Usnesení ze dne 23. 6. 2009
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Stanislava Balíka a soudců Dagmar Lastovecké a Jiřího Nykodýma o námitce podjatosti, vznesené proti soudci Vojenu Güttlerovi stěžovatelem P. Č., v rámci řízení o návrhu vedeném u Ústavního soudu pod sp. zn. I. ÚS 467/09, takto:
Výrok
Soudce zpravodaj JUDr. Vojen Güttler není vyloučen z projednání a rozhodování o ústavní stížnosti vedené pod sp. zn. I. ÚS 467/09.
Odůvodnění
V podání ze dne 4. 5. 2009, doručeném Ústavnímu soudu dne 5. 5. 2009, vznesl stěžovatel námitku podjatosti soudce Ústavního soudu JUDr. Vojena Güttlera, který je soudcem zpravodajem ve věci jeho návrhu. Námitka je odůvodněna tím, že tento soudce vystupuje jako soudce zpravodaj i v jeho věci vedené pod sp. zn. I. ÚS 786/09. Stěžovatel nesouhlasí se způsobem, jakým jmenovaný soudce vede řízení, zejména s obsahem výzev k odstranění vad stěžovatelova podání. Obdobně uvedený soudce postupoval i v další věci stěžovatele vedené u Ústavního soudu pod sp. zn. I. ÚS 257/09, kde navíc vydal usnesení, jímž podle názoru stěžovatele neodůvodněně jeho návrh odmítl.
Podle § 36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o Ústavním soudu) je soudce vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům, lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Dle § 36 odst. 2 zákona o Ústavním soudu je soudce též vyloučen, jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání než je funkce soudce Ústavního soudu.
Ve vyjádření k námitce podjatosti soudce Vojen Güttler uvedl, že stěžovatele osobně nezná a nemá žádný vztah k jeho osobě, k účastníkům, vedlejším účastníkům, ani k věci, která je předmětem řízení o ústavní stížnosti. Zvolený procesní postup zcela odpovídá zákonu i dosavadní praxi Ústavního soudu a je standardní.
Senát určený rozvrhem práce pro rozhodnutí o vyloučení soudce neshledal, že by byly dány důvody pro vyloučení soudce Vojena Güttlera. Postup v soudním řízení či rozhodovací činnost soudce Ústavního soudu v jiné věci projednávané a rozhodované v řízení u Ústavního soudu nelze považovat za jeho poměr k věci v tom smyslu, jak stanoví § 36 odst. 1 a 2 zákona o Ústavním soudu. Poměr k věci je nutno chápat jako osobní vztah k výsledku jednání před Ústavním soudem, tj. konkrétní projednávané věci a nelze jej interpretovat takovým způsobem, že procesní postup, s nímž stěžovatel nesouhlasí, či účast na projednání a rozhodování o předchozích ústavních stížnostech je důvodem k vyloučení soudce z projednání a rozhodování o jiné ústavní stížnosti téhož stěžovatele.
Ze shora uvedených důvodů rozhodl II. senát Ústavního soudu tak, jak je uvedeno ve výroku.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 23. června 2009
Stanislav Balík předseda senátu
Usnesení ze dne 3. 8. 2009
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatele P. Č., proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 19 Co 172/2009-28 ze dne 23. ledna 2009 a proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 19 Co 807/2009-48 ze dne 22. dubna 2009, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní stížností brojí stěžovatel proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 19 Co 172/2009-28 ze dne 23. ledna 2009, jímž byl ve výroku I potvrzeno usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích č. j. 17 C 345/2008-16 ze dne 15. prosince 2008. Podáním ze dne 5. června rozšířil stěžovatel ústavní stížnost i proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 19 Co 807/2009-48 ze dne 22. dubna 2009, jímž bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích č. j. 17 C 346/2008-39 ze dne 17. února 2009.
Dříve než se Ústavní soud může zabývat věcným projednáním ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda jsou splněny předpoklady zahájení řízení o ústavní stížnosti, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Uvedené podání však nesplňovalo zákonem stanovené náležitosti ústavní stížnosti dané v ustanovení § 27 a násl. zákona o Ústavním soudu a stěžovatel nebyl zastoupen advokátem (§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Ústavní soud vyzval stěžovatele přípisem ze dne 5. března 2009 (doručeným dne 12. března 2009) k odstranění vad podání ve lhůtě 20 dnů ode dne doručení uvedené výzvy. K žádosti stěžovatele ze dne 30. března 2009 byla lhůta k odstranění vad prodloužena do 30. dubna 2009. V prodloužené lhůtě stěžovatel vady podání neodstranil a dne 4. května 2009 uplatnil námitku podjatosti soudce zpravodaje. O námitce podjatosti rozhodl Ústavní soud usnesením č. j. I. ÚS 467/09-24 ze dne 23. června 2009 tak, že soudce zpravodaj JUDr. Vojen Güttler není vyloučen z projednání a rozhodování o ústavní stížnosti vedené pod v záhlaví uvedenou spisovou značkou. Vzhledem k tomu, že stěžovatel ani v prodloužené lhůtě vady návrhu neodstranil, nezbylo Ústavnímu soudu než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 psím. a) zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 3. srpna 2009
Vojen Güttler soudce zpravodaj