Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

Usnesení

Spisová značka

10 Azs 194/2026

Téma · generováno AIOdkladný účinek kasační stížnosti v azylové věci

Soud: Nejvyšší správní soudDatum rozhodnutí: 5. 11. 2026Senát: Tříčlenný senátZpravodaj: BEJČKOVÁ MichaelaECLI:CZ:NSS:2026:10.Azs.194.2026.26
Další údaje
Předmět řízení: Azyl - Mezinárodní ochrana a setrvání v přijímacím středisku

Shrnutí · generováno AI

Žadatel o mezinárodní ochranu chtěl, aby mohl během kasačního řízení zůstat v Česku, protože se obával návratu na Ukrajinu a materiální nouze. Soud návrhu nevyhověl, jelikož konkrétní okolnosti podle něj neprokazovaly mimořádnou újmu. Rozhodnutí se netýká konečného posouzení žádosti o mezinárodní ochranu.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Právní věta

⚠ Generováno AI

Odkladný účinek kasační stížnosti podle § 107 ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s. je výjimkou, jejíž přiznání vyžaduje tvrzení a konkrétní doložení mimořádných okolností způsobujících nepoměrně větší újmu. Ani probíhající ozbrojený konflikt na Ukrajině neodůvodňuje automatické přiznání odkladného účinku každému ukrajinskému státnímu příslušníkovi. V projednávané věci tvrzené bezpečnostní a materiální riziko takovou újmu neprokázalo.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (3)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • Odkladný účinek je výjimkou ze zákonného pravidla a k jeho přiznání musejí nastat mimořádné okolnosti. Současně je na žadateli o odkladný účinek, aby takové okolnosti tvrdil a podrobně uvedl, proč mají kvůli nim být odloženy účinky pravomocného rozhodnutí.
    Zobrazit v textu
  • Není tak možné přiznávat odkladný účinek kasační stížnosti každého cizince, který pozbyl oprávnění pobývat na území České republiky – a ani probíhající ozbrojený konflikt na Ukrajině neznamená, že odkladný účinek by měl být přiznán každému ukrajinskému státnímu příslušníkovi (usnesení NSS ze dne 8. 10. 2026, čj. 2 Azs 169/2026-30, bod 9).
    Zobrazit v textu
  • Soud proto nepřisvědčil tomu, že by stěžovateli hrozila újma, pro kterou by měly být účinky napadeného rozhodnutí mimořádně odloženy, a kasační stížnosti odkladný účinek nepřiznal.
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Související rozhodnutí

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Plný text

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Michaely Bejčkové a soudců Ondřeje Mrákoty a Vojtěcha Šimíčka ve věci žalobce: V. Z., zastoupeného advokátem JUDr. Ing. Jiřím Špeldou, Šafaříkova 9, Hradec Králové, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí ze dne 24. 3. 2026, čj. OAM-1298/DS-D03-K12-2024, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. 9. 2026, čj. 28 Az 3/2026-62, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti

takto:

Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.

Odůvodnění:

[1] Žalobce pochází z Ukrajiny, z města Ch.. V listopadu 2020 přicestoval do ČR, do června 2024 pracoval jako sanitář v nemocnici v M.; Ukrajinu mezitím několikrát navštívil. V červenci 2024 odjel do Německa a tam požádal o mezinárodní ochranu. V červenci 2025 byl v dublinském řízení přemístěn do ČR; v pohovoru vyjádřil obavu z návratu domů kvůli válce a bombardování Charkova.

[2] Ministerstvo vnitra žalobci mezinárodní ochranu neudělilo. Válka na Ukrajině není podle ministerstva totálním konfliktem, ve kterém by komukoli hrozila újma jen samotnou přítomností na území státu. Na západě Ukrajiny může žalobce nalézt účinnou vnitřní ochranu podle § 2 odst. 7 zákona o azylu. Navíc je i ve svém pokročilém věku práceschopnou osobou bez zdravotních omezení a zvláštních potřeb. Vnitřním přesídlením se mu tedy extrémně nezhorší sociální nebo ekonomické postavení.

[3] Proti rozhodnutí ministerstva se žalobce bránil u Krajského soudu v Hradci Králové. Ten však žalobu zamítl, neboť ministerstvo správně posoudilo možnost vnitřního přesídlení na západní Ukrajinu a dostatečně se vypořádalo s individuálními podmínkami žalobcova případu.

[4] Proti rozsudku krajského soudu podává žalobce (stěžovatel) kasační stížnost a současně navrhuje, aby byl kasační stížnosti přiznán odkladný účinek – jinak by se musel vrátit na Ukrajinu. Je však šedesáti sedmiletým nemajetným občanem Ch. a na západní Ukrajině nemá zajištěno bydlení ani rodinné zázemí. V případě návratu mu tedy hrozí bezpečnostní újma a riziko extrémní materiální nouze.

[5] Kasační stížnost nemá odkladný účinek, soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat (§ 107 s. ř. s.). Při rozhodování o odkladném účinku soud zjišťuje, zda jsou splněny zákonné předpoklady (§ 73 odst. 2 s. ř. s.), tj.
- zda stěžovateli hrozí (pro případ, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy) újma nepoměrně větší ve srovnání s újmou, kterou by utrpěly jiné osoby, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly; a
- zda odložení účinků napadeného rozhodnutí není v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[6] Odkladný účinek je výjimkou ze zákonného pravidla a k jeho přiznání musejí nastat mimořádné okolnosti. Současně je na žadateli o odkladný účinek, aby takové okolnosti tvrdil a podrobně uvedl, proč mají kvůli nim být odloženy účinky pravomocného rozhodnutí.

[7] Není tak možné přiznávat odkladný účinek kasační stížnosti každého cizince, který pozbyl oprávnění pobývat na území České republiky – a ani probíhající ozbrojený konflikt na Ukrajině neznamená, že odkladný účinek by měl být přiznán každému ukrajinskému státnímu příslušníkovi (usnesení NSS ze dne 8. 10. 2026, čj. 2 Azs 169/2026-30, bod 9). Soud si je vědom toho, že ve věcech mezinárodní ochrany může být někdy vhodnější umožnit cizinci před posouzením věci samé setrvat na území, a stejně tak nelze cizince nutit, aby porušoval české zákony svým případným nelegálním pobytem zde. Přesto i ve věcech mezinárodní ochrany musí aspoň v určité míře platit, že cizinec by měl soudu pečlivě popsat zvláštní okolnosti své konkrétní životní situace; právě od toho se odvíjí osud jeho žádosti o odkladný účinek.

[8] Na tomto požadavku je třeba trvat tím spíše, že v jiných procesních situacích plyne odkladný účinek soudního podání přímo ze zákona. Tak je tomu u žaloby proti většině typů rozhodnutí o mezinárodní ochraně; naopak kasační stížnost v těchto věcech ve většině případů pozbyla odkladný účinek ze zákona, který dříve měla (§ 32b odst. 1 a § 33m odst. 1 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění účinném od 12. 6. 2026). Soud proto právě v takové procesní situaci nemůže slevit z břemene tvrzení, které nese žadatel o odkladný účinek, jen kvůli povaze určité agendy. Tím by totiž v rozporu s úmyslem zákonodárce vytvářel speciální skupinu „privilegovaných“ případů, kde se bude odkladný účinek – nově zamýšlený jako individuální výjimka – přiznávat více či méně automaticky (srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 16. 6. 2020, čj. 8 Azs 339/2019-38, č. 4039/2020 Sb. NSS, body 57 a 58).

[9] Stěžovatel svou žádost odůvodňuje jen stručně a obecně. Poukazuje na to, že v důsledku rozhodnutí, kterým mu nebyla přiznána mezinárodní ochrana, by musel odjet na západní Ukrajinu. Obává se především bezpečnostní újmy; podle správního spisu však pobýval na Ukrajině i po začátku války (v dubnu 2024). K současné bezpečnostní situaci na západní Ukrajině lze připomenout v řízení nikoli sporná zjištění, která byla zachycena v aktuální ministerské zprávě a podle nichž západní hranici země překračují měsíčně dva miliony lidí, a to rovnoměrně v obou směrech.

[10] Dále se stěžovatel obává materiálního nedostatku. Jeho životní příběh (jak je patrný ze spisu) však ukazuje, že i ve svém pokročilém věku je stěžovatel práceschopnou osobou bez zdravotních omezení a zvláštních potřeb. Na západě Ukrajiny nemá sice rodinu ani bydlení, takové zázemí ale – opět podle obsahu spisu – nemá ani tady a teď. Už proto nemůže obstát tvrzení o tom, že právě jen v důsledku opuštění ČR by mu vznikla extrémní materiální nouze (není patrné, že by se o sebe na Ukrajině nedokázal postarat).

[11] Soud proto nepřisvědčil tomu, že by stěžovateli hrozila újma, pro kterou by měly být účinky napadeného rozhodnutí mimořádně odloženy, a kasační stížnosti odkladný účinek nepřiznal. Tím nijak nepředjímá své rozhodnutí o věci samé.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 6. listopadu 2026

Michaela Bejčková
předsedkyně senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací