Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

Usnesení

Spisová značka

9 As 146/2026

Téma · generováno AIOdkladný účinek při dodatečném povolení stavby

Soud: Nejvyšší správní soudDatum rozhodnutí: 5. 11. 2026Senát: Tříčlenný senátZpravodaj: MALÍK RadanECLI:CZ:NSS:2026:9.As.146.2026.22
Další údaje
Předmět řízení: Stavební zákon

Shrnutí · generováno AI

Vlastníci neuspěli s žádostí o dodatečné povolení obytného kontejneru a navrhli odložit účinky kasační stížnosti, protože by mohlo pokračovat řízení o odstranění stavby. Nejvyšší správní soud návrh zamítl: odstranění dosud nebylo nařízeno, takže tvrzená újma je předčasná a spekulativní. Budoucí změna územního plánu výsledek již skončeného povolovacího řízení neovlivní.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Právní věta

⚠ Generováno AI

Pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti musí být podle § 107 ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s. kumulativně prokázána závažná a reálná újma. Samotné pokračování řízení o odstranění stavby po zamítnutí žádosti o její dodatečné povolení takovou újmu nezakládá, není-li odstranění dosud nařízeno. Budoucí změna územního plánu nemá podle § 75 odst. 1 a § 109 odst. 5 s. ř. s. vliv na skončené řízení o dodatečném povolení stavby.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (2)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • Ještě nedošlo k nařízení odstranění jejich stavby a ani přímo v důsledku napadeného rozsudku se tak nestalo.
    Zobrazit v textu
  • Případná budoucí změna územního plánu nemá s ohledem na znění § 75 odst. 1 a § 109 odst. 5 s. ř. s. žádný vliv na již skončené řízení o dodatečném povolení stavby, z něhož vzešlé rozhodnutí je předmětem nynějšího soudního přezkumu.
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Související rozhodnutí

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (3) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Plný text

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Tomáše Herce v právní věci žalobců: a) R. G., a b) J. G., oba zast. JUDr. Petrou Fenikovou, Ph.D., advokátkou se sídlem [adresa] Praha 2, proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje, se sídlem [adresa] Ústí nad Labem, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 3. 2025, č. j. KUUK/041923/2025, v řízení o kasační stížnosti žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 23. 9. 2026, č. j. 15 A 12/2025-40, o návrhu žalobců na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,

takto:

I. Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.

II. Žalobce a) je povinen zaplatit soudní poplatek za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku ve výši 1 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

III. Žalobkyně b) je povinna zaplatit soudní poplatek za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku ve výši 1 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

[1] Magistrát města Ústí nad Labem rozhodnutím ze dne 24. 7. 2024, č. j. MMUL/OÚPSŘ/S/292643/2024/VichT, zamítl žádost žalobců o dodatečné povolení stavby – obytného kontejneru využívaného pro rekreaci a k uskladnění zahradního nářadí – z důvodu rozporu umístění stavby s územním plánem města Ústí nad Labem. Výše nadepsaným rozhodnutím žalovaný k odvolání žalobců změnil výrok rozhodnutí magistrátu tak, že opravil zjevné nesprávnosti stran označení ustanovení zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů, a ve specifikaci projednávané stavby. Ve zbytku zůstal zamítavý výrok rozhodnutí magistrátu nezměněn a žalovaný rozhodnutí magistrátu potvrdil.

[2] Rozhodnutí žalovaného napadli žalobci žalobou, kterou krajský soud nyní napadeným rozsudkem zamítl. Shledal, že i když správní orgány přezkoumatelně nezodpověděly otázku povahy obytného kontejneru (zda je skutečně stavbou ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona, ve znění pozdějších předpisů), tato vada nemá vliv na zákonnost rozhodnutí žalovaného.

[3] Žalobci (dále jen „stěžovatelé“) podali proti rozsudku krajského soudu včasnou kasační stížnost, kterou spojili s návrhem na přiznání odkladného účinku. Navrhli pozastavit účinky jak napadeného rozsudku, tak rozhodnutí žalovaného a magistrátu. Návrh odůvodnili tím, že následky napadeného rozsudku pro ně znamenají újmu, jelikož již běží řízení o odstranění stavby. Řízení bylo přerušeno v důsledku podání žádosti o dodatečné povolení stavby, avšak nyní bude stavební úřad v řízení o odstranění stavby pokračovat. Stěžovatelé zdůraznili, že pokračování řízení o odstranění stavby není podmíněno zahájením dalšího samostatného řízení. Poukázali na judikaturu NSS, dle které může odstranění stavby představovat nevratný zásah do vlastnického práva a je třeba poměřovat závažnost této újmy s důsledky dočasného odkladu. Podotkli také, že přiznáním odkladného účinku bude pouze dočasně zachován stávající stav, nikoliv povolena další výstavba. Stěžovatelé přitom respektují veřejný zájem na ochraně nezastavěného území a dodržování územního plánu. Kasační soud má také přihlédnout k tomu, že stěžovatelé již podali žádost o změnu územního plánu a důvodně očekávají její kladné vyřízení. Navrhli, aby si kasační soud vyžádal správní spis vztahující se k žádosti o změnu územního plánu, pokud to bude považovat za potřebné.

[4] Žalovaný ve vyjádření k návrhu uvedl, že podmínky pro přiznání odkladného účinku nejsou splněny, jelikož stěžovatelé neprokázali hrozbu vážné újmy. Poukázal též na všeobecný veřejný zájem na výkonu pravomocného rozhodnutí správního orgánu.

[5] Kasační stížnost podle § 107 s. ř. s. nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; užije přiměřeně § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 1. 7. 2015, č. j. 10 Ads 99/2014-58, č. 3270/2015 Sb. NSS, odst. [24]).

[6] Soud tedy přizná kasační stížnosti odkladný účinek, jsou-li kumulativně splněny tři podmínky: (1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí, jehož se návrh týká, musí pro stěžovatele znamenat újmu, (2) újma musí být pro stěžovatele nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a (3) přiznání odkladného účinku nesmí být v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Hrozící újma přitom musí být závažná a reálná, nikoliv pouze hypotetická či bagatelní.

[7] Zároveň platí, že kasační stížnost proti rozhodnutí soudu ve správním soudnictví je mimořádným opravným prostředkem, u něhož nelze automaticky očekávat přiznání odkladného účinku. Prolamují se jím před vlastním rozhodnutím ve věci samé právní účinky pravomocného rozhodnutí krajského soudu, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není jako celek zákonným postupem zrušeno. Tento postup proto musí být vyhrazen pouze pro výjimečné případy (obdobně viz usnesení ze dne 15. 12. 2022, č. j. 9 Afs 206/2022-49, odst. [5]).

[8] V posuzované věci Nejvyšší správní soud shledal, že podmínky pro přiznání odkladného účinku nejsou splněny. Stěžovatelé odůvodnili návrh na přiznání odkladného účinku tím, že v důsledku napadeného rozsudku bude pokračovat dříve zahájené řízení o odstranění jejich stavby. Dle kasačního soudu tím však stěžovatelům ještě nevzniká žádná újma, natož závažná a reálná.

[9] Nejvyšší správní soud v minulosti opakovaně k návrhům na přiznání odkladného účinku podaným ve věci rozhodnutí o zamítnutí žádosti o dodatečné povolení stavby uvedl, že hrozbu odstranění stavby lze považovat za potenciální újmu ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s. Výsledkem řízení o dodatečném povolení stavby však není určení, zda má být stavba odstraněna, či nikoli. Řízení o dodatečném povolení není součástí řízení o odstranění stavby a jeho výsledek není pro řízení o odstranění stavby určující; jedná se o dvě na sobě nezávislá řízení s odlišným předmětem (srov. např. usnesení ze dne 30. 6. 2016, č. j. 6 As 129/2016-19, odst. [10], nebo ze dne 23. 8. 2021, č. j. 2 As 213/2021-29, odst. [9]). Případné rozhodnutí o odstranění stavby je samostatně přezkoumatelné a stěžovatelé mohou v takovém soudním řízení požádat o přiznání odkladného účinku (srov. usnesení NSS ze 14. 6. 2023, č. j. 3 As 63/2023-48, odst. [13], či ze dne 19. 7. 2023, č. j. 9 As 149/2023-82, odst. [11]).

[10] Tvrzení stěžovatelů ohledně hrozící újmy je tedy spekulativní a předčasné. Ještě nedošlo k nařízení odstranění jejich stavby a ani přímo v důsledku napadeného rozsudku se tak nestalo. Z tohoto důvodu je také nepřiléhavá judikatura týkající se újmy vznikající při odstranění stavby, na kterou stěžovatelé v této souvislosti poukázali. Relevantní není ani poukaz stěžovatelů na skutečnost, že požádali o změnu územního plánu, tedy že právní režim posuzovaného objektu se může v budoucnu změnit. Případná budoucí změna územního plánu nemá s ohledem na znění § 75 odst. 1 a § 109 odst. 5 s. ř. s. žádný vliv na již skončené řízení o dodatečném povolení stavby, z něhož vzešlé rozhodnutí je předmětem nynějšího soudního přezkumu. Nejvyšší správní soud proto ani nevyžadoval správní spis vztahující se k žádosti stěžovatelů o změnu územního plánu, jak stěžovatelé navrhovali, jelikož by to bylo nadbytečné.

[11] Vzhledem k tomu, že podmínky pro přiznání odkladného účinku je třeba splnit současně, Nejvyšší správní soud již neposuzoval otázky poměřování újmy vznikající stěžovatelům a jiným osobám a rozporu s veřejným zájmem.

[12] Z uvedených důvodů Nejvyšší správní soud kasační stížnosti odkladný účinek podle § 107 ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s. nepřiznal. Tím nijak nepředjímá své rozhodnutí ve věci samé.

[13] Nejvyšší správní soud uložil každému ze stěžovatelů povinnost zaplatit soudní poplatek za podání návrhu na přiznání odkladného účinku. Tato povinnost vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla stěžovatelům uložena povinnost soudní poplatek zaplatit podle § 4 odst. 1 písm. h) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 4. 6. 2024, č. j. 9 As 270/2023-21, č. 4616/2024 Sb. NSS). Poplatek je splatný do tří dnů od právní moci tohoto usnesení (viz § 7 odst. 1 citovaného zákona). Podle položky č. 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k uvedenému zákonu, činí výše soudního poplatku 1 000 Kč.

[14] Soudní poplatek lze zaplatit v hotovosti na pokladně soudu, nebo bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703-[účet], vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol, který byl přidělen pro identifikaci platby, je: 1090414626. Závazný specifický symbol pro žalobce a) je: 1, závazný specifický symbol pro žalobkyni b) je: 2.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 5. listopadu 2026

JUDr. Radan Malík

předseda senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací