Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

Rozsudek1× citováno

Spisová značka

8 Afs 297/2021

Rozhodnutí v této věci (2)

Soud: Nejvyšší správní soudDatum rozhodnutí: 28. 5. 2024Senát: Tříčlenný senátZpravodaj: ZAVŘELOVÁ JitkaECLI:CZ:NSS:2024:8.Afs.297.2021.84
Další údaje
Předmět řízení: Finance - ostatní

Právní věta

Elektřina používaná (určená k použití nebo použitá) k činnostem, které bezprostředně vedou k podstatné přeměně vytěženého materiálu, tedy mechanické či fyzikální nebo chemické změně jdoucí nad rámec „pouhé“ fragmentace tohoto materiálu za účelem zmenšení jeho velikosti, představuje elektřinu používanou k mineralogickému postupu ve smyslu čl. 2 odst. 4 písm. b) páté odrážky směrnice Rady č. 2003/96/ES, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny. Takové používání elektřiny nepodléhá zdanění podle této směrnice a je osvobozeno od daně podle § 8 odst. 2 písm. f) ve spojení s § 2 odst. 1 písm. g) části čtyřicáté sedmé zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění účinném do 31. 12. 2023.

Související rozhodnutí

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (6) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Rozsudek ze dne 28. 5. 2024

Plný text

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Jitky Zavřelové a soudců Petra Mikeše a Milana Podhrázkého v právní věci žalobkyně: Omya CZ, s. r. o., se sídlem [adresa] zastoupená JUDr. Vilémem Šilarem, advokátem se sídlem [adresa] Praha 2, proti žalovanému: Generální ředitelství cel, se sídlem [adresa] Praha 4, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 11. 2019,
čj. 49243-2/2019-900000-314, o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 24. 8. 2021, čj. 65 Af 4/2020-58,

takto:

I. Rozsudek Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 24. 8. 2021, čj. 65 Af 4/2020-58, se ruší.
II. Rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 11. 2019, čj. 49243-2/2019-900000-314, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 11 228 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce JUDr. Viléma Šilara, advokáta.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

[1] Nejvyšší správní soud se v tomto rozsudku zabývá tím, jak z hlediska klasifikace ekonomických činností NACE [vycházející z klasifikace NACE Revize 2 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 z 20. 12. 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech (dále „nařízení č. 1893/2006“)] zařadit činnost žalobkyně. Ta spočívá ve zpracování vytěženého mramoru (vápence), a to v několikastupňovém mletí a drcení, případně též v povrchové úpravě. Řešenou otázkou je, zda tato činnost spadá z hlediska systematiky klasifikace NACE do sekce „B – Těžba a dobývání“, oddílu „08 Ostatní těžba a dobývání“, anebo do sekce „C – Zpracovatelský průmysl“, oddílu „23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků“, a jedná se tudíž o mineralogický postup ve smyslu čl. 2 odst. 4 odrážky páté směrnice Rady č. 2003/96/ES z 27. 10. 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (dále „směrnice Rady 2003/96“) a § 2 odst. 1 písm. g) části čtyřicáté sedmé zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále „zákon č. 261/2007 Sb.“).

[2] Žalobkyně je česká obchodní korporace, která se zabývá těžbou a zpracováním vápence (mramoru) v kamenolomu. V něm se provádí otvírka, příprava a dobývání výhradního ložiska vápence. V rámci kamenolomu se žalobkyně věnuje (primárnímu) drcení vytěženého vápence a jeho vytřídění. Poté je tento materiál nákladními vozidly převezen do nedalekých (v řádu několika málo kilometrů) zpracovatelských závodů žalobkyně. Tam probíhá další zpracování vápence, které spočívá v prvotním vyprání, rozdělení na jemnou a hrubou frakci a následném sušení. Poté je vápenec drcen či zpracováván technikou suchého mletí. Výsledkem jsou vápencové drtě různých frakcí, jemně a hrubě mletá vápencová plniva nebo jemně mletá vápencová plniva s upraveným povrchem. K úpravě povrchu jemných vápencových plniv se využívá technologie elektrického topného zařízení, které ohřívá horký vzduch. V něm je jemné vápencové plnivo promícháváno se stearinem [pozn. NSS: směs kyseliny stearové a palmitové získávaná z rostlinných a živočišných tuků a olejů, jež se používá mimo jiné na výrobu svíček a mýdla]. Tyto procesy lze shrnout tak, že žalobkyně provádí v lomu a následně ve zmíněných zpracovatelských provozech zpracování vytěženého vápence v podobě několikastupňového mletí a drcení až na zrna o konkrétní velikosti a povrchové úpravě.

[3] Dne 11. 7. 2019 žalobkyně podala Celnímu úřadu pro Olomoucký kraj (dále „správce daně“) návrh na vydání povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně z důvodu jejího použití k mineralogickým postupům uvedeným v klasifikaci ekonomických činností NACE pod kódem C 23 „výroba ostatních nekovových minerálních výrobků“ [§ 8 odst. 2 písm. f) ve spojení s § 2 odst. 1 písm. g) zákona č. 261/2007 Sb.]. Podle tohoto návrhu měla být elektřina osvobozená od daně využívána na třech odběrných místech k praní a sušení, drcení, mechanickému třídění, mletí a vzdušnému třídění mletých plniv a drtí z přírodního uhličitanu vápenatého (mramoru).

[4] Správce daně návrh žalobkyně zamítl rozhodnutím z 12. 8. 2019, čj. 70568-8/2019-580000-11 (dále „prvostupňové rozhodnutí“), neboť dospěl k závěru, že činnost žalobkyně nespadá pod kód C 23 (pojem mineralogické postupy), nýbrž spadá pod činnosti uvedené pod kódem CZ-NACE B 08 „Ostatní těžba a dobývání kamene“ [klasifikace CZ-NACE je národní verzí systému NACE, o níž bylo publikováno sdělení Českého statistického úřadu č. 244/2007 Sb. (dále „sdělení č. 244/2007 Sb.“)]. Podle správce daně jsou produkty vzniklé provozováním této kategorie činností využívány zejména ve stavebnictví, při výrobě stavebních hmot (např. jíl, sádrovec, vápenec). Konkrétně jde o činnost pod kódem 08.11 „Dobývání kamene pro výtvarné nebo stavební účely, vápence, sádrovce, křídy a břidlice“, která zahrnuje kromě jiného drcení a mletí přírodních bloků stavebního kamene a těžbu a úpravu vápence.

[5] Proti prvostupňovému rozhodnutí podala žalobkyně odvolání. Žalovaný uvedl, že v případě žalobkyně jde sice o hraniční případ, nicméně dospěl k závěru, že činnost žalobkyně nespadá do sekce „C – Zpracovatelský průmysl“. Rozhodnutím uvedeným v záhlaví tohoto rozsudku proto odvolání zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil.

[6] Proti rozhodnutí žalovaného podala žalobkyně žalobu ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci. Ten žalobě vyhověl rozsudkem uvedeným v záhlaví a rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

[7] Krajský soud činnost žalobkyně, na rozdíl od celních orgánů, považoval za mineralogický postup. Podle krajského soudu činnost spočívající ve „výrobě mramorových plniv a odštěpků“ spadá do sekce „C – Zpracovatelský průmysl“, oddílu „23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků“, třídy „23.70 Řezání, tvarování a konečná úprava kamene“, tudíž s touto činností je spojeno osvobození od daně z elektřiny podle § 8 odst. 2 písm. f) zákona č. 261/2007 Sb. K tomuto závěru krajský soud dospěl na základě výkladu vysvětlivek ke klasifikaci CZ-NACE vydaných Českým statistickým úřadem (dále „ČSÚ“). Při zatřiďování bylo třeba postupovat metodou top-down. Ta je založena na hierarchickém principu: zatřídění jednotky na nejnižší úrovni klasifikace musí odpovídat zatřídění jednotky na vyšších úrovních. Pro splnění této podmínky se začíná s určením pozice jednotky na nejvyšší úrovni klasifikace a pokračuje se strukturou dolů.

[8] V uvedeném ohledu bylo důležité, že celá sekce „B – Těžba a dobývání“ je vymezena tak, že do ní dle vysvětlivek CZ-NACE spadá získávání nerostných surovin. Mimo to zahrnuje také pomocné činnosti, např. drcení, mletí (broušení), čištění, sušení, třídění, koncentrace rud, zkapalňování zemního plynu a aglomeraci pevných paliv. Z této sekce jsou pak mj. vyloučeny činnosti spočívající ve zpracování vytěžených surovin (což spadá pod sekci „C – Zpracovatelský průmysl“) a drcení, mletí nebo jiné úpravy určitých zemin, kamenů a nerostů neprováděné v souvislosti s těžbou a dobýváním (což spadá pod „Zpracovatelský průmysl, výroba brusiv a ostatních nekovových minerálních výrobků jinde nezařazených“ – třída 23.9).

[9] Podle krajského soudu bylo zásadní, že činnost žalobkyně nepředstavuje toliko pomocnou činnost vykonávanou v přímé souvislosti se samotnou těžbou, a umožňující lepší manipulaci s vytěženým kamenem, roztřídění, usnadnění přepravy nebo výhodnějšího prodeje. Naopak, jde o cílené zpracování mramoru tak, aby měl požadované vlastnosti a jako polotovar byl připraven k dalšímu využití. Výsledkem činnosti žalobkyně jsou tak výrobky, které lze zařadit do sekce „C – Zpracovatelský průmysl“ dle vysvětlivek CZ-NACE. Tomu odpovídá i statistická klasifikace CZ-CPA. Ta vychází z nařízení Komise (EU) č. 1209/2014 ze dne 29. října 2014, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 451/2008, kterým se zavádí nová statistická klasifikace produkce podle činností (CPA) a zrušuje nařízení Rady (EHS) č. 3696/93. Dle metodické části této klasifikace je jejím předmětem produkce, tj. výsledek ekonomických činností. Ekonomické činnosti jsou tříděny v klasifikaci CZ-NACE. Tyto dvě klasifikace (CZ-NACE a CZ-CPA, resp. NACE a CPA) na sebe navazují, což je patrné i z jejich struktury. Totéž vyplývá z vysvětlivek k CZ-NACE. Klasifikace ekonomických činností a produkce jsou na sebe navázány. Přitom výstupem činnosti žalobkyně jsou mramorový prach (plniva) a mramorové odštěpky (drtě). Tyto produkty jsou v klasifikaci CZ-CPA zařazeny do sekce „C – Výrobky a služby zpracovatelského průmyslu“, oddílu „23 Ostatní nekovové minerální výrobky, vč. souvisejících služeb a prací“, třídy 23.70, jako produkt činnosti uvedené pod bodem „23.70.11 Mramor, travertin a alabastr, opracované, a výrobky z nich (kromě dlažebních kostek, obrubníků, dlažebních desek, dlaždic, kostek a podobných výrobků); uměle barvená zrna, odštěpky a prach z mramoru, travertinu“.

II. Kasační stížnost žalovaného

[10] Proti rozsudku krajského soudu podal žalovaný (dále „stěžovatel“) kasační stížnost, jíž navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení.

[11] Podle stěžovatele krajský soud nesprávně určil hranici mezi těžbou a dobýváním kamene (sekce B klasifikace NACE) a jeho zpracováním (sekce C klasifikace NACE). Pokud žalobkyně provádí drcení a mletí kamene v přímé souvislosti s jeho těžbou, ať už přímo na místě lomu nebo v jeho těsné blízkosti, jedná se stále o činnosti úzce související s těžbou, a není možné tyto činnosti považovat za zpracovatelský průmysl. Aby mohly být činnosti jako drcení a mletí nerostných surovin zařazeny do sekce „C – Zpracovatelský průmysl“, musely by tyto činnosti souviset s výrobou nějakého nového hotového výrobku (např. cementu, vápna atd.), nikoli s těžbou, jak je tomu u žalobkyně. Pokud sama žalobkyně nový výrobek nevyrábí a provádí toliko těžbu této suroviny, nemůže jít o zpracovatelský průmysl, ať už je tato surovina drcena a mleta sebevíc. V takovém případě se totiž mění toliko velikost kusů dané suroviny, nikoli její chemické složení či jiné vlastnosti. Stěžovatel též poukázal na nepopiratelnou místní i časovou souvislost mezi těžbou a následnými činnostmi (drcení, mletí, praní a sušení kamene), pro něž žalobkyně žádala nabytí elektřiny osvobozené od daně.

[12] Závěry stěžovatele odpovídají metodice NACE. Ta skutečně vychází z pravidla (metody) top-down. Byť se tato metoda týká klasifikace jednotky pro statistické účely, lze jí aplikovat také na zařazení činností. Krajský soud jej však použil nesprávně. I přes příklady, které uváděl krajský soud na podporu svých názorů (impregnace dřeva a protektorování pneumatik), je třeba mít za to, že drcení, mletí, praní a sušení kamene je v podstatě vždy pomocnou činností a nikdy se neobjevuje v klasifikaci NACE jako zcela samostatná činnost. Z tohoto důvodu je třeba posuzovat, k čemu se tato pomocná činnost váže a podle toho určit její zařazení. Na tomto výkladu nemůže nic změnit ani klasifikace CPA, přestože souvisí s klasifikací NACE. Je totiž nutné zohlednit, že tyto klasifikace nebyly primárně vytvořeny pro účely specifikace činností osvobozených od daně z elektřiny. Proto není možné zařazení produktů dle těchto klasifikací pojímat absolutně, přičemž jediná klasifikace, na kterou zákon č. 261/2007 Sb. přímo odkazuje, je klasifikace NACE.

[13] Dále se podle stěžovatele elektřina v případě žalobkyně neúčastní přímo mineralogického postupu, nýbrž se jedná toliko o elektřinu využitou k pohonu zařízení k mechanické úpravě vápence bez jeho další přeměny či zpracování. Proto by činnost prováděná žalobkyní neměla vést k daňovému zvýhodnění jí užívané elektřiny. To odpovídá předpisům Evropské unie, jakož i unijní judikatuře. Z té rovněž plyne restriktivní přístup pro posuzování osvobození od daně. Proto by v případě pochybností měl být aplikován právě restriktivní náhled na možnosti nabytí elektřiny osvobozené od daně.

[14] Žalobkyně ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedla pouze to, že se ztotožňuje se skutkovými a právními závěry krajského soudu v napadeném rozsudku.

III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem

[15] Kasační stížnost je důvodná.

[16] Ustanovení § 1 odst. 1 zákona č. 261/2007 Sb. deklaruje, že v této části jsou zapracovány příslušné předpisy Evropské unie a upraveny podmínky zdaňování elektřiny daní z elektřiny. Z poznámky k tomuto ustanovení plyne, že jedním z „příslušných předpisů Evropské unie“ je právě směrnice Rady 2003/96. Zákon č. 261/2007 Sb. tedy navazuje na uvedenou směrnici.

[17] Článek 1 směrnice Rady 2003/96 stanoví, že členské státy zdaní energetické produkty a elektřinu v souladu s touto směrnicí.

[18] Článek 2 odst. 1 uvedené směrnice definuje energetické produkty pomocí seznamu výrobků kódů kombinované nomenklatury (KN) uvedených v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 z 23. 7. 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku. Podle čl. 2 odst. 2 uvedené směrnice se směrnice rovněž vztahuje na elektřinu kódu KN 2716.

[19] Článek 2 odst. 4 téže směrnice uvádí:

Tato směrnice se nevztahuje na:

[…]

b) následující použití energetických produktů a elektřiny:

[…]

– mineralogické postupy.

„Mineralogickými postupy“ se rozumějí postupy zařazené nomenklaturou NACE pod kód DI 26 „výroba ostatních nekovových minerálních výrobků“ v nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 ze dne 9. října 1990 o statistické klasifikaci ekonomických činností v Evropském společenství.

[20] Nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 bylo aktualizováno právě nařízením č. 1893/2006. NACE kódu DI 26 „výroba ostatních nekovových minerálních výrobků“ podle nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 nyní odpovídá NACE Revize 2 – kód „C 23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků“ podle nařízení č. 1893/2006. Odkaz na NACE kód DI 26 je proto třeba vykládat jako odkaz na NACE Revize 2 – kód C 23.

[21] Při interpretaci obsahu oddílu 23 „Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků“, spadajícího do sekce „C – Zpracovatelský průmysl“ sehrávají roli i vysvětlivky NACE (resp. vysvětlivky CZ-NACE; bod [7] výše). To platí i pro odlišení tohoto oddílu od činností spadajících do sekce „B – Těžba a dobývání“ konkrétně oddílu „08 Ostatní těžba a dobývání“.

[22] Podle § 8 odst. 2 písm. f) zákona č. 261/2007 Sb. (ve znění účinném do 31. 12. 2023) je od daně osvobozena také elektřina určená k použití nebo použitá k mineralogickým postupům.

[23] Podle § 2 odst. 1 písm. g) téhož zákona se rozumí mineralogickými postupy procesy uvedené v klasifikaci NACE pod kódem C 23 „výroba ostatních nekovových minerálních výrobků“.

[24] Podle § 2 odst. 1 písm. e) části čtyřicáté sedmé téhož zákona se rozumí klasifikací NACE klasifikace ekonomických činností uvedená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech, v platném znění.

[25] Vnitrostátní právo tak v § 8 odst. 2 písm. f) zákona č. 261/2007 Sb. využilo prostor pro úpravu nabytí elektřiny osvobozené od daně, a to v souvislosti s jejím použitím či určením k použití k tzv. mineralogickým postupům. Definici mineralogických postupů navázal český zákonodárce v § 2 odst. 1 písm. e) a g) části čtyřicáté sedmé daného zákona na unijní úpravu.

[26] Termín „mineralogické postupy“ použitý pro účely zákona č. 261/2007 Sb. tedy odpovídá pojmu „mineralogické postupy“ podle unijního práva.

[27] Nejvyšší správní soud na okraj dodává, že s účinností od 1. 1. 2024 sice byla všechna tři výše citovaná ustanovení zákona č. 261/2007 Sb. zrušena v souvislosti se zrušením osvobození elektřiny určené k použití nebo použité k metalurgickým procesům od daně z elektřiny (část čtyřicátá čtvrtá zákona č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů). Správní soudy, tedy i Nejvyšší správní soud v řízení o kasační stížnosti, však podle § 75 odst. 1 s. ř. s. při přezkoumání správního rozhodnutí vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (rozsudek NSS z čj. 9 As 222/2014-147, bod 33). V nyní projednávané věci tedy ze zákona č. 261/2007 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2023. Co se týče dalšího řízení před stěžovatelem, podle přechodného ustanovení (čl. LXXVII zákona č. 349/2023 Sb.) se nyní projednávaná věc posoudí (dokončí) podle dosavadní právní úpravy (pro daňové povinnosti u daně ze zemního plynu a některých dalších plynů, daně z pevných paliv a daně z elektřiny za zdaňovací období započatá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 261/2007 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona).

III.A Předběžná otázka a odpověď Soudního dvora

[28] Jak již bylo zmíněno v bodě [1] tohoto rozsudku, spor je veden o správné zařazení činnosti žalobkyně z pohledu povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně. Pokud by žalobkyně měla v souvislosti se svou činností mít možnost nabýt takovou elektřinu, musela by její činnost představovat mineralogický postup, tedy spadat v klasifikaci NACE pod kód C 23 „výroba ostatních nekovových minerálních výrobků“.

[29] S ohledem na konkrétní okolnosti případu proto bylo třeba určit, zda má být pátá odrážka čl. 2 odst. 4 směrnice Rady 2003/96 vykládána v tom smyslu, že je elektřina používaná (žalobkyní) pro provoz strojů využívaných pro zpracování vytěženého vápence v podobě několikastupňového mletí a drcení až na zrna o konkrétní velikosti (jak v rámci kamenolomu, kde dochází k těžbě, tak v blízkých zpracovatelských provozech) elektřinou používanou pro mineralogické postupy.

[30] Ve věci tedy vyvstala otázka výkladu práva Evropské unie, na jejímž posouzení závisí rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o nyní posuzované kasační stížnosti. Jelikož právo Evropské unie podle Nejvyššího správního soudu není jednoznačné, položil Soudnímu dvoru usnesením z 27. 2. 2023, čj. 8 Afs 297/2021-43, následující předběžnou otázku:

Má být pátá odrážka čl. 2 odst. 4 směrnice Rady 2003/96 vykládána v tom smyslu, že je elektřina využívaná pro pohon strojů využívaných pro zpracování vytěženého vápence v podobě několikastupňového mletí a drcení až na zrna o konkrétní velikosti, a to jak v rámci kamenolomu, kde dochází k těžbě, tak v blízkých zpracovatelských provozech, elektřinou používanou k mineralogickým postupům?

[31] Soudní dvůr na položenou předběžnou otázku odpověděl rozsudkem z 18. 4. 2024 ve věci C-133/23, EU:C:2024:335, Omya CZ, takto:

Článek 2 odst. 4 písm. b) pátá odrážka směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny, musí být vykládán v tom smyslu, že použití elektřiny pro provoz strojů využívaných pro zpracování vápence vytěženého v kamenolomu, které spočívá v několikastupňovém mletí a drcení až na jemná a hrubá vápencová plniva, nepředstavuje použití elektřiny k mineralogickým postupům. Naproti tomu použití elektřiny pro provoz strojů využívaných k získání jemných vápencových plniv s upraveným povrchem představuje použití elektřiny pro účely takových postupů.

[32] Soudní dvůr k odůvodnění svého právního názoru uvedl zejména následující (zvýraznění provedl NSS):

„27 Podle čl. 2 odst. 4 písm. b) páté odrážky směrnice 2003/96 je použití elektřiny pro mineralogické postupy vyňato z působnosti této směrnice.

28 Aby bylo používání elektřiny vyloučeno na základě tohoto ustanovení z působnosti uvedené směrnice, musí k němu tedy docházet v rámci „mineralogického postupu“ ve smyslu uvedeného ustanovení a musí vykazovat dostatečnou vazbu na uvedený postup pro účely uplatnění téhož ustanovení.

29 Je tedy třeba posoudit obě tyto podmínky, aby bylo možné poskytnout prvky výkladu unijního práva, které předkládajícímu soudu umožní ověřit, zda jsou uvedené podmínky splněny, pokud jde o elektřinu používanou pro provoz strojů využívaných pro činnosti drcení a mletí, o které se jedná v původním řízení.

K podmínce týkající se existence „mineralogického postupu“ ve smyslu čl. 2 odst. 4 písm. b) páté odrážky směrnice 2003/96

34 Zadruhé je třeba za účelem ověření, zda činnost spadá do oddílu 23 sekce C klasifikace NACE Rev. 2, vzít do úvahy vysvětlivky.

(…)

42 Ve světle vysvětlivek k uvedeným sekcím B a C je tudíž třeba mít za to, že na drcení a mletí, které nevede k podstatné přeměně vytěženého materiálu, tedy mechanické či fyzikální nebo chemické změně jdoucí nad rámec fragmentace tohoto materiálu za účelem zmenšení jeho velikosti, musí být nahlíženo tak, že se jedná o činnosti prováděné v souvislosti s těžbou a dobýváním za účelem přípravy suroviny k jejímu uvedení na trh, a že v důsledku toho spadá do sekce B klasifikace NACE Rev. 2. Naproti tomu na drcení a mletí vedoucí k podstatné mechanické či fyzikální nebo chemické změně vytěženého materiálu ve výše uvedeném smyslu musí být nahlíženo tak, že představuje přeměnu tohoto materiálu na nový výrobek, a v důsledku toho spadá do sekce C uvedené klasifikace.

43 Skutečnost, zda k drcení a mletí vytěženého materiálu dochází v kamenolomu, nebo na jiném místě, není sama o sobě rozhodující pro účely zařazení těchto činností do sekce B nebo sekce C klasifikace NACE Rev. 2, neboť za tímto účelem musí být zohledněna pouze povaha uvedených činností, jak vyplývá z vysvětlivek k těmto sekcím.

44 V projednávané věci podala společnost Omya návrh na vydání povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně z elektřiny pro všechny své činnosti, které se vážou ke zpracování vytěženého vápence, tedy jednak primární drcení a mletí vytěženého vápence prováděné přímo v kamenolomu a jednak drcení a suché mletí až na zrna o konkrétní velikosti, a sice jemná a hrubá vápencová plniva nebo jemná vápencová plniva s upraveným povrchem, prováděné v jejích zpracovatelských závodech.

45 Vzhledem k tomu, že veškeré primární drcení a mletí prováděné v kamenolomu, jakož i drcení a suché mletí prováděné ve zpracovatelských závodech za účelem získání jemných a hrubých vápencových plniv má za následek pouze fragmentaci vytěženého vápence, s výhradou ověření předkládajícím soudem tyto činnosti nevedou k podstatné přeměně uvedeného vápence ve smyslu uvedeném v bodě 42 tohoto rozsudku, takže musí být považovány za činnosti prováděné v souvislosti s těžbou a dobýváním, které tedy spadají do sekce B klasifikace NACE Rev. 2.

46 Pokud jde na druhou stranu o drcení a mletí s cílem získat jemná vápencová plniva s upraveným povrchem, z žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce vyplývá, že taková plniva se získávají zejména promícháním jemných vápencových plniv se stearinem. Jeví se tedy, že se tyto činnosti neomezují na pouhou fragmentaci vytěženého vápence na malé kusy, ale vedou k podstatné změně uvedeného vápence představující výrobu nového produktu z jemných vápencových plniv. S výhradou ověření předkládajícím soudem je proto třeba na tyto činnosti nahlížet tak, že spadají do sekce C klasifikace NACE Rev. 2 a mohou být zařazeny do oddílu 23 této sekce.

(…)

54 Z výše uvedeného vyplývá, že drcení a mletí prováděné s cílem získat jemná a hrubá vápencová plniva nepředstavuje „mineralogické postupy“ ve smyslu čl. 2 odst. 4 písm. b) páté odrážky směrnice 2003/96, takže elektřina používaná při těchto činnostech není z působnosti této směrnice vyloučena. Naproti tomu drcení nebo mletí prováděné s cílem získat jemná vápencová plniva s upraveným povrchem takové postupy představuje, takže elektřina používaná při těchto posledně uvedených činnostech může být z působnosti uvedené směrnice vyloučena.

K podmínce týkající se existence dostatečné vazby mezi používanou elektřinou a mineralogickým postupem pro účely použití čl. 2 odst. 4 písm. b) páté odrážky směrnice 2003/96

56 Vzdálený vztah mezi použitím elektřiny a „mineralogickým postupem“ ve smyslu čl. 2 odst. 4 písm. b) páté odrážky směrnice 2003/96 totiž nepostačuje k tomu, aby toto použití mohlo spadat do působnosti tohoto ustanovení, stejně tak jako pro tento účel nepostačuje použití elektřiny, které není nezbytné pro uskutečnění uvedeného mineralogického postupu (obdobně viz rozsudek ze dne 7. září 2017, Hüttenwerke Krupp Mannesmann,C-465/15, EU:C:2017:640, bod 21).

57 V projednávané věci z žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce vyplývá, že proces výroby jemných vápencových plniv s upraveným povrchem, který – jak bylo konstatováno v bodě 54 tohoto rozsudku – představuje „mineralogický postup“ ve smyslu čl. 2 odst. 4 písm. b) páté odrážky směrnice 2003/96, spočívá v promíchání jemného vápencového plniva se stearinem v horkém vzduchu.

58 Existuje tedy přímá a úzká vazba mezi elektřinou používanou pro pohon elektrického topného zařízení, které ohřívá vzduch, a uvedeným procesem.

59 Elektřina používaná pro pohon tohoto zařízení proto představuje použití elektřiny k mineralogickému postupu ve smyslu čl. 2 odst. 4 písm. b) páté odrážky směrnice 2003/96, takže používání takové elektřiny nepodléhá zdanění podle této směrnice.“

[33] Soudní dvůr zároveň odmítl použití klasifikace CPA, resp. CZ-CPA (body 32 a 33 rozsudku Omya CZ), jakož i postup metodou top-down (body 47 až 53 rozsudku Omya CZ).

[34] Žalobkyně ani stěžovatel se k rozsudku Omya CZ nevyjádřili.

III.B Závěry Nejvyššího správního soudu v návaznosti na rozsudek Omya CZ

[35] Předmětem nyní projednávané věci je povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně z důvodu jejího použití k mineralogickým postupům. Podle návrhu podaného žalobkyní správci daně měla být elektřina osvobozená od daně využívána k praní a sušení, drcení, mechanickému třídění, mletí a vzdušnému třídění mletých plniv a drtí z přírodního uhličitanu vápenatého (mramoru). Výsledkem uvedených činností (technologického postupu) jsou vápencové drtě různých frakcí, jemně a hrubě mletá vápencová plniva nebo jemně mletá vápencová plniva s upraveným povrchem (body [2] a [3] výše; str. 2 prvostupňové rozhodnutí).

[36] Soudní dvůr v rozsudku Omya CZ pro účely zařazení činnosti žalobkyně z pohledu povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně rozlišil na jedné straně drcení a (suché) mletí za účelem získání jemných a hrubých vápencových plniv, a na druhé straně drcení a mletí s cílem získat jemná vápencová plniva s upraveným povrchem.

[37] Prvně uvedená činnost má podle Soudního dvora za následek pouze fragmentaci (rozbití na menší kusy, úlomky) vytěženého vápence, a proto (s výhradou ověření předkládajícím soudem, tj. NSS) tyto činnosti nevedou k podstatné přeměně uvedeného vápence, takže musí být považovány za činnosti prováděné v souvislosti s těžbou a dobýváním, které tedy spadají do sekce B klasifikace NACE podle nařízení č. 1893/2006 (resp. CZ-NACE podle sdělení č. 244/2007 Sb.) (body 45 a 54 rozsudku Omya CZ).

[38] Jde-li o výhradu ověření předkládajícím soudem, Nejvyšší správní soud ověřil, že z dokumentu Technologický postup těžby a zpracování vápence, jejž žalobkyně předložila v prvostupňovém řízení, neplyne, že by samotné několikastupňové drcení a mletí (fragmentace) vytěženého materiálu vedlo k jeho podstatné přeměně. Naopak, z tohoto dokumentu podle Nejvyššího správního soudu jednoznačně plyne, že tato činnost skutečně spočívá „pouze“ ve zmenšení velikosti vytěženého materiálu až na zrna o konkrétní velikosti.

[39] Naproti tomu činnosti spočívající v drcení a mletí s cílem získat jemná vápencová plniva s upraveným povrchem, jež se získávají zejména promícháním jemných vápencových plniv se stearinem, se podle Soudního dvora neomezují na pouhou fragmentaci vytěženého vápence na malé kusy, ale vedou k podstatné změně uvedeného vápence představující výrobu nového produktu z jemných vápencových plniv. Na tyto činnosti je proto třeba nahlížet (opět s výhradou ověření předkládajícím soudem, tj. NSS) tak, že spadají do sekce C klasifikace NACE podle nařízení č. 1893/2006 (resp. CZ-NACE podle sdělení č. 244/2007 Sb.) a mohou být zařazeny do oddílu 23 této sekce (body 46 a 54 rozsudku Omya CZ).

[40] Z dokumentu Technologický postup těžby a zpracování vápence plyne, že k úpravě povrchu jemných vápencových plniv dochází (zjednodušeně řečeno) tím, že je na ně v horkém vzduchu promícháváním nanášen stearin. Podle Nejvyššího správního soudu tím dochází k podstatné přeměně materiálu ve smyslu bod 42 rozsudku Omya CZ, zde v podobě fyzikální, resp. chemické změny, neboť dochází též ke změně vlastností materiálu jdoucí nad rámec fragmentace.

[41] Vzhledem k nutnosti splnění též podmínky týkající se existence dostatečné vazby mezi používanou elektřinou a mineralogickým postupem pro účely použití čl. 2 odst. 4 písm. b) páté odrážky směrnice Rady 2003/96 (body 28 a 29 rozsudku Omya CZ), Soudní dvůr uvedl, že přímá a úzká (tj. dostatečná) vazba existuje pouze mezi elektřinou používanou pro pohon elektrického topného zařízení, které ohřívá vzduch, a procesem spočívajícím v promíchání jemného vápencového plniva se stearinem v horkém vzduchu. Dostatečnou vazbu na mineralogický postup však Soudní dvůr neshledal u elektřiny používané k samotnému drcení a mletí za účelem získání jemného vápencového plniva jako výchozího produktu pro následné promíchávání se stearinem vedoucí k úpravě povrchu tohoto plniva (body 55 až 58 rozsudku Omya CZ).

[42] V bodě 59 rozsudku Omya CZ proto Soudní dvůr uzavřel, že elektřina používaná pro pohon uvedeného elektrického topného zařízení ohřívajícího vzduch představuje použití elektřiny k mineralogickému postupu ve smyslu čl. 2 odst. 4 písm. b) páté odrážky směrnice Rady 2003/96, takže používání takové elektřiny nepodléhá zdanění podle této směrnice.

[43] Nejvyšší správní soud proto na podkladě závazného výkladu Soudního dvora dospěl k následujícím závěrům:

- používání elektřiny k činnostem vedoucím „toliko“ ke zmenšení velikosti vytěženého vápence, tj. bez jeho podstatné přeměny, není ve smyslu čl. 2 odst. 4 písm. b) páté odrážky směrnice Rady 2003/96 vyloučena z působnosti této směrnice, a proto není osvobozena od daně na základě § 8 odst. 2 písm. f) ve spojení s § 2 odst. 1 písm. g) zákona č. 261/2007 Sb. (ve znění účinném do 31. 12. 2023);

- naproti tomu používání elektřiny pro pohon elektrického topného zařízení ohřívajícího vzduch za účelem promíchávání jemného vápencového plniva se stearinem s cílem úpravy povrchu tohoto plniva je ve smyslu čl. 2 odst. 4 písm. b) páté odrážky směrnice Rady 2003/96 vyloučena z působnosti této směrnice, a proto je osvobozena od daně na základě § 8 odst. 2 písm. f) ve spojení s § 2 odst. 1 písm. g) zákona č. 261/2007 Sb. (ve znění účinném do 31. 12. 2023).

[44] S ohledem na výše uvedené Nejvyšší správní soud uzavírá, že krajský soud zatížil napadený rozsudek nezákonností, neboť nesprávně posoudil otázku zařazení činností žalobkyně podle klasifikace NACE Revize 2 (CZ-NACE) pro účely povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně. Krajský soud totiž veškerou činnost žalobkyně (bod [35] výše) nesprávně zařadil do sekce „C – Zpracovatelský průmysl“, oddílu „23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků“, třídy „23.70 Řezání, tvarování a konečná úprava kamene“, a proto je s touto činností spojeno osvobození od daně z elektřiny podle § 8 odst. 2 písm. f) ve spojení s § 2 odst. 1 písm. g) zákona č. 261/2007 Sb. (ve znění účinném do 31. 12. 2023) (body 13 a 20 napadeného rozsudku a bod [7] výše). Krajský soud tedy nerozlišil mezi činností spočívající v pouhé fragmentaci vytěženého vápence, s níž není spojeno osvobození elektřiny od daně, na jedné straně, a činností spočívající v podstatné přeměně vápence, s níž osvobození spojené je, na straně druhé. K tomuto závěru došel rovněž na základě použití metody top-down a klasifikace CPA, resp. CZ-CPA (body 14 a 21 napadeného rozsudku), což Soudní dvůr pro účely nyní projednávané věci výslovně odmítl (bod [33] výše).

[45] Nezákonné je však i rozhodnutí stěžovatele, který naopak, v souladu se správcem daně, dospěl k závěru, že žádná činnost žalobkyně nespadá do sekce „C – Zpracovatelský průmysl“, nýbrž spadá do sekce „B – Těžba a dobývání“, oddílu „08 Ostatní těžba a dobývání“, třídy 08.11 „Dobývání kamene pro výtvarné nebo stavební účely, vápence, sádrovce, křídy a břidlice“. Tyto činnosti tak podle stěžovatele nebyly vůbec spojené s osvobozením elektřiny od daně.

[46] Jak však plyne z výše popsaných závěrů, činnost žalobkyně nelze nahlížet jednolitě, ale je nutné ji rozlišit podle její povahy s ohledem na to, zda splňuje podmínky pro osvobození používané elektřiny od daně (shrnutí v bodu [43] výše).

[47] Nejvyšší správní soud doplňuje, že si je vědom toho, že stěžovatel vázán závazným právním názorem krajského soudu v napadeném rozsudku vydal 5. 4. 2022 nové rozhodnutí čj. 16407-3/2022-900000-314, kterým změnil prvostupňové rozhodnutí tak, že se žalobkyni povoluje nabývat elektřinu osvobozenou od daně na dobu pěti let od 6. 4. 2022 do 6. 4. 2027. Vydání nového rozhodnutí však nemá žádný vliv na řízení o nynější kasační stížnosti (usnesení rozšířeného senátu NSS z 27. 2. 2024, čj. 8 Azs 172/2020-66). K řešení takových situací pak slouží především § 124a zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád.

IV. Závěr a náklady řízení

[48] Nejvyšší správní soud na základě výše uvedených úvah dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná, jelikož napadený rozsudek krajského soudu i rozhodnutí stěžovatele shledal nezákonnými. V souladu s § 110 odst. 1 s. ř. s. proto rozsudek krajského soudu zrušil.

[49] Zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu, a pokud již v řízení před tímto soudem byly pro takový postup důvody, současně se zrušením rozhodnutí krajského soudu může sám podle povahy věci rozhodnout o zrušení rozhodnutí správního orgánu [§ 110 odst. 2 písm. a) s. ř. s.]. Vzhledem k tomu, že v dané věci by krajský soud v souladu s vysloveným závazným právním názorem neměl jinou možnost než zrušit žalobou napadené rozhodnutí stěžovatele, rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s § 110 odst. 2 písm. a) ve spojení s § 78 odst. 1 a 4 s. ř. s. tak, že sám rozhodnutí stěžovatele zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V něm je vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku [§ 110 odst. 2 písm. a) ve spojení s § 78 odst. 5 s. ř. s.]. Stěžovatel tak v dalším řízení, v souladu s výše uvedeným, rozliší činnost žalobkyně na tu, s níž osvobození elektřiny od daně spojeno není, a tu, s níž spojeno je. Svá zjištění ohledně těchto odlišných činností následně promítne do svého nového rozhodnutí.

[50] V případě, že Nejvyšší správní soud zrušil rozsudek krajského soudu a současně zrušil i rozhodnutí správního orgánu dle § 110 odst. 2 s. ř. s., je povinen rozhodnout kromě nákladů řízení o kasační stížnosti i o nákladech řízení, které předcházelo zrušenému rozhodnutí krajského soudu (§ 110 odst. 3 věta druhá s. ř. s.). Při rozhodování o náhradě nákladů řízení vychází soudní řád správní z celkového úspěchu ve věci (§ 60 odst. 1 ve spojení s § 120 s. ř. s.). Stěžovatel úspěch neměl, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně naopak úspěšná byla, a proto má právo na náhradu nákladů řízení o žalobě a o kasační stížnosti.

[51] Náklady řízení o žalobě tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč za žalobu a odměna advokáta. Ta zahrnuje dva úkony právní služby spočívající v přípravě a převzetí zastoupení a sepsání žaloby [§ 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif)]. Za každý z nich náleží částka 3 100 Kč [§ 7 ve spojení s § 9 odst. 4 písm. d) advokátního tarifu] a paušální náhrada hotových výdajů v částce 300 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu). Za řízení o žalobě tak zástupci žalobkyně náleží odměna a náhrada hotových výdajů ve výši 6 800 Kč [2 x (3 100 + 300)]. Jelikož je zástupce žalobkyně plátcem daně z přidané hodnoty, zvyšuje se tato částka o částku 1 428 Kč odpovídající 21% dani z přidané hodnoty na celkovou částku 8 228 Kč. Celkové náklady stěžovatele za řízení o žalobě, včetně zaplaceného soudního poplatku, tak činí 11 228 Kč.

[52] V řízení o kasační stížnosti žalobkyni žádné náklady nevznikly. Stručné vyjádření ke kasační stížnosti, v němž žalobkyně uvedla pouze to, že se ztotožňuje se skutkovými a právními závěry krajského soudu v napadeném rozsudku, nelze považovat za úkon právní služby ve smyslu advokátního tarifu. V řízení o předběžné otázce ani k rozsudku Omya CZ se žalobkyně nevyjádřila vůbec.

[53] Celková výsledná částka nákladů řízení o žalobě a o kasační stížnosti tedy činí 11 228 Kč.

[54] Stěžovatel je povinen žalobkyni zaplatit náhradu nákladů řízení ve výši 11 228 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce JUDr. Viléma Šilara (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně 28. května 2024

Jitka Zavřelová
předsedkyně senátu

Právní věta

Elektřina používaná (určená k použití nebo použitá) k činnostem, které bezprostředně vedou k podstatné přeměně vytěženého materiálu, tedy mechanické či fyzikální nebo chemické změně jdoucí nad rámec „pouhé“ fragmentace tohoto materiálu za účelem zmenšení jeho velikosti, představuje elektřinu používanou k mineralogickému postupu ve smyslu čl. 2 odst. 4 písm. b) páté odrážky směrnice Rady č. 2003/96/ES, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny. Takové používání elektřiny nepodléhá zdanění podle této směrnice a je osvobozeno od daně podle § 8 odst. 2 písm. f) ve spojení s § 2 odst. 1 písm. g) části čtyřicáté sedmé zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění účinném do 31. 12. 2023.

Usnesení ze dne 27. 2. 2023

Plný text

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Jitky Zavřelové a soudců Faisala Husseiniho a Petra Mikeše v právní věci žalobkyně: Omya CZ s.r.o., se sídlem [adresa] zastoupená JUDr. Vilémem Šilarem, advokátem se sídlem [adresa] Praha 2, proti žalovanému: Generální ředitelství cel, se sídlem [adresa] proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 11. 2019, čj. 49243-2/2019-900000-314, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 24. 8. 2021, čj. 65 Af 4/2020-58,

takto:

I. Soudnímu dvoru Evropské unie se předkládá následující předběžná otázka

Má být pátá odrážka čl. 2 odst. 4 směrnice Rady 2003/96 vykládána v tom smyslu, že je elektřina využívaná pro pohon strojů využívaných pro zpracování vytěženého vápence v podobě několikastupňového mletí a drcení až na zrna o konkrétní velikosti, a to jak v rámci kamenolomu, kde dochází k těžbě, tak v blízkých zpracovatelských provozech, elektřinou používanou k mineralogickým postupům?

II. Řízení se přerušuje.

Odůvodnění:

I. Předmět řízení

[1] Žalobkyně je česká obchodní korporace, která se zabývá těžbou a zpracováním vápence (mramoru) v kamenolomu. V něm se provádí otvírka, příprava a dobývání výhradního ložiska vápence. V rámci kamenolomu se žalobkyně věnuje (primárnímu) drcení vytěženého vápence a jeho vytřídění. Poté je tento materiál nákladními vozidly převezen do nedalekých (v řádu několika málo kilometrů) zpracovatelských závodů žalobkyně. Tam probíhá další zpracování vápence. Toto zpracování spočívá v prvotním vyprání, rozdělení na jemnou a hrubou frakci a následném sušení. Poté je vápenec drcen či zpracováván technikou suchého mletí. Výsledkem jsou vápencové drtě, respektive jemná a hrubá vápencová plniva nebo jemná vápencová plniva s upraveným povrchem. V případě jemných vápencových plniv s upraveným povrchem se využívá technologie elektrického topného zařízení, které ohřívá horký vzduch. V něm je jemné vápencové plnivo promícháváno se stearinem. Tyto procesy lze shrnout tak, že žalobkyně provádí v lomu a následně ve zmíněných zpracovatelských provozech zpracování vytěženého vápence v podobě několikastupňového mletí a drcení až na zrna o konkrétní velikosti.

[2] Žalobkyně doručila dne 11. 7. 2019 Celnímu úřadu pro Olomoucký kraj (dále jen „celní úřad“) návrh na vydání povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně za účelem použití dle § 8 odst. 2 písm. f) části čtyřicáté sedmé zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů (dále jen „zákon č. 261/2007 Sb.“) k mineralogickým postupům. Mineralogickými postupy se dle § 2 odst. 1 písm. g) části čtyřicáté sedmé zákona č. 261/2007 Sb. (pro účely tohoto zákona) rozuměly procesy uvedené v klasifikaci NACE pod kódem C 23 „výroba ostatních nekovových minerálních výrobků“. Podle § 2 odst. 1 písm. e) části čtyřicáté sedmé zákona č. 261/2007 Sb. se klasifikací NACE rozumí klasifikace ekonomických činností uvedená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech, v platném znění. Za mineralogické postupy, pro které žádala vydání povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně, označila žalobkyně primární drcení a třídění prováděné v kamenolomu a také shora popsané postupy prováděné ve zpracovatelských závodech.

[3] Celní úřad žádost žalobkyně zamítl. Ve svém rozhodnutí dospěl k závěru, že činnosti, ke kterým si žalobkyně nárokovala osvobození elektřiny od daně, nepatří z hlediska klasifikace NACE do sekce „C – Zpracovatelský průmysl“, oddílu „23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků“, nýbrž do sekce „B – Těžba a dobývání“, konkrétně do skupiny „8.1. Ostatní těžba a dobývání“, třídy „08.11 Dobývání kamene pro výtvarné nebo stavební účely, vápence, sádrovce, křídy a břidlice“. Ta podle něj zahrnuje kromě jiného drcení a mletí přírodních bloků stavebního kamene a těžbu a úpravu vápence. Drcení, mletí, řezání, čištění, sušení, třídění a mísení kamene jsou druhy zpracování kamene, které spadají do sekce „B – Těžba a dobývání“.

[4] Proti rozhodnutí celního úřadu podala žalobkyně odvolání, které Generální ředitelství cel (dále „odvolací správní orgán“) zamítlo a rozhodnutí celního úřadu potvrdilo. Odvolací správní orgán zdůraznil, že v případě žalobkyně se jedná o hraniční případ, přesto její činnost spadá do sekce „B – Těžba a dobývání“. Odvolací správní orgán uvedl, že tato sekce zahrnuje mimo samotné těžby i pomocné činnosti např. drcení, mletí, čistění, sušení, třídění, koncentraci rud apod. Tyto činnosti jsou vykonávány v těžebních závodech nacházejících se v místě těžby. Sekce „B – Těžba a dobývání“ nezahrnuje zpracovávání vytěžených surovin a drcení, mletí nebo jiné úpravy vytěžených kamenů neprováděné v souvislosti s těžbou. Oddíl 08 nazvaný „Ostatní těžba a dobývání“ se týká těžby v kamenolomu a zahrnuje mj. drcení kamene. Produkty jsou využívány ve stavebnictví, při výrobě stavebních hmot nebo při výrobě chemikálií. Tento oddíl nezahrnuje zpracování získaných nerostů (kromě drcení, mletí, řezání, čištění, sušení, třídění a mísení), kdežto sekce „C – Zpracovatelský průmysl“ zahrnuje přeměnu materiálů nebo komponentů na nové produkty. Výsledkem je nový výrobek. Existují činnosti, které sice příležitostně zahrnují transformační postupy, přesto nejsou řazeny do této sekce, např. úprava rud a jiných nerostů zařazená do sekce „B – Těžba a dobývání“. Odvolací správní orgán na základě toho dospěl k závěru, že pokud je mletí či drcení kamene pomocnou činností při těžbě (např. k roztřídění, zlepšení kvality, usnadnění dopravy), spadá do sekce B – Těžba a dobývání. Pokud však tyto činnosti nejsou pomocnou činností a jsou součástí výrobního procesu jiného konečného výrobku (např. cementu, sádry), jedná se o činnost spadající do sekce „C – Zpracovatelský průmysl“. U žalobkyně však dle odvolacího správního orgánu k výrobě nového produktu nedochází. Jí prováděné sušení, mletí a drcení bezprostředně souvisí s těžbou a nedochází k zásadní přeměně vytěžené suroviny.

[5] Rozhodnutí odvolacího správního orgánu žalobkyně napadla žalobou u Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci (dále jen „krajský soud“), který v záhlaví uvedeným rozsudkem napadené rozhodnutí odvolacího správního orgánu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

[6] Krajský soud činnost žalobce považoval za mineralogický postup. Podle krajského soudu činnost spočívající ve „výrobě mramorových plniv a odštěpků“, spadá do sekce „C – Zpracovatelský průmysl“, oddílu „23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků“, třídy „23.70 Řezání, tvarování a konečná úprava kamene“, tudíž k této činnosti je vázáno osvobození od daně z elektřiny podle § 8 odst. 2 písm. f) části čtyřicáté sedmé zákona č. 261/2007 Sb. K tomuto závěru krajský soud dospěl na základě výkladu vysvětlivek ke klasifikaci CZ-NACE, vydaných Českým statistickým úřadem (dále jen „ČSÚ“). K tomu Nejvyšší správní soud poznamenává, že klasifikace CZ-NACE je národní verzí (národní klasifikací) systému NACE, o níž bylo publikováno sdělení č. 244/2007 Sb. Zároveň vysvětlivky ke klasifikaci CZ-NACE představují národní verzi vysvětlivek NACE, jejichž vypracování, aktualizaci a zveřejnění zajišťuje dle čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 Komise ve spolupráci s členskými státy. Národní klasifikace NACE je vypracována ve smyslu čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006. Lze také poznamenat, že zde pojednané části národní a unijní klasifikace NACE, vysvětlivek a příslušné metodiky (bod [7]) se shodují a národní verze představují „toliko“ překlad unijních materiálů. Proto bude Nejvyšší správní soud v částech II. A III. tohoto usnesení hovořit toliko o klasifikaci NACE.

[7] Krajský soud konstatoval, že při zatřiďování bylo třeba postupovat metodou top-down [dle Metodické příručky ČSÚ k NACE, která je národní verzí příručky EUROSTAT, jež obsahuje pokyny pro klasifikaci statistických jednotek dle čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006]. Ta je založena na hierarchickém principu; zatřídění jednotky na nejnižší úrovni klasifikace musí odpovídat zatřídění jednotky na vyšších úrovních. Pro splnění této podmínky se začíná s určením pozice jednotky na nejvyšší úrovni klasifikace a pokračuje se strukturou dolů.

[8] V tomto směru bylo dle krajského soudu důležité, že celá sekce „B – Těžba a dobývání“ je vymezena tak, že do ní dle vysvětlivek CZ-NACE spadá získávání nerostných surovin. Mimo to zahrnuje také pomocné činnosti, např. drcení, mletí (broušení), čištění, sušení, třídění, koncentrace rud, zkapalňování zemního plynu a aglomeraci pevných paliv. Tyto činnosti jsou často vykonávány v těžebních závodech samotných nebo v závodech nacházejících se v blízkosti místa těžby. Z této sekce jsou pak mj. vyloučeny činnosti spočívající ve zpracování vytěžených surovin (což spadá pod Zpracovatelský průmysl) a drcení, mletí nebo jiné úpravy určitých zemin, kamenů a nerostů neprováděné v souvislosti s těžbou a dobýváním (což spadá pod „Zpracovatelský průmysl, výroba brusiv a ostatních nekovových minerálních výrobků jinde nezařazených“ – třída 23.9)

[9] Podle krajského soudu bylo zásadní, že činnost žalobkyně nepředstavuje toliko pomocnou činnost vykonávanou v přímé souvislosti se samotnou těžbou. Naopak výsledkem žalobkyniny činnosti jsou výrobky, které lze zařadit do sekce „C – Zpracovatelský průmysl“ dle vysvětlivek CZ-NACE. Nejde tedy o pouhé pomocné činnosti umožňující lepší manipulaci s vytěženým kamenem apod. Tomu odpovídá i statistická klasifikace CZ-CPA. Ta vychází z nařízení Komise (EU) č. 1209/2014 ze dne 29. října 2014, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 451/2008, kterým se zavádí nová statistická klasifikace produkce podle činností (CPA) a zrušuje nařízení Rady (EHS) č. 3696/93. Dle metodické části této klasifikace je jejím předmětem produkce, tj. výsledek ekonomických činností. Ekonomické činnosti jsou tříděny v klasifikaci CZ-NACE. Tyto dvě klasifikace (CZ-NACE a CZ-CPA, resp. NACE a CPA) na sebe navazují, což je patrné i jejich struktury. Totéž vyplývá z vysvětlivek k CZ-NACE. Klasifikace ekonomických činností a produkce jsou na sebe navázány. Přitom výstupem činnosti žalobce jsou mramorový prach (plniva) a mramorové odštěpky (drtě). Tyto produkty jsou v klasifikaci CZ-CPA zařazeny do sekce „C – Výrobky a služby zpracovatelského průmyslu“, oddílu „23 Ostatní nekovové minerální výrobky, vč. souvisejících služeb a prací“, třídy 23.70, jako produkt činnosti uvedené pod bodem „23.70.11 Mramor, travertin a alabastr, opracované, a výrobky z nich (kromě dlažebních kostek, obrubníků, dlažebních desek, dlaždic, kostek a podobných výrobků); uměle barvená zrna, odštěpky a prach z mramoru, travertinu“ (ke klasifikaci CPA blíže bod [41]).

[10] Proti rozsudku krajského soudu podal odvolací správní orgán kasační stížnost, ve které jej navrhl zrušit a věc vrátit krajskému soudu k dalšímu řízení.

[11] Odvolací správní orgán se domnívá, že krajský soud nesprávně určil hranici mezi těžbou a dobýváním kamene (sekce B klasifikace NACE) a jeho zpracováním (sekce C klasifikace NACE). Pokud žalobkyně provádí drcení a mletí kamene v přímé souvislosti s jeho těžbou, ať už přímo na místě lomu nebo v jeho těsné blízkosti, jedná se stále o činnosti úzce související s těžbou, a není možné tyto činnosti považovat za zpracovatelský průmysl. Aby mohly být činnosti jako drcení a mletí nerostných surovin zařazeny do sekce „C – Zpracovatelský průmysl“, musely by tyto činnosti souviset s výrobou nějakého nového hotového výrobku (např. cementu, vápna atd.), a nikoli s těžbou, jak je tomu u žalobkyně. Pokud žalobkyně sama nový výrobek nevyrábí a provádí toliko těžbu této suroviny, nemůže se jednat o zpracovatelský průmysl, ať už je tato surovina drcena a mleta sebevíc.

[12] Závěry odvolacího správního orgánu dle jeho názoru odpovídají metodice NACE. Ta skutečně vychází z pravidla top-down. Toto pravidlo ale krajský soud použil nesprávně. I přes příklady, které uváděl na podporu svých názorů, je třeba mít za to, že drcení, mletí, praní a sušení kamene je v podstatě vždy pomocnou činností, a nikdy se neobjevuje v klasifikaci NACE jako zcela samostatná činnost. Z tohoto důvodu je třeba posuzovat, k čemu se tato pomocná činnost váže a podle toho určit její zařazení. Na tomto výkladu nemůže nic změnit ani klasifikace CPA, přestože souvisí s klasifikací NACE. Je totiž nutné zohlednit, že tyto klasifikace nebyly primárně vytvořeny pro účely specifikace činností osvobozených od daně z elektřiny. Proto není možné zařazení produktů dle těchto klasifikací pojímat absolutně, přičemž jediná klasifikace, na kterou zákon č. 261/2007 Sb. přímo odkazuje, je klasifikace NACE.

[13] Dále se podle odvolacího správního orgánu elektřina v případě žalobce neúčastní přímo mineralogického postupu, nýbrž se jedná toliko o elektřinu využitou k pohonu zařízení k mechanické úpravě vápence bez jeho další přeměny či zpracování. Proto by činnost prováděná žalobkyní neměla vést k daňovému zvýhodnění jím užívané elektřiny. To odpovídá předpisům Evropské unie, jakož i unijní judikatuře. Z té plyne také restriktivní přístup pro posuzování osvobození od daně. Proto by v případě pochybností měl být aplikován právě restriktivní náhled na možnosti nabytí elektřiny osvobozené od daně.

II. Použitelné právo Evropské unie a vnitrostátní právní úprava

[14] Z bodů 2 až 7, 11, 12 a 22 odůvodnění směrnice Rady č. 2003/96 ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny plyne, že:

(2) Neexistence předpisů Společenství o minimální daňové sazbě na elektřinu a jiné energetické produkty než minerální oleje může nepříznivě ovlivnit řádné fungování vnitřního trhu.

(3) Řádné fungování vnitřního trhu a dosažení cílů ostatních politik Společenství vyžaduje stanovit na úrovni Společenství minimální úrovně zdanění pro většinu energetických produktů, včetně elektřiny, zemního plynu a uhlí.

(4) Závažné rozdíly mezi vnitrostátními úrovněmi zdanění energie, které uplatňují členské státy, by mohly být škodlivé pro řádné fungování vnitřního trhu.

(5) Prostřednictvím stanovení vhodných minimálních úrovní zdanění ve Společenství se mohou snížit stávající rozdíly mezi vnitrostátními úrovněmi zdanění.

(6) V souladu s článkem 6 Smlouvy [o ES] musejí být požadavky na ochranu životního prostředí zahrnuty do vymezení a provádění ostatních politik Společenství.

(7) Společenství jako strana Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu ratifikovalo Kjótský protokol. Zdanění energetických produktů a případně elektřiny je jedním z dostupných nástrojů k dosažení cílů Kjótského protokolu.

[…]

(11) Rozhodnutí o daňových režimech zaváděných v souvislosti s prováděním těchto rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny přísluší každému členskému státu. V tomto ohledu se mohou členské státy rozhodnout nezvýšit celkové daňové zatížení, pokud se domnívají, že by provádění této zásady daňové neutrality mohlo přispět ke změně struktury a k modernizaci jejich daňových systémů tím, že bude podporováno chování směřující k větší ochraně životního prostředí a lepšímu využití pracovní síly.

(12) Ceny energetických produktů jsou základními prvky politik Společenství v oblastech energetiky, dopravy a životního prostředí.

[…]

(22) Energetické produkty by měly v zásadě podléhat právnímu rámci Společenství, pokud se používají jako palivo nebo pohonná hmota. V této souvislosti vyplývá z povahy a logiky daňového systému, že je z oblasti působnosti rámcových předpisů Společenství [tohoto právního rámce] vyloučeno dvojí použití energetických produktů, použití energetických produktů k jiným účelům než jako palivo nebo pohonná hmota, jakož i mineralogické postupy. Obdobně by se mělo zacházet s elektřinou používanou podobným způsobem.

[15] Článek 1 směrnice Rady č. 2003/96 stanoví, že členské státy zdaní energetické produkty a elektřinu v souladu s touto směrnicí.

[16] Článek 2 odst. 1 uvedené směrnice definuje energetické produkty pomocí seznamu výrobků kódů kombinované nomenklatury (KN) uvedených v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. 1987, L 256, s. 1; Zvl. vyd. 02/02, s. 382). Článek 2 odst. 2 uvedené směrnice upřesňuje, že se směrnice rovněž vztahuje na elektřinu kódu KN 2716.

[17] Článek 2 odst. 4 téže směrnice uvádí:

Tato směrnice se nevztahuje na:

[…]

b) následující použití energetických produktů a elektřiny:

[…]

– mineralogické postupy.

– Mineralogickými postupy“ se rozumějí postupy zařazené nomenklaturou NACE pod kód DI 26 „výroba ostatních nekovových minerálních výrobků“ v nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 ze dne 9. října 1990 o statistické klasifikaci ekonomických činností v Evropském společenství.

[18] Odkaz na NACE kód DI 26 „výroba ostatních nekovových minerálních výrobků“ dle nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 je třeba nyní vykládat jako odkaz na NACE kód „23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků“ dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006.

[19] Při interpretaci obsahu oddílu 23 „Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků“, spadajícího do sekce „C – Zpracovatelský průmysl“ sehrávají roli i vysvětlivky NACE (resp. vysvětlivky CZ-NACE; viz bod [6]). To platí i pro odlišení tohoto oddílu od činností spadajících do sekce „B – Těžba a dobývání“ konkrétně oddílu „08 Ostatní těžba a dobývání“.

[20] Podle § 8 odst. 2 písm. f) části čtyřicáté sedmé zákona č. 261/2007 Sb. je od daně osvobozena elektřina určená k použití nebo použitá k mineralogickým postupům.

[21] Podle § 2 odst. 1 písm. g) části čtyřicáté sedmé zákona č. 261/2007 Sb. se rozumí mineralogickými postupy procesy uvedené v klasifikaci NACE pod kódem C 23 „výroba ostatních nekovových minerálních výrobků“.

[22] Podle § 2 odst. 1 písm. e) části čtyřicáté sedmé téhož zákona se rozumí klasifikací NACE klasifikace ekonomických činností uvedená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech, v platném znění.

III. Rozbor předkládaných předběžných otázek

[23] Nejvyšší správní soud na úvod poznamenává, že cílem směrnice Rady č. 2003/96 je stanovením podmínek zdanění vybraných energetických produktů a elektřiny dosáhnout řádného fungování vnitřního trhu a dosažení cílů ostatních politik Evropské unie. Členské státy mají uloženo zdanit energetické produkty a elektřinu v souladu s touto směrnicí.

[24] Článek 2 odst. 4 písm. b) směrnice Rady č. 2003/96 vyjímá z oblasti působnosti této směrnice energetické produkty a elektřinu, které jsou používány pro účely uvedené v tomto ustanovení. Energetické produkty a elektřina, na něž se toto ustanovení vztahuje, tedy podle této směrnice nejsou předmětem daně.

[25] Vnitrostátní právo tak v § 8 odst. 2 písm. f) části čtyřicáté sedmé zákona č. 261/2007 Sb. využilo prostor pro úpravu nabytí elektřiny osvobozené od daně, a to v souvislosti s jejím určením k použití nebo k použití k tzv. mineralogickým postupům. Definici mineralogických postupů navázal český zákonodárce v § 2 odst. 1 písm. e) a g) části čtyřicáté sedmé daného zákona na unijní úpravu (body [21] a [22]). Ostatně sám § 1 odst. 1 části čtyřicáté sedmé zákona č. 261/2007 Sb., deklaruje, že v této části jsou zapracovány příslušné předpisy Evropské unie a upraveny podmínky zdaňování elektřiny daní z elektřiny. Z poznámky k tomuto ustanovení plyne, že jedním z „příslušných předpisů Evropské unie“ je právě směrnice Rady č. 2003/96.

[26] Termín mineralogických postupů použitý pro účely části čtyřicáté sedmé zákona č. 261/2007 Sb. tedy odpovídá pojmu mineralogických postupů dle unijního práva.

[27] S ohledem na konkrétní okolnosti případu je třeba určit, zda má být pátá odrážka čl. 2 odst. 4 směrnice Rady č. 2003/96 vykládána v tom smyslu, že je elektřina používaná (žalobcem) pro provoz strojů využívaných pro zpracování vytěženého vápence v podobě několikastupňového mletí a drcení až na zrna o konkrétní velikosti (jak v rámci kamenolomu, kde dochází k těžbě, tak v blízkých zpracovatelských provozech) elektřinou používanou pro mineralogické postupy.

[28] Součástí těchto úvah musí být také to, že pojem „mineralogické postupy“ není z pohledu směrnice Rady č. 2003/96 autonomní, ale je vázáný na klasifikaci NACE podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006. Aby se jednalo o mineralogický postup pro účely směrnice Rady č. 2003/96, je třeba, aby tento proces byl podřaditelný pod sekci „C – Zpracovatelský průmysl“ klasifikace NACE, konkrétně pod její oddíl „23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků“ (body[17] a [18]).

[29] Jak již bylo řečeno, pro interpretaci jednotlivých položek klasifikace NACE sehrávají důležitou roli vysvětlivky NACE. V návaznosti na ně (resp. národní verzi vysvětlivek) se odvolací správní orgán přiklonil k tomu, že žalobce elektřinu nepožíval pro mineralogické postupy, byť sám uznával, že se jedná o hraniční případ.

[30] S náhledem, že jde o hraniční případ, se Nejvyšší správní soud ztotožňuje.

[31] Vysvětlivky NACE uvádějí k sekci C, že ta zahrnuje mechanickou, fyzikální nebo chemickou přeměnu materiálů nebo komponentů na nové produkty (zboží), ačkoliv toto nelze použít jako jednotné univerzální kritérium pro definování výroby zboží, tj. zpracovatelského průmyslu, (dále pod poznámkou ke zpracování odpadů). Materiály, látky a suroviny, které se využívají jako vstupy zpracovatelského průmyslu, jsou produkty zemědělství, lesnictví, rybolovu a akvakultury, těžby, dobývání kamene a písků a jílů nebo se též může jednat o produkty jiných zpracovatelských činností. Podstatná změna, renovace nebo rekonstrukce produktů se obecně považuje za výrobu zboží, a zařazuje se tedy do zpracovatelského průmyslu. Výsledkem výrobního postupu jsou buď hotové výrobky určené pro užívání nebo spotřebu nebo polotovary určené k dalšímu opracování nebo zpracování. […] Poznámka: Hranice mezi výrobními činnostmi patřícími do zpracovatelského průmyslu a činnostmi spadajícími do ostatních sektorů klasifikačního systému mohou být poněkud nejasné. Obecně platí, že hospodářská odvětví sekce „Zpracovatelský průmysl“ zahrnují přeměnu materiálů na nové produkty. Výsledkem je nový výrobek. Definice nových produktů však může být subjektivní. […] Naopak existují činnosti, které sice příležitostně zahrnují transformační postupy, jsou však zařazeny do jiných sekcí NACE (nebo, jinak řečeno, nepatří do zpracovatelského průmyslu). Mezi takové činnosti patří např.: […] úprava rud a jiných nerostů, zařazená do sekce B (Těžba a dobývání); […].

[32] Dále vysvětlivky k oddílu „23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků“ (spadajícího do sekce C) uvádí, že tento oddíl zahrnuje výrobní činnosti, které se váží k jednomu (převažujícímu) materiálu nerostného původu. Oddíl zahrnuje výrobu skla a skleněných výrobků (např. ploché sklo, duté sklo, skleněná vlákna, výrobky z technického skla atd.), keramických výrobků, cihel a výrobků z pálené hlíny, cementu a sádry, a to v celé škále od surovin ke konečným výrobkům. Tento oddíl rovněž zahrnuje výrobu opracovaných a tvarovaných přírodních kamenů a ostatních výrobků z nerostných materiálů.

[33] Zmíněný oddíl 23 obsahuje též skupinu „23.7 Řezání, tvarování a konečná úprava kamenů“ a ta třídu „23.70 Řezání, tvarování a konečná úprava kamenů“, která dle vysvětlivek zahrnuje

- opracování a zpracování přírodních kamenů pro použití ve stavebnictví např. jako střešní krytiny, při úpravě silnic, na hřbitovech atd.

- výrobu kamenného nábytku

a naopak nezahrnuje

- činnosti prováděné v lomech, např. hrubé otesávání a řezání bloků kamene (08.11)

- výrobu mlýnských kamenů, brusných výrobků apod. (23.9)

[34] I z hlediska výkladové metody top-down se tak nabízí otázka, zda lze s ohledem na výsledek žalobkyniny činnosti (zda se jedná, nebo naopak nejedná o „nový produkt“) jí aplikované využití elektřiny považovat za mineralogický postup ve smyslu oddílu 23 v rámci sekce C klasifikace NACE, nebo zda se jedná o „transformační postup“ vytěžené suroviny zařazený do sekce „B – Těžba a dobývání“.

[35] V souvislosti s výše uvedeným je třeba vzít v potaz také vymezení zmíněné sekce B, jak se podává z vysvětlivek NACE.

[36] Dle vysvětlivek k sekci „B – Těžba a dobývání“ ta zahrnuje získávání nerostných surovin, které se v přírodě vyskytují v pevném (uhlí a rudy), kapalném (ropa) nebo plynném (zemní plyn) skupenství. Těžba těchto surovin se provádí různými metodami, např. hlubinným nebo povrchovým dolováním, pomocí vrtů, těžbou z mořského dna. Zahrnuje také pomocné činnosti, např. drcení, mletí (broušení), čištění, sušení, třídění, koncentrace rud, zkapalňování zemního plynu a aglomeraci pevných paliv. Tyto činnosti jsou často vykonávány v těžebních závodech samotných nebo v závodech nacházejících se v blízkosti místa těžby. Oddíly […] 07, 08 se týkají těžby rud, minerálů a produktů těžby kamenolomu.

Tato sekce dle vysvětlivek nezahrnuje

- zpracování vytěžených surovin, viz sekce C (Zpracovatelský průmysl)

[…]

- drcení, mletí nebo jiné úpravy určitých zemin, kamenů a nerostů neprováděné v souvislosti s těžbou a dobýváním (23.9).

[37] Z pohledu dalšího členění obsahuje sekce B také oddíl „08 Ostatní těžba a dobývání“ který dle vysvětlivek zahrnuje vedle těžby v dolech a lomech také bagrování nánosů, drcení kamene a využití solných bažin. Produkty jsou využívány zejména ve stavebnictví (např. písek, kameny), při výrobě stavebních hmot (např. jíl, sádrovec, vápenec), při výrobě chemikálií atd. Tento oddíl nezahrnuje zpracování získaných nerostů (kromě drcení, mletí, řezání, čištění, sušení, třídění a mísení).

[38] V rámci oddílu „08 Ostatní těžba a dobývání“ je zařazena skupina „08.1 Dobývání kamene, písku a jílů“ a do ní třída „08.11 Dobývání kamene pro výtvarné nebo stavební účely, vápence, sádrovce, křídy a břidlice“, která dle vysvětlivek zahrnuje mj.

- těžbu kamene, hrubé otesání a řezání bloků stavebního kamene jako mramoru, žuly, pískovce atd.

- drcení a mletí přírodních bloků a stavebního kamene

- těžba a úpravu vápence

a naopak nezahrnuje

- opracování a formování kamene mimo lomy (23.70).

[39] Z hlediska (ne)zařazení žalobkyniny shora popsané činnosti do sekce B a do citovaného oddílu, skupiny a třídy této sekce je podle názoru Nejvyššího správního soudu důležité zvážit, nakolik se jedná o „pomocnou činnost“ související se samotnou těžbou, respektive o „úpravu“ vytěžené suroviny, jejíž výsledek je poté využíván „zejména ve stavebnictví (např. písek, kameny), při výrobě stavebních hmot (např. jíl, sádrovec, vápenec), při výrobě chemikálií“. Nabízí se tedy mj. otázka, zda v celkovém kontextu klasifikace NACE vyložit pojem „pomocné činnosti“ úzce, nebo naopak široce. Z užšího hlediska by se mohlo jednat o činnosti související s nakládáním s materiálem zejména pro vnitřní potřeby toho, kdo provádí těžbu např. za účelem lepší manipulace s vytěženým kamenem, roztřídění, usnadnění přepravy nebo výhodnějšího prodeje. V širším významu by „pomocné činnosti“, v podobě činností, které provádí žalobkyně, bylo možné interpretovat tak, že jde o „sekundární“ činnosti vůči samotné „primární“ těžbě a dobývání, při nichž nevznikají nové produkty, pouze výsledek těžby a dobývání je upraven pro další komerční využití. V potaz je také možné vzít, nakolik dotčený subjekt provádí např. drcení a mletí vytěžené suroviny v přímé souvislosti s těžbou, ať už přímo v místě lomu nebo v jeho těsné blízkosti (srov. text vysvětlivek NACE v bodě [36]).

[40] V návaznosti na předchozí bod se tedy nabízí také otázka, kterou v průběhu řízení nadnesl žalobce, zda by na výklad pojmu mineralogických postupů mělo vliv, pokud by totožné činnosti, jaké provádí žalobkyně, uskutečňoval subjekt, který surovinu netěží, popřípadě kdyby zpracování suroviny probíhalo ve vzdálenějším závodu místně a provozně nespojeném s „těžebním závodem“. Pokud by totiž ty samé činnosti prováděné jinou osobou, než tím, kdo surovinu vytěžil, byly osvobozené od daně z elektřiny, nabízí se otázka, zda je ospravedlnitelné, aby totožná činnost žalobce osvobozená nebyla.

[41] Další otázkou, která se v řízení vyskytla, je, nakolik intepretaci pojmu mineralogických postupů ovlivní statistická klasifikace CPA dle nařízení Komise (EU) č. 1209/2014 ze dne 29. října 2014, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 451/2008, kterým se zavádí nová statistická klasifikace produkce podle činností (CPA) a zrušuje nařízení Rady (EHS) č. 3696/93. Jejím předmětem je produkce, tj. výsledek ekonomických činností. Ekonomické činnosti jsou tříděny v klasifikaci NACE. Tyto dvě klasifikace (NACE a CPA; resp. jejich národní verze) na sebe navazují, což je patrné i jejich struktury. Totéž vyplývá z vysvětlivek k NACE [vysvětlivky a pokyny (metodika) dle nařízení č. 451/2008 je zpracovávána obdobně jako vysvětlivky a pokyny (metodika) klasifikace NACE]. Klasifikace ekonomických činností a produkce jsou na sebe navázány. Přitom žalobce v tomto smyslu deklaruje, že výstupem jeho činnosti jsou mramorový prach (plniva) a mramorové odštěpky (drtě). Tyto produkty jsou v klasifikaci CPA zařazeny do sekce „C – Výrobky a služby zpracovatelského průmyslu“, oddílu „23 Ostatní nekovové minerální výrobky, vč. souvisejících služeb a prací“, třídy „23.70 Řezaný, tvarovaný a upravený kámen, vč. subdodavatelských prací“, kategorie „23.70.1 Řezaný, tvarovaný a upravený kámen“, pod kterou spadá subkategorie „23.70.11 Mramor, travertin a alabastr, opracované, a výrobky z nich (kromě dlažebních kostek, obrubníků, dlažebních desek, dlaždic, kostek a podobných výrobků); uměle barvena zrna, odštěpky a prach z mramoru, travertinu a alabastru“.

[42] Pokud by klasifikace CPA měla v tomto smyslu ovlivnit intepretaci klasifikace NACE, je další otázkou, která se v této souvislosti nabízí, zda lze výsledek shora popisované činnosti pojímat jako „odštěpky a prach z mramoru“.

[43] Soudní dvůr se dosud výkladu pojmu „mineralogické postupy“ přímo nevěnoval. Rozhodnutím Soudního dvora, které je svým předmětem nejbližší zvažované problematice, je rozsudek ze 7. 9. 2017, C-465/15, Hüttenwerke Krupp Mannesmann, ECLI:EU:C:2017:640. Tento rozsudek se týkal primárně osvobození od daně v souvislosti s použitím elektřiny ve spojení s metalurgickými procesy, resp. chemickou redukcí. Ačkoli z něj plynou i některé obecnější přístupy k osvobozování od daně (zejména body 25 až 28 a 29), přesto nedává jasnou odpověď na nyní zvažovanou problematiku. Je tomu tak proto, že se věnoval výkladu jiného pojmu. Tento pojem (chemická redukce) byl zvažován s ohledem na svá technologická specifika, navíc ve vazbě na použití energetických produktů, či „dvojí použití energetických produktů“ dle předchozích odrážek čl. 2 odst. 4 směrnice Rady č. 2003/96. Ve věci Hüttenwerke Krupp Mannesmann nadto nebyla předmětem rozhodování otázka klasifikace NACE, která je v nynějším případě zásadní.

[44] Ve věci tedy vyvstala otázka výkladu práva Evropské unie, na jejímž posouzení závisí rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o nyní posuzované kasační stížnosti, a kterou lze formulovat způsobem uvedeným ve výroku tohoto usnesení.

[45] K zodpovězení těchto obecných otázek týkajících se výkladu čl. 2 odst. 4 směrnice Rady č. 2003/96 je v konečné instanci příslušný výlučně Soudní dvůr Evropské unie. Konkrétně jde o výklad pojmu „mineralogické postupy“ dle čl. 2 odst. 4 odrážky páté této směrnice a v této souvislosti i výklad podmínek pro osvobození od daně z elektřiny, která je používána v souvislosti s mineralogickými postupy. Nejvyšší správní soud jakožto soud, proti jehož rozhodnutí v této věci není opravný prostředek přípustný, má podle čl. 267 třetího pododstavce Smlouvy o fungování Evropské unie povinnost obrátit se na Soudní dvůr s předběžnými otázkami, ledaže by tyto otázky bylo možné v plném rozsahu posoudit na základě stávající judikatury Soudního dvora (acte éclairé), případně že by odpověď na dané otázky byla zřejmá a jednoznačná a nevzbuzovala by pochybnosti o možnosti jiného výkladu (acte clair).

[46] Jak již bylo řečeno (bod [43]) Soudní dvůr se výkladem sporné problematiky dosud přímo nezabýval. Nelze tedy v rozsahu, v jakém má výklad označených ustanovení směrnice Rady č. 2003/96 význam pro nyní posuzovanou věc, dovodit, že se jedná acte éclairé, tedy že jde o otázku, již je možno beze zbytku z dosavadní judikatury Soudního dvora vyložit. Současně Nejvyšší správní soud neshledal, že by bylo možno tuto stěžejní otázku vyložit na základě obecných zásad výkladu, z nichž by se nastíněné otázky jevily natolik nespornými, aby je bylo možné považovat za acte clair.

IV. Závěr

[47] Nejvyšší správní soud proto pokládá Soudnímu dvoru Evropské unie předběžnou otázku vymezenou v bodě I. tohoto usnesení.

[48] V návaznosti na položení předběžné otázky Nejvyšší správní soud dle § 48 odst. 1 písm. b) s. ř. s. přerušil řízení. Poté, co Soudní dvůr o předložené otázce rozhodne, bude v řízení Nejvyšší správní soud pokračovat (§ 48 odst. 6 s. ř. s.).

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně 27. února 2023

Jitka Zavřelová
předsedkyně senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací