Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Pavla Šámala (soudce zpravodaje) a soudců Jaromíra Jirsy a Jiřího Přibáně o ústavní stížnosti stěžovatele M. P., zastoupeného JUDr. Ing. Davidem Zdeňkem, advokátem, sídlem Hradební 856/10, Hradec Králové, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10. prosince 2024 č. j. 26 Co 229/2024-856, za účasti Krajského soudu v Hradci Králové, jako účastníka řízení, a J. H., a nezletilé G. P., jako vedlejších účastnic řízení, o ustanovení opatrovníka nezletilé, takto:
Výrok
Nezletilé G. P., se jmenuje opatrovníkem pro zastupování v řízení o ústavní stížnosti vedené pod sp. zn. II. ÚS 603/25 statutární město X.
Odůvodnění
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, přičemž tvrdí, že jím byla porušena základní práva zakotvená v čl. 1, čl. 10 odst. 2, čl. 32 odst. 4 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl. 18 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte.
2. Z ústavní stížnosti a z napadeného rozhodnutí se podává, že rozsudkem ze dne 16. 5. 2024 č. j. 0 P 324/2021-747, 24 P a Nc 156/2022 Okresní soud v Hradci Králové (dále jen "okresní soud") rozhodl, že stěžovatel - otec (dále též jen "otec") je oprávněn stýkat se s nezletilou každý kalendářní týden vždy ve středu od 19:00 hodin písemnou komunikací prostřednictvím aplikace Messenger v rozsahu minimálně 30 minut, a že matka je povinna nezletilou na tento styk připravit, styk zajistit a umožnit (výrok I.). Dále soud rozhodl o nákladech řízení (výroky II. až IV.).
3. Proti rozsudku okresního soudu podal stěžovatel odvolání. Krajský soud v Hradci Králové (dále jen "krajský soud") napadeným rozsudkem změnil rozsudek okresního soudu tak, že otec je oprávněn stýkat se s nezletilou každý kalendářní týden v úterý a v pátek vždy od 19:00 hodin písemnou komunikací prostřednictvím aplikace Messenger v rozsahu minimálně 30 minut. Matka je povinna nezletilou na tento styk s otcem připravit a styk zajistit (výrok I.). Dále soud rozhodl o nákladech řízení (výroky II. až IV.).
4. Podle § 63 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 469 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, jakož i § 892 odst. 3 a § 943 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, rodič nemůže dítě zastoupit, jestliže by mohlo dojít ke střetu zájmů mezi ním a dítětem. V takovém případě jmenuje soud dítěti opatrovníka, který bude dítě v řízení nebo při určitém právním úkonu zastupovat. Tímto opatrovníkem jmenuje zpravidla orgán sociálně-právní ochrany dětí.
5. V řízení o ústavní stížnosti má nezletilá postavení vedlejší účastnice řízení a jejím zákonným zástupcem je otec, který je rovněž účastníkem řízení (stěžovatelem), a druhý zákonný zástupce - matka je vedlejší účastnicí tohoto řízení. Protože by mohlo dojít ke střetu jejich zájmů, je nutno ustanovit nezletilé kolizního opatrovníka.
6. Z tohoto důvodu Ústavní soud ustanovil nezletilé kolizního opatrovníka schopného účinně hájit jejich zájmy, a to zejména prostřednictvím vyjádření k věci na základě výzvy a případně dalších nezbytných procesních úkonů. S ohledem na povahu sporu se jeví jako nejvhodnější opatrovník statutární město X, vystupující jako kolizní opatrovník nezletilé již v řízení před obecnými soudy, které je orgánem sociálně-právní ochrany dětí (§ 4 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů).
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 26. března 2025 Pavel Šámal v. r. předseda senátu