Plný text
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Pavla Molka (soudce zpravodaj) a soudců Petra Mikeše a Ondřeje Bartoše v právní věci žalobce: N. L., IČO [IČO], se sídlem [adresa] Hradec Králové, zast. JUDr. Denisem Mitrovićem, advokátem se sídlem [adresa] proti žalovanému: Státní úřad inspekce práce, se sídlem [adresa] Opava, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 11. 2025, č. j. 18564/1.30/25-4, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14. 4. 2026, č. j. 63 Ad 1/2026-28,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Oblastní inspektorát práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu (dále jen „prvostupňový orgán“) provedl na pracovišti žalobce kontrolu, zahájenou dne 18. 9. 2023. Její výsledky vyhodnotil a zadokumentoval v protokolu o kontrole ze dne 24. 10. 2023, č. j. 30227/5.42/23-28. Ten byl doručen zmocněnci žalobce panu J. B. dne 9. 11. 2023 fikcí a následně vhozen do schránky. Součástí protokolu bylo též poučení o možnosti podat do 15 dnů námitky, čehož žalobce ve stanovené lhůtě nevyužil.
[2] Žalobce byl následně rozhodnutím prvostupňového orgánu ze dne 2. 4. 2025, č. j. 28394/5.30/24-19, uznán vinným z přestupku dle § 30 odst. 1 písm. s) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce. Z tohoto důvodu mu byla uložena pokuta ve výši 66 000 Kč a povinnost nahradit náklady řízení ve výši 2 500 Kč. Žalobce se proti rozhodnutí odvolal k žalovanému. Žalovaný dne 10. 11. 2025 odvolání zamítl jako nedůvodné a rozhodnutí prvostupňového orgánu potvrdil.
[3] Rozhodnutí žalovaného žalobce napadl žalobou u Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“). Ta se opírala zejména o tvrzení, že protokol o kontrole nikdy nebyl řádně doručen, neboť z plné moci předložené prvostupňovému orgánu nemělo být jasné, zda je zmocněncem žalobce pan J. B. nebo společnost Consulting Investment Service-Czech Republic, s. r. o., jejímž byl pan B. jednatelem. Správným postupem tak dle žalobce mělo být opakované doručení přímo jemu. Z tohoto důvodu se protokol stal v dalším řízení nezákonným důkazem, a založil tak nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, které nadto dostatečně nezdůvodnilo, z jakých důkazů vycházelo. Navíc žalobce namítal, že žalovaný v napadeném rozhodnutí kladl důraz pouze na skutečnosti svědčící v jeho neprospěch a nedostatečně zjistil skutkový stav.
[4] Krajský soud žalobu v záhlaví citovaným rozsudkem zamítl jako nedůvodnou. Nepřezkoumatelnost neshledal, neboť rozhodnutí obou stupňů správních orgánů se vzájemně doplňovala a bylo z nich zřejmé, z jakých podkladů vycházela. K námitkám nedostatečného zjištění skutkového stavu a údajného jednostranného zjišťování skutečností v neprospěch žalobce krajský soud uvedl, že žaloba byla v tomto ohledu zcela obecná a s ohledem na dispoziční zásadu není oprávněn ani povinen žalobní námitky dotvářet. K tomu odkázal mimo jiné na rozsudek rozšířeného senátu ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008-78, č. 2162/2011 Sb. NSS. Námitky tak byly nedůvodné.
[5] Ohledně tvrzeného nesprávného doručení protokolu o kontrole, a tedy nezákonnosti jeho použití coby důkazu, krajský soud odkázal na několik souvisejících písemností, ve kterých byl pan J. B. opakovaně označen za zmocněnce žalobce, mimo jiné slovy „výslovně jej zmocňuji“ v plné moci udělené žalobcem, navíc jeho adresa s doručením do schránky byla v plné moci zdůrazněna jako vhodný způsob doručování. I pan B. toto stvrdil svým podpisem a jako zmocněnec jednal vlastním jménem. Podle krajského soudu proto nevyvstaly žádné pochybnosti o tom, kdo byl ve správním řízení zmocněncem. Protokol o kontrole tak byl doručen zákonem předvídaným způsobem. Krajský soud navíc poukázal na to, že žalobce ani z materiálního hlediska nebyl zkrácen na svých právech, neboť se prokazatelně seznámil s obsahem protokolu v rámci ústního jednání před prvostupňovým orgánem.
II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného
[6] Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) blanketní kasační stížnost z důvodů podle § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). Navrhuje, aby byl rozsudek krajského soudu zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení.
[7] Stručné doplnění kasační stížnosti je založeno na zopakování žalobních námitek stěžovatele proti důkazu protokolem o kontrole, který byl doručen nesprávné osobě. Správní orgán nezkoumal správnost zmocnění, a nevěnoval tak řádnou pozornost procesnímu úkonu doručování písemnosti. Tím jsou založeny objektivní pochybnosti o správnosti doručení protokolu a krajský soud pochybil, když napadená rozhodnutí správních orgánů v obou stupních nezrušil.
[8] Obecně také stěžovatel namítá nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku.
[9] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvádí, že trvá na svém rozhodnutí, a má za to, že stěžovatelova námitka je shodná s argumentací uvedenou v žalobě, k níž se již dostatečně vyjádřil jak žalovaný v řízení před krajským soudem, tak i krajský soud ve svém rozsudku. Upozorňuje také, že námitky nezákonnosti a nepřezkoumatelnosti jsou uvedeny zcela obecně.
III. Posouzení Nejvyšším správním soudem
[10] Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) posoudil kasační stížnost v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů a zkoumal, zda napadený rozsudek netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.). Takové vady NSS neshledal, přistoupil tedy k posouzení kasačních námitek.
[11] Kasační stížnost je nepřípustná.
[12] NSS konstatuje, že námitky uvedené v kasační stížnosti nejsou přípustné. Dle § 104 odst. 4 s. ř. s. je kasační stížnost nepřípustná, opírá-li se jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v § 103 s. ř. s. V projednávané kasační stížnosti je obsažena pouze zcela obecná námitka nepřezkoumatelnosti, uvedená jen v podobě citace § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s., a jediná obsáhlejší kasační námitka, která je fakticky jen zopakováním žaloby, aniž by přinášela jakoukoli polemiku s rozhodnutím krajského soudu. Nelze ani dovozovat, že by stěžovatel touto formou poukazoval na její nevypořádání.
[13] Jak NSS již vícekrát uvedl, smyslem kasační stížnosti není zopakovat před vyšší instancí vypořádání žalobních bodů, kterými se již zabýval krajský soud, nýbrž polemizovat se závěry krajského soudu, a tím prověřit jejich zákonnost (srov. např. bod 16 rozsudku NSS ze dne 29. 6. 2023, č. j. 3 Afs 231/2022-46, či bod 19 rozsudku NSS ze dne 22. 3. 2023, č. j. 2 Afs 60/2022-47).
[14] NSS se standardně předně zabývá námitkou nepřezkoumatelnosti. Její důvodnost by totiž mohla mít vliv na přezkoumatelnost věcných závěrů krajského soudu, přičemž se jedná o jednu z vad, ke kterým je třeba přihlížet i bez návrhu (§ 109 odst. 4 s. ř. s.). Stěžovatel ovšem svou námitku předložil pouze zcela obecně v podobě citace § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. v původní podobě blanketní kasační stížnosti v rámci výčtu jednotlivých písmen § 103 odst. 1 s. ř. s., a v samotném doplnění kasační stížnosti ji již nijak neupřesnil. Jak zdejší soud již dříve dovodil v bodě 32 rozsudku rozšířeného senátu č. j. 4 As 3/2008-78, na který v obdobné otázce přiléhavě odkázal i krajský soud v napadeném rozsudku, „není naprosto na místě, aby soud za žalobce spekulativně domýšlel další argumenty či vybíral z reality skutečnosti, které žalobu podporují. Takovým postupem by přestal být nestranným rozhodčím sporu, ale přebíral by funkci žalobcova advokáta.“ Vzhledem k těmto závěrům a k tomu, že stěžovatel v kasační stížnosti pouze obecně parafrázoval text § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s., je tato námitka nepřípustná (srov. závěry usnesení NSS ze dne 17. 2. 2004, č. j. 6 Ads 21/2003-43, či bod 16 rozsudku NSS ze dne 24. 10. 2024, č. j. 1 As 165/2024-80).
[15] Jediná plně odůvodněná stěžovatelova námitka pak již jednou byla rozsáhle vypořádána v bodech 24-33 napadeného rozsudku, přičemž krajský soud své závěry dostatečně rozvedl a odůvodnil, včetně odkazů na judikaturu NSS. Stěžovatel v kasační stížnosti toliko zcela obecně uvádí, že krajský soud pochybil, pokud nerozhodl v jeho prospěch, a jinými slovy opakuje argumentaci ze žaloby. S názorem krajského soudu tak fakticky nepolemizuje, a kasační námitka je proto nepřípustná.
[16] Jelikož stěžovatel nepředložil další argumentaci, NSS shledal, že jeho kasační stížnost neobsahuje žádnou přípustnou námitku, a je tedy nepřípustná podle § 104 odst. 4 s. ř. s.
IV. Závěr a náklady řízení
[17] Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s § 104 odst. 4 a § 120 s. ř. s.
[18] O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. Jelikož kasační stížnost byla odmítnuta, žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 30. září 2026
Pavel Molek
předseda senátu