Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníOdmítnuto pro neodstraněné vady4× citováno

Spisová značka

III. ÚS 3174/17

Téma · generováno AIPovinné advokátní zastoupení při ústavní stížnosti

Soud: Ústavní soudDatum rozhodnutí: 25. 10. 2017Zpravodaj: Suchánek RadovanTyp řízení: O ústavních stížnostechECLI:CZ:US:2017:3.US.3174.17.1
Další údaje
Navrhovatel: STĚŽOVATEL - FO STĚŽOVATEL - FODotčený orgán: SOUD - NS SOUD - KS Hradec Králové SOUD - OS JičínNapadený akt: rozhodnutí souduPodání: 10. 10. 2017

Shrnutí · generováno AI

Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože stěžovatelé nebyli zastoupeni advokátem a podání nemělo další zákonné náležitosti. Opakovaně již byli v jiných řízeních poučeni o nutnosti advokátního zastoupení, proto je soud znovu nevyzýval k odstranění stejných vad.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Právní věta

⚠ Generováno AI

Povinné zastoupení advokátem podle § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, se vztahuje již na sepsání ústavní stížnosti. Byl-li stěžovatel v předchozích obdobných řízeních dostatečně poučen o této povinnosti a náležitostech stížnosti, nemusí být znovu vyzýván k odstranění stejných vad v každém individuálním řízení. Návrh lze za přiměřeného použití § 43 odst. 1 písm. a) téhož zákona odmítnout.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (3)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • Ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu fyzickým a právnickým osobám ukládá povinnost, aby byly v řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy, což se vztahuje již na samotné sepsání ústavní stížnosti.
    Zobrazit v textu
  • Ústavní soud zastává názor, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v obdobných případech předchozích.
    Zobrazit v textu
  • Za těchto okolností Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků za přiměřeného použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Související rozhodnutí

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem ve věci návrhu stěžovatelů A. H. a Ing. J. H., bez právního zastoupení, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. července 2017 č. j. 22 Cdo 2822/2017-145, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 7. července 2014 č. j. 24 Co 236/2014-52 a proti usnesení Okresního soudu v Jičíně ze dne 3. dubna 2014 č. j. 7 C 166/2013-26, takto:

Výrok

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

1. Návrhem, který byl Ústavnímu soudu doručen dne 10. 10. 2017 a který byl doplněn podáním Ústavnímu soudu doručeným dne 16. 10. 2017, se stěžovatelé domáhali zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí. Stěžovatelé dále navrhli, aby Ústavní soud "z právních předpisů odstranil povinné zastoupení advokátem při podání dovolání, kasační i ústavní stížnosti i jejich zpoplatnění soudními poplatky (jejich osvobozením) a pro případ nevyhovění již nyní žádají o umožnění ustanovení jim advokáta ČAK".

2. Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a předpoklady jejího meritorního projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). V posuzované věci Ústavní soud shledal, že tomu tak není. 3. Ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu fyzickým a právnickým osobám ukládá povinnost, aby byly v řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy, což se vztahuje již na samotné sepsání ústavní stížnosti. Dle § 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu v plné moci k zastupování podle § 29 a § 30 odst. 1 cit. zákona musí být výslovně uvedeno, že je udělena pro zastupování před Ústavním soudem.

4. Stěžovatelé při podání ústavní stížnosti nebyli a ani nyní nejsou řádně zastoupeni advokátem na základě plné moci splňující náležitosti stanovené zákonem o Ústavním soudu a ústavní stížnost nesplňuje ani další náležitosti stanovené v § 34 a § 72 odst. 2 zákona o Ústavním soudu.

5. Ústavní soud lustrací podání k Ústavnímu soudu zjistil, že stěžovatelé podali dosud již značné množství ústavních stížností a v mnoha případech nebyli od počátku řízení zastoupeni advokátem. V těchto případech pak byli vyzýváni k odstranění vad podání a poučeni o nutnosti zastoupení advokátem v řízení o ústavní stížnosti s tím, že jinak bude jejich ústavní stížnost odmítnuta. Řada ústavních stížností byla odmítnuta pro neodstranění vad z důvodu, že stěžovatelé nebyli v řízení před Ústavním soudem zastoupeni právním zástupcem z řad advokátů. 6. Z mnoha řízení vedených Ústavním soudem vyplývá, že stěžovatelé byli opakovaně o nutnosti zastoupení advokátem i o dalších náležitostech ústavní stížnosti poučeni (např. usnesení sp. zn. II. ÚS 1845/10, sp. zn. IV. ÚS 2729/13, sp. zn. IV. ÚS 3556/13, sp. zn. II. ÚS 3270/14, sp. zn. III. ÚS 629/16, sp. zn. III. ÚS 3212/16, dostupná na http://nalus.usoud.cz/). 7. Stěžovatelé jsou tedy již dostatečně poučeni o tom, jaké náležitosti zákon pro podání řádné ústavní stížnosti vyžaduje. Bylo proto ve vlastním zájmu stěžovatelů, aby vady odstranili, resp. aby další jejich podání již tyto vady neobsahovalo. Přístup stěžovatelů, kteří naopak řízení prodlužují tím, že vyčkávají, až je Ústavní soud vyzve k odstranění vad, nesvědčí o pečlivém zájmu stěžovatelů o ochranu svých vlastních práv. 8. Podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené. 9. Ústavní soud zastává názor, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v obdobných případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu, že na Ústavní soud se s ústavní stížností nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem a v zákonné lhůtě, pak se jeví setrvání na požadavku poučení dalšího, pro konkrétní řízení, neefektivním a formalistickým. 10. Za těchto okolností Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků za přiměřeného použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. října 2017

JUDr. Radovan Suchánek v.r. soudce zpravodaj

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací