Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníOdmítnuto pro neoprávněnost navrhovatele7× citováno

Spisová značka

III. ÚS 1759/08

Téma · generováno AIAktivní legitimace vedlejšího účastníka k ústavní stížnosti

Soud: Ústavní soudDatum rozhodnutí: 24. 9. 2008Zpravodaj: Kůrka VladimírTyp řízení: O ústavních stížnostechECLI:CZ:US:2008:3.US.1759.08.1
Další údaje
Navrhovatel: STĚŽOVATEL - FODotčený orgán: SOUD - VS Olomouc SOUD - KS BrnoNapadený akt: rozhodnutí souduPodání: 15. 7. 2008

Shrnutí · generováno AI

Stěžovatel vystupoval v původním obchodním sporu jen jako vedlejší účastník na straně žalobce. Žalobce ústavní stížnost nepodal, a proto ji vedlejší účastník nemohl podat samostatně. Ústavní soud návrh odmítl jako podaný zjevně neoprávněnou osobou.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Právní věta

⚠ Generováno AI

Vedlejší účastník řízení před obecnými soudy nemůže sám zahájit řízení o ústavní stížnosti; jeho procesní postavení slouží pouze k podpoře účastníka, na jehož straně vystupuje. Není-li ústavní stížnost podána hlavním účastníkem, je vedlejší účastník k jejímu podání zjevně neoprávněn a návrh se odmítne podle § 43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (2)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • Ústavní soud ve své rozhodovací praxi již dříve vyložil, že "vedlejší účastenství je jak v řízení před obecnými soudy, tak před Ústavním soudem zákonem konstruováno jako procesní institut podpory účastníka řízení, na jehož straně vedlejší účastník vystupuje, což ve svých důsledcích znamená, že vedlejší účastník sám řízení o ústavní stížnosti zahájit nemůže"
    Zobrazit v textu
  • Jestliže tedy stěžovatel přesto podal ústavní stížnost, učinil tak coby subjekt nelegitimovaný, resp. zjevně neoprávněný, v důsledku čehož nezbylo než soudcem zpravodajem (mimo ústní jednání) ústavní stížnost podle shora citovaného ustanovení § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu odmítnout.
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Související rozhodnutí

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (3) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vladimírem Kůrkou ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. J. J., zastoupeného JUDr. Miroslavem Pokorným, advokátem se sídlem v [adresa] proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 3. 4. 2008, č.j. 8 Cmo 216/2007-384, a rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 12. 12. 2006, č.j. 55 Cm 368/2002-273, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

V ústavní stížnosti stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud - pro porušení čl. 36 odst.1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod zrušil v záhlaví označené rozsudky obecných soudů. Dříve, než lze přistoupit k věcnému projednání ústavní stížnosti, je Ústavní soud povolán prověřit, zda jsou splněny všechny formální a obsahové podmínky stanovené pro její podání zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákonem o Ústavním soudu").

Ve smyslu ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu je fyzická nebo právnická osoba oprávněna podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky podat ústavní stížnost, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem.

Podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh podaný někým zjevně neoprávněným.

V řízení vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 55 Cm 368/2002, z něhož vzešly ústavní stížností napadené rozsudky, se žalobce JUDr. R. T., advokát se sídlem v Brně, Vinohrady 43, správce konkursní podstaty úpadce JJ International s. r. o., se sídlem v [adresa] proti žalované společnosti FERAMO METALLUM INTERNATIONAL s. r. o., se sídlem v [adresa] částky 250 000 000 Kč s příslušenstvím z titulu "nároku na vypořádací podíl"; stěžovatel v něm vystupoval jako vedlejší účastník na straně žalobce (§ 93 o. s. ř.).

Ústavní soud ve své rozhodovací praxi již dříve vyložil, že "vedlejší účastenství je jak v řízení před obecnými soudy, tak před Ústavním soudem zákonem konstruováno jako procesní institut podpory účastníka řízení, na jehož straně vedlejší účastník vystupuje, což ve svých důsledcích znamená, že vedlejší účastník sám řízení o ústavní stížnosti zahájit nemůže" (srov. usnesení ze dne 13. 2. 2001, sp. zn. III. ÚS 719/2000, ze dne 25. 4. 2007, sp. zn. IV. ÚS 177/04, a ze dne 16. 1. 2008, sp. zn. IV. ÚS 979/07; rozhodnutí jsou dostupná v elektronické formě na http://nalus.usoud.cz).

Ústavní soud ověřil, že žalobce, na jehož straně se stěžovatel - jak bylo předznačeno výše - účastnil řízení coby vedlejší účastník, ústavní stížnost proti v záhlaví uvedeným rozhodnutím obecných soudů nepodal. Tím byla nastolena situace, že ústavní stížnost podaná jen stěžovatelem nemohla být věcně posuzována ani jako podání, jímž by stěžovatel v řízení před Ústavním soudem podporoval ústavněprávní argumentaci žalujícího účastníka, který v řízení před obecnými soudy (zčásti) neuspěl. Z řečeného plyne, že při neexistenci ústavní stížnosti žalobce je vyloučeno proti jeho vůli - byť jen mlčky vyjádřené - učinit předmětem meritorního přezkumu ze strany Ústavního soudu rozhodnutí, která se dotýkají především jeho zájmů, resp. zájmu ochrany konkursní podstaty úpadce JJ International s. r. o. (obdobně viz rozhodnutí Ústavního soudu označená výše).

Tato okolnost (tj. procesní postavení stěžovatele v řízení před obecnými soudy) má logicky i odpovídající (a stěžovateli nepříznivý) průmět do otázky hodnocení jeho aktivní legitimace k podání ústavní stížnosti.

Jestliže tedy stěžovatel přesto podal ústavní stížnost, učinil tak coby subjekt nelegitimovaný, resp. zjevně neoprávněný, v důsledku čehož nezbylo než soudcem zpravodajem (mimo ústní jednání) ústavní stížnost podle shora citovaného ustanovení § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 24. září 2008

Vladimír Kůrka soudce zpravodaj

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací