Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vojtěchem Šimíčkem o ústavní stížnosti stěžovatelky L. V., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7. 4. 2022, č. j. 17 Co 50/2022-73, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní soud obdržel dne 24. 5. 2022 návrh stěžovatelky na zahájení řízení, označený jako ústavní stížnost, který však nesplňuje základní zákonné požadavky na jeho projednání podle § 30 odst. 1 a § 34 odst. 1 ve spojení s § 72 odst. 2 a navazujícími ustanoveními zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (především absence povinného právního zastoupení). Přestože si jich navrhovatelka musela být vědoma, neboť se na Ústavní soud v minulosti opakovaně obrátila s podáními, při jejichž projednání byla o požadavcích kladených na bezvadnou ústavní stížnost i následcích nevyhovění jim poučena, zvolila opět nekvalifikovaný postup.
Stěžovatelka tak již byla v minulosti řádně a opakovaně poučena, jaké náležitosti má obsahovat návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti, a o povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupena advokátem již při podání ústavní stížnosti, včetně postupu, jak si může advokáta opatřit. Stěžovatelka byla výslovně informována též o tom, že Ústavní soud zástupce pro řízení neustanovuje a současně byla upozorněna na následky spojené s neodstraněním nedostatku právního zastoupení.
V řízení o ústavní stížnosti přitom není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo totožné stěžovatelce opakovaně v každé její věci, jestliže se tak stalo v mnoha předchozích případech. Lze-li totiž vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovatelce zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým.
Proto Ústavní soud návrh bez dalšího odmítl za přiměřeného použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Obdobně již ostatně postupoval v řadě předchozích věcí navrhovatelky (srov. např. usnesení sp. zn. I. ÚS 506/20, I. ÚS 2960/20, I. ÚS 43/22 nebo I. ÚS 282/22).
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 3. června 2022
Vojtěch Šimíček v. r. soudce zpravodaj