Ústavní soud

II. ÚS 1855/10

II. ÚS 2220/10

III. ÚS 269/10

I. ÚS 2103/10

I. ÚS 2144/10

II. ÚS 2034/10

I. ÚS 2208/10

III. ÚS 1979/10

I. ÚS 2361/10

I. ÚS 1106/10

II. ÚS 2376/10

I. ÚS 1108/10

II. ÚS 1746/10

I. ÚS 44/10

I. ÚS 266/10

Ignorují-li obecné soudy při rozhodování o svěření nezletilého do výchovy rodičů zákonné kritérium dle § 26 odst. 4 zákona o rodině, tj. nepřihlédnou-li ke schopnosti rodiče dohodnout se na výchově dítěte s druhým rodičem, porušují tím nejen základní práva rodičů na výchovu dítěte a péči o něj ve smyslu čl. 32 odst. 4 Listiny, ale i základní právo dítěte na rodičovskou výchovu a péči dle téhož článku Listiny. Ignorováním tohoto zákonného kritéria navíc soudy zatěžují svá rozhodnutí libovůlí, čímž dochází k porušení základního práva na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny.

I. ÚS 1945/10

I. ÚS 309/10

I. ÚS 1931/10

IV. ÚS 2170/10

I. ÚS 1064/10

I. ÚS 2320/10

II. ÚS 1061/10

Nevzniknou-li soudnímu exekutorovi v souvislosti s prováděním exekuce žádné náklady, neboť povinný splní dobrovolně ještě před faktickým provedením exekuce, nelze povinnému uložit náhradu odměny soudního exekutora.

II. ÚS 2305/10

II. ÚS 2222/10

II. ÚS 1986/10

II. ÚS 808/10

Nevzniknou-li soudnímu exekutorovi v souvislosti s prováděním exekuce žádné náklady, neboť povinný splní dobrovolně ještě před faktickým provedením exekuce, nelze povinnému uložit náhradu odměny soudního exekutora.

IV. ÚS 1988/10

II. ÚS 1674/10

III. ÚS 1503/10

II. ÚS 1081/10

I. ÚS 1595/10

Projevem přepjatého formalismu je taková aplikace práva, která nesleduje účel práva, ale účel shledává jen v právu samotném (v jeho formě, tj. v textu). Pokud obecné soudy při rozhodování o nákladech řízení (v otázce odměny ustanoveného advokáta) argumentují výhradně jazykovým výkladem příslušného ustanovení právního předpisu, porušují právo na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny. K porušení ústavního principu rovnosti (čl. 1 Listiny) by došlo tehdy, pokud by obecné soudy v otázce odměny ustanoveného zástupce (advokáta) neodůvodněně diferencovaly mezi ustanovenými advokáty, kteří doporučili klientovi nepodávat žalobu, a ustanovenými advokáty, kteří by takové žaloby formálně podávali a vzápětí je brali zpět.

III. ÚS 1012/10

Pokud Ústavní soud shledal protiústavním postup Nejvyššího správního soudu (otázka česko-slovenských důchodů), a následně Nejvyšší správní soud v polemice s tímto závěrem přerušil řízení, je třeba toto procesní rozhodnutí označit (také) za protiústavní. Jakkoliv nejde o konečné rozhodnutí, jde o snahu zvrátit judikaturu Ústavního soudu v téže věci (rozpor s čl. 89 odst. 2 Ústavy ČR); současně přerušení řízení představuje porušení práva na spravedlivý proces zbytečnými průtahy (čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod), porušení zákazu diskriminace (čl. 3 odst. 1 Listiny) a práva na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří (čl. 30 odst. 1 Listiny).

II. ÚS 1476/10

II. ÚS 2149/10

II. ÚS 1322/10

II. ÚS 300/10

II. ÚS 893/10

II. ÚS 255/10

III. ÚS 123/08

Členům družstva, kteří ze zákona disponují právním nárokem na bezplatný převod bytové jednotky ve vlastnictví družstva (ustanovení § 23 ve spojení s § 24 zákona č. 72/1994 Sb., zákon o vlastnictví bytů), svědčí opodstatněná přednost ochrany jejich základního práva na ochranu majetku ve smyslu čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (legitimní očekávání). Závěr obecných soudů o absenci aktivní legitimace členů družstva k podání námitky proti předběžnému opatření zakazujícímu družstvu zatížit či zcizit nemovitosti v jeho vlastnictví, učiněný s odkazem na § 74 odst. 2 občanského soudního řádu, je v rozporu s výše uvedeným právem na ochranu legitimního očekávání a s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod

II. ÚS 1780/08

III. ÚS 2064/10

II. ÚS 2533/08

II. ÚS 2274/09

II. ÚS 1773/10

II. ÚS 1897/10

II. ÚS 1944/10

II. ÚS 2868/09

III. ÚS 607/10

III. ÚS 1389/10

II. ÚS 1971/10