Nejvyšší správní soud

2 Azs 147/2004

I. Rozhodnutí o zamítnutí žádosti o udělení azylu jako zjevně nedůvodné podle § 16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, nelze považovat za rozhodnutí o neudělení azylu ve smyslu § 28 tohoto zákona. Za takové lze považovat pouze rozhodnutí, kterým Ministerstvo vnitra rozhodne o neudělení azylu pro nesplnění podmínek uvedených v ustanovení § 12, § 13 odst. 1, 2 a § 14 téhož zákona po věcném posouzení důvodů tvrzených žadatelem o azyl. II. Rozhodne-li Ministerstvo vnitra o zamítnutí žádosti o udělení azylu jako zjevně nedůvodné podle § 16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, nečiní již výrok o neexistenci překážek vycestování ve smyslu ustanovení § 91 citovaného zákona.

5 A 70/2002

Spoluvlastník budovy, v níž je provozováno nestátní zdravotnické zařízení, není podle § 14 odst. 1 správního řádu toliko z titulu svého spoluvlastnického práva účastníkem řízení o uložení pokuty za nesplnění povinnosti uložené provozovateli takového zařízení jako jinému spoluvlastníku budovy ustanovením § 5 odst. 2 písm. f) zákona ČNR č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, tj. povinnosti uzavřít smlouvu o podílu na zajišťování pohotovostní lékárenské služby; není jím ani podle § 14 odst. 2 správního řádu, neboť zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, mu takové postavení nepřiznává.

Aprk 5/2004

Nepodal-li účastník řízení stížnost na průtahy v řízení, nutno jeho návrh na určení lhůty pro provedení procesního úkonu odmítnout podle § 174a odst. 5 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích.

Aprk 6/2004

Návrh účastníka řízení na určení procesní lhůty podle § 174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, zamítne soud jako nedůvodný, bylo-li ve věci samé už rozhodnuto.

Aprk 1/2004

Pokud soud učinil veškeré nezbytné procesní úkony pro přípravu rozhodnutí ve věci samé a napadlé věci vyřizoval zásadně v pořadí, v jakém mu byly doručeny, nebylo možno mu z pouhé skutečnosti, že z důvodu projednávání a rozhodování přednostních návrhů na zahájení řízení a starších věcí (§ 56 s. ř. s.) nenařídil jednání ve věci mladší jednoho roku, důvodně vytýkat průtahy v řízení.

Aprk 2/2004

I když z dikce ustanovení § 48 odst. 3 s. ř. s. vyplývá, že v době, kdy je řízení přerušeno, se nekonají žádná jednání a neběží lhůty podle tohoto zákona, není vyloučeno, aby soud provedl jiné procesní úkony, zejména takové, které povedou k odstranění těch překážek, které jsou příčinou přerušení řízení. Probíhá-li však jiné řízení, jehož výsledek může mít vliv na rozhodování soudu o věci samé, a řízení je z tohoto důvodu přerušeno, nelze v takovém případě soudu důvodně vytýkat průtahy v řízení, pokud z důvodu hospodárnosti řízení nečiní procesní úkony a čeká na výsledek jiného řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro jeho rozhodnutí.

Konf 81/2003

Brojí-li žalobce u soudu v občanském soudním řízení proti povinnosti zaplatit telekomunikační úhrady, je nezbytné nejprve uvážit, zda tato povinnost již byla předmětem řízení před správním orgánem. Jestliže se žalobce domáhá revize proběhlého správního řízení, musí tak učinit žalobou podle části páté občanského soudního řádu, ve znění účinném po 1. 1. 2003. Neproběhlo-li však takové správní řízení, musí soud především zkoumat, zda je vůbec dána jeho pravomoc.

3 Ads 60/2003

Jestliže byl žalobce v řízení o dávce důchodového pojištění uznán plně invalidním, v žalobě dovozoval dřívější vznik plné invalidity a v rámci přezkumného řízení soudního bylo zjištěno, že není plně ani částečně invalidní, nelze jen z tohoto důvodu rozhodnutí správního orgánu zrušit, neboť by tak soud překročil rámec přezkumné činnosti vymezený ustanovením § 75 odst. 2 s. ř. s.

Konf 102/2003

Rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví o zamítnutí přihlášky ochranné známky do rejstříku ochranných známek není rozhodnutím správního orgánu o věci soukromoprávní ve smyslu § 46 odst. 2 [§ 68 písm. b)] s. ř. s. O žalobě proti takovému rozhodnutí je proto příslušný rozhodnout soud ve správním soudnictví.

Nao 13/2004

Soudce vyloučený podle ustanovení § 8 odst. 1 věty druhé s. ř. s. je ten, který procesně působil v předchozím soudním řízení v takovém kvalitativním a kvantitativním rozsahu, kdy již získal o věci vědomost té povahy, jež vyvolává ve svých důsledcích pochybnost o soudcově nestrannosti. Pojem předchozího soudního řízení je nutno v daném případě vyložit materiálně, tedy s ohledem na konkrétní a přímou souvztažnost a věcnou souvislost předmětných řízení.

Konf 104/2003

Rozhodnutí o námitkách proti zápisu ochranné známky do rejstříku ochranných známek není rozhodnutím správního orgánu o věci soukromoprávní ve smyslu § 46 odst. 2 [§ 68 písm. b)] s. ř. s. O žalobě proti takovému rozhodnutí je proto příslušný rozhodnout soud ve správním soudnictví.

Konf 62/2003

Je-li podána žaloba proti rozhodnutí správního orgánu o opravě údajů v katastrálním operátu podle § 8 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), je věcně příslušný rozhodnout o ní soud ve správním soudnictví.

2 Afs 28/2004

Zamítnutí žádosti o osvobození od soudních poplatků nemůže soud opřít jen o nepodložený názor, že nedostatek prostředků je důsledkem nezodpovědného podnikání žadatele (§ 36 odst. 3 s. ř. s.).

7 Afs 35/2003

Otisk úředního razítka s jednobarevným státním znakem na rozhodnutí správce daně nezpůsoboval neplatnost jeho rozhodnutí ani před 5. 10. 2001, kdy nabyl účinnosti zákon č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů.

5 Afs 16/2004

I. Pojem "daňové kontroly" (§ 16 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků) nelze ztotožnit s pojmem "daňové řízení". Podle svého systematického zařazení v zákoně o správě daní a poplatků není daňová kontrola samostatným řízením, ale dílčím procesním postupem v jeho rámci, který je před správcem daně zahájen zpravidla sepsáním protokolu o zahájení daňové kontroly a projednáním výsledků a podepsáním zprávy o daňové kontrole před správcem daně také ukončen. II. Plná moc zmocňující zástupce daňového subjektu ke všem úkonům týkajícím se daňové kontroly není neomezenou plnou mocí pro celé daňové řízení (§ 10 odst. 3 a § 17 odst. 7 věta prvá zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků). Písemnosti vztahující se k daňové kontrole, resp. i k dodatečnému platebnímu výměru, proto správce daně doručuje daňovému subjektu i jeho zástupci (§ 17 odst. 7 věta druhá téhož zákona); dodržení lhůty k podání žaloby stanovené v § 250b odst. 1 o. s. ř., ve znění účinném k 31. 12. 2002 (nyní v § 72 odst. 1 s. ř. s.), proti rozhodnutí o zamítnutí žalobcova odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru se však posoudí od jeho doručení daňovému subjektu.

5 A 106/2001

I. Vzhledem k zvláštní povaze kombinovaných známek je nutné při úvaze o celkovém dojmu, kterým známka působí, brát v úvahu jak část obrazovou, tak část slovní, neboť jak jedna, tak druhá může ve známce převládat a ovlivnit tak celkové vnímání spotřebitelem. Celkový dojem známky, který tedy mohou vytvořit buď obrazová a slovní část známky v souhrnu, nebo každá část sama o sobě, je pak rozhodný při úvaze o podobnosti známky (§ 3 odst. 1 zákona č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách). ; II. Posouzení zaměnitelnosti ochranných známek je věcí úvahy správního orgánu. Soud není proto oprávněn na místě správního orgánu nahrazovat jeho hodnocení důkazů vlastní úvahou a na místo zjištěného skutkového stavu postavit vlastní skutková zjištění. Své kognici pouze může – a k žalobní námitce musí – podrobit hodnocení důkazů potud, zda bylo úplné a z hlediska aplikované právní normy také logické (§ 78 odst. 1 s. ř. s.).

5 Afs 28/2003

Ustanovení § 38r zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 72/2000 Sb., jímž byly s účinností od 1. 5. 2000 změněny lhůty pro vyměření daně, zasahuje do hmotněprávní sféry daňového subjektu, tj. do stanovení jeho daňové povinnosti a vybrání daně. Ze zákazu retroaktivity právních norem se podává, že je nelze aplikovat na právní stav vzniklý před tímto datem, ale teprve na daňové ztráty vzniklé za zdaňovací období roku 2000. Zásah do právních vztahů, jakož i do daňových povinností založených na základě právních předpisů účinných před 1. 5. 2000, by byl nepřípustnou retroaktivitou.

6 A 78/2001

Pro běh tříměsíční lhůty k uplatnění důvodu obnovy řízení podle § 62 odst. 1 písm. c) správního řádu není rozhodující, kdy se opomenutí účastníci řízení (vlastníci bytů a spoluvlastníci společných částí domu) dozvěděli o stavebních pracích prováděných jedním z vlastníků bytů v domě, ale kdy získali vědomost o tom, že probíhalo správní řízení, kterého se měli zúčastnit, že byli opomenuti a že se tak stalo nesprávným postupem správního orgánu.

2 Azs 45/2003

I. Pro posouzení, která osoba jedná za správní orgán ve smyslu ustanovení § 33 odst. 5 s. ř. s., je rozhodující identifikace osoby podepsané pod kasační stížností. II. Výdaje vynaložené na úhradu pohonných hmot zaměstnancům pro soukromé účely, jež jsou sjednány v pracovních smlouvách, jsou výdaji vynaloženými na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů daňového subjektu ve smyslu ustanovení § 24 odst. 1 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném pro zdaňovací období roku 1996, pokud tvoří naturální složku mzdy a pokud správce daně, resp. odvolací orgán, uznal peněžní část mzdy stejného zaměstnance za výdaj na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů ve smyslu tohoto ustanovení. III. Správní orgán zkoumá splnění podmínek řízení (včetně překážky litispendence IV. Neplatnost rozhodnutí v daňovém řízení ve smyslu ustanovení § 32 odst. 7 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, existuje od samého počátku. Případné rozhodnutí správce daně podle tohoto ustanovení může takovou skutečnost pouze ověřit, a má tedy účinky toliko deklaratorní

5 A 102/2001

Obsahem práva Střediska cenných papírů požadovat k výkonu své činnosti poskytnutí "všech potřebných podkladů" (§ 56 odst. 6 zákona ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech) není při přeměně zaknihovaného cenného papíru na listinný požadavek na uzavření smlouvy o zrušení registrace cenných papírů. "Potřebným podkladem" v této souvislosti je třeba rozumět podklad, bez něhož by středisko nemohlo splnit svoji zákonnou povinnost neprovádět ve své evidenci žádné zápisy týkající se cenného papíru, jehož podoba se přeměňuje (§ 11 odst. 1 zákona ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech).

6 Ads 19/2004

Potvrzení bývalého zaměstnavatele o tom, že pracovní poměr stěžovatele byl zrušen dne 3. 9. 1969 podle § 53 odst. 1 písm. b) zákoníku práce (jelikož stěžovatel svému zaměstnavateli oznámil, že zůstává v cizině, kde přijal zaměstnání a požádal o azyl), nelze považovat za osvědčení vydané podle § 22 odst. 1 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, potvrzující neplatnost skončení pracovního poměru ve smyslu § 21 odst. 1 písm. d) uvedeného zákona [tj. okamžité zrušení pracovního poměru podle § 53 odst. 1 písm. c) zákoníku práce, ve znění zákona č. 153/1969 Sb.].

6 A 143/2001

I. Účastník správního řízení má právo pořizovat si opisy ze správního spisu, případně požadovat pořízení takových opisů, ač to není v textu § 23 správního řádu výslovně zakotveno; vyplývá to nejen implicitně z tohoto ustanovení, ale i ze zásady součinnosti a ze srovnání s úpravou obsaženou v jiných procesních řádech. II. Je vážnou vadou řízení, pokud správní orgán sám o své vůli rozhodne, že odvolacímu orgánu předloží pouze část podkladů a že část odvolání (zde: žalobcem přiložené protokoly) vyčlení z podkladů pro rozhodnutí o odvolání s tvrzením, že se dané věci netýkají. III. Od 1. listopadu 1996, kdy nabyl účinnosti zákon č. 272/1996 Sb., jenž mlčky derogoval ta ustanovení zákona ČNR č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, která jsou s ním v rozporu, platí, že ústředním orgánem státní správy pro vodní hospodářství je zásadně Ministerstvo zemědělství, a to pouze s výjimkami explicitně uvedenými v zákoně ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky. Ministerstvo životního prostředí je ve věcech vodního hospodářství ústředním orgánem státní správy toliko pro ochranu přirozené akumulace vod, ochranu vodních zdrojů a ochranu jakosti povrchových a podzemních vod. Zatímco kompetence

7 Azs 174/2004

Skutečnost, že advokát nemá sídlo ve stejném okrese jako klient

7 As 12/2003

Jestliže v rozhodnutí, které je výsledkem přestupkového řízení s jediným účastníkem, je jméno, příjmení, datum narození a bydliště uvedeno nad nadpisem „Rozhodnutí“ v místě obvykle užívaném pro označení kteréhokoliv adresáta, nelze z toho dovozovat, že není jisté, zda takto označená fyzická osoba je pachatelem přestupku, poškozeným nebo jinou na řízení zúčastněnou osobou. Ustanovení § 47 odst. 5 správního řádu totiž nevypovídá nic o struktuře písemného vyhotovení rozhodnutí, tedy kde a jakým způsobem má být v rozhodnutí uvedeno označení účastníků řízení.

7 Afs 6/2003

I když mají účetní doklady formálně náležitosti stanovené předpisy o účetnictví, avšak osoba v nich označená za prodávajícího ve skutečnosti neexistuje, nelze je považovat za účetní doklady, jimiž by byly doloženy skutečnosti, které jsou předmětem účetnictví podle § 11 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Takové doklady neosvědčují, že došlo k výdaji ve smyslu § 24 odst. 1 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 149/1995 Sb. Samotná fyzická existence zboží nevypovídá nic o tom, od koho bylo toto zboží získáno a jaké s tím byly spojeny výdaje, popř. jaká byla jejich výše. Důkazem, že úhrada za nakoupené zboží byla výdajem, nahrazujícím účetní doklad, nemůže být výslech svědka.

5 Azs 170/2004

Ustanovení § 14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, je kombinací neurčitého právního pojmu „důvod zvláštního zřetele hodný“ a správního uvážení vyjádřeného slovy „lze udělit azyl“.

5 Azs 187/2004

Tzv. "nečleny zločineckých struktur" nelze považovat za sociální skupinu (§ 12 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu).

6 A 60/2002

Do hrubé mzdy zúčtované k výplatě v rozhodném období (§ 17 odst. 1 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku) pro účely výpočtu průměrného hrubého měsíčního platu, z nějž se stanoví výše výsluhových náležitostí - výsluhového příspěvku a odchodného podle § 143 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění účinném k 27. 6. 2002, nutno zahrnout i plat za přesčas a příplatek za přesčas zúčtované k výplatě v takovém rozhodném období, a to i v případě, že služba nad stanovenou týdenní dobu služby byla vykonána v jiných měsících, než které tvoří rozhodné období.

6 A 96/2002

Z § 3 odst. 2 správního řádu (povinnost součinnosti správních orgánů s účastníky řízení) nelze dovozovat právo účastníka řízení být předem informován o tom, jakými konkrétními úvahami bude správní orgán veden při použití právních předpisů, na základě nichž bude rozhodovat o konkrétní výši pokuty, tj. jaké skutečnosti budou nakonec po skončení dokazování při stanovení výše pokuty přičítány účastníkovi řízení k tíži a v čem budou naopak spatřovány okolnosti polehčující; taková povinnost je správnímu orgánu podle § 47 odst. 3 správního řádu ukládána až v rámci odůvodnění samotného rozhodnutí.

2 As 35/2004

Přestupek podle ustanovení § 30 odst. 1 písm. i) zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, je z hlediska výše sankce postaven na roveň přestupku podle písmene ch) citovaného ustanovení. Zákonodárce tak zjevně vycházel z důvodného předpokladu, že u osob, které se odmítají podrobit lékařskému vyšetření podle ustanovení § 30 odst. 1 písm. i) tohoto zákona, je s největší pravděpodobností splněna skutková podstata podle písmene h) nebo ch) citovaného ustanovení, a zároveň se tyto osoby dopouštějí procesně závadného jednání, neboť svým neodůvodněným odmítnutím podrobit se příslušnému vyšetření zabraňují správnímu orgánu, aby spáchání přestupku podle písmene h) nebo ch) postavil důkazně najisto.

6 Azs 75/2004

Odmítnout podání podle § 37 odst. 5 s. ř. s. není možné, pokud výzva k odstranění vad podání nebyla žalobci řádně doručena.

6 A 39/2000

Je-li pro rozhodnutí správního orgánu významná skutečnost ztráty bezúhonnosti, je sice správní orgán vázán rozhodnutím soudu o tom, zda a kým byl spáchán trestný čin (§ 40 odst. 2 správního řádu), není však již vázán závěry soudu o uložení či neuložení konkrétního druhu trestu a není ani povinen brát v úvahu důvody, které k těmto závěrům soud vedly.

6 A 104/2000

Cenový kontrolní orgán nemá na uvážení, zda pokutu podle § 17 odst. 1 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, uloží ve výši neoprávněně získaného majetkového prospěchu [písm. a)], nebo zda ji uloží do výše jednoho milionu korun [písm. b)]. Jestliže neoprávněně získaný majetkový prospěch vznikne a přitom je možno stanovit jeho výši, nemůže cenový kontrolní orgán uložit pokutu podle § 17 odst. 1 písm. b) citovaného zákona, ale je povinen provést dokazování, zjistit rozsah neoprávněně získaného majetkového prospěchu a jedině v takto stanovené výši uložit pokutu. Je přitom bez významu, že cenový delikt spočívá v nedodržení podmínky, na kterou bylo omezeno uplatnění maximální ceny.

6 A 136/2000

I. K výkladu a používání právních předpisů je nezbytné přistupovat nikoliv z hlediska doby jejich vzniku (doby minulé), ale z hlediska doby, kdy k interpretaci a aplikaci dochází. Soudobá Česká republika je demokratický právní stát, z kteréžto příčiny jsou imanentní II. Zanikl-li služební poměr vojáka z povolání v roce 1949 neplatně z důvodu politické perzekuce, hledí se na něj na základě nevyvratitelné právní domněnky stanovené v § 30 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, tak, jako by byl propuštěn z reorganizačních důvodů. Vzhledem k tomu, že reorganizačním důvodům svým významem odpovídá pojem důvodů služebních, náleží takové vojenské osobě odchodné ve výši jednoročního služného podle § 5 odst. 2 bodu 3 zákona č. 76/1922 Sb. z. a n., o vojenských požitcích zaopatřovacích.

6 A 116/2001

I. Jestliže žaloba směřuje proti rozhodnutí ve věci zavedení nucené správy v pojišťovně, nelze ustanovení § 30 odst. 5 zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, v původním znění, interpretovat tak, že by statutární orgán pojišťovny nebyl oprávněn činit procesní úkony k obraně před zavedením nucené správy v řízení soudním. II. Výrok rozhodnutí o předběžném opatření ukládajícím povinnost strpět činnost nuceného správce, který je odvozen z obecné úpravy [§ 43 odst. 1 písm. a) správního řádu], je nezákonný. Zákon o pojišťovnictví upřesňuje ve svém § 34 odst. 1 písm. a) až c) s ohledem na specifika oboru pojišťovnictví konkrétní povinnosti, které je možno uložit pojišťovně předběžným opatřením, kromě případů, kdy lze předběžné opatření uložit na základě správního řádu. Konkrétním vymezením dalších povinností, které je možno uložit pojišťovně předběžným opatřením, zákonodárce do jisté míry deklaroval i mez takovýchto povinností. Protože institut nucené správy je kvalitativně větším zásahem do práv a povinností pojišťovny než kterákoliv z povinností konkretizovaných v § 34 odst. 1 písm. a) až c) zákona o pojišťovnictví, je nutno za použití logického výkladu dojít k závěru, že zákonodárce neměl v úmyslu umožnit ustanovení jakési "předběžné" nucené správy. III. Rozkladová komise není orgánem, který by o věci rozhodoval (§ 61 správního řádu); není tedy správním orgánem s vrchnostenskou pravomocí. Otázka, zda členem rozkladové komise může být pracovník, který se účastnil na rozhodování v I. stupni správního řízení, tak není otázkou zákonnosti či procesní správnosti, ale spíše vhodnosti takového řešení. Její posuzování se proto vymyká kognici správního soudu, který nalézá toliko o právnosti postupu správního orgánu.

3 Afs 2/2003

Neunesl-li daňový subjekt důkazní břemeno v daňovém řízení (§ 31 odst. 9 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků), dodatečná náprava předkládáním nových důkazů v řízení před soudem není možná.

4 Azs 152/2004

Pokud žadatel o udělení azylu tvrdí, že byl v zemi původu (ve Vietnamu) diskriminován pro své katolické vyznání, nicméně neví, co je to Bible, jakožto základní pramen katolické věrouky, a nezná vůbec křesťanské svátky, je jeho tvrzení o diskriminovaném katolíkovi více než nedůvěryhodné. Při nedostatku jiných důkazních prostředků k ověření žadatelova tvrzení nelze pokládat otázky správního orgánu zaměřené na alespoň základní povědomosti o katolickém náboženství za nemístné a odpovědi takto získané za nepoužitelné v řízení.

3 Ads 6/2004

Za vadu řízení před správním orgánem spočívající v nedostatečně zjištěném skutkovém stavu věci, jež mohla mít vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí, a tedy za důvod kasační stížnosti podle § 103 odst. 1 písm. b) s. ř. s., je třeba považovat určení dne vzniku invalidity u stěžovatele trpícího hebefrenní schizofrenií dnem, kdy byla tato nemoc u stěžovatele diagnostikována, ačkoliv vzhledem k plíživému charakteru tohoto onemocnění není možné vyloučit, že stěžovatelův nepříznivý zdravotní stav vznikl již před datem diagnostikování choroby lékařským vyšetřením; to platí tím spíše za situace, kdy stěžovatel udával zdravotní obtíže odpovídající uvedenému onemocnění již několik let před jeho diagnostikováním.

4 Ads 54/2003

Pokud soud dospěl k závěru, že rozhodnutí správního orgánu je vyloučeno z přezkumu ve správním soudnictví, pak již nepřezkoumává, zda v řízení před správním orgánem došlo k vadám, které mohly ovlivnit zákonnost takového rozhodnutí, ani zda rozhodnutí správního orgánu je nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost. Za této situace nelze účinně uplatnit kasační důvod uvedený v ustanovení § 103 odst. 1 písm. b) s. ř. s.

2 Afs 8/2004

Sdělení důvodu rozdílu mezi přiznanou daní a daní vyměřenou správcem daně podle § 32 odst. 9 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, nemusí obsahovat žádné zvláštní náležitosti: obstojí, pokud obsahuje označení důvodu a odkaz na jeho předchozí projednání. Pro běh odvolací lhůty ve smyslu odst. 10 téhož ustanovení je rozhodné, že správce daně doručil daňovému subjektu vyrozumění, a to bez ohledu na jeho obsah.

A 4/2003

Při rozhodování o rozdělení pozemku podle § 32 odst. 1 písm. e) zákona č. 50/1976 Sb., stavebního zákona, nelze při zkoumání souladu se závazným územním plánem vycházet ze spekulací o budoucím využití částí pozemku jeho vlastníky.

4 Azs 147/2004

Udělení azylu rodinnému příslušníku azylanta podle § 13 odst. 1 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, je možné jen v případě existence pravomocného rozhodnutí o udělení azylu osobě, která je rodinným příslušníkem žadatele o azyl. Postup podle citovaného ustanovení nelze odůvodnit tím, že v případě stěžovatelových rodinných příslušníků dospěl soud k nezákonnému závěru, pokud zamítl jejich žalobu proti zamítavému rozhodnutí o neudělení azylu.

2 Afs 11/2004

Neoprávněným použitím prostředků státního rozpočtu podle § 30 odst. 1 zákona ČNR č. 576/1990 Sb., rozpočtová pravidla republiky, není dočasné vložení prostředků na bankovní vkladové účty, neboť tím nebylo zmařeno použití návratné finanční výpomoci ke stanovenému účelu.

2 Afs 47/2004

I. Ustanovení § 32 odst. 2 písm. b) zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, nepředepisuje, na kterém místě rozhodnutí musí být uvedeno datum; pokud proto v rozhodnutí není výslovně specifikováno, že obsažené datum je datem jeho podpisu, nelze v této skutečnosti spatřovat nezákonnost, a tím méně nicotnost tohoto rozhodnutí. II. Pokud stejný senát krajského soudu posuzuje procesně zcela srovnatelné případy procesně odlišně, a to bez jakéhokoliv odůvodnění, dopouští se tím jurisdikční libovůle odporující základnímu principu materiálního právního státu, kterým je předvídatelnost rozhodování státních orgánů a s ním související princip právní jistoty, mající v konečném důsledku dopady i na princip rovnosti účastníků soudního řízení. Změna přístupu při hodnocení procesních pravidel bez výslovného zásahu provedeného legislativní formou nebo bez využití mechanismů sjednocování judikatury prostřednictvím soudů vyšší instance a současně bez racionálně podloženého a přesvědčivého odůvodnění je proto ústavně nežádoucí.

5 A 48/2001

Pokud spis obsahuje podklady pro rozhodnutí, jejichž obsahem jsou protichůdná sdělení příslušných orgánů, a správní orgán v odůvodnění rozhodnutí nevyloží, které podklady vzal v úvahu jako podklady pro své rozhodnutí a které vyloučil a proč, je jeho rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů [§ 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s.].

7 A 46/2001

Nachází-li se strom napadený epidemickou chorobou na pozemku, který je průjezdním úsekem silnice, pak podle § 14 odst. 1 písm. b) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, není tento strom jako silniční vegetace součástí ani příslušenstvím průjezdního úseku silnice; orgán ochrany přírody nemůže proto vlastníku tohoto pozemku uložit povinnost tento strom pokácet podle § 7 odst. 2 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

2 As 6/2004

Informace o výši individuálních odměn vyplacených konkrétním uvolněným funkcionářům obce z rozpočtu obce jsou osobními údaji ve smyslu ustanovení § 4 písm. a) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, na jejichž poskytnutí se zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k Informacím, ve zákona č. 101/2000 Sb., podle svého ustanovení § 2 odst. 3 nevztahuje. I v případě, že je jméno a příjmení příjemců odměny anonymizováno a u odměny je uvedena pouze funkce příjemce, se jedná o osobní údaj, jestliže Informace o zastávané funkci umožňuje, byť nepřímo, identifikaci subjektu údajů.

7 Ads 47/2003

Konal-li žalobce před 18. rokem věku v roce 1956 základní vojenskou službu a současně studoval na vojenské škole, je třeba posuzovat tuto dobu jako výkon základní vojenské služby a jako dobu náhradní ji nelze zahrnout do výpočtu výše starobního důchodu (§ 33 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění).

2 As 83/2003

Potvrzení okresního úřadu o nabytí československého státního občanství podle § 3 ústavního dekretu č. 33/1945 Sb., o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské, a podle § 1 a § 2 zákona ČNR č. 39/1969 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České socialistické republiky, není rozhodnutím ve smyslu ustanovení § 65 s. ř. s., a je proto z přezkoumání soudem vyloučeno.

4 Azs 189/2004

Pro posouzení překážky již probíhajícího řízení (§ 83 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 64 s. ř. s.) je ve smyslu § 32 s. ř. s. rozhodné, kdy žaloby došly soudu (soudům); naopak bez významu zůstává, která z žalob byla dříve předána k poštovní přepravě.