Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

Usnesení

Spisová značka

9 Afs 151/2026

Téma · generováno AIOdkladný účinek kasační stížnosti při odvodu dotace

Soud: Nejvyšší správní soudDatum rozhodnutí: 12. 11. 2026Senát: Tříčlenný senátZpravodaj: HERC TomášECLI:CZ:NSS:2026:9.Afs.151.2026.24
Další údaje
Předmět řízení: Dotace, rozpočtová pravidla

Shrnutí · generováno AI

Svazek obcí žádal, aby do rozhodnutí o kasační stížnosti nemusel zaplatit odvod za porušení rozpočtové kázně. Nejvyšší správní soud návrhu nevyhověl, protože svazek dostatečně nedoložil, že mu okamžitá úhrada způsobí závažnou a nenapravitelnou újmu. Uložil mu také zaplatit soudní poplatek 1 000 Kč.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Právní věta

⚠ Generováno AI

Pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle § 107 ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s. musí stěžovatel konkrétně tvrdit a doložit závažnou a reálnou újmu. Neúplné podklady o majetkových poměrech a nepodložená tvrzení o nemožnosti úhrady pravomocně stanoveného odvodu tuto podmínku nesplňují. Náprava případného zrušení rozhodnutí je předvídána reparačními prostředky daňového řádu.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (3)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • Stěžovatel, který přiznání odkladného účinku navrhuje, má povinnost tvrzení a povinnost důkazní. Je na něm, aby konkretizoval a doložil, jakou konkrétní újmu by pro něj výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly. Hrozící újma musí být závažná a reálná, nikoliv pouze hypotetická či bagatelní (srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 1. 7. 2015, č. j. 10 Ads 99/2014-58, č. 3270/2015 Sb. NSS, odst. [25]).
    Zobrazit v textu
  • Stěžovatel v podaném návrhu netvrdil a ani předloženými podklady Nejvyšší správní soud nepřesvědčil o tom, že by mu v případě nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti hrozila jakákoliv újma, která by nemohla být případně i použitím uvedených reparačních prostředků daňového řádu napravena.
    Zobrazit v textu
  • Jelikož stěžovatel neuvedl, a především neosvědčil skutečnosti, na jejichž základě by bylo možné učinit závěr o vzniku závažné a reálné újmy, Nejvyšší správní soud nemohl přistoupit ani k poměření tvrzené újmy s kolidujícím důležitým veřejným zájmem.
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Související rozhodnutí

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (5) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Plný text

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. R. Malíka a soudců JUDr. Tomáše Herce a JUDr. Vojtěcha Šimíčka v právní věci žalobce: Vodovody a kanalizace Jasinka, IČO: [IČO], se sídlem [adresa] zastoupený Mgr. Veronikou Ščukovou, advokátkou se sídlem [adresa] proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem [adresa] Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 11. 2023, č. j. 36437/23/5000-10612-710970, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. 8. 2026, č. j. 30 Af 4/2024-59, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,

takto:

I. Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.

II. Žalobce je povinen zaplatit soudní poplatek za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku ve výši 1 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

[1] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) je svazkem obcí ve smyslu § 49 a násl. zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, jemuž byla poskytnuta dotace na realizaci projektu následně podrobeného daňové kontrole ze strany Finančního úřadu pro Kraj Vysočina. Ten shledal porušení rozpočtové kázně, za které stěžovateli stanovil odvody za porušení rozpočtové kázně do Státního fondu životního prostředí a do Národního fondu v celkové výši 2 990 160 Kč (tj. 12,5 % z částky použité na financování veřejné zakázky). Podané odvolání žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím zamítl a oba platební výměry potvrdil.

[2] Krajský soud v Brně (dále jen „krajský soud“) usnesením ze dne 22. 2. 2024, č. j. 30 Af 4/2024-36, zamítl návrh stěžovatele na přiznání odkladného účinku žalobě. Napadeným rozsudkem následně žalobu zamítl.

II. Návrh na přiznání odkladného účinku a vyjádření žalovaného

[3] Stěžovatel proti rozsudku krajského soudu brojí kasační stížností, s níž spojil návrh, aby jí byl přiznán odkladný účinek. Tvrdí, že úhrada odvodu ve stanovené výši je pro něj v podstatě nemožná, mohla by omezit jeho schopnost financovat činnost a negativně tak ovlivnit výkon činností ve veřejném zájmu. Vzniklou újmu by v případě úspěchu v řízení o kasační stížnosti bylo jen velice obtížné napravit.

[4] Jelikož rozhodnutí o posečkání pozbyla dne 25. 9. 2026 účinnosti, stěžovatel je povinen vyměřené odvody bez zbytečného odkladu uhradit bez ohledu na výsledek řízení před Nejvyšším správním soudem. K prokázání majetkových poměrů stěžovatel předkládá závěrečný účet za rok 2025, výpis z účtu ze dne 17. 10. 2026 a vlastní rozpočet pro rok 2026, jakož i rozpočty svých členů – jednotlivých obcí. Zdůrazňuje, že k 31. 12. 2026 bude nutné uhradit splátku půjčky, kterou stěžovateli poskytl Státní fond životního prostředí. Tato splátka činí 375 000 Kč s úroky.

[5] Žalovaný nepovažuje návrh na přiznání odkladného účinku za důvodný. Předložené podklady neposkytují ucelenou informaci o ekonomické a majetkové situaci stěžovatele a nejsou důkazem o absolutní nemožnosti splnění uložené povinnosti. Navíc o ní bylo pravomocně rozhodnuto již v roce 2023, a tudíž tvrzené důvody pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nejsou nové či překvapivé. Z očekávaných příjmů a výdajů stěžovatele nevyplývá, že by neměl prostředky k úhradě odvodu, a nenasvědčuje tomu ani předložený výpis z účtu. Zmiňovaná splátka půjčky není nijak doložena a není zřejmé, z jakého důvodu by měla být upřednostněna před povinností stanovenou pravomocným rozhodnutím žalovaného. Důvodnost návrhu nedokládají ani rozpočty jednotlivých obcí.

[6] S ohledem na reparační nástroje, které obsahuje daňový řád, žalovaný nesouhlasí ani s tím, že by hrozící újma byla bezprostřední a obtížně napravitelná. Odvod za porušení rozpočtové kázně nepředstavuje zmenšení majetku stěžovatele. Jde o pouhé vrácení částky získané z vnějších zdrojů, pročež se stěžovatel nevystavuje nebezpečí zániku či likvidace. Žalovaný připomíná, že v průběhu řízení o žalobě byla vydána rozhodnutí o posečkání, ta ovšem následně z důvodu nesplnění podmínek posečkání pozbyla účinnosti. Stěžovatel měl v průběhu řízení před krajským soudem prostor ke shromáždění prostředků na úhradu odvodu. S ohledem na časový odstup by přiznání odkladného účinku kasační stížnosti bylo v rozporu se zájmem na řádném a včasném výběru pravomocně vyměřených daňových povinností.

III. Posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku

[7] Podle § 107 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užije přiměřeně. Soud podle § 73 odst. 2 s. ř. s. na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jsou-li splněny tři podmínky: (1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí, jehož se návrh týká, musí pro stěžovatele znamenat újmu, (2) újma musí být pro stěžovatele nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a (3) přiznání odkladného účinku nesmí být v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[8] Návrh stěžovatele na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti není důvodný.

[9] Nejvyšší správní soud zdůrazňuje mimořádnou povahu odkladného účinku v řízení o kasační stížnosti. Jeho přiznáním odnímá před vlastním rozhodnutím ve věci samé právní účinky pravomocnému rozhodnutí krajského soudu, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není zákonným postupem zrušeno. Odkladný účinek lze přiznat pouze vůči kasační stížností napadenému rozhodnutí soudu nebo rozhodnutí správního orgánu, které bylo napadeno žalobou (srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 16. 6. 2020, č. j. 8 Azs 339/2019-38, č. 4039/2020 Sb. NSS).

[10] Stěžovatel, který přiznání odkladného účinku navrhuje, má povinnost tvrzení a povinnost důkazní. Je na něm, aby konkretizoval a doložil, jakou konkrétní újmu by pro něj výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly. Hrozící újma musí být závažná a reálná, nikoliv pouze hypotetická či bagatelní (srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 1. 7. 2015, č. j. 10 Ads 99/2014-58, č. 3270/2015 Sb. NSS, odst. [25]).

[11] Pro rozhodnutí o nyní posuzovaném návrhu na přiznání odkladného účinku byla rozhodná neúplnost podkladů, na nichž stěžovatel svůj návrh vystavěl. Žalovanému je třeba částečně přisvědčit v tom, že újmu, která by stěžovateli vznikla v důsledku předčasného splnění pravomocně stanovené povinnosti, nelze pro případ jejího následného zrušení považovat za obtížně odstranitelnou. Možnost zrušení pravomocného rozhodnutí po splnění stanovené povinnosti daňový řád předjímá a pro takový případ upravuje prostředky nápravy. Stěžovatel v podaném návrhu netvrdil a ani předloženými podklady Nejvyšší správní soud nepřesvědčil o tom, že by mu v případě nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti hrozila jakákoliv újma, která by nemohla být případně i použitím uvedených reparačních prostředků daňového řádu napravena.

[12] Stěžovatel dokládá pouze svou aktuální majetkovou situaci, a to výpisem z účtu, jehož zůstatek ke dni 17. 10. 2026 činil 642 346,49 Kč. Je zřejmé, že uvedený zůstatek ke splnění stanovené povinnosti nepostačuje. Nejvyšší správní soud nicméně postrádá jakékoliv podklady vztahující se k tvrzené splátce půjčky, která má být uhrazena do konce tohoto roku. Tato povinnost zůstala v rovině pouhého tvrzení. Stěžovatel nijak nedoložil ani okolnosti týkající se povoleného posečkání a následného pozbytí účinnosti rozhodnutí, kterými bylo posečkání povoleno.

[13] S ohledem na to, že stěžovatel je financován také z příspěvků jeho členů (podle předloženého návrhu rozpočtu stěžovatele na rok 2026 tvoří více než dvě pětiny jeho příjmů neinvestiční přijaté transfery od obcí), Nejvyšší správní soud považuje za relevantní i majetkovou situaci jeho jednotlivých členů. Předložené rozpočty ale nejsou dostatečným podkladem pro posouzení důvodnosti návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Je z nich sice zřejmé, s jakým rozpočtem by členské obce v letošním roce měly hospodařit, nelze z nich však již zjistit, zda disponují majetkem, který by případně mohl být poskytnut stěžovateli ke splnění stanovené povinnosti. Z návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti a přiložených podkladů není zřejmé, z jakého důvodu by pravomocně stanovená povinnost nemohla být stěžovatelem uhrazena z prostředků poskytnutých jednotlivými členy.

[14] Jelikož stěžovatel neuvedl, a především neosvědčil skutečnosti, na jejichž základě by bylo možné učinit závěr o vzniku závažné a reálné újmy, Nejvyšší správní soud nemohl přistoupit ani k poměření tvrzené újmy s kolidujícím důležitým veřejným zájmem.

[15] Z těchto důvodů Nejvyšší správní soud podle § 107 s. ř. s. ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s. nepřiznal kasační stížnosti odkladný účinek. Tím nijak nepředjímá své rozhodnutí ve věci samé.

[16] Nejvyšší správní soud uložil stěžovateli povinnost zaplatit soudní poplatek za podání návrhu na přiznání odkladného účinku. Tato povinnost vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit podle § 4 odst. 1 písm. h) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 4. 6. 2024, č. j. 9 As 270/2023-21, č. 4616/2024 Sb. NSS). Poplatek je splatný do tří dnů od právní moci tohoto usnesení (§ 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích). Podle položky č. 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k citovanému zákonu, činí výše soudního poplatku 1 000 Kč.

[17] [OBRÁZEK]Soudní poplatek lze zaplatit:

- v hotovosti na pokladně soudu,
- bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703-[účet], vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol, který byl přidělen pro identifikaci platby, je: 1090315126.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 12. listopadu 2026

JUDr. R. Malík
předseda senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací