Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Fialou o ústavní stížnosti Bc. L. R., proti usnesením Nejvyššího soudu ze dne 19. května 2020 č. j. 20 Cdo 894/2020-408 a ze dne 5. května 2020 sp. zn. 20 Cdo 1142/2020, za účasti Nejvyššího soudu, jako účastníka řízení, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Dne 3. 8. 2020 bylo Ústavnímu soudu doručeno stěžovatelovo podání, označené jako "Ústavní stížnost - prodloužení lhůty", spojené se žádostí o přiznání osvobození od soudních poplatků a ustanovení advokáta (pozn. podle záhlaví je stěžovatelovo podání určeno i Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku a Exekutorskému úřadu Mgr. D. B., Nový Jičín). Z obsahu podání (s ohledem na chybějící petit) lze dovodit, že stěžovatel napadá výše uvedená usnesení Nejvyššího soudu.
2. Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda podání splňuje náležitosti návrhu na zahájení řízení předepsané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Nejsou-li tyto náležitosti splněny, je stěžovatel zpravidla vyzván k odstranění vad v určené lhůtě.
3. Stěžovatelovo podání trpí zjevnými vadami; především stěžovatel není zastoupen advokátem, chybí v něm relevantní ústavněprávní argumentace, nejsou připojeny předepsané přílohy (§ 30, § 72 a násl. zákona o Ústavním soudu) a neobsahuje vymezení toho, co sleduje (§ 34 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), tj. návrh, jak má soud rozhodnout.
4. Úřední činností soudu bylo zjištěno, že stěžovatel se již mnohokrát obrátil (sám nebo společně s T. R.) na Ústavní soud s ústavními stížnostmi trpícími stejnými vadami a na nedostatky byl opakovaně upozorňován s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem odmítnutí podané ústavní stížnosti (např. ve věcech vedených pod sp. zn. IV. ÚS 20/18, sp. zn. III. ÚS 983/18, sp. zn. III. ÚS 1848/18, sp. zn. II. ÚS 2425/18). Stěžovatel však i nadále volí postup, kterým ignoruje zákonem předepsané náležitosti ústavní stížnosti, ačkoli byl soudem mnohokrát poučen o tom, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti, včetně povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem, a to již při podání ústavní stížnosti; na výzvy k odstranění vad obvykle nereaguje.
5. Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, jestliže navrhovatel neodstranil vady ve lhůtě k tomu určené. Ústavní soud je přesvědčen, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo již v předcházejících případech. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem a že ústavní stížnost musí obsahovat i další náležitosti, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a přitom stále stejného poučení jako postup neefektivní a formalistický.
6. Stejně jako ve věcech vedených pod sp. zn. I. ÚS 19/18, sp. zn. II. ÚS 41/18, sp. zn. II. ÚS 189/18, sp. zn. I. ÚS 964/18, sp. zn. I. ÚS 1018/18, sp. zn. II. ÚS 1507/18, sp. zn. III. ÚS 1580/18, sp. zn. I. ÚS 2342/18, sp. zn. I. ÚS 2583/18, sp. zn. III. ÚS 3417/18, sp. zn. III. ÚS 146/19, sp. zn. II. ÚS 462/19, sp. zn. I. ÚS 607/19, sp. zn. III. ÚS 1512/19 (všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz), jakož i v řadě dalších, se z výše uvedených důvodů Ústavní soud uchýlil k přiměřenému použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 11. srpna 2020
Josef Fiala v. r. soudce zpravodaj