Plný text
8 As 82/2026-42
pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Petra Mikeše (soudce zpravodaj) a soudců Michala Bobka a Pavla Molka v právní věci žalobců: a) R. S., b) H. S., zast. Mgr. Štěpánem Ciprýnem, LL.M., advokátem, sídlem [adresa] Praha 2, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, sídlem [adresa] proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 1. 2026, č. j. 002532/2026/KUSK, v řízení o kasační stížnosti žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 9. 6. 2026 č. j. 41 A 10/2026-44,
takto:
I. Kasační stížnosti žalobců se přiznává odkladný účinek spočívající v tom, že až do skončení řízení před Nejvyšším správním soudem se pozastavují účinky rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 9. 6. 2026, č. j. 41 A 10/2026-44, a rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 1. 2026, č. j. 002532/2026/KUSK.
II. Žalobci a) se ukládá povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.
III. Žalobkyni b) se ukládá povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Nejvyšší správní soud se v tomto usnesení zabýval tím, zda kasační stížnosti žalobců (dále „stěžovatelé“) přiznat odkladný účinek v situaci, kdy jim bylo napadeným rozhodnutím uloženo odstranit stavby.
[2] Městský úřad Rakovník rozhodnutím ze dne 22. 10. 2025, č. j. MURA/83325/2025, nařídil stěžovatelům odstranění tří staveb na pozemku parc. č. XA v katastrálním území K. Konkrétně se jednalo o nepodsklepenou dřevostavbu s plochou 48 m², pultovou střechou a výškou hřebene 4,47 m a o dvě nepodsklepené plechové stavby s plochami 15 m², resp. 22,5 m², pultovými střechami a výškami hřebene asi 2,2 m (dále „stavby“). Proti tomuto rozhodnutí podali stěžovatelé odvolání, které žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil.
[3] Stěžovatelé podali proti rozhodnutí žalovaného žalobu ke Krajskému soudu v Praze, který jí v záhlaví uvedeným rozsudkem jako nedůvodnou zamítl. Proti tomuto rozsudku podali stěžovatelé kasační stížnost, kterou spojili s návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
II. Obsah návrhu na přiznání odkladného účinku
[4] Stěžovatelé v návrhu uvedli, že výkon rozhodnutí správních orgánů jim může přivodit zásadní a nenapravitelný zásah do vlastnického práva. Vzniklá majetková újma je větší, než jaká by vznikla na straně správního orgánu přiznáním odkladného účinku. Přiznáním odkladného účinku nedojde k ohrožení případného pozdějšího výkonu rozhodnutí. Jeho přiznání nebude v rozporu s veřejným zájmem, protože vzhledem k dlouhodobému pokojnému stavu existence staveb je nutné dovodit, že zde není dána žádná okolnost, která by vyžadovala okamžité provedení výkonu rozhodnutí.
[5] Žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku nevyjádřil.
III. Posouzení Nejvyšším správním soudem
[6] Kasační stížnost nemá odkladný účinek (§ 107 s. ř. s.), Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat za přiměřeného užití § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Odkladný účinek lze tedy kasační stížnosti přiznat tehdy, jestliže by výkon nebo jiné právní následky napadeného rozhodnutí krajského soudu znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[7] Přestože stěžovatelé hrozící újmu v návrhu tvrdí pouze obecně (poukazují na zásadní a nenapravitelný zásah do vlastnického práva), Nejvyšší správní soud takovou újmu shledal. Existence újmy je totiž v případech nařízení odstranění stavby zjevná bez dalšího a nejasný může být pouze její rozsah (usnesení NSS ze dne 8. 2. 2022, č. j. 8 As 4/2022-36, bod 6). Stěžovatelům byla uložena povinnost odstranit tři existující stavby. Tím by byly zmařeny jejich investice do staveb a zároveň by museli nést náklady na jejich odstranění. Stěžovatelé sice nedokládají konkrétní výši hrozící újmy, avšak již z povahy a počtu odstraňovaných staveb lze dovodit, že újma způsobená jejich odstraněním nebude jen zanedbatelná.
[8] Újma, která by vznikla odstraněním staveb a jejich následným opětovným postavením v případě, že by se kasační stížnost ukázala důvodnou, je proto nepoměrně vyšší než újma, která případně vznikne třetím osobám tím, že budou nuceny existenci staveb strpět ještě po dobu řízení o kasační stížnosti.
[9] Je především na žalovaném, aby označil konkrétní skutečnosti, pro které by přiznání odkladného účinku mohlo být v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Ten se však k návrhu na přiznání odkladného účinku nevyjádřil. Soudu rozpor s důležitým veřejným zájmem z podkladů, které má k dispozici, nevyplynul. Naopak nelze přehlédnout i veřejný zájem na ochraně životního prostředí, který může být ohrožen zbytečně provedenými bouracími a následně stavebními pracemi, pokud by se ukázalo, že rozhodnutí o nařízení odstranění staveb bylo nezákonné. Jsou proto naplněny podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti (bod [6] výše).
IV. Závěr
[10] Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud kasační stížnosti přiznal odkladný účinek. Učinil tak ve vztahu k napadenému rozsudku i napadenému rozhodnutí žalovaného, v důsledku čehož až do právní moci rozhodnutí o kasační stížnosti dochází k plnému pozastavení účinků v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného.
[11] Rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku je rozhodnutím dočasné povahy a nelze z něj jakkoli předjímat budoucí meritorní rozhodnutí o podané kasační stížnosti (usnesení NSS ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005-76, č. 1072/2007 Sb. NSS). Usnesení o přiznání odkladného účinku může soud i bez návrhu zrušit, ukáže-li se v průběhu řízení, že pro přiznání odkladného účinku nebyly důvody, nebo že tyto důvody v mezidobí odpadly (§ 73 odst. 5 s. ř. s.).
[12] Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč, a to podle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona o soudních poplatcích. Podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti. Povinnost zaplatit soudní poplatek za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích; usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 4. 6. 2024, č. j. 9 As 270/2023-21, bod 21]. Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích II. a III. tohoto usnesení. Podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný do 3 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým byla povinnost poplatek zaplatit uložena.
[13] Soudní poplatek lze zaplatit:
- v hotovosti na pokladně Nejvyššího správního soudu v úředních hodinách (informace o úředních hodinách dostupné zde: https://www.nssoud.cz/kontakty/pokladna)
- naskenováním přiloženého QR kódu:
[OBRÁZEK]
- bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703–[účet], vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je: 1080408226.
Ve shora uvedené věci je stanovena povinnost zaplatit soudní poplatek více účastníkům řízení, závazný specifický symbol žalobce a) je: 1, závazný specifický symbol pro žalobkyni b) je: 2.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 22. října 2026
Petr Mikeš
předseda senátu