Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

Usnesení

Spisová značka

3 Azs 152/2026

Téma · generováno AIOdkladný účinek kasační stížnosti v azylové věci

Soud: Nejvyšší správní soudDatum rozhodnutí: 4. 11. 2026Senát: Tříčlenný senátZpravodaj: VLAŠÍN JaroslavECLI:CZ:NSS:2026:3.Azs.152.2026.33
Další údaje
Předmět řízení: Azyl - Mezinárodní ochrana a setrvání v přijímacím středisku

Shrnutí · generováno AI

Soud přiznal kasační stížnosti odkladný účinek ve sporu o zastavení řízení o opakované žádosti o mezinárodní ochranu. Zohlednil zejména hospitalizaci manželky stěžovatele pro vysoce rizikové těhotenství a riziko jeho odloučení od rodiny po případném nuceném opuštění území. Konkrétní ohrožení důležitého veřejného zájmu neshledal.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Právní věta

⚠ Generováno AI

Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. lze kasační stížnosti výjimečně přiznat odkladný účinek jen při současném splnění hrozby nepoměrně větší, reálné a významné újmy v příčinné souvislosti s účinky rozhodnutí a absence rozporu s důležitým veřejným zájmem. Obecný zájem na ukončení neoprávněného pobytu cizinců sám nepostačuje. V okolnostech věci hrozbu újmy založilo riziko nuceného odloučení od manželky hospitalizované v rizikovém těhotenství a novorozence.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (3)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • Obě tyto podmínky přitom musí být splněny současně, neboť institut odkladného účinku má mimořádnou povahu.
    Zobrazit v textu
  • Odložit účinky kasační stížnosti napadeného rozhodnutí krajského soudu lze proto pouze výjimečně, pokud újma, která stěžovateli hrozí, je reálná, není vzhledem k jeho poměrům bagatelní, je významná a její vznik je v příčinné souvislosti s výkonem či jiným právním následkem plynoucím z rozhodnutí žalovaného (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 9. 2008, čj. 2 As 60/2008 - 103).
    Zobrazit v textu
  • K možnému rozporu odkladného účinku s důležitým veřejným zájmem Nejvyšší správní soud uvádí, že pro zamítnutí návrhu nepostačuje pouhá existence obecného veřejného zájmu na ukončení neoprávněného pobytu cizinců, jak by se mohlo jevit z doslovného výkladu § 73 odst. 2 s. ř. s., ale i zde je třeba vážit konkrétní intenzitu tohoto rozporu.
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Související rozhodnutí

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (2) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Plný text

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudkyň Mgr. Lenky Krupičkové a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: S. A. J. M., zastoupený Mgr. et Mgr. Václavem Klepšem, advokátem se sídlem [adresa] proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem [adresa] Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 9. 2026, č. j. 25 Az 7/2026 - 44,

takto:

Kasační stížnosti se přiznává odkladný účinek.

Odůvodnění:

[1] Včasnou kasační stížností se žalobce, venezuelský státní příslušník, domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“). Městský soud jím zamítl žalobu proti rozhodnutí, kterým žalovaný vyslovil nepřípustnost žádosti stěžovatele o udělení mezinárodní ochrany podle § 10a odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (ve znění účinném do 11. 6. 2026), a řízení ve věci mezinárodní ochrany zastavil.

[2] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) spojil kasační stížnost s návrhem na přiznání odkladného účinku. Tvrdil, že jeho manželka, která stejně jako on usiluje o mezinárodní ochranu, je v České republice hospitalizována z důvodu rizikového těhotenství a očekává narození dítěte. V současné době není schopna cestovat a po porodu bude spolu s novorozencem potřebovat intenzivní lékařskou péči. Dalším důvodem opodstatňujícím přiznání odkladného účinku je podle stěžovatele situace v zemi původu. Venezuela se dlouhodobě potýká s hospodářskou a humanitární krizí, kterou dále zhoršilo ničivé zemětřesení v oblasti posledního bydliště stěžovatele a jeho rodiny. V případě návratu by rodina čelila riziku vnitřního vysídlení, nedostupnosti odpovídající zdravotní péče a absenci sociálního zázemí. Stěžovatel má za to, že návrat rodiny by mohl být v rozporu s nejlepším zájmem dítěte a tím i s Úmluvou o právech dítěte.

[3] Žalovaný se ve svém vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku vyslovil pro jeho zamítnutí. Připustil význam zdravotního stavu manželky stěžovatele, která je hospitalizována z důvodu rizikového těhotenství, avšak podle jeho názoru tyto skutečnosti samy o sobě nedokládají bezprostřední hrozbu vážné újmy. Zdůraznil také, že předmětem řízení není rozhodnutí o vycestování stěžovatele z území České republiky, nýbrž toliko zamítnutí žaloby proti rozhodnutí o nepřípustnosti opakované žádosti o mezinárodní ochranu. Z napadeného rozsudku proto bezprostředně nevyplývá povinnost návratu do země původu. Tvrzení stěžovatele o zhoršené bezpečnostní, humanitární a zdravotní situaci ve Venezuele má žalovaný za příliš obecná. Stěžovatel podle něj neprokázal, že právě jemu a jeho rodině hrozí konkrétní a bezprostřední vážná újma v příčinné souvislosti s právními následky napadeného rozsudku.

[4] Z ustanovení § 73 odst. 2 s. ř. s. vyplývá, že první podmínku pro přiznání odkladného účinku představuje existence nepoměrně větší újmy, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Druhou podmínkou pak je, že přiznání odkladného účinku nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Obě tyto podmínky přitom musí být splněny současně, neboť institut odkladného účinku má mimořádnou povahu. Samo podání kasační stížnosti totiž bez dalšího odkladný účinek nepůsobí (srov. § 107 s. ř. s.) a jeho přiznání připadá v úvahu pouze v ojedinělých případech vyjádřených v § 73 odst. 2 s. ř. s. Odložit účinky kasační stížnosti napadeného rozhodnutí krajského soudu lze proto pouze výjimečně, pokud újma, která stěžovateli hrozí, je reálná, není vzhledem k jeho poměrům bagatelní, je významná a její vznik je v příčinné souvislosti s výkonem či jiným právním následkem plynoucím z rozhodnutí žalovaného (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 9. 2008, čj. 2 As 60/2008 - 103).

[5] Kasační soud předesílá, že napadeným rozhodnutím bylo pouze zastaveno řízení o udělení mezinárodní ochrany, přičemž povinnost opustit území České republiky vzniká teprve rozhodnutím o správním vyhoštění či rozhodnutím o povinnosti opustit území (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 11. 2018, č. j. 2 Azs 367/2018 - 26). Jakkoli z podání stěžovatele není zcela zřejmé, jestli již (a kdy) s ním řízení o správním vyhoštění bylo zahájeno, nelze přehlédnout, že o udělení mezinárodní ochrany žádal opakovaně a rozhodnutí o povinnosti opustit území České republiky tak potenciálně nelze vyloučit. Samo riziko uložení správního vyhoštění se všemi jeho důsledky lze přitom chápat rovněž jako hrozbu újmy, byť méně intenzivní (k tomu srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 6. 2019, č. j. 8 Azs 135/2019 - 38). Hrozbu nuceného opuštění území státu lze zde proto mít za dostatečně intenzivní.

[6] Vážnou újmu lze shledat přirozeně jen v souvislosti s možnými důsledky vycestování do země původu. Kasační soud má ovšem hrozbu takové vážné újmy v tomto případě za osvědčenou. Stěžovatel v řízení o kasační stížnosti předložil potvrzení Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, podle něhož zde byla jeho manželka dne 18. 9. 2026 hospitalizována ve vysokém stupni rizikového těhotenství, a to nejméně na dobu do porodu, k němuž mělo dojít koncem října tohoto roku. Rizika spojená s případným nuceným odloučením stěžovatele od rodiny, tj. zejména znemožnění pomoci s péčí o novorozence, nelze v takové situaci podceňovat. Je třeba vzít v potaz i skutečnost, že manželka stěžovatele je rovněž neúspěšnou žadatelkou o udělení mezinárodní ochrany. Obdobně uvažoval o této otázce i krajský soud, když přiznal odkladný účinek již ve vztahu k žalobě. Tím přirozeně nelze jakkoli předjímat, nakolik by byly tíživé konkrétní životní podmínky stěžovatele po návratu do Venezuely, která byla v červnu tohoto roku postižena zemětřesením. K tomu sice stěžovatel ničeho nedoložil, z hlediska újmy naznačené výše to však není rozhodné.

[7] K možnému rozporu odkladného účinku s důležitým veřejným zájmem Nejvyšší správní soud uvádí, že pro zamítnutí návrhu nepostačuje pouhá existence obecného veřejného zájmu na ukončení neoprávněného pobytu cizinců, jak by se mohlo jevit z doslovného výkladu § 73 odst. 2 s. ř. s., ale i zde je třeba vážit konkrétní intenzitu tohoto rozporu. Konkrétní ohrožení důležitého veřejného zájmu přitom v tomto případě nelze shledat a ani sám žalovaný je v tomto případě netvrdil.

[8] Závěrem je třeba poznamenat, že podle § 73 odst. 3 s. ř. s. „se přiznáním odkladného účinku pozastavují do skončení řízení před soudem účinky napadeného rozhodnutí“. Do skončení řízení před Nejvyšším správním soudem se tak pozastavují nejen veškeré účinky napadeného rozsudku, ale vzhledem k tomu, že již žalobě stěžovatele proti rozhodnutí žalovaného byl přiznán odkladný účinek, obnovuje se fakticky do meritorního rozhodnutí o kasační stížnosti i odkladný účinek žaloby proti rozhodnutí žalovaného.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.).

V Brně dne 4. listopadu 2026

JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací