Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

Rozsudek

Spisová značka

10 Azs 47/2018

Rozhodnutí v této věci (2)

Soud: Nejvyšší správní soudDatum rozhodnutí: 15. 11. 2018Senát: Tříčlenný senátZpravodaj: BEJČKOVÁ MichaelaECLI:CZ:NSS:2018:10.Azs.47.2018.50
Další údaje
Předmět řízení: Pobyt cizinců

Související rozhodnutí

  • Cituje:2 Azs 76/2015
  • Cituje:1 Azs 108/2016
  • Cituje:1 Azs 81/2016
  • Cituje:4 As 11/2012
  • Cituje:6 As 57/2009

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (5) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Rozsudek ze dne 15. 11. 2018

Plný text

10 Azs 47/2018 - 51

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Zdeňka Kühna v právní věci žalobce: I. D., zast. Mgr. Petrem Václavkem, advokátem se sídlem [adresa] proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem [adresa] proti rozhodnutí žalované ze dne 19. 1. 2017, čj. MV-129478-10/SO-2016, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 10. 1. 2018, čj. 30 A 28/2017-54,
takto:

I. Kasační stížnost se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

[1] Dne 22. 9. 2015 podal žalobce žádost o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem podnikání ve smyslu § 44a zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky (dále jen „zákon o pobytu cizinců“). Žadatel k žádosti nedodal všechny požadované doklady a náležitosti podle § 46 odst. 7 tohoto zákona. Byl vyzván, aby je doložil, a vzápětí bylo řízení přerušeno (kvůli probíhajícímu řízení o předběžné otázce). Správní orgán v řízení pokračoval ode dne 14. 4. 2016. Opětovně pak vyzval žalobce k předložení dokladů, žalobce však potřebné dokumenty nedodal a celkem třikrát žádal o prodloužení lhůty. Správní orgán žalobci dohromady prodloužil lhůtu o 35 dní, poslední žádosti o prodloužení lhůty však nevyhověl a řízení zastavil. Žalobce se odvolal k žalované jak proti usnesení o neprodloužení lhůty, tak proti usnesení, jímž bylo zastaveno řízení, avšak žalovaná obě usnesení potvrdila.

[2] Žalobce podal proti rozhodnutí ve věci zastavení řízení žalobu ke Krajskému soudu v Plzni, který se s argumenty žalované ztotožnil a žalobu zamítl.

II. Kasační stížnost

[3] Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost kvůli nepřezkoumatelnosti rozsudku a nesprávnému posouzení právní otázky.

[4] Stěžovatel spatřuje nepřezkoumatelnost v tom, jak krajský soud reagoval na postup správního orgánu prvního stupně při neprodloužení lhůty k odstranění vad žádosti. Stěžovateli sice byla prodloužena lhůta celkem o 35 dní, ale správní orgán prvního stupně rozhodl až po roce od zahájení řízení. Krajský soud dále neuvedl, proč nemusely správní orgány posuzovat přiměřenost dopadu rozhodnutí do stěžovatelova soukromého a rodinného života (k tomu stěžovatel citoval rozsudek NSS ze dne 25. 5. 2016, čj. 1 Azs 81/2016-33). Stěžovatel poukázal na primární účel správního řízení, tedy vydání meritorního správního rozhodnutí. Již v řízení o žalobě se dovolával rozsudku NSS ze dne 21. 3. 2013, čj. 4 As 11/2012-36, krajský soud však neuvedl, proč se tento rozsudek ve stěžovatelově věci neužije.

[5] Stěžovatel nadále není spokojen s tím, jak se žalovaná vypořádala s námitkou, podle níž nebylo v usnesení o zastavení řízení řádně vypořádáno jeho vyjádření k podkladům ze dne 9. 8. 2016. Stěžovatel poukazuje i na to, že sama žalovaná označila za značně neujasněný postup, kterým správní orgán prvního stupně namísto zastavení řízení pokračoval v provádění úkonů směřujících k meritornímu rozhodnutí; poté však aprobovala rozhodnutí o zastavení řízení, stejně jako později krajský soud.

III. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu

[6] Kasační stížnost není důvodná.

[7] NSS neshledal nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku. Stěžovatelem označený rozsudek NSS ve věci sp. zn. 4 As 11/2012 mu nemůže nijak prospět. V tomto rozsudku totiž šlo o zcela jinou právní a skutkovou situaci – konkrétně o to, že nebyl zaplacen ekologický poplatek, který však podle zákona nebyl povinnou náležitostí přihlášky k zápisu vozidla do registru motorových vozidel. Pokud tedy nebyl zaplacen, nebylo možno to považovat za podstatnou vadu žádosti, pro niž by mělo být řízení zastaveno.

[8] Citovaný rozsudek však na stěžovatelovu věc nedopadá nejen skutkově, ale ani svými právními argumenty. Stěžovatel žádá, aby se o věci meritorně rozhodlo navzdory tomu, že nepředložil vše z výčtu potřebných dokladů a náležitostí, které jsou požadovány v § 46 odst. 7 zákona o pobytu cizinců. NSS již dříve judikoval v rozsudku ze dne 10. 3. 2010, čj. 6 As 57/2009-72, že správní řád obecně spojuje s žadatelovou nečinností zastavení řízení. Na to pak navázal rozsudek NSS ze dne 28. 7. 2016, čj. 2 Azs 76/2015-24, podle nějž lze řízení zastavit pouze tehdy, jsou-li vady způsobené touto nečinností takové intenzity, že kvůli nim nelze pokračovat v řízení. NSS zde dodává, že nedoložení dokladů podle § 46 odst. 7 zákona o pobytu cizinců je právě takovou vadou, která znemožňuje posoudit žádost z formálního i obsahového hlediska. NSS potvrzuje závěr krajského soudu, podle nějž povinnost vést řízení k meritornímu rozhodnutí (§ 9 správního řádu) není povinností absolutní. Nelze tedy zabránit tomu, aby řízení bylo ukončeno procesně (zastavením), není-li možné vůbec posoudit úplnost a správnost dokladů požadovaných zákonem

[9] Stěžovatelem namítaný rozsudek NSS ve věci sp. zn. 1 Azs 81/2016 na toto řízení rovněž nedopadá. Tento rozsudek se týkal věci, v níž správní orgán rozhodoval o věci samé (zamítal žádost o povolení k pobytu), nešlo tu o zastavení řízení. Neplyne z něj proto, že by se měla zkoumat přiměřenost dopadu rozhodnutí do cizincova soukromého a rodinného života i v případě, že správní orgán zastavil řízení (k tomu srov. i rozsudek NSS ze dne 16. 8. 2016, čj. 1 Azs 108/2016-41).

[10] Krom toho NSS podotýká, že v průběhu řízení nevyšlo najevo nic o stěžovatelově soukromém a rodinném životě na území ČR. Při pohovoru konaném dne 11. 5. 2016 stěžovatel uvedl, že jednou až dvakrát ročně jezdí do Ruska, jeho děti jsou dospělé a mohou jej v ČR navštěvovat. Jinak se o ničem ze svého soukromí nezmínil, ani v odvolání nenamítal, že by takové posouzení v rozhodnutí prvního stupně chybělo. Takovou námitku vznesl až v řízení před krajským soudem, a to opět (jak je příznačné pro podání advokáta, který stěžovatele zastupuje již od počátku správního řízení) bez jakýchkoli konkrétních údajů. Ani k délce svého pobytu na území ČR nebyl schopen uvést nic bližšího (omezil se pouze na tvrzení, že zde pobývá „již tolik let“).

[11] Stěžovatel dále namítal, že správní orgán prvního stupně nedostatečně reagoval na jeho vyjádření ze dne 9. 8. 2016. NSS potvrzuje názor krajského soudu, že s vyjádřením se správní orgán prvního stupně dostatečně vypořádal již v usnesení, kterým neprodloužil lhůtu k odstranění vad žádosti (šlo o reakci na opakovaně uplatňované tvrzení, že stěžovateli se nedaří obstarat si potřebné doklady kvůli složitým obchodněprávním vztahům v jeho společnosti). Nebylo proto nezbytné opakovat stejnou argumentaci i v usnesení o zastavení řízení.

[12] NSS nevyhověl ani námitce, která se týkala postupu správního orgánu prvního stupně v řízení. Správní orgán činil sice nadbytečně úkony směřující k meritornímu rozhodnutí (např. pohovor ze dne 11. 5. 2016), avšak to nepůsobí nezákonnost jeho konečného rozhodnutí, jímž bylo řízení zastaveno. Určitým vysvětlením jeho postupu může být to, že žalovaná na podnět stěžovatele vydala vůči správnímu orgánu dne 18. 4. 2016 (tj. bezprostředně po „obživnutí“ přerušeného řízení) opatření proti nečinnosti. Správní orgán proto v reakci na toto opatření činil další úkony směřující k meritornímu rozhodnutí v očekávání, že stěžovatel odstraní vady v žádosti. To se nakonec nestalo.

[13] Stěžovateli lze dát za pravdu v tom, že správní orgán prvního stupně rozhodl až po roce od podání žádosti a že správní řízení týkající se pobytových otázek trpí dlouhými průtahy, avšak je třeba upozornit na to, že řízení bylo po několik měsíců (od 7. 12. 2015 do 14. 4. 2016) přerušeno kvůli předběžné otázce řešené v souběžném správním řízení, v němž se rozhodovalo o zrušení stěžovatelova povolení k pobytu za účelem podnikání. NSS dále zdůrazňuje, že lhůta 35 dní byla lhůtou, o kterou správní orgán celkově prodloužil stěžovateli možnost odstranit vady žádosti. Tato lhůta je však kratší než doba, v níž stěžovatel mohl fakticky vady odstranit a jež zahrnuje i dobu rozhodování o žádostech o prodloužení lhůty a dobu doručování. Stěžovatel měl tedy od prvního dne první prodloužené lhůty do posledního dne poslední prodloužené lhůty celkem 61 dní k odstranění vad žádosti.

[14] Stěžovatel tak měl dostatek času, aby obstaral potřebné doklady stanovené v § 46 odst. 7 zákona o pobytu cizinců, nehledě na skutečnost, že s nutností obstarat dokumenty se seznámil již ve výzvě správního orgánu prvního stupně dne 22. 9. 2015. Stěžovatelova námitka, podle níž nemohl získat dané doklady kvůli složitým obchodněprávním vztahům, neobstojí už proto, že po celé řízení před správními orgány i soudy nijak neupřesnil konkrétní problémy spojené se získáním dokumentů.

IV. Závěr a náklady řízení

[15] NSS proto zamítl kasační stížnost jako nedůvodnou podle § 110 odst. 1 věty poslední s. ř. s.

[16] O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 za použití § 120 s. ř. s. Stěžovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť ve věci neměl úspěch; žalované v řízení nevznikly žádné náklady nad rámec běžné úřední činnosti.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 15. listopadu 2018

Ondřej Mrákota
předseda senátu

Usnesení ze dne 14. 3. 2018

Plný text

10 Azs 47/2018 - 33

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Daniely Zemanové, soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Zdeňka Kühna v právní věci žalobce: I. D., zast. Mgr. Petrem Václavkem, advokátem se sídlem [adresa] proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem [adresa] proti rozhodnutí žalované ze dne 19. 1. 2017, čj. MV-129478-10/SO-2016, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 10. 1. 2018, čj. 30 A 28/2017-54, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,

takto:

I. Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.

II. Žalobci se ukládá zaplatit ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení České republice – Nejvyššímu správnímu soudu soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1] Ministerstvo vnitra zastavilo dne 20. 9. 2016 podle § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu řízení o žádosti žalobce o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem podnikání. Žalovaná zamítla žalobcovo odvolání rozhodnutím uvedeným v záhlaví. Proti rozhodnutí žalované podal žalobce žalobu ke krajskému soudu, který ji však zamítl rozsudkem ze dne 10. 1. 2018.

[2] Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost, k níž připojil i žádost o přiznání odkladného účinku. V žádosti stěžovatel uvedl, že na území ČR žije od roku 2009, má zde vytvořeno veškeré zázemí, má zde spoustu přátel a prosperující společnost, díky které si obstarává obživu. Nepřiznání odkladného účinku by mělo katastrofický dopad do jeho soukromého a rodinného života, neboť by musel opustit území ČR, jinak by se zde nacházel nelegálně. Vycestování by také bylo spojeno s vysokými náklady. Nepřiznáním odkladného účinku by bylo porušeno stěžovatelovo právo na spravedlivý proces, neboť by se nemohl aktivně účastnit soudního přezkumu rozhodnutí žalované. V tom stěžovatel spatřuje nepoměrně větší újmu, než jaká by přiznáním odkladného účinku mohla vzniknout jiným osobám, zároveň by podle něj přiznání odkladného účinku nebylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[3] Žalovaná s přiznáním odkladného účinku nesouhlasí a navrhuje, aby jej NSS kasační stížnosti nepřiznal.

[4] Podle § 107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti soud zjišťuje současné splnění zákonných předpokladů (§ 73 odst. 2 s. ř. s.), tj. 1) výrazného nepoměru újmy způsobené stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy, ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly; a 2) chybějícího rozporu s důležitým veřejným zájmem. Je-li odkladný účinek přiznán, pozastavují se ty účinky napadeného správního rozhodnutí, které z povahy věci pozastavit lze.

[5] Po zhodnocení důvodů uváděných stěžovatelem dospěl NSS k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle § 73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení s § 107 s. ř. s. nejsou naplněny. Institut odkladného účinku je institut mimořádné povahy, tedy výjimka ze zákonného pravidla v § 107 s. ř. s. Proto i k jeho využití musí nastat mimořádné okolnosti. Současně je na žadateli o odkladný účinek, aby podrobně uvedl, proč se domnívá, že v jeho případě nastala mimořádná situace, která vyžaduje, aby byly účinky pravomocného rozhodnutí odloženy.

[6] Soud s ohledem na mimořádnou povahu institutu odkladného účinku ke svému rozhodnutí vždy potřebuje znát konkrétní individuální skutečnosti, pro které stěžovatel o odkladný účinek žádá. Obecná tvrzení stěžovatele, že má na území České republiky vytvořeno silné společenské zázemí a žije zde již dlouhou dobu, nemohou bez dalšího obstát jako důvod pro přiznání odkladného účinku. Stěžovatel tato tvrzení v návrhu blíže nespecifikoval. To, že se případný nucený odjezd cizince, kterému nebylo prodlouženo povolení k pobytu, dotkne jeho soukromého života, není „nepoměrně větší újmou“, ale spíše běžným důsledkem jakéhokoli takového rozhodnutí. Totéž platí pro vynaložení finančních nákladů v souvislosti s případným vycestováním. Podobně obecně formuloval stěžovatel i své právo na spravedlivý proces.

[7] NSS si je vědom své judikatury (usnesení ze dne 18. 8. 2011, čj. 5 As 73/2011-100, a na něj navazující usnesení ze dne 19. 11. 2014, čj. 1 Azs 160/2014-25, č. 3169/2015 Sb. NSS), na kterou odkazuje také stěžovatel a která v případě cizinců spíše tíhne k tomu, aby byly odkladné účinky kasačním stížnostem přiznávány (za podmínek tam specifikovaných). Přesto NSS nepovažuje v této věci podmínky pro přiznání odkladného účinku za splněné, neboť stěžovatel neuvedl, v čem konkrétně by utrpěl nepoměrně větší újmu než třetí osoby v případě, že by odkladný účinek nebyl přiznán. Pokud by NSS uznal za dostačující pro přiznání odkladného účinku obecná tvrzení, která vznáší stěžovatel v této věci, popřel by tím výjimečnou povahu institutu odkladného účinku; rozhodování o odkladném účinku by se tak stalo pouhou formalitou. To zjevně nebylo záměrem zákonodárce.

[8] Rozhodnutím o nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti NSS nijak nepředjímá své rozhodnutí o věci samé.

[9] Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá dle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč. Podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti. Poplatková povinnost v daném případě vzniká dnem právní moci tohoto usnesení [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích, per analogiam; srov. k tomu usnesení ze dne 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012-32]. NSS proto výrokem II vyzval stěžovatele ke splnění povinnosti zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení.

Poučení:Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
Soudní poplatek lze zaplatit: a) vylepením kolků na tomto tiskopisu, nebo b) bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703–[účet], vedený u České národní banky, pobočka Brno.
Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby lze získat na internetových stránkách www.nssoud.cz v položce Rychlé odkazy – Úhrada soudních poplatků.
V případě placení kolkovými známkami nalepte vždy oba jejich díly na tiskopis na vyznačeném místě. Tiskopis podepište a vraťte jej Nejvyššímu správnímu soudu. Kolkové známky neznehodnocujte.

V Brně dne 14. března 2018

Daniela Zemanová
předsedkyně senátu

Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek.

podpis .................................................

Místo pro nalepení kolkových známek:

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací