Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

Usnesení

Spisová značka

7 Azs 147/2026

Soud: Nejvyšší správní soudDatum rozhodnutí: 17. 9. 2026Senát: Tříčlenný senátZpravodaj: CHMELOVÁ JiřinaECLI:CZ:NSS:2026:7.Azs.147.2026.23
Další údaje
Předmět řízení: Pobyt cizinců

Související rozhodnutí

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (2) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Plný text

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Davida Hipšra, soudkyně Jiřiny Chmelové a soudce Milana Podhrázkého v právní věci žalobce: D. A. N., zastoupen Mgr. Štěpánem Svátkem, advokátem se sídlem [adresa] Praha 4, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem [adresa] Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 15. 7. 2026, č. j. 62 A 8/2026-27,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 5 070 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jeho zástupce Mgr. Štěpána Svátka, advokáta.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci a řízení před krajským soudem

[1] Rozhodnutím ze dne 22. 6. 2026, č. j. OAM-5446-37/ZR-2025, žalovaný zrušil žalobci podle § 77 odst. 1 písm. h) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), platnost povolení k trvalému pobytu. Současně mu stanovil lhůtu 30 dnů od právní moci rozhodnutí, popřípadě ode dne propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, k vycestování z území. Žalobce byl pravomocně odsouzen za zvlášť závažný zločin těžkého ublížení na zdraví a přečin výtržnictví k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání tří let a šesti měsíců.

[2] Žalobce proti rozhodnutí žalovaného podal žalobu. Krajský soud v Plzni rozsudkem označeným v záhlaví rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Dospěl k závěru, že rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu mohlo mít zprostředkovaný právní dopad na právo nezletilé dcery žalobce na rodičovskou výchovu a péči, včetně styku s otcem. Věc proto zařadil do třetí kategorie řízení ve smyslu nálezu Ústavního soudu ze dne 14. 4. 2020, sp. zn. IV. ÚS 950/19. Žalovaný byl tedy povinen aktivně zjistit konkrétní dopady rozhodnutí na nezletilou dceru, individualizovaně vymezit její nejlepší zájem a teprve poté jej poměřit s veřejným zájmem na zrušení pobytového oprávnění žalobce.

[3] Krajský soud dále vytkl žalovanému, že neprovedl žalobcem navržený výslech jeho družky a místní šetření v místě jejího bydliště, ani v rozhodnutí nevysvětlil, proč tyto důkazní návrhy neprovedl. Podle krajského soudu nebyly tyto důkazy zjevně irelevantní, neboť mohly přispět ke zjištění konkrétních důsledků vycestování žalobce pro nezletilou dceru, reálnosti společného rodinného života ve Vietnamu a možností zachování rodinných vztahů při případném odloučení. Žalovaný se podle krajského soudu spokojil s obecnou úvahou o možnosti života rodiny ve Vietnamu nebo o kontaktu na dálku, aniž ověřil reálnost těchto variant v konkrétních poměrech rodiny. Závěr o přiměřenosti zásahu proto byl předčasný.

II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření ke kasační stížnosti

[4] Žalovaný (dále jen „stěžovatel“) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Stěžovatel považuje kasační stížnost za přijatelnou, neboť se týká otázky rozsahu dokazování potřebného ke zjištění nejlepšího zájmu nezletilého dítěte v řízení podle § 77 odst. 1 písm. h) zákona o pobytu cizinců. Podle stěžovatele krajský soud rozšířil závěry rozsudku NSS ze dne 16. 10. 2025, č. j. 9 Azs 79/2025-47. Vyřešení této otázky má význam i pro obdobné věci.

[5] Stěžovatel namítá, že krajský soud nesprávně zařadil věc do třetí kategorie řízení ve smyslu nálezu Ústavního soudu ze dne 14. 4. 2020, sp. zn. IV. ÚS 950/19 a vyvodil z toho nepřiměřeně širokou povinnost žalovaného doplnit dokazování. Ačkoli řízení podle § 77 odst. 1 písm. h) zákona o pobytu cizinců lze zpravidla zařadit do třetí kategorie, konkrétní okolnosti mohou odůvodnit i jeho zařazení do kategorie čtvrté. Stěžovatel v této souvislosti poukazuje též na rozsudky NSS č. j. 9 Azs 133/2025-30 a č. j. 9 Azs 95/2025-20. Žalobce žil s dcerou ve společné domácnosti pouze přibližně pět měsíců, poté nastoupil do výkonu trestu odnětí svobody, jenž má trvat do prosince 2028. Každodenní péči o dceru zajišťuje její matka s pomocí matky žalobce. Dcera i její matka mají vlastní pobytová oprávnění nezávislá na oprávnění žalobce. Zrušení trvalého pobytu žalobce proto podle stěžovatele nemění jejich právní postavení. Krajský soud tak nedostatečně zohlednil konkrétní podobu rodinného života žalobce.

[6] Stěžovatel dále namítá, že krajský soud nesprávně posoudil význam neprovedení výslechu družky žalobce a místního šetření. Nezpochybňuje povinnost správního orgánu odůvodnit, proč účastníkem navržený důkaz neprovedl. Má však za to, že rozhodné okolnosti rodinného života žalobce byly dostatečně zjištěny z jeho výslechu, dalších podkladů ve spise a zprávy orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Nebylo přitom uvedeno, kterou konkrétní dosud nezjištěnou skutečnost měl výslech družky objasnit. Dokazování podle stěžovatele nemá sloužit k tomu, aby účastník teprve jeho prostřednictvím konkretizoval svá tvrzení. Důkazní návrh musí vymezit skutečnosti, které jím mají být prokázány, případně nejasnosti nebo rozpory, jež mají být odstraněny. Podle stěžovatele nebylo zřejmé, jaké nové skutkové informace mohl výslech družky přinést a zda mohly změnit výsledek poměřování.

[7] Stěžovatel uznává, že v nejlepším zájmu nezletilé dcery žalobce je zpravidla možnost vyrůstat v prostředí umožňujícím kontakt s oběma rodiči. Tento zájem však není absolutní a může být převážen veřejným zájmem na zrušení trvalého pobytu cizinci odsouzenému za závažnou úmyslnou trestnou činnost. Takový veřejný zájem je podle stěžovatele v dané věci mimořádně silný s ohledem na povahu násilného jednání žalobce, jeho život ohrožující následky pro poškozenou a uložený trest odnětí svobody v délce tří let a šesti měsíců.

[8] Stěžovatel konečně namítá, že možnost pokračování rodinného života ve Vietnamu neposoudil pouze hypoteticky. Žalobce, jeho družka i dcera jsou občany Vietnamu a družka má v této zemi dalšího nezletilého syna. Žalobci navíc nebyl uložen zákaz vstupu ani pobytu na území České republiky a při splnění zákonných podmínek není vyloučeno získání jiného pobytového oprávnění. Krajský soud proto podle stěžovatele požadoval nepřiměřeně podrobné zjišťování alternativ budoucího rodinného života.

[9] Žalobce ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že napadený rozsudek krajského soudu považuje za věcně správný. Zdůraznil dlouhodobé rodinné vazby v České republice, zejména pobytové a osobní zázemí své družky a nejlepší zájem nezletilé dcery. Setrval na tom, že výslech družky byl potřebný zejména k posouzení reálnosti případného přesunu rodiny do Vietnamu. Dodal, že kasační stížnost je nepřijatelná, protože se krajský soud neodchýlil od ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu.

III. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu

[10] Kasační stížnost je přípustná. Protože o žalobě rozhodovala specializovaná samosoudkyně, zabýval se Nejvyšší správní soud nejprve přijatelností kasační stížnosti.

[11] Nejvyšší správní soud nepřijatelnost podrobně vyložil v usnesení ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006-39, č. 933/2006 Sb. NSS, v němž interpretoval neurčitý právní pojem přesah vlastních zájmů stěžovatele. O přijatelnou kasační stížnost se dle tohoto usnesení může jednat v typových případech: (1) kasační stížnost se dotýká právních otázek, které dosud nebyly vůbec či plně řešeny judikaturou NSS; (2) kasační stížnost se týká právních otázek, které jsou judikaturou řešeny rozdílně; (3) kasační stížnost bude přijatelná pro potřebu učinit judikatorní odklon; (4) pokud by bylo v napadeném rozhodnutí krajského soudu shledáno zásadní pochybení, které mohlo mít dopad do hmotněprávního postavení stěžovatele. Ve vztahu k přijatelnosti kasační stížnosti stěžovatele (správního orgánu) Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 31. 1. 2007, č. j. 2 Azs 21/2006-59, č. 1143/2007 Sb. NSS, konstatoval, že kasační stížnost lze považovat za přijatelnou, pokud je shledáno zásadní pochybení krajského soudu při výkladu hmotného nebo procesního práva, případně pokud by krajský soud nerespektoval ustálenou a jasnou soudní judikaturu (obdobně srov. usnesení NSS ze dne 14. 10. 2021, č. j. 9 Azs 157/2021-29, bod 16).

[12] Nejvyšší správní soud v projednávané věci neshledal, že by se krajský soud dopustil zásadního pochybení při výkladu práva nebo se odchýlil od ustálené judikatury. Kasační stížnost je proto nepřijatelná.

[13] Stěžovatel předně namítá, že krajský soud nesprávně zařadil projednávané řízení do třetí kategorie ve smyslu nálezu Ústavního soudu ze dne 14. 4. 2020, sp. zn. IV. ÚS 950/19. K tomu Nejvyšší správní soud uvádí, že krajský soud si byl vědom, že řízení o zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu může být podle konkrétních okolností zařazeno i do čtvrté kategorie (bod 37 napadeného rozsudku). Krajský soud však v souladu s rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 10. 2025, č. j. 9 Azs 79/2025-47, vyšel z toho, že takové řízení standardně náleží do třetí kategorie. Nejvyšší správní soud v citovaném rozsudku připustil zařazení do čtvrté kategorie například tehdy, pokud cizinec již v minulosti rodinu na delší dobu z vlastní vůle opustil a rodina značné odloučení přestála, takže se jí zrušení pobytového oprávnění nijak nedotkne. Krajský soud neshledal, že by v projednávané věci byly dány srovnatelné okolnosti. Ani odkazy stěžovatele na rozsudky NSS ze dne 20. 11. 2025, č. j. 9 Azs 133/2025-30, a ze dne 30. 10. 2025, č. j. 9 Azs 95/2025-20, neukazují na rozpornou judikaturu. V rozsudku č. j. 9 Azs 133/2025-30 Nejvyšší správní soud sice věc výslovně nepodřadil pod konkrétní kategorii, zdůraznil však povinnost správního orgánu zjišťovat nejlepší zájem nezletilého dítěte i bez procesní aktivity cizince. Rozsudek č. j. 9 Azs 95/2025-20 se naopak týkal skutkově odlišné situace, v níž dítě i jeho matka žily v Moldavsku a zrušení zaměstnanecké karty otce nemohlo rodinu rozdělit. Z napadeného správního rozhodnutí na straně 6 navíc plyne, že při posouzení věci sám stěžovatel vycházel z úvah typických pro třetí kategorii. Uvedl, že není důvod věc řadit do první či druhé kategorie, a poukázal na závěry Ústavního soudu o širším prostoru pro převážení jiného konkurujícího zájmu nad zájmem dítěte u třetí kategorie. Tato námitka přijatelnost kasační stížnosti proto nezakládá.

[14] Pokud stěžovatel uvádí, že ani tehdy, je-li věc zařazena do třetí kategorie, nemůže zjišťování rozhodných skutečností spočívat výlučně na správním orgánu, ani tato argumentace přijatelnost kasační stížnosti nezakládá. Nejvyšší správní soud již v rozsudku č. j. 9 Azs 79/2025-47, body 39 až 41, uvedl, že povinnost cizince součinně poskytovat informace nezbavuje správní orgán povinnosti aktivně zjistit skutečnosti významné pro nejlepší zájem dítěte. Žalobce navíc pasivní nebyl a ve správním řízení navrhl výslech družky i provedení místního šetření.

[15] Stěžovatel dále namítá, že krajský soud nesprávně posoudil význam neprovedení výslechu družky žalobce. Má za to, že skutkový stav byl dostatečně zjištěn z výslechu žalobce, dalších podkladů ve správním spise a zprávy orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Podle stěžovatele nebylo ani uvedeno, jakou konkrétní dosud nezjištěnou skutečnost měl výslech družky objasnit. Ani tato námitka přijatelnost kasační stížnosti nezakládá. Krajský soud nevyslovil, že by správní orgán musel provést každý navržený důkaz. Vytkl stěžovateli, že neprovedení výslechu družky v napadeném správním rozhodnutí nijak neodůvodnil. Argument, že tento důkaz nebylo třeba provést pro dostatek jiných podkladů, žalovaný rozvedl až ve vyjádření k žalobě. Krajský soud tak postupoval v souladu s ustálenou judikaturou, podle níž nelze nedostatky správního rozhodnutí napravovat až v soudním řízení doplněním jeho důvodů ve vyjádření k žalobě (srov. rozsudky NSS ze dne 16. 6. 2022, č. j. 9 As 19/2022-31, bod 20, a ze dne 22. 12. 2023, č. j. 3 As 256/2021-41, bod 35).

[16] Podle stěžovatele krajský soud rovněž nedostatečně zohlednil veřejný zájem na zrušení trvalého pobytu žalobce. Ten stěžovatel spatřuje jednak v zákonem vyjádřeném požadavku, aby na území na základě povolení k trvalému pobytu nepobýval cizinec pravomocně odsouzený za úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody přesahujícímu tři roky, jednak v mimořádné závažnosti konkrétní trestné činnosti žalobce. Poukazuje zejména na násilné jednání žalobce, které poškozené způsobilo život ohrožující poranění a dlouhodobé zdravotní následky, a na uložený trest odnětí svobody v délce tří let a šesti měsíců. Má za to, že nejlepší zájem nezletilé dcery není absolutní a že k závěru o převaze veřejného zájmu nebylo třeba dalšího dokazování. K tomu Nejvyšší správní soud uvádí, že krajský soud nevyslovil, že veřejný zájem na zrušení trvalého pobytu žalobce nemůže převážit. Výslovně uvedl, že výsledek tohoto poměření nepředjímá. Závěr stěžovatele o přiměřenosti zásahu považoval pouze za předčasný pro nedostatečně zjištěný skutkový stav. Krajský soud věc zařadil do třetí kategorie, neboť napadené rozhodnutí může vést k tomu, že nezletilá dcera žalobce nebude moci v dosavadním rozsahu, případně vůbec realizovat právo na rodičovskou výchovu, péči a styk s otcem. Proto v bodě 41 napadeného rozsudku uzavřel, že stěžovatel měl provést výslech družky žalobce jako matky dítěte.

[17] Dále krajský soud uvedl, že výsledkem dokazování mělo být zjištění faktických důsledků vycestování žalobce pro péči o dceru, včetně jejího materiálního zabezpečení, a posouzení reálnosti společného života rodiny ve Vietnamu i možnosti zachování jejich vzájemného styku. Ani tento závěr není v rozporu s judikaturou Nejvyššího správního soudu. Ten např. v rozsudku č. j. 9 Azs 79/2025-47, bodech 42 a 44 až 50, uvedl, že ke zjištění nejlepšího zájmu dítěte je zpravidla třeba vyslechnout oba rodiče, zjistit konkrétní dopady rozhodnutí na dítě a posoudit reálnost života rodiny v zemi původu nebo zachování rodinného kontaktu na dálku. Teprve poté lze nejlepší zájem dítěte poměřit s konkurujícím veřejným zájmem. Námitka stěžovatele proto přijatelnost kasační stížnosti nezakládá.

IV. Závěr a náklady řízení

[18] Nejvyšší správní soud ze shora uvedených důvodů kasační stížnost jako nepřijatelnou odmítl podle § 104a s. ř. s.

[19] Co se týká nákladů řízení, odmítnutí kasační stížnosti pro nepřijatelnost je na rozdíl od jiných případů odmítnutí kasační stížnosti druhem zjednodušeného věcného přezkumu rozhodnutí krajského soudu (usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 25. 3. 2021, č. j. 8 As 287/2020-33, č. 4170/2021 Sb. NSS). Výrok o náhradě nákladů řízení se tedy opírá o § 60 odst. 1 ve spojení s § 120 s. ř. s. (usnesení NSS ze dne 16. 6. 2021, č. j. 9 As 83/2021-28, bod 18). Stěžovatel neměl ve věci úspěch, a nemá proto právo na náhradu nákladů řízení. Úspěch ve věci měl žalobce, a má tedy vůči neúspěšnému stěžovateli nárok na náhradu důvodně vynaložených nákladů. Jeho zástupce učinil v řízení o kasační stížnosti celkem jeden úkon právní služby, kterým je sepis a podání vyjádření ke kasační stížnosti [§ 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif]. Za tento úkon právní služby v dané věci náleží mimosmluvní odměna ve výši 4 620 Kč [§ 9 odst. 5 a § 7 bod 5 advokátního tarifu], která se zvyšuje o 450 Kč paušální náhrady hotových výdajů (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu). Celkem tedy na jeden úkon právní služby připadá částka 5 070 Kč (zástupce žalobce není plátcem DPH). Stěžovatel (žalovaný) je povinen uhradit žalobci uvedenou částku ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení, a to k rukám jeho zástupce.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 17. září 2026

David Hipšr
předseda senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací