Pokud Nejvyšší správní soud při rozhodování dospěje k právnímu názoru, který je odlišný od dřívějšího právního názoru vyjádřeného v jeho rozhodnutí, musí podle § 17 odst. 1 soudního řádu správního postoupit věc k rozhodnutí rozšířenému senátu. Neučiní-li tak a ve věci sám rozhodne, zatíží řízení vadou nesprávně obsazeného soudu, čímž porušuje právo účastníka řízení na zákonného soudce podle čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Návrh a řízení před Ústavním soudem Na návrh stěžovatele Dominika Štumpera zrušil IV. senát Ústavního soudu nálezem ze dne 7. května 2024 v řízení podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 3 As 131/2021-86 ze dne 26. července 2023 pro rozpor s čl. 36 odst. 2 a čl. 38 odst. 1 Listiny.

Usnesení2024-05-07

I. ÚS 267/24

Usnesení2024-05-07

I. ÚS 734/24

I. ÚS 1142/24

III. ÚS 1081/24

IV. ÚS 140/24

II. ÚS 3015/23

I. ÚS 995/24

IV. ÚS 316/24

II. ÚS 932/24

Pl. ÚS 8/23

Rozdílné zacházení na základě § 254 odst. 1 věty druhé daňového řádu ve znění účinném od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2020, v případech nezákonných rozhodnutí vydaných podle daňového řádu v nalézacím řízení, kdy byla náhrada škody ve formě úroku z neoprávněného jednání správce daně poskytována bez dalšího, zatímco postupoval-li správní orgán podle jiného předpisu, bylo třeba nárok uplatnit zákonem stanoveným způsobem podle § 14 zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti státu za škodu, nepředstavuje porušení čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

I. ÚS 2918/23

III. ÚS 1711/23

IV. ÚS 808/24

IV. ÚS 1059/24

I. ÚS 3457/23

I. ÚS 1042/24

I. ÚS 1089/24

I. ÚS 1129/24

III. ÚS 1028/24

III. ÚS 694/24

I. ÚS 903/24

III. ÚS 1722/23

I. ÚS 568/24

III. ÚS 992/24

I. ÚS 763/24

III. ÚS 1054/24

IV. ÚS 1067/24

I. ÚS 740/24

I. ÚS 3394/23

Pokud žalobce v řízení o poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu prokáže základ svého nároku a obecný soud přizná žalobci nižší přiměřené zadostiučinění, než jakého se domáhal, má obecný soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení zpravidla uplatnit § 142 odst. 3 o. s. ř., který umožňuje i částečně úspěšnému žalobci přiznat náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Rozhodne-li obecný soud o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř., aniž by bylo patrné, proč se odklonil od judikatury Ústavního soudu a nepoužil § 142 odst. 3 ve spojení s § 136 o. s. ř., porušuje právo stěžovatele na soudní ochranu zaručené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

II. ÚS 744/24

II. ÚS 1145/24

III. ÚS 793/24

IV. ÚS 934/24

II. ÚS 1079/24

← PředchozíStrana 135 z 1268Další →