Usnesení ze dne 23. 6. 2009
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Stanislava Balíka a soudců Dagmar Lastovecké a Jiřího Nykodýma o námitce podjatosti, vznesené proti soudci Vojenu Güttlerovi stěžovatelem P. Č., v rámci řízení o návrhu vedeném u Ústavního soudu pod sp. zn. I. ÚS 786/09, takto:
Výrok
Soudce zpravodaj JUDr. Vojen Güttler není vyloučen z projednání a rozhodování o ústavní stížnosti vedené pod sp. zn. I. ÚS 786/09.
Odůvodnění
V podání ze dne 4. 5. 2009, doručeném Ústavnímu soudu dne 5. 5. 2009, vznesl stěžovatel námitku podjatosti soudce Ústavního soudu JUDr. Vojena Güttlera, který je soudcem zpravodajem ve věci jeho návrhu. Námitka je odůvodněna tím, že tento soudce vystupuje jako soudce zpravodaj i v jeho věci vedené pod sp. zn. I. ÚS 467/09. Stěžovatel nesouhlasí se způsobem, jakým jmenovaný soudce vede řízení, zejména s obsahem výzev k odstranění vad stěžovatelova podání. Obdobně uvedený soudce údajně postupoval i v další věci stěžovatele vedené u Ústavního soudu pod sp. zn. I. ÚS 257/09, kde navíc vydal usnesení, jímž podle názoru stěžovatele neodůvodněně jeho návrh odmítl.
Podle § 36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o Ústavním soudu) je soudce vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům, lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Dle § 36 odst. 2 zákona o Ústavním soudu je soudce též vyloučen, jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání než je funkce soudce Ústavního soudu.
Ve vyjádření k námitce podjatosti soudce Vojen Güttler uvedl, že stěžovatele osobně nezná a nemá žádný vztah k jeho osobě, k účastníkům, vedlejším účastníkům, ani k věci, která je předmětem řízení o ústavní stížnosti. Zvolený procesní postup zcela odpovídá zákonu i dosavadní praxi Ústavního soudu a je standardní.
Senát určený rozvrhem práce pro rozhodnutí o vyloučení soudce neshledal, že by byly dány důvody pro vyloučení soudce Vojena Güttlera. Postup v soudním řízení či rozhodovací činnost soudce Ústavního soudu v jiné věci projednávané a rozhodované v řízení u Ústavního soudu nelze považovat za jeho poměr k věci v tom smyslu, jak stanoví § 36 odst. 1 a 2 zákona o Ústavním soudu. Poměr k věci je nutno chápat jako osobní vztah k výsledku jednání před Ústavním soudem, tj. konkrétní projednávané věci a nelze jej interpretovat takovým způsobem, že procesní postup, s nímž stěžovatel nesouhlasí, či účast na projednání a rozhodování o předchozích ústavních stížnostech je důvodem k vyloučení soudce z projednání a rozhodování o jiné ústavní stížnosti téhož stěžovatele.
Ze shora uvedených důvodů rozhodl II. senát Ústavního soudu tak, jak je uvedeno ve výroku.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 23. června 2009
Stanislav Balík předseda senátu
Usnesení ze dne 4. 8. 2009
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatele P. Č., proti postupu Krajského soudu v Českých Budějovicích ve věci vedené pod sp. zn. 10 Ca 71/06, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní stížností se stěžovatel domáhá, aby Ústavní soud přikázal Nejvyššímu správnímu soudu přezkoumat návrh ze dne 26. 5. 2008, který mu byl doručován prostřednictvím Krajského soudu v Českých Budějovicích a týkal se postupu uvedeného soudu ve věci vedené pod sp. zn. 10 Ca 71/06. Dále navrhl, aby Ústavní soud přikázal Ministerstvu spravedlnosti, aby upustilo od nevyřizování jeho stížností na průtahy v řízení.
Dříve než se Ústavní soud může zabývat věcným projednáním ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda návrh splňuje náležitosti stanovené zákonem č. 182/[PSČ obec]., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), které jsou nezbytné pro zahájení řízení.
Vzhledem k tomu, že podaný návrh stanovené náležitosti nesplňoval, vyzval Ústavní soud stěžovatele přípisem ze dne 6. 4. 2009 (doručeným dne 17. 4. 2009) k odstranění jeho vad. Dopisem ze dne 20. 4. 2009 požádal stěžovatel o prodloužení lhůty k odstranění vad. Lhůta byla stěžovateli přípisem Ústavního soudu ze dne 23. 4. 2009 (doručeným dne 30. 4. 2009) prodloužena o 20 dnů ode dne doručení uvedeného přípisu.
Dne 4. 5. 2009 (doručeno dne 5. 5. 2009) podal stěžovatel námitku podjatosti soudce zpravodaje, o níž Ústavní soud rozhodl usnesením č. j. I. ÚS 786/09-16 ze dne 23. 6. 2009 tak, že soudce zpravodaj JUDr. Vojen Güttler není vyloučen z projednávání a rozhodování o uvedené ústavní stížnosti vedené pod sp. zn. I. ÚS 786/09. Toto usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 9. 7. 2009.
Prodloužená 20denní lhůta k odstranění vad podání počala plynout dne 1. 5. 2009, ve dnech 5. 5. 2009 až 9. 7. 2009 tato lhůta neběžela pro projednávání a rozhodnutí o námitce podjatosti soudce zpravodaje; lhůta uplynula v sobotu dne 25. 7. 2009. Vzhledem k tomu, že konec lhůty připadl na sobotu, bylo podle ustanovení § 63 zákona o Ústavním soudu a § 57 odst. 2 o. s. ř. posledním dnem lhůty pondělí 27. 7. 2009.
Vzhledem k tomu, že stěžovatel ani v prodloužené lhůtě vady návrhu neodstranil, nezbylo Ústavnímu soudu než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 4. srpna 2009
Vojen Güttler soudce zpravodaj