Usnesení ze dne 3. 6. 2019
Plný text
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Jaroslavem Vlašínem v právní věci žalobkyně: A. H., proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, sídlem [adresa] Brno, o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 26. 3. 2019, čj. 54 Af 8/2019 - 20,
t a k t o :
I. Žalobkyni s e n e p ř i z n á v á osvobození od soudních poplatků za řízení o kasační stížnosti.
II. Návrh žalobkyně na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti s e z a m í t á .
III. Soud v y z ý v á žalobkyni, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení buďto předložila plnou moc jí udělenou advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, nebo aby ve stejné lhůtě prokázala, že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
IV. Soud v y z ý v á žalobkyni, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení zaplatila soudní poplatek (podle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) za kasační stížnost, který činí podle položky č. 19 sazebníku soudních poplatků částku 5 000 Kč.
V. Soud v y z ý v á žalobkyni, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení zaplatila soudní poplatek (podle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) za návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, který činí podle položky č. 20 sazebníku soudních poplatků částku 1 000 Kč.
O d ů v o d n ě n í :
[1] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) napadla kasační stížností ze dne 23. 4. 2019 v záhlaví označené usnesení Krajského soudu v Praze (dále jen „krajský soud“), kterým byla odmítnuta její žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 11. 2018, č. j. 53368/18/5100-31462-707633.
[2] Spolu s kasační stížnosti stěžovatelka požádala o osvobození od soudních poplatků, podala návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů a požádala soud o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Zdejší soud proto stěžovatelku přípisem ze dne 15. 5. 2019,
č. j. 3 Afs 144/2019 – 7, vyzval k doložení jejích osobních, majetkových a výdělkových poměrů a zaslal jí k tomu formulář „Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech“. V přípise ze dne 15. 5. 2019 byla stěžovatelka rovněž poučena, že nebude-li možno na základě jí poskytnutých údajů řádně posoudit, zda má či nemá dostatek prostředků, může být její žádost zamítnuta.
[3] Stěžovatelka na uvedený přípis reagovala elektronickým podáním (e-mailem) ze dne 27. 5. 2019, v němž však ke svým majetkovým poměrům neuvedla žádné bližší informace. Pouze sdělila, že je ve velké časové tísni, neboť na její straně trvá objektivně důvodná omluvitelná překážka trvalejší povahy. Z důvodu poruchy PC a nefunkčního tisku plně odkázala na „soudu již opakovaně odeslaný řádně vyplněný tiskopis POTVRZENÍ vč. příloh“, naposledy doložený k č. j. 8 Afs 113/2019 - 6. Rovněž sdělila, že jej z důvodu právní jistoty a opatrnosti v příloze „per post“ znovu odesílá. Stěžovatelka vyplněný formulář k e-mailu nepřiložila a soud jej neobdržel ani poštou. Ze spisu vedeného pod sp. zn. 8 Afs 113/2019 Nejvyšší správní soud zjistil, že obdobnou zprávu stěžovatelka zaslala i v této věci, v níž rovněž uvedla, že vyplněný formulář odešle v uzavřené obálce „per post“. Navzdory tomuto tvrzení však Nejvyšší soud ani v dané věci žádnou další poštu od stěžovatelky neobdržel.
[4] Podle § 35 odst. 9 s. ř. s. navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to nezbytně třeba k ochraně jeho práv, může předseda senátu na návrh ustanovit usnesením zástupce. Ze shora uvedeného vyplývá, že nesplnění podmínek pro osvobození od soudních poplatků vylučuje právo na bezplatné zastoupení. Podmínky pro osvobození od soudních poplatků přitom upravuje § 36 odst. 3 s. ř. s., podle kterého platí, že účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu zčásti osvobozen od soudních poplatků. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno.
[5] Nejvyšší správní soud ve své setrvalé judikatuře akcentuje závěr, že účastník řízení, který požádal o osvobození od soudních poplatků a který byl soudem řádně poučen, je povinen uvést a prokázat veškeré skutečnosti rozhodné pro posouzení žádosti. Vyplyne-li z uvedených údajů či obsahu spisu, že jsou nevěrohodné, popř. neúplné, soud žádost zamítne. (srov. např. rozsudek ze dne 26. 8. 2009, č. j. 1 As 39/2009 - 88, publ. pod č. 1962/2010 Sb. NSS). V posuzované věci stěžovatelka povinnost tvrzení ohledně svých osobních a majetkových poměrů nesplnila; nepředložila ve stanovené lhůtě soudu žádné relevantní údaje, z nichž by bylo možno při posouzení jejích majetkových poměrů vycházet.
[6] Nejvyšší správní soud tedy žádost stěžovatelky o osvobození od soudních poplatků výrokem I. tohoto usnesení zamítl, neboť stěžovatelka nesplnila svou povinnost tvrzení ohledně osobních a majetkových poměrů.
[7] Vzhledem k tomu, že stěžovatelce nebylo přiznáno osvobození od soudního poplatku, nebylo možno vyhovět ani jejímu návrhu na ustanovení zástupce. Podle § 35 odst. 8 s. ř. s. lze totiž navrhovateli ustanovit zástupce, kterým může být i advokát, jen tehdy, pokud jsou u něj splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Jelikož tyto předpoklady splněny nejsou, zamítl Nejvyšší správní soud výrokem II. tohoto usnesení také návrh stěžovatelky na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti.
[8] Podle § 105 odst. 2 s. ř. s. musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem; to neplatí, má-li sám vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Zvláštním zákonem je v této souvislosti míněn zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, v relevantním znění.
[9] Vzhledem ke skutečnosti, že Nejvyšší správní soud zamítl návrh stěžovatelky na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti, je povinností stěžovatelky doložit zastoupení advokátem, jehož si sama zvolí, anebo prokázat, že má vysokoškolské právnické vzdělání ve smyslu § 105 odst. 2 s. ř. s. Nejvyšší správní soud proto stěžovatelku vyzval výrokem III. tohoto usnesení k doložení splnění podmínky podle § 105 odst. 2 s. ř. s. pro řízení o předmětné kasační stížnosti, a to buď předložením plné moci udělené advokátovi, nebo předložením dokladu o vysokoškolském právnickém vzdělání stěžovatelky [vysokoškolský diplom o absolvování příslušného studia (postačí v kopii)].
[10] Podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona o soudních poplatcích je s podáním kasační stížnosti spojen vznik poplatkové povinnosti. Podle položky č. 19 Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou uvedeného zákona, je kasační stížnost zpoplatněna částkou 5 000 Kč.
[11] Podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona o soudních poplatcích je s podáním návrhu na zahájení řízení spojen vznik poplatkové povinnosti. Podle položky č. 20 Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou uvedeného zákona, je návrh na přiznání odkladného účinku ve správním soudnictví zpoplatněn částkou 1 000 Kč.
[12] Vzhledem k tomu, že Nejvyšší správní soud nevyhověl žádosti stěžovatelky o osvobození od soudních poplatků a soudní poplatek nebyl uhrazen současně s podáním kasační stížnosti (resp. návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti), Nejvyšší správní soud vyzval výrokem IV. a V. tohoto usnesení stěžovatelku podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích k jeho zaplacení ve lhůtě 15 dnů.
[13] Soudní poplatek lze zaplatit:
- vylepením kolků na tomto tiskopisu nebo
- bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – [účet], vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je: 1030314419.
[14] Věc je u Nejvyššího správního soudu vedena pod spisovou značkou 3 Afs 144/2019 a v souladu s rozvrhem práce se věcí bude zabývat, projedná ji a rozhodne 3. senát Nejvyššího správního soudu ve složení: JUDr. Jaroslav Vlašín, Mgr. Radovan Havelec a JUDr. Tomáš Rychlý. V případě nepřítomnosti některého ze členů senátu, bude tento senát doplněný o některého ze soudců 4. senátu, kterými jsou JUDr. J. P., Mgr. A. R. a Mgr. P. W.. Pokud dojde ke změně rozvrhu práce, jsou o těchto změnách aktuálně podávány informace na webových stránkách Nejvyššího správního soudu (www.nssoud.cz). Některé úkony v řízení před soudem mohou vykonávat též asistenti soudců [§ 29a jednacího řádu Nejvyššího správního soudu (www.nssoud.cz)].
[15] Máte-li za to, že některý ze jmenovaných soudců Nejvyššího správního soudu je z projednávání této věci vyloučen pro svůj poměr k věci, k účastníkům, nebo k jejich zástupcům (§ 8 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů), můžete namítnout jejich podjatost v propadné lhůtě jednoho týdne od doručení tohoto usnesení. Pokud bude senát doplněn jiným soudcem, nebo vznikne-li důvod podjatosti až v průběhu řízení, počítá se tato lhůta od okamžiku, kdy účastník řízení důvod podjatosti zjistí. O námitce rozhodne jiný senát Nejvyššího správního soudu.
[16] Zároveň Vás soud žádá, aby bylo doloženo vyčíslení případných nákladů řízení. V případě zastoupení advokátem před soudem jej zároveň soud vyzývá, aby v téže lhůtě vyčíslil odměnu za zastupování a soudu sdělil, zda je plátcem daně z přidané hodnoty či nikoliv a oznamoval jakékoliv úkony učiněné později, které nejsou patrné ze spisu. Pokud tak neučiní, bude o odměně rozhodnuto na základě skutečností zřejmých ze spisu.
[17] Výše uvedenou spisovou značku uvádějte, prosím, na všech písemnostech zasílaných Nejvyššímu správnímu soudu vztahujících se k této věci.
P o u č e n í : Nebude-li poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, soud řízení z a s t a v í [§ 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, ve spojení s § 47 písm. c) s. ř. s.]. Soud však řízení nezastaví, je-li tu nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by stěžovatelce mohla vzniknout újma, a stěžovatelka ve stanovené lhůtě sdělí soudu okolnosti, které toto nebezpečí osvědčují, a doloží, že bez své viny nemohla poplatek dosud zaplatit.
V případě placení kolkovými známkami nalepí stěžovatelka vždy oba jejich díly na tiskopis na vyznačeném místě. Tiskopis podepíše a vrátí jej označenému soudu. Kolkové známky nesmí být znehodnocovány.
Nevyhoví-li stěžovatelka výzvě uvedené ve výroku III. tohoto usnesení, soud kasační stížnost podle § 46 odst. 1 s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s. o d m í t n e.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 3. června 2019
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu
Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek.
ke sp. zn.: 3 Afs 144/2019
podpis .................................................
↓Místo pro nalepení kolkových známek:↓
Usnesení ze dne 15. 8. 2019
Plný text
3 Afs 144/2019 – 36
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobkyně: A. H., proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, sídlem [adresa] Brno, o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 26. 3. 2019, č. j. 54 Af 8/2019 - 20,
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) napadla blanketní kasační stížností ze dne 23. 4. 2019 v záhlaví označené usnesení Krajského soudu v Praze (dále jen „krajský soud“), kterým byla odmítnuta její žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 11. 2018, č. j. 53368/18/5100-31462-707633, pro opožděnost.
[2] V kasační stížnosti stěžovatelka požádala bez bližšího odůvodnění o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, vznesla také blanketní návrh na přiznání odkladného účinku.
[3] Žádost o osvobození od soudních poplatků a návrh na ustanovení zástupce Nejvyšší správní soud zamítl usnesením ze dne 3. 6. 2019, č. j. 3 Afs 144/2019 - 17, jelikož stěžovatelka soudu ani přes výzvu nesdělila své osobní, majetkové a výdělkové poměry. Současně stěžovatelku vyzval k předložení plné moci udělené advokátovi a zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost a za návrh na přiznání odkladného účinku.
[4] Dne 2. 7. 2019 Nejvyšší správní soud obdržel faxové podání stěžovatelky, ve kterém kromě zcela obecné kritiky výše uvedeného usnesení znovu požádala o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. K tomu uvedla, že u ní v mezidobí došlo ke změně poměrů - veškerý její majetek je obstaven nezákonnými exekucemi, což musí být zdejšímu soudu z úřední činnosti známo z obsahu listin, které jsou součástí spisů v řízeních vedených stěžovatelkou. V tomto podání je obsažen rovněž návrh na „zrušení § 105 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní“ (dále jen „s. ř. s.“) a zpětvzetí návrhu na přiznání odkladného účinku. Dne 4. 7. 2019 bylo podání doručeno rovněž poštou a dne 2. 7. 2019 bylo soudu prostřednictvím e-mailu doručeno také další podání stěžovatelky, ve kterém znovu bez jakéhokoli odůvodnění požádala o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce (dne 3. 7. 2019 bylo doručeno totožné podání s opravenými chybami v psaní).
[5] Nejvyšší správní soud nepřehlédl, že součástí podání je opětovná žádost o osvobození od soudních poplatků a návrh na ustanovení zástupce. V této souvislosti je třeba poukázat na rozsudek zdejšího soudu ze dne 17. 6. 2008, č. j. 4 Ans 5/2008 - 65, v němž je vysloven názor, že „o podané žádosti o osvobození od soudního poplatku musí být rozhodnuto dříve, než soud pro nezaplacení soudního poplatku řízení zastaví. Toto obecné pravidlo však má své výjimky, neboť jeho mechanické uplatňování by mohlo v některých případech vést ke zbytečnému prodlužování řízení opakováním stále stejných žádostí a rozhodnutí o nich. O opakované žádosti o osvobození od soudního poplatku v rámci jednoho řízení je soud povinen rozhodnout jen v případě, že tato žádost obsahuje nové, dříve neuplatněné skutečnosti, zejména došlo-li ke změně poměrů účastníka řízení.“
[6] Výzva k předložení plné moci udělené advokátovi ve lhůtě 15 dnů, zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost ve lhůtě 15 dnů byla stěžovatelce doručena dne 17. 6. 2019. Posledním dnem lhůty k zaplacení soudního poplatku tudíž bylo úterý 2. 7. 2019. Téhož dne, tedy včas, stěžovatelka opakovaně požádala o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Stěžovatelka sice v opakované žádosti uvedla nové skutečnosti (konkrétně, že je proti ní vedena exekuce), avšak tato tvrzení spočívají toliko v obecném poukazu na „rdoucísí, zničující účinek opakovaně nezákonně, protiprávně a účelově nařízené a prováděné exekuce“, aniž by byla jakkoliv konkretizována. Obecný odkaz na listiny založené v jiných spisech vedených zdejším soudem za situace, kdy je takových spisů ve věcech stěžovatelky již více než 140, není dostačující.
[7] Tvrzení stěžovatelky navíc ani nevysvětluje změnu situace, k níž by muselo dojít v období od předchozího rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a nejedná se tak o změnu poměrů ve smyslu citované judikatury. Stěžovatelka totiž sama uvádí, že uváděné skutečnosti „musely být soudu známy“ při jeho předchozím rozhodování o osvobození od soudních poplatků, resp. ustanovení zástupce, což zpochybňuje možnost změny poměrů v době od předchozí žádosti. Stěžovatelka neuvedla např. ani spisovou značku exekučního řízení, neoznačila exekuční soud, soudního exekutora, datum příslušných exekučních úkonů apod. Změnu poměrů musí účastník dostatečně určitě tvrdit, což se v dané věci nestalo. Nejvyšší správní soud proto v souladu se svou judikaturou o opakované žádosti nerozhodoval. Soud již také nebyl povinen stěžovatelku opětovně k čemukoliv vyzývat, neboť takto by totiž bylo možné se stěžovatelkou komunikovat do nekonečna, a přistoupil rovnou k zastavení řízení (viz např. usnesení zdejšího soudu ze dne 22. 3. 2017, č. j. 1 As 359/2016 - 43, ze dne 21. 7. 2017, č. j. 2 As 216/2017 - 17, ze dne 9. 5. 2019, č. j. 2 Afs 27/2019 - 42).
[8] S podáním kasační stížnosti je spojen vznik poplatkové povinnosti [§ 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“)]. Dle položky č. 19 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou uvedeného zákona, je kasační stížnost zpoplatněna částkou 5 000 Kč. To se týká i kasační stížnosti stěžovatelky (k tomu lze odkázat na usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 6. 2015, č. j. 1 As 196/2014 - 19, publ. pod č. 3271/2015 Sb. NSS).
[9] Jak Nejvyšší správní soud již výše uvedl, usnesením ze dne 3. 6. 2019, č. j. 3 Afs 144/2019 - 17, stěžovatelku vyzval k zaplacení soudního poplatku. Zároveň ji poučil o tom, že nebude-li soudní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, Nejvyšší správní soud řízení o kasační stížnosti zastaví. Poslední den lhůty k zaplacení soudního poplatku za kasační připadl na úterý 2. 7. 2019.
[10] Podle § 47 písm. c) s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. Tímto zvláštním zákonem je v nyní posuzované věci zákon o soudních poplatcích, který v § 9 odst. 1 stanoví, že: „[n]ebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.“
[11] Stěžovatelka v uvedené lhůtě soudní poplatek nezaplatila, ani nepředložila plnou moc udělenou advokátovi, a to i přesto, že byla o negativních důsledcích řádně poučena. Nebyla tedy splněna základní podmínka k tomu, aby mohlo řízení o kasační stížnosti proběhnout. Nejvyšší správní soud proto řízení o kasační stížnosti zastavil podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s § 47 písm. c) s. ř. s.
[12] Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že ačkoli stěžovatelka neodstranila ani další vadu své kasační stížnosti, a to absenci povinného zastoupení, přestože k tomu byla výše specifikovaným usnesením rovněž vyzvána, nepostupoval podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., ale v režimu § 47 písm. c) s. ř. s., neboť postup spočívající v zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku má přednost před odmítnutím návrhu (srov. např. usnesení zdejšího soudu ze dne 3. 8. 2016, č. j. 2 Afs 111/2016 - 29, ze dne 19. 10. 2016, č. j. 3 As 207/2016 - 35, ze dne 22. 3. 2017, č. j. 3 As 240/2016 - 70 či ze dne 22. 3. 2018, č. j. 8 As 227/2017 - 35).
[13] Pokud jde o návrh stěžovatelky na zrušení § 105 odst. 2 s. ř. s., který zakotvuje povinné zastoupení advokátem při podání kasační stížnosti, Nejvyšší správní soud konstatuje, že nemá pravomoc k tomu, aby toto ustanovení sám zrušil, jak požaduje stěžovatelka. Pokud by Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že povinné zastoupení odporuje ústavnímu pořádku České republiky, musel by podat Ústavnímu soudu návrh podle čl. 95 odst. 2 Ústavy ČR na zrušení příslušného zákonného ustanovení. Nejvyšší správní soud však k tomuto závěru nedospěl, ostatně stěžovatelka svůj názor ani podrobněji neodůvodnila. Ústavnost povinného zastoupení advokátem ve stanovených typech soudních řízení nadto již v minulosti aproboval Ústavní soud například v usnesení ze dne 15. 10. 2009, sp. zn. III. ÚS 473/09.
[14] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti Nejvyšší správní soud rozhodl podle § 60 odst. 3 věty první, ve spojení s § 120 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť řízení o kasační stížnosti bylo zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.).
V Brně 15. srpna 2019
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu