Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Veronikou Křesťanovou o ústavní stížnosti stěžovatele B. V., proti postupu Školského úřadu v Kutné Hoře, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Skutkové okolnosti posuzované věci a obsah napadených rozhodnutí
1. Dne 14. 12. 2023 Ústavní soud obdržel od Krajského soudu v Praze (dále jen "krajský soud") ústavní stížnost, kterou stěžovatel zaslal krajskému soudu k jeho spisové značce 44 Ca 22/2008. Touto ústavní stížností se stěžovatel domáhal, aby bylo státu uloženo vydat mu osvědčení o ukončení studia na střední škole a na právnické fakultě, přiznat titul JUDr. a rovněž nahradit vzniklou újmu.
2. Ústavní soud nejprve posoudil, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a procesní předpoklady meritorního posouzení ústavní stížnosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
3. Kromě jiných vad podání je třeba uvést, že stěžovatel není zastoupen advokátem (§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).
4. Z úřední činnosti je Ústavnímu soudu známo, že stěžovatel se na něj opakovaně obrací s ústavními stížnostmi, aniž by byl zastoupen advokátem. Stěžovatel byl v minulosti opakovaně poučen, že advokátem musí být zastoupen již v okamžiku podání ústavní stížnosti, neboť Ústavní soud pro řízení před Ústavním soudem zástupce neustanovuje.
5. Na nedostatky byl stěžovatel opakovaně upozorňován s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem odmítnutí takto vadné ústavní stížnosti (např. ve věcech vedených pod sp. zn. III. ÚS 1893/15, IV. ÚS 1446/15 či I. ÚS 2065/15; všechna rozhodnutí jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz).
6. Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, neodstranil-li navrhovatel vady ve lhůtě k tomu určené. Smyslem výzvy a stanovení lhůty podle § 41 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu je především poučit účastníka o jemu neznámých podmínkách řízení pro projednání věci před Ústavním soudem. Teprve poté, nepodaří-li se nedostatek podání odstranit, se vůči stěžovateli vyvozují nepříznivé procesní důsledky v podobě odmítnutí ústavní stížnosti. Lze-li však vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli vědomí o náležitostech kvalifikovaného podání, jeví se setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení jako postup neefektivní a přehnaně formalistický.
7. Proto Ústavní soud za přiměřeného použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl, stejně jako v mnoha dalších věcech stěžovatele (srov. např. usnesení IV. ÚS 2353/22 nebo I. ÚS 1757/19).
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 20. prosince 2023
Veronika Křesťanová v. r. soudkyně zpravodajka