Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníOdmítnuto pro neodstraněné vady4× citováno

Spisová značka

IV. ÚS 2353/22

Téma · generováno AIOdmítnutí ústavní stížnosti bez advokátního zastoupení

Soud: Ústavní soudDatum rozhodnutí: 29. 8. 2022Zpravodaj: Filip JanTyp řízení: O ústavních stížnostechECLI:CZ:US:2022:4.US.2353.22.1
Další údaje
Navrhovatel: STĚŽOVATEL - FODotčený orgán: SOUD - KS PrahaNapadený akt: rozhodnutí souduPodání: 24. 8. 2022

Shrnutí · generováno AI

Stěžovatel napadl starší rozsudek krajského soudu, avšak ústavní stížnost podal bez advokáta. Ústavní soud ji odmítl, protože stěžovatel už byl v předchozích věcech opakovaně poučen o povinném advokátním zastoupení a vady podání neodstranil.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Právní věta

⚠ Generováno AI

Byl-li stěžovatel v předchozích řízeních opakovaně řádně poučen o povinnosti advokátního zastoupení, nemusí mu Ústavní soud totožné poučení poskytovat v každém dalším individuálním řízení. Lze-li spolehlivě vycházet z toho, že dřívější informace byly způsobilé tuto povinnost zprostředkovat, je opakované poučování neefektivní a formalistické. Pro neodstraněnou vadu byl návrh odmítnut přiměřeným použitím § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (3)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • Ústavní soud ve své ustálené rozhodovací praxi stojí na stanovisku, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v řadě případů předchozích.
    Zobrazit v textu
  • Lze-li totiž vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým.
    Zobrazit v textu
  • Stejně jako ve věcech vedených např. pod sp. zn. I. ÚS 1757/19 , I. ÚS 2845/19 , I. ÚS 3068/19 se z výše uvedených důvodů Ústavní soud uchýlil k přiměřenému použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Související rozhodnutí

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem o ústavní stížnosti stěžovatele B. V., proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 2. června 2009 č. j. 44 Ca 22/2008-111, za účasti Krajského soudu v Praze, jako účastníka řízení, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Ústavní stížností ze dne 15. 8. 2022, doručenou Ústavnímu soudu prostřednictvím Krajského soudu v Praze (dále jen "krajský soud") dne 24. 8. 2022, se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku krajského soudu.

2. Úřední činností Ústavního soudu bylo zjištěno, že stěžovatel se již mnohokrát obrátil na Ústavní soud s ústavními stížnostmi trpícími stejnými vadami, a na tyto nedostatky byl opakovaně upozorňován s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem odmítnutí podané ústavní stížnosti (např. usnesení ze dne 8. 7. 2019 sp. zn. I. ÚS 1757/19, ze dne 19. 9. 2019 sp. zn. I. ÚS 2845/19, ze dne 7. 10. 2019 sp. zn. I. ÚS 3068/19 a jiné; všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz).

3. Je na Ústavním soudu, aby učinil opatření k odstranění vad podání, neboť smyslem výzvy a určení lhůty podle § 41 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách řízení pro projednání věci před Ústavním soudem; teprve poté, nepodaří-li se vytčený nedostatek podání odstranit, jsou vůči stěžovateli vyvozeny nepříznivé právní důsledky v podobě odmítnutí ústavní stížnosti.

4. Stěžovatel však i nadále, tak jako v nynější věci, volí postup, kterým nerespektuje zákonem předepsané náležitosti podání k Ústavnímu soudu, ačkoli byl mnohokrát opakovaně poučen o tom, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti, včetně povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem, a to již při podání ústavní stížnosti.

5. Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, neodstranil-li navrhovatel vady ve lhůtě k tomu určené.

6. Ústavní soud ve své ustálené rozhodovací praxi stojí na stanovisku, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v řadě případů předchozích. Lze-li totiž vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým.

7. Stejně jako ve věcech vedených např. pod sp. zn. I. ÚS 1757/19, I. ÚS 2845/19, I. ÚS 3068/19 se z výše uvedených důvodů Ústavní soud uchýlil k přiměřenému použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 29. srpna 2022

Jan Filip v. r. soudce zpravodaj

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací