Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Wintrem o ústavní stížnosti Belmonan Finance a.s., sídlem [adresa] Praha 8, zastoupené advokátem Mgr. Ing. Václavem Králem, sídlem [adresa] Hradec Králové, proti rozsudku Nejvyššího soudu č. j. 24 Cdo 729/2025-103 ze dne 29. 5. 2025, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Stěžovatelka podala ústavní stížnost proti rozsudku Nejvyššího soudu, který zrušil rozsudky okresního soudu i krajského soudu a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení. Uvedl, že rozsudek krajského soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci a důvody, pro které zrušil rozsudek krajského soudu, platí i na rozsudek okresního soudu. Nejvyšší soud uvedl, že se soudy budou v dalším řízení zabývat zejména otázkou, zda vznesení námitky promlčení odporovalo dobrým mravům.
2. Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost není přípustná, protože řízení před obecnými soudy po zrušujícím rozsudku Nejvyššího soudu nadále pokračuje. Opačný závěr by odporoval zásadě subsidiarity řízení o ústavní stížnosti, která se mimo jiné projevuje v tom, že ústavní stížností lze brojit proti pravomocnému rozhodnutí orgánu veřejné moci [§ 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu]. Podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je pak podmínkou přípustnosti ústavní stížnosti vyčerpání všech právně možných procesních prostředků nápravy. Jinými slovy, Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů, a proto do jejich činnosti zasahuje jen, když náprava tvrzené protiústavnosti v rámci obecného soudnictví již není možná.
3. Z ustálené rozhodovací praxe Ústavního soudu tak vyplývá, že ústavní stížnost proti rozsudku Nejvyššího soudu, který zrušil rozhodnutí nižších soudů a vrátil jim věc k dalšímu řízení, není přípustná. K nápravě tvrzených porušení základních práv stěžovatelky může dojít v řízení před obecnými soudy. Stěžovatelka může v pokračujícím řízení uplatnit všechny eventuální námitky (včetně těch, které uvádí v ústavní stížnosti). Teprve nebude-li srozuměna s výsledkem řízení před obecnými soudy, může následně zvážit podání nové ústavní stížnosti (viz např. usnesení sp. zn. II. ÚS 262/24, III. ÚS 2902/22, I. ÚS 1917/22, IV. ÚS 1581/22, III. ÚS 2596/14, II. ÚS 3736/16, I. ÚS 1682/17).
4. Ústavní soud proto návrh podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítl jako nepřípustný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 26. listopadu 2025
Jan Wintr, v. r. soudce zpravodaj