Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o ústavní stížnosti M. K., bez právního zastoupení, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 2. 2019 č. j. 8 Ads 348/2018-32, za účasti Nejvyššího správního soudu jako účastníka řízení a Ministerstva práce a sociálních věcí, se sídlem [adresa] jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Podání stěžovatelky trpí vadami, neboť nesplňuje náležitosti předepsané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, zejména § 30 odst. 1, § 34 a § 72 uvedeného zákona. Stěžovatelka se na Ústavní soud obrací opakovaně a byla o nutných náležitostech podání k Ústavnímu soudu i o následcích neodstranění vad mnohokrát poučena (naposledy viz například usnesení sp. zn. II. ÚS 3948/18 ze dne 10. 1. 2019 nebo sp. zn. IV. ÚS 3730/18 ze dne 9. 1. 2019, jimiž byla podání stěžovatelky odmítnuta pro neodstranění vad v Ústavním soudem stanovené lhůtě); v minulosti již bylo podání stěžovatelky odmítnuto i bez výzvy k odstranění vad (usnesení sp. zn. IV. ÚS 373/19 ze dne 11. 2. 2019). Ústavní soud proto bez dalšího odmítl návrh stěžovatelky mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako vadný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 22. května 2019
Jaromír Jirsa v. r. soudce zpravodaj