem tedy činí náklady stěžovatele v řízení před NSS částku 7 300 Kč.

[13] Žalovaná je tedy povinna stěžovatelce k rukám její zástupkyně uhradit do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů soudních řízení ve výši 16 500 Kč.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 12. července 2018

Zdeněk Kühn
předseda senátu

Usnesení ze dne 18. 4. 2018

Plný text

10 Ads 98/2018 - 42

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna a soudkyň Daniely Zemanové a Michaely Bejčkové v právní věci žalobkyně: S. G., zast. Mgr. Michaelou Květenskou, advokátkou se sídlem [adresa] Praha 8, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, pracoviště pro Prahu a Střední Čechy, se sídlem [adresa] Praha 9, proti rozhodnutí žalované ze dne 5. 1. 2016, čj. X, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 9. 3. 2018, čj. 45 A 23/2016-71, o návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku její kasační stížnosti,

takto:

I. Kasační stížnosti se přiznává odkladný účinek spočívající v tom, že až do skončení řízení před Nejvyšším správním soudem se pozastavují účinky rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 5. 1. 2016, čj. X.

II. Žalobkyni se ukládá zaplatit České republice – Nejvyššímu správnímu soudu soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a to ve lhůtě 3 dnů od doručení tohoto usnesení.

Odůvodnění:

[1] Platebním výměrem ze dne 23. 10. 2015 Okresní správa sociálního zabezpečení Příbram uložila žalobkyni, jako osobě samostatně výdělečně činné, povinnost uhradit doplatky na pojistném na důchodovém pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za roky 2007 až 2009 a 2012 až 2014, dále povinnost uhradit penále z doplatku na pojistném za roky 2005 až 2009 a 2012 až 2014 a povinnost zaplatit penále ze záloh na pojistném za roky 2005 až 2014; celkem tedy měla uhradit částku 169 671 Kč. Žalobkyně se odvolala, žalovaná její odvolání rozhodnutím specifikovaným v záhlaví zamítla. Žalobu proti rozhodnutí žalované krajský soud zamítl shora označeným rozsudkem.

[2] Proti rozsudku krajského soudu žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) podala včasnou kasační stížnost, v ní pak požádala o přiznání odkladného účinku. Uvedla, že dne 12. 2. 2018 ukončila samostatnou výdělečnou činnost, v současné době je nezaměstnaná a žádný další příjem nemá. Nevlastní žádný nemovitý majetek. Je rozvedená a žije se svou nezletilou dcerou v nájemním bytě, kde měsíční nájemné včetně služeb činí 16 500 Kč. Otec nezletilé dcery na ní hradí výživné ve výši 4 000 Kč, přičemž měsíční náklady nezletilé zajišťované stěžovatelkou činí přibližně 4 000 Kč. Současně má stěžovatelka druhou již zletilou dceru, která však s ní nežije ve společné domácnosti. Vzhledem k majetkovým, rodinným a sociálním poměrům by pro stěžovatelku a její rodinu znamenal výkon napadeného rozhodnutí nenahraditelnou majetkovou újmu. Stěžovatelka k návrhu přiložila rodné listy dcer a též nájemní smlouvu ze dne 16. 2. 2017 k bytu č. [číslo] v nadzemním podlaží domu na adrese T. X, Ch. (nájemné a služby ve výši 16 500 Kč měsíčně). Dále doložila přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2016, dle něhož měla příjem z průvodcovské činnosti ve výši 19 650 Kč (její výdaje pak byly 11 790 Kč) a dále pak potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti za stejné období, dle něhož si u společnosti AIM Group Prague s.r.o. vydělala 389 123 Kč.

[3] Ve spisu krajského soudu byly dále v dubnu 2016 založeny následující dokumenty. Stěžovatelčino prohlášení o majetkových poměrech, z něhož mj. plyne, že stěžovatelka tehdy pracovala pro společnost AIM Group Prague s.r.o. jako programová manažerka s potvrzeným průměrným měsíčním výdělkem 17 838 Kč (doložila pracovní smlouvu na dobu určitou, a to od 22. 2. 2016 na dva roky; hrubá mzda měla být 37 000 Kč, po půl roce práce pak 42 000 Kč). Co se týče majetku, v dubnu 2016 měla stěžovatelka v společném jmění manželů pozemek a stavbu (avšak z důvodu rozvodu bylo také vedeno řízení o vypořádání společného jmění manželů před Okresním soudem v Příbrami). Spolu s manželem a tchýní si kvůli rekonstrukci domu vzala hypotéku ve výši 1 900 000 Kč (doložila smlouvu o hypotečním úvěru ze dne 28. 6. 2011). V dubnu 2016 vlastnila rovněž osobní automobil Škoda Fabia (rok výroby 2008), na který splácela úvěr ve výši téměř 85 000 (doložila splátkový kalendář úvěru). Dále doložila nájemní smlouvu na byt v P. ze dne 31. 8. 2015, za který platila nájem a služby ve výši 14 400 Kč měsíčně. Stěžovatelka krajskému soud doložila také přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2015 (přiznaný úhrn její příjmů byl 36 481 Kč).

[4] Žalovaná se k s návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nevyjádřila.

[5] Podle § 107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek. NSS jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti zjišťuje splnění zákonných předpokladů (§ 73 odst. 2 s. ř. s.), tj. 1) výrazné disproporcionality újmy způsobené stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly; a 2) absenci rozporu s důležitým veřejným zájmem. Je-li odkladný účinek přiznán, pozastavují se ty účinky napadeného správního rozhodnutí, které z povahy věci pozastavit lze.

[6] NSS předesílá, že krajský soud k návrhu stěžovatelky přiznal odkladný účinek její žaloby (usnesení ze dne 14. 4. 2016).

[7] Po zhodnocení tvrzených důvodů dospěl NSS k závěru, že jsou naplněny podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle § 73 odst. 2 ve spojení s § 107 s. ř. s. Přihlédl zejména k tomu, že v důsledku nepřiznání odkladného účinku by stěžovatelce a zejména její rodině hrozila bezprostřední újma spočívající v tom, že by proti ní bylo možno vykonat rozhodnutí o povinnosti uhradit žalované částku bezmála 170 000 Kč.

[8] V posuzovaném případě tedy NSS shledal možnost vzniku nepoměrně větší újmy dle § 73 odst. 2 s. ř. s. Z listin založených v spisu krajského soudu je patrné, že stěžovatelka v roce 2016 nedisponovala majetkem, který by mohla prodat, a výtěžek použít k úhradě částky vyměřené platebním výměrem. Na tom nic nemění její tehdy relativně vysoký příjem, neboť stěžovatelka musela pravidelně hradit běžné měsíční náklady související s bydlením a sama zajišťovat další základní potřeby rodiny. V roce 2018 pak stěžovatelka nevlastní žádný nemovitý majetek, pečuje o nezletilou dceru, bydlí v nájemním bytě, od poloviny února je nezaměstnaná a žádný další příjem nemá. Vyměřená částka jistě představuje pro stěžovatelku mimořádně vysokou finanční zátěž. Hrozící újma na straně stěžovatelky (zaplacení částky téměř 170 000 Kč eventuálně navýšené o náklady exekučního řízení v případě, že by nebyla dobrovolně zaplacena) je závažná, reálná a nikoliv bagatelní. Mohlo by se stát, že v případě nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti by do jisté míry postrádala svůj smysl případná následná ochrana stěžovatelčiných subjektivních práv, poskytnutá zdejším soudem až v meritorním rozhodnutí. Zejména s ohledem na to, že stěžovatelka vychovává nezletilou dceru, NSS považuje eventuální zadlužení stěžovatelky za újmu, která je nepoměrně vyšší, než újma, která by mohla vzniknout České republice (dočasné odložení placení pojistného).

[9] NSS posoudil žádost o přiznání odkladného účinku i z hlediska zbývajících podmínek stanovených v § 73 odst. 2 s. ř. s. Neshledal přitom, že by se přiznání odkladného účinku v daném případě jakkoli dotklo práv třetích osob. Po vzhlednutí spisů NSS usoudil, že přiznání odkladného účinku není ani v rozporu s žádným důležitým veřejným zájmem. Tvrzení rozporu s veřejným zájmem je ostatně na žalovaném, který se v poskytnuté lhůtě k této otázce vůbec nevyjádřil, ačkoliv vyjádření ke kasační stížnosti NSS zaslal (přípis žalovaného ze dne 10. 4. 2018).

[10] Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti v této věci se až do skončení řízení před NSS pozastavují účinky shora označeného rozhodnutí žalované. Soud však připomíná, že usnesení o přiznání odkladného účinku může i bez návrhu usnesením zrušit, ukáže-li se v průběhu řízení, že pro přiznání odkladného účinku nebyly důvody, nebo že tyto důvody v mezidobí odpadly (§ 73 odst. 5 ve spojení s § 107 odst. 1 s. ř. s.).

[11] Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti NSS žádným způsobem nepředjímá své rozhodnutí o věci samé.

[12] Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá dle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč. Podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti. Poplatková povinnost v daném případě vzniká dnem právní moci tohoto usnesení [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích, per analogiam; srov. k tomu usnesení ze dne 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012-32]. NSS proto výrokem II vyzval stěžovatelku ke splnění povinnosti zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

Poučení:
Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
Soudní poplatek lze zaplatit: a) vylepením kolků na tomto tiskopisu, nebo b) bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – [účet], vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby lze získat na internetových stránkách www.nssoud.cz v položce Rychlé odkazy – Úhrada soudních poplatků.
V případě placení kolkovými známkami nalepte vždy oba jejich díly na tiskopis na vyznačeném místě. Tiskopis podepište a vraťte jej NSS. Kolkové známky neznehodnocujte.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 18. dubna 2018
Zdeněk Kühn
předseda senátu

Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek.

podpis .................................................

Místo pro nalepení kolkových známek:

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací