Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Wintrem o ústavní stížnosti stěžovatelů Ing. Jaromíra Houžvičky a Jana Houžvičky, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. září 2024 č. j. 28 Cdo 1763/2024-41 a ze dne 8. října 2024 č. j. 26 Cdo 2545/2024-43, usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. března 2024 č. j. 3 Co 97/2023-19 a ze dne 31. ledna 2024 č. j. 2 Co 4/2024-23 a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. října 2023 č. j. 16 C 60/2023-6 a ze dne 25. srpna 2023 č. j. 16 C 45/2023-15, za účasti Nejvyššího soudu, Vrchního soudu v Praze a Krajského soudu v Hradci Králové jako účastníků řízení, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Stěžovatelé doručili Ústavnímu soudu podání označené jako ústavní stížnost, směřující proti shora označeným rozhodnutím obecných soudů. Ústavnímu soudu je z jeho úřední činnosti známo, že stěžovatelé opakovaně (společně i samostatně) podávají ústavní stížnosti, aniž by byli zastoupeni advokátem. V předchozích řízeních proto Ústavní soud mnohokrát stěžovatele na tento nedostatek upozornil s poučením, že jeho neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem odmítnutí ústavní stížnosti. Opakované poučování stěžovatele by bylo neefektivní [viz např. usnesení sp. zn. III. ÚS 1279/24, IV. ÚS 311/24, II. ÚS 3367/24, IV. ÚS 156/24, II. ÚS 2999/23, II. ÚS 2908/23 a mnoho dalších (všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na nalus.usoud.cz)].
2. Soudce zpravodaj tedy návrh odmítl za přiměřeného použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 15. ledna 2025
Jan Wintr, v. r. soudce zpravodaj