Plný text
9 As 143/2026 - 39
pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. R. Malíka a soudců JUDr. Tomáše Herce a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobce: Ing. J. K., zastoupený Mgr. Radimem Tomečkou, advokátem se sídlem [adresa] proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje, se sídlem [adresa] Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 5. 2026, č. j. JMK 70725/2026, za účasti osob zúčastněných na řízení: I) EG.D, s.r.o., IČO: [IČO], se sídlem [adresa] Brno, II) CETIN a.s., IČO: [IČO], se sídlem [adresa] Praha 9, III) M. O., v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 16. 9. 2026, č. j. 62 A 47/2026 176, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
I. Kasační stížnosti se přiznává odkladný účinek spočívající v tom, že až do skončení řízení o kasační stížnosti se pozastavují účinky rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 16. 9. 2026, č. j. 62 A 47/2026 176, a rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 5. 2026, č. j. JMK 70725/2026.
II. Žalobce je povinen zaplatit soudní poplatek za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku ve výši 1 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Osoba zúčastněná na řízení I) podala u Městského úřadu Vyškov (dále jen „prvostupňový správní orgán“) žádost o povolení záměru č. Z/2025/182227 pro stavbu „Rous., Čechyně, rozšíření DS NN, Orosz“ (dále jen „záměr“). Předmětem záměru je realizace páteřního kabelového vedení NN pro připojení nového odběrného místa na pozemku parc. č. XA o výměře 2 197 m2 (orná půda), nacházející se v k. ú. Č, obec R. Záměr však zasáhne taktéž mimo jiné pozemek parc. č. XB o výměře 1 777 m2 (zahrada), nacházející se v témže katastrálním území (dále jen „dotčený pozemek“), který je ve vlastnictví žalobce (dále jen „stěžovatel“).
[2] Rozhodnutím prvostupňového správního orgánu ze dne 23. 2. 2026, č. j. MV 13559/2026 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) byl záměr povolen. Žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím zamítl odvolání stěžovatele proti prvostupňovému rozhodnutí. Krajský soud v Brně (dále jen „krajský soud“) usnesením ze dne 20. 7. 2026, č. j. 62 A 47/2026 113, na návrh stěžovatele přiznal odkladný účinek jeho žalobě proti rozhodnutí žalovaného. Napadeným rozsudkem následně žalobu jako nedůvodnou zamítl.
II. Návrh na přiznání odkladného účinku
[3] Stěžovatel proti rozsudku krajského soudu brojí kasační stížností, s níž spojil návrh, aby jí byl přiznán odkladný účinek. Tvrdí, že mu v případě nepřiznání odkladného účinku hrozí realizací záměru konkrétní újma, spočívající zejména ve vzniku ochranného pásma podzemního vedení ve smyslu § 46 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a s tím spojené omezení vlastnického práva k dotčenému pozemku. Jde o újmu podstatně závažnější než pouhý časový odklad realizace záměru. Případný pozdější úspěch stěžovatele ve věci samé by tak mohl být fakticky vyprázdněn, neboť uložením kabelového vedení na dotčený pozemek se vytvoří stav, jehož odstranění bude značně obtížné, nákladné a nejisté. Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti může stavebníkovi [osobě zúčastněné na řízení I)] vzniknout nejvýše újma spočívající v dočasném odložení realizace záměru, která je ve srovnání s újmou hrozící stěžovateli nejen méně intenzivní, ale především vratná.
[4] Nadto stěžovatel zdůraznil, že je nezbytné rozlišovat mezi obecným veřejným zájmem na existenci a rozvoji distribuční soustavy a konkrétním veřejným zájmem na okamžité realizaci právě tohoto záměru před skončením soudního přezkumu. V posuzované věci správní orgány neprokázaly, že by bez okamžité realizace záměru hrozil jakýkoliv naléhavý nepříznivý následek. Tomu odpovídá také deklarovaný účel záměru, tj. připojení nového odběrného místa na pozemku parc. č. XA. Právě z těchto důvodů má za to, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a povede pouze k dočasnému zachování stávajícího faktického a právního stavu.
[5] Žalovaný ani žádná z osob zúčastněných na řízení se k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nevyjádřili.
III. Posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku
[6] Podle § 107 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud (dále též „NSS“) jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užije přiměřeně. Soud podle § 73 odst. 2 s. ř. s. na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jsou li splněny tři podmínky: (1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí, jehož se návrh týká, musí pro stěžovatele znamenat újmu, (2) újma musí být pro stěžovatele nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a (3) přiznání odkladného účinku nesmí být v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[7] Nad rámec shora uvedeného Nejvyšší správní soud konstatuje, že podmínka podle § 2 odst. 4 zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „liniový zákon“), je splněna, neboť stěžovatel svůj návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podal současně s kasační stížností.
[8] Návrh stěžovatele na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je důvodný.
[9] Nejvyšší správní soud zdůrazňuje mimořádnou povahu odkladného účinku v řízení o kasační stížnosti. Jeho přiznáním odnímá před vlastním rozhodnutím ve věci samé právní účinky pravomocnému rozhodnutí krajského soudu, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není zákonným postupem zrušeno. Odkladný účinek lze přiznat pouze vůči kasační stížností napadenému soudnímu rozhodnutí, případně vůči správnímu rozhodnutí, které bylo napadeno žalobou.
[10] Stěžovatel učinil dostatečně konkrétní tvrzení, že by v důsledku vykonatelnosti napadeného rozsudku (v něm vysloveného právního názoru) musel strpět vznik ochranného pásma podzemního vedení ve smyslu § 46 energetického zákona, a s tím související omezení vlastnického práva k dotčenému pozemku, čímž by mohly být poškozeny jeho zájmy. Případné odčinění takového zásahu by bylo značně obtížné a finančně nákladné. Stěžovatel tak osvědčil, že výkon napadeného rozsudku pro něho může znamenat újmu. Jiným osobám naopak srovnatelná, natožpak nepoměrně větší, újma nehrozí. Realizace stavby má aktuálně umožnit připojení jedné nemovitosti. V situaci, kdy správní orgány použily liniový zákon, a tedy Nejvyšší správní soud bude ve věci samé rozhodovat ve lhůtě uvedené v § 2 odst. 2 uvedeného zákona, nemůže dočasná sistace účinků napadeného rozhodnutí vést k natolik významnému oddálení připojení odběrného místa k distribuční soustavě, v němž by bylo možno spatřovat újmu srovnatelnou s okamžitou újmou především na vlastnickém právu stěžovatele. Nejde tedy o nepřiměřené narušení veřejného zájmu (srov. usnesení NSS ze dne 6. 8. 2008, č. j. 5 As 17/2008 131, č. 1698/2008 Sb. NSS). Okamžitý zásah do vlastnického práva stěžovatele představuje újmu nepoměrně větší, než jaká v právě shrnutých skutkových souvislostech může vzniknout stavebníkovi či té osobě, která o připojení požádala a v jejímž zájmu má být záměr realizován.
[11] Z těchto důvodů Nejvyšší správní soud podle § 107 ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s. přiznal kasační stížnosti odkladný účinek a pozastavil účinky rozsudku krajského soudu i rozhodnutí žalovaného (srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 16. 6. 2020, č. j. 8 Azs 339/2019 38, č. 4039/2020 Sb. NSS). Tím nijak nepředjímá rozhodnutí ve věci samé.
[12] Nejvyšší správní soud uložil stěžovateli povinnost zaplatit soudní poplatek za podání návrhu na přiznání odkladného účinku. Tato povinnost vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit podle § 4 odst. 1 písm. h) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 4. 6. 2024, č. j. 9 As 270/2023 21, č. 4616/2024 Sb. NSS). Poplatek je splatný do tří dnů od právní moci tohoto usnesení (§ 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích). Podle položky č. 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k citovanému zákonu, činí výše soudního poplatku 1 000 Kč.
[13] [OBRÁZEK]Soudní poplatek lze zaplatit:
- v hotovosti na pokladně soudu,
- bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 [účet], vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol, který byl přidělen pro identifikaci platby, je: 1090414326.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 29. října 2026
JUDr. R. Malík
předseda senátu