Pokud poškozený v trestním řízení nemá příležitost vyjádřit se k odlišnému právnímu názoru odvolacího soudu, v jehož důsledku se výrazně sníží náhrada nemajetkové újmy přiznané poškozenému soudem prvního stupně, aniž by obsah odvolání či průběh odvolacího řízení takovému záměru soudu jakkoliv nasvědčoval, jde o překvapivé rozhodnutí. Takový postup odvolacího soudu porušuje práva poškozeného na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a právo na rovnost účastníků řízení podle čl. 37 odst. 3 Listiny.

Usnesení2024-11-07

II. ÚS 1457/24

Usnesení2024-11-07

II. ÚS 2774/24

III. ÚS 2101/24

IV. ÚS 2917/24

II. ÚS 2894/24

II. ÚS 2827/24

IV. ÚS 2332/23

I. ÚS 2470/24

IV. ÚS 2047/24

II. ÚS 2842/24

IV. ÚS 542/24

IV. ÚS 609/24

IV. ÚS 1575/24

IV. ÚS 2402/24

III. ÚS 1966/24

Kvůli jednání obviněného spočívajícího v okolnostech, které lze důvodně považovat za maření hlavního líčení, lze obviněného vzít do útěkové vazby pouze tehdy, pokud soud vyčerpá všechna méně invazivní opatření, která mají za cíl jej přimět k účasti na hlavním líčení, zejména předvedení podle trestního řádu. Porušení zákonné povinnosti orgánů činných v trestním řízení průběžně zkoumat a řádně odůvodňovat, zda důvody vazby u obviněného ještě trvají a vazbu nelze nahradit některým z mírnějších opatření, zakládá porušení ústavně zaručeného práva na soudní ochranu a spravedlivý proces, zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, a způsobuje tím porušení práva na osobní svobodu dle čl. 8 odst. 1, 2 a 5 Listiny.

IV. ÚS 2135/24

I. ÚS 2929/24

IV. ÚS 2824/24

IV. ÚS 2767/24

IV. ÚS 3432/23

IV. ÚS 2261/24